naše weby

Výpravní budova 16/H
aktualizace 14. 11. 2021
Tranzitní koridory
popisy, tabulky, foto...
Historie českých SPZ
aktualizace 12. 1. 2007
Elektrizace ve Slezsku
historie, mapy, tabulky

naši partneři

praktické

RSS 2.0RSS 2.0
mobilní verze

tiráž

© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2022
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net

články » městská doprava » tramvaje » tramvaje v la coruñi

Tramvaje v La Coruñi

text a foto: Vít Hinčica
vloženo: 24. 1. 2007

Na pobřeží Atlantského oceánu se v severozápadním cípu Španělska rozkládá největší město autonomní oblasti Galícia, La Coruña, v němž žije více než 239 000 lidí. Funkci páteře dopravy tu plní autobusy červených barev. Jen málokdo by hádal, že zde do roku 1962 jezdily tramvaje a že se ještě před 28 lety proháněly tamními ulicemi také trolejbusy. Diktát ropy hrál ale zkrátka v 60. a 70. letech prim...

Provoz MHD zde obstarávají zejména tyto autobusy.

Nyní už ale není třeba příliš truchlit nad likvidací tak rozmanitého provozu. I La Coruña musí jako každé větší město řešit otázku nárůstu individuální dopravy, růstu cen pohonných hmot a znečištění. Koncem 80. let se začal tento problém vážně na radnici prodiskutovávat. Na poli veřejné dopravy byly první vážné signály značící snahy o zavedení jiného než autobusového provozu vyslány roku 1993. O čtyři roky později pak okolo přístavišť a pláží jezdí na 2,3 km dlouhé trati tramvaje.

Nejedná se však o první vlaštovku, která by předeslala opětovný rozvoj tramvajové dopravy, ale o pouhou turistickou atrakci. Pro řešení výše uvedených problémů se hledají jiné cesty. Jednou z nich je i plánovaná výstavba tří linek tzv. „lehkého metra“ (Metro Ligero).

Krátce k historii

Roku 1901 byla za účelem zavedení tramvajového provozu založena Společnost Compañía de Tranvías de A Coruña a první tramvaj tažená mulami vyjela do ulic tehdejšího čtyřicetitisícového města 1. ledna 1903. Tramvajová síť se postupně rozšiřovala a začala pojímat i další městské čtvrtě (San Andrés, Cautro Caminos a Monelos, atd.). O deset let později, v roce 1913, již v ulicích operují tramvaje elektrické.

Ani situace po španělské občanské a druhé světové válce nezabránila tomu, aby se od roku 1948 na více jak čtyřicet let usídlily v La Coruñi trolejbusy. Ty pak, stejně jako o sedmnáct let dříve tramvaje, musely roku 1979 ustoupit autobusům.

Zpět k současnosti

Na nové trati o rozchodu 1000 mm Castillo de San Antón – Torre de Hercules, která byla otevřena 19. května 1997, se nasazovala zprvu jen dvě vozidla č. 27 (krémové barva) a č. 32 (barvy žluté). Obě kdysi v ulicích La Coruñi jezdila a po provedení rekonstrukce je bylo možno po několika desetiletích opětovně nasadit do provozu. Později k nim přibyla tramvaj č. 57 (zelenožlutý nátěr), která plní záložní funkci. Kdysi přepravovalo číslo 57 cestující v Zaragoze.

Vůz číslo 27 na Paseo Maritimo.
Žlutá „třicetdvojka“ na dvou místech ve městě.

Už roku 1997 existoval projekt na prodloužení trati od Torre de Hercules až k fotbalovému stadionu Estadio Riazor, kde hraje klub Deportivo, nám známý například z Ligy mistrů. Roku 2002 pak skutečně došlo k otevření tohoto nového úseku. Prodloužená trať si žádala další tramvaje. Z Lisabonu byly převzaty dva vyřazené vozy, které byly opatřeny čísly 100 a 101. Oba nesou modrý nátěr a oba musely být upraveny na rozchod 1000 mm. Mimo to se vyměnilo také kompletně jejich hnací zařízení a na střeše byly umístěny místo tyčových sběračů pantografy.

Vůz č. 100 na bývalé konečné Castillo de San Anton. Druhá ex-lisabonská tramvaj – č. 101 na konci tratě v Riazoru.

Kromě prodloužení trati ke stadionu došlo ještě ke stavbě krátkého jednokolejného úseku od Castillo de San Antón blíže k centru města. Nyní má trať necelých pět kilometrů. Projet celou trasu s devíti zastávkami trvá přibližně 30 minut. Jednorázová cesta stojí rovné jedno euro. Platí zde ale i jiné druhy jízdenek.

Mapa tramvajové tratě

Vozovna se nachází přibližně uprostřed trati v blízkosti (dřívější konečné) stanice Torre de Hercules. Jedná se o jednu budovu, která má dohromady 5 kolejí. Vozovnou nelze projíždět a není zde ani žádná smyčka, zato na trati jsou smyčky rovnou čtyři. Na koncích trati pro potřeby provozu postačuje pouze kusá kolej ukončená zarážedlem; při absenci vlečných vozů není žádná manipulace s obousměrnými tramvajemi třeba.

Nápis u vchodu do vozovny. Výjezd z vozovny na pobřežní bulvár.
Posuvná brána zdejší vozovny. A konečně vlastní hala vozovny včetně plánku kolejí.

Celá trať je pod správou městem zřízené společnosti.

Návrat starých časů?

Je jistě potěšující, že se lacoruñská radnice začala zaobírat myšlenkou nasazení ekologičtějších provozů. Prvním španělským městem, které zahájilo v 90. letech provoz tramvají, byla Valencie (1994). Do té doby až na dvě turisticko-historické linky, z nichž se jedna nalézá na Mallorce a druhá poblíž Barcelony, tramvaje nikde ve Španělsku dlouhou dobu nejezdily. Většina provozů byla totiž dříve nebo později po 2. světové válce zlikvidována (např. Madrid, Zaragoza).

Doba se ale mění a už nyní nalezneme na Pyrenejském poloostrově tramvajových tratí o něco více. Na jihu Španělska se od minulého roku prohánějí v oblasti Andalusie, konkrétně v Málaze. Nějaký ten rok jezdí zbrusu nové nízkopodlažní vozy i v baskitském Bilbau, a aby toho nebylo málo, i středisko autonomní oblasti Castilla-León – Valladolid – si do ulic tramvaje zanedlouho zavede. Kvůli konání Expa se jedna tramvajová trať objeví i v Zaragoze (oblast Aragon), a to hned v příštím roce. Tento „experiment“ ale sklízí od pravicových politiků velkou kritiku.

Ještě nedávno to vypadalo tak, že se i lacoruñská tramvaj prodlouží. Celá trať byla totiž postavena tak, aby na ní mohly jezdit i nejmodernější tramvaje. Podle posledních informací se ale tento projekt nachází v nepřízni opozice, která vidí v tramvaji jen černou díru pro peníze daňových poplatníků. Za uplynulý rok přesáhl deficit způsobený jejím provozováním 271.000 euro. Na závěr jedna zajímavost pozitivnějšího rázu: radnice plánuje v blízké době otevření muzea městské dopravy, a tak snad bude o důvod víc, proč do La Coruñi zavítat.

Jízdní řád lacoruñské tramvaje v roce 2005
červenec, srpen, září
Puerta Real 12.00 21.35
Riazor 12.00 21.00
interval 20´
konec června, začátek října
Puerta Real 12.00 20.30
Riazor 12.00 20.30
interval 30´
zbytek roku
Puerta Real 12.00 19.00
Riazor 12.30 18.30
interval 60´
Velikonoce (1 týden)
Puerta Real 12.00 19.25
Riazor 12.00 19.25
interval 25´
Porovnání příjmů a výdajů za rok 2005 (v eurech)
Výdaje
Provoz a údržba 191 500
Mzdy zaměstnanců 152 600
Pojištění 13 000
Investice do technického vybavení 58 100
Daně, poplatky,... 41 500
Příjmy
Jízdné cca 170 000
Reklama cca 33 000
Ostatní 571
Výsledky hospodaření
Celkem výdaje 456 700
Celkem příjmy 203 571
Výsledek hospodaření -253 129
Vůz č. 100 na Calle del Matadero.
Řízení a brzda v témže voze.
Interiér vozu č. 100. Vůz č. 101 na konečné Riazor.
Dva obrázky z Calle del Matadero. Na pravém je zachycena smyčka na kruhovém objezdu.
Výhybna v jednokolejném úseku na Riazor. Bývalá konečná Torre de Hercules.
Trať na Avenida de Pedro Barrie de la Maza. Detail výhybky s ručním přestavníkem.
Zobrazit na celou obrazovku