© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2024
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net
Letos se konala již 15. konference Koordinační rady transsibiřských přeprav (Coordinatig Council of Transsiberian Transportation, CCTT), jejímž hostitelským městem bylo tentokrát litevské hlavní město Vilno. Jejím hlavním tématem bylo zvýšením cen RŽD, které těžce zasáhlo transsibiřský kontejnerový transit, který nyní bojuje o své přežití. S touto skutečností ostře kontrastují objemy ruského exportu a importu, když objemy kontejnerů v těchto relacích výrazně stoupají. Jedná se již o druhý případ z poslední doby, kdy se alternativní „suchozemský most“ dostává do nečekaných problémů. Prvním byla v loňském roce australská trať Alice Springs – Darwin (viz článek Trať Alice Springs – Darwin po roce provozu).
Tok kontejnerů v tranzitu mezi Evropou a Dálným východem přes Transsibiřskou magistrálu se prakticky zastavil, když začátkem roku 2006 vstoupily v platnost nové tarify RŽD. Předchozí tarify za přepravu kontejnerů po Transsibiřské magistrále do ruských dálněvýchodních přístavů byly zmrazeny celé desetiletí, dokud ruské úřady nesrovnaly jejich výši s aktuálními cenami za ostatní přepravy Ruských železnic.
Na zmíněné konferenci se jasně prokázalo, že transsibiřský kontinentální „suchozemský most“ ztratil svojí konkurenceschopnost vzhledem k námořním přepravám, a to navíc i díky větším námořním kontejnerovým lodím, uváděným v současnosti do provozu. Díky zvýšení tarifů dosáhl počet přepravených kontejnerů za prvních devět měsíců pouze 28 439 TEU v porovnání se 150 000 TEU v roce 2004 (absolutní rekord všech dob) a 138 272 TEU v roce 2005. Kromě toho jen malá část kontejerů, využívájících Transsibiřskou magistrálu pro tranzit putuje až do/z ruských dálněvýchodních přístavů. Tyto přepravy se propadly o celých 97% proti minulému roku.
Přeprava mezi Finskem a ruskými dálněvýchodními přístavy byla zvýšením cen obzvláště těžce zasažena; její objemy dříve představovaly velkou část tranzitních přeprav po Transsibiřské magistrále. V prvních devíti měsících letošního roku bylo mezi Nachodkou (na ruském Dálném východě) a rusko-finskou přechodovou stanicí Buslovskaja přepraveno jen 5 581 TEU. Za stejné období roku 2004 to bylo celých 72 344 TEU.
Během CCTT konference uvedl šéf Finských státních drah (VR Group Ltd), pan Henri Kuitunen, že při stávajících přepravovaných objemech není možné provozovat v této relaci ucelené kontejnerové vlaky, díky kterým je možné nabízet zákazníkům přijatelné ceny a dodací lhůty s každodenními odjezdy v obou směrech. Zákazníci samozřejmě zareagovali na zvýšení cen velmi rychle – odklonem k námořní dopravě. Jedním ze způsobů, jak zvednout přepravované objemy je snížit ceny na úroveň roku 2005.
Pozice akciové společnosti Ruských železnic není v této záležitosti úplně jasná. Podle jejích viceprezidenta, pana Salmana Babajeva jsou RŽ připraveny o problému jednat. Společnost uznává, že přepravní tarify pro kontejnery na Transsibiřské magistrále nejsou příliš použitelné a další poklesy přeprav by již mohly vést k výrazným ztrátám RŽ. Každopádně je společnost připravena zvážit snížení tarifů pro kontejnerový tranzit v relacích Nachodka/Vostočnyj – Buslovskaja a zpět a Nachodka/Vostočnyj – Brest za účelem oživení poptávky po přepravách na Transsibiřské magistrále. Stejný krok je ale očekáván od ostatních zúčastněných operátorů, zvláště přístavních a námořních mezi dálněvýchodními ruskými a asijskými přístavy.
Zvláštní pozornost bude věnována vysokým cenám, které jsou vybírány za přepravu kontejnerů po moři z Koreje, Číny a Japonska do přístavu Nachodka/Vostočnyj, stejně jako přístavním poplatkům v těchto přístavech, které jsou více než dvojnásobné oproti poplatkům v přístavech v Číně a Koreji. Jedním z návrhů k řešení situace, které zazněly na konferenci CCTT, je udělit přepravám po Transsibiřské magistrále status „zvláštního přepravního systému“. To by mohlo připravit cestu pro zvláštní transsibiřský tarif, který by byl v souladu s potřebami trhu a byl by konkurenceschopný s námořní dopravou. Rada CCTT dále požádala všechny své členy, aby pokračovali v práci v následujících oblastech: zjednodušení celních řízení a snížení počtu kontrol, zkrácení přepravních časů, zvýšení bezpečnosti a sledování zásilek, moderní přepravní technologie, zavádění nových informačních technologií stejně jako využívání existujících, a maximální využívání železničních a přístavních kapacit.
Werner Albert, místopředseda CCTT a president Evropsko-transsibiřské asociace operátorů (GETO) podtrhl naléhavou potřebu vrátit zpět úroveň cen konkurenceschopnou s cenami za námořní přepravu s cílem znovuzískat důvěru zákazníků v kontinentální „suchozemský most“. Zdůraznil úlohu, kterou hrají speditéři v rozvoji transsibiřských přeprav díky svým úzkým kontaktům se zákazníky. Také nastínil pokrok, který byl dosažen od předcházející CCTT konference. Ten zahrnuje například zlepšené podmínky koridoru Berlín – Moskva, ke kterým došlo díky lepší spolupráci mezi železničními dopravci, využívání IT řešení urychlujících překračování státních hranic a rozšiřování parku kontejnerů pro přepravy do/ze států SNS. Poslední uvedený bod je nutno připsat zejména aktivitě soukromých operátorů.
V kontrastu s trazitními kontejnery objemy kontejnerů, přepravovaných po Transsibiřské magistrále v exportu a importu, úspěšně stoupají. Údaje Ruských železnic dokazují, že za prvních devět měsíců vzrost objem exportních kontejnerů o 28% proti stejnému období loňského roku a importních dokonce o 40%. Díky těmto výsledkům celkový objem kontejnerové dopravy na Transsibiřské magistrále vzrostl o nepatrné 1 procento oproti roku 2005, a to i po započtení propadu transitu. Celkem bylo od začátku letošního roku do konce září přepraveno po Transsibiřské magistrále v transitu/exportu/importu 284 562 TEU.
Početné ucelené kontejnerové vlaky, každodenně křižující koleje Transsibiřské magistrály, stále přispívají k tomuto pozitivnímu výsledku. K tradičním produktům, jako je například „Ostwind“, který již jedenáct let úspěšně spojuje Berlín a státy SNS, se v poslední době připojily nové produkty, jako například „Baltika Transit“ z pobaltských států do Ruska, „Viking“ z Litvy do ukrajinské Oděsy nebo „bezejmenný“ kontejnerový vlak Nachodka/Vostočnyj – Almaty (Kazachstán), které se velmi úspěšně rozvíjejí.
Velmi zajímavé je spuštění kontejnerového vlaku Nachodka/Vostočnyj – Martsevo, který slouží k zásobování závodu Hyundai v Taganrogu (u Rostova na Donu). V roce 2005 bylo v této relaci přepraveno 12 273 TEU a letos je očekáváno zhruba 16 000 TEU. Speciální kontejnerové vozy a zrychlené celní řízení (m.j. jeden nákladní list a jedna celní deklarace na celý vlak) vedly k výraznému zkrácení dodacích lhůt.
Salman Babajev také řekl, že Ruské železnice v současnosti pracují na několika nových projektech, zahrnujících například přepravy součástí pro nový závod Volkswagen v Kaluze z České republiky, Slovenska a Německa, přepravy pro závod Kia ze slovenské Žiliny nebo nábytek pro evropskou a ruskou IKEu z Číny.