© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2024
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net
V roce 2004 uplynulo již 55 let od zahájení provozu na lanové dráze Pec pod Sněžkou (890 m n. m.) – Růžová hora (1354 m n. m.) – Sněžka (1594 m n. m.). Lanovka o celkové délce 3527 m a převýšení 704 m byla uvedena do provozu 15. ledna 1949 (dolní úsek) a 10. listopadu 1949 (horní úsek) tehdy čerstvě znárodněnou firmou Transporta Chrudim. Lanovka je provozována systémem odpojitelných sedaček v licenci švýcarské firmy Von Roll; tento systém měl v tehdejším Československu premiéru právě zde.
Samozřejmě se nejednalo o první pokus zdolat vrchol nejvyšší české hory (či jak se také dříve uvádělo „nejvyšší hory Německa severně od Dunaje“) pomocí veřejné dopravy, ale až tento byl realizován. Jako bezesporu nejzajímavější můžeme zmínit například projekt tramvajové trati o rozchodu 1000 mm od nádraží ve Schmiedebergu (dnes Kowary) přes Pomezní boudy a Maršov k nádraží ve Svobodě nad Úpou z roku 1907; u této 34 km dlouhé dráhy byly uvažovány tři odbočky – ze Svobody do Janských lázní, z Křižovatky do Pece pod Sněžkou a z Pomezních bud po hřebeni až na Sněžku. Tento poněkud bizarní projekt „krkonošské Težky“ však nebyl uskutečněn, a to zejména pro vyskou finanční náročnost.
Lanová dráha, jejíž životnost byla v době výstavby uvažována na dvacet let, se bez větších změn a stavebních zásahů dočkala v pravidelném provozu dnešních dní. Pojďme se na snímcích z prosince 2002 podívat na její současnost.
Trafostanice 22 kV, zásobující elektrickou energií soustrojí lanovky, umístěné pro oba úseky ve stanici Růžová hora. | Interiér dolní stanice se za poslední léta trochu změnil... |
Dolní úsek má délku 1560 m, celkem 19 podpěr a největší sklon 312 promile. Pohání jej elektromotor o výkonu 75 kW a napínací závaží o hmotnosti 5,3 tuny je v dolní stanici.
Na podpěře č. 16 vyrostl „telekomunikační břečťan“. | Za zlomem už sedačky vjíždí do stanice Růžová hora. |
Horní úsek je dlouhý 1967 m a vede přes 24 podpěr. Maximální stoupání má hodnotu 128 promile. Napínací závaží o hmotnosti 12 tun je umístěno na Sněžce a celý úsek pohání elektromotor z Růžové hory (55 kW).
Už od prvního stožáru druhého úseku je vidět vrchol Sněžky. | Za Růžovou horou nejprve sedačky střídavě klesají a stoupají po hřebeni. |
Majestátný vrchol Sněžky – neodpustím si poznámku o vysílači na Pradědu, který ho o několik metrů převyšuje... |
Podpěra č. 5 je jednou ze šesti tlačných na horním úseku, což vypovídá o jeho „vlnitosti“. | Pod vrcholem se lanovka blíží klečí nad hranu Obřího dolu. |
Příjezd do konečné stanice; Česká bouda na vrcholu byla po dlouhém uzavření v první polovině roku 2004 rozložena a vrtulníkem odvezena. |
Při jízdě horním úsekem se otevírají široké rozhledy po vrcholech Krkonoš. Při výborné viditelnosti můžeme na obzoru tušit Orlické hory.
Při pohledu do údolí směrem k Malé Úpě a Pomezním boudám si můžeme představovat, kudy by asi vedla tramvaj ke Sněžce...
Pohled z vrcholu Sněžky na trasu horního úseku. Na obzoru vidíme Černou horu nad Janskými lázněmi, kam byla v roce 1926 postavena vůbec první osobní lanovka v celém Československu.
Z vrcholu Sněžky
Pro ty, kteří by si před výletem chtěli zjistit aktuální informace o provozu lanovky, uvádíme dva užitečné odkazy:
Další prameny: