naše weby

Výpravní budova 16/H
aktualizace 28. 10. 2024

Tranzitní koridory
popisy, tabulky, foto...

Historie českých SPZ
aktualizace 12. 1. 2007

Elektrizace ve Slezsku
historie, mapy, tabulky

z nejčtenějších

Přeprava silničních návěsů po kolejích 11. 5. 2005

Trať Hrabovka – Libeň (horní nádraží) v roce 2005 11. 9. 2005

naši partneři

praktické

RSS 2.0
mobilní verze

tiráž

© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2024
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net

články » železnice » provoz » zemina z „nového spojení“

Zemina z „Nového spojení“

prohlédnout obrázky

text: Martin Boháč, Jan Bonev, Jan Vašíček
neoznačené foto: Martin Boháč
vloženo: 20. 11. 2004
upraveno: 12. 3. 2005

V poslední době se v Praze objevila jedna zajímavá nákladní přeprava. V souvislosti se zahájením výstavby takzvaného „Nového spojení“ dochází v prostoru výhybny Vítkov k rozsáhlým výkopovým pracím. Vytěžená zemina byla odvážena vlaky OKD, D na dvě deponie, ve Vraňanech a Jenči. Na každou deponii mířil denně vždy jeden vlak, a to podle pevného jízdního řádu. Do Vraňan (vykládka na širé trati v úseku do Lužce) se jezdilo vždy v noci, a do Jenče ve dne. Odjezd z Vítkova byl kolem 10. hodiny dopolední, příjezd na deponii (která je zřízena v prostoru trianglu odbočky Jeneček, tedy vlastně na koleji původní trati Pražsko-duchcovské dráhy) byl okolo poledního až jedné hodiny. Po zhruba dvouhodinové vykládce se prázdná souprava vracela zpět na Vítkov. Přepravy byly zahájeny 28. října a ukončeny 10. prosince 2004.

Trasa vlaku „s hlínou“ byla vedena z Vítkova po trati někdejší Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy na Hlavní nádraží a dále přes Vyšehrad a pražský Semmering do Hostivic a dále na Jeneček. Díky tomu se tak pravidelně objevily nákladní vlaky v místech, kde buď není nákladní doprava vedena vůbec (Vítkov – Hlavní nádraží – Vyšehrad), nebo jen velmi omezeně (Vyšehrad – Hostivice).

1.11.2004 postrkuje soukromý „brejlovec“ okolo skal nad Hlubočepy. foto Jan Bonev



Ložený vlak zdolává 3. listopadu stoupání pražského Semmeringu. V čele stroje 740.404 a 424, na postrku 753.306. O 3 dny později jel zmíněný „brejlovec“ naposledy. Byl pak vystřídán dvojicí „kocourů“, což dovolilo zvýšit normu vlaku z 20 na 26 vozů.

Zde již nová podoba vlaku se stroji 740.404, 424, 443 a 407 na stejném místě. foto Jan Vašíček

Z nejstaršího ze tří vinohradských tunelů vyjíždí 9. listopadu dvojice strojů 740.443 a 407, na postrku tentokrát další dvojice strojů řady 740, 701 a 818 – obě ve starších verzích nátěru OKD, D

O dva dny později, 11. listopadu, vedla vlak stejná čtveřice strojů. Na třech snímcích se proplétají Žižkovem od památníku na Vítkově k Hlavnímu nádraží.

Samostatnou kapitolou byla vykládka vlaku u Jenečku. Vozy se vyprazdňovaly z koleje přímo na haldu pod tratí, odkud materiál odvážela dál nákladní auta.


Zde je zachycen ložený vlak po příjezdu na místo vykládky. foto Jan Vašíček

Na těchto snímcích je již samotné vykládání; v pozadí je trať č. 120. foto Jan Vašíček
Areál vykládky je označen zcela výmluvně. foto Jan Vašíček	Zde odpolední návrat vlaku v Hlubočepích. foto Jan Vašíček

V dalších dnech pokračovaly přepravy celkem stabilně až do konce listopadu. Na vozbě se podílely stroje 740.443+407 a 740.701+818. Jediným „zpestřením“ bylo dočasné uzavření tratě Vraňany – Lužec nad Vltavou z důvodu odtěžení části náspu tratě v místě vykládky. Pro ilustraci provozu může posloužit několik následujících snímků.


Vyrovnávkový nákladní vlak přijíždí 20. listopadu 2004 přes silniční okruh do Prahy-Zličína.

Při přejezdu Vltavy na panoramatu Hradčan byl ložený vlak se zeminou zachycen dne 24.11.2004. foto Jan Vašíček

O dva dny později hučely motory těžkého nákladního vlaku na netypických místech pod Vyšehradem znovu.

Modré stroje 740.818 a 701 sunou soupravu nedaleko stanice metra Radlická. foto Jan Bonev, 26.11.2004

Zásadní zlom přišel až několik dní před letošním koncem přeprav, konkrétně 30.11.2004. Tehdy totiž vyjely oba vlaky v režii OKD, D naposledy a následující den je již vypravily ČD s vlastními náležitostmi. Můžeme se jen domnívat, jak moc bylo rozhodnutí stavební firmy motivováno výhodnou cenovou nabídkou ČD, zvlášť když se jedná o zakázku na pouhých deset dní. Jen je škoda, že ČD nebyly stejně obchodně aktivní i v roce 2003, kdy se jednalo o odvoz kontaminované zeminy z prostoru staveniště Sazka areny a kdy přepravy od stejné stavební firmy získal nakonec silniční dopravce. Po zimní přestávce by v roce 2005 měly jízdy opět pokračovat.

ČD na vlak nasadily taktéž čtyři motorové lokomotivy, dvojici řady 742 do čela (směrem k Hostivicím) a na postrk dvojici „zamračených“. „Kocouři“ byli stabilně 742.193+207, naproti tomu „bert“ se již vystřídalo několik, například dvojice 751.212+749.218, 751.120+163 a velmi pravděpodobně ještě nějaké další. Již z uvedených čísel lokomotiv je vidět, že se nejednalo o pražské lokomotivy, ale o stroje zapůjčené z jiných dep.