Diskuse » Železnice » Tratě pod Jedlovou | « předcházející | další » |
Tratě pod Jedlovoudolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 224 Registrován: 11-2006 |
Ahoj všem, kdo nezná a chce zavzpomínat: https://youtu.be/9Q_MGJzu5Zg?si=iSsEM-BtjXjiJSp9 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 165 Registrován: 9-2010 |
Zdravím vespolek, neví prosím někdo o číslování strážních domků mezi Českou Lípou a Ebersbachem v období rajchu? V Úseku Haida - Röhrsdorf (N. Bor - Svor) tehdy byly domky č. 17, 18 a 19; není mi jasné, kde a jak to číslování tehdy začínalo. Dodatek 1935 uvádí jejich čísla 78, 79 a 90, staničení znám. Děkuji. |
Strom
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1302 Registrován: 7-2008 ![]() |
Zdeněk Šindlauer: Jen taková moje úvaha, jsem o dost mladší a o železnici v okolí Lípy vím nejvíce z vašich knih nebo přednášek. Ale teď k té úvaze. Nemohlo za Protektorátu být číslováno od nových hranic vzestupně, tedy od Bezdězu, Oken? To by mi tak odhadem sedělo k těm číslům 17-19 za Novým Borem. Ale je to jen moje úvaha, možná úplně špatná... Jinak když tu píšete, tak ty domky byly číslovány tradičně od začátku ke konci trati vzestupně podle tohoto klíče? Co třeba domky na zhlavích stanic, vedle stavědel, stanovišť? Ty se číslovaly jak? Stavebně vypadaly úplně stejně jako strážní domky, měly tutéž funkci nebo sloužily pro potřeby bydlení těch vyhýbkářů ve stanicích?
Nejlepší byl zatím topírenský posun v DPOV Nymburk na stroji 703 717
![]() |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 166 Registrován: 9-2010 |
Strom: tu protektorátní hranici jsem rovněž zvažoval a vycházel jsem z údajů Dodatku 1935, kde bylo číslování z Prahy hl.n. přes Bakov do Habrachtic. Pokud by se nově začínalo od té protektorátní hranice, pak by mezi Borem a Svorem vycházely domky pořadí 22, 23 a 24. Pokud by se začínalo od první "německé" stanice Bösig (Bezděz), vycházely by domky 20, 21 a 22. V onom Dodatku 1935 domky v obvodu stanic počítány nejsou - s výjimkou č. 65a v obvodu zn Srní. |
Strom
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1303 Registrován: 7-2008 ![]() |
Zdeněk Šindlauer: Díky, takže hranice byla ještě před Bezdězem někde u zastávky Bělá pod Bezdězem město...?
Nejlepší byl zatím topírenský posun v DPOV Nymburk na stroji 703 717
![]() |
Disp_k
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 201 Registrován: 6-2010 |
Strom: https://mapy.cz/zakladni?source=area&id=1431186&x=14.7838131&y=50 .4967861&z=14 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 358 Registrován: 5-2009 ![]() |
Provoz na Liberecku v roce 2024 https://youtu.be/3LzJUznkih4 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1228 Registrován: 3-2006 |
Mezi Svorem a Cvikovem se už jezdí po nové cyklostezce v trase bývalé železniční tratě. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2666 Registrován: 7-2002 ![]() |
Šošon: to ale vypadá moc hezky!
Gyllene Tider - Moderna Tider
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16624 Registrován: 12-2007 ![]() |
Videosestřih z let 2014 - 2024 z tratí okolo České Lípy: https://www.youtube.com/watch?v=tHfqhEujYwY - žst. Česká Lípa před/při/po modernizaci - R-080/086 s ČD (854/843) vs. Arrivou (845) - Os-080/086 s ČD (814/843/844) vs. DLB (Desira) - původní (volnější/stabilnější, ale s horšími přípoji v Liberci) koncept na t-086 (potažmo t-080) vs. novější (s dobrými přípoji v Liberci, ale s velmi ostrými přestupními dobami v České Lípě, přenášením zpoždění a také nutností projíždět s Os vlaky některé zastávky) koncept - KŽC s 831 na "Lužickém motoráčku" vs. 749 na "Lužickohorském rychlíku" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9986 Registrován: 5-2010 |
740 459 IDSC do Vanďáku do Velvety pro vozy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 3-2025 |
Pára dnes ve VDF taky byla ? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 3-2025 |
Fotil dnes někdo Sonderzug přes Panský ? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 276 Registrován: 6-2016 |
Včerejší příjezd parního vlaku z Německa do CL. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9998 Registrován: 5-2010 |
A do Velvety do Vaňďáku IDSC 740 518-740 459 s krytýma vozama na vlečku.Jsou to nějaký u nás celkem zvláštní vozy, šacuju to na nějaký Balkán a jsou celkem posprejovaný, pro znalce (Statistik) číslo jednoho z vozů 33 87 2 752 186-0. |
Statistik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7656 Registrován: 6-2004 ![]() |
Ad Drak: tohle? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9999 Registrován: 5-2010 |
Jj to je ono, jelo to od východu někdy v týdnu teď to jede do výběžku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10000 Registrován: 5-2010 |
Jela první várka, ještě něco zbylo v Ústí na severu na další várku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10001 Registrován: 5-2010 |
Z Děčína aktuálně druhá várka těch vozů s IDSC do Vanďáku. |
Prcekzlipy
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4161 Registrován: 11-2007 ![]() |
Během dne bude ještě 740.721 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34 Registrován: 10-2019 |
O víkendu (29. března) jede z Ebersbachu přes Rumburk do Děčína (a dále do Moldavy) zvláštní vlak se 2 parními lokomotivami (52 8141 a 41 1144). Odjezd Ebersbach 10:03. Ve tmě se znovu vrací (Am Wochenende (29.3.) fährt ein Sonderzug von Ebersbach über Rumburk nach Decin (und weiter bis Moldava) mit 2 Dampflokomotiven (52 8141 und 41 1144). Abfahrt Ebersbach 10:03. Im Dunklen kommt wieder zurück) (Příspěvek byl editován uživatelem Schleusi.)
Všechny texty přeložené pomocí Překladače Google - omlouvá špatné fráze
www.grenzlandbahn.de |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 102 Registrován: 6-2019 |
Ebersbach 1983 (Příspěvek byl editován uživatelem vorisekml.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5564 Registrován: 12-2020 |
To je nádherná fotka![]() |
Statistik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7674 Registrován: 6-2004 ![]() |
J.M.: foto Joachim Schmidt ve sbírce Eisenbahnstiftung. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24130 Registrován: 3-2007 |
Akorát jako výhybkáři by se vám nemělo líbit, jak tam ten jeden náklad nechali stát přes hranice ![]() Jinak souhlas - paráda! |
Pajzák
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9402 Registrován: 6-2015 ![]() |
Třeba jede. ![]() Ale fotka opravdu krásná. (Příspěvek byl editován uživatelem pajzák.) |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24131 Registrován: 3-2007 |
Konce to nemá - to je vlak přetažený přes hranice a vlaková Němka na něj po odjezdu Pilštika přidá ten chlaďák ![]() Fascinující je, že to je v 1983. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Pajzák
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9403 Registrován: 6-2015 ![]() |
Jo, pravda, na mobilu jsem si nevšiml. |
Statistik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7675 Registrován: 6-2004 ![]() |
Mladějov: Fascinující je, že to je v 1983 Fascinující by to bylo, kdyby tam tolik vozů, staniční posun, rozřazování zátěže atd., bylo třeba letos. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5567 Registrován: 12-2020 |
Akorát jako výhybkáři by se vám nemělo líbit, jak tam ten jeden náklad nechali stát přes hranice To že je to přes námezník přece vůbec nevadí. nepojede-li po dotčené koleji vlak. Nicméně být to vyfocené o 50 let dříve, tak by to stálo možná přes opravdové hranice (tedy státní). V žst. Ebersbach byla dříve několikanásobná peáž. Některé staniční koleje byly částečně v ČSR. Zatím jsem nikde nedohledal, kdy se hranice posunula do současné podoby. Nemá někdo tušení? |
hradla
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 4-2025 |
J.M.: Pro informace odkazuji na publikaci Hans von Polenz, Die Eisenbahn von der Spree nach Böhmen (2002). Stará hranice sledovala tok meandrující Sprévy. Dále je možno zjednodušeně napsat, že původní vedení tratí směr Rumburk a Žitava bylo přes dnešní nádraží Jiříkov. Přestavba a rozšíření nádraží v Ebersbachu bylo dohodnuto již před 1. světovou válkou, ale práce se rozeběhly až v roce 1925. Na str. 21 je plánek žitavsko-rumburského zhlaví z roku 1914 - původní kolejiště, stará hranice a také odlišný průběh celní hranice přes kolejiště nádraží v Ebersbachu. To umožňovalo využívat nádraží při nakládce zboží z Čech pro Čechy (skladiště severní dráhy). Na str. 45 je plánek původního kolejiště s původní hranicí i původním vedením Sprévy s vyznačenými změnami kolejiště po roce 1925. Na str. 64 je plán plánované nové společné výtopny (rotundy) s průběhem staré a nové hranice. Na str. 70 je potom plánek nové stanice ČSD Jiříkov a přilehlé německé tratě s vedením staré a nové hranice. Pokud bychom posuzovali polohu nových kolejišť podle staré hranice, tak nově vedená tratˇ Eberbach - Zittau by mnohokrát překračovala hranici. Podle staré hranice by byly i některé konce kusých jiříkovských kolejí ČSD v Německu. Kdy došlo ke změně státní (na německých plánek zemské) hranice, není uvedeno. Předpokládám, že to bylo před zahájením stavebních prací v roce 1925. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5572 Registrován: 12-2020 |
Díky za info. Knihu bohužel nemám. není uvedeno. Předpokládám, že to bylo před zahájením stavebních prací v roce 1925. Podle mých informací byla přeložka trati při té přestavbě, ale část staničních kolejí i poté vedla přes území ČSR. A to údajně ještě v roce 1935. Pokud byste mohl ty plánky oskenovat, případně okopírovat, byl bych vám velmi vděčný. Připravuji rozsáhlejší materiál k peážím a Ebersbach dosud nemám zkompletován. |
hradla
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 4-2025 |
J.M.: A to údajně ještě v roce 1935. Je to možné, protože ve zmiňované publikaci je text o nádraží Jiříkov. Stanice byla otevřena 15. května 1933 atd. Ke konci je věta: Později regulovaná zemská hranice prochází nyní atd. Z tohoto textu tedy vyplývá, že ke změně hranice došlo až po roce 1933. Je více než pravděpodobné, že změna státní hranice byla předjednána již dříve, ale ratifikována byla později. Společné komise se scházely jednou za čas atd. Ještě poznámka k té fotce z roku 1983. Je focena z lávky pro pěší nahrazující na konci války odstřelený most postavený v rámci přestavby kolejiště v 2. polovině 20. let. Původně tam vedla v jiné poloze silnice s úrovňovým přejezdem. Nový silniční most přes kolejiště byl otevřen v roce 1996. Dřívější změny hranic se ale odehrály zády k fotografovi. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 167 Registrován: 9-2010 |
státní hranice v Habrachticích také ve sborníku: Ebersbach Georgswalde 1874 – 2004. Südlausitzer Eisenbahn Courier Nr. 6. Seifhennersdorfer Eisenbahnfreunde e.V. Ebersbach, 2006 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5575 Registrován: 12-2020 |
Dík, dá se to někde sehnat? |
hradla
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3 Registrován: 4-2025 |
Na Südlausitzer Eisenbahn Courier jsem úplně zapomněl. Pro zajímavost jsem ze služebního jízdního řádu nákladních vlaků DR 1983/84 vybral nákladní vlaky začínající či končící v Ebersbachu. Samozřejmě existovalo ještě více vlaků, které Ebersbachem procházely i s pobytem. Obr. 1 Tranzitní ucelený vlak z Ludwigsfelde u Berlína s nákladem automobilů IFA se zřejmým pokračováním na ČSD. Jezdil podle potřeby (B = naše pp), lok rumun ř. 119. Vpravo vlak s bauxitem do Lauty (stanice Schwarzkollm, dále vlečka do hliníkárny VEB Aluminiumwerk Albert Zimmermann Lauta) podle potřeby a s parní lok ř. 52 a postrkem (SL = Schiebelok = postrk). Obr. 2 Tranzitní Pn vlaky ze seřaďovacího nádraží Schlauroth (u Görlitz, v minulosti tam končila elektrizace z Dolního Slezska) zřejmě s vozy pro ČSD. Parní lok ř. 52, případně postrk. Obr. 3 Tady už máme jenom manipuláky do / z Seifhennersdorfu s parní lok ř. 52. Přes Varnsdorf nákladní vlaky DR pravidelně nezdily s výjimkou zavazadlovo-spěšninového vlaku (Gex). Obr. 4 Manipuláky z Ebersbachu (lok ř. 52 nebo 112). Odvážely i vozy z vlaků z ČSD? Obr. 5 Přestavováky do / z Neusalza-Spremberg s lok ř. 106. Obr. 6 Vlečkové vlaky pro textilku VEB Oberlausitzer Textilbetriebe Werk (závod) I s lok ř. 106. Obecně v Horní Lužici bylo mnoho textilních továren. Dále přestavovák pp do Neugersdorfu s lok ř. 106. Je vidět, že počet vlaků do / z Ebersbachu je nesymetrický. Hlavně chybí vlaky z Ebersbachu do Schlaurothu. Tedy se musely připojovat vozy z ČSD na jiné průběžné vlaky jedoucí ze Žitavy do Drážďan (Dresden-Friedrichstadt). Renesance parních lokomotiv u DR (zde ř. 52) souvisí se socialistickou ropnou krizí a nutností více využívat domácí energetické zdroje – v NDR tedy hnědé uhlí. |
hradla
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 4-2025 |
K nákladním vlaků DR z Ebersbachu 1983: Ještě mi vypadl průběžný vlak Dg 50260 1:29 z Ebersbachu do Dresden-Friedrichstadt (lok 118) zřejmě z vozy z ČSD. Pro rozšíření i vlaky, které nemají Ebersbach jako výchozí či konečnou stanici. Časový údaj značí příjezd-odjezd z Ebersbachu. 2:41-2:42 Lg 58301 B v úterý Radeberg - Zittau (lok 119) 3:57-4:25 Dg 50262 Zit - DreFri (lok 118) 4:48-4:49 N 65271 Wilthen - Neugersdorf (lok 52) 6:01-6:57 N 65273 Bisch - Zit (lok 52) 6:43-6:45 TGag 47385 B mimo úterý a neděli Stollberg - Zittau (lok 119) 7:40-8:21 N 65272 Zit - Bischofswerda (lok 52) 10:12-11:02 Dg 50264 Zit - DreFri (lok 52, z Bischofswerdy 119) 15:05-16:05 N 65277 Bisch - Zit (lok 52) průjezd 15:26 N 65274 Zit - Bisch(lok 52) 16:33-17:33 Dg 50266 Zit - DreFri (lok 118, Eb-Neukirch Ost postrk) 21:25-22:08 N 65278 Zit - Bisch(lok 52) 22:13-22:19 Gag 56200 Zit - Halle Thuer.Bf (lok 119) 22:13-22:19 Gag 56286 v úterý/středa a čtvrtek/pátek Zit - Bautzen (lok 118, z Withenu 110) 22:41-23:37 N 65279 Bisch - Zit (lok 52) A to je vše. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10068 Registrován: 5-2010 |
Dnes z (Prahy) Děčína přes Ebersbach návoz na Dresden Dampfloktreffen v čele 754 023-749 250-151 023 a dva vozy. Aktuálně už v Rumbajzu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1421 Registrován: 1-2021 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1422 Registrován: 1-2021 |
Ze života sž, aneb tohle nevymysliš. Pokud se na manipulační kolej dají vozy, pak nebude osvětlená hrana peronu. Pokud se na manipulační kolej dají vozy, nepůjdou naložit, protože lampy. Ano, vozy lze posunout dál, ale tam je nějaká infantilní bouda. Tímto zdravíme Martina Kašpara ze SŽ. Kamenice na tom není o nic lépe, místní spolek si z nádraží udělal rovnou skládku. Výborná vizitka nejen sž, ale města. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1603 Registrován: 9-2003 |
Logiku u SŽ fakt nemá smysl hledat. Bohužel. Organizace by potřebovala člověka typu Mátla z ŘSD. Ten by tam snad mohl zavést nějaký pořádek, logiku a systém.
Dopravní statistiky na www.ioda.cz a zajímavosti na www.facebook.com/IODA2013
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1739 Registrován: 10-2008 |
To jsou Mlýny??? No tvl vrchol idiocie nezná mezí ![]() |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1424 Registrován: 1-2021 |
Jo, Mlýny. Z Kamenice je taky velká skládka a tamní parta sž před reko žst takto zavezla borderm co mohla vč prostoru kolejiště. Teď v tom úspěšně jede na novo. Vůbec by mě zajímalo, co tam celé dny dělají? Tedy kromě vršení bordelu. Jediné řešení, jako u dopravců, vytvořit konkurence a zničit monopol sž. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1576 Registrován: 9-2010 ![]() |
![]() "Vpravo vlak s bauxitem do Lauty (stanice Schwarzkollm, dále vlečka do hliníkárny VEB Aluminiumwerk Albert Zimmermann Lauta) podle potřeby a s parní lok ř. 52 a postrkem (SL = Schiebelok = postrk). " Nevěděl by prosím někdo, jaká byla výchozí stanice, popř. celá trasa této relace s bauxitem, co jezdila přes Jedlovou? Prý to chodilo odněkud z Maďarska. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5676 Registrován: 12-2020 |
Pokud myslíte Pn 47530 pp, tak jel v trase Ajka - Rumburk a dále pod číslem 47376 do Ebersbachu. To je z gvd 88/89 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1577 Registrován: 9-2010 ![]() |
Děkuji, to bude nejspíš ono. |
Machiavelli
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 33 Registrován: 3-2025 ![]() |
Jiný bauxit tudy nejezdil. Tato relace jezdila už před sto lety a vydržela s malou pauzou po konci WWII až do konce NDR. Na ČSD celou dobu v trase Rajka (případně Komárom) - Č.Třebová - Nymburk - Č.Lípa - Rumburk - Ebersbach. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5770 Registrován: 6-2019 ![]() |
Vůbec by mě zajímalo, co tam celé dny dělají? Už jste někdy viděl traťovku dělat?
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
hradla
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7 Registrován: 4-2025 |
Info z publikace Die Eisenbahn von der Spree nach Böhmen: Po válce byl přechod Rumburk - Ebersbach otevřen 30. září 1952. Bauxitová doprava začala v dubnu 1953, každý druhý den vlak s 1200 t. V květnu 1954 jezdil denně jeden vlak 1000 t s hutním koksem z ČSR. Bauxitové vlak jezdily přes Rumburk od roku 1927. V publikaci je i výňatek ze sjř z roku 1938 pro bauxitový vlak v úseku Nymburk - Habrachtice. Trasa vedla přes Komárno, za války v období 1943/44 i přes Hegyeshalom - Vídeň. Vlaky jezdily v období duben až říjen. Do roku 1944 se ročně vozilo až 100 000 t bauxitu. Původně se jezdilo ze stanice Bodajk (naleziště u Gantu), od roku 1953 ze stanice Ajka a Halimba. V informačním hlášení CIA z října 1952 jsem našel informaci o otevření normálněrozchodné trati mezi Ajkou a Halimbou. Dále byla návaznost úzkorozchodnou tratí k dolu. Formálně měly všechny Pv vlaky mezi Rumburkem a Ebersbachem uvedeny dvě skupiny nákladu - 1. vše mimo bauxit, 2. bauxit. Tedy podle toho, jak dojel bauxit z vnitrozemí, tak se snad mohla využít jakákoliv trasa dále do Ebersbachu. Dále z Ebersbachu byl plánován jeden vlak do Schwarzkollmu pp, ale v některých jř byly plánovány i dva vlaky pp. Bauxitové vlaky přestaly jezdit v létě 1990. Nezpracovaný bauxit se v roce 1991 vracel přes Rumburk zpět do Maďarska nebo Rumunska, případně do Žiaru nad Hronom. Ale jak se bauxitové vozy vracely zpět k nakládce? Naivně jsem v minulosti hledal nějaký Vn vlak. Vozy byly ve skutečnosti většinou (?) využívány pro export briket z NDR. V přehledu nákl. vlaků z roku 1970 je uveden vlak pp Schwarzkollm - Ebersbach s nákladem exportního uhlí. Zřejmě se nejednalo o "obyčejné" hnědé uhlí, ale právě o brikety. Později vlak zřejmě s uhláky od bauxitu již nejezdil přes Ebersbach a Rumburk, ale mimo Ebersbach do Žitavy a dále do Hrádku. |
Machiavelli
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34 Registrován: 3-2025 ![]() |
Přinejmenším od roku 1953 to nebyly žádné pendlující ucelené soupravy, ale ze Slovenska/Maďarska sestavená směska klasických uhláků, ve kterých tam předtím dojíždělo uhlí z Čech. (dtto železná ruda z Komárna do Kladna, dtto koks z Ostravy na DR trs Děčín i Rumburk a pro Kladno i Beroun) Z DR se jednotlivé uhláky vracely jak s briketami, tak prázdné přes Žitavu, Děčín i Rumburk (zde byly prázdné používány jak pro nakládku štěrku z Císařského, tak i byly v Rybništi/Jedlové přidávány na Vn z Liberce/Varnsdorfu do Děčína). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1578 Registrován: 9-2010 ![]() |
Je to již mimo téma diskuze, ale co se týká těch přeprav bauxitu. Vozíval se též podobným způsobem (směskou uhláků) z Maďarska i do Žiaru n. Hronom? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10094 Registrován: 5-2010 |
Do Vanďáku a Podluží jede Herkules 223 008 Beacon/Retrack z TOSu bude brát klaničáky na nakládku do Chebu. |
Prcekzlipy
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4162 Registrován: 11-2007 ![]() |
zítra pojede znova |