| Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » T499.0 - Kyklop, T678.0, T679.0 (775, 776) - Pomeranče » Archiv diskuse T499.0 - Kyklop, T678.0, T679.0 ... do 04. 11. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse T499.0 - Kyklop, T678.0, T679.0 ... do 04. 11. 2016dolů |
| autor | příspěvek | |
|---|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6476 Registrován: 4-2003 |
Kolemjdoucí:A navíc jezdit to může pouze po koridoru, neb 21,3 tun na nápravu moc tratí v ČR nesplňuje. Dají se vyjednat výjimky ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") . |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 237 Registrován: 7-2008 |
Bram: Ano, dají, ale koho ta byrokracie má donekonečna bavit... pořád si s někým dopisovat, jak u blbejch. A to případné omezení a táhnout se po mostech třeba 10 km/h,pak se ten JŘ zbytečně natáhne třeba i na dvojnásobek normálního, brrrr. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7340 Registrován: 5-2002 |
Zamráča má zhruba poloviční spotřebu při srovnatelném výkonu. A při stejné cestovní rychlosti? ER20 na výkonu Ostravana odhaduji na 1400 - 1700 litrů. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 238 Registrován: 7-2008 |
Petr_Šimral: Ale no táák, snad zbytečná otázka, ne ?? ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") |
|
|
ffff
|
||
|
Neregistrovaný host 84.246.162.41 |
Mašina se mi zdá jede na tom videu dosti rozvážně. Na kolik se ji podařilo u toho Krasíkova rozvášnit? Odhadoval bych tu rychlost tak na 100 km/h. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12249 Registrován: 5-2002 
|
Kolem: Zamráča má zhruba poloviční spotřebu při srovnatelném výkonu. Pokud K6S310DR není převlečené perpetuum mobile, tak sotva. Mimochodem, kolik těch zamráč kdy upalovalo se šesti stodvacítkou, že máš co srovnávat...? PŠ: ER20 na výkonu Ostravana odhaduji na 1400 - 1700 litrů. I s topením...? Budu-li u starých vozů počítat obvyklých 10A na vůz a cyklování cca 1:1, které jsem za podobného počasí vídával na reko754, pak jsem někde na 90 kW, což obnáší bratru 25 l/h, neboli za celý výlet asi 400 litrů. Budu-li dále počítat cca 350 tun soupravu povětšinou okolo 120 km/h, tak mi vychází tažná síla okolo 25 kN, což je bratru 800 kW neboli 200 l/h i u docela moderního dieslu, což mi dává tak nějak stejné číslo, které uvádíš. S ohledem na výše uvedené proto považuju těch 2200 l za celkem přiměřenou žízeň... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12250 Registrován: 5-2002
|
ffff: Na kolik se ji podařilo u toho Krasíkova rozvášnit? Jestli se z toho videa dá odečíst doba průjezdu celého vlaku (= cca 165 m), tak tím poděl 600 a dostaneš rychlost v km/h. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7341 Registrován: 5-2002 |
ad Hajnej: Když jsem viděl Bobovu otázku, klaplo mi 3 l/ km. Moc jsem se nespletl. U Herkula nám to vycházelo s těžší soupravou (IC Rheingold) a s topením těsně pod tři litry na km. |
|
|
Šmajchl
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 695 Registrován: 9-2011 |
 Kolemjdoucí:"Bram: Ano, dají, ale koho ta byrokracie má donekonečna bavit... pořád si s někým dopisovat, jak u blbejch. A to případné omezení a táhnout se po mostech třeba 10 km/h,pak se ten JŘ zbytečně natáhne třeba i na dvojnásobek normálního, brrrr." Ať koukám, jak koukám, Kyklop (řada 759) má přechodnost C2 - stačí to na velkou většinu sítě, krom zapadlých lokálek a rozpadlých důležitějších tratí, kde uvádí TTP, že nemá přechodnost či má omezení (Praha - Lužná,...). Takže to tak hrozné nebude... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 240 Registrován: 7-2008 |
Hajnej: mimochodem bavíme se o spotřebě na uvedené trati při šesti vagonkách ale samozřejmě průměrná rychlost bude sice rozdílná, ale ne nějak drasticky... úsek z Prahy do Ostravy není zas tak moc horská dráha.... No on ani ten kyklop moc těch 120 nepojede, když více po síti ČD nemůže. 140 může jen po okruhu. Ano, spotřeba je okolo 3 litrů na kilometr... Šmajch: myslím si, že třída přechodnosti je trošku něco jiného než traťové třídy zatížení, viz mapa, kde jasně vidíte z vysvětlivek, že může pouze na tratě D2 a výše:
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6568 Registrován: 2-2009 |
Čmoud - není na čase to odtroubit ? Trochu jsi se seknul, to se stává i v lepších rodinách. | |
|
vlečka
|
||
|
Neregistrovaný host 185.15.111.26 |
asi jo...jinak se toho nezbavíme![[kladivo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kladivo.gif "[kladivo]") kdoví co začnou probírat za chvíli![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12254 Registrován: 5-2002
|
KJ: úsek z Prahy do Ostravy není zas tak moc horská dráha.... To není, ale nezapomeň, že R-ková zátěž ve 120 km/h představuje cca 7 promile, takže to na rovině vyjde stejně, jako jet do 10 promile něco přes šedesát. (Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 871 Registrován: 8-2007 
|
ffff: 3750 metrů za 120 sekund = 112 km/hod |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 241 Registrován: 7-2008 |
Hajnej: Ano, toho jsem si plně vědom...měl jsem správně napsat, samozřejmě při rozdílné jízdní době. Ale věřím, že jsi pochopil, že šlo jen o spotřebu... Jednoduše řečeno, zamračená to dá s menší spotřebou, ale za delší dobu...už je to aspoň trošku lepší ?? ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7343 Registrován: 5-2002 |
Jednoduše řečeno, zamračená to dá s menší spotřebou, ale za delší dobu...už je to aspoň trošku lepší ?? Moc ne. On by to i Kyklop dal za delší dobou s menší spotřebou |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 243 Registrován: 7-2008 |
Petr_Šimral: No to právě si tak jist nejsem.... . špekulujeme.... . To je asi něco podobného, když mě několik profesorů fyziky a docela vážených, skálopevně tvrdilo, že když parní lokomotiva čapne vodu (nasaje při otevřeném regulátoru sloupec vody z kotle), tak se nemůže nikdy stát, aby bylo vyražené víko parního stroje, protože dle výpočtu se během cesty komunikační rourou, hlavu přehřívače, přehřívačové články, zase hlavu a přítokové roury přemění na páru......no a podívejme se, kolik už těch vyražených vík bylo, že... jsou prostě věci mezi nebem a zemí..... To je to samé, že skoro nikdo nevěří tomu, že zamračené, když jezdili se dvěma nebo třemi vagonky mezi Prahou a Č. Budějovicemi, přes Příbram měly spotřebu jen 1 litr na kilometr.... když dle výpočtu musely mít jistě větší, no.. a teď mudrujte... (Příspěvek byl editován uživatelem kolemjdoucí.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12256 Registrován: 5-2002
|
KJ: No to právě si tak jist nejsem... To si právě celkem jist bejt můžeš. To je to samé, že skoro nikdo nevěří tomu, že zamračené, když jezdili se dvěma nebo třemi vagonky mezi Prahou a Č. Budějovicemi, přes Příbram měly spotřebu jen 1 litr na kilometr Jestli měl Kyklop se šesti 3 l/km, tak Barča se dvěma má poloviční už jen kvůli váze a s ohledem na plácání se mezi 60 a 75 bude mít měrnej jízdní odpor taky cca poloviční, a to, že je to na Milín do kopce, se zase částečně srovná tím, že je to na druhou stranu z kopce - takže proč by nemohla? Akorát to, že je Barča úspornější než Brejle, je nesmysl pocházející se srovnávání nesrovnatelnýho. |
|
|
Neregistrovaný host 90.176.244.182 |
Když si uvědomíme cestovní rychlosti a topení šesti kočárů,tak i ta zamráča kdyby jela kilem bude sosat kolik myslíte ? Správně .... 2 litry/km (pořád otáčky 6. stupně a víc ... 100km/h tam uvidíte jen na rovině) Mimochodem na to musíte mít 749 která je vážně v kondici. Kyklop by to s takovou cestovní rychlostí zvládl za stejně a stačilo by ho jen tak požužlávat v nízkejch stupních. (třetí šunt těsně pod 100km/h udělá dost) Takže těch necelejch 900km se za 2200 litrů je poměrně dost dobrej výsledek. (návozy, posuny, trestná kolečka kolem Prahy, předtápění a topení vůbec, pozdě stavěné návěsti a opětovné rozjezdy, výluky traťových kolejí, krácení už tak krátké jízdní doby - pro E499.2) Přiznejme si, že se ta mašina udělala z gruntu a přitom se vážně povedla. Trvalo to déle, ale vyladěnější stroj na našich kolejích moc nepotkáte. (např. dvanáctiválec a dynamická brzda) Všimli ste si, že navzdory špalkovým brzdám při dobrždění neslyšíte ve valné většině případů nic jiného než ventilátory ? Takže místo toho, aby tu lítaly předvídavé přízpěvky, že to měla jet bobina a dojelo by to. Nebo v tom lepším případě, že to ta mašina nezvládla dovézt ani včas a museli sme někde moknout s foťákem půl hodinu až nebylo světlo, je lepší ocenit tu práci, která se vykonala. A to od znovuzprovoznění mašiny (prostředky, provedení a vyladění) až po ty vymazlené renovované vozy. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 669 Registrován: 9-2013 |
https://youtu.be/ooweSzzfZXU Kyklop projíždí Libní a Běchovicemi. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 244 Registrován: 7-2008 |
Hajnej: jenže ona se neplácala mezi Protivínem a Budějkama mezi 60-75, ale poctivě tam to kilo měla.... To jsou jen střípky a skutečnost z provozu.. nic víc, nic míň... pořád to samé, teorie a provoz.. Neee, to není nesmysl ze srovnávání nesrovnatelného, to je provozní fakt.. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6569 Registrován: 2-2009 |
Čmoud - nepleť do toho páru, podívej se čemu se říká měrná spotřeba dieselu, k čemu to číslo slouží a pak si uvědom, že na přepravu určité zátěže určitou rychlostí na určitém stoupání je potřebný určitý výkon. A je li jeho zdrojem Barča nebo Brejle nebo Kyklop tak ten potřebný výkon bude pořád stejný. A jelikož perpetum mobile neexistuje tak to bude záležet na té měrné spotřebě a účinnosti přenosu. Ty měrné spotřeby u K6S310DR a K12V230DR jsou velmi podobné, celkově je Kyklop modernější ergo jeho spotřeba bude spíš nižší. Jo a ta měrná spotřeba se liší i podle zatížení motoru, částečně. Barči na R Kolín - č.Lípa schlastaly o poznání víc než Brejle, bohužel. Viz Hajnej. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 245 Registrován: 7-2008 |
Vavrinec022: Ale Vojto, to nikdo nezpochybňuje.... velká úcta před všemi, kteří jednoočko přivedli opět k životu... Jen ti trošku musím oponovat a to naprosto jednoduše, kdyby se všem mašinám věnovala taková péče a finance jako jednoočce, tak je to vše též úplně někde jinde. A můžeme opět dokola... Jde o to, jak jsme hned napsal na začátek, pro okruh, zkoušky, atd, fajn super mašinka, paráda a všechna čest., Pro nostalgii, eeeee ne ne.. ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") . Ze dvou důvodů, prakticky žádná provozní historie a s tím související velmi nákladný provoz... Možná tak jediné pro, že je to na kolejích u nás něco exotického...něco jako když přijede ze Slovenska Cé nula.... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 246 Registrován: 7-2008 |
Mad_noodle2: Jasně, nebudu... Tomu rozumím, jen nikde netvrdím, že to pojedu za stejnou dobu.... |
|
|
ffff
|
||
|
Neregistrovaný host 84.246.162.41 |
Má někdo vůbec odhah, za kolik by to tak tou Barčou šlo. Odhad můj je tak 4,6 hodin. Dejme tomu to samé zpět. Pojede se na ten 6 stupeň. Ten je za 180 l/h. Vychází mi tak 1656 litrů. Je to možné? | |
|
rozdíl
|
||
|
Neregistrovaný host 77.236.195.212 |
Mad Noodle2: celkově je Kyklop modernější ergo jeho spotřeba bude spíš nižší Co si pod tím má člověk představit? Jak se vůbec liší dvanáctiválec v brejli od kyklopa? |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6570 Registrován: 2-2009 |
Čmoud - když to nepojedeš stejnou dobu tak taky nepojedeš stejně rychle a tudíž porovnáváš neporovnatelné, rozdílné výkony potřebné k dopravě vlaku. Ona Fabie má taky trochu jinou spotřebu při 90 a nebo 140 km/h a přece to je furt ta samá, stejně vážící kára se stejným motorem. Čím to asi může být ? Apropo pára je to samý - když to budeš jen tak šudlat spálíš zřejmě o poznání míň než když budeš mít střevo až v tendru. Fyziku neočůráš. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6571 Registrován: 2-2009 |
rozdíl - viceméně nijak zvlášť - skříň je zpevněná jako u některých čtyřek, vyšší plnicí tlak a další drobné úpravy. Co se ale výrazně liší je to za motorem - jednou dynamo, podruhé alternátor. | |
|
Mladějov
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8961 Registrován: 3-2007 |
Koukám někdo potřebuje dokázat, že zlatá zamračená je lepší, ba nejlepší . |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6477 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:Akorát to, že je Barča úspornější než Brejle, je nesmysl pocházející se srovnávání nesrovnatelnýho. Nic proti, ale zamračená úspornější opravdu asi je. Pokud budeme brejlovce zatěžovat do maximálního výkonu zamračené, tj. do 1100 kW, tak to srovnání provést lze a již nejednou provedeno bylo, jak v depech, tak v ČKD i jinde. Vypůjčíme li si chytrou publikaci řada 749 od pánů Melichara a Svobody (nakladatelství Metis, rok vydání 1996) a podíváme li se na stranu 96 a 97, tak krom závislosti tažné síly na obvodu kol v různých rychlostech, jsou zde uvedeny spotřeby na jednotlivých stupních. Sedmý stupeň na brejlovci odpovídá cca osmému u zamračené, tam je spotřeba nepatrně rozdílná ve prospěch zamračené (304 l/h vs. 309 l/h), ale směrem k nižším výkonovým stupňům se ty nůžky spotřeby opravdu rozvírají - například stupeň č.5 u zamračené by měl zhruba výkonově odpovídat stupni 4 u brejlovce, ale spotřeba je 134 l/h vs. 148 l/h. Nejvyšší rozdíl je ale volnoběžná spotřeba - ta je u zamračené udávána 11 l/h, u brejlovce ale znatelně vyšších 16 l/h. I z těch malých praktických zkušeností, co oproti jiným lidem s těmito stroji mám, mohu říci, že na těchto výše uvedených údajích (které jsem si navíc nevycucal z prstu), něco málo asi bude . Jinak na nějaké dokazování, co je lepší stroj, zda zamračená nebo brejlovec je již trochu pozdě, nemyslíte??? Dnešní doba potřebuje už zcela jiné stroje, než tyto. Dovolil bych si drobnou úvahu - kdyby místo řady 754 vyrábělo ČKD Kyklopy a vyrobilo jich tak dvojnásobek počtu kusů řady 754, tak už s velkou pravděpodobností jsou zamračené a brejlovci minimálně deset let pouze muzejními vozidly a Kyklopové by šly patrně dnes na nějakou modernizační kůru spojenou s výměnou spalovacího motoru a generátoru a dosazení nového řídícího systému . (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.) |
|
|
kyklop
|
||
|
Neregistrovaný host 86.49.28.133 |
https://www.youtube.com/watch?v=G6bYfnAlTuE Ten debil co za to bral na hlavním v praze, s ní vyjížděl i v cerhenicích zase stejným stylem ![[talker]](https://www.k-report.net/discus/clipart/talker.gif "[talker]") takovým patří nakopat do .. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12257 Registrován: 5-2002
|
KJ: mezi Protivínem a Budějkama mezi 60-75, ale poctivě tam to kilo měla Hmm, na 36 kilometrech a po rovině, to je proti celý štrece plácnutí do vody (Protivín - Zdice 101 kilometrů zmíněných 60-75). Á propos, mění to něco na tom, že jsem napsal, že bych Ti ten 1 l/km byl ochoten věřit...? Bram: Nejvyšší rozdíl je ale volnoběžná spotřeba - ta je u zamračené udávána 11 l/h, u brejlovce ale znatelně vyšších 16 l/h. Na tu ovšem dneska můžeš zapomenout, bo topení, při kterým se Ti zvednou otáčky - a to u tý Baruny mnohem znatelněji... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6478 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:Na tu ovšem dneska můžeš zapomenout, bo topení, při kterým se Ti zvednou otáčky - a to u tý Baruny mnohem znatelněji... Samozřejmě, že dnes je jiná situace než před dvaceti lety (kdy se od konce jara do začátku podzimu netopilo, neb to vozy nepotřebovaly), ale tady se spíše bavíme už pouze o muzejním provozu a pro ten bude ekonomičtějším vozidlem zamračená zcela určitě - většina muzejních jízd probíhá od jara do podzimu, kdy se netopí, nebo se topení spustí jen po ránu, aby lidi nenastupovali do vymrzlých vozů. Podle zkušeností (teď už jiných lidí) baštila zamračená přesto o něco méně než brejlovec i při napájení stejného počtu vozů...... Ale to už mám opravdu jen zprostředkovaně, ale zase z více míst. Samozřejmě, nejlepší je si to ověřit vlastní zkušeností a pak tu něco plácat, ale na to s těmito stroji zkušeností opravdu tolik nemám . Ad zvednutí otáček u zamračené při topení: Zvednou se na cca 500 otáček za minutu (odpovídá to pátému stupni), což už je pěkný rachot, když vezmeme v úvahu, že maximální otáčky jsou 775 za minutu, brejlovec začíná topit snad ve zhruba stejných otáčkách, ale jeho maximální otáčky jsou výrazně výše. Podle toho, co píšou v předchozím příspěvku uvedené publikaci, tak topný alternátor v zamračené je jen upravený topný alternátor z brejlovce - rotor nezměněn zcela, na stator navinut větší počet závitů menšího průřezu . |
|
|
déja vu
|
||
|
Neregistrovaný host 83.208.236.91 |
modernizační kůru spojenou s výměnou spalovacího motoru a generátoru Nemluvte o tom, nebo vás taky rozsápou. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1186 Registrován: 1-2007 
|
brejlovec začíná topit snad ve zhruba stejných otáčkách 754 začína na 680ot., čo odpovedá cca 4° T478.3.
https://www.youtube.com/user/K6S310DR
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6482 Registrován: 4-2003 |
Rozsutec: 754 začína na 680ot., čo odpovedá cca 4° T478.3. Dík za info, s žádným elektricky topícím brejlovcem jsem neměl dosud možnost se potkat. Ani se 750, natož se 754, které snad nikdo jiný, než národní dopravci, nemá . |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6572 Registrován: 2-2009 |
d v- nerozsápou. On totiž Bram mluví o predikci vývoje v případě,že by Kyklopů jezdily v pravidelném provozu desítky, kdežto vy tlacháte o jediném dochovaném kusu s historickou hodnotou. Navíc neuvádí nesmyslné hodnoty výkonu. A v tom je mezi vámi podstatný rozdíl. Viz rekonstrukce Brejlovců na 753.7, 750.7, 757. Bram - myslíš, že by se Tebou zmíněná publikace dala někde sehnat ? Doplńoval bych si ve volných chvílích vzdělání. Zkusím bazary. Ad úspory na Barunách - bylo by zajímavé mít více údajů. Jak už jsem psal na R Kolín - Č.Lípa braly Barči víc než Brejlák pokud měly dodržet jízdní doby. Mám ale informace jen z léta / bez topení / a ne pro 749 ale pro původní 751. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6476 Registrován: 4-2003 
|
Podle zkušeností (teď už jiných lidí) baštila zamračená přesto o něco méně než brejlovec Co bylo důvodem vývoje Brejlovce - vyšší trakční výkon a obecně lepší trakční charakteristika. A to zejména v rychlostech nad 70-80 km/h. Spotřebu tehdy (2. polovina 60. let minulého století) nikdo zásadně neřešil. Brejlovec nesoutěžil s Bardotkou, ale obě lokotky s parní trakcí (a smradem, špínou, sazema, atd) a v tom porovnání prostě řada T478.1 nestačila na hlavních tratích za řady 498.1 či 399.0. Co se týče toho srovnání, tak není potřeba vzpomínek, stačí zajít někam do technické knihovny. Srovnání se ale prováděly nikoliv na hlavních štrekách v čele n-vozových věčně zpožděných krychlíků, ale na obloukovatých a relativně pomalých tratích a s volnýma jízdníma dobama a s tím spojenou technikou jízdy podobnou spíš nákladnímu vlaku. (Příspěvek byl editován uživatelem RadekŠ.)
Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1187 Registrován: 1-2007
|
Bram: Ešte som trocha bádal. Svojho času fungovali 754 v režime ZIMA 720ot/min, režim LETO 640ot/min. Dnes sa údajne režim LETO odpája a bez rozdielu ročného obdobia funguje len ten jeden. Info z druhej ruky - pri niektorých strojoch po zapnutí vykurovania sa vyženú otáčky na hodnotu 800-860 ( takmer 5-6°) z dôvodu veľkého odberu prúdu do súpravy. SM potlačoval otáčky a dielňa sa s tým následne svojsky vyrovnala. Či sa to rozmohlo paušálne na ostatné naše 754, naozaj netuším.
https://www.youtube.com/user/K6S310DR
|
|
|
Dotaz ...
|
||
|
Neregistrovaný host 37.221.254.243 |
Chlapi, není to škoda takhle zaplácat diskuzi o Kyklopovi srovnáváním brejláka a mráčulky? Zamračená je sice v mých očích ta nej! ale dnes to je o Kyklopovi, který si hravě poradil s celou štrekou a jestli sežral 2000 nebo 5tis litrů nafty, je přeci jedno. Když pojedu na nějakou Diesl Tour, taky nebudu chtít aby fíra jel spořivě,ale pořádně za to tahat. Prostě gratulace pro všechny co mašinku připravili, tak i pro samotného Kyklopa.Doufám že příště někoho napadne prodávat i jednosměrné jízdné, a bude to z mého pohledu dokonalé. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 709 Registrován: 1-2012 
|
Dotaz: Nemyslím, jedná se o věcnou a pro mne určitě poučnou diskuzi. Jestli chceš vidět, jak vypadá "zaplácaná" diskuze o Kyklopovi, koukni na jeho poslední fotku na ŽP. A stačí na jeden vyhlášený prudič. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6573 Registrován: 2-2009 |
Radek Š - sohlasím, ono je vhodné si předem ověřit k čemu byla ta která lokomotiva zadáním a projektem určena. A to se v řadě 751 - 753 - 759 bude výrazně lišit. Nakonec se o tom provozovatel přesvědčil ještě na nových lokomotivách T478.1 například při vozbě rychlíků Děčín -Praha při pokusu nahradit páry 387.0,475.1,498.0. Nedopadlo to a proto vývoj směřoval k vyšším výkonům a lepším trakčním charakteristikám, zvlášť při vyšších rychlostech / nad 80 km/h. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5647 Registrován: 8-2007 
|
Nedopadlo to a proto vývoj směřoval k vyšším výkonům a lepším trakčním charakteristikám, zvlášť při vyšších rychlostech / nad 80 km/h. Přesně tak.Bardotka při rychlostech nad 80 km/h již skoro netáhne. Rozsutec: Svojho času fungovali 754 v režime ZIMA 720ot/min, režim LETO 640ot/min. Tak to mají 750(leto 3stupeň,zima 4 stupeň). 754 mají v regulátoru zařízení,které nezávisle na stavěči zvětší otáčky přidáním paliva(proto má 754 motor rozdílný výkon při topení a bez topení, narozdíl od 750,749). V poloze Leto spíná topení jen při zvýšení otáček za jízdy(při sjetí na volnoběh rozepíná),v poloze Zima se zvýší otáčky a topí stále. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 427 Registrován: 10-2008 |
A když písnu že naše stojednatříca ujede na ty tři litříky zhruba 10 kiláčků tak by se tu mohla rozběhnout akademická debata o tom zda Ostravana na jaře nejet motorem..... akorát to vychází celej den tam / noc Stodolní / celej den zpět :-)))))))))))))) | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12259 Registrován: 5-2002
|
Bram: ale tady se spíše bavíme už pouze o muzejním provozu Aha, já měl za to, že pořád řešíme dvě různé mašiny na jednom konkrétním vlaku z Praha do Ostravy a zpět... brejlovec začíná topit snad ve zhruba stejných otáčkách Brejlovec když topí, tak 680 rpm, aby byla statorová frekvence už nad "zakázanými" 75 Hz. tak topný alternátor v zamračené je jen upravený topný alternátor z brejlovce - rotor nezměněn zcela, na stator navinut větší počet závitů menšího průřezu Mám důvodné podezření, že byly nakonec provedeny i úpravy na rotoru. Při oživování rekonstrukcí 754 jsme totiž narazili na alternátory, u kterých vypadala indukovaná sinusovka spíš jako obkreslené prsty na ruce, takže mám podezření, že byly podloženy póly, aby se díky menší vzduchové mezeře altík na Barče při těch 500 rpm jakž takž pořádně nabudil (což ovšem při nezměněném tvaru pólu zpizdilo průběh magnetického toku v mezeře)... Rozs: Svojho času fungovali 754 v režime ZIMA 720ot/min, režim LETO 640ot/min. Dnes sa údajne režim LETO odpája a bez rozdielu ročného obdobia funguje len ten jeden. Na současných reko754 je 680 rpm pro zimu (= opravdu topení/klimení) a 560 rpm pro léto (= jen nabíjení). Ve druhém případě se přitom "přeskakuje" otáčkové pásmo 600-680 Hz kvůli již zmiňovaným 75 Hz. pri niektorých strojoch po zapnutí vykurovania sa vyženú otáčky na hodnotu 800-860 ( takmer 5-6°) z dôvodu veľkého odberu prúdu do súpravy Něco podobného dělají 750.7, které vůbec mají minimální topné otáčky výš - 720 rpm léto, 800 rpm zima (on se CAT rád "prosedá") - tam při zapínání topení vyjedou otáčky přechodně až na 900 rpm, aby byl diesel připraven na náhlý nárůst zatížení. |
|
|
Bilbo
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 90 Registrován: 5-2012 
|
A jak je to s tou povolenou rychlostí kyklopa? v reportáži o retro Ostravanovi zaznělo "až 140km/h" leč povolení na SŽDC je pouze 120km/h a pak, zda-li byl ten kyklop vůbec schopen průměr přes těch 100 vůbec udržet... známe brejle, jak to má víc kočárů tak pak každý mírný kopec je utrpení... ??? | |
|
ffff
|
||
|
Neregistrovaný host 84.246.162.41 |
Zde http://www.dailymotion.com/video/x4z5zwu_lokomotiva-t499-0002-kra sikov-26-10-2016-hd_tech prý jel 115km/h. Mám dojem, že se zde stoupání tak tomu 1 % blíží. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2936 Registrován: 4-2006 |
Mad noodle2: Sice to sem vůbec nepatří, ale když už se to tu řeší, tak přiložím z netu stažené porovnání spotřeby nafty na trati Brno-Jihlava mezi 749x754x751. Ukazuje to, že mimo jiné záleží i na způsobu regulace...Kdyby se vzala 751 s původním sdruženým regulátorem, naměřily se hodnoty a pak by si ji vzal do parády Hajnej (po vzoru 754 MSV), jistě by nějakej ten litřík ušetřil, nebo ji donutil "utíkat" malinko lépe... A odkaz na zmiňovanou brožuru http://www.depoureky.cz/upload/loko/749/749-kompletni-brozura.pdf |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6495 Registrován: 4-2003 |
Lokofando, díky za odkaz na brožuru. Teď si jí mohou různí zájemci (například Mad noodle 2) stáhnout, stáhnu si jí také. Tištěnou jsem si jí koupil jako středoškolák, když v roce 1996 vyšla a teprve skoro po dvaceti letech jsem jí využil. Do té doby ležela nepoužita u mne v knihovně . |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6577 Registrován: 2-2009 |
Lokofanda - díky za odkaz,![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") já vygúglil prd, ba ani to nakladatelství jsem nenašel. Nastuduju. |
|
|
Neregistrovaný host 160.218.214.9 |
Průměr 100km/h Kyklop beze strachu zvládl. Pokud uznáme, že nejtěžší stoupání probíhá ze Zábřeha směr Praha, tak po zastavení v Zábřehu a následném rozjezdu byla cestou nahoru držena rychlost 120km/h. To znamená, že v Hoštejně se muselo trochu ubrat. Topení bylo trvale zapnuto s odběrem 60-110kW. A než se tu dočtu, že to musel někdo dráždit na plnej ..... Tak to vše na 10-12 stupeň. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2446 Registrován: 5-2002 |
Nu, pokud dodržoval JŘ (viz https://www.k-report.net/ukazobrazek.php?soubor=1157355.jpg&httpre f=28/277491), tak cestovní rychlost byla 80,1 km/h a průměrná 82,5 km/h. To není nic proti ničemu, jen abychom si uvědomili, co to je "průměrná rychlost".
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4377 Registrován: 9-2011 
|
Pokud uznáme, že nejtěžší stoupání probíhá ze Zábřeha směr Praha, tak po zastavení v Zábřehu a následném rozjezdu byla cestou nahoru držena rychlost 120km/h. To znamená, že v Hoštejně se muselo trochu ubrat. No to asi neuzáme. Že by největší stoupání bylo zrovna ze Zábřeha po Hoštejn... Že tam teda ta Moravská Sázava není nějaká dravá řeka? Co takhle z Krasíkova do Rudoltic a na Třebovické sedlo? že to musel někdo dráždit na plnej ..... Tak to vše na 10-12 stupeň. A on 12. stupeň není "na plnej"? |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6593 Registrován: 2-2009 |
AL - a jiné měřítko sklonu než řeka by se nenašlo ? Vono to po vodě nejelo....![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12311 Registrován: 5-2002
|
AL: Co takhle z Krasíkova do Rudoltic a na Třebovické sedlo? Bingo!. B je správně: K-R max. 6 promile, zato R-T 10 promile. A on 12. stupeň není "na plnej"? V módu 754 ano, v módu Kyklop je tam ještě třináctej se 100 kW navíc. MN2: AL - a jiné měřítko sklonu než řeka by se nenašlo ? Vono to po vodě nejelo Od Zábřeha až po Žichlínek je řeka docela dobré měřítko, protože se trať nikde nijak zvlášť do stráně nešplhá. Trochu to změnily tunely, které jedou kratší cestou, ale z hlediska udržení relativně velké rychlosti je vliv skoro zanedbatelný. Kupříkladu z Lupěného k Hněvkovu vzniklo stoupání 9 promile, ale dlouhé jen 1400 metrů (což dal Kyklop ani ne za minutu), a je následováno 1500 m vodorovné. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6594 Registrován: 2-2009 |
Hajnej - kdysi kdesi jsem viděl takové malůvky - profil trati, kde byly zaznamenány sklony vztažené ke kilometráži. Proto se ptám. Možná, že to existuje ještě dnes.... Rozhodně by to mělo větší vypovídací hodnotu než rychlost toku řeky. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12313 Registrován: 5-2002
|
MN2: kdysi kdesi jsem viděl takové malůvky - profil trati, kde byly zaznamenány sklony vztažené ke kilometráži No já se teď díval pro jednoduchost do mapy tratě pro AVV a tu jsem dělal s pomocí tohohle: Je na tom hezky vidět, že největší kopec je až v bezprostředním okolí Třebovického sedla. Hněvkovskej tunej dělá jenom takovou malou bouli... Rozhodně by to mělo větší vypovídací hodnotu než rychlost toku řeky. Fakt ne...? Doporučuju procházku podél Vydry od Čeňkovy Pily k Antýglu, je to docela názorně vidět... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6595 Registrován: 2-2009 |
Hajnej - děkuji, Praha - Třebová by nebylo ? Nezpochybňuji informace AL, jen ta řeka mi jaksi nesedí coby relevantní údaj.. Stejně tak bych mohl doporučit Vltavu z Prahy do Kralup. Žiju totiž v domnění, že ne vždy trať kopíruje okolní terén kdežto voda naopak většinou ano. Pomineme li vodohospodářské stavby. Ten Tvůj graf je jaksi exaktnější než tok Sázavy. Když bývaly kolem tratí skloníky tak si mohl udělat obrázek i obyčejný cestující. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12314 Registrován: 5-2002
|
MN2: Praha - Třebová by nebylo ? Bylo. Ale ne že budeš jako Jezinky... Žiju totiž v domnění, že ne vždy trať kopíruje okolní terén kdežto voda naopak většinou ano. Proto jsem taky explicitně zmiňoval to "protože se trať nikde nijak zvlášť do stráně nešplhá"... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6596 Registrován: 2-2009 |
Hajnej - dík, myslíš, že bych byl tak nenasytnej ? To ne, stačí mi tohle a ještě jednou dík. |
|
