Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 27. 8. 2026

Archiv diskuse Historie železnic do 27. 8. 2026

autor	příspěvek
hradla	Čtvrtek, 18. června 2026 - 18:21:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 59 Registrován: 4-2025	Motorový rychlík pro americkou okupační armádu v Německu zřejmě pro výlety do Prahy a Karlových Varů: - v pátek z Norimberku do Prahy - ve středu z Prahy do Karlových Varů až na dolní nádraží - ve čtvrtek z Karlových Varů zpět do Norimberku Jízdní řád platí od 15. ledna 1948. A za chvíli...
Petr_vlček	Čtvrtek, 18. června 2026 - 21:57:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18606 Registrován: 5-2004	Na to že to bylo chvíli po válce tak měl jízdní doby hnedle kratší než rychlíky v sedmdesátejch a osmdesátejch letech.
dědek_hank	Čtvrtek, 18. června 2026 - 22:55:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6347 Registrován: 7-2017	US Army v Německu používala po válce 3 ze 14 vyrobených 3dílných motorových jednotek SVT typu Köln, předválečné označení 137 273 až 8 a 137 851 až 8. (Jedna stejná jednotka 137 852 zůstala v r. 1945 i u ČSD, kde dostala označení M 494.0 a v počátečním období poválečných zmatků jezdila mj. z Prahy do Bratislavy.) Američané jim dali salónní úpravu a používaly se hlavně pro jízdy nejvyšších hlavounů amerických okupačních jednotek.
McBain	Pátek, 19. června 2026 - 12:47:54
Administrátor Číslo příspěvku: 27760 Registrován: 5-2002	A jezdilo to? Aspoň tedy v lednu a únoru 1948 . Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
Petr_Šimral	Pátek, 19. června 2026 - 14:12:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13455 Registrován: 5-2002	Petr_vlček: "Na to že to bylo chvíli po válce tak měl jízdní doby hnedle kratší než rychlíky v sedmdesátejch a osmdesátejch letech." Praha - KV za 3:19. Chtělo by se říci, že je to na rok 1948 solidní čas. Jenže v roce 1900 už to jezdil parní rychlík nonstop sice ze "Státního", ale za 3:30. Pak měl dobrý čas ještě Karlex v roce 1960 s Ganzem M 495.0, kdy to dával asi za 3:13 - 3:16 a pak už se to jenom prodlužovalo. Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
dědek_hank	Pátek, 19. června 2026 - 15:20:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6348 Registrován: 7-2017	Petr_Šimral: "Petr_vlček: "Na to že to bylo chvíli po válce tak měl jízdní doby hnedle kratší než rychlíky v sedmdesátejch a osmdesátejch letech." Praha - KV za 3:19. Chtělo by se říci, že je to na rok 1948 solidní čas. Jenže v roce 1900 už to jezdil parní rychlík nonstop sice ze "Státního", ale za 3:30. Pak měl dobrý čas ještě Karlex v roce 1960 s Ganzem M 495.0, kdy to dával asi za 3:13 - 3:16 a pak už se to jenom prodlužovalo." Tak v zásadě asi SVT Köln a M 495.0 byla vozidla, od nichž se daly očekávat podobné výkony. A v r. 1948 už byly nejhorší válečné škody na většině hlavních tratí opraveny.
hradla	Čtvrtek, 02. července 2026 - 19:27:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 60 Registrován: 4-2025	Ještě se vracím k jř amerických vlaků ze začátku roku 1948. Je velmi pravděpodobné, že v nějaké formě vlaky pro americké důstojníky jezdily již dříve. K tématu rekreace důstojníků (možná i jejich rodinných příslušníků) v ČSR přináším několik zpráv z dobového tisku. Rudé Právo 1.10.1946 Američtí vojáci na dovolenou do Československa. V těchto dnech byla dokončena jednání, která vedlo ministerstvo vnitřního obchodu s velitelstvím amerických okupačních armád, ohledně získání příslušníků americké armády k rekreačním zájezdům do Československa. Koncem týdne přijede prvá skupina rekreantů v počtu asi 40 osob. pozn.: Již v červenci/ srpnu 1946 byla uzavřena dohoda o ubytování několika set amerických důstojníků v Mariánských Lázních jako soukromí hosté. Budovatel 15.11.1946 Američané po etapách do Československa. Cizinecký ruch se rozjíždí. Zájezdy Američanů z Německa do Československa budou provedeny ve čtyřech etapách. Etapní zájezd trvá vždy 7 dní a doprovází ji vždy zaměstnanec Čedoku. Ministerstvo dopravy dalo k tomu účelu k disposici Strelu (jen 2. třída), která bude obstarávat dopravu až z Norimberka. První etapou zájezdu je pobyt jen v Mariánských Lázních, druhá etapa v některých západočeských lázních podle výběru, třetí pak 3 dny v Mariánských Lázních a zbytek v ostatních lázních podle výběru. Čtvrtá etapa: dva dny v Mariánských Lázních, dva dny v Karlových Varech a tři dny v Praze. Dále je ještě pátá etapa pro ty, kteří přijíždějí vlastními vozy a pojedou do libovolně vybraného města v libovolně stanoveném čase. V Mariánských Lázních je však ve všech případech výstupní stanice a bude tam zřízena benzinová stanice pro americká vozidla. Američané mají velký zájem o naše výrobky, které budou kupovat. Je na našich lidech, aby jim u nás zpříjemnili pobyt a dokázali, že naše česká pohostinnost není jen pověstí. Následující novinová zpráva dokládá, že to s návštěvou amerických vojáků nebylo vždy jednoduché. Svobodný směr 18.7.1947 Zajímavá výzva amerického vojenského atašé v Praze ... List americké armády "Stars and Stripes" přinesl včera zprávu, že americký vojenský atašé v Praze radí všem americkým návštěvníkům, aby byli krajně opatrní v jednání a rozhovorech o čs. politických stranách a organizacích. ... připomíná, že Čechoslováci zrušili zákaz nošení uniforem pro vojáky, cestující po Československu, takže američtí vojáci mohou navštívit ČSR. ...
Jarda_krapas	Pondělí, 27. července 2026 - 14:41:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3037 Registrován: 5-2007	https://www.idnes.cz/brno/zpravy/objev-nalez-archeologove-zelezni ce-tocna-vagony-mala-amerika.A260727_114804_brno-zpravy_mos1
ladabohac	Středa, 29. července 2026 - 00:04:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 91 Registrován: 7-2014	V Časopise Turistů z února 1913 je tato zajímavá pasáž k železnicím : Zlepšení jízdního řádu roku 1913 Z chystaných změn jízdního řádu vzbuzují pozornost některá zrychlení vlaků, která přijdou velice vhod potřebám našeho obecenstva. Tak na příklad bude zavedeno mezi Vídní a Prahou nové spojení, jež umožní cestu z Vídně do Prahy průběhem jednoho dne s pobytem asi čtyřhodinovým v Praze. Tento nový vlak bude nejrychlejším v Rakousku neboť urazí trať Vídeň-Praha, jež měří 350 km, za pouhých 5 hodin a 25 minut. V letní saisoně 1913 budou dosavadní lázeňské rychlíky mezi Podwoloczyskou a Karlovými Vary jezditi jako loni od 15. května do konce září, ale podstatně rychleji, čímž jízda do Karlových Varů a z Karlových Varů se zkrátí asi o 1 hodinu. Zároveň budou zavedena velmi příznivá přímá spojení do Mariánských Lázní a z Mariánských lázní (příjezd vlaku asi v 10 h 15 m dopoledne, odjezd v 5 h 50 m odpoledne), a do Františkových Lázní a z Františkových lázní (příjezd asi 10 h 45 m dopoledne, odjezd v 6 h 50 m na večer). Při novém spojení mezi Podwoloczyskou-Karlovými Vary-Mariánskými Lázněmi budou zavedeny přímé vozy 1. a 2. třídy. Pro srovnání, dnes je jízdní doba Praha-Vídeň cca 4 hod 12 min.
McBain	Středa, 29. července 2026 - 08:44:26
Administrátor Číslo příspěvku: 27781 Registrován: 5-2002	ladabohac: " Pro srovnání, dnes je jízdní doba Praha-Vídeň cca 4 hod 12 min." A pozná se po jaké to bylo trati? A kolik měl ten tehdejší rychlík po trase zastávek? Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
Viajero	Středa, 29. července 2026 - 12:01:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1238 Registrován: 10-2005	McBain: "ladabohac: " Pro srovnání, dnes je jízdní doba Praha-Vídeň cca 4 hod 12 min." A pozná se po jaké to bylo trati? A kolik měl ten tehdejší rychlík po trase zastávek?" Tipl bych přes Znojmo.
dědek_hank	Středa, 29. července 2026 - 12:59:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6365 Registrován: 7-2017	Viajero: "Tipl bych přes Znojmo." Za císařpána se z Prahy do Vídně jezdilo přímo buď přes Veselí n. Lužnicí - Gmünd (KFJB - 350 km, nejkratší, nejrychlejší) nebo přes Kolín - Č. Třebovou - Brno - Hrušovany n. J. (StEG - 410 km). Po tratích ÖNWB přes Znojmo jezdily rychlíky Vídeň - Berlín mimo Prahu. Je fakt, že v r. 1913 už byly velké společnosti několik let zestátněny, ale setrvačnost eráru byla dlouhá a provozní poměry a zvyklosti se měnily jen pomalu. Jízdní řád z r. 1912 pořád ještě přímou trasu Praha - Vídeň po tratích bývalé ÖNWB jako jeden celek neznal.
McBain	Středa, 29. července 2026 - 13:14:06
Administrátor Číslo příspěvku: 27782 Registrován: 5-2002	Viajero: "McBain: "ladabohac: " Pro srovnání, dnes je jízdní doba Praha-Vídeň cca 4 hod 12 min." A pozná se po jaké to bylo trati? A kolik měl ten tehdejší rychlík po trase zastávek?"Tipl bych přes Znojmo." Jak píše Hank tak to určitě ne. Osobně to taky vidím na variantu přes Cmunt . Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
McBain	Středa, 29. července 2026 - 13:15:21
Administrátor Číslo příspěvku: 27783 Registrován: 5-2002	dědek_hank: "Je fakt, že v r. 1913 už byly velké společnosti několik let zestátněny, ale setrvačnost eráru byla dlouhá a provozní poměry a zvyklosti se měnily jen pomalu. Jízdní řád z r. 1912 pořád ještě přímou trasu Praha - Vídeň po tratích bývalé ÖNWB jako jeden celek neznal." Však mám pocit, že osobní vlaky různých kategorií v relaci Praha - Jihlava jezdily po ÖNWB přes Lysou ještě historicky docela nedávno. Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
Johny11	Středa, 29. července 2026 - 14:33:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4600 Registrován: 5-2002	Odpověď máte na straně 132 …https://www.svejkmuseum.cz/doc/povidky/galerie_karikatur.pdf Hašek byl fabulátor, ale jen někdy. Premiér prozradil, že se pravda o financování přestavby ekonomiky zamlčovala. Zelená politika je astronomicky drahá, nepřinesla žádná pracovní místa, znamená závislost na Číně a náklady neustále stoupají. Utopie není dosažitelná, a čím více lidé zchudnou, tím více se budou bouřit.
dědek_hank	Středa, 29. července 2026 - 15:36:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6366 Registrován: 7-2017	Johny11 4600: On byl bláznivý už vůbec sám fakt, že po zestátnění velkých soukromých společností byly jejich řídící orgány u kkStB ponechány, přetransformovány na zvláštní ředitelství s působností pro sítě bývalých soukromých drah, pánové většinou zůstali sedět na svých židlích a aby tam odůvodnili svoji existenci, dělali vše pro to, aby se v provozu pokud možno změnilo co nejméně. Takže aby vlak např. z trati bývalé ÖNWB od Jihlavy přešel v Kolíně na trať bývalé StEG do Prahy bylo zřejmě mimo rámec jejich představivosti, natož iniciativy. Například ani po zestátnění KFNB a StEG, přestože pánové z obou ředitelství zastřešených kkStB seděli v Brně ve stejném baráku, je nikdo nedonutil, aby spolupracovali na řešení brněnského uzlu, jehož absurdní stav vznikl díky zlomyslným vzájemným naschválům obou společností. Samozřejmě přeháním, ale jenom trochu.
Kuřil_p	Středa, 29. července 2026 - 18:09:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3290 Registrován: 9-2009	Tento nový vlak bude nejrychlejším v Rakousku neboť urazí trať Vídeň-Praha, jež měří 350 km, za pouhých 5 hodin a 25 minut. Podle dobového jízdního řádu se jedná o trať z nádraží Vídeň K. F. J. B. přes Cmunt a Veselí-Mezimostí na nádraží Praha K. F. J. B., která je uváděna jako 350 km dlouhá. Například v roce 1907 odjížděl rychlík č. 5/205 z Vídně (K. F. J. B.) ve 3 hod. 25 min. odpoledne. První zastávkou byl Heiligenstadt (5 km), následovaly stanice Eggenburg, Göpfritz, Schwarzenau, Cmunt, Třeboň, Veselí-Mezimostí, Tábor a Benešov. Na nádraží císaře Františka Josefa v Praze přijel v 9 hod. 29 min. večer. Cesta trvala 6 hodin a 4 minuty. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)
dědek_hank	Středa, 29. července 2026 - 18:28:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6368 Registrován: 7-2017	Kuřil_p: " Například v roce 1907 odjížděl rychlík č. 5/205 z Vídně (K. F. J. B.) ve 3 hod. 25 min. odpoledne. První zastávkou byl Heiligenstadt (5 km), následovaly stanice Eggenburg, Göpfritz, Schwarzenau, Cmunt, Třeboň, Veselí-Mezimostí, Tábor a Benešov. Na nádraží císaře Františka Josefa v Praze přijel v 9 hod. 29 min. večer. Cesta trvala 6 hodin a 4 minuty." V roce 1912 stavěl tentýž rychlík navíc ještě ve Stránčicích a do Prahy přijel při stejném odjezdu z Vídně o 2 minuty dříve - 9:27 večer. V opačném směru to rychlík 204 (taky se zastavením ve Stránčicích) stíhal dokonce za 5 hodin 53 minut (7:22 ráno - 1:15 odpoledne).
Kuřil_p	Středa, 29. července 2026 - 19:05:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3291 Registrován: 9-2009	Strančice? Proč tam? Jedu rychlíkem z Vídně do Prahy, a budou mne zdržovat nějaké Strančice? Došla lokomotivě voda nebo uhlí? Ach, ty c. k. státní dráhy! Od té doby, co dráhu převzal erár, jde všechno jen k horšímu. Stát je tím nejhorším hospodářem.
Kuřil_p	Středa, 29. července 2026 - 19:43:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3294 Registrován: 9-2009	Státní účast v podnikání vytvářela a dodnes vytváří nerovné podmínky na trhu: Rok 1891. "Přímé sazby a tarifní zvýhodnění zavedené na vnitrostátních tratích c. k. státních drah se na (soukromé) Buštěhradské dráze ani na bavorských tratích neuplatňují. V našem revíru (Falknov nad Ohří) je proto nutno za dopravu na stejnou vzdálenost platiti vyšší přepravní sazby než v plzeňském, duchcovsko-mosteckém a teplickém revíru. Uhlí z tohoto revíru jest proto na vnitrostátním trhu prakticky vyloučeno z hospodářské soutěže. Za přepravu na trase Citice – Cheb – Plzeň o délce 132 km se platí 27,70 zl., zatímco za přepravu z Mostu do Plzně (143 km) nebo z Duchcova do Plzně se platí pouze 20 zl. Stejně tak činí přepravné včetně manipulačního poplatku z Chebu do Plzně (106 km) 19 zl., kdežto z Duchcova do Plzně (151 km) včetně manipulačního poplatku pouze 20 zl. Kromě toho se odbyt uhlí v zdejším revíru ve srovnání s předchozím rokem značně snížil. Takový 19% pokles odbytu má za následek, že závody musí částečně zastavovati provoz. Zvýšení tarifů by tento pokles odbytu ještě více prohloubilo, a to, co chce stát získati zavedením dopravní daně, by se ztratilo v důsledku menšího odbytu. Nemluvě o tom, že by bylo nutno propouštěti dělníky, což by s ohledem na to, že v oblasti Krušných hor se pracuje pouze 5 až 8 hodin denně, bylo velmi nebezpečné. Předseda, inženýr Gröger." (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)
drake	Středa, 29. července 2026 - 19:53:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1032 Registrován: 7-2017	Samozřejmě přeháním, ale jenom trochu. Jsou to čistý hospodský kecy bez znalosti historie. Mezi lety 1906 a 1909 se celá síť kkStB zvětšila z nějakých 8200 km o 4 200 km tratí, tj. přírůstek více než 50%. Představa, že to mohlo proběhnout jinak, je naivní. ČSD po roce 1924 použily stejný postup po zestátnění ATE a BEB, a na několik let vzniklo nové ředitelství Praha-Sever. Celý proces plného začlenění všech drah do jednotné struktury se odahdoval na mnoho let. První bylo potřeba stabilizovat a optimalizovat vozidlový park, jenomže to samo o sobě bylo na několik let. A pak přišla válka a přišly jiné starosti. Kdo v dnešní době zažil spojovaní dvou firem, případně pohlcení větší firmy nějakou korporací, tak ví, že to je i při dnešních prostředcích na roky. Takže to není přehanění, pouze výkřiky šoutouše počátku 21. století.
K._A._F.	Středa, 29. července 2026 - 21:33:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1132 Registrován: 5-2013	McBain: "A pozná se po jaké to bylo trati? A kolik měl ten tehdejší rychlík po trase zastávek?" Jak píšeš, určitě přes Gmünd. V jízdním řádu pro červenec a srpen 1914, který už vlastně ani nestihl začít platit, je zdaleka nejrychlejší spojením S201 Wien FJB 7:00 - Prag FJB 12:17 (a pokračuje do Berlína), zpět S202 Prag FJB 4:20 - Wien FJB 9:45, zastávky Heiligenstadt, Gmünd, Weseli-Mezimosti, Tabor. Ve Strančicích už žádný rychlík nestál. Rychlíky Wien - Brno - Prag jezdily už převážně přes Lundenburg (2,5 páru), jeden poslední pár přes Grusbach. Rychlíky Wien - Znaim - Kolin směřovaly dál směr Berlin, Leipzig, Reichenberg, kuriozní jsou přímé vozy přecházející v Kolíně směr Prag FJB - Smichow - Laun - Brüx ATE.
Johny11	Čtvrtek, 30. července 2026 - 07:19:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4604 Registrován: 5-2002	Kuřil_p: to je dobrý šotokec, který bych čekal tak od nějakého kinderšotouše. Je dost pravděpodobné, že to bylo na něčí žádost. Tak jako se zastavovalo s některými rychlíky v Čerčanech a jezdil od nich k nim vlak do/z Týnce (Tejnice). Byť vzácní hosté k Františkovi Ferdinandovi nejezdili denně. V případě těch Stránčic bych se zaměřil na F. Ringhoffera IV. Premiér prozradil, že se pravda o financování přestavby ekonomiky zamlčovala. Zelená politika je astronomicky drahá, nepřinesla žádná pracovní místa, znamená závislost na Číně a náklady neustále stoupají. Utopie není dosažitelná, a čím více lidé zchudnou, tím více se budou bouřit.
pudr.kolsky	Čtvrtek, 30. července 2026 - 08:01:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 533 Registrován: 7-2017	Johny11: Já žiji v domnění, že vzácní hosté jezdili k následníkovi trůnu do Benešova, kde byl zřízen (a dodnes je k vidění) pro tyto účely krásný salonek.
Kuřil_p	Čtvrtek, 30. července 2026 - 08:39:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3296 Registrován: 9-2009	Johny11: Moc Vám děkuji za Vaše vysvětlení.
McBain	Čtvrtek, 30. července 2026 - 09:11:23
Administrátor Číslo příspěvku: 27784 Registrován: 5-2002	K._A._F.: "McBain: "A pozná se po jaké to bylo trati? A kolik měl ten tehdejší rychlík po trase zastávek?"Jak píšeš, určitě přes Gmünd. V jízdním řádu pro červenec a srpen 1914, který už vlastně ani nestihl začít platit, je zdaleka nejrychlejší spojením S201 Wien FJB 7:00 - Prag FJB 12:17 (a pokračuje do Berlína), zpět S202 Prag FJB 4:20 - Wien FJB 9:45, zastávky Heiligenstadt, Gmünd, Weseli-Mezimosti, Tabor. Ve Strančicích už žádný rychlík nestál. " A kolikrát zastaví dnešní rychlík Vídeň - Praha? Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
2002	Čtvrtek, 30. července 2026 - 13:31:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 57 Registrován: 7-2023	A oni nějaké vlaky kategorie R v této trase jedou?
Johny11	Čtvrtek, 30. července 2026 - 16:41:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4607 Registrován: 5-2002	Co třeba tenhle: https://www.cd.cz/vlak/321/? Btw. Nemáte s ním někdo zkušenost? Mám chuť se svézt, ale nemusím nějaký adrenalin. Očekávám, že by nemusel být plný Asiatů a nevychovaných dětiček zpoza Pyrenejí jako posledně railjet. To raději auto a D1🤪 Premiér prozradil, že se pravda o financování přestavby ekonomiky zamlčovala. Zelená politika je astronomicky drahá, nepřinesla žádná pracovní místa, znamená závislost na Číně a náklady neustále stoupají. Utopie není dosažitelná, a čím více lidé zchudnou, tím více se budou bouřit.
McBain	Čtvrtek, 30. července 2026 - 19:16:50
Administrátor Číslo příspěvku: 27786 Registrován: 5-2002	2002: "A oni nějaké vlaky kategorie R v této trase jedou?" To je snad jedno, ne? Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
J.M.	Čtvrtek, 06. srpna 2026 - 12:32:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7390 Registrován: 12-2020	Dobrý den. V roce 1938 byla hranice Protektorát/Říše někde na vjezdu od Tlučné do Nýřan, přitom Nýřany uváděly roku 1930 7000 obyvatel, z toho 1433 Němců a hranice měla být dle většinového obyvatelstva. Jak je to možné? Prostě to Němci zabrali kvůli uhlí? Nebo se do Nýřan přistěhovalo do roku 1938 několik tisíc dalších Němců? A trať do Heřmanovy Hutě byla také celá v Říši, ale v protektorátním jízdním řádu platném od května 1939 je přesto uvedena. Sice s německými názvy stanic, ale jako provozovatel je uvedeno ŘSD Plzeň. Proč to? Vlečky okolo Nýřan údajně obsluhovaly české loko, že by i lokálku do Heřmanovy Hutě? Nebo je to prostě chyba?
dědek_hank	Čtvrtek, 06. srpna 2026 - 14:59:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6382 Registrován: 7-2017	J.M.: "... hranice měla být dle většinového obyvatelstva. Jak je to možné? Prostě to Němci zabrali...?" Podobné vopičárny se děly i jinde. Například Břeclav byla taky většinově českojazyčná (1930 11,6% Němců), ale význam železničního uzlu Lundenburg byl pro Němce tak vysoký, že si ji prostě mírnyx dírnyx zabrali. Do 24. 11. 1938 byla dočasně zabrána dokonce i čistě česká Polička (5891 Čechů, 149 Němců), ta kvůli muniční továrně, ale z ní se okupanti po mezinárodním tlaku nakonec stáhli; fabriku nicméně stihli za těch 6 týdnů zcela vyrabovat.
hradla	Čtvrtek, 06. srpna 2026 - 15:59:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 69 Registrován: 4-2025	Proč byly zabrány také většinově české obce? Ze strategických zájmů Německa. Takto byla zabrána např. Česká Metuje, protože zde byla křižovatka silnic (jinak by Němci museli mít "peáž"). Jindy se např. jenom oznámilo, že kvůli stavbě silnice se zabírá čs. území, žádné mezistátní jednání a kompenzace, pouze oznámení (také případ z Náchodska). Někde se Němci stáhli, mám dojem, že to byl případ Stašska (Stachovska) na Šumavě a i jinde. Ano, Polička mě napadla hned. Jinde postupně zabírali další území (snaha o zaokrouhlování území, propojování výběžků atd.), např. Moravská Chrastová (zde jediný? významný odpor čs. vojska). Když se Češi v připojených většinových oblastech ozvali, tak je třeba SS (mám dojem, že to bylo zrovna u osad poblíž Mor. Chrastové) "přesvědčilo". Údajně by Hitler svolil k návratu většinových českých území jen tehdy, pokud by tam byla drtivá většina Čechů. Přesné vysoké procento si již nepamatuji. Čerpáno z literatury věnující se událostem roku 1938. Místní sudeťáci tlačili na další zábory většinově českého území, velká i malé území. Takto bylo třeba připojeno malé území na hřebenu Broumovský stěn - chata Hvězda. Snahou bylo připojit i další území Policka. Vznik Protektorátu tomu učinil přítrž, již to nebylo potřeba, stejně tu byli Češi trpěni jenom dočasně. Podle dostupných dat z níže předložené železniční mapy Česko-Slovenska (stav 31.12.1938) a údajů v jízdních řádech (1938, 1939) byla celá trať Plzeň - Furt im Wald ve správě ČSD resp. Protektorátních drah. Stejné to bylo i s lokálkou do Heřmanovy Hutě. Obrázky: 1. železniční mapa Česko-Slovenska (stav 31.12.1938) 2. železniční mapka jako příloha k jř Sudety snad listopad/ prosinec 1938 3. zábor politického okresu Stříbro, zabrán byl například celý soudní okres Stod, zde byly také Nýřany. Čísla odpovídají počtu obyvatelstva. Ze soudního okresu Plzeň (na obrázku neuvedeno) byly připojeny Litice bez žst. Podle Seznamu obcí a okresů ..., které byly připojeny... - stav ke dni 28.11.1938. 4. jízdní řád snad listopad/ prosinec 1938 Plzeň - Furt im Wald (Heřmanova Huť neuvedena) 5. jízdní řád od 28.1.1939 Plzeň - Furt im Wald (Heřmanova Huť neuvedena) 6. jízdní řád od 15.5.1939 Plzeň - Furt im Wald. Zde upozorním na zastávku Kubitzen Freibad (Č. Kubice koupaliště) 7. jízdní řád od 15.5.1939 do Heřmanovy Hutě a pro zajímavost i DR Poběžovice - Trhanov, dále do Domažlic nebyl provoz. Později byl obnoven a přes Domažlice jezdil peážní vůz DR Furt - Poběžovice.
hradla	Čtvrtek, 06. srpna 2026 - 16:44:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 70 Registrován: 4-2025	Ještě tato mapa ze srpna 1943 - příslušnost tratí k depům (Betriebswerk), zeleně Plzeň, modře Klatovy. Trať do Heřmanovy Hutě je již značena jako DR, ale kdo zajišťoval hnací vozidla je věc jiná. Pokud by byl zájem, mohu v jř DR pro cestující nalézt, kdy se poprvé v hlavičce objevilo Rbd Regensburg.
dědek_hank	Čtvrtek, 06. srpna 2026 - 16:50:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6383 Registrován: 7-2017	hradla 69: Jo, tohle by bylo na hodně dlouhou řeč. Například peáže přes traťové úseky rozsekané protektorátními hranicemi (Jaroměř - St. Paka, Česká Třebová - Ústí nad Orlicí - Kyšperk, Brno - Břeclav) a jejich (ne)obsluha protektorátními vlaky nebo doprava do koncových stanic slepých lokálek - případy obou koncových Rokytnic, nad Jizerou i v Orlických horách; v tom druhém případě vedla protektorátní hranice asi ½ km od zhlaví koncové stanice, zatímco tu pojizerskou lokálku skoro přesně půlila. A byly i poněkud absurdní případy jako třeba zastávka BMB-ČMD Držkov mezi Žel. Brodem a Tanvaldem, která vznikla v r. 1939 mitten im Nirgendwo přímo na hraniční čáře, aby čeští cestující do Držkova nemuseli zajíždět až do "říšských" Plavů. (Zastávka kupodivu zanikla až v r. 1977.) České vlaky tam nejdřív končily, ale později se začalo jezdit náležitostmi BMB-ČMD v celém úseku.
hradla	Čtvrtek, 06. srpna 2026 - 17:07:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 72 Registrován: 4-2025	...doprava do koncových stanic slepých lokálek Napadají mě dále třeba Kolešovice již v Německu, na Slovensku Stakčín tehdy již v Maďarsku. Němci měli různé průchozí vlaky dálkové (Vratislav nebo Bohumín - Vídeň) nebo místní (mám dojem, že byly peážní úvraťové vlaky DR přes Českou Třebovou). Na Moravě byla hranice poblíž města Hranice, vlaky na tehdy německé zastávce Bělotín zpočátku nezastavovaly (zastávka byla mezi pohraničními stanicemi), takže tam DR musela zavést autobusovou linku atd atd. Mimo to existovaly i německé peážní autobusové linky jak DR, tak i Německé říšské pošty.
Petr_vlček	Čtvrtek, 06. srpna 2026 - 19:13:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18712 Registrován: 5-2004	Jo, to vyprávěla babi jak z Martinic do Vysokýho jezdili do Sytový a pak dnes už skoro zaniklou cestou po hřebínku do Roprachtic...
hradla	Čtvrtek, 06. srpna 2026 - 19:55:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 73 Registrován: 4-2025	Ještě vyslovím svoji hypotézu k původnímu dotazu. Hlavním důvodem pro obsazení Nýřan Německem bylo s největší pravděpodobností uhlí. Ohledně železnice: Tratě při záboru čs. pohraničí zřejmě připadly tomu kterému státu, na jehož území se nacházely. Pokud trať vedla několikrát přes novou hranici, mohl být provoz veden následovně: - Na trati jezdily jak vlaky ČSD (ČMD), tak vlaky DR a obsluhovaly především "svoje" zastávky a relace důležité pro ten který stát. - Na trati vedla provoz jenom jedna železniční správa a dle možností obsluhovala všechny zastávky. Druhý případ se vztahuje na trať Plzeň - Furt im Wald, kde bylo zřejmě vše v rukou ČSD (ČMD), jak vozba, tak zabezpečení provozu (v Německých stanicích však byl zřejmě personál DR) a údržba tratě. Pro německé úseky se zřejmě platil nájem DR. ČSD či ČMD zabezpečovaly i obsluhu vleček na německém území. Trať Nýřany - Heřmanova Huť však byla celá v německém záboru. Pro DR bylo asi nevýhodné udržování provozu ve vlastní režii, a proto i zde byla svěřena doprava a případně i údržba tratě ČMD zřejmě na účet DR. Zda-li zde byl udržován provoz ještě před obsazením zbytkového Česko-Slovenska v režii ČSD nevím. I v jř 1942 je v hlavičce tabulky jízdního řádu uvedeno ED Pilsen a dále je v tabulce svorka vztahující se ke všem stanicím se zkratkou DR. Trať tedy byla DR, ale provoz vedly ČMD. Tolik tedy moje domněnky bez hlubší znalosti smluv, zvyklostí atd.
hradla	Čtvrtek, 06. srpna 2026 - 21:03:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 74 Registrován: 4-2025	K tomuto tématu naposledy: V novinách Český deník ze dne 8.12.1938 je článek o zahájení pravidelné přepravy s Německem na trati Plzeň - Furt (dopravu zajišťuje ČSD) a do Heřmanovy Hutě. Má to být od 10.12.1938. Obsahuje informace o jř, stanice Blížejov je uzavřena, Domažlice město ve směru Furt jen pro výstup, opačně jen pro nástup, různé vozové skupiny pro cestující z okupovaného a do okupovaného území atd. O novou železnici Nýřany - Stříbro - Weiden (noviny Český západ 13.1.1939) Na tak zv. peážní trati Plzeň - Brod n. L. leží Nýřany. V této stanici vykonávají veškeré drážní služby říšskoněmečtí zaměstnanci a také na železniční odbočce z Nýřan do Heřmanovy Hutě. Nýřany i Heřmanova Huť jsou již na postoupeném území. atd Mimo to tam je také článek o zabraném českém Chodsku. Obce jsou rozděleny do dvou německých okresů, české nápisy a školy jsou (pozn. zatím) povoleny. atd Noviny Západočeský večerník 9.3.1939 Zvláštní ustanovení platí pro přepravu mezi česko-slovenskými stanicemi a stanicemi mimo jiné na těchto tratích: Plzeň-Furt i. W. s odbočkou Nýřany-Heřmanova Huť, Plzeň až Přeštice, na nichž platí česko-slovenský železniční přepravní řád a česko-slovenské tarify, i když jde o stanice ležící na území připojeném k Německu.
J.M.	Pátek, 07. srpna 2026 - 16:45:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7391 Registrován: 12-2020	Děkuji všem za zajímavé povídání
Vladimír_b	Neděle, 09. srpna 2026 - 22:25:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3425 Registrován: 6-2008	Ahoj, prosím, věděl by někdo od kdy se používají tzv. kulaté rychlostníky? Trať 160 žije KPEF Klub přátel extrémní fotografie
Johny11	Pondělí, 10. srpna 2026 - 15:48:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4613 Registrován: 5-2002	Dobré odpoledne. V návěstním předpisu D1 z roku 1946 nejsou rychlostníky vůbec (zřejmě to bylo v jiném předpise), ve vydání z roku 1954 jsou jen obdélníkové. Novější po ruce aktuálně nemám. Premiér prozradil, že se pravda o financování přestavby ekonomiky zamlčovala. Zelená politika je astronomicky drahá, nepřinesla žádná pracovní místa, znamená závislost na Číně a náklady neustále stoupají. Utopie není dosažitelná, a čím více lidé zchudnou, tím více se budou bouřit.
dědek_hank	Pondělí, 10. srpna 2026 - 16:01:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6387 Registrován: 7-2017	Johny11: " V návěstním předpisu D1 z roku 1946 nejsou rychlostníky vůbec (zřejmě to bylo v jiném předpise)..." Nebylo. Ty se tím předpisem teprve začaly zavádět. Kulaté rychlostníky se začaly používat až s masovým dovozem sergejů, tj. v 70. letech.
drake	Pondělí, 10. srpna 2026 - 16:40:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1033 Registrován: 7-2017	Nebylo. Ty se tím předpisem teprve začaly zavádět. Už od prvních předlitavských předpisů existovala návěst pomalu, což byl sloupek s ramenem pod úhlem 45°, sloupek zeleno-bíle proužkovaný, rameno zelené. Až při vzniku D1 v roce 1939 začal předpis umožňovat doplnit tuto návěst hranatou cedulkou s bílým podklademm, černými číslicemi a černým lemováním, kde byla uvedena omezená rychlost. Za války se změnilo pouze barevné provedení, sloupky byly černo bílé, ramena žluto-bílá, ale v roce 1946 tyto "rychlostníky" v předpisech jsou. Později zůstala už jen ta hranatá tabulka, šikmé rameno v roce 1954 zmizelo.
dědek_hank	Pondělí, 10. srpna 2026 - 17:33:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6388 Registrován: 7-2017	drake 1033: To žlutobíle pruhované šikmé břevno nad rychlostníkem existovalo i v předpisech ČSD D1 z let 1962 (návěst 205) a 1987 (návěst 152) pod názvem Pomalu pro nákladní vlaky; výslovně se tam uvádí, že se používá před mosty, které se mohou pojíždět jen sníženou rychlostí. Znovu se to objevilo i v předpisu ČD D1 z roku 1997, čl. 822. (Nutno rozkliknout.) Přešlo to i do předpisu SŽDC D1 (čl. 158 odst. 10): Návěst Traťová rychlost (bílá, na delší straně postavená obdélníková deska s černým číslem, nad ní žluté rameno s bílými příčnými pruhy a s černým okrajem, směřujícím vpravo šikmo dolů; není-li návěstidlo z reflexního materiálu, je číslo s bílými odrazkami a ve žlutých polích ramene jsou žluté odrazky) přikazuje strojvedoucímu v případech, stanovených TTP, nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou číslem. Rychlostník R je návěstidlo dočasně ponechané v provozu a může se nově zřizovat pouze z důvodu poškození původního rychlostníku R. Dnes to vypadá takhle: (U ČSD byl ten kolík černobíle pruhovaný.) (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
K._A._F.	Pondělí, 10. srpna 2026 - 19:26:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1133 Registrován: 5-2013	Vladimír_b: "Ahoj, prosím, věděl by někdo od kdy se používají tzv. kulaté rychlostníky?" Byly zavedeny v roce 1973 nebo 1974. A už se nepoužívají .
Vladimír_b	Pondělí, 10. srpna 2026 - 20:43:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3427 Registrován: 6-2008	Super, děkuji 👍 Trať 160 žije KPEF Klub přátel extrémní fotografie
TMB	Úterý, 11. srpna 2026 - 08:22:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2795 Registrován: 3-2013	Měl bych jeden dotaz k bývalé trati směr Česká Třebová v Brně Maloměřicích. Přístup na Hády býval ulicí Hádecká z Proškova náměstí, kde byl podjezd pod tratí. Zajímalo by mě, zda jsou tam stále nějaké stopy po něm, bohužel se do toho místa nedá dostat. Ulice Hádecká je slepá a ze strany bývalé cementárny jsou kolem firmy, bordel a je to zarostlé. Ale ještě kolem roku 2000 byla vlečka cementárny sjízdná až po konec náspu u Slaměníkovy ulice. Naopak v místě dnešní Slaměníkovy podle dobových plánů průchod pod tratí nebyl, kdysi byla výrazně užší, takže násep byl tedy prokopán až při jejím rozšíření - takže až po zastavení provozu na staré trati?
Jan_perner	Úterý, 11. srpna 2026 - 15:15:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 337 Registrován: 10-2002	Johny11: "Dobré odpoledne. V návěstním předpisu D1 z roku 1946 nejsou rychlostníky vůbec (zřejmě to bylo v jiném předpise)" Rychlostník se šikmým ramenem byl až do 50.let jen tam, kde bylo třeba na nějakém úseku snížit rychlost na širé trati. Ten bez ramene už označoval rychlost platnou od místa jeho umístění obecně. Do poloviny 50.let byla rychlost jízdy vlaku předepsána sešitovým jízdním řádem pro jednotlové úseky mezi dopravnami, rychlostník byl jen tam, kde bylo potřeba tuto rychlost snížit. Ve Švýcarsku nebo Francii to tímto způsobem funguje dodnes - rychlost je v sešitovém jízdním řádu, pokud je změna rychlosti na širé trati, tak je uvedena km poloha (a na trati místo označeno), snížení rychlosti je předvěstěno. V Německu a Rakousku jdou rychlostníky pro každou změnu rychlosti, ale zároveň je km poloha změny rychlosti uvedena v SJŘ. Ceterum autem censeo Russiam esse delandam
Joe	Úterý, 11. srpna 2026 - 21:57:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1405 Registrován: 10-2007	TMB: "Zajímalo by mě, zda jsou tam stále nějaké stopy po něm" Podjezd byl dost hluboký (viz foto z VCPD), takže tipuji, že to tam důkladně překopali a zasypali. TMB: "v místě dnešní Slaměníkovy podle dobových plánů průchod pod tratí nebyl" Já v mapě z roku 1947 most vidím celkem jasně Přikládám i podélný profil z roku 1933 s vyznačenými podjezdy. A jak píšeme u fotky na Brňáku, most přes Slaměníkovu měl dlouhé boční opěrné zdi, proto po jeho zbourání zmizel větší kus náspu. www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
TMB	Středa, 12. srpna 2026 - 07:04:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2796 Registrován: 3-2013	Tak moc děkuji. To zasypání mě taky napadlo. Jako malý jsem ještě chodíval s babičkou pěšinkou kolem plotu vlečky cementárny od ulice Hrubínky až na tu Hádeckou. A pak tam začali stavět teplárnu.
Mořepetr	Čtvrtek, 20. srpna 2026 - 20:48:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9688 Registrován: 3-2006	Jihočeský a celostátní železničář z roku 1968 Nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř. Myosotis.
Kejvačka	Neděle, 23. srpna 2026 - 13:00:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3683 Registrován: 10-2004	Zajímavý článek z drážně-politických dějin vydaný dnes: https://www.forum24.cz/srpen-1968-zeleznicari-sabotovali-cestu-vl aku-se-sovetskou-rusickou-rozhlasu Dějiny píší vítězové. Nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní. Nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř.
Ema7979	Úterý, 25. srpna 2026 - 10:03:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 8-2026	Zdepa: Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou při výzkumu vozů kkStB. V jednom Vašem starším příspěvku citujete Verordnungs- und Anzeige-Blatt č. 27 z roku 1891. V digitalizovaném exempláři Rakouské národní knihovny bohužel chybí č. 18–19, strany 95–104, zejména strana 102. Nemáte prosím tento ročník, jeho skeny nebo fotografie? Velmi by mi pomohly i jednoduché fotografie těchto stran. Pokud materiál už nemáte, byl bych vděčný i za informaci, kde jste tehdy ročník 1891 studoval. Děkuji Vám. Emanuele Caselli, Itálie
Kpy	Čtvrtek, 27. srpna 2026 - 06:48:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 269 Registrován: 1-2019	na jedné burze byl nabízen zajímavý přístroj DATEKO - viz obrázek. Strejda gůgl toho moc nepověděl a nabízený odkaz na Slovensko nefunguje..... Najde se pamětník a něco k tomuto napíše?
pudr.kolsky	Čtvrtek, 27. srpna 2026 - 08:19:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 541 Registrován: 7-2017	Kpy: Pamatuji /osmdesátá léta/ v Olbramovicích "datastanici" kde dvě pracovnice z dodaných dokladů a výkazů sumarizovaly vše možné - předpokládám, že především o vozbě nákladů - pomocí poměrně velkého "psacího stroje" vše převáděly na děrnou pásku a ta se pravidelně některým z odpoledních vlaků posílala do Prahy. Také zde byl k dispozici dálnopis. Ale na Vámi uvedený aparát si nevzpomínám.
honzaklonfar	Čtvrtek, 27. srpna 2026 - 08:27:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8709 Registrován: 6-2016	Kpy: Mělo by to být tohle... https://www.google.com/search?q=termin%C3%A1l+DATEKO&oq=termin%C3 %A1l+DATEKO&gs_lcrp=EgZjaHJvbWUyBggAEEUYOdIBCTkzNzRqMGoxNagCCLACA fEFJyoINRIZaCjxBScqCDUSGWgo&sourceid=chrome&source=chrome.rb&ie=U TF-8
Kpy	Čtvrtek, 27. srpna 2026 - 08:53:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 270 Registrován: 1-2019	honzaklonfar: Ano, to jsem též našel, jak píši výše. Ale ten zdrojový odkaz nefunguje. Proto se ptám zde.
Němec_z_ova	Čtvrtek, 27. srpna 2026 - 09:12:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5202 Registrován: 4-2009	Kpy: Zkuste podstrčit nefunkční odkaz nějakému webovému archívu - třeba Wayback Machine. Mufloni nepatří na koleje
Mořepetr	Čtvrtek, 27. srpna 2026 - 13:55:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9702 Registrován: 3-2006	To měli soupisáři. Dateko je datový terminál kolejiště. Pokud si pamatuji, tak průšvih byla vodotěsnost. Ono když se zapisuje přes vysílačku, tak do ní tolik neprší, jako do klávesnice. Určitě je o tom ve skriptech od prof. Šotka. Edit: Někde tu mám i nějakou demoverzi, nebo ukázku BEVOZU, ale to bude ještě malá disketa. To je ale už doba. (Příspěvek byl editován uživatelem Mořepetr.) Nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř. Myosotis.
Zdepa	Čtvrtek, 27. srpna 2026 - 17:16:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4279 Registrován: 7-2005	ad Ema7979 - uvedené periodikum jsem studoval v knihovně Českých drah, která se dnes nachází v obvodu stanice Kralupy nad Vltavou. Myslím, že pokud jim napíšete a požádáte, viz odkaz na jejich webu, https://knihovnik.cd.cz/, tak se nějak domluvíte.