| Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 31. 12. 2025 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Historie železnic do 31. 12. 2025dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 751 Registrován: 7-2012 |
Radku - děkuji - to vím, že byly ještě tři lokomotivy stejného jména. Ale tím hlavním vodítkem je to že byly vyrobena v Anglii v NewCastlu. Tedy ta tvoje uvedená pro BWB byla z Vídeňského Nového Města. V hledání se soustředím na jméno lokomotivy a název jejího výrobce. To byly ty údaje které daný kronikář viděl osobně a mohl je opsat. To by si z prstu nevycucal? Podle Zdepa, by se snad mohlo jednat o Strausbergovu lokomotivu (vyrobená v NewCastlu), co zanechal po konci podnikání a ona byla přestavěna na tendrovou. Ale ani to není jisté? Také to že to asi nebude lokomotiva c.k.státních drah ale lokomotiva pronajatá stavební společností. Díky. (Pak se podívej starých emailů a odepiš - někdy...) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 33832 Registrován: 5-2002 |
Koukám, že se nám tu pro zvýšení duševní svěžesti hezky sešlo New-Castle s Neu-Stadtem... ![]()
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4084 Registrován: 7-2005 |
Když tu před časem kolega Kuřil prezentoval data o provedených TBZkách lokomotiv na Zbirožské dráze v roce 1875, jedna z nich byla z lokomotivky New Castle. Ale od původního majitele si přinesla jméno Gross Schönau. Také dopátral, že šlo o lokomotivu někdejších saských státních drah, z roku 1845, která prošla v roce 1868 přestavbou a vyřazena byla v roce 1872. Spojitost s lokomotivami, které začátkem 80.let byly odstaveny ve Strašicích a ve Zbirohu tu vůbec nemusí být. Je možné, že nějakou takovou další si půjčili stavitelé od nějakého zprostředkovatele pro transversálku....ale jelikož šlo o lokomotivu vyrobenou mimo monarchii, musela by proběhnout její TBZtka u nás.... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3180 Registrován: 9-2009 |
Jednu anglickou lokomotivu vlastnil stavební podnik Jan Muzika & Karel Schnabel. Podnik později zanikl a zařízení se patrně rozprodalo. Domníval jsem se, že tuto lokomotivu zakoupil stavební podnik od stavebního podnikatele Brasseye. Šlo o normálně rozchodnou třínápravovou tendrovou lokomotivu. U firmy R. & W. Hawthorn & Co. Ltd. se uvádí také město Newcastle, která vyrobila čtyři lokomotivy různých typů nesoucí jméno "Hercules". Tyto poznámky však mohou být zavádějící a případně nasměrovat bádání nesprávným směrem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4086 Registrován: 7-2005 |
ad Kuřil - a na jaké stavbě měl Muzika tebou vedenou lokomotivu? Já mám u stavební firmy Muzika a Schnabel podchycenou stavební lokomotivu v roce 1872. Existuje záznam z 12.12.1872, kdy dělala TBZ v úseku Slaný-Koleč, a sloužila na stavbě PDE. Jen výrobce je veden jako Henry Hughes et Comp., Longborough (England). Měla mít jméno "Bresnitz" (Březnice bylo rodiště Muziky). Ta měla být Ct. Měsíční záznamy o postupech stavby PDE (ze spisovny firmy) uvádí, že na stavbě je používána lokomotiva pro rozvoz stavebních vlaků od února 1872. Pak při rozšíření PDE v roce 1882 je známá ještě jedna, ale jiná stavební lokomotiva. Lokomotiva stejného výrobce (Hughes) měla TBZ 18.9.1874 v úseku Křímov-Reitzenhain na stavbě BEB u stavební firmy Herglotz & Schaffer. A v roce 1887 znám tlakovou zkoušku kotle lokomotivy stejné firmy (Hughes) u stavitelství Kiss & Sob ve Kdyni u Domažlic na stavbě dráhy Janovice n.Úhl.-Domažlice, což je vlastně taky "transversálka". V letech 1897-1909 používal stavitel Kubíček lokomotivu jména ELBE, která by měla být téhož výrobce. Její provoz v monarchii (Rakousku) probíhal již dřív, protože v roce 1886 byl její kotel opravován strojírnou ve Vídeňském Novém Městě (tlak 8 atm, výhř.pl 12,3 m2). Nejznámější lokomotiva této lokomotivky u nás je, ale ta se jménem Christiane, kterou si pořídil hrabě Kinský pro vlečku svého cukrovaru Staré Benátky. U té se ví, že byla z roku 1872, ale k nám se dostala skrze firmu Umrath Praha v roce 1878. Uvedená firma obchodovala především se zemědělskými stroji a vozila je hlavně z Anglie. Tato lokomotiva byla zrušena až někdy v létě 1948, protože PČM v roce 1905 na ní udělala generálku a dostala nový kotel. Prostě o těch velkých mašinách ve veřejném provozu je známo dost věcí, ale ty malé čajníky, co pomáhaly tratě stavět, je toho pomálu |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4087 Registrován: 7-2005 |
a ta lokomotivka Hughes se mi tu potvrzuje i ve statistikách, které GI uveřejňovala v Centralblattu... hlášení Generální inspekce o provedených technicko-policejních zkouškách lokomotiv v roce 1872 *celkem provedeno 291 zkoušek -z toho bylo 218 lokomotiv vyrobeno v rakouských továrnách -dalších 68 lokomotiv vyrobily německé strojírny -zbylých 5 anglické lokomotivky -z 218 rakouských lokomotiv vyrobily 102 u Sigla ve Vídeňském N.Městě, 77 ve strojírnách StEGu, 38 ve strojírně Floridsdorf a 1 stroj byl přestavěn dílnami Jižní dráhy v Marburgu (repase starého stroje) -68 lokomotiv z německých strojíren bylo 25 od mnichovského Krausse, 23 z Esslingenu, 18 z Chemnitze a 2 kusy ze strojírny Maffei -2 anglické lokomotivy vyrobila jedna firma, zbylé vždy jedna jiná firma - lokomotivy jsou určeny pro posunovací a materiálové vlaky -z celkového počtu 291 je 36 lokomotiv tendrovek (5x Bt, 15x Ct, 16x Et), zbylých 255 loko s přívěsným tendrem jsou 213x C, 42x D -z celkového počtu 291 je 4 loko pro spěšné, 63 pro osobní, 219 pro nákladní a 5 pro posunovací a materiálové vlaky -z celkového počtu je 5 úzkorozchodných -nejmenší rozvor (3´6´´) mají 2 úzké loko syst.Krauss pro Wolfseegg-Traunthaler Montanbahn -největší rozvor (26´4´´) mají 5osé tendrové lokomotivy pro osobní vlaky StEGu *rozdělení dle firem (lokomotivy z cizích lokomotivek 68 + 5) Carl-Ludwig Bahn – 23, ATE – 13, Vorarlberger Eisenbahn – 10, BEB – 5, Kronprinz Rudolf-Bahn – 8, Wolfsegg- Traunthaler Montanbahn – 5, BWB – 2, Dniester Bahn – 2, Lemberg-Czernowitzer Bahn – 4, Bauunternehmung Unzika (překlep - Muzika) und Schnabel – 1 hlášení Generální inspekce o provedených tlakových zkouškách kotlů lokomotiv v roce 1872 *celkem provedeno 536 zkoušek -kotle vyrobilo 13 továren, z čehož 4 byly domácí a 9 cizích -z domácích kotlů bylo 169 od StEGu, 96 od Siglu, 55 od Floridsdorfu (jeden výrobce chybí (58 kusů) , proč ?) -cizí kotle byly 24 od Krausse, 19 z Chemnitzu, 18 z Esslingenu, 2 od Maffei , po 1 kotli byly od Robei et Comp. in Lincoln, Anjubant in Paris, L.Benet et Comp. in La Ciotat bei Marseille, Henry Hughes et Comp. in Longborough in England a Escher in Zürich -v 9 železničních dílnách byly zkoušeny opravené a zrepasované kotle - 52 dílny SB Wien a Marburg, 15 dílny KFNB Wien a M.Ostrava, 12 dílny KEB Wien, 5 dílny Lemberg-Czernowitz Bahn, 3 dílny Staats-und Carl Ludwig Bahn, po jednom kotli dílny BEB, BWB a Kronpriz Rudolf Bahn hlášení Generální inspekce o provedených technicko-policejních zkouškách lokomotiv v roce 1873 *celkem provedeno 315 zkoušek -248 loko bylo z rakouských, 1 z maďarské, 65 z německých a 1 z belgické strojírny -z rakouských lokomotiv vyrobily 101 u Sigla ve Vídeňském N.Městě, 78 ve strojírnách StEGu, 64 ve strojírně Floridsdorf, 3 stroje byl přestavěny dílnami Jižní dráhy (repase starého stroje), 1 stroj dodala strojírna Mödling a 1 dílny StEG v Pešti -z německých strojíren bylo 37 z Esslingenu, 14 od Hartmana Chemnitz, 10 od mnichovského Krausse, 4 z Karlsruhe -1 loko dodal Cockerill in Seraing (Belgie) -z celkového počtu 315 je 39 lokomotiv tendrovek (9x Bt, 12x Ct, 44x Dt), zbylých 276 loko s přívěsným tendrem jsou 204x C, 72x D -z celkového počtu 315 je 11 loko pro spěšné, 106 pro osobní, 188 pro nákladní a 10 pro posunovací a materiálové vlaky -úzkorozchodné jsou loko pro Traunthaler Kohlengewerkschaft a pro stavitelství Hügel & Comp. -nejmenší rozvor (1100 mm) má krausova tendrová lokomotiva pro materiálové vlaky -největší rozvor (8325 mm) mají loko SB pro osobní a spěšné vlaky *tabulka rozdělení podle firem StEG - 46, ÖNWB - 37, KEB - 32, SB - 28, KFNB - 27, galz. CLB - 27, KFJB - 22, BEB - 14, EPPK - 13, PDE - 12, EAB - 8, mähr. Centralbahn - 7, KRB - 6, Dniester Bahn - 6, BNB - 6, SNDVB - 5, MSCB - 5, DBE - 4, rak.tratě Lemberg-Czernowitz B. - 3, TKPE- 2, stavební firma Hügel & Comp. - 2, Traunthaler Kohlengewerkschaft - 1, PEIG - 1, Banca di consturuzione in Mailand - 1 hlášení Generální inspekce o provedených tlakových zkouškách kotlů lokomotiv v roce 1873 (na základě zákona č.112 z 7.7.1871 o parních kotlích,.....) *celkem provedeno 483 zkoušek -kotle vyrobilo 12 továren, z čehož 5 byly domácí a 7 cizích -z domácích kotlů bylo 178 od Siglu, 129 z Vídeňského N.Města, 49 od Wiener Lokomotiv-Fabrik + 1 repas kotle pro Rimamuránskou, 86 od StEGu a 5 z Mödlingu -cizí kotle byly 24 z Esslingenu, 16 z Chemnitzu, 9 od Krausse, 9 od Henry Hughes et Comp. in Longborough, 1 od Chaplin in London, 4 z Karlsruhe a 2 z Winterthuru -v 11 železničních dílnách byly zkoušeny opravené a zrepasované kotle - 49 dílny SB Wien a Marburg, 13 dílny NB Wien a M.Ostrava, 12 dílny KEB Wien, 5 dílny Lemberg-Czernowitz Bahn, po 2 dílny TKPE , ATE a StEG v Praze, jeden kotel Kronpriz Rudolf Bahn hlášení Generální inspekce o provedených technicko-policejních zkouškách lokomotiv v roce 1874 *celkem provedeno 126 zkoušek -93 lokomotiv bylo z rakouských, 15 z německých a 18 z dalších cizích strojíren -z rakouských vyrobily 36 ve strojírně Floridsdorf, 30 u Sigla ve Vídni a Vídeňském N.Městě, 18 ve strojírně StEGu, 8 dodala strojírna Mödling, jedna byla přestavěna dílnami Jižní dráhy -z německých strojíren bylo 5 z Esslingenu, 5 od Hartmana Chemnitz, 5 od mnichovského Krausse -16 dodala strojírna Winterthur, jedno loko dodal Cockerill in Seraing a H. Hughes et Comp. in Longborough -4 loko Esslingen jsou pro Vereinigte Schweizer Bahnen, od Krausse jsou malé a 3 úzké pro stavební dráhy, 5 loko od Winterthuru jsou ozubnicové systém Riggenbach. Loko Cockerill a Hugnes dodané po jednom kusu slouží pro stavební vlaky a od Cockerill je starší posunovací stroj StEG -z celkového počtu 126 je 28 lokomotiv tendrovek (14x Bt, 10x Ct, 4x Dt), zbylých 98 loko s přívěsným tendrem jsou 80x C, 18x D -z celkového počtu 126 je 7 loko pro spěšné, 16 pro osobní, 94 pro nákladní a 9 pro posunovací a materiálové vlaky *tabulka rozdělení podle firem Kronprinz Rudolf-Bahn - 18, ÖNWB - 17, Carl-Ludwig-Bahn – 14, DBE – 13, SB – 12, Erzherzog Albrecht-Bahn – 8, Graz-Köflacher Bahn – 7, Kahlenberg Bahn (system Rigi) – 6, ATE – 5, Lemberg-Czernowitzer Bahn – 5, KFNB – 4, Vereinigte Schweizer Bahnen – 4, Bauunternehmung Banca di Construzioni – 3, Mährisch-schlesische Centralbahn – 3, Bauunternehmung Hügel et Sager – 3, PDE – 3, Bauunternehmung Herglotz et Schaffer – 1 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3184 Registrován: 9-2009 |
Zdepa: To je ona. Já neznal výrobce té anglické lokomotivy. Děkuji Ti za doplnění. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1642 Registrován: 10-2007 |
https://www.elriwa.de/Tillig-95361-Kesselwagen-R-CSD-Ep.III-Mleko /A354182 Vývoj v kauze "cisterna na MLÉKO" nabírá překvapivý směr. |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6017 Registrován: 7-2017 |
"https://www.elriwa.de/Tillig-95361-Kesselwagen-R-CSD-Ep.III-Mleko /A354182 Vývoj v kauze "cisterna na MLÉKO" nabírá překvapivý směr." Včetně konspirační teorie v modelářské diskusi. ![]() |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7754 Registrován: 6-2004 |
Vývoj v kauze "cisterna na MLÉKO" nabírá překvapivý směr. Jakej směr? Že Tillig zmenší cisternu na mlíko (tu "správnou") z H0 do TT, není nic překvapivého. Konečně mohli jste se na to DS zeptat sami, když se s ním všichni tak znáte. Včetně konspirační teorie v modelářské diskusi. A co je tam za konspirační teorie? Mně ta diskuze nejde otevřít (předpokládám, že je na müsli diskuze AMB Modely, tedy modely.biz).Ten fejk postavený na nátěru z té "správné" aplikovaný na válečném Einheitu už se snad omlel dostatečně, že to je parodie. |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6021 Registrován: 7-2017 |
To bylo zřejmě míněno jako nadsázka... http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?f=16&t=14978&start=270#p3 48396 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1643 Registrován: 10-2007 |
Konspirační teorie je, že David záměrně objednal nesprávnou limitku u Saxonie, i přesto, že věděl, že Tillig chystá správnou verzi. |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7755 Registrován: 6-2004 |
Dědek: díky za odkaz. Zvláštní, takhle napřímo to otevřít jde. Konspirační teorie o tom, co koho vedlo k tomu a tamtomu, mě nezajímají. Tím trávit čas nehodlám a přenechám to těm, které to baví se v takových věcech šťourat a meditovat nad tím. |
|
Kpy
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 247 Registrován: 1-2019 |
letos již 120 let od výroby |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6265 Registrován: 12-2020 |
No, holt kvalita, ne jako dnes![]() |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34015 Registrován: 5-2002 |
JM: holt kvalita, ne jako dnes Jojo, fotosyntéza za starýho Rakouska, to byla nějaká fotosyntéza...!
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1561 Registrován: 6-2015 |
https://www.youtube.com/watch?v=Ej2bzgXCQE8 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24 Registrován: 1-2018 |
Raj / ZVVZ Milevsko: https://www.jcted.cz/ctenari-pisi-neco-z-uspesne-minulosti-zvvz-m ilevsko/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4124 Registrován: 7-2005 |
Do této sekce už bude patřit i aktivita KHKD ve výtopně Zlonice z roku 1984, jak jí zachytil Michal Martínek. Motorová lokomotiva T436.1509 patří vlečce... |
|
Kejvačka
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3510 Registrován: 10-2004 |
Náhodně jsem na YT objevil film "Když muzika začne hrát modré armádě" (1969) - https://youtu.be/8ZbIobnuOJo?si=8XYZtSMI4z04HSUd Zajímavé vyobrazení provozu na pražském hlavním nádraží své doby. Mám dotaz na znalce: Slavná pěvecká skupina "Setleři" tam vystupuje v oděvech s čepicemi s označením "nosič", na tu dobu to na mě působí dosti archaicky. Opravdu v té době ještě existovali takoví nosiči? A existovali v této podobě vůbec někdy, nebo je to jen jakási umělecká licence? A kdy vlastně nosiči přestali existovat? Železničáři, vojáci nebo civilisté jsou tam v dobových oděvech, vlaky také tehdy současné, takže děj není posunut do minulosti. Na začátku 70. let nejspíš nosiči ve velkých stanicích ještě byli, nebo přinejmenším nepatřili k dávné minulosti, soudě dle skvělé scénky Šimka a Grossmanna, kde Šimek říká zhruba: "Co bych dával pozor na zavazadla? Nejsem nosič!" https://youtu.be/dEkkWL4erJc?si=kisK_3h3vC4FRdZG&t=202 (Příspěvek byl editován uživatelem Kejvačka.)
Dějiny píší vítězové.
Nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní. Nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8449 Registrován: 6-2016 |
Kejvačka: Dík za Š + G!!! Na chvíli jsem omládnul![]() |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6086 Registrován: 7-2017 |
Kejvačka 3510: Ty kostýmy jsou zřejmě umělecká licence. Jestli v takových uniformách někdy nosiči fungovali a kdy, to přenechám povolanějším. K nosičské službě se mi podařilo vypátrat následující. Ještě vyhláška 132/1964 Sb. o železničním přepravním řádu (ŽPŘ) obsahuje §16 odst. 2 tohoto znění: Železnice zřizuje podle rozsahu přepravy pro potřeby cestujících čekárny, informační kanceláře, dětské útulky, kulturní střediska, hygienická zařízení, úschovny zavazadel a zajišťuje zřizování nosičské služby. Na tato zařízení upozorní železnice vývěskou, ve které stanoví podmínky pro jejich použití. Tento ŽPŘ platil až do r. 1990. Za tu dobu byla vyhl. 132/1964 5x novelizována, ale §16 se žádná z těch novelizací netýkala; ergo, teoreticky bylo zřízení nosičské služby u ČSD možné ještě v r. 1990. Právní předpisy týkající se ŽPŘ z let 1990 - 2000 jsou na internetu bohužel umístěny za paywallem. Nahlédnout lze až do vyhlášek vydaných od r. 2000. V nich už se žádná zmínka o nosičské službě nevyskytuje. |
|
Kejvačka
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3511 Registrován: 10-2004 |
dědek_hank: Děkuji za odpověď. Zajímavé by bylo také zjistit, jak vlastně nosičská služba fungovala, zda a jak byla oficiálně zpoplatněna a zda a jaké bylo zvykem dávat "dýško"... Také jak se poznal opravdový a důvěryhodný nosič od případného zloděje zavazadel... Přeci jenom dát si na hlavu čepici s nápisem "nosič" nebo něco podobného mohl kdejaký pobuda a málokdo by asi svěřil cenné zavazadlo kdekomu. Kromě dialogu Š + G si vzpomenu ohledně nosičů už jen na skvělý film "Rozpuštěný a vypuštěný" (1984), kde Veronika Jeníková shání nosiče (mají drážní čepice a světlé pláště, situováno někam do pozdního Rakousko-Uherska) a potom dojde k zatčení pomocí kufru (https://youtu.be/OM2cLl9CmHQ?si=qfOsk6LmlGJurj0k). Osobně bych předpokládal zánik této profese někdy v 70. letech, právně potom v / po roce 1990.
Dějiny píší vítězové.
Nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní. Nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř. |
|
Quex
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 9545 Registrován: 5-2002 |
Tento ŽPŘ platil až do r. 1990. Za tu dobu byla vyhl. 132/1964 5x novelizována, ale §16 se žádná z těch novelizací netýkala; ergo, teoreticky bylo zřízení nosičské služby u ČSD možné ještě v r. 1990.) Platil do roku 2000 a až do konce se v § 16 objevuje možnost zřízení nosičské služby, resp. toto ustanovení od roku 1964 nedoznalo žádných změn.
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
|
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6091 Registrován: 7-2017 |
Quex 9545: Děkuji. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3197 Registrován: 9-2009 |
Kejvačka: Tady je rovněž nosič v krátké ukázce ve známém filmu: https://www.youtube.com/watch?v=a7Pw0VM7SF4 Nosiči zavazadel v Praze v roce 1950: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3198 Registrován: 9-2009 |
Nosiči zavazadel v Praze v roce 1879: Nosiči zavazadel léta Páně 1872: Nosiči zavazadel v roce 1914: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4140 Registrován: 7-2005 |
Někde mám sken smlouvy z období 1.republiky mezi ředitelstvím státních drah a soukromníkem, který v daném nádraží měl povoleno provádět nosičské služby. Byla to podobná smlouva jako nájem nádražní restaurace, místa na trafiku či stánek s prodejem knih nebo květin. V případě nosiče, ale nebyl vybírán nájem. Jen se řešila maximální možná taxa ze strany nosiče a právní zodpovědnost nosiče vůči státní dráze. |
|
Kejvačka
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3513 Registrován: 10-2004 |
Děkuji všem za informace. Zdá se tedy, že "Setleři" ve výše uvedeném filmu jsou jako nosiči vyobrazeni věrohodně, až na služební čísla.
Dějiny píší vítězové.
Nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní. Nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř. |
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 755 Registrován: 7-2012 |
Když je ten dnešní státní svátek, tak jeden odkaz (pro ty kdož mají FB) s pohledem železničním na daný den: https://www.facebook.com/media/set/?set=a.2695359134036532&type=3 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25 Registrován: 1-2018 |
ad Bw_Ig č.755 Nemám FB, takže trochu problematický přístup, prozradíte zdroj plánku zastávky a fotografie Hříběcí na vašem FB (příspěvek 16.9.)? Díky KT |
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 757 Registrován: 7-2012 |
Plán a výkres zastávky Národní archiv. Fotografie je soukromá sbírka. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1575 Registrován: 6-2015 |
Když se stavěla trať z Olomouce do Prahy: |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6102 Registrován: 7-2017 |
Dotaz na znalce historie doupovské dráhy: Byla v koncové stanici/dopravně Doupov popelová jáma? Jestliže ano, tak kde ve stanici byla přesně umístěna? Na starých situačních pláncích z různých dob nikde zakreslena není. Stejně tak není v pláncích zakreslen ani vodní jeřáb - voda se dobírala v remíze? |
|
Němec_z_ova
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5048 Registrován: 4-2009 |
dědek_hank: Bůh ví, na tomto snímku vidět není. Musíme nechat promluvit staré Dodatky a jejich majitelé.
Mufloni nepatří na koleje
![]() ![]()
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1577 Registrován: 6-2015 |
Zdravím! Náhodou jsem nalezl stránky nejakého klubu policejní historie, kde mají zajímavé různé historické fotky z nehod, takový mix fotek, a některé i železniční![]() . Bohužel fotky jsou i bez nějakého bližšího popisu, někde jsou psány jen čísla vlaků nebo vůbec nic... Zajímalo by mně, dokázali byste některé identifikovat kde to je a o co šlo? https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=4754486 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23 Registrován: 5-2025 |
Dobrý den, otázka pro pamětníky i ostatní: Staniční hlášení (to z toho amplionu) a vlaky Ex. Nevím jestli existuje i jiný zdroj, nebo nám zůstaly z 20. století jen filmy (kde to můžeme slyšet). Já vím jen o filmech. No a ze starých filmů vím jak se v 60. letech přibližně zahlašoval osobní vlak a rychlík. - "Prosíme pozor, rychlík číslo 15 z Prahy do Košic přijede na první nástupiště..." No ale jak se v takovémto nádražním hlášení v 60. letech oznamoval, zahlašoval expres? - Jak ho jmenovali? Jako "Expres", nebo jako "Expresní rychlík"? Expresů bylo méně a tedy i ve filmech je to vzácné. V 50. letech máme asi jen film - Expres z Norimberka (rok 1953), kde je ten expres normálně zahlášen jako "Expres" - ... expres přijede na pátou kolej... Ale v 80. letech byly expresy zahlašovány jako "Expresní rychlík" (to si trošku pamatuji i sám) a je to i ve filmu - Jako jed (rok 1985), když je pan Svěrák u nádraží v Košicích, slyšíme: "Expresní rychlík 527 ..." Takže prosím, jak na nádražích byly expresy sdělovány v 60. letech? Tak jako asi v 50., že - "Expres", nebo jako v 80., že "Expresní rychlík"? Nebo víte kolem toho ještě někdo něco? (Příspěvek byl editován uživatelem Evan.) (Příspěvek byl editován uživatelem Evan.) (Příspěvek byl editován uživatelem Evan.) |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6106 Registrován: 7-2017 |
Evan 23: Podle předpisů, které se v čase měnily. Protřepávali jsme to na modelářském fóru, viz odkazy. Sice trochu zmatečně, ale nějaké odpovědi k otázce kategorií vlaků tam najdeš. http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?f=28&t=14865 http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?f=28&t=13148 U ČSD k tomu kdysi existoval předpis D4 (pozor, nezaměňovat s dnešním D4 o radiobloku!). (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24 Registrován: 5-2025 |
Já jsem si ty diskuse přečetl, ale odpověď na mou otázku jsem tam nějak nenašel. Tedy znovu: Jak byste ze staničního amplionu v 60. letech oznámili cestujícím, že přichází expres (vlak Ex)? Jak mu tehdy hlasatel/hlásatelka říkala? Expres, nebo Expresní rychlík? Ve filmu z 50. let tam je oznámen jako Expres. Ale ve filmu z 80. let je Expres oznámen jako Espresní rychlík: https://youtu.be/QFDmKmnB0vg?si=cd-RibMyeq7LtUvM 80. léta si i sám trošku pamatuji, tehdy byl na stanici skutečně expres hlasatelkou oznamován jako expresní rychlík. No ale netuším jak to bylo v 60. letech. (Ono je to potřeba vědět i pro modeláře, co dělají III. epochu, někteří mají kolejiště ozvučené i s tím hlášením vlaků.) Tak představte si, že žijete v 60. letech, jste staniční hlasatel, a máte cestujícím zahlásit příchd například Expresu Ostravan číslo 41 do Prahy na první nástupiště, tak jak ho zahlásíte, jak ho nazvete? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 370 Registrován: 11-2002 |
V tu dobu se hlavně skloňovalo a časovalo, ne jako dnes, všechno v prvním pádě a pořád jenom číslo.... "nastupujte do osobního vlaku dopravce České dráhy číslo 3528 na nástupišti číslo jedna kolej číslo dva ....
http://u37.002.sweb.cz/
|
|
Němec_z_ova
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5049 Registrován: 4-2009 |
Evan: Pokud nesledujete dobové instruktážní filmy ČSD, tak se z filmů nic nedozvíte. Vždy půjde o zvuky vymyšlené a doplněné filmaři. Já se po nádražích potloukám více od roku 1987 a pamatuji si ta hlášení takto A není to daleko od tehdejší skutečnosti, přesvědčte se v komentářích PS: S vlaky 62000/62001 jsem se taky něco najezdil a takhle jsem z Maloměřic vypraven nikdy nebyl Nemluvě o tom, že to jezdíme v elektrice, v nákladu, s odjezdem ve 2 hodiny ráno a ze stovkových kolejí. Ale seriál mi to nepokazilo! (Příspěvek byl editován uživatelem Němec z ova.)
Mufloni nepatří na koleje
![]() ![]()
|
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6107 Registrován: 7-2017 |
Evan 24: Kdo se drží předpisu, neudělá chybu. Jestliže je vlak v GVD a ve služebních pomůckách označen podle předpisu D 4 jako expres, měl by tak být uváděn i v hlášení staničního rozhlasu. Lidovou tvořivost samozřejmě nelze zcela vyloučit, ale v 60. letech si ji asi nikdo moc nedovoloval. "80. léta si i sám trošku pamatuji, tehdy byl na stanici skutečně expres hlasatelkou oznamován jako expresní rychlík." Když pominu, že lidská paměť je zrádná mrcha, tak ještě zbývá otázka, jestli se ta vzpomínka týká jedné nebo více stanic a zda ji lze zobecnit. Technická: Ta "hlasatelka" byla pravděpodobně operátorka, což byly (možná ještě někde jsou?) pracovnice, které měli výpravčí ve větších/uzlových stanicích přidělené k ruce pro vykonávání pomocných činností jako vedení operativní dopravní evidence a dokumentace, sepisování rozkazů pro strojvedoucí, vedení statistických podkladů, sledování plnění GVD apod.; jednou z nich byla právě obsluha staničního rozhlasu nebo obecně obsluha sdělovacích a informačních zařízení pro informování cestující veřejnosti. OT: Vzpomínám si na 70. a 80. léta v žst Olomouc hlavní nádraží. Kombinace dokonalého ozvučení prostorů stanice, dodržování zásad správné práce s hlasem a příjemných hlasů olomouckých operátorek dělala i z tak tuctové věci jako hlášení staničního rozhlasu téměř umělecký zážitek. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 5-2025 |
Môžem tu s absolútnou istotou potvrdiť, že v období 1985/86 sa na Expres naozaj používal termín "Expresný rýchlik". V Púchove vtedy presne takto pravidelne ohlasovali Ex 541: "Expresný rýchlik 541 Detvan ..." Ale aký termín sa používal v 60. rokoch, tak to veru neviem. Tiež by ma to zaujímalo. |
|
Administrátor Číslo příspěvku: 75450 Registrován: 4-2003 |
"Technická: Ta "hlasatelka" byla pravděpodobně operátorka, což byly (možná ještě někde jsou?) pracovnice, které měli výpravčí ve větších/uzlových stanicích přidělené k ruce pro vykonávání pomocných činností jako vedení operativní dopravní evidence a dokumentace, sepisování rozkazů pro strojvedoucí, vedení statistických podkladů, sledování plnění GVD apod.; jednou z nich byla právě obsluha staničního rozhlasu nebo obecně obsluha sdělovacích a informačních zařízení pro informování cestující veřejnosti." |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6108 Registrován: 7-2017 |
Ve starých předpisech a pomůckách ke GVD, které mám k dispozici, se v 50. - 80. letech všude vyskytuje pojem "expres". Především jde o předpisy D 2 a D 4 a dále o vysvětlivky k sešitovým JŘ. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3 Registrován: 5-2025 |
Áno, Hank, iste tomu tak bolo i v 80. rokoch, ale pri ohlasovní expresov sa napriek tomu vtedy používal termín "expresný rýchlik", a nie expres. Asi pre samotné ohlasovanie vlakov pre cestujúcich na staniciach existovali iné smernice. |
|
Teleke_z_tölökö
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 54 Registrován: 2-2005 |
V devadesátých letech XX. století hlásili v Plzni dokonce "expresní rychlík eurocity"![]()
Ano, v pérdeli. Přesně tak, milý příteli...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 455 Registrován: 7-2017 |
Omlouvám se, ale drobet naruším vaši debatu. Nejkouzelnější hlášení nádražního rozhlasu jsem slyšel před mnoha a mnoha lety v Běchovicích. Po tom co operátorka několikrát opakovala výzvu aby se vozmistři dostavili k vlaku číslo to a to, ozval se mužský hlas (asi výpravčí): "Vózmistři, vózmistři, vy kurvy, kde zase chlastáte ! " |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18 Registrován: 9-2023 |
Pánové, nemáte někdo prosím plánek, výřez mapy či foto vlečky lomu Mramorový vrch mezi Dolní Lipovou a Ostružnou? |
|
jagg
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1376 Registrován: 5-2012 |
Zde něco. |
|
bre_steg
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 259 Registrován: 8-2024 |
Něco málo (kolejové schéma) je i v článku o vlečkách pro modeláře. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20 Registrován: 9-2023 |
Jo, děkuji, to bude ono. Angličan a 3 koleje. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6802 Registrován: 11-2009 |
|
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6164 Registrován: 7-2017 |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6679 Registrován: 12-2020 |
Hezké svátky všem lidem dobré vůle![]() |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10250 Registrován: 3-2007 |
"Raj / ZVVZ Milevsko: https://www.jcted.cz/ctenari-pisi-neco-z-uspesne-minulosti-zvvz-m ilevsko/" |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1607 Registrován: 6-2015 |
Koho by to zajímalo, tak tady jsou zajímavé články z historie železnic. Z některých je silně patrné že se za tu dobu moc nezměnilo... https://www.bejvavalo.cz/clanky.php?sub=13 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1608 Registrován: 6-2015 |
https://medium.seznam.cz/clanek/ceska-historie-v-roce-1848-explod ovala-u-hulina-lokomotiva-presnou-pricinu-vybuchu-dodnes-nezname- 220736 |
|
Vagonet
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1275 Registrován: 7-2017 |
Frýdlant v Čechách předměstí včera & dnes (2010 a 2025) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9300 Registrován: 3-2006 |
Příští rok si připomeneme čtyřicáté výročí uveřejnění článku v Leteckém obzoru od Ing. Miroslava Kyncla, CSc. "VLAKEM NA RUZYŇSKÉ LETIŠTĚ?". O budoucnosti vysokorychlostních tratí v Československu a propojení železniční a letecké dopravy. odkaz
Nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř.
Myosotis. |