© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2023
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net
Ve všech rubrikách je celkem 386 článků.
Ve dnech 9. až 12. 5. hostil mnichovský veletržní areál již XX. ročník veletrhu transport logistic. Tak jako v předchozích letech se jednalo o jedinečnou příležitost seznámit se s existujícím stavem a budoucími trendy v oboru železniční nákladní dopravy. Venkovní expozici dominovaly jako obvykle nákladní vozy. Pokud by bylo možné vyzdvihnout něco ze soudobých trendů v železniční nákladní dopravě, za pozornost stojí především koncepce výměnných nástaveb na kontejnerových vozech, kde cílem není kombinace silnice – železnice, ale spíše samotné zefektivnění provozu železničních vozů.
Tímto nevelkým textem se podíváme do Kyjeva, kde na nás stejně jako předloni v Moskvě čekal náročný úkol, a sice projet (v případě nutnosti pěšky projít) všechny tramvajové a trolejbusové tratě. To se nám navzdory poměrné rozsáhlosti obou sítí, opět až na nitra vozoven, podařilo, a tak jsme získali dobrý přehled o tom, jak na tom Kyjev s oběma provozy momentálně je. Již nyní předešleme, že navzdory poslednímu nepříznivému vývoji na Ukrajině budou naše zprávy spíše pozitivní.
Přijíždíme k nádraží v Namtu a zdálky vidím stoupat kouř. Párovka je roztopená, syčí a dýmá. Vyráželi jsme z Hisphaw v 5 ráno a jeli jsme na motorkách dvě hodiny probouzející se Barmou. Nejdříve byla tma a mlha, pak se rozednělo a mlha se rozpustila. Barmánci vstávali, vyráželi na pole a všichni nás s úsměvem zdravili. U stánku v jedné vesnici kupujeme benzin z PET lahvi. V Namtu jsme byli už před dvěma dny. Oblast je jen na povolení, ale nikdo nám nedělal problémy, pokud jsme ve městě. Do hor nesmíme, tam se střílí.
Následujícími řádky se podíváme na unikátní, avšak toho času pozastavený projekt výstavby vysokorychlostní trati ve Venezuele. Zároveň si v rozumné míře představíme i minulost tamních drah. Venezuelská vysokorychlostní trať zdaleka není tou, která by byla navržena v Jižní Americe jako první, neboť Argentina střádala plány na vznik svých VRT minimálně již na počátku tohoto století a vedle toho vážně přemýšlelo o podobné akci i Mexiko či Brazílie, a to přinejmenším už od téže doby, avšak na rozdíl od těchto tří zmíněných zemí se ve Venezuele opravdu začalo stavět.
Navažme na předchozí články a pojďme detailně rozebrat historii dalšího typu naklápěcí jednotky Pendolino z produkce společnosti Fiat Ferroviaria (dnes součást Alstomu). Po 2. světové válce nebyla železnice ve Španělsku vládní prioritou, stát se totiž především snažil vybudovat síť silnic a dokončovat první dálnice, a když se v 60. letech rozmohla letecká přeprava, zdálo se, že už to má dráha dávno spočítané. Vlaky se staly na střední i dlouhé vzdálenosti pro pracující lidi prakticky nepoužitelné.
Následujícím krátkým příspěvkem se podíváme do hlavního města Ruské federace, kde jsme, s výjimkou manipulačních úseků a objektů vozoven, projeli do téměř poslední pídě celou trolejbusovou i tramvajovou síť. Úkol to byl nesnadný, neboť na světě není delší trolejbusové sítě než právě v Moskvě a tamní tramvajová „pavučina“ s cca 181 km tratí se podle různých žebříčků stále drží v první pětce.
Pražský dopravní podnik 24. 8. 2015 v pankrácké vozovně oficiálně představil novou verzi tramvaje 15T ForCity Alfa. V poločasu mamutí zakázky na 250 vozů doznala po 125 dodaných kusech tramvaj několika podstatných změn, s nimiž budou dodány všechny zbývající vozy. Z pohledu cestujících předně dojde k doplnění klimatizace v oddílu pro cestující, dále jsou dřevěné sedačky nahrazeny plastovými v klasických pražských červeno-šedých barvách.