Kniha: Ale to přece není žádná manipulace. Ještě před takovými 25 lety, před globalizací, internetem a mobily, bylo ve vídeňském papírovém telefonním seznamu nejčastější příjmení Swoboda... Koneckonců Vídeň měla pověst kosmopolitního města už za monarchie a neutralita Rakouska za studené války k jejímu současnému multikulturnímu charakteru (to není nadávka...) taky přispěla.

Tady není moc místa na nějaké sáhodlouhé výklady, tak snad postačí, když připomenu, že pojem "rakušanství" se běžně používal v českém prostředí za 1. republiky a v daném kontextu neměl nic společného s národností.

A ještě: Nejagresivnějšími a nejextrémnějšími pragocentristy se stávají "Pražáci" přistěhovaní z Moravy. A v současné celostátní politice je spousta odpudivých exemplářů taky moravského původu. Vidím podobnost s některými tehdejšími "Rakušany" neněmeckého původu.

(Osobní poznámka: Mohu si dovolit být nad věcí, mám po předcích kořeny české, moravské i německé.)

McBain 24476: Vždyť jsem napsal, odkud to mám, já si neschovávám odkazy na kdejaký praštěný americký blog, takže nejspíš máš pravdu, že moje verze je současná zpotvořenina něčeho, co kdysi vzniklo úplně jinak.

Koneckonců je všeobecně známo, že už téměř zapomenutý styl Rádia Jerevan zaznamenal díky internetu netušený rozkvět a občas je těžké se v tom vyznat.

Kniha: A to z toho seznamu ještě není jasné, která z těch německých příjmení spadají do kategorie později označované jako sudetští Němci...

hank - to máš pravdu. Na Slovensku aspoň mají jistotu, že jejich bývalý prezident pochází od Medzeva, kde žili od 12.století Karpatští Němci. Ale odkud je ten bejvalej náš ?

Že se vždycky někdo chytí... Jestli někomu nejde o historii, tak je to především pan Kniha. Jinak by své věcně správné postřehy (mezi které ale rozhodně nepatří, že z české/slovanské/německé atd. podoby jména jednoznačně určíme etnickou příslušnost...) vepsal třeba v případě uhranek do diskuze přímo pod článek (vlaky.net), nenadával za manipulaci, když se jí sám dopouští a možná by se ještě nestyděl podepsat.
Cíl příspěvků je jediný: aby tu zaznělo, v české knižní žumpě existují jen dva tituly, které stojí za to: Parní lokomotivy ř. 310.0 a Parní lokomotivy ř. 445.1, plus možná nějaké články, není-liž pravda, pane Kniho?

Jan_Perner - RU bol zvláštny výplod doby, ani konfederácia ani federácia, jednoducho bordel. Rôzne zákony majú federálne štáty aj dnes, ale nie základne. Základne platia v celom štáte, (my skôr narodení pamätáme ešte ČSSR, ČSFR) miestne ich iba doplňaju, nie ako v RU, kde si protirečily. Čo je rozdiel. To isté platí aj pre BaH, kde nedošlo k unitarizácii práva ani po roku 1908 (nebolo ani s čím) a "turecké zákony" (medzitým došlo vo vlastnom Turecku k zmene zákonov) boli prebraté ďalej. Takže skutočne došlo k zrušeniu nevoľníctva až rozpadom RU. To sa okecávaním o "dokonalej RU" nezmení.

Viděno z rychlíku: zbourán bývalý strážní domek v Dobříkově.

Neví někdo, kde najít výkresy budov KFNB ? Hledám typový výkres, dle kterého byla postavena výpravní budova Rožnov pod Radhoštěm a neúspěšně.

Mohlo by to být v knize "Kulturní dědictví SDCF", viz např.: http://zastarouprahu.shop4you.cz/kulturni-dedictvi-severni-drahy- cisare-ferdinanda/produkt-2599/ (vydal NPÚ Ostrava). V knize totiž je kapitola "Typologie drážních budov KFNB" - tam reprodukované plánky ale jsou maličké.

Adam Buchal: Pohled z ulice a půdorys rožnovské budovy z roku 1910 je v knize Česká nádraží 1. díl na str. 149. Nákres zabírá větší čtvrtinu stránky A4.
V kolegou Cogwheelem zmíněné knize Aleny Borovcové jsem na takový výkres nenarazil.

Možná zkuste navštívit Archiv ČD v Července. Zdejší diskutér hank má odtamtud zajímavé úlovky.

Ad.Vagonet . Dobříkov u Chocně?sáákra nedávno jsem jel okolo a nevyfotil..pocházím tam odsud..

i tohle je vydáváno za historii.
( k zestátnění KBD došlo po "vítězném únoru", a to už řada 354.9 neexistovala) Zbytek nemá cenu komentovat, přesto i tohle někteří opisují (nebo spíš Ctrl+C a pak Ctrl+V)

k zestátnění KBD došlo po "vítězném únoru"

K zestátnění KBD došlo mezi 6. říjnem 1920 a 25. červnem 1925, resp. možná 22. dubnem 1927 (podle toho, jak se na to díváme). Ale důležité datum je ten 25. červen 1925.

McBain - k začleneniu celej KBŽ a začleneniu jej tratí do ČSD došlo až v roku 1948 zákonom č.311/1948. Tomu predchádzala komplikovaná história . V skratke :
3.3. 1919 - vznikol zvláštny komisariát pre KBŽ. Štát prevzal spoločnosť a prevádzku podriadil ČSD. Proces ukončení 18.3.1920 podľa zákona 539/19. Spoločnosti bolo ponechané vlastnícke právo, disponovanie majetkom nehnuteľným a hnuteľním (loko, vozy), prijímať tarifné úpravy (lomený tarif) a rozhodovať o investíciach.
1.2.1921 podľa zákona 690/20 prevzal štát prevádzku na účet vlastníka. 1.1.21 zrušené generálne riaditeľstvo KBŽ v Budapešti. Budapešť ostala sídlom spoločnosti. 25.6. 1925 bol prijatí zákon č. 158, ktorý splnomocnil vykúpiť akcie spoločnosti a vydať ako náhradu 4% štátne dlhopisy v čiastke 45 282 000 kč. Umorené mali byť v roku 1966. V roku 1927 sa sídlo spoločnosti prenáša do Košíc. Štát sa stáva majoritným akcionárom, ale stále sú akcie, ktoré sú v držaní Nemecka, Británie, Belgicka atď. Tieto sa nepodarilo vykúpiť ani do roku 1939. V roku 1940 z iniciatívy Nemecka dochádza k vyrovnaniu sa akcionárov KBŽ. V Berlíne 15.11.1940 bola podpísaná dohoda o likvidácii spoločnosti, vyrovnaní akcionárov a prevzatí trati a majetku národnými dopravcami. Na Slovensku dohoda schválená 13.3.41, v platnosť vstúpila 27.8.41. Zoštátnenie Slovenského úseku bolo zákonom 52/43 z 13.5.43. Výmaz spoločnosti z registra 12.7.43. Po roku 45 sa riešili preberenie a vysporiadanie trati KBŽ od DR a MAV. Úplna a definitívna bodka potom zákon z roku 1948.

Pěkné ráno pánové.

Nemáte prosím někdo k dispozici plány budov v Karlštejně na nádraží? Nejlépe včetně nástupiště a podchodu?

Stavíme uvedenou žst. v modelu a pomalu se blížíme ke stavbě budov.



Díky za pomoc.

Petr

kapa - 25.6. 1925 bol prijatí zákon č. 158, ktorý splnomocnil vykúpiť akcie spoločnosti a vydať ako náhradu 4% štátne dlhopisy v čiastke 45 282 000 kč. .... Štát sa stáva majoritným akcionárom

Ano, toto je důležité. To já považuji za zestátnění.

McBain - důležité by bylo až to vykoupení, a k tomu nedošlo :

V dobových materiálech jsou lokomotivy atd. i po celé období první republiky vedeny jako majetek Košicko-bohumínské dráhy a nikoliv ČSD.

I vozy 145. vozové skupiny jsou vedeny jakou soukromý majetek KBD. V případě vozů to z dobových dokumentů až tolik vidět není, ale v podstatných věcech se to objevuje jasně. Bylo k tomu přihlíženo i při dělení vozového parku ČSD po roce 1938.

o řadě 354.9 KBD se tu psalo už před 4mi lety . V seznamu V101 z roku 1938 je uveden i majitel:

V dobových materiálech jsou lokomotivy atd. i po celé období první republiky vedeny jako majetek Košicko-bohumínské dráhy a nikoliv ČSD.

I vozy 145. vozové skupiny jsou vedeny jakou soukromý majetek KBD. V případě vozů to z dobových dokumentů až tolik vidět není, ale v podstatných věcech se to objevuje jasně. Bylo k tomu přihlíženo i při dělení vozového parku ČSD po roce 1938.

Takže ještě jinak:

Společnost KBD (s vlastnickou značkou na vozidlech KsOd) existovala až do roku 1940/1948 nebo možná až 1955. Tato společnost byla zestátněna (jejím majoritním akcionářem se stal čsl. stát) v roce 1925. Tedy lokomotivy řady 354.9 se nejpozději v roce 1925 staly majetkem čsl. státu.

V čem je problém?

Problém je v tom, že síce vozidla boli, dajme tomu majetkom štátu (cez spoločnosť), ale neboli majetkom ČSD. ČSD a KBŽ boli do roku 1939 dve rozdielne podniky, z pohľadú právneho, účtovného ai.. Asi tak, ako keď štátny podnik napr. ČEZ, má lokomotívu. Tá síce patrí štátu, ktorý je majiteľ ČEZ, ale lokomotíva nepatrí ČD, účtovne je vedená inde, platia na ňu iné pravidla ako na lokomotívy ČD, je to jednoducho "súkromník" aj keď štátný. Takže k "klasickému" zoštátneniu" nedošlo, to by musela zaniknúť spoločnosť. ČSD by potom prevzala majetok. V podstate to, čo sa stalo v roku 43. Z pohľadu majiteľa, prevádzky, zisku a pod. to bolo zoštátnenie, právne a tím pádom aj označovaním vozidiel, agendy, účtovnictva to bol "súkromník".

Jen tak mimochodem, když je někdo majoritním akcionářem, tak to neznamená, že mu patří cokoliv z majetku akciové společnosti... Majetek obchodní společnosti patří státu pouze v případě, že je dotyčná společnost státním podnikem, který s určeným majetkem státu hospodaří.
Pokud stát převzal v určený den akcie, stal se vlastníkem, bez ohledu na to, kdy za ně (pokud vůbec) zaplatil. Leda by v zákoně bylo napsáno, že účinek nastává zaplacením.

McBain: Kapa a Johny11 to vysvětlili dobře. Nelze zaměňovat lokomotivy a jiný majetek, který ČSD (ministerstvo železnic) pouze provozovaly na účet různých společností i přestože ty společnosti mohl rovněž vlastnit stát.

Obdobně to bylo s kořistními lokomotivami po válce. Některé patřily Československu, ale nikoliv podniku ČSD, ačkoliv je ČSD i provozovaly.

(Příspěvek byl editován uživatelem kuřil_p.)

Problém je v tom, že síce vozidla boli, dajme tomu majetkom štátu (cez spoločnosť), ale neboli majetkom ČSD.

Kde tvrdím, že ve dvacátých letech splynuly KBD s ČSD? Pouze tvrdím, že v roce 1925 se KBD z velké části stala majetkem čsl. státu, a tedy byla z velké části zestátněna (začala z velké části patřit státu... ). A majoritní akcionář/vlastník pak může pochopiteleně nakládat i s majetkem vlastněné společnosti. Nebo snad ne?

Srovnejte s jinými komplikovanými zestátňováními soukromých drah na našem území. Dopručuji třeba Duchcovsko-podmokelskou dráhu.

Asi tak, ako keď štátny podnik napr. ČEZ, má lokomotívu. Tá síce patrí štátu, ktorý je majiteľ ČEZ, ale lokomotíva nepatrí ČD, účtovne je vedená inde, platia na ňu iné pravidla ako na lokomotívy ČD, je to jednoducho "súkromník" aj keď štátný.

Kolik státních lokomotiv vidíme? A kolik státních firem/dopravců?

Já myslím, že z toho seznamu loko 1938 je jasné, kdo je majitelem. Píšou tam K.B. a ne RČS. Takže to v žádném případě nebyl majetek státu. Stát byl jen jeden z akcionářů. Měl akcií hodně, ale všechny ne.
V roce 1923 chtěli rychle provést zestátnění KBD, ale 1925 už to bylo zamotanější, a dalších 15 let se skoro nic nedělo, jen vymejšleli jak nemuset převzít ten dluh 220 milionů

Aby to bylo ještě zamotanější, tak je třeba si uvědomit, že ČSD nebyly za první republiky podnik, ale (řečeno dnešní terminologií) organizační složka státu :-).

ale 1925 už to bylo zamotanější

Aby to bylo ještě zamotanější, tak je třeba si uvědomit, že ČSD nebyly za první republiky podnik, ale (řečeno dnešní terminologií) organizační složka stát

Nezlobte se na mě pánové, ale zamotáváte to akorát vy svým tvrdošíjným stáčením diskuze k tomu, že zestátnění (dráhy) v Československu = její včlenění do ČSD.

Já nic takového netvrdím, pro mě zestátněmí = majetkové ovládnutí firmy státem. A to u KBD nastalo v červnu roku 1925, a od té doby v této firmě měl hlavní slovo čsl. stát jako majoritní akcionář. S ČSD a jejich právní formou toto nemá vůbec nic společného.

A abychom se vrátili k lokomotivám 354.9, kvůli kterým to tady celé začalo: otevřel jsem 2. díl Zeithammerovy "České stavby parních lokomotiv", kde je od strany 231 dál celá rekonstrukce podrobně popsána. O majiteli se tam nikde explicitně nepíše, ale z textu je jasné, že celou akci zadal čsl. stát jako jejich tehdejší majitel, spolu s mnoha dalšími lokomotivami několika dalších řad (u kterých je státní vlastnictví skrze svou "organizační složku" ČSD snad nesporné). A žádná vazba ani lokomotiv 354.9, a tím spíše z nich vzniklých 365.3 na síť /majetek/nebo nevím co KBD z textu vůbec nevyplývá a podle všeho s nimi stát už disponoval úplně volně. I když je samozřejmě možné, že tyto lokomotivy vždy působily výhradně na severním Slovensku, nevím...

Samozřejmě je to bezpochyby neprobádaná oblast a o majetkoprávních poměrech železničních společností té doby je toho známo velmi málo. Víte třeba, komu před zestátněním (včleněním do ČSD ) patřila BD?

A mimochodem mi tedy vysvětlete, jak se "lokomotivy KBD" řady 623.0 vyšších čísel mohly již ve 30. letech dostat na Ramzovou a po roce 1938 se z nich mohly úplně bez problémů stát lokomotivy řady 51 DR? To si je "privátní KBD" nechala jen tak ukrást, dokonce úplně jiným státem? Asi ne, že...

McBain - k lokomotívam - keďže ČSD bol prevádzkovateľ, riešil aj opravy, obehy, dispozičné pridelenie atď., podobne ako na ostatných súkromných železniciach. Takže ak ČSD potrebovala dotyčnú radu a mala náhradu vhodnú namiesto potrebnej, jednoducho lokomotívy predisponovala navzájom. Za zapožičanie si KBŽ účtovala poplatok, rovnako ako ČSD, potom došlo k účtovnému vyrovnaniu a rozdiel sa zaplatil. Takto to fungovalo aj na ostatných železniciach prevádzkovanými na účet vlastníka. To isté platí o opravách a ďalších prevádzkových záležitostiach.

Prečo sa začlenili lokomotívy KBŽ "bez problémov" do DR je dané tím, že Nemci to jednoducho zobrali v podstate ako vojnovú korisť a nemeckú časť trate s vozidlami včlenili do DR. Akcionári, napr. protektorátna vláda, banky v Belgicku, Británii atď. dostali akurát oznámenie o "prepadnutí" akcii v prospech Reichu. Preto sa aj viedli komplikované rokovania o vyrovnaní v rokoch 45-48. Takže zjednodušene povedané krádež a keďže bol zlodej natoľko silný, že mu nikto nemohol odporovať, vznikla tá zmluva z roku 1940.

McBain: Lokomotivy později označené jako 623.004 až 016 byly původně jen objednané ředitelstvím dráhy košicko-bohumínské, ale po vyrobení zakoupené již ministerstvem železnic (ČSD), tedy nebyly majetkem výše uvedené dráhy.

Tohle je výřez z dokumentu sepsaném na ministerstvu 5. prosince 1938, kde je připomínáno, že lokomotivy v majetku košicko-bohumínské dráhy a zároveň typově shodné s lokomotivami ČSD nemohou býti předány Maďarsku, neboť nejsou majetkem ČSD.

Tedy ČSD, resp. ministerstvo nemohlo majetkově nakládat s něčím, co mu nepatřilo.

(Příspěvek byl editován uživatelem kuřil_p.)

Pouze tvrdím, že v roce 1925 se KBD z velké části stala majetkem čsl. státu, a tedy byla z velké části zestátněna (začala z velké části patřit státu... [crazy])

Čsl. stát si nikdy nemyslel, že by KBD byla zestátněna, ani částečně. Vždy k ním přistupoval jako k soukromé dráze, kterou měl pouze v provozu. Na její majetek si nečinil nároky, viz porcování parku po roce 1938.




Společnost KBD (s vlastnickou značkou na vozidlech KsOd) existovala až do roku 1940/1948 nebo možná až 1955.

Nevím jak u lokomotiv, ale u vozů rozhodně ne. Právě akt z roku 1925 umožnil zahrnout vozy KBD mezi vozy ČSD a značky KsOD/KBD na vozech zanikly.

Zmínka o lokomotivách dodaných ČSD a později označených jako 623.004 až 623.014 ve výroční zprávě (československých) státních drah za rok 1920.

Tyto lokomotivy tedy nebyly majetkem Košicko-bohumínské dráhy. I v předpisu "V 101" z roku 1938 je uveden jako majitel pouze ČSD, zatímco u rekonstruovaných lokomotiv řady 365.3 je uveden jako majitel stále Košicko-bohumínská dráha.


Totéž tratě Košioko-bohumínské dráhy jsou stále po celé období první republiky vedeny jako tratě provozované na účet vlastníka (od 1. 1. 1921).

Lokomotivy řady 354.9 byly rekonstruovány na řadu 365.3 provozovatelem (ministerstvo železnic - Č.S.D.) pravděpodobně rovněž na účet vlastníka (K. B.).

kapa - Prečo sa začlenili lokomotívy KBŽ "bez problémov" do DR je dané tím, že Nemci to jednoducho zobrali v podstate ako vojnovú korisť a nemeckú časť trate s vozidlami včlenili do DR.

Pokud se toto má týkat lokomotiv 651.5/623 je toto absloutní nesmysl, vyvrácený příspěvky níže.

Drake - Čsl. stát si nikdy nemyslel, že by KBD byla zestátněna, ani částečně. Vždy k ním přistupoval jako k soukromé dráze, kterou měl pouze v provozu. Na její majetek si nečinil nároky, viz porcování parku po roce 1938.

Společnost KBD (s vlastnickou značkou na vozidlech KsOd) existovala až do roku 1940/1948 nebo možná až 1955.

Nevím jak u lokomotiv, ale u vozů rozhodně ne. Právě akt z roku 1925 umožnil zahrnout vozy KBD mezi vozy ČSD a značky KsOD/KBD na vozech zanikly.

Nemůžu si pomoct, ale druhá část příspěvku popírá první. Jinak ta existence označení KsOd samozřejmě nebyla myšlena fyzicky na vozidlech, to vím též že toto zaniklo již ve 20. letech.

Kuřil p - I v předpisu "V 101" z roku 1938 je uveden jako majitel pouze ČSD, zatímco u rekonstruovaných lokomotiv řady 365.3 je uveden jako majitel stále Košicko-bohumínská dráha.

Ano, jejímž majoritním (česky většinovým) akcionářem byl od roku 1925 čsl. stát... Mimochodem by mě zajímala fotka budky loko řady 365.3 a co na ní bylo napsáno. Bohužel jsem žádnou nedohledal.

Takž abychom si to shrnuli:

počátkem 20. let přebírá čsl. stát skrze ČSD provoz na KBD na účet vlastníka

v roce 1925 se čsl. stát stává většinovým vlastníkem KBD

KBD ve většinovém vlastnictví prvorepublikového čsl. státu a jeho dalších následovníků existuje až do poválečné doby, formálně možná až do roku 1955 (problémy s vyplacením menšinových akcinářů, staré závazky firmy atd. Ve střední Evropě nic neobvyklého)

Čsl. stát jako hlavní akcionář KBD disponuje od druhé poloviny 20. let jejími (svými ) lokomotivami, které nechává rekonstruovat

Co je na tomto špatně?

McBain: Vy pořád zaměńujete stát a ministerstvo. Ministerstvo železnic mohlo nakládat jen s majetkem podléhajícím tomuto ministerstvu a nikoliv s majetkem podléhajícím jiným ministerstvům či dokonce akciových společností provozovaných státem. Lokomotivy K. B., tratě atd. byly jen provozované na účet vlastníka. Dobové materiály, účetní knihy atd. to striktně oddělují. Nemám prošlé všechny účetní knihy, ale předpokládám, že do investic na rekonstrukce lokomotiv ČSD nebude zahrnuta částka za tyto lokomotivy řady 365.3. (Už teď vidím, že ve výročních zprávách státních drah tato rekonstrukce není uvedena.) V dobových materiálech byste se těžko dopočítal počtů ve statistikách, neboť majetkové poměry jsou zde rovněž striktně odděleny. Tedy považovat lokomotivy řady 354.9 za majetek ministerstva železnic, resp. ČSD je nesmysl.

Téměř u všech soukromých společností provozovaných ministerstvem železnic (ČSD) se již vynechával nápis vlastníka na budkách či skříních motorových vozidel atd. V některých případech je vynechán státní znak. V některých případech je vlastník uveden na tabulce někde na rámu motorového vozidla.

Po druhé světové válce, zde bylo spousta kořistních železničních vozidel. Některé byly majetkem Sovětského svazu a druhé majetkem Československa. I když některé lokomotivy ČSD provozovaly a opravovaly, tak tyto lokomotivy nepatřily ani ministerstvu železnic (dopravy)(až na výjimky) a už vůbec ne ČSD. Teprve po určitých krocích připadly definitivně některá vozidla pod ministerstvo železnic (dopravy), tedy i ČSD. Ono v majetku státu neznamená, že ministerstvo železnic (dopravy) si s tím majetkem může libovolně nakládat.

(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)

ad Johny11 : ČSD nebyly za první republiky podnik...

McBain - je tu jedna skutočnosť a to Poľský zabor KBŽ. V Mníchove bolo priklepnuté územie od Bohumína po Slovenské hranice Poľsku aj s KBŽ. Toto územie potom zaberá Nemecko a včleňuje do ríše po 1.9. 39. Takže DR nepreberá KBŽ od ČSD na tomto úseku, ale od PKP, čo bol zase Poľský podnik. A to bolo vojenský porazené. Preto aj vojenská korisť.

Kniha: Přečetl jste si ten zákon a vládní nařízení, na které se odkazujete? A navazující legislativní a jiné akty? Ono to není tak jednoduché, jak se zdá z dobového tisku... Jako leccos v První republice, co se zamýšlelo, uzákonilo a vyhlásilo, ale do konce nedotáhlo.

Johny11 - co všechno je "dobový tisk" ?

ty "výstřižky" jsou odsud

Ještě k těm názvům:

Dosud jsem se nesetkal v naší literatuře, že se vznikem autonomie Slovenska na podzim roku 1938, tak v podstatě vznikl nový název státních drah "Česko-Slovenské státní dráhy". Je to neznámá kapitola?

McBain: On i za dob k.k.St.B. se na lokomotivách provozovaných správou k.k.St.B. nevyskytovaly vlastnické značky na budkách lokomotiv skutečných majitelů (nějaké výjimky byly).

Kuřil:není viz.vládním nařízení č.2 z 20.1.1939 o organizaci dopravního podnikání a předchozí zákony o autonomii země Slovenské a země Podkarpatsko-Ruské z 22.11.1938

XMH: Dík. Dokonce název "Česko-Slovenské dráhy a pošty". To jsem nevěděl.

Kuřil:není zač,"chvíli" to trvalo,ale osobně v tomto mám již jasno.Mně osobně by zajímalo obnovení ČSD po r.1945...tam jsem se ještě nepropracoval.

Pravda. To poválečné je zajímavější. Hlavně tady v pohraničí (Karlovarský kraj).

McBain 24509 – hodně nesmyslů se najde o řadě 623.0 i v beletrii pod názvem Atlas nebo Encyklopedie, které mnozí z mašinkářů považují za odbornou literaturu. Tam lze nalézt všechno možné, ale od skutečnosti většinou dost vzdálené. Třeba ty malletky pro KBD – řada VIm a VImb. Na budce je tabulka válečné kategorie, kde VI je počet poháněných náprav a pod tím B značí kategorii trati. Díky své velké fantazii pak spojením těchto prvních znaků vytvořili autoři řadu VIb. Taková však nikdy nebyla, byla jen řada VIm (u MÁV (do r.1911) i KBD), a jelikož za války byla nouze o měď, dostaly stroje z (po)válečné výroby vodotrubnatý kotel Brotan, a tím se do označení řady dostalo písmeno „b“ – tedy pak VImb“, právě pro to pokračování původní dodávky (už od roku 1912). Kryšpínovo označení bylo od 27.2.1925 nejprve 622.025-40, ale v důsledku toho Brotana a dalších součástí byla po čase zjištěna vyšší váha a proto byly 17.4.1925 přeznačeny na 623.0, a u jejich tendrú změněna řada z 620.3 na 920.2.
Jestli ty půl metru veliké číslice na fotce (474) někdo přečetl jako číslo z intervalu 501 až 513, tak to opravdu nesvědčí jeho o dobrém zraku. Možná dělal současně tři věci najednou. A korektury ? Ty se přeci už dávno nedělají ! A řada 51 ČSD ? To je pomatlané značení DR a ČSD dohromady.

Co je na tomto špatně?

Snažíme se naznačit, že nic z toho neznamená zestátnění. S vozy i s lokomotivami bylo nakládáno tak, jak to jen umožňoval vztah provozovatel a majitelé.

drake - tady jsou ty vozy 1924, zatímco loko KBD přestaly být evidovány samostatně už 1923.

U těch loko mne napadl takový překlad toho textu do soudobé češtiny : ty si koupíš auto, já ho budu provozovat, a případné opravy zas zaplatíš ty. Tak nějak ten provoz KBD prováděný ČSD fungoval.

dost často si mnozí pletou repartici s repatriací

Proto se dají ve spisech MŽ najít dokumenty nazvané "schválení investic KBD pro rok xyz"

Nebo spis MD z r.1948 - Košicko - bohumínská dráha,zestátnění, úprava právních a finančních
poměrů - podklady o zestátnění a likvidaci dráhy v r. 1940, 1941.

Neřešila tuhle problematiku jedna ze dvou brožur vyšlých k výročí KBD v r.1972/3 ??

V literatuře jsem narazil na následujcí nejasnost.

Dráha revue 1-2/2015 otiskla 1. část pěkného článku ing. Jiřího Pohla o gölsdorfovských pětikolácích kkStB řad 80 a 180. O provozu řady 180 na moldavské dráze se tam uvádí toto, cituji:

"K lokomotivám řady 180 určeným pro trať přes Krušné hory ... byly dodávány ... speciální krátké dvounápravové tendry bývalé řady 9 s objemem vodojemu jen 10 m3 a s prostorem pro 6 m3 uhlí. (...) Malý tendr ... byl jen místní raritou ... na trati přes Dubí." (Konec citátu.)

Skoro přesně stejná formulace je v 1. dílu Zeithammerovy knihy, jen s tím rozdílem, že Karel Zeithammer neuvádí řadu tendru. J. Pohl tedy zřejmě tuto informaci do svého článku převzal od K. Zeithammera.

Dále jsem na německé Wikipedii dohledal, že tendr řady 9 byl vyroben v roce 1900 ve Floridsdorfu v počtu jednoho kusu a podle známé Stockklausnerovy knihy byl tendr 9.01 k datu 30. 06. 1914 dislokován ve výtopně Nusle-Vršovice. V přehledu tendrů v "malém" Atlasu lokomotiv z 80. let ing. J. Bek st. tendr řady 9 kkStB vůbec neuvádí.

Můžete k tomu prosím někdo něco doplnit?

drake - Snažíme se naznačit, že nic z toho neznamená zestátnění.

Jasně, československý stát to od roku 1925 vlastní (buď úplně, nebo velmi většinovým podílem, to jediné přesně nevím), československý stát na tom skrze své vlastní ČSD plně provozuje dopravu - ale není to státní. Jasně, to dává smysl .

Knika - ty si koupíš auto, já ho budu provozovat, a případné opravy zas zaplatíš ty. Tak nějak ten provoz KBD prováděný ČSD fungoval.

Ano, ale ještě je nutné uvést, že ten "já" a "ty" je jedna osoba: Č.S.R.

McBain - nemáš pravdu, stát neměl 100% akciií. A do roku 1924 neměl vůbec žádné.
Ale je pravda, že tunelování v 90.tých letech takle probíhalo, akciovky vytuneloval majoritní vlastník a minoritní akcionáři splakali nad výdělkem. Tak skončila pohádka o tom, že budeme národem bohatých akcionářů (chybělo v ní slovíčko : "v průměru").

hank - ta věta : K lokomotivám řady 180 určeným pro trať přes Krušné hory ...
se opisuje už moc dlouho, ale nikoho nezajímá, zjistit zda a kdy tam tyhle loko také jezdily. Viz Mikáda a problém nerudovský : "kam s ním ?"
Zatím je zjištěno, že řada 180 se vydala na Moldavu nějakých 30 let po vyrobení.

Proč tak pozdě, když pro tuto trať byla zkonstruována a vyrobena ?
(tohle netvrdím já, ale jiní vodborníci, já si myslím, že v kk monarchii byly daleko důležitější tratě než nějaká moldavská...).

Kniha: Bingo. Ke 30. 06. 1914 patřila Louka u Litvínova (tehdy Wiesa-Oberleutensdorf), domovská služebna strojů moldavské dráhy, včetně podslužebny v Hrobech, odkud vyjížděly na Moldavu postrky, pod výtopnu Podmokly (Bodenbach). Ta měla ke stejnému datu ve stavu všech 8 původních strojů Pražsko-duchcovské dráhy řady 77 kkStB = 403.2 ČSD a k tomu slušné stádo asi třicítky heligónů řady 73 = 414.0 ČSD, ale ani jednu lokomotivu řady 180.

Lokomotivy řady 180 byly ke stejnému datu na našem území ve stavu výtopen Plzeň, Louny, Vršovice-Nusle, Budějovice II (bývalá KEB) a Brno (bývalá StEG).

Řady 77 i 73 jsou v období kkStB na moldavské na rozdíl od ř. 180 prokazatelně zdokumentovány, takže se dá dost pravděpodobně předpokládat, že pětikoláky tam fakt přišly až "za republiky." Nelze vyloučit, že tam některé mohly zajíždět z Loun (Louka patřila pod Louny do r. 1913), ale tvrzení, že lokomotivy ř. 180 byly vyvinuty speciálně pro moldavskou trať, je přinejmenším pochybné. Ve svém příspěvku do oficiálních dějin rakousko-uherských železnic z roku 1908 se o tom nezmiňuje ani sám Gölsdorf. Rok 1884 - což je shodou okolností rok otevření moldavské dráhy - se tamtéž sice uvádí, ale jako datum publikování teoretické práce šéfkonstruktéra R. Helmholtze z lokomotivky Krauss Mnichov, ze které Gölsdorf vycházel při koncipování pojezdů řad 180 a 80. Takže možná tento omyl, v české literatuře všeobecně oblíbený, vznikl uvedeným způsobem a pak už se šířil jen opakovaným opisováním od "nezpochybnitelné" autority.

Nicméně pořád to nic neříká o tom, proč a jak vznikl v roce 1900 ten ojedinělý dvounápravový tendr 9.01.

hank- T 9.01 : když si žlutou knihu otevřeš na str.282, tak možná tam je z něj kousek vidět. Na ty větší se to vůbec nepodobá.
No a vpravo dole (s.283) jsou potvrzeny ty bláboly co tvoří naši sousedé, takže nejen u nás jsou v knihách chybné údaje.
Porovnej si tu fotku s oběma fotkama v černé knize na str.206. Jestli dobře vidíš, tak jistě poznáš ten rozdíl. A ten rozdíl má svůj důvod, ten tam není jen tak.
Jo, a na Vršovice za dob kk zapomeň, pouze Nusle, a ten tendr tam byl už o rok a půl dřív, a lok 180.02 taky, ale jestli s ní byl spojen...?
Datum a místo narození má stejný s 180.01. Dvojka je odjinud.

drobnost k řadě 180 z dobového periodika