| Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Ostatní úzkorozchodné dráhy » Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 17. 11. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 17. 11. 2019dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2932 Registrován: 7-2005 |
Jen rozdíl, že oproti nám, tady v "předlitavsku", tak v horních Uhrách, jim do rozchodu 760 mm strká nos i další drážní úředníci z Poszony. Takže další haldy papíru a razítek. A to nepočítám, že daná muzejní instituce by musela musela mít v personálním chlívečku i místo pro zaměstnance s papírem na obsluhu tlakových nádob (což je teda i podmínka obsluhy i tady v "předlitavsku") a nevím čeho ještě. A co dělat s takovým zaměstnancem v době, kdy skanzen a dráha nejezdí? Prostě to nepůjde, pokud pára nebude jednou z důležitých položek příjmu.... ale do financování MKD nevidíme a abych řekl pravdu, raději ani vidět nechci. To raději tu borovičku, ale jen spišskou a tu košer! Je dražší, ale jemnější ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1502 Registrován: 3-2006 
|
Chronosféra a dv.r. - kdyby se do železničky po 97. roce nedalo ani ojro, tak dneska by bylo možná pár šín v nejnepřístupnějších místech, jinak by byla trať snesena, rozkradena a zlikvidována. Lesákům je trať trnem v oku, kolikrát při tahání dřeva vytrhali kolejnice na přejezdech - a to nejen na Jamách. A samozřejmě že nic neopravili.Opravovali to brigádníci-dobrovolníci. A ti byli okolním místním nejen mocipánům trnem v oku , protože poukazovali na to co se udělalo blbě, co by se udělat mělo a jak. Blbý je to, že z dotace ( teď plácnu ) 20 000 ojro se jich až na samotnou trať v materiálu a nějaké pracovní síle dostane tak nejvýš čtvrtina. Její část se rozplizne ve vícenákladech a tak dál. Lidi, kteří tam dneska na železničce dělají jako zaměstnanci skanzenu, nemají drážní vzdělání, nejsou železničáři, nejsou traťmistři, jedině obsluha parného rušňa má zkoušky na páru. Drezínky - co měli historicky svého, to pokazili. Nebýt konstruktéra a tvůrce Jožky Němečka,drezínka by tam nebyla. K opravám mašin - když se před pár lety přemýšlelo jestli opravit Gontkuláka nebo Henšla ( vyšlo by to na podobné peníze, stav obou mašin byl žalostný ) vyhrál to Gontkulák kvůli nižším nápravovým tlakům. Henšl by byl krásnej stroj jenže moc těžkej na trať a vůbec se nevědělo, jestli by se podařilo jej dostat z Chmůry do skanzenu kde je silnice. Jo, je to paradox, Henšl, kterej sloužil za dob provozu na úseku Tanečník - Beskyd dnes pomalu rezaví na Chmúře. Opravit malou nebo velkou maďarku a prohnat je revizí kotle a opravit co by komisař požadoval by samozřejmě nedosahovalo ani desetiny částky potřebné na opravu Henšla nebo Kolbeny či kraussky jenže je taky možné že ani takovou částku muzeum kysucké doliny nemá nebo nechce najít ( protože opravdu oni jsou zařízeni a zatíženi akorát tak na ten folklór, hru na fujaru, zahánění a vyhánění oveček a stavění dřevěnic. Jo, železnička jim tam táhne lidi, jenže oni by raději seděli na zápraží na dědkovi a strouhali šindele - teda, přesněji ukazovali jak se to kdysi asi dělalo. Zadubené hlavy jsou prostě zadubené hlavy. Má pravdu Zdepa , ta pravá spišská je dobrá a funguje výborně i proti "lesní angíně" která na těch tratích věčně smáčených deštěm čumí za každým stromem. Měl jsem to tam rád, mám to tam rád stále, něco jsem tam rukama udělal na trati i na mašinách ale prostě s těma zadubencema se nedá a oni to mají pod palcem. Bohužel. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 125 Registrován: 10-2017 |
Drobný dodatek k výstižnému příspěvku od Kovářmirek : Pokud jsem správně informován, po ukončení provozu (1971) bylo vytrháno prakticky veškeré kolejivo až na památkově nejchráněnější úsek, tedy od nynějšího areálu muzea, úvratí a vrcholem na Beskydu s pokračováním do překladiště Tanečník. V 80. letech se ve věci začali angažovat "jacísi divní Čehúni" spolu se Slováky ze vzdálenějších krajů, místní obyvatelstvo dráha většinou zajímala jen jako zdroj stavebního materiálu (zvláště na oravské straně zahlédnete dodnes naprosto bez zábran viditelné kolejnice ,"zakomponované" v různých stavbách). Jistě, něco asi bylo legálně zakoupeno při likvidaci dráhy, ale když v 90. letech začali se skutečně seriozní obnovou úseku Beskyd - Tanečník, chyběla místy celá kolejová pole a museli doplnit asi 160 m kolejí (nikoli jen kolejnic...). Jednou z prvních rozsáhlejších akcí na Vychylovce byla obnova úseku pod skanzenem k nynější výhybně za přejezdem a mostem (Kubátkovia). Nevím, co je na tom pravdy, ale kolejivo tehdy údajně dodaly sponzorsky Třinecké železárny. Další rozvoj byl paralyzován ničivým požárem dřevěného depa v areálu skanzenu, kde shořelo ledacos, také čtyřnápravová dieselhydraulická Rába, vagony, spousta materiálu ze skanzenu a byly poškozeny i některé parní lokomotivy. Po vzniku Slovenského Štátu (1993) byla spolupráce s "Čehúnmi" a veškerými dobrovolníky ukončena, vše se institucionalizovalo a začaly velkorysé práce na výstavbě nového depa a tehdy ještě existující slovenské železniční vojsko mělo trať zcela obnovit. Přišly povodně 1997 a s nimi sesuvy, sanované s obrovským nasazením techniky a financí a očekávalo se, že teď už vše půjde skvěle a kompletní obnovení tratě alespoň na Beskyd pro skutečné vlaky potrvá tak rok, maximálně dva...Co z těchto nadějí zbylo, může každý návštěvník Vychylovky posoudit sám. Zajímavý je vývoj na oravské straně, kde se podařilo kompletně a kvalitně rekonstruovat trať Tanečník - Beskyd a oživit a pro turisty zatraktivnit nejvyšší bod trati, kde vlastně původně nebylo krom výhybny nic. Personální problémy a s nimi spojené potíže parního provozu na Tanečníku jsou už zcela jinou kapitolou, ale trať se po dalších cca. 20 let obejde bez mimořádných investic, stačí běžná údržba. Zkrátka přístupy k technickým památkám mohou být různé... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2933 Registrován: 7-2005 |
ad dv.r. - ale vždy v takové státní / veřejné instituci musí být nějaký "blbec praštěný glajzou", aby ty odborné památkáře, etnografy a podobné, tlačil, přetlačil či přejel... protože vysoké školy pro ty památkáře či etngrafy nenaučí, co je to industriální památka a jak se k tomu postavit. V ČR to mají na starosti ostravští památkáři a to je občas náročný tlačení.... Vždyť to vidí i pražské NTM, jak je náročné sehnat odborníky k vedení jejich technických oddělení či jen archiváře. A to třeba v ČR je několik vysokých škol, které každý rok vyvrhnou desítky magistrů archivářského oboru, kteří umí základy středověké latinu, ale technická němčina přelomu 19/20.století jim nic neříká (ano, já vím, "proč by si i skladník ve šroubárně nemohl přečísti Vergilia v originále"?) omlouvám se za odbočení |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1504 Registrován: 3-2006
|
Zdepa - ale vůbec jsi neodbočil, ono to spolu souvisí a ne málo ![[satan]](https://www.k-report.net/discus/clipart/satan.gif "[satan]") z ![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 126 Registrován: 10-2017 |
Snad by se povídání o Vychylovce dalo shrnout nějak takto: Situace se nezlepší, pokud se dráha nějakým výraznějším způsobem neoddělí od samotného skanzenu. Měly by vzniknout 2 paralelně působící struktury, spolupracující kde to jen trochu půjde, ale zároveň schopné víceméně samostatné existence. Mimo jiné proto, že když si HLÚŽ vyžebrá nějaké peníze a vybere něco na jízdném, bude mít jistotu, že tyto prostředky neskončí v nákupu nových šindelů na salaš. Dále by bylo v rámci dráhy dobré obnovit dobrovolnickou činnost. Zde by byl základ pro spolupráci - skanzen by mohl zajistit ubytování brigádníků a dráha zase při každé možné příležitosti propagaci skanzenu. Tomu by samozřejmě každoročně odevzdávala nějaký podíl na jízdném. Další iniciativě se meze nekladou, ale základem stále zůstává co nejšířeji pojatá autonomie dráhy a skanzenu, byť oboje třeba bude formálně zastřešovat Muzeum kysucké dědiny. Ale to je jen můj osobní názor, který má na dění asi takový vliv, jako mé nekuřáctví na zisky globálních výrobců tabáku... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1505 Registrován: 3-2006
|
Jenže to je utopie. To co nějak funguje na Mladějově že je někdo majitel areálu a dráhy a někdo jiný provozuje výletní vláčky a stará se o vozy a trať ( třeba i za pomoci dobrovolných brigádníků v několika turnusech o prázdninách ) protože to funguje na vzájemné dohodě a nějak stanovených mantinelech, to nebude fungovat tam, kde je majitelem, správcem, zřizovatelem, hybatelem, provozovatelem a průvodcem státní instituce muzejního typu skanzen spadající pod muzeum v Čadci. Já si kacířsky myslím že třeba oravská část železničky funguje právě proto a díky tomu, že tam oravské muzeum nemá skanzen ale jen expozici s lesně-drážní tematikou a železničku, no a taky proto že to Peťa Klinovský celé roky vydupával z kopřiv. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 127 Registrován: 10-2017 |
Ještě k Vychylovce: Je to opravdu jen moje spekulace, ale domnívám se, že celá akce se založením Muzea kysucké dědiny byla vlastně krycím manévrem aktivit zachránců železnice. Ti v 70-80. letech nevěřili, že by stát (nikdo jiný nepřipadal za socialismu v úvahu) založil expozici založenou na něčem takovém jako je lesní dráha, když v tutéž dobu likvidoval podobná zařízení jedno po druhém za nadšeného jásání typu "Zase jsme odstranili další symbol kapitalistického vykořisťování!". Možná byla původní představa taková, že se postaví několik dřevěnic a kostelík, které budou vlastně určeny jako jistá alternativa pro tu nepatrnou menšinu, kterou nezajímala dráha. A kdoví, třeba by to i tak nějak fungovalo, jenže vyhořelo depo a dráha padla na kolena...(O požáru depa a jeho příčinách se dodnes spekuluje, ale pro příběh nejsou až tak podstatné, jako jeho důsledky.).Zatímco dráha horko těžko odstraňovala následky, rozvoj skanzenu nebyl omezen a přebíral iniciativu...Je to jen můj osobní pohled na věc. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12547 Registrován: 4-2003 
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 165 Registrován: 11-2017 |
Taiwan, 1993: https://www.youtube.com/watch?v=du-n0E3i64 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2138 Registrován: 11-2012 
|
Video není k dispozici.
Kočátko říká, že poctivý analog je lepší než digitální náhražky.
Pohrdám všema, co si nechaj kálet na hlavu jakožto aj těma, kdo jim na tu hlavu kálí... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 166 Registrován: 11-2017 |
chybička se vloudila... https://www.youtube.com/watch?v=du-n0E3i648 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3427 Registrován: 6-2016 |
registrovaný_malý_bobeš: Děvenky si docela máknou! Zřejmě dobrej oddíl. Co jejich práci asi říkají na místní katedře genderových studií??? Dojal mě pajcrový posun, je tomu 51 let, co jsem ho v ČZM Strakonice taky realizoval ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 210 Registrován: 7-2017 |
Začínáme!! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1506 Registrován: 3-2006
|
600mm - koukám že rám byl původně na 600, pod stroji jsou přidané 25mm plotny které půjdou sundat. Je to lepší než řešení prodloužených spojničních čepů které bylo zvoleno u té co jde zpátky do NTM . Ať se vám dílo daří a Viktorova mašinka z Králováku zase vyjede ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5847 Registrován: 7-2011 |
Kovářmirek - já měl za to, že všechny Béesky stavěný na rozchody kolem 600mm měly z výroby rám na 600mm a případný širší se řešil přidáním ploten. Oprav mě, jestli se pletu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1507 Registrován: 3-2006
|
Nepleteš, Vorčestře, rámy od 600 snad až do 800 byly stejný u mašin který byly dělaný třeba ke stavebním závodům nebo do hutí. Byla snad jen jedna udělaná s rámem na 650, to byla ta co šla snad jako první do králodvorskejch železáren, pak se dostala do "sračkárny" a posléze do Mladějova. Tam teď první sezónu jezdí po mnoha letech oprav - zužovali jí o těch 5 centimetrů při opravě a přestavbě na valivý ložiska na osách rám. Ta co je NTM ( taky ex Královák) a byla dřív opravena a provozní na Mladějově za časů MPŽ a Bednářů na tamní úzké a nedávno dojezdia na Zbýšově, měla tu úpravu rozchodu udělanou tak, že sice předělali osy na 600, ale příložky pod stroji zůstaly a aby mašina mohla jezdit, tak byly prostě o těch 25mm delší čepy v discích kol. Proč to udělali tímto způsobem nevím - snad nám to sem někdo z empéžetů napíše. Je možné že muzeum jakožto vlastník nepovolilo odstranění těch ploten. A mašinu měli vlastně zapůjčenou na provozování a údržbu na smlouvu (což dřív šlo ale v posledních letech po průšvihu s vykolejenou třebovskou Kačenkou prostě muzeum požaduje nesmysly ). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2940 Registrován: 7-2005 |
ale pánové, Vy pořádně nečtete... i ing.Bauer se ve svém díle zmiňuje o variantách rámu 600-650-700-800 mm. to se odrazilo do obsahu vodních zásob a tím i do hmotnosti. 650 byla z výroby jedna pro KŽ, 700 pro Zliv a Poldi Chomutov, 800 pro VTŽ Chomutov a SONP Kladno někde bych našel originální kolbeňácký schémátka |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1508 Registrován: 3-2006
|
Máš pravdu, Balů, co jsem kdysi četl letmo jsem zapomněl a poplantal s kdesi zmíněnou zmínkou o "stejném typu rámů" což je něco jiného než stejný rozměr rámů. Dík za nakopnutí správným směrem . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11 Registrován: 12-2017 |
Zdravím do Zbýšova!! už dlouho se mi líbí vaše rychlíková béeska s běhouny!! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12 Registrován: 12-2017 |
Škoda, že jí to nezůstane |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 211 Registrován: 7-2017 |
Doblo - Bohužel jsou to jenom manipulační falešné nápravičky z důlního huntu |
|
Bdlm
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1797 Registrován: 3-2007 
|
Kovářmirek. Já mám úplně jiný názor o zúžení BSky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1509 Registrován: 3-2006
|
Kterou máš na mysli Bohdane? Ale hlavně napiš ten svůj názor, jsi přece jen spíš z druhé - muzejní - strany a běžný opravář a obsluhovač parní mašiny náhled muzea na cokoli těžko může znát. Myslím to pro rozšíření obzoru, ne pro hádání se o prasečí chlup. Diskuze je o diskuzi, o informacích, ne o tlučení do stolu. (Příspěvek byl editován uživatelem kovářmirek.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2452 Registrován: 4-2003 
|
Bobík: KDŽ měli všechny mašiny na rámech 600 až na číslo 1. Ta je dnes v Mladějově n.M, kde ale právě došlo na zúžení rámu na 600. Už proto že rozchod 650 je dnes neuvěřitelná rarita. Moje znalosti jsou chabé, ale napadá mně dnes snad už jen zbytek kolejí v Berouně, pokud jej náhodou už taky nevzal čas. Něco z podzimní brigády ať to tu oživím nějakými obrázky.
* * * Usmívej se! Bude Hůř
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2603 Registrován: 1-2006 
|
Jakuza : krásné fotéčky ![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]") . Není-li to tajemstvím, co budete stavět/opravovat z těch trámů? ![[kladivo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kladivo.gif "[kladivo]") Díky za info ![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2453 Registrován: 4-2003
|
Mixmouses: Někdo (jméno tušíme) byl na nákupu. Vyřezal trámy z pod krytiny a ta se začala hroutit. Tak se doplňovalo 34 vyřezaných trámů. Takže jen záchrana/stabilizace střechy.
* * * Usmívej se! Bude Hůř
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2604 Registrován: 1-2006
|
No, paráda... ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") Nebýt to u Vás, mělo mu to spadnout na hlavu. Jaké máte plány s tou budovou? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 87 Registrován: 11-2007 |
Omyl,širší rám měla původně i lokomotiva číslo 11. Rám byl v dílnách KŽ uprostřed podélně popílen, obě části obrobeny na hoblovce a svařeny. Ještě pro zajímavost, lokomotiva měla v posledním období provozu pomačkanou budku protože se Honzovi Vrabcovi při vylévaní struskových pánví zřítila i s celým vlakem z haldy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2797 Registrován: 11-2006 
|
Já slyšel (ještě za provozu KŽ), že z haldy dolů se kutálely pouze 10 a 13?
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 88 Registrován: 11-2007 |
E499: Já vím naopak pouze o 11, stav k vidění v NTM. Pokud vím tak jiná takhle zmačkanou boudu neměla. Viděl jsem i fotku kterou má myslím M.M. Ale je možné, že se mašinek kutálelo víc. ![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") |
|
Bdlm
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1798 Registrován: 3-2007
|
Mirku. Podívej se prosím jak je (přerozchodována) Vaše 10ka a 16ka. Víc radši o tom psát nebudu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2946 Registrován: 7-2005 |
Ano, jak uvádí Matys, i 11 byla zúžená, protože přijela ze Zlivi, kam z výroby šla s rámem na 700 mm. Zbylé 4 BS-ky přišly ze staveb, kde bylo 600 mm Tak mi to nedalo a prošel jsem těch několik desítek fotek, co mi ze svých foto-výletů do KDŽ v první polovině 80.let dal k dispozici RŠ. Na haldě má dokola jen č.13-15-16, v závodě 1 a traktory, ale na tu 11 jsem nenarazil... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1510 Registrován: 3-2006
|
Bohdane, desítku znám skoro poslepu, ale na tu šestnáctku se jen tak nedostanu. Zůstane jako exponát na Zbýšově anebo poputuje do muzejního depozitáře ( Čelákovice? Chomutov? ) ? |
|
Bdlm
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1799 Registrován: 3-2007
|
Když si pořídili 15ku tak se jí pravděpodobně zbaví. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2799 Registrován: 11-2006
|
Pánové, nevím jestli zrovna z této pozice bude čitelná úprava rámu, ale lepší fotku resp.diák "11" nemám. Ta jezdila na haldu dost často v roce 1984. Já pro změnu nikdy nahoře nechytil 10 a 13, ty jsem zažil už jen studené dole v hajcu na obou kolejích nejblíž ke schodům do dílny. Poznávacím znamením jedenáctky byl gumový medvídek na držáku třetí svítilny na dýmnici. (Příspěvek byl editován uživatelem E499001.)
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1511 Registrován: 3-2006
|
E499 001 - My jsme si taky mysleli že se naše desítka kutálela někdy z haldy, protože má uraženej a svařovanej komín a měla přeraženou šoupátkovou tyč. Pak jsem se na to jednou ptal dědka Vrabce a on povídal, že ten komínek dostal nejspíš ránu dole v hutích, že tam o nějaký ťukance a karamboly nebyla nouze. Že si nepamatuje že by se desítka taky skutálela. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 212 Registrován: 7-2017 |
Kovařmirek: BS-80 číslo 16. zatím dále zůstává ve Zbýšově,bohužél zatím jako statický exponát. Bdlm : vylisování čepů o 25mm na každé straně uznávám nabylo zrovna nejideálnější řešení,ale na druhé straně to bylo v té době pro MPŽ nejschůdnější a za celou dobu muzejního provozu lokomotivy,jak v Mladějově,tak ve Zbýšově se nevyskytl sebemenší problém!! a to měla lokomotiva v provozní knize při říjnovém odstavení najeto 3721 km. (Příspěvek byl editován uživatelem 600_mm.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1512 Registrován: 3-2006
|
600 mm - vybavuji si, když jsme před lety opravovali na naší desítce zlobící regulátor, že jsem volal kvůli nějaké drobnosti na seřizování zdvihu co nám nebyla jasná někomu z MPŽ. Samozřejmě jsme se rozkecali a utkvělo mi, že povídal ( to ještě béeska sloužila na mladějovské dráze ) že sem tam má tendenci zničehonic mimo oblouk nebo styk "hodit hodně prdelí do strany" a že je možné že to dělají ty delší čepy ale že se zatím ( v tu dobu co jsme spolu hovořili )nepodařilo zjistit s určitostí čím to je. Dělala to šestnáctka později i na Zbýšově? Ono to mohlo být klidně způsobeno traťovým svrškem mě tak napadlo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 213 Registrován: 7-2017 |
Kovařmirek - jsem jeden ze zakládajících členů MPŽ,ale toto slyším poprvé!! Místa kde se lokomotiva chovala docela divoce,bylo tehdy ještě na starém svršku ,zvláště od Nové Vsi na Hřebeč,kde byly kolejnice 93 na hřebech,a na rozpadajících se pražcích.Mínusy lokomotivy známe,vysoké těžiště velké převislé hmoty a 6 tun na nápravu!! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2800 Registrován: 11-2006
|
Osoby v Králováku jsem nikdy po jménech neznal. Ale tady jsou skoro všichni. Chybí jen ten černovlasej fouskatej dlouhán. Kerej z nich je Vrabec? Tipuju na toho v boudě.![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]")
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
|
Bdlm
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1801 Registrován: 3-2007
|
Jo vypadá to na něj. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 90 Registrován: 11-2007 |
Nikoli v boudě ale před boudou. |
|
Bdlm
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1802 Registrován: 3-2007
|
No jo 3tí z levá. 😁 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 91 Registrován: 11-2007 |
Přesně tak, čtvrtý zprava. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1513 Registrován: 3-2006
|
Prostě ten v drážní brigadýrce |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2801 Registrován: 11-2006
|
Dík za identifikaci kucíí. Nepřešel náhodou Vrabec po ukončení parního provozu v KŽ do Mladějova? Je mi takovej povědomej... Ještě se na chvíli vrátím k "16". Při sledování provozu na haldě v letech 83-86 jsem zažil živé stroje čísel 1,11,15 a 16. Při pověstné berounské mlze se daly mašiny rozeznat na dálku pouze podle zvuku. Jedna z nich dost výrazně kulhala a mám dojem, že to byla zrovna 16. Nevím, jestli to bylo špatně vyměřeným rozvodem, nebo deformací některého "železa". Registrovali jste někdo při opravě mašiny tuto anomálii?
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 214 Registrován: 7-2017 |
E499001 - Ano máte pravdu,při opravě lokomotivy jsme zjistili nepřiměřené vůle v nápravových ložiskách ,(ložiska se vylévala novou kompozicí) a jedna ojnice byla vůči té druhé asi o 4mm delší, a také jsme zjistili že pravý píst byl na pístní tyči volný. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2802 Registrován: 11-2006
|
Díky, za odměnu ještě obrázek "1" z hráze odkaliště. Dejme tomu, že to mohlo být v listopadu 1984.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1514 Registrován: 3-2006
|
E499 001 - a tady máš dědka Vrabce na znovu zprovozněné desítce po generální opravě :-) https://reparskadrazka.cz/wp-content/gallery/1-oprava-bs-80/22.jp g |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2804 Registrován: 11-2006
|
No, asi bych ho nepoznal. Přeci jen je to už 35 let.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1891 Registrován: 7-2017 |
Kovářmirek 1514: Nic ve zlém a už vůbec nic proti řepařce ani proti hlavním objektům toho obrázku, ale když to napadlo mě, určitě to napadne kdekoho: Ten snímek s hajzlíkem ve šturcu by u některých cyničtěji laděných jedinců mohl vyvolat určité nemístné asociace... Kdybyste měli ve firmě marketingového specialistu, nejspíš by otevřené zveřejňování takových záběrů vyhodnotil jako riziko antireklamy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1515 Registrován: 3-2006
|
Dědek Hank - no, on je ten obrázek už docela fousatej taky. Je to první provozní úsek řepařky a tu kadibudkovou výhybnu jsme bouchali na hřeby snad tejden před zahájením provozu ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") . Že muší bejt na konečné možnost si odskočit jinam než do pole nebo do kukuřice byla a stále je podmínka města Kolína. Tak tam holt ta kadibudka je i na ![[fotic]](https://www.k-report.net/discus/clipart/fotic.gif "[fotic]") . Zkusím vyštrachat nějakou lepší fotku, aby nevznikaly reminiscence na to že dráha vede do ajnclíku. Teď jsem si vzpomenul na hlášku snad ze Švejka - ...vítězství Rakouska lezlo z latríny... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2606 Registrován: 1-2006
|
Kdyby fungovaly původní stránky KŘD, bylo by to vše dobře vidět. Naštěstí mám doma komplet zálohu celého webu. Bohužel se k lovení dostanu až v neděli večer, takže vydržte ![[andel]](https://www.k-report.net/discus/clipart/andel.gif "[andel]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1516 Registrován: 3-2006
|
Myšáku, to jsem právě poslední půlhodinu hledal - staré stránky a tu fotku dědka Vrabce na mašině při výjezdu z nádraží do zeleného tunelu. A jako na potvoru jsem ji nenašel přitom třeba stavbu výtopny jo... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2607 Registrován: 1-2006
|
Bohužel ani tyhle ani moje soukromý stránky s fotéčkama už nikdo nenajde... Před pár lety si doménu Bloudil.cz vzali "do parády" osmanský hackeři ![[cunik]](https://www.k-report.net/discus/clipart/cunik.gif "[cunik]") jako "odvetu" za nějakou záležitost mezi státy ![[ko]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ko.gif "[ko]") , přesně by to věděl webmaster. Na tu fotéčku si matně pamatuju, najdu, vyvěsím |
|
Bdlm
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1803 Registrován: 3-2007
|
A kde má dědek Vrabec harmoniku?😉 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1517 Registrován: 3-2006
|
No přece v hajcu, večer pak bylo veselo |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 329 Registrován: 8-2007 
|
Zdravím Vás, Prosím, nemate někdo k dispozici nějaké fotky vozidel z Milovic? Prakticky cokoli tam jezdí. DH120, Resita, Wiener... Ve stavu před renovací, po renovaci. Cokoli. Z těchto míst tak nějak chybí materiál. Děkuji Vám za pomoc S pozdravem Ivo Kočí |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2609 Registrován: 1-2006
|
Tož toť fše, co jsem k danému thématu objavíl : Fotéčka p. Vrabce na mašině nenalezena... |