Diskuse » Železnice » Ostatní úzkorozchodné dráhy » Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 10. 12. 2024 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 10. 12. 2024dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3929 Registrován: 7-2005 |
O úzkých kolejích v okolí Pece a podobně, a to i v elektrické trakci, už snili naši předkové na začátku 20.století. Dokonce se něco dostalo i na papír a byly povoleny technické přípravné práce...... Jen pak nebyly peníze a přišla válka... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7836 Registrován: 6-2016 |
Nedávno se psalo o tramvaji ze Svobody nad Úpou do Pece. Ale nějak to zhaslo... I když tramvaj zvládá velmi malé poloměry oblouků. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5239 Registrován: 4-2007 |
Dneska už naprosto nerealizovatelné. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4747 Registrován: 12-2020 |
No v našich byrokratických podmínkách bohužel ano. První by se ozval Krnap s tím, že bude příroda trpět, pak by se zjistilo, že železnice zničí krajinný ráz a kdyby to mělo být po silnici, tak řidiči budou blokovat MD. To by nevydýchali |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 813 Registrován: 3-2024 |
Nebo by to dopadlo jak na Slovensku, kde museli na lesní železnici zavřít provoz kvůli kůrovcové kalamitě. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17281 Registrován: 5-2004 |
Kdysi jsem viděl i nějaký hrubý nákres elektrické úzké v Rokytnici od nádraží, končit to mělo někde co jsou parkoviště pod bývalou SEBOU11. Tehdy (1905-1910) to s ohledem na průmysl dávalo smysl i pro náklady. Mělo to být v podstatě jako tramvaj po silnici. Cosi jako se vyskytovalo třeba v Krušnejch u Klingentálu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4749 Registrován: 12-2020 |
Takových drobných úzkých bylo v Německu mnoho. Ve Švýcarsku se takhle po silnici jezdí dodnes (např. Poschiavo, Bex a další). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5241 Registrován: 4-2007 |
Pochopitelně jde o byrokracii, ale reálně v té zastavbě Vrchlabí i Špindlu už je to nerealizovatelné finančně. Svoboda by možná nějak vyšla, ale jak projít Maršovem a co v Peci, to by spolykalo mraky peněz a stejně by to skrz něco/někoho neprošlo. Zkrátka utopie už dnes. |
Moderátor Číslo příspěvku: 4838 Registrován: 10-2006 |
Však už zde projekt přestěhované lesní dráhy máme - Do Pribyliny. Nedávno jsem tam byl, spojení skanzenu, dráhy a blízkých hor není špatné, zajišťuje asi dostatečný přísun zájemců. Stará se o to dobrá parta, většina vozidel je schovaná v suchu, až bude jednou po opravě M21 a některá pára, bude to chtít ještě prodloužit smysluplně koleje a můžeme se bavit o tom, že alespoň vozidla a koleje byly úspěšně zachráněny. Za mne jako nadšence důvěrně obeznámeného s prostředím lesních železnic to není nic lákavého, je to prostě pohyblivý skanzen nebo chcete-li kolotoč nebo kýč. Užít si atmosféru lesní železnice si tam určitě nepojedu. V tom je ale nesmírná přidaná hodnota Balogu, je to prostě originální trať v autentickém prostředí, s původními stavbami i vozidly. Živí se z turistického provozu, ale dokáže nabídnout i původní vlak lesní železnice (který zajímá šotouše jako jsem já). Pro běžné lidi nabízí (letos uzavřený) skanzen, a jízdu do dalších směrů, včetně průjezdu hřištěm nebo údolím. Celé by to dávalo smysl, kdyby to mohlo dobře fungovat. Možná by stačilo překročit vlastní stíny u všech účastníků a hledat kompromisy, následně zatáhnout za jedno lano a dostat do celého projektu další peníze od kraje nebo státu - ostatně formy subvencí jsou na turistických dráhách běžné. Je jasné, že současný model místním podnikatelům asi moc nepřináší (krom prodejců korbáčiků nebo klobás), majiteli vydraženého pozemku pod pilou je to celé na překážku, lesákům ve skanzenu to jen přidělává vrásky na čele (co kdyby na vlak nebo lidi spadnul strom?) a nejradši by tam žádné návštěvníky neměli. Možná nakonec dojde k velkým změnám (až se na to Aleš vyprde), celé se to překope a přežije možná v redukované podobě, třeba ve správě muzea. Ale další stěhování kamkoliv mi smysl nedává, i z pohledu investovaných peněz a zániku původního prostředí.
ŠD11 2040 Čedok Bratislava
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4758 Registrován: 12-2020 |
lesákům ve skanzenu to jen přidělává vrásky na čele (co kdyby na vlak nebo lidi spadnul strom?) a nejradši by tam žádné návštěvníky neměli. Zajímavé, že silničářům nevadí silnice, tam taky občas padají stromy a lidi tam občas i umřou dostat do celého projektu další peníze od kraje nebo státu - ostatně formy subvencí jsou na turistických dráhách běžné. To je podstatné a je ostudou Slováků, že dosud žádná provozní dotace na dráhu nejde. Je to památka a jak píšete v původním prostředí. že současný model místním podnikatelům asi moc nepřináší (krom prodejců korbáčiků nebo klobás) Je to muzejní dráha, ta by ani moc neměla přinášet zisky. Muzea bývají vetšinou prodělečná nebo tak-tak. Co jiného by to mělo přinášet než noclehy, jídlo a prodej nějakých suvenýrů, případně půjčovny kol? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1920 Registrován: 8-2015 |
Dačice Mikuláš pod parou 30.11.2024: https://www.facebook.com/photo/?fbid=1108244894640502&set=gm.1283 586472661371 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1924 Registrován: 8-2015 |
Ahoj přátelé / Dear friends, posílám Vám odkaz na své video z dovolené /link to video from holiday Tren de Soller Mallorca https://youtu.be/uRUYZPXEBNc |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 617 Registrován: 11-2004 |
2 Atmák: Když ona ČHŽ ani nemá komu dalšímu přinášet zisk, vždyť oni tam žádní podnikatelé nejsou... Vždyť ubytování na Balogu a v okolí je katastrofa, když se budu hodně snažit, tak napočítám něco mezi 50-100 lůžky na celý Balog a to jsem možná ještě moc hodný. Co se restaurací týče, tak to máme jednu na staničce, která funguje jen když funguje železnička, pak snad nějak funguje restaurace pod sjezdovkou, víc nic... Pak nějaké místní nálevny, ale tam turista nezavítá. Moc se mi líbil alešův plán, který sepsal na začátku devadesátek, kdy skanzen měl fungovat i jako agroturistika, ale bohužel, předběhlo to dobu už tehdy a Slovensko do té podoby ještě stále nedošlo a nejspíš jen tak nedojde. Jakmile to Aleš položí, tak železnička bude asi nějakou chvíli živořit pod čert ví kým a pak z toho bude možná to, co chtěli komáři, statický skanzen na staničce...
Nech to para tlačí!
S pozdravem Radim Škopec,webmaster čHž.sk Čiernohronská železnice - http://www.chz.sk |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5432 Registrován: 6-2019 |
ale dokáže nabídnout i původní vlak lesní železnice (který zajímá šotouše jako jsem já) Nechci vás chytat za slovo, ale jen věcně upozorním, že "původní" lesní úzkokolejná železnice je v Evropě k vidění jen v Csömödéru, na Ukrajině ve Vyhodě a v Rusku. Možná ještě něco malého v Bělorusku, ale to už spíš bude rašelina a ne dříví. Cokoli jiného už je jen muzeum.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4770 Registrován: 12-2020 |
Ještě taky Viseu. Ale ten Balog byl asi spíš myšlen ve smyslu muzejní dráhy s možnou původní atmosférou. Taková opravdu jinde není. Vychylovka jen na ukázku, ale na úvratích by to dnes z bezp. důvodů asi nešlo. PLŽ v Pribylině je nepůvodní.Asi nejlépe by šlo evokovat LŽ v Mladějově. Tam ovšem nikdy LŽ nebyla. Rodny: napočítám něco mezi 50-100 lůžky na celý Balog a to jsem možná ještě moc hodný. což je úplně dostatečné. Nemyslím, že by bylo dobré z toho dělat Dolní Moravu, to by ten kraj úplně zničilo. Navíc vícedení výlety v okolí za pomoci ČHŽ taky lezou do peněz. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1932 Registrován: 8-2015 |
Výlet do Trenčianské Teplé 30.11.2024 Více fotek viz https://www.rajce.idnes.cz/kwasi/album/vylet-do-trencianske-teple -30-11-2024 |
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 9369 Registrován: 5-2002 |
Ještě taky Viseu. Ale ten Balog byl asi spíš myšlen ve smyslu muzejní dráhy s možnou původní atmosférou. Viseu určitě, tam jsme ještě v roce 2002 stihli klasický drevorubačský vlak s rešicou... Cesta až na konec a zpět na celý den, posun v nákladištích, paráda... V Balogu je trochu problém, že tam "původní atmosféra" už moc není, dost věcí se tam přestavělo, ostrovní vysoké nástupiště, nepůvodní vodní jeřáby, nepůvodní vozy atd. atd., z řad brigádníků už tyhle věci odradily dost lidí, je to jejich názor, který je třeba brát v úvahu. Zkuste si to srovnat třeba s muzejními dráhami v Německu, např. Steinbach-Jöhstadt. Vždyť ubytování na Balogu a v okolí je katastrofa, když se budu hodně snažit, tak napočítám něco mezi 50-100 lůžky na celý Balog a to jsem možná ještě moc hodný. Co se restaurací týče, tak to máme jednu na staničce, která funguje jen když funguje železnička, pak snad nějak funguje restaurace pod sjezdovkou, víc nic... To je pravda, a letos už byl zavřený jediný použitelný penzion poblíž, Zelený dom a je na prodej. Jinak poskrovnu jen nějaké ubytování v soukromí, apartmány atd., možnosti minimální. V okolí pak jedině restaurace Gól, známá z filmu Pokoj v duši, ale ta fakt není pro turisty. Taky to moc nechápu, v Rakousku dokážou vytěžit z každé díry úplné maximum, tady ten kraj má takový potenciál a vůbec nic, nehledě na to, že obec sama tam železničku nechce a hází ji klacky pod nohy...
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4814 Registrován: 12-2020 |
Cesta až na konec a zpět na celý den Mimochodem na mapy.cz už chybí koncový úsek Valea Babei - Coman. Je snesený? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 618 Registrován: 11-2004 |
2 J.M.: Ten počet je do stovky hodně nadsazený, bez Zeleného domu už to nebude ani těch 50... Dle Bookingu jede jen Ski Čierny Balog a to je ubytování tak pro 20 lidí, pak nějaké soukromé ubytování, ale čert ví, jak to tam funguje. To je prostě bída a když tam nebude se kde ubytovat a najíst, tak tam turisté nepřijedou. A až to Aleš vzdá, tak bude z železničky jen pomník na stanici, možná maximálně trať do Vydrova...
Nech to para tlačí!
S pozdravem Radim Škopec,webmaster čHž.sk Čiernohronská železnice - http://www.chz.sk |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 619 Registrován: 11-2004 |
2 Quex: Tak tím Zeleným domom si mě dostal, to byl vždy skvělý záchytný bod při cestách po okolí. Já jsem na Balogu teda nebyl už pár let, problém pro mě není ani tak změna vozidel či okolí, to mi až tak problém nedělá, ale pro brigádníky byl často problém spíš jistý lidský "faktor"...
Nech to para tlačí!
S pozdravem Radim Škopec,webmaster čHž.sk Čiernohronská železnice - http://www.chz.sk |
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 9370 Registrován: 5-2002 |
Mimochodem na mapy.cz už chybí koncový úsek Valea Babei - Coman. Je snesený? Tak to netuším, to slyším poprvé. My jsme tehdy jeli až do Comanu, ale když se teď koukám na mapy.cz na poměrně nekvalitní ortofotomapu, tak tam koleje skutečně už nejsou.
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
|
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 9371 Registrován: 5-2002 |
Já jsem na Balogu teda nebyl už pár let, problém pro mě není ani tak změna vozidel či okolí, to mi až tak problém nedělá, ale pro brigádníky byl často problém spíš jistý lidský "faktor"... Tak určitě, detaily asi nemá smysl rozebírat, pochopil jsem okamžitě, ale když je člověk patřičně asertivní, tak se dá normálně vyjít. Ne každý to dá, uznávám.
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
|
Moderátor Číslo příspěvku: 4839 Registrován: 10-2006 |
Tak to je smutná zpráva, že Zelený dom skončil. To nevěstí nic dobrého. Jinak úsek z Valea Babei do Comanu zaniknul někdy mezi lety 2014 - 2019, v roce 2014 jsme tam ještě normálně dojeli, ale 2019 už se tam nejezdilo. Někdo možná upřesní, důvod mi není znám. Místo Comanu ale někdy před rokem 2014 obnovili provoz na téměř 3 km dlouhou odbočku Stevioara. Tam je to teprve pravý "konec světa", jen hájovna v horách. V roce 2011 byla přitom tato odbočka částečně zničena povodní a několika set metrový úsek zcela chyběl a byl obtížně schůdný pěšky nebo na koni. Celkově odvoz dřeva z hor železnicí klesnul a prý se vozí na pilu do Viseu odjinud kamiony..
ŠD11 2040 Čedok Bratislava
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 200 Registrován: 4-2019 |
Na netu jsou fotky z Comanu z roku 2022 .... |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5693 Registrován: 7-2017 |
Atmák: Bodejť by ne, když to tam plundrují jak zdivočelí. Za chvíli tam nebude co těžit. Viz též povodně na Zakarpatské Ukrajině v r. 1998, jejichž tragické následky byly způsobeny především neregulovanou těžbou a odlesněním horských úbočí. "...Celkově odvoz dřeva z hor železnicí klesnul..." Přitom na to mají ve všech zemích, kudy probíhá karpatský hřeben, zákony o ochraně přírody a regulaci těžby, jenže ty jsou místním politicko-ekonomickým mafiím leda tak pro smích. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5465 Registrován: 6-2019 |
iz též povodně na Zakarpatské Ukrajině v r. 1998, jejichž tragické následky byly způsobeny především neregulovanou těžbou a odlesněním horských úbočí. V srpnu roku 1997, tedy o rok dříve jsme jeli vlakem do hor z Ust Čorné nákladiště Ust Turbat na odbočku Turbat (kde se v pondělí přistavovaly prázdné vozy k nakládce dřeva na nějakou zaniklou odbočku, z které zůstala jen kusá kolej pro odstavování vozů). Prošel jsem si fotky z té cesty a žádná odlesněná údolí tam tehdy nebyla - hustý les až ke kolejím v údolí Turbatu. Pak jsme jen stoupali do hor po poloninách na boční hřeben poloniny Svidovec, ale to byly poloniny, louky, až k prvním domům Čorné Tisy. Na druhé straně hor, v Ivanofrankivské oblasti Brošněv - Osmoloda - Rozsochan a Darjev totéž, LŽ Luhy - km 14, opět to samé. Jedinou oblastí, kde to s jistotou nemohu tvrdit je LŽ Vyhoda, která tehdy nejezdila. Čili s tím tvrzením o odlesňování bych byl opatrný, nejspíš to bylo dost lokálního charakteru.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4819 Registrován: 12-2020 |
To odlesňování je tam prý velké, ale spíše až v posledních 20 letech. Tehdy opravdu skoro všude byly lesy. Velké problémy jsou s tím i v Rumunsku, kde se kvůli tomu i vraždí |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5469 Registrován: 6-2019 |
Čili těžko mohly být příčinou povodní v roce 1998, na což jsem narážel. ad odbočka Stevioara: A to je, prosím, která odbočka konkrétně? Když se kouknu na on-line mapu, tak jsou zakreslené koleje z odb. Macirlau v km 33,7 jen zhruba do km 1,1 směrem k Ram. Stevioara (ex. km 2,8), nicméně tam je od toho km 1,1 jen lesní cesta. Pod ní je odbočka Faina, ta má zhruba 3 km, koleje tam zakreslené ještě jsou, ale to asi není myšleno, že? Ostatně moc nečekám, že by po deseti letech tam ještě něco zbylo, natož aby to bylo sjízdné. Ale budu se možná v létě zase toulat po Balkáně, tak by pro mě nebylo od věci se po čtvrt století vrátit na stará místa a ochutnat trochu komerce na kolejích.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5697 Registrován: 7-2017 |
Ahmad_Šáh_Masúd: "Čili s tím tvrzením o odlesňování bych byl opatrný, nejspíš to bylo dost lokálního charakteru." Mám to z webu www.karpaty.net, ale nemůžu dát odkaz - stránky jsou mimo provoz... Pokud si dobře vzpomínám, měli to doložené vlastním poznáním i spolehlivými informacemi od místních. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4823 Registrován: 12-2020 |
Odbočka Stavioara odbočuje nad Macarlau směrem vlevo k hranici s UA. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5103 Registrován: 6-2007 |
Loni v létě během pobytu ve Viseu jezdil každý den ráno nákladní vlak do hor, kolem sedmé před osobními, a vracel se pak odpoledne po nich. Letos v září jsem ho nezastihl a podle toho co jsem se ptal, tak už nejezdí denně ale jen v některé dny v týdnu podle aktuální potřeby. Jinak samozřejmě hromada nejrůznějších drezín, a parní osobní vlaky, kterých tady snad přes léto jezdí až šest za sebou po půlhodině. Je to sice komerce, a každý vlak je doslova narvaný, ale zážitek to je i tak. Autem se nyní dá dostat po silnici až do místa bývalého trianglu za stanicí Novat, takže se tam dá nechat třeba auto a pak už dál vyrazit do údolí pěšky po trati. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5470 Registrován: 6-2019 |
My bychom si spíše zaplatili drezínu po nějaké odbočce (je-li vůbec nějaká sjízdná) a zbytek dne bych procházel další zaniklé větve dráhy. K tomu ty "nové" turistické úzké a sem tam mi ještě občas něco chybí nebo naopak přibylo v MHD či na velké železnici. Plus hromada turistických zajímavostí mimo hlavní proud. Týden dva se dá strávit i jen v Rumunsku, i po tolika cestách. Btw. dají se vygůglit zdejší příspěvky Atmáka z roku 2011, kde jsou fotky té poničené Stevioary.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4826 Registrován: 12-2020 |
Procházení zrušených odboček bude asi nereálné. Už před 20 lety bylo vidět, že jsou hodně poničené velkou vodou. Snad leda Faina - Suligul. A dalo se tehdy projít i několik kilometrů za Coman, tam ještě vedly koleje. Teď už asi ne. Nejdelší odbočky nad Novatem směr Ihoasa byly cca před 10-15 lety těžce postiženy povodněmi a dalo se jít jen cca do půlky mezi Poianu Novat a Ihoasu. Ještě 2019 jsme jeli na Stavioaru nákladním vlakem s služebním vozem jen s lesními dělníky, bez turistů a kupodivu i zdarma. Holt turisti na 6 hodinu většinou nejsou schopni vstávat. Ale bylo to úžasné. Jak vidno i tam to přechází do podoby pp a nakonec to asi skončí úplně. |
Vagonet
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1110 Registrován: 7-2017 |
Cestou na Svojanov... |
Moderátor Číslo příspěvku: 4840 Registrován: 10-2006 |
Ahmad: Jo vidíš, to jsem si už ani nepamatoval, že jsem sem fotky vkládal. Posílám tedy odkaz i pro ostatní https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=2336928 Je zajímavé to po sobě po 13 letech číst.. Aktuálnější fotky z dalších návštěv po roce 2011 sem zkusím příležitostně vložit. Alarmující je informace Vojtaga, že v září nejezdil dřevařský vlak každý den, ale není se čemu divit, přes hřeben vedou v dnešní době cesty sjízdné nákladními auty a celkově se dřevo dá sehnat určitě levněji. Nám tam kdysi říkali, že z toho dřeva z vyšších nadmořských výšek dělají rámy oken, protože takové dřevo roste pomaleji a je pevnější. Na nějaké rozsáhlé odlesňování také nevěřím, ač se takové informace občas objeví jak z ukrajinské, tak rumunské strany, tak ani v okolí CFF Viseu, ani v okolí LŽ Vyhoda jsem si nevšimnul nějakého dramatického úbytku lesů (navíc ve Viseu probíhala kontinuální obnova novými sazenicemi). Podíváme-li se na fotky sto let staré, tak lesy nebyly téměř nikde, vše postivně vyklučeno a odvezeno.
ŠD11 2040 Čedok Bratislava
|
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5699 Registrován: 7-2017 |
https://www.aktuality.sk/clanok/XovZ2wf/ciernohronska-zeleznicka- po-sporoch-s-podnikatelom-trat-zablokovalo-aj-kalamitne-drevo/ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 836 Registrován: 3-2024 |
Ono hlavně zvrácenost dnešní Slovenské společnosti ukazuje i to, kdy v přes všechny snahy o ekologizaci dopravy nevyužívají železničku pro svoz dřeva z kalamitních oblastí. Zatímco dříve se společně s kůrovcovými kalamitami lesní drážky budovaly, dnes se ze stejného důvodu uzavírají. Fanatismus level 99. Kdyby z dopravního kolejového prostředku nedělali turistickou atrakci ale používali ji i k původnímu účelu, tedy k práci, jistě by neměla ČHŽ problém vydělat si na provoz. Osobka (byť turistická) nikdy nebude výdělečná jako nákladní doprava. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5293 Registrován: 4-2007 |
Svoz dřeva úzkou železnicí je neekonomická utopie. Stejně ty kamiony budu potřebovat a zase se bude jednat o další překládku. Když k silnici stahám lesáckými traktory dřevo a udělám tam depo, tak pak už tam stačí přijet kamionem s drapákem a naložit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 839 Registrován: 3-2024 |
Nějak jsi neuvedl, že lesní traktory stejně tak mohou stahovat dřevo ke kolejím. A navíc ČHZ je chytře navázána na velkou dráhu, takže lze překládat přímo do velkých vagonu. Ale chápu, toto je moc logické, efektivní. Používat mozek dnes nefrčí. Neekonomická utopie se z toho udělala v rámci bolševického tažení proti úzkokolejkám. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5297 Registrován: 4-2007 |
Hala: Ne, to je efektivní ekonomicky |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1934 Registrován: 8-2015 |
Zrušená úzkokolejka Lesnícké Rovné - Zubák Dotaz: https://www.facebook.com/hradlednica/photos/pb.100063489346017.-2 207520000/1499528566902482/?type=3 Byl by někdo schopen OSOBNÍM AUTEM SJÍZDNÉ úseky zaznačit do současné mapy, ať si můžu někdy udělat výlet a natočit video? Prý železnice vedla vedlejší ulicí v Lednici? Díky. |
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 9375 Registrován: 5-2002 |
Zatímco dříve se společně s kůrovcovými kalamitami lesní drážky budovaly, dnes se ze stejného důvodu uzavírají. Ne dnes, ale před 40-50 lety. Kdyby z dopravního kolejového prostředku nedělali turistickou atrakci ale používali ji i k původnímu účelu, tedy k práci, jistě by neměla ČHŽ problém vydělat si na provoz. Twl, máte vůbec nějaké základní tušení o historii ČHŽ, co a kdy a v jakém pořadí se tam událo?
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 844 Registrován: 3-2024 |
Quex: Ano mám. Byl to docela efektivní nástroj pro svoz dřeva. Vozilo se tam dřevo i po roce 2000 "wl, máte vůbec nějaké základní tušení o historii ČHŽ, co a kdy a v jakém pořadí se tam událo?" https://www.youtube.com/watch?v=Q9QdmlnS52E&t=962s Dokument z provozu https://www.youtube.com/watch?v=PuJiqK2qoGg Např. v Maďarsku a Rumunsku dodnes takto dřevo vozí. Tedy jde to i dnes. https://www.youtube.com/watch?v=UhS6Qa7BKeQ&t=30s https://www.youtube.com/watch?v=qe7QmNBvqI0 Kdyby se místo rušení došlo k nasazení motorových lokomotiv které jezdily na SONP Kladno, či v OStravě, mohlo se tam vozit dřevo dodnes. Ale ne, soudruzi si vybájili neekonomičnost těchto drah, řekli si, že to nejde a ubohé malé mašinky z doby prosperující první republiky poslali do propadliště dějin. Maximálně je dnes tolerujeme jako atrakci pro děti a šotonadšence, ale zapojit do práce, brr fuj. Kdo neinovuje, zaostává. Klidně by mohla být elektrická lesní železnice pro 21. století. |
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 9376 Registrován: 5-2002 |
Máte o tom zcela nulovou představu. Žádné dřevo z lesů se tam už nevozilo, v letech 2001-2003 se tam vozilo dřevo z pily do Hronce na překládku, taky jsem s tím takhle jezdil. Překládalo se to autojeřábem P V3S, který za tím účelem vždy dojel strojově z Balogu. Jak to ekonomicky všechno vycházelo, nevím, ale byl to jeden vlak denně, zpátky jako vyrovnávka, naložily se dva normálněrozchodné plošiňáky, čili celkem nic proti tomu, co pila pořezala každý den. To bohužel skončilo uzavřením pily v roce 2003. Ale ne, soudruzi si vybájili neekonomičnost těchto drah, řekli si, že to nejde a ubohé malé mašinky z doby prosperující první republiky poslali do propadliště dějin. Maximálně je dnes tolerujeme jako atrakci pro děti a šotonadšence, ale zapojit do práce, brr fuj. Kdo neinovuje, zaostává. Twl, fakt nevím, jestli si neděláte srandu.
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 845 Registrován: 3-2024 |
Aha, tak to je jiná, byl jste u toho osobně, zajímavá zkušenost. Pokud se podělíte o obrázky či videa budu velice rád. Zajímavé, že ta pila skončila. Pily v dřevařských oblastech moc nezavírají, spíš to vypadá na likvidaci konkurence. Klidně se rozepište. Mám v hlavě bateriovou úzkorozchodnou dráhu pro komerční využití ve firmách. Na jaře začínám se stavbou, o případném zájmu a realizaci v komerčním sektoru budu zde do budoucna informovat. Za určitých podmínek úzká drážka nevychází vůbec špatně. Je tam nízká spotřeba kvůli valivému odporu, vedení v dráze je jako stvořené pro automatizaci. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16221 Registrován: 12-2009 |
Pily v dřevařských oblastech zavřely už relativně dávno. Ty velké. Dnes, když mají zajištěn odbyt,, se sem tam najde nějaká menší. A malé stolařstvi. Většina dřeva jde do obrovských kombinátů, papíren nebo do zahraničí. Zhusta vlakem jako ucelené soupravy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5106 Registrován: 6-2007 |
Stačí se podívat o pár příspěvků výše, kde se píše o tom, že už i ti rumuni ve Viseu pomalu upouští od vozby dřeva po úzké. Zato však vznikly nové cesty, nové silniční mosty a nákladní auta se dostávají i tam kde dříve kralovaly jen vlaky. |
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 9377 Registrován: 5-2002 |
Zajímavé, že ta pila skončila. Pily v dřevařských oblastech moc nezavírají, spíš to vypadá na likvidaci konkurence. Klidně se rozepište. Uzavřel ji její majitel, Smrečina, a.s., který měl víc pil a tuto uzavřel kvůli optimalizaci nákladů, protože vycházela jako neefektivní. To souvisí s vámi zmiňovanými inovacemi - srovnejte si dnešní moderní velkopilu, kde dělá relativně pár lidí s tímto provozem, kde byl parní stroj a všechno se pohánělo transmisemi. Tak zůstal jen ten parní stroj, bohužel ne na původním místě, ale je nyní vystaven v přístřešku vedle školky, naproti starému vydrovskému nástupišti. ubohé malé mašinky z doby prosperující první republiky poslali do propadliště dějin. Jako mně se to taky líbí, ale zkuste si to někdy, je to především všechno strašně náročné na počet lidí, taky mám vyzkoušeno - na páře musíte mít dvoučlennou četu, neustále kolem toho chodíte, někde něco domazáváte, neustále zbrojení vody, od zatopení nevyjedete dřív, než za nějaké 4 hodiny, na vlaku musí být brzdař, protože nemáte průběžnou brzdu, pak "populární" odpopelování, které se taky neudělá samo, naproti tomu rábu prostě nastartujete, natlakujete kompresor, zapojíte si průběžnou brzdu a pak už jen jezdíte sám, jen jednou za několik dní zajedete na zbrojení nafty. už i ti rumuni ve Viseu pomalu upouští od vozby dřeva po úzké. Zato však vznikly nové cesty, nové silniční mosty a nákladní auta se dostávají i tam kde dříve kralovaly jen vlaky. Právě, tam to vydrželo tak dlouho jedině proto, že tam ta silniční infrastruktura prostě nebyla a ten kraj je mnohem odlehlejší, než slovenské hory, tam se prostě dalo dostat jen po železničce. A taky už tam v normálním provozu nejezdí pára... Bohužel.
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 848 Registrován: 3-2024 |
Nemyslím že by ve 21. století měla jezdit na lesní železnici pára. Proč ne motorové, bateriové, či trolejové mašinky? Jistěže nechci aby se kulatina nakládala ručně koulením. Lesácká tatra, či vyvážečka prostě dojede k nákladišti, nafasuje vagonky a hurá na pilu v Hronci. Kde je problém? Na videu o vozbě řeziva je uvedené, že čtyři úzkokolejné vagonky naplní jeden RES. To je 50 až 60tun dřeva. Lesovůz uveze max 25t, 35tun když je přeložený. Tzn. osm úzkokolejných vagonků ušetří 4 řidiče. Navíc jestli jedete po spádu, nepotřebujete skoro žádné palivo, oproti Tatře. Ať se na to dívám, jak se na to dívám, nikde nevidím tu neekonomičnost LŽ, kterou se tady soudruzi 50let zaklínají. Naopak je jasné, že železnice je efektivnější na energie, na personál a vůbec. Ale kdo chce LŽ bít, hůl si vždy najde. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 329 Registrován: 7-2017 |
Vy jste realitou zcela nepolíben. Ale blábolit,blábolit,obviňovat druhé,a ještě se vnucovat do diskuse,kde je vám třeba vysvětlovat základní zákonitosti fungování ekonomiky,to budete jak na běžícím pásu. A když jde o hospodaření v lese,tak to jste v prdeli úplně,o tom nemáte ani ánung,vy byste zkrachoval do týdne. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 855 Registrován: 3-2024 |
Zato vy jste naprostý pan Dokonalý a znalec všeho, řídíte běh česka, ba co střední evropy. S vaší myslivnou a schopnostmi se divím, že ztrácíte čas s námi přízemci na K-reportu. Jistě patříte do desítky nejbohatších čechů, tak bych na vašem místě užíval tu velkou vilu a ty miliarde co máte na účtě. To píšete ze soukromého tryskáče, nebo Rollsu? Já ubohý chudý šotoušek, musím být pro vás přece neviditelný. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12499 Registrován: 9-2002 |
Ubožák - to seš, to souhlas.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3937 Registrován: 7-2005 |
je 12.12.1985 a stavíme 3.vinohradský tunel....aneb lokomotivy Vojenských staveb Praha |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23180 Registrován: 3-2007 |
..a zrovna jede kolem souprava Pařížáku se dvěma vozy SNCF! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16235 Registrován: 12-2009 |
Lesácká tatra, či vyvážečka prostě dojede k nákladišti, nafasuje vagonky a hurá na pilu v Hronci. Kde je problém? V €. Protože dřevo odveze přímo na určité místo do pily z jakéhokoliv místa bez překládky navíc některý z těch vyjmenovaných, přímo na to uzpůsobených strojů. Ano, kdyby se nakládalo a těžilo dřevo na jednom místě a vozilo se do jednoho místa, šlo by to i tou lesní dráhou. Takové úzké za těchto podmínek existují - třeba ta rašelinná v F.L. Většina těch lesních také rušila své odbočky, když se vytěžilo všechno v jejich okolí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 860 Registrován: 3-2024 |
Ohl: A pak už je neobnovila když se těžilo kalamitní dřevo znovu. "Většina těch lesních také rušila své odbočky, když se vytěžilo všechno v jejich okolí." Viz současný zákaz vjezdu lesní železnice do místa těžby. Fakt už chybí jen ČHŽ obalit plexisklem, a mašinky zalít do epoxidu jako dioráma. Aby se vagonkům od těžkého nebezpečného dřeva něco nestalo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7869 Registrován: 6-2016 |
K té těžbě dřeva dodám ještě jeden geniální nápad ochránců přírody, který se před cca 25 lety realizoval na Křivoklátsku. Byla to hippomobilní přeprava klád k lanovce, po které to jezdilo k silnici. Viděl jsem to na vlastní oči, připomnělo mi to prázdninové mládí v okolí Strakonic na začátku šedesátých let. Na tom Křivoklátsku jsem to viděl jen jednu sezonu (možná vytěžili a jeli jinam, nevím). Ale na ostatních mých cyklotrasách v okolí jsem to už nikdy neviděl. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16239 Registrován: 12-2009 |
Přibližování lanovkou je běžné tam, kde je nepřístupný terén pro těžší techniku. odkaz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5662 Registrován: 4-2003 |
honzaklonfar: Přibližování dřeva koňmi není žádný geniální nápad ochránců přírody, ale běžná praktika při těžbě v terénu nepřístupném technice. Využívání mobilních lanovek dtto."K té těžbě dřeva dodám ještě jeden geniální nápad ochránců přírody, který se před cca 25 lety realizoval na Křivoklátsku. Byla to hippomobilní přeprava klád k lanovce"
železnice » lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno & Olomouc » tramvaj.wz.cz | vojenská jeskyně Výpustek a jiné podzemí » vypustek.czweb.org
|
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5703 Registrován: 7-2017 |
Doktor: "Přibližování dřeva koňmi není žádný geniální nápad ochránců přírody, ale běžná praktika při těžbě v terénu nepřístupném technice." Chovem chladnokrevných koní se v ČR zabývá cca 90 chovných stanic. V plemenných knihách je zapsáno cca 150 chovných hřebců a asi 1800 klisen. Jedná se o tři plemena, českomoravský belgik, norik a slezský norik. Celkem jich jsou řádově jednotky tisíc (k přesnějším číslům se bohužel nedokážu dostat, protože organizace jejich chovatelů je mírně řečeno poněkud chaotická) a skoro všichni jsou určeni pro práci v lese. |