naše weby

Výpravní budova 16/H
aktualizace 14. 11. 2021
Tranzitní koridory
popisy, tabulky, foto...
Historie českých SPZ
aktualizace 12. 1. 2007
Elektrizace ve Slezsku
historie, mapy, tabulky

naši partneři

praktické

RSS 2.0RSS 2.0
mobilní verze

tiráž

© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2022
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net

aktuality » do pece pod sněžkou možná za 10 let vlakem

Do Pece pod Sněžkou možná za 10 let vlakem

autor: Vít Hinčica, Jan Bonev
vloženo: 7. 10. 2009

Město Pec pod Sněžkou si nechalo vypracovat studii, která řeší výstavbu nové trati, jež by ze Svobody nad Úpou svážela cestující až pod nejvyšší horu České republiky. Projekt počítá s vybudováním jednokolejné trati o délce necelých 15 km, 7,84 km by však muselo být kvůli náročném terénu vedeno v tunelech. Celý úsek by měl rovněž elektrizován, a to aby se železnice mohla stát plnohodnotnou moderní a ekologickou alternativou k automobilové dopravě.

Provoz na trati z Trutnova do Svobody nad Úpou obstarává již několik let společnost Viamont, která také studii zaplatila darem ve výši 1,25 milionů Kč. Je tedy nanejvýš pravděpodobné, že by v budoucnu měla zájem být i provozovatelem nového úseku, na kterém se počítá s přepravou až 2 000 lidí denně. Objevují se však i hlasy, které upozorňují na vysoké náklady, jež by si stavba trati vyžádala. Stačí si ostatně například vzpomenout na tolik propagovaný projekt Regiotram, jenž byl namísto realizace prakticky opuštěn, třebaže byl obyvatelům Libereckého kraje slibován už v 90. letech.

Nová trať do Pece pod Sněžkou by podle představ zpracovatele studie Ivana Šíra měla přijít na cca 13 miliard Kč, investovaných v letech 2015–2019, což se vzhledem k investičním možnostem a prioritám v ČR jeví jako krajně nepravděpodobné. V současnosti byl zahájen proces posuzování vlivu stavby na životní prostředí.

Studie proveditelnosti řeší novostavbu železniční trati o délce 14,55 km, která začíná v upraveném kolejišti žst. Svoboda nad Úpou. Za nádražím ve Svobodě nad Úpou pokračuje jednokolejná železnice krátkým hloubeným tunelem Svoboda (dl. 80 m) pod místní komunikací Sluneční stráň a následně podél silnice II/296. V souběhu se silničním mostem překračuje dvoupolovým mostem (dl. 96 m) řeku Úpu a prochází průmyslovým areálem Krkonošských papíren. V areálu papíren překonává Červenohorský potok a náhon. Od zastávky Maršov I pokračuje v prostoru mezi silnicí a řeku Úpou přes Modrokamenský potok do zastávky Maršov II a dále k severu na území obce Horní Maršov. V místě stísněných poměrů přechází trať po estakádách nad řekou (dl. 155 a 290 m) a mostem nad ústím Lučního potoka. V obci Horní Maršov, za zastávkou Maršov III, přechází trať železničním mostem silnici II/296. V návaznosti na most přechází do tunelu Maršov (dl. 940 m), kterým obchází obec ze západu. Za portálem v Temném Dole se nachází výhybka, od které se trasa vrací úvratí do kusé zastávky Horní Maršov, která je koncipována jako dvoukolejná pro možnost vyhýbání souprav. V původním směru od úvrati směrem k severozápadu trasa sleduje pravý břeh řeky a přechází estakádou (dl. 430 m) v okolí vyústění Honzova ručeje do zastávky Temný Důl. Za zastávkou se nachází portál do tunelu Hrádek (dl. 3 160 m), nejdelšího tunelu na trase. Ve Velké Úpě u zastávky Hlušiny, která je v odřezu svahu v přesypané galerii částečně pod zemí, je tunel Hrádek zakončen a bezprostředně za zastávkou navazuje na galerii zastávky tunel Velká Úpa I (dl. 700 m). Obdobně jako zastávka Hlušiny je i zastávka Velká Úpa umístěna mezi portály dvou tunelů. Navrhována je jako přesypaná galerie, případně podzemní část většího víceúrovňového objektu. Následuje tunel Velká Úpa II (dl. 1 420 m), který podchází zástavbu na pravém břehu řeky a území údolí Javořího potoka. Portálem pod kapličkou u staré cesty se trasa vrací k Úpě a pokračuje otevřeným úsekem podél pravého břehu řeky do zastávky Wimmerova. Za zastávkou navazuje tunel Javor I (dl. 620 m) se severním portálem u zastávky Pec pod Sněžkou. Zastávka Pec pod Sněžkou je situována v odřezu (galerii) na severním úpatí Javoru, proti centrálnímu prostoru Pece (Na Peci). Na zastávku navazuje portál tunelu Javor II (dl. 920 m), na jehož konci je podzemní konečná dvoukolejná zastávka Javor, která svojí 100 m dlouhou nástupní hranou umožňuje příjezd speciálního rychlíkového vlaku. Konečná zastávka je koncipována jako dvoukolejná pro možnost vyhýbání souprav a pro dostatečnou kapacitu v případě prodloužení na Špindlerův Mlýn a Karpacz v Polsku.

Celá trať překonává mezi začátkem a koncem úseku převýšení cca 296 m (509,6 m n. m. – 805,3 m n. m.), průměrný sklon je 22 ‰, maximální činí 36,16 ‰.

Aktuální informaci včetně vizualizací uvedl server ct24.cz, další podrobnosti jsou k nalezení na portálu Informačního systému EIA.



související články

55 let lanovky na Sněžku 7. 1. 2005

související aktuality

Lanovka na Sněžku už čeká jen na peníze 23. 8. 2008