| Diskuse » Železnice » Slovensko » Archiv diskuse Slovensko do 24. 2. 2026 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Slovensko do 24. 2. 2026dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6448 Registrován: 11-2006 |
Co není, může být. Nad tou smaltovanou cedulí je dentakrylový reliéf modré bobiny na trati, možná by stačilo domalovat to číslo tam. ![]()
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10983 Registrován: 1-2007 |
Cestujúcich ZSSK trápia problémy s aplikáciou na nákup lístkov online. Aplikáciu trápia výpadky a poskytuje zlé informácie |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10985 Registrován: 1-2007 |
Okienka sa zatvárajú, sprievodcovia z vlakov miznú: Ľudia by uvítali automaty na cestovné lístky, železnice ich odmietajú |
|
Administrátor Číslo příspěvku: 75934 Registrován: 4-2003 |
"Dneska v podstatě nemá nikdo šanci zachytit třeba ani drogy Odstavený Flixbusy a čuchací psi na droby jsou prý na linkách do Berlína či Norimberku úplně běžné." Ale asi málokomu chybí, že ho cestou z Prahy do Budapešti za noc probudí čtyřikrát. Osobně teda pamatuju až stav, kdy už ty kontroly byly zrychlené za jízdy, i když mám pocit, že třeba na Lidči to probíhalo do úplného konce za pobytu (asi Češi se Slováky naráz). Ale už to pár let je, třeba se pletu. ![]() |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6815 Registrován: 6-2019 |
Kontrolovat se dá i během pár minut v Schirndingu, Bundespolizei nastoupená a během chvíle pročeše celý šuplík Agilisu a ten odjede bez výrazného narušení GVD. Mnohokrát zažito. Jenže oni skutečně pracují, ne tak jako ta líná pakáž na východě, kde je hlavním cílem demonstrace moci, čepice a hypetrofovaného ega.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 397 Registrován: 4-2020 |
Ahmad_Šáh_Masúd: Přesně tak. V Schirndingu vždycky rychle a bez problémů, ve Furthu už tak šikovní nebyli, ale třeba se to už za poslední roky zlepšilo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3434 Registrován: 5-2008 |
V Břeclavi ,jen na prvnín peron , uzamčeny dveře z vestibulu , přístup pouze přes celnici , na koncích peronu PS , PS jela ve vlaku na stanoviště "Pohansko " , byla podrobná prohlídka a po ní PS vystoupila a potom vlak pokračoval do Bernaštalu
Don Parmezano
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10095 Registrován: 9-2011 |
Ve Štáfedlu to probíhalo úplně stejně.
Všichni jste volové. Servít
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3436 Registrován: 5-2008 |
Nic méně se povedlo jednomu venkovnímu výpravčímu s tím vlakem odjet do Rakouska , přišlo se na to , za cca 2 hodiny , neb nějaké náklad dovezl do Břeclavi , jeho služební červenou čepicu a výpravku
Don Parmezano
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1745 Registrován: 8-2006 |
Jo jo, pamatuju si taky, když jsem chodil v Břeclavi přes lávku do depa, jak byly otevřené vagony s uhlím do Rakous "pocákané" nahoře vápnem, aby bylo vidět, jestli se v tom uhlí někdo nehrabal. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4075 Registrován: 8-2009 |
jak byly otevřené vagony s uhlím do Rakous "pocákané" nahoře vápnem, aby bylo vidět, jestli se v tom uhlí někdo nehrabal. Mám za to, že toto se děje stále anejen do rakous a s popisovaným důvodem to nemá pranic společného. Snad by to mělo být kvůli snížení prašnosti za jízdy. ![]()
Život je hořký. Bohudík !
Nebudu si měnit nick proto, že jsem se přestěhoval
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6450 Registrován: 11-2006 |
Nikoli, je to přesně z výše popisovaného důvodu. Ovšem už ne proto, že by by chtěl někdo ilegálně opouštět území svého státu, ale kvůli ztrátám uhlí/koksu během přepravy k zákazníkovi.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3437 Registrován: 5-2008 |
Ještě něco k té Břeclavi: traťové telefon Břeclav -Bernadštal, byl v DK ve zvláštní uzamčené skřínce , klíč od té skříňky podle SŘ , musel mít hlavní výpravčí neustále v kapse , TZZ "rakouskýho " vzoru končilo na st. 1 a odhlášku za vlakem dával signalista 1. Rakouský personál na základě dohody , měl povolen volný pohyb po celé Břeclavi
Don Parmezano
|
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26442 Registrován: 3-2007 |
traťové telefon Břeclav -Bernadštal, byl v DK ve zvláštní uzamčené skřínce , klíč od té skříňky podle SŘ , musel mít hlavní výpravčí neustále v kapse Ješíšmarjá, to byla komunistická banda kreténů!!!! Na tohle byli kofři. Ale díky za info. S tím "volným pohybem" - takže předpokládám, že nepotřebovali vízum atd. a že kdyby je hlídka VB chytla někde za Břeclaví a legitimovala, že by je zabásli? A naši to měli v západním zahraničí jak? (Summerau, Furth, Schirding)? A třeba obsluhy jídelních nebo lůžkových vozů, co jezdily třeba do Vídně nebo Norimberka? Teda jak s vízem, protože třeba na denním Mnichováku (za socíku jediný pár) jezdili v bufetovém voze večer do Prahy a ráno zpět Jugoslávci (žijící v NSR) údajně kvůli nepotřebě víza do ČSSR. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3439 Registrován: 5-2008 |
to asi ne, ale asi by měli nějaké čas s Břeclaví utrum , oni měli stravný v korunách a bylo pro ně u nás lacino
Don Parmezano
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9559 Registrován: 8-2007 |
S tím "volným pohybem" - takže předpokládám, že nepotřebovali vízum atd. a že kdyby je hlídka VB chytla někde za Břeclaví a legitimovala, že by je zabásli? Komouši hlídali své občany, aby jim neutekli z toho ráje do kapitalistické ciziny.. Takže Rakušáky, Němce jen hlídal, aby tady nedělali špionáž. A Češi, kteří byli puštěni na západ museli po návratu vypovědět kde byli, s kým se tam setkali a o čem mluvili. |
|
Vlarsky
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 349 Registrován: 2-2023 |
Ale různí JMové tvrdí, že to byly "staré dobré časy". Tak jak to je? Kdo chtěl u JLV vozit "Západ", musel "spolupracovat". Ona i Moskva nebyla pro "nespolupracující", ti mohli maximálně tak Laborec. (Příspěvek byl editován uživatelem vlarsky.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6862 Registrován: 12-2020 |
A Češi, kteří byli puštěni na západ museli po návratu vypovědět kde byli, s kým se tam setkali a o čem mluvili. Zajímavé. My byli v 79 ve Skandinávii a nikdo se nás na nic neptal, asi zapoměli Hlavně bych chtěl vidět jak bychom se tam s někým o něčem bavili, když nikdo z nás neuměl nic kromě ruštiny. A skandinávci zase kupodivu neuměli česky ani rusky Vlarsky: Hranice prostě byly pěkně hlídané, tak to má byť . Né jako ten dnešní bordel, kdy si každý může chodit kam chce a pašovat co chce, třeba drogy![]() |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9560 Registrován: 8-2007 |
Hranice prostě byly pěkně hlídané, tak to má byť Jasně. Když chtěl někdo nedovoleně opustit ten ráj, byl pohraničníky zastřelen. My byli v 79 ve Skandinávii a nikdo se nás na nic neptal, asi zapoměli No co by se ptali osmiletého JM ? A táta byl předseda základní organizace KSČ. ![]() |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18144 Registrován: 12-2009 |
Štátny tajomník zároveň zverejnil fotografie z miesta nehody. Zábery zachytávajú usmrteného medveďa pri koľajniciach a nie sú vhodné pre citlivé osoby. odkaz Měli by zavřít jeho i fíru. ![]() |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26446 Registrován: 3-2007 |
Vlárský: Tak asi ano, každopádně já se ptal, jak se to řešilo s vízem. Jak u těchto, tak třeba u lokomotivních čet, co tam jeli maximálně na pár hodin - Summerau náklady na Sergejích třeba, Furth im Wald, kam jezdil Plzeňák na přepřah s náklady (pamatuji dvojici 742 na kabel z konce osmdesátek) a Schirding. A jak obcházeli výjezdní doložku atd., prostě jak tohle bylo předpisově (z hlediska ministerstva vnitra) ošetřeno. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26447 Registrován: 3-2007 |
"Hranice prostě byly pěkně hlídané, tak to má byť Jasně. Když chtěl někdo nedovoleně opustit ten ráj, byl pohraničníky zastřelen. My byli v 79 ve Skandinávii a nikdo se nás na nic neptal, asi zapoměli No co by se ptali osmiletého JM ? A táta byl předseda základní organizace KSČ. "Tak tohle tady tipuju dlouho nevydrží. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6863 Registrován: 12-2020 |
Apollo 17: A táta byl předseda základní organizace KSČ Mýlíte se. Nebyl nikdy v KSČ, ani žádné jiné organizaci, vyjma ROH. Tu nechuť k organizovanému členství v něčem mám po něm ![]() |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2168 Registrován: 1-2009 |
Môžem Vám tu porozprávať menší román,ako sa dalo z ČSSR v 80 r. dostať na západ. Brat môjho,už nebohého otca sa dostal do USA,mamkine 2 spolužiačky utiekli do Švajčiarska atď... Musím tu uviesť,že viacerým Slovákom pomohol úžasný býv.generalny biskup evanjelickej cirkvi Michalko.Asi viete,že v Juhoslávii,súčasnom Srbsku žije veľa Slovákov,ktorý v 18 a 19 st.odišli žiť na dolnú zem,podobne ako Česi,ti žijú v Rumunsku.Takže do Juhoslávie na návštevu za krajanmi,a na rôzne oslavy do kostolov sa dalo dostať.No a potom,keď boli v Juhoslávii,bol len krok od úteku do Rakúska atď. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6634 Registrován: 9-2003 |
Ohl 18144: Hlavně by měli zavřít Ohl-a v jeho vlastním zájmu do detence.
NOBLE BRICKS
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18147 Registrován: 12-2009 |
Tento sfanatizovaný dav verejne praje zranenému smrť, vyjadruje ľútosť nad tým, že ho šelma nedokántrila, odkaz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12010 Registrován: 5-2007 |
Ohl: To je dobrá grafománia. Len by ma zaujímalo, či sám dotyčný bloger, ktorý podľa popisu "javy okolo nás od medzinárodného obchodu až po spoločenské paradoxy" svojho profilu bol aspoň raz v lese. Nikto z poľovníkov v našej rodine si ani nepredstavuje že by robili to, čo robili dotyční. Smrť im samozrejme neprajú, to že keď už sa do tej situácie dostali, si život na úkor nebohej medvedice zachránili, je správne, ale nemá zmysel tvrdiť že urobili všetko správne. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16170 Registrován: 4-2003 |
Tak asi ano, každopádně já se ptal, jak se to řešilo s vízem. Jak u těchto, tak třeba u lokomotivních čet...A jak obcházeli výjezdní doložku Tipuju že šlo o nějaký zvláštní režim řešený mezistátní dohodou, resp, nějakým dodatkem k ní. Stejně tak třeba námořník nepotřeboval víza do USA, prostě prošel v přístavu kontrolou a mohl se pohybovat nějakým vymezeným prostoru, takže třeba můj známý jel nakupovat ColaLoku do hypersupu. Dtto třeba posádky a doprovázející mechanici ČSA.
Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13391 Registrován: 5-2002 |
ad Mladějov: Vlárský: Tak asi ano, každopádně já se ptal, jak se to řešilo s vízem. Jak u těchto, tak třeba u lokomotivních čet, co tam jeli maximálně na pár hodin - Summerau náklady na Sergejích třeba, Furth im Wald, kam jezdil Plzeňák na přepřah s náklady (pamatuji dvojici 742 na kabel z konce osmdesátek) a Schirding. Do Furthu se začalo jezdit až v roce 1992. Do té doby se přepřahalo v České Kubici. Ve stejný okamžik se změnily poměry i na přechodu Cheb - Schirnding, kdy pro změnu DB začaly jezdit do Chebu.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26454 Registrován: 3-2007 |
>Do Furthu se začalo jezdit až v roce 1992. Do té doby se přepřahalo v České Kubici. Možná s Ex468/9, ale s náklady (jak píši) tam Plzeňáci jezdili už za DBL. Osobně viděno a zcela stoprocentně. Leda že by s těmi banglemi jel Němec Něco se přepřahalo v Kubici, něco ve Furthu, pamatuji famózní přípřež 218 DB, jak rve z Kubice kaloun ložených Wapů - škoda, že to nešlo fotit. 468/9 se přepřahaly v Kubici (a filcovali cca hodinu cestující i vlak a Kubice nebyla nikde v KJŘ pro cestující uvedena, tak to tajili). RŠ: Tak jistě že mezistátní dohoda, mne zajímaly podrobnosti, třeba kde to najít nebo vzpomínky pamětníka na tenhle zajímavý režim jízdního personálu. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6876 Registrován: 12-2020 |
RadekŠ: Stejně tak třeba námořník nepotřeboval víza do USA, prostě prošel v přístavu kontrolou a mohl se pohybovat nějakým vymezeným prostoru Přesně tak. Jako lodník Barkl v rukojmí v Bella Vista, když chtěl kompromitovat naše skvělé důlní lokomotivy nasypáním písku do motorů. Holt si měl zalistovat v bedekru o stránku dál ![]() |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16171 Registrován: 4-2003 |
Ve stejný okamžik se změnily poměry i na přechodu A nebylo to tak, že se to po několika letech v rámci vyrovnávek otočilo? Já jen že existují starší fotky brejlovců, banglí a štokrů v Schirndingu.
Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6878 Registrován: 12-2020 |
Do západního Německa byly jen tři přechody. Aš - Selb asi jezdily ČSD, přinejmenším v 80 letech. Do Schirndingu jezdily taky ČSD. Furth - Kubice asi DB, protože SJŘ 1988 uvádí přepřahy vždy v Kubici. Každopádně by to chtělo na toto téma zpracovat nějaký článek. Zatím jestli se nemýlím nic takového nevyšlo, což je s podivem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3440 Registrován: 5-2008 |
V roce 1973 došlo ve stanici Marchegg k incidentu , při kterém, zahynul vlakvedoucí ČSD dom. stanice Bratislava . Bojůvka Palestinců napadla vlak který vezl přímý vůz Moskva -Bratislava-Vídeň. Tímto vlakem cestovali bývalí občané SSSR , kteří dostali povolení k vystěhování do Izraele
Don Parmezano
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6879 Registrován: 12-2020 |
Mladějov: Kubice nebyla nikde v KJŘ pro cestující uvedena, tak to tajili). Do šedesátých let Kubice v JŘ normálně byla (deset párů os. vlaků + jeden pár přes hranici). Pak osobáky zrušili (asi nové metody a zavedení busů po vzoru západu ) a jediný rychlík neměl důvod tam uvádět neveřejný pobyt, když byl bez možnosti nástupu a výstupu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5151 Registrován: 4-2014 |
"Mladějov: Kubice nebyla nikde v KJŘ pro cestující uvedena, tak to tajili). Do šedesátých let Kubice v JŘ normálně byla (deset párů os. vlaků + jeden pár přes hranici). Pak osobáky zrušili (asi nové metody a zavedení busů po vzoru západu ) a jediný rychlík neměl důvod tam uvádět neveřejný pobyt, když byl bez možnosti nástupu a výstupu."Na železniční stanici Č. Kubice byl veřejnosti vstup přísně zakázán, proto se stanice Č. Kubice neuváděla v žádném jízdním řádu pro cestující. Vstupovat a vykonávat službu tam směli pouze důkladně prověření zaměstnanci, které si STB velmi důkladně proklepla jestli nemají žádný politický škraloup, žádné kontakty na západě, sklony k útěku za železnou oponu a podobně. To samé se týkalo i strojvedoucích, kteří tam z Domažlic jezdili. Pro nákladní vlaky si Němci jezdili do Kubice. V Chebu tam to bylo trošku jiné, tam ČSD zajíždělo až do Schrindingu, kde probíhal přepřah a předávky vlaků. Ale opět tam směli jezdit jen strojvedoucí, které si velmi důkladně STB proklepla a hlídala. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13392 Registrován: 5-2002 |
"Ve stejný okamžik se změnily poměry i na přechodu A nebylo to tak, že se to po několika letech v rámci vyrovnávek otočilo? Já jen že existují starší fotky brejlovců, banglí a štokrů v Schirndingu." Tyto fotografie existují zcela oprávněně. Do roku 1992 úsek Cheb - Schirnding obsluhovaly ČSD stejně jako přechod Aš - Selb, ten až do jeho uzavření v roce 1995. A otáčelo se to z důvodu vylepšení celkové technologie na hraničních tratích, aby se s vlaky manipulovalo v přirozených centrech, tedy Cheb a Furth. ad Mladějov: dej sem prosím odkaz na fotografie plzeňských lokomotiv ve Furthu před rokem 1990. Zajímá mě to a nechce se mi tomu moc věřit.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13393 Registrován: 5-2002 |
"Mladějov: Kubice nebyla nikde v KJŘ pro cestující uvedena, tak to tajili). Do šedesátých let Kubice v JŘ normálně byla (deset párů os. vlaků + jeden pár přes hranici). Pak osobáky zrušili (asi nové metody a zavedení busů po vzoru západu ) a jediný rychlík neměl důvod tam uvádět neveřejný pobyt, když byl bez možnosti nástupu a výstupu."Teď jsem to ověřoval. V KJŘ 59/60 ještě trať do Furthu byla (9 párů do ČK a jeden pár do Furthu), v KJŘ 69/70 již trať končí v Domažlicích. Nic mezi bohužel nemám k dispozici.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26456 Registrován: 3-2007 |
Petře, nemám žádné "odkazy na loko ČSD ve Furthu před rokem 1990", kde bych je vzal? Jinak údajně (informace staršího plzeňského strojvedoucího) se jezdilo do Kubice v osobní dopravě (a využívala zastávka Babylon) někdy do roku 1968. Ono to celkem dost může souviset se situací po sovětské okupaci, tlaku na státní hranici a posouvání hraničního pásma dál do vnitrozemí včetně budování nového pásu signální stěny (a zátarasů) dál od hranice. Jistě sem chodí pamětníci nebo lidé, co je znají a mohou se jich zeptat, byť to budou tak minimálně sedmdesátníci - nejvyšší čas. Třeba se dozvíme věci, které tak úplně v oficiálních papírech nenajdeme. |
|
hradla
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 40 Registrován: 4-2025 |
K neslovenskému tématu provozu Česká Kubice - Furth im Wald: výběr ze služebních jízdních řádů 1972 ČSD (na posledním obrázku lok. 556 z Kubice, možná to v té době byla již chyba, nenašel jsem, na čem by se tam dostala, ani na lok. vlaku, jinak ale do Domažlic 556 ještě jezdily) 1974 DB (na posledním obrázku parní lok s přípřeží do Furthu, dále do České Kubice diesel) 1979 DB (na posledním obrázku vlak z Furthu do České Kubice 2x řada 217) Vnitrostátní osobní doprava Domažlice - Česká Kubice již v jř 1965/66 nebyla uváděna. V jř 1962/63 jezdilo v prac. dny mezi Dom. a ČK 9 párů mot. vlaků (z toho jeden až do Furthu, zpět jen do ČK) + 1 pár parní, v neděli 8 mot. vlaků tam, zpět 5 (v sezóně 6) (z toho jeden až do Furthu, zpět jen do ČK) + 1 parní tam, 2 zpět. Ranní motorák z ČK jezdil denně až do Prahy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13394 Registrován: 5-2002 |
ad Mladějov: Jinak údajně (informace staršího plzeňského strojvedoucího) se jezdilo do Kubice v osobní dopravě (a využívala zastávka Babylon) někdy do roku 1968. Ono to celkem dost může souviset se situací po sovětské okupaci, tlaku na státní hranici a posouvání hraničního pásma dál do vnitrozemí včetně budování nového pásu signální stěny (a zátarasů) dál od hranice. Ano, to může být pravda. Jak jsem již psal, v roce 1959/60 zastávka Babylon obsluhována byla, v roce 1969/1970 již nebyla. Táta s mamkou pracovali v podniku Chodos Chodov a o celozávodní dovolené jsme jezdili s fabrikou na 14 dní na zámek v Trhanově. Babylon byl necelé tři kilometry od Trhanova, chodili jsme tam samozřejmě pěšky, někdy od mých 4 do cca deseti let (1972 - 1978). Zastávku Babylon jsem znal, vždy tam bylo čisto a věděl jsem, že tam žádné osobní vlaky nejezdí (na Ex 468/469 jsem neměl štěstí, jezdil z našeho pohledu blbě). Pamatuji si hlavně na dunící Sergeje a skřípot brzd zpět. Naše procházka
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
|
hradla
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 41 Registrován: 4-2025 |
JŘ 1962/63 byl poslední s osobními vlaky Domažlice - Č. Kubice, v JŘ 1963/64 doprava toho času zastavena. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26457 Registrován: 3-2007 |
PŠ: Hezké.. A jak se mozaika zajímavě skládá. Viz "hradla". Já viděl zastávku v Babyloně prvně v zimě 1985/6 a pořád stála, jen tam byla laťka křížem, jako že "nepremáva" - to tam vydržela, byť poněkud zchátralá, docela dlouho. "Mnichovák" byl mimochodem (pro ostatní) až dítkem normalizace - začal jezdit až v GVD 1970/71. Předtím jezdil do NSR jen "Pařížák" a noční "Norimberák" (přes Cheb) a to ještě s pauzou po 1948 někdy do 50. let (1958? 59?), kdy se vozy na hranici sunuly a tam si je přebíral německý stroj (a opačně). Tahle historie by mne také zajímala, nikde jsem se o tom (kromě vzpomínek vojáka základní služby, co mi tohle říkal a tam sloužil) nedočetl. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13395 Registrován: 5-2002 |
Na Mnichovické Ex jsme při mém studiu na SPŠD Plzeň, obor "Elektrická trakce a kolejová vozidla v železnční dopravě narazil". Půjčoval jsem si na to režijku jednoho ze studentů stejné třídy, bydlel v Českých Velenicích a byli jsme si podobní. Koupil jsem si tam plechovkové pivo za 10 Kčs a vysbíral jsem z košů vypité plechovky ![]()
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16177 Registrován: 4-2003 |
sem chodí pamětníci nebo lidé, co je znají a mohou se jich zeptat, byť to budou tak minimálně sedmdesátníci - nejvyšší čas. Tak jistě. Já se bojím ze se jim nechce, protože by je třeba někdo trolil, atp..
Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18151 Registrován: 12-2009 |
https://www.aktuality.sk/clanok/KYC7T27/rekordny-rok-pre-verejnu- dopravu-pocet-ciest-stupol-nad-predpandemicke-hodnoty/ Pozitívny výsledok bol dôsledkom medziročných prírastkov cestujúcich železnicou a MHD. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26460 Registrován: 3-2007 |
"Ve stejný okamžik se změnily poměry i na přechodu A nebylo to tak, že se to po několika letech v rámci vyrovnávek otočilo? Já jen že existují starší fotky brejlovců, banglí a štokrů v Schirndingu." No, do kapitalistických států chtěly tradičně jezdit ČSD bez vyrovnávky, neb jak říká jedna filmová postava, komunista miluje valuty víc, než vlastní babičku. A pro DB a OeBB to bylo díky kursu koruny a úrovni zdejších cen a fakturací velmi výhodné. Takže tam to zůstávalo léta stejné. Nemůžu nevzpomenout porevoluční (nevyrovnané) výkony čs. vozidel i do vnitrozemí Rakouska - například bratislavskými brejlovci "čtyřkami" až na bývalý vídeňský Suedbhf nebo na Vindobonách a nočním R z Tábora až do Sigmundsherbergu (kde tehdy začínaly dráty a Rakušák zapřáhl soupravu elektrikou). Protože mu to vyšlo líp, než aby to vozil z hranic svojí mašinou. |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10452 Registrován: 3-2007 |
Je zajímavý, že ten Sigmundsherberg prošel přes odbory (to je doteď v Rakousku ostré téma) + nikomu nevadilo, že brejlovec nemá rakouský VZ. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16178 Registrován: 4-2003 |
že brejlovec nemá rakouský VZ Tak pozor, třeba slovenské brejlovce zajíždějící do Vídně měly Indusi.
Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
|
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26462 Registrován: 3-2007 |
Přes odbory prošel, neb tam jezdil na mašině pilot OeBB. Indusi tam tedy táboráci pokud vím nikdy neměli a o té Bratislavě bych Radka poprosil o nějaký odkaz. Odkdy že měli Indusi a od kdy do kdy tam 754 jezdily? Ale skutečně v Rakousku si práci odbory velmi hlídají, viz třeba Pendolino do Vídně, kde byl problém, aby tam zajížděl český fíra (s pouhým jedním párem, který by šlo jistě vypárovat) a "Rakušák" radši zaplatil svým lidem kurs + zácvik atd, jen aby to nevozil Čech (a zřejmě se vozba strojvedoucími ČD případně nerozšiřovala). A byl velký tlak proti tomu zajíždění, které trvalo jen velmi krátce. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6639 Registrován: 9-2003 |
RadekŠ: No vidíš, mě tahle informace doteď nebyla známa. ML: Třeba zde: https://www.zeleznicny.net/modules/AMS/article.php?storyid=20 (Příspěvek byl editován uživatelem S4991023.)
NOBLE BRICKS
|
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26463 Registrován: 3-2007 |
Jestli je to vůbec pravda ![]() |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13396 Registrován: 5-2002 |
"že brejlovec nemá rakouský VZ Tak pozor, třeba slovenské brejlovce zajíždějící do Vídně měly Indusi." Musím říci, že to je pro mě veliké překvapení. AI se to ale taky snaží potvrdit. Motorové lokomotivy řady 754, známé jako „Brejlovec“, se občas objevují v provozu na rakouských tratích, a to i ve směru do Vídně. Aby mohly tyto stroje jezdit po tratích ÖBB (Rakouské spolkové dráhy), musí být vybaveny zabezpečovacím zařízením PZB (Indusi), které je v Rakousku povinné. Zde jsou klíčové informace o brejlovcích s PZB v Rakousku: Vybavení PZB: Lokomotivy řady 754 (např. stroje ČD 754 059, 754 066) byly pro provoz v Rakousku vybaveny modernizovaným zabezpečovacím zařízením PZB 90 a rádiem GSM-R. Provoz do Vídně: Brejlovci byli v minulosti či občasně nasazováni na přeshraniční vlaky z České republiky do Rakouska (např. přes přechod Znojmo/Šatov), včetně vlaků směřujících do Vídně. Ale stejně se mi to nějak nezdá...
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6640 Registrován: 9-2003 |
Každopádně na slovenských šotowebech se píše i o datech a místě montáže. Taky jsem to doteď nevěděl.
NOBLE BRICKS
|
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26464 Registrován: 3-2007 |
Mě taky ne. 4059 je plzeňská - jezdila vůbec v Táboře někdy? Pamatuji jiná čísla. A že by měla někdy PZB 90? Natož tedy cca 1992? Natož GSM-R Tohle je celé hodně divné. No a přes Šatov a včetně vlaků směřujících do Vídně je kravina. Tam jezdili akorát ČSD a ČD do PPS a to s 830 a pak 810 a byly úvahy o tom tam obsluhovat s tím šukem lokálku Drosendorfu, ale padlo to (i kvůli odborářům). A náklady a taky nejdál jen do PPS nebo jen Šatova. Ne, ne, AI lže jako když tiskne. EDIT: Laminátko, dej sem pls. nějaké odkazy. Moc nevěřím, že to bylo už v tom 1991,2 a už vůbec, že to bylo PZB 90 a GSM-R. To ani v té době nebylo, jediné GSM byl v té době vojenský ZAS - těžce utajované Zvláštní Armádní Spojení. Ostatní všechno analog. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13397 Registrován: 5-2002 |
" AI lže jako když tiskne. EDIT: Laminátko, dej sem pls. nějaké odkazy. Moc nevěřím, že to bylo už v tom 1991,2 a už vůbec, že to bylo PZB 90 a GSM-R. To ani v té době nebylo, jediné GSM byl v té době vojenský ZAS - těžce utajované Zvláštní Armádní Spojení. Ostatní všechno analog. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)" No, ona úplně asi nelže. Zde v článku o lokomotivách T478.4 ověřovací série si najděte fotky lokomotivy 754 004. A na fotografiích z let 1992 a 1996 PZB nemá, zatímco na fotografii z roku 2002 ho má. Takže si dovolím předpokládat, že do devadesátých let byl provoz bez PZB ještě tolerován a pak asi došlo k instalaci nejméně do této lokomotivy, ale předpokládám, že jich bylo více.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6643 Registrován: 9-2003 |
Mladějov: V mém příspěvku 6639 je odkaz, jen se bohužel netransformoval do linku. Ale zkopírovat a vložit do prohlížeče to snad zvládneš. Je tam i fotka skříné Indusi. Píš se tam, že Indusi tam přišlo po návratu brejlovců na víděňské vlaky v roce 2001 po neúspěch rakouských 2143 nebo jak se ty jejich prahydroherkuly jmenovaly. Jinak stačí do Googlu napsat třeba "okuliarnik Indusi" či "754 Indusi" a pár výsledků vypadne.
NOBLE BRICKS
|
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26466 Registrován: 3-2007 |
PŠ :No prostě já nevěřím, že v tom 1991,2 jezdili Táboráci do Sigmundshbg. s brejlovci s Indusi a u Blaváků se mi to v téže době nezdá. Že se tam doplnilo později, nebo rovnou PZB, to je logické a tomu věřím, jenže ono se do té Vídně stejně jezdilo je pár grafikonů a do Sg. snad jen ten jeden. No a GSM-R je 1990,1,2 blbost jako taková. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26467 Registrován: 3-2007 |
"Mladějov: V mém příspěvku 6639 je odkaz, jen se bohužel netransformoval do linku. Ale zkopírovat a vložit do prohlížeče to snad zvládneš. Je tam i fotka skříné Indusi. Píš se tam, že Indusi tam přišlo po návratu brejlovců na víděňské vlaky v roce 2001 po neúspěch rakouských 2143 nebo jak se ty jejich prahydroherkuly jmenovaly. Jinak stačí do Googlu napsat třeba "okuliarnik Indusi" či "754 Indusi" a pár výsledků vypadne." No vidíš, 2001, to beru, ale ne 1990,1,2. To prostě jezdil Rakušák na mašině coby pilot a "vézetko", do Sg. určitě a do Vídně z Blavy zjevně taky, když to potvrzuješ. Večer si to na velkém monitoru v klidu přečtu, v telefonu je to na prd. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34861 Registrován: 5-2002 |
Co se týče 754.066, ta v roce 2008 podstoupila reko na MSV a přinejmenším po té reko o žádném Indusi nevím (což ještě nutně nemusí znamenat, že tam přece jen nebyla).
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|