naše weby

Výpravní budova 16/H
aktualizace 28. 10. 2024
Tranzitní koridory
popisy, tabulky, foto...
Historie českých SPZ
aktualizace 12. 1. 2007
Elektrizace ve Slezsku
historie, mapy, tabulky

naši partneři

praktické

RSS 2.0RSS 2.0
mobilní verze

tiráž

© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2024
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net

články » železnice » provoz » kapacitní problémy v okolí mladé boleslavi

Kapacitní problémy v okolí Mladé Boleslavi

text: Lukáš Soukup podle informací Škoda Auto, a. s.
foto: neoznačené snímky archiv autora
vloženo: 16. 7. 2008

Dlouhodobě neustále se zvyšující výroba v závodech Škoda Auto klade samozřejmě zvýšené požadavky i na logistiku a dopravu. Během prvního čtvrtletí letošního roku se celková denní produkce ve všech třech závodech – v Mladé Boleslavi, Vrchlabí a Kvasinách – vyšplhala již na 2700 automobilů. To se odráží i v požadavcích na železniční dopravu, která v současnosti zajišťuje především expedici hotových automobilů ze všech tří závodů na našem území. Hlavní závod v Mladé Boleslavi pak představuje důležitého zákazníka pro železnici i při přísunu surovin a polotovarů pro výrobu. V loňském a letošním roce navíc významně rostla expedice automobilů v rozloženém stavu (SKD/CKD).

Pro expedici formou SKD/CKD je k dispozici areál se čtyřmi kusými kolejemi, na snímku nakládka vlaku pro ukrajinský závod v Solomonovu. Kontejnerové překladiště v automobilce je od loňského podzimu plně vytížené především vlaky do ruské Kalugy.

V oblasti expedice hotových automobilů hraje železnice stále nezastupitelnou úlohu, i přes zvyšující se podíl silniční dopravy. V roce 2004 činil podíl železnice okolo 65 %, v následujících letech se však postupně snižoval až na 53,7 % roce 2007. V letošním roce by však mělo dojít k obratu a předpokládá se nárůst podílu železnice na 58,61 %.

Pro nakládku hotových automobilů jsou v Mladé Boleslavi využívány čtyři čelní rampy, z toho dvě kryté.

Rostoucí požadavky na železniční nákladní dopravu dosáhly ovšem rozsahu, kdy již v některých úsecích drážní infrastruktury došlo k vyčerpání volné kapacity přilehlých tratí. Zatímco kapacita vlečky uvnitř mladoboleslavského závodu je a bude řešena jednak jejím postupným rozšiřováním a jednak změnou technologie při nakládce automobilů, kapacita navazujících tratí bude vyžadovat opatření ze strany SŽDC.

Již v loňském roce a především s příchodem současného grafikonu bylo přikročeno k poměrně zásadní reorganizaci nakládky hotových automobilů v Mladé Boleslavi. Zatímco pro shromažďování prázdných autovozů byla nymburská seřaďovací stanice využívána již delší dobu, nyní zde dochází i k tvorbě ucelených vlaků s loženými autovozy. Na vlečce v Mladé Boleslavi jsou autovozy nakládány průběžně podle momentální situace a v relačních vlacích odesílány do Nymburka. Zde pak dochází ke konsolidaci s loženými vozy z Vrchlabí a Solnice. Ucelené vlaky jsou tvořeny především do stanice Gössnitz a případně do severoněmeckých přístavů. Zátěž do ostatních destinací pokračuje na běžných relačních vlacích, včetně zásilek do Itálie, u které dochází ke konsolidaci se zásilkami z jiných závodů VW a tvorbě přímých vlaků až v Mnichově. Takto byl dosažen rychlejší obrat autovozů na vlečce v Boleslavi a sníženo nutné množství automobilů, které by jinak muselo být shromážděno před nakládkou ucelených vlaků. Ucelené vlaky s automobily jsou tak nyní tvořeny pouze u relace do Porúří, předávané dopravci ITL a směřované přes PPS Děčín, a u zásilek přes PPS Frýdlant (loco Polsko a přístavy).

Logicky tak ale došlo ke zvýšení zatížení úseku Mladá Boleslav hl. n. – Nymburk, kam přibyla i zátěž do loňska využívající trať přes Chotětov (relace do Německa a Itálie). Spolu s nárůstem SKD/CKD přeprav na Ukrajinu a do Ruska tak bylo dosaženo hranice propustnosti, když v některých dnech je zde vedeno až dvacet nákladních vlaků v jednom směru. Na síti SŽDC jde tak o jeden z nejvíce vytížených jednokolejných úseků, navíc s archaickou zabezpečovací technikou. Spolu s kapacitou vlastní vlečky má tato situace za následek i nemožnost zavedení dalších vlaků, což se aktuálně týká především dodávek karoserií z Mladé Boleslavi do závodu VW Bratislava pro tamní montáž modelu Octavia, probíhající od letošního února. Jako náhradní řešení je uvažováno se silniční přepravou ve výměnných nástavbách s překládkou na železnici v blízkosti Mladé Boleslavi, aktuálně například v Kolíně.

Nyní je využívána trať Mladá Boleslav – Všetaty pouze autovlaky do Porúří, předávané německému dopravci ITL. Vlak 1. nsl. 48541 projíždí bývalou dopravnou Zdětín 16. 10. 2007. foto Petr Möller
Druhou relací, kde jsou tvořeny pravidelně ucelené vlaky přímo na vlečce Škoda Auto, jsou vlaky přes PPS Frýdlant v Č. Zde Nex 47204 do stanice Swardzecz dne 25. 5. 2007 u Sedlejovic. foto Vladimír Musil

Nicméně Škoda Auto, resp. VLT Škotrans, který je za oblast nákladní dopravy odpovědný, hodlá tuto otázku řešit komplexně. Proto byla zadána firmě SUDOP Praha studie, jež by měla jednak navrhnout opatření vedoucí ke zvýšení kapacity závodové vlečky v Mladé Boleslavi a jednak prověřit možnosti zvýšení kapacity veřejné železniční infrastruktury v okolí závodů Škoda Auto. Pro mladoboleslavský závod by tak mohlo jít především o větší využití trati do Všetat. Rovněž se uvažuje o výstavbě nového kolejiště v prostoru mezi stanicemi Mladá Boleslav město a Řepov.

V případě potřeby je zátěž pro automobilku odstavována v okolních stanicích. Na snímku kontejnery z Kalugy v Loukově u M. Hradiště 10. 5. 2008.

Zátěž z vlečky Škoda Auto na Pn 64405 u Luštěnic dne 24. 4. 2008. 2x foto Petr Möller
Nex 48720 z Čopu u Všejan dne 9. 7. 2008. foto Martin Šarman

Kapacitní problémy železniční infrastruktury se projevují kromě Mladé Boleslavi především u závodu v Kvasinách. Zatímco vlastní vlečka v závodě je po loňské modernizaci (viz článek Nová technologie nakládky aut v Kvasinách) schopna plnit bez problémů požadavky zvyšující se výroby, problémy existují na přilehlých tratích SŽDC. Přípojná stanice vlečky Solnice právě nyní během celozávodní dovolené v automobilce projde modernizací. Ta bude znamenat zvýšení normativu délky nákladních vlaků ze současných 8 na 11 autovozů. Ovšem i poté zůstanou omezujícím prvkem navazující úseky do Častolovic a především pak úsek do Týniště nad Orlicí, jehož kapacita je do značné míry vyčerpána vlaky osobní dopravy.

SŽDC je tak v tomto případě poněkud netradičně konfrontována s požadavky dopravců, převyšující možnosti infrastruktury, i na tratích nižšího významu. Nezbývá než doufat, že se podaří najít řešení, které nebude znamenat další přesun nákladní dopravy na silnici – tentokrát vyvolaný navíc kapacitními omezeními na straně železnice.



související články

Nová technologie nakládky aut v Kvasinách 24. 4. 2007

související diskuse

Tratě kolem Mladé Boleslavi