Diskuse » Železnice » Tratě Jizerských hor a Frýdlantska » Archiv diskuse Tratě Jizerských hor a Frýdlantska do 30. 4. 2024 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Tratě Jizerských hor a Frýdlantska do 30. 4. 2024dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Jaydeesq
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 815 Registrován: 9-2008 |
pal trio jezdilo dokonce i "pravidělně" viz výše, ale bylo to záhy staženo pouze na vlaky do Desné. Jestli bylo přímo trio vvyvíjeno na zubačku nevím, ale slyšel jsem to přesně takto také už, ale minimálně byl pro zubačku vyvíjený} software u obou verzí pravidlo bylo 810+010+810, ale věřím že někdy tam jelo i 3x810..a také bylo pravidlo i zmíněná 6vozová šílenost, protože jeden vlak jezdil spojený ze dvou "kmenových" souprav tedy 810+010+810+810+010+810 PS: a hnané nápravy rozhodně nebyly otočeny jen k Tanvaldu (Příspěvek byl editován uživatelem JayDeeSq.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3343 Registrován: 1-2006 |
Nezapomenu na výraz v tváři vlakvedoucího, když šplhající M+B+M nad Polubným plynule zpomalil a pak se vydal opačným směrem aniž by se přitom změnil směr otáčení hnacích kol.
Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt.
|
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21587 Registrován: 3-2007 |
A rok? Když tohle je neštěstí Čechů - u nás vždycky někdo potřebuje dotlačit nějakou evidentní blbost (jako třeba nasazování vícevozových souprav s 810 nebo 814 na 57 promilích horské dráhy) až do konce, kdy se buď něco stane, jsou materiální škody a pak se celá ta idea s desítkami stran vypocených nařízení, vyhlášek, zkušebních provozů a pokynů zase tiše odsune stranou. Prostě tradice "vodezdikezdi". A to ve všech oblastech lidské činnosti. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16569 Registrován: 5-2004 |
Ovsem pruser nenastal u sukafonie ale az s nastupem rakviady. Pricemz sukafonii na zubacce odstartovala jizerska draha po zastaveni provozu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15816 Registrován: 4-2003 |
PV:Pricemz sukafonii na zubacce odstartovala jizerska draha po zastaveni provozu. To bylo ale naprosto správné řešení, které na ČD někdo nejspíš vytrvale blokoval a prošťouchlo se to až za éry Jizerské dráhy. Ovšem za éry Jizerské dráhy to ale nedovedl nikdo k dokonalosti jako později ČD, které pak vozily vlaky ve složení 810 + 010 + 810 . |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21593 Registrován: 3-2007 |
PV: To ovšem neznamená, že to, co jsem napsal, neplatí obecně - nakonec víš houby, co se tam (viz HB) dělo a samozřejmě se to ututlalo. Průser s rakví byl technického rázu - tedy ne, že by bylo špatně tam tato vozidla nasazovat, že by tam byla nevhodná, jen trochu podceněna technologie jízdy v zimě ve spoustě sněhu (aneb součinnostní brzdění, myslím, že už jsem to tady podrobně popisoval, technicky zajímavý děj ). >sukafonii na zubacce odstartovala jizerska draha po zastaveni provozu. Já vím a taky píšu soupravách - solo motor 810 při opatrné jízdě tam problém nebyl nahoru ani dolů kromě tradiční vlastnosti, že je lehký, takže plný lidí i k stání to moc nebrzdí a snižuje se ti poklesem skříně vůči nápravě i brzdící účinek - na 57% zrovna nic moc kombinace, ale jezdilo to a proti M240.0 za snad poloviční spotřebu. Jinak samozřejmě zrovna na takovouto dráhu motorák s jednoduchými okny (namrzá to zevnitř) a dalšími atributy určený původně na echt lokálky za hurvínky není taky nič moč. Pozdější reko s dosazováním moderních automatických agregátů na předehřev motoru a dohřev chladicí kapaliny na velkých spádech, pak remotorizace, dvojitá stahovací okna a sedadla to prvotní spartánskou hrůzu posunula dost jinam. Mimochodem těch cca 25-30 let je přesně čas na rekonstrukci železničních vozidel (vagony, motoráky), protože technika postupuje a netřeba provozovat při hlavní opravě v dílnách muzeum sháněním naprosto původních dílů (jako třeba pohon stěračů z Praga V3S a jiných dobových reliktů směšných už před 40 lety) EDIT- koukám, že mne mezitím bram přeběhl a v tomhle s ním zcela souzním. Tam se zkostnatěle provozovala D40 a přes to nejel vlak. JD žádnou D40 neměla a tak to šlo i bez namáčení (teda bez elmag brzdy a dalších věcí). (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15817 Registrován: 4-2003 |
Mladějov:Já vím a taky píšu soupravách - solo motor 810 při opatrné jízdě tam problém nebyl nahoru ani dolů kromě tradiční vlastnosti, že je lehký, takže plný lidí i k stání to moc nebrzdí a snižuje se ti poklesem skříně vůči nápravě i brzdící účinek - na 57% zrovna nic moc kombinace, ale jezdilo to a proti M240.0 za snad poloviční spotřebu. 810 má velice citlivý brzdič DAKO BP, takže tady bych problém opravdu nehledal . Stejně tak nevadí, když se snižuje brzdící účinek při plně obsazeném vozidle, alespoň máš menší šanci osmsetdesítku dostat do smyku . Brzdících procent bys měl mít i tak stále spíš přebytek . Jinak samozřejmě zrovna na takovouto dráhu motorák s jednoduchými okny (namrzá to zevnitř) a dalšími atributy určený původně na echt lokálky za hurvínky není taky nič moč. Tohle už mohly vyřešit ČSD, kdyby jim cestující nebyli úplně ukradení. Když už bylo jasné, že nebude řada M475.0, mohly do M152.0 a jejich přívěsů objednat dvojitá polospouštěcí okna a do již vyrobených vozů je zpětně dosadit. A alespoň změkčit tvrdé lavice měkčím čalouněním. Ale to by tu nesměl být vlčkův oblíbený marast osmdesátých let . |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21595 Registrován: 3-2007 |
"Ovšem nejsvobodnější byla léta sedmdesátá" (citát). Jinak si pusť Inženýrskou odyseu a pochopíš, proč nevyhodili jednoduchá okna (nota bene po pár letech) a nedali dvojitá polospouštěcí - natož ve výrobě Ono se to taky dlouhodobě neumělo a musela se na to koupit licence ze Západu (za devizy). A to je asi i jinde, neb jsem viděl v jednotce RVR (CCCP, Rusko) přesně ta původní šukafonní vyklápěcí okna. Do žabotlamů se zase (ještě v devadesátkách!) v dílnách montovaly vyklápěčky, bo původní okna ala Balm už nikdo nedělal a říkalo se to mu "mikrovlnka", neb v létě na chcípnutí. Nakonec vagony Bee272 na děčínských "pomalících" jsou produkt ze stejné doby - a taky v létě na chcípnutí. Ale to jsem odbočil. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5030 Registrován: 7-2017 |
Mladějov: "Tam se zkostnatěle provozovala D40 a přes to nejel vlak. JD žádnou D40 neměla a tak to šlo i bez namáčení (teda bez elmag brzdy a dalších věcí)." Jenom stručné historicko-technické srovnání s Německem. V Německu má svou "D40" každá Steilstrecke. V Německu se většina zubaček rušila už ve 20. - 30. letech. V Německu patří do kategorie Steilstrecke každá trať se sklonem > 25‰ (hlavní tratě) resp. > 40‰ (vedlejší tratě). Bývalo jich kolem 40, dnes jich zbývá 8, z toho ve správě DB 3 úseky. Už od dob Länderbahnen se v Německu vyráběla hnací vozidla určená pro adhezní provoz na strmých tratích. V parní trakci 945-17, 95, 85, 935-12, po válce u DB ještě 82. Uvedené páry (ne všechny kusy těch řad) měly Riggenbachovu brzdu. V motorové trakci (u DB, o DR nemám takový přehled) 213 a 218 a taky Schienenbusy VT 95->795 a VT 98->798. Ty měly/mají hydrodynamickou brzdu. (Ano, u DB jezdily motorové vozy cca na úrovni našich M 152.0/810, které měly už z výroby HDB.) Některé ty strmé dráhy jsou i elektrifikované a na nich provozované lok. el. trakce mají taky jeden nezávislý brzdový systém navíc; jeho princip neznám, třeba ho tu popíše někdo přes elektriku. Takže rozdíl je zřejmý: Kvůli dvěma strmým tratím ČSD zřejmě nikomu nestálo za to nějak zásadněji se zabývat výrobou zvlášť vybavených adhezních vozidel pro ně a řešení bývala až na výjimky (řada 743) víceméně ad hoc iniciativou provozovatelů. Přesto bych si asi nedovolil říct, že zvláštní předpisy pro provoz na takových tratích jsou známkou nějaké zkostnatělosti. Mám tady předpis DB pro provoz na trati Boppard - Buchholz z roku 1971, řekl bych, že od D40 se rozsahem ani obsahem nějak zvlášť neliší; kdyby někdo měl zájem, mohu pro srovnání nabídnout jeho kopii. Neumím posoudit, zda takové předpisy byly a jsou považovány pracovníky DB za zkostnatělé. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21600 Registrován: 3-2007 |
>Přesto bych si asi nedovolil říct, že zvláštní předpisy pro provoz na takových tratích jsou známkou nějaké zkostnatělosti. Nikoli EXISTENCE takového předpisu, tu chápu a má to plus nezasírat tím obecnou D2(D1). Ale rigidní trvání na starých požadavcích a neochota, alibismus hledat s vývojem techniky nová, úspornější řešení spojené i se zrychlením provozu. Nakonec právě Německo zavedlo adhezní provoz a zrušilo zuby na většině svých ozubnicových tratí o podobných sklonech už dávno před českou a slovenskou 1435 mm zubačkou - i o půl století dřív.. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16571 Registrován: 5-2004 |
"Jinak samozřejmě zrovna na takovouto dráhu motorák s jednoduchými okny (namrzá to zevnitř) a dalšími atributy určený původně na echt lokálky za hurvínky není taky nič moč." Tak ona ale zta zubačka s jízdní dobou +- půlhodina byla právě ta echtovní lokálka pro šukafony. Jejich nasazování jinde (HK - Turnov, Letohrad - Meziměstí a pod.) byly prasárny. Ona ta naše D40 asi taky trošku trpěla na zkostnatělost po zkušenosti z roku 1945 kdy 38DR (aspoň nějak mám v hlavě tu 38) odplachtila pod polubenským tuleněm na louku že ji už ani zpět na šíny nedostávali a byla zlikvidována na místě... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30236 Registrován: 5-2002 |
ML: jen trochu podceněna technologie jízdy v zimě ve spoustě sněhu Tak nějak. 843 tam přišly, udělaly se na nich úpravy, fírové se vycvičili, ale během 6 let to tak nějak vyčáchlo... Bram: velice citlivý brzdič DAKO BP No, že by ten mrtvej úhel na páce byl až tak malej, to se říct nedá. nevadí, když se snižuje brzdící účinek při plně obsazeném vozidle, alespoň máš menší šanci osmsetdesítku dostat do smyku Tohle tvrzení mi nějak nesedí do toho, co všechno jsem se smýkáním (i tím uměle vytvářeným) zažil...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12672 Registrován: 5-2002 |
ad Hajnej: No, že by ten mrtvej úhel na páce byl až tak malej, to se říct nedá. To nejde pochopit vědecky... Ten brzdič jde prostě v ruce "cítit"
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8726 Registrován: 9-2005 |
Mladějov: Okna v hydrách, tornádech, Btm a spol. byla licenční? ""...dvojitá polospouštěcí - natož ve výrobě Ono se to taky dlouhodobě neumělo a musela se na to koupit licence ze Západu (za devizy)." (Příspěvek byl editován uživatelem Qěcy.)
♥UA
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15820 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:No, že by ten mrtvej úhel na páce byl až tak malej, to se říct nedá. Tak na mrtvém úhlu vůbec nezáleží . Tohle tvrzení mi nějak nesedí do toho, co všechno jsem se smýkáním (i tím uměle vytvářeným) zažil... Rozveď to, ať se zase něco dozvím. Petr Šimral:To nejde pochopit vědecky... Ten brzdič jde prostě v ruce "cítit" Přesně tak . dědek hank:Kvůli dvěma strmým tratím ČSD zřejmě nikomu nestálo za to nějak zásadněji se zabývat výrobou zvlášť vybavených adhezních vozidel pro ně a řešení bývala až na výjimky (řada 743) víceméně ad hoc iniciativou provozovatelů. Když vezmu to německé kriterium pro vedlejší tratě v podobě 40 promile, tak těch tratí na síti ČSD bylo více než dvě, za které počítáš obě zubačky. 40 a více promile měly (a některé stále mají ) tyto tratě: Ostrov - Jáchymov: 50 promile (zde dokonce s provozem M131.1 + BDlm + M131,1, což už bylo za hranicí bezpečnosti provozu zcela určitě, je tedy div, že se tam nikdy nic nestalo) Velké Březno - Úštěk/Verneřice: 42 promile Tábor - Bechyně: 41 promile Bruntál - Malá Morávka: 40 promile Studený Potok - Tatranská Lomnica: odhadem z měření v mapách také 40 promile Pak tu byly další dvě tratě, kde do 40 promile už moc nechybělo: Česká Kamenice - Česká Lípa a Louka u Litvínova - Moldava. A samozřejmě nesmíme zapomenout na jednu divokou vlečku (provozně v podstatě železniční trať), kterou obsluhovaly ČSD a tou je vlečka Kájov - Větřní, tam je také 40 promile, možná i trochu více, ale nechce se mi to teď hledat. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5034 Registrován: 7-2017 |
Bram 15820: Ano. Ani ty německé strmé tratě nebyly původně všechny zubačkami. V německé literatuře se uvádí, že stavitelé krušnohorské adhezní tratě v Eibenstocku z dolního do horního nádraží (1905, 50‰, zrušeno v r. 1975 kvůli stavbě přehrady na řece Muldě) si vzali mustr právě z Jáchymova. Tahle trať se nikdy moderních vozidel nedočkala - nejdřív tam jezdily saské tříspřežní tendrovky řady V T -> 892 (dobře známé modelářům v H0 i v TT) a od r. 1926 poněkud komicky "jezevčíkovitě" vyhlížející saské pětispřežní tendrovky řady XI HT -> 9419-21 s Riggenbachovou brzdou, které tam vydržely až do konce. Ty V T měly sací a parní brzdu a kromě jízd na dolním konci vlaku a max. rychlosti 15 km/h bylo jediné zvláštní opatření povinné zastavování při jízdách s kopce na vjezdu do dolního nádraží doplněném pískovou kolejí - výpravčí stavěl vlakovou cestu až poté, kdy mu strojvedoucí od vjezdového klacku zahoukal, že vlak už tam stojí. Vlaky až do zrušení trati jezdily jako smíšené a ani jí - jako většině ostatních německých Steilstrecken - se nevyhnula tragická nehoda způsobená nedbalostí personálu a následným ujetím vozidel ze spádu. V Jáchymově to bylo zřejmě něco podobného jako na Moldavě. V úseku Hrob - Mikulov-N. Město je max. stoupání 37‰ a podle dobových služebních pomůcek měly M 131.1 z Hrobu na Moldavu normu hmotnosti pouhých 8 t, takže provoz souprav M+Blm+M nebyl nutný jenom z bezpečnostních důvodů, ale především prostě proto, že víc by tam jeden motorák nevytáhl. Pro jízdu opačným směrem se tam stanovila norma M 35 t. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15823 Registrován: 4-2003 |
dědek_hank:V Jáchymově to bylo zřejmě něco podobného jako na Moldavě. V úseku Hrob - Mikulov-N. Město je max. stoupání 37‰ a podle dobových služebních pomůcek měly M 131.1 z Hrobu na Moldavu normu hmotnosti pouhých 8 t, takže provoz souprav M+Blm+M nebyl nutný jenom z bezpečnostních důvodů, ale především prostě proto, že víc by tam jeden motorák nevytáhl. Pro jízdu opačným směrem se tam stanovila norma M 35 t. Přiznám se, že z bezpečnostních důvodů bych to viděl jen na provoz samotného M131.1. Když se klouzne souprava M131.1 + BDlm + M131.1 na sklonu nad 40 promile, tak je to i se dvěma strojvedoucími a jedním vlakvedoucím docela obtížné zvládnout. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5035 Registrován: 7-2017 |
Bram 15823: V ustanoveních místního důvodu v SJŘ 536 pro trať Most - Moldava bylo koncem 60. let uvedeno toto: Z bezpečnostních důvodů zakazujeme přetěžovat frekvencí motorové osobní vlaky. A proto tam taky víkendové a další frekventované osobní vlaky jezdily v klasické trakci s lok. 524.2 a později T 435.0, norma hmotnosti do kopce S 110 t. V praxi to byly soupravy vozů Bi (ex Ci s plošinkami o rozvoru 8 m) vytápěné kamny + Ds. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3006 Registrován: 12-2007 |
https://zdopravy.cz/dobra-zprava-pro-zubacku-sprava-zeleznic-zisk ala-dotaci-na-jeji-opravu-192998/?comments=1#comments
Rychlík: PRAHA HL.N.,odj. 15:05 -Praha Libeň-Nymburk město-Křinec-Rožďalovice-Kopidlno-Jičín-Ostroměř-Lázně Bělohrad-Nová Paka-Nová Paka město-Stará Paka-Roztoky u Jilemnice-Martinice v Krkonoších-Kunčice nad Labem-Hostinné-TRUTNOV HL.N.,příj. 18.53
|
Halbstadt
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1594 Registrován: 9-2006 |
8.2 si můžete vyfotit 840 ČD v Zawidově, v čase 10:29-10:55 a 11:20 - 11:29 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2063 Registrován: 2-2010 |
ad Halbstadt: že by předváděčka pro Poláky?
Pesimista vidí v tunelu tmu. Optimista vidí na konci tunelu světlo. Realista vidí světla vlaku. A strojvůdce vidí tři debily na kolejích.
Youtube kanál: https://www.youtube.com/user/TravelTrainProd Flickr: https://www.flickr.com/photos/144608621@N07/ Blog: https://travelproductioncz.blogspot.cz/ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 99 Registrován: 3-2020 |
Dokumentačně V.Hamry dnes. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 362 Registrován: 7-2020 |
Odnośnie odcinka Mirsk - Jindrichovice pojawiły się informacje: https://www.rynek-kolejowy.pl/wiadomosci/nagly-zwrot-akcji-nie-be dzie-odbudowy-linii-mirsk--jindichovice-117793.html |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 208 Registrován: 8-2008 |
Daruji od koruny na Aukru M 240,0 /foto/ 15 stránek 3 grafy https://aukro.cz/m-240-0-tanvald-harrachov-7058623046 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 168 Registrován: 2-2019 |
Netuší někdo, z jakého důvodu v žst. Vesec u Liberce dochází k jízdě vlaků směr Liberec snad pouze přes 2. kolej? A to i v případě, kdy nedochází ke křižování, tedy kdy by bylo možné jet pohodlně přes 1. kolej, tj. do rovna, ale i tak dochází k jízdě variantní cestou, tedy stupidní jízdou dvakrát do odbočky bez důvodu...? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15960 Registrován: 4-2003 |
Martin ŽP:Netuší někdo, z jakého důvodu v žst. Vesec u Liberce dochází k jízdě vlaků směr Liberec snad pouze přes 2. kolej? A to i v případě, kdy nedochází ke křižování, tedy kdy by bylo možné jet pohodlně přes 1. kolej, tj. do rovna, ale i tak dochází k jízdě variantní cestou, tedy stupidní jízdou dvakrát do odbočky bez důvodu...? Vzhledem k tomu, že na trati Tanvald - Liberec je nejvyšší rychlost 60 km/h, tak je to u krátké stanice s padesátkovými výhybkami úplně jedno. Nechce se mi teď dívat do TTP, jestli v okolí stanice není třeba jen 55 km/h. Ale ani při traťové šedesátce to v takovém případě nemá větší vliv na jízdní doby, než jsou jednotky sekund u zastavujících vlaků, což jsou všechny pravidelné osobní vlaky. Tak nevím, proč to vlastně vůbec řešíš . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 169 Registrován: 2-2019 |
Tak za prvé - není úplně zvykem, že se bezdůvodně jezdí odbočkou, takže mně delší dobu zajímal důvod... A za druhé - je demokracie, takže můžu řešit co chci, a nechápu, co s tím máš za problém... Tak snad jsme si to vyjasnili. |
T4783222
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26 Registrován: 9-2010 |
Ad Vesec: Pokud by se využívala 1. kolej vždy, když se nekřižuje, znamenalo by to, že so + ne + svátky se bude používat jen 1. kolej, stejně tak v kladiva mimo špičku, jen ve špičce by pár vlaků zastavovalo u 2. koleje. Vzhledem k tomu, že Vesec má u každé koleje samostatné nástupiště, mezi kterými je přejezd, znamenalo by to, že cestující budou přes uzavřený přejezd přebíhat. Běžný cestující většinou neřeší, zda se ve stanici křižuje nebo ne. Takhle je prostě dáno, že 1. kolej je směr Tanvald a 2. kolej směr Liberec. Něco jiného je Smržovka, kde je jediné ostrovní nástupiště. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 170 Registrován: 2-2019 |
T4783222: Díky. "Ad Vesec: Pokud by se využívala 1. kolej vždy, když se nekřižuje, znamenalo by to, že so + ne + svátky se bude používat jen 1. kolej, stejně tak v kladiva mimo špičku, jen ve špičce by pár vlaků zastavovalo u 2. koleje. Vzhledem k tomu, že Vesec má u každé koleje samostatné nástupiště, mezi kterými je přejezd, znamenalo by to, že cestující budou přes uzavřený přejezd přebíhat. Běžný cestující většinou neřeší, zda se ve stanici křižuje nebo ne. Takhle je prostě dáno, že 1. kolej je směr Tanvald a 2. kolej směr Liberec. Něco jiného je Smržovka, kde je jediné ostrovní nástupiště. " |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30577 Registrován: 5-2002 |
MŽP: teď už ta jízda odbočkou doufám stupidní není...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15965 Registrován: 4-2003 |
Martin ŽP: Tak za prvé - není úplně zvykem, že se bezdůvodně jezdí odbočkou, takže mně delší dobu zajímal důvod... A za druhé - je demokracie, takže můžu řešit co chci, a nechápu, co s tím máš za problém... Tak snad jsme si to vyjasnili. Diskutující T4783222 ti to už vysvětlil dřív, než bych to udělal já, přičemž kdybys bys používal hlavu, přišel bys na to nejspíš sám. Takže jsme si to vysvětlili a teď už hezky šoupej nohama . (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 171 Registrován: 2-2019 |
Bram: Páni, určitě mi mělo hned dojít, že je prostě dáno, že z 1. se jezdí směr Tanvald a z 2. směr Liberec, ale tak když nepoužívám tu hlavu no, tak se není čemu divit, jakožto se není ani čemu divit, že i ty tu hlavu ne vždy používáš, protože pak by nedošlo k vytvoření do očí bijící gramatické ohavnosti "kdybys bys". "Martin ŽP: Tak za prvé - není úplně zvykem, že se bezdůvodně jezdí odbočkou, takže mně delší dobu zajímal důvod... A za druhé - je demokracie, takže můžu řešit co chci, a nechápu, co s tím máš za problém... Tak snad jsme si to vyjasnili. Diskutující T4783222 ti to už vysvětlil dřív, než bych to udělal já, přičemž kdybys bys používal hlavu, přišel bys na to nejspíš sám. Takže jsme si to vysvětlili a teď už hezky šoupej nohama . (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.) " |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30584 Registrován: 5-2002 |
MŽP: Kdyby sis v té otázce odpustil to hodnocení o stupiditě jízdy po 2. koleji, s největší pravděpodobností bys to od Brama neschytal. Kdy už se kurva naučíte ptát tak, abyste nikoho nenasrali...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Moderátor Číslo příspěvku: 3657 Registrován: 12-2009 |
A nebylo by jednoduší dosadit IS pro cestující někam k tomu přejezdu z obou stran aby cestující viděl kam má jít? Než neustále točit výhybkama (to zbytečné opotřebení bude taky něco stát) zrovna podle toho na kterou stranu vlak jede? Když je to ve většině případů evidentně z provozních důvodů nepotřebný... (Křižuje se tam podle přispěvatelů párkrát ve špičce v pracovní dny) Hrozně mě to připomnělo nějakou stanici na Ostravsku... Než abychom se v zimě udržovali se schůdností lávky... Ale už nevím která z těch stanic na Frýdlant to je...
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
Paul2no
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3113 Registrován: 11-2009 |
Ad Vesec: Pokud by se využívala 1. kolej vždy, když se nekřižuje, znamenalo by to, že so + ne + svátky se bude používat jen 1. kolej, stejně tak v kladiva mimo špičku, jen ve špičce by pár vlaků zastavovalo u 2. koleje. Vzhledem k tomu, že Vesec má u každé koleje samostatné nástupiště, mezi kterými je přejezd, znamenalo by to, že cestující budou přes uzavřený přejezd přebíhat. Běžný cestující většinou neřeší, zda se ve stanici křižuje nebo ne. Takhle je prostě dáno, že 1. kolej je směr Tanvald a 2. kolej směr Liberec. Úplně stejně to funguje na Pražském Semmeringu na Žvahově a Stodůlkách - vlak vždy vjíždí na pravou kolej ve směru jízdy, bez ohledu na křižování. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30585 Registrován: 5-2002 |
Honnz: Než neustále točit výhybkama (to zbytečné opotřebení bude taky něco stát) U výhybek existuje i jiné opotřebení, než přestavováním - třeba zrovna jednostranným pojížděním... Ale už nevím která z těch stanic na Frýdlant to je... Baška nebo Pržno, máš dva pokusy...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1352 Registrován: 4-2004 |
Kdy už se kurva naučíte ptát tak, abyste nikoho nenasrali...? To mnozí z vás na K-Repu neuměli nikdy, proto jste si tu taky zbyli. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5193 Registrován: 7-2017 |
Hajnej: "Kdy už se kurva naučíte ptát tak, abyste nikoho nenasrali...?" Někteří nemůžou za to, že jsou někteří jiní samonasírací. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4784 Registrován: 6-2007 |
Honnzok: Pržno, s dálkovinou z Bašky. Aby se nemusely vymetat výhybky, tak se od podzimu do jara jezdí do odbočky. Osobní se plouží čtyřicítkou a křižovat nelze... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30586 Registrován: 5-2002 |
Tak jako sorry, ale odlišit otázku od hodnocení je snad základní slohová dovednost. Pak se tu někteří diví, že jiným nestojí za odpověď...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15971 Registrován: 4-2003 |
Martin ŽP:Páni, určitě mi mělo hned dojít, že je prostě dáno, že z 1. se jezdí směr Tanvald a z 2. směr Liberec, ale tak když nepoužívám tu hlavu no, tak se není čemu divit, jakožto se není ani čemu divit, že i ty tu hlavu ne vždy používáš, protože pak by nedošlo k vytvoření do očí bijící gramatické ohavnosti "kdybys bys". Upsal jsem se, má tam být toto:...kdybys byl... Ale to je asi moc náročné na pochopení, když hned vidíš rudě . Ještě bych námitku proti jízdě vlaků do odbočky ve Vesci chápal, kdyby šlo o vlak projíždějící. Ale u zastavujícího vlaku jde především o pohodlí pro cestující. Škoda, že na to zadavatel nemyslel třeba u Semil, kde by k radosti všech stačila osmdesátková výhybka jen jedna na zhlaví košťálovském . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30590 Registrován: 5-2002 |
Bram: u Semil, kde by k radosti všech stačila osmdesátková výhybka jen jedna na zhlaví košťálovském Šedesátková by nestačila? Ony ty Semily, vymezený přejezdama 102.017 a 102.544 *), jsou už tak docela krátký... *) evidenční kilometry, který si pamatuju z dob, kdy jsem prvně jmenovanej přejezd mockrát zavíral klikou
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4492 Registrován: 11-2007 |
Přátelé, který vůz M 112.0 vypomáhal v roce 1937 v Kořenově a jak dlouho? Diky |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15972 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:Šedesátková by nestačila? Ony ty Semily, vymezený přejezdama 102.017 a 102.544 *), jsou už tak docela krátký... Ano, jsou krátké. Jenže slušně dlouhý je na jedné straně Železný Brod a na druhé straně až Stará Paka, ale jen část kolejiště směr Ostroměř. Nákladní vlaky vyjma manipulačních tu už jezdit nikdy nebudou a i 250 metrů dlouhý ložený nákladní vlak je pro různé deriváty (včetně celkové modernizace) řady 742 pěkná porce, neb tento vlak bude mít dost přes 1000 tun. Takže v případě Semil bych byl raději pro situaci jako ve Vesci, která je pro cestující taková user friendly a zároveň by to tu nezdržovalo nejen při křižování . Ale už je pozdě . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30593 Registrován: 5-2002 |
Bram: nevím, jak je to ve Vesci, tam to tak detailně neznám, ale v Semilech je 1. kolej mírně preferována tím, že je u ní společná vlaštovka s několika autobusovými stáními (ano, vím, že autobusák jako takovej je dole pod mezí).
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 381 Registrován: 7-2020 |
Dobrý večer. Chtěl bych se zeptat, zda již existuje konkrétní plánovaný jízdní řád pro vlaky Liberec - Zawidów, které byly vyhlášeny před pár měsíci? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1863 Registrován: 7-2002 |
Nechci chytat za slovo, ale kde se uvádí, že "vlaky byly vyhlášeny" ? Z dostupných zdrojů to zatím vypadá, že Liberecký kraj by chtěl, ale nedaří se. Ale PKP PLK stále v plné zbroji v obsazení stanice Zawidow (6 x týdně denní směny), ačkoliv, pokud dobře počítám, tam od začátku roku projely 2 ložené a 3 prázdné nákladní vlaky. Předpokládám, že jiný provoz, nežli nákladní, z/do ČR v Zawidówě neprobíhá? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 383 Registrován: 7-2020 |
@Kade: Cituji Rynek Kojelowy, 8 února tohoto roku byly napsány následující informace: "Zdopravy.cz swoimi kanałami dowiedziało się jednak, że będzie to możliwe na przełomie kwietnia i maja." (https://www.rynek-kolejowy.pl/wiadomosci/wiosna-pociagi-pasazersk ie-pojada-z-czech-do-zawidowa-117438.html) Do Zawidowa zatím jezdí pouze nákladní vlaky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1864 Registrován: 7-2002 |
Tak to ano, ale ten mnou odkazovaný článek Libereckého kraje uvádí, že komunikace tak docela nefunguje a termín je ohrožen. A od té doby nic... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 384 Registrován: 7-2020 |
Chápu. Dle mého názoru by se spojení se Zawidówem hodilo spolu s prodloužením do Zgorzelca. Pokud jsou nějaké nové zprávy v této věci, dejte mi vědět. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4438 Registrován: 7-2012 |
Lubie_Placki: Pokud by něco opravdu začlo jezdit tak by se o tom psalo všude, ale vzhledem k tomu, že je ticho po pěšině tak to jsou všechno pouze sliby před volbami."Chápu. Dle mého názoru by se spojení se Zawidówem hodilo spolu s prodloužením do Zgorzelca. Pokud jsou nějaké nové zprávy v této věci, dejte mi vědět." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1865 Registrován: 7-2002 |
Momentálně asi tak. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3751 Registrován: 12-2020 |
Takže náklady v podstatě vůbec nejezdí Co změní zařazení do sítě TENT? Když není co vozit, tak ani dráty to nezmění. Meziměstí je asi taky mrtvé. Královec totéž. Přes Lichkov jeden pár pravidla. Poslední holt zamkne... Kde jsou ty časy, když před Meziměstí jezdily denně 4 páry, totéž přes Zawidów a Lubawka dvě dvojice. Lichkov byl na tom ještě lépe. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16060 Registrován: 4-2003 |
J.M.:Takže náklady v podstatě vůbec nejezdí Krátké dopravní koleje ve stanicích, stoupání, neexistující elektrizace, úvrať v Turnově a velká osobní doprava na zdejších jednokolejných tratích. A pak asi není nikterak velká poptávka po nákladní dopravě v tomto směru. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3755 Registrován: 12-2020 |
To je mi jasné. Krátké dopravní koleje ve stanicích, stoupání, neexistující elektrizace, úvrať v Turnově a velká osobní doprava na zdejších jednokolejných tratích. To bylo i dříve a náklady jezdily. Problém je v tom, že vše jde po silnici. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12769 Registrován: 5-2002 |
ad J.M.: To bylo i dříve a náklady jezdily. Problém je v tom, že vše jde po silnici. A proč to jde po silnici? Odpověď máte v tom samém příspěvku... Krátké dopravní koleje ve stanicích, stoupání, neexistující elektrizace, úvrať v Turnově a velká osobní doprava na zdejších jednokolejných tratích. A já k tomu ještě dodám: chybějící kapacita přes Děčín. Když jsme v roce 2005 vyhráli výběrko Neratovice - Štětín, tak UNIDO řádilo, že máme podnákladové ceny, že to levněji než to umí oni prostě nejde. A jaký to byl šok, když to ve Všetatech nejelo rovně na Turnov, ale zahnulo Pravobřežkou přes Děčín a Berlín
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3756 Registrován: 12-2020 |
Petr Šimral: A proč to jde po silnici? Odpověď máte v tom samém příspěvku... Třeba na H. Dvořišti se elektrifikace už udělala a pokles je tam stejně. Totéž Lichkov. A velký. Prostě kopce. A ty zůstanou i přes Jeřmanice a Oldřichovské sedlo. To nezmění ani TENT. To by tam musely být základnové tunely a velké přeložky o čemž silně pochybuji. Tudíž elektrizovat tu trať pro jednokolejný provoz, když kapacita je kvůli osobce celý den skoro vyčerpaná, pak taky nemá valný smysl. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4800 Registrován: 6-2007 |
Ono se za posledních třeba 15-20 let změnily podmínky i na polské straně hranice a tak se není čemu divit že ty Glucholazy, Lichkovy, Meziměstí, Královce a Zawidowy už nejezdí. U PKP Cargo skoro úplně zmizely jednotlivé vozové zásilky, skončila velká řada tratí, vleček a průmyslových podniků, a hlavně dopravci vybírají snazší trasy kudy projet. Než aby sháněli na část cesty nějaký stroj nezávislé trakce, personál navíc a snažili se protlačit mezi osobkou někam na hranice, tak radši jedou na Chalupki, kde si sice třeba pár hodin až dní postojí, ale nemusí řešit nic navíc. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1866 Registrován: 7-2002 |
..přesnětak , a pak to taky vnímám tak, že pokud to náááhodou není něco s přímou vozbou přes hranici, tak na frekventovaných přechodech na Ostravsku se líp najde využití pro loko/strojvedoucího pro opačný směr bez Lv. Elektrifikace a větší propustnost tratí je velké plus (což je v trasování hodně vidět u nás typicky na relacích mezi severem Čech a Plzeňskem), takže v součtu s kopci ty severovýchodočeské přechody pro dálkovější nákladku fakt nedávají smysl. Viz i ta zmíněná poslední aktuální přeprava z Kladna do Štětína, než na tom z Kralup jen do Zawidowa postupně zaměstnat třeba i šest brejlovců (s nemalým objemem souvisejících Lv jízd), tak to jednou elektrikou muže ČD Cargo rovinami přes Děčín, Frankfurt a Řepín odvézt třeba i uplně samo bez přepřahu. Samozřejmě druhá otázka jsou výluky v Elbtalu, příděl kapacity v Německu nejen tam, ale i dále, s osobkou na jednokolejkách.. Někdy to přežívá jen nějakým konzervatismem nebo prostě v doběhu uzavřených smluv (nebo asi i v zájmu zaměstnanosti), to byl i případ Meziměstí (ocel do Katů), když naopak i ještě relativně nedávno jezdilo podzimní hnojivo z Pulaw do Meziměstí přes Lichkov, Českou Třebovou, Týniště ... Nesmíme zapomínat, že mnohdy si dráha tu neefektivitu dělá sama ... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8844 Registrován: 9-2005 |
J.M.: "Takže náklady v podstatě vůbec nejezdí Co změní zařazení do sítě TENT? Když není co vozit, tak ani dráty to nezmění. Meziměstí je asi taky mrtvé. Královec totéž. Přes Lichkov jeden pár pravidla. Poslední holt zamkne... Kde jsou ty časy, když před Meziměstí jezdily denně 4 páry, totéž přes Zawidów a Lubawka dvě dvojice. Lichkov byl na tom ještě lépe." Je co vozit, ale díky dlouhodobé cenové válce není na čem moc vydělat. Tak to je. To je holý fakt. Takže se vše vozí jenom těmi trasami a těmi způsoby, kde to dopravcům generuje zisk. Pokud se úplně celá trasa přes Liberec nějakým způsobeem a nějakou trasou srovná do parametrů TE_N-T a na přinejmenším obou koncích bude napojena na zbytek TEN-T sítě, tak se bude vozit náklad vlakem i přes Liberec.
♥UA
|