© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2024
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net
Již téměř tradičním zpestřením provozu nákladních vlaků v Lužických horách je odklonová vozba mezi Bakovem nad Jizerou a Libercem. I v letošním roce bylo tradici učiněno za dost, i když tentokrát byly nákladní vlaky odkloněny pouze po dobu necelých 6 dní. Konkrétně šlo o období mezi 19.8. a 24.8. Důvodem pro zavádění odklonových vlaků byla tentokrát rekonstrukce mostu v km 158,168 mezi Jeřmanicemi a Libercem, která byla ještě spojena s opravou výhybek číslo 6, 8 a 11 na růžodolském a jeřmanickém zhlaví stanice Liberec. Zmiňovaný most tvoří nadjezd trati 030 nad tratí 086 a tudíž musel být od 15.8. do 18.8. vyloučen provoz i na trati směr Česká Lípa. To prakticky znamenalo odříznutí libereckého uzlu od českého vnitrozemí. Jediné přímé železniční spojení tak bylo v této době možné přes Tanvald a Železný Brod. Parametry těchto tratí však neumožňují plnohodnotné vedení nákladních vlaků pro obsluhu Liberce a okolních stanic, natož pro tranzit z a do Polska. Proto byl po tuto dobu vydán ZAN (zákaz nakládky) jak pro Liberec, tak pro tratě do Hrádku a Frýdlantu. Mezistátní nákladní vlaky přes PPS Frýdlant pak byly odkloněny přes PPS Meziměstí.
Je spíše smutnou skutečností, že toto opatření nevyvolalo žádné vážnější komplikace u přepravců v postižené oblasti. Delší dobu se zde již žádný podnik závislý na železnici, nebo aspoň služby železnice ve větším měřítku využívající, totiž nevyskytuje. I přes vydaný ZAN si však nastalá situace vyžádala zvýšení zátěže u jediného vlaku, kterým bylo možno dopravovat zásilky z Liberce – Mn 83661 do Tanvaldu. Konkrétně ve dnech 15. a 16.8. z důvodů překročení normativu hmotnosti (šlo především o nákladní vozy po opravě v Liberci) byl tento vlak mimořádně veden v úseku Liberec – Smržovka lokomotivami 753.301+352. Ke škodě fotografů má tento vlak odjezd z Liberce až v nočních hodinách.
V souvislosti s tratí Liberec – Tanvald – Železný Brod stojí za zmínku také její využití pro jízdy motorových vozů řady 843 od pardubických rychlíků (které jezdily po dobu výluky jen v úseku Pardubice – Turnov a zpět) na provozní ošetření do libereckého depa. Tyto motorové vozy se přepravovaly převážně ve večerních a ranních hodinách na přípřeži pravidelných osobních vlaků. Přes Tanvald jezdily do libereckého depa na zbrojení a provozní ošetření a poté zpět i lokomotivy řady 742, které zajišťují vozbu nákladních vlaků na tratích kolem Turnova (písek z Libuně, Mn vlaky do Semil, Rychnova a Hrubé Skály). Tato výměna lokomotiv probíhala většinou tak, že na přípřeži vlaku Os 16231 nebo 16233 vyjela lokomotiva z Liberce do Tanvaldu, odkud pokračovala na přípřeži nebo postrku R 949 do Turnova. Zpáteční cestu absolvovala na postrku R 948 z Turnova do Tanvaldu a následně na vlaku Os 16246 z Tanvaldu do Liberce. Většinou se přepravovala jedna lokomotiva, dne 20. srpna však jely na přípřeži Os 16233 hned dvě.
Stroje 742.013+742.059 na přípřeži vlaku Os 16233 (943.007+843.008) opouštějí žst. Smržovka. foto Petr Möller |
Vlastní odklonové nákladní vlaky pak byly vedeny celkem tradiční formou. Základem byly dvě dvojice Pn vlaků v relaci Liberec – Nymburk. Tyto vlaky pak byly doplňovány podle potřeby dalšími vlaky a to jednak přetěží z této relace a nebo ucelenými vlaky. Ty byly tvořeny především odkloněnými vlaky pro Škoda Auto Nex 47204/5 Mladá Boleslav – PKP a zpět. Z dalších „separátů“ pak již došlo pouze na vyrovnávkový vlak cisteren z Neratovic do Włocławku Brzezie, rovněž prázdné „rajky“ z Řetenic do Janikowa a konečně vlak s hutními výrobky z Kladna-Dubí do přístavu Štětín. Ten byl však nakonec v Bakově rozdělen a do Liberce dojel ve dvou částech. Zpestření ve formě vlaku jiného dopravce se tentokrát nekonalo, neboť i návoz štěrku pro výlukové práce z Ústí nad Labem zajistily ČD, a to hned 19.8. Celkově bylo odklonem přes Mimoň vedeno 18 vlaků do Liberce a 12 vlaků v opačném směru.
Pokud jde o zajištění trakce, k přepřahům z boleslavských strojů obvykle docházelo v Jestřebí, Srní, případně v Brništi. Dále pak vozbu přebíraly lokomotivy PJ Liberec – díky dodržení normativu 400 t obvykle nebyly potřeba postrky do Křižan. K zajištění provozu tak stačily v podstatě dvě dvojice lokomotiv doplňované především sólo lokomotivami řad 742 nebo 743, výjimečně i strojem PJ Česká Lípa (například 753.192).