Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Zabezpečovací zařízení na železnici » Archiv diskuse Zabezpečovací zařízení na železnici do 11. 09. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse Zabezpečovací zařízení na železnici do 11. 09. 2016dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8648 Registrován: 3-2007 |
Hajnej : Houbeles, míněn je odjezd vlaků proti směru spouštění zátěže, tedy by tohle vyřešily akorát usměrněné odjezdy. |
balik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2258 Registrován: 11-2002 |
Luboš_3.21: Zadávací dokumentace ke stavbě DOZ Beroun (mimo) - Rokycany (včetně) (vyhlašovalo a zasmluvňovalo se v r. 2014) počítala s omezeným vybavením velkého sálu 3C (ale již se všemi jednotkami VEZO). Výhled dalších fází byl popsán tak, že z úseku Plzeň (mimo) - Cheb (mimo) nejprve bude do CDP pouze svedena indikace (a dále řízen z Purkyňky), až po dokončení tří staveb uzlu Plzeň (limitujícím faktorem měly být dosud neexistující kabelové trasy? aktuálně probíhá teprve druhá stavba uzlu?) by se zapojilo nové stavědlo Plzeň do DOZ na CDP (na trianglu by zůstávalo jen PPV) a přepojení chebské do CDP. V poslední fázi (až někdy) by se zapojovaly úseky Plzeň - Domažlice. Už na počátku SUDOP zpracoval i orientační výkresy pro VEZO celého DOZ vč. uzlu Plzeň (takže se ví, jak by to mohlo vypadat). Do toho teď přicházejí rozporné zprávy ohledně (ne)zapojování uzlů, takže předchozí záměry už možná neplatí. |
Luboš_3.21
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 823 Registrován: 4-2014 |
balík - díky za odpověď. |
uzly
|
|
Neregistrovaný host 82.142.97.153 |
Ono se povídá, že koncepce zapojování uzlů byla poprvé nabourána právě kvůli budoucímu řešení Plzně a souvisí (prý/možná/esijetopravda?) s vazbami Ing. Hendrycha (náměstka GŘ pro řízení provozu) jakožto někdejšího ředitele OŘ Plzeň). |
balik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2259 Registrován: 11-2002 |
Hajnej, Mladějov: problém s výchozími vlaky z ranžíru na východní straně Míněno bylo jen konkrétní technické provedení ovládacího rozhraní, které je limitováno funkcionalitou ESA a GTN, ve vazbě na zdejší konfiguraci kolejiště, což provoznímu personálu -mírně řečeno- znekomfortňuje obsluhu. Qěcy asi ví (na něj jsem reagoval). Snad to příliš nezkomolím: Z ranžíru může výpravčí stavět do perónu pouze posunovou cestu. Na "bílé" koleji ještě nemá k dispozici volbu CV. Do Běchovic buď postaví z osobního vlakovou cestu bez CV a bez PODJ (nejde dát, když nemá CV), nebo (správně) musí počkat, až odjíždějící vlak (vlastně dosud posunový díl) šlápne na 8./10.SK (ta má ale jen 188m, resp. 148m), rychle jej načíslovat CV (chytne se do dopravní dokumentace), postavit odjezdovou cestu z 8./10. a dát PODJ. Výpravčí má zájem, aby se náklad v krátkém okně mezi jinými vlaky rychle protáhl přes dlouhé odjezdové zhlaví (do kopce a stahovačka?). Přitom strojvedoucí musí odjíždět ze směrových kolejí do peronu proti červené a netrpělivě čeká barvu na odjezdu. Souvislost s budoucím "novým kompasem" ovládaným z počítačového rozhraní je ta, že bych předpokládal možnost načíslování výchozího vlaku už v ranžíru a rutinní přenos CV do stávajícího stavědla (přinejmenším je to nejbližší příležitost problém řešit; pokud teda už nedochází k nějaké jiné úpravě funkcí při nynější stavbě DOZ?). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11846 Registrován: 5-2002 |
Mlad: Houbeles, míněn je odjezd vlaků proti směru spouštění zátěže, tedy by tohle vyřešily akorát usměrněné odjezdy. To asi ne, když bylo řešení očekáváno od nového SpZZ... Koneckonců to balikův výklad potvrdil. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 116 Registrován: 7-2010 |
V rámci přestavby libeňského kopce se prý s úpravami ESy nepočítá, takźe stran odjezdů z placu se bohužel asi žádného zlepšení nedočkáme. Škoda... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4600 Registrován: 9-2005 |
Trumbera: cože? Vždyť se musí vyměnit SW v ESE, tak přihodit k tomu přenos CV, a odstranit pár dalších nepříjemností, jako např. automatické stavění odvratů do plusu a změna základní VC ze 102. na hlaváč do rychlé spojky by neměl být problém a mluvilo se o tom. Jinak já srovnání nemám, to je pravda, ale nepsal jsem, že Libeň se nebude dát v uvažovaném modelu řídit, ale že to bude větší vopruz. Protože to, co si dneska 3 výpravčí na věži povídají mezi sebou, to si budou muset dva dispečeři a dva výpravčí vytelefonovat pěkně klasickým voláním přes tačkól. Kdyby aspoň dostali jednoduchý komunikátor podobný dispečeráku, kdy zmáčknu jedni tlačítko a kecám. Dá se tohle provozovat na tačkólu? Při tom frmolu, co tam ve špičkách je, je každá sekunda důležitá.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8654 Registrován: 3-2007 |
Při tom frmolu, co tam ve špičkách je, je každá sekunda důležitá. No asi je to odpovědným u SŽDC u . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2871 Registrován: 11-2008 |
ad Qěcy : Ke komunikaci budou moci například použít MRS. ( Místní radiový systém ). Ten tam určitě bude. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2872 Registrován: 11-2008 |
Jinak ono to třeba bude fungovat bez problémů. Jen to bude chtít opustit současné návyky a zvyknout si na nové. Je více možností, jak se dají určité věci dělat. Pro někoho je těžké změnit určitou technologii práce a přejít na jinou, když tu původní dělá 20 let. |
Luboš_3.21
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 824 Registrován: 4-2014 |
Mladějov - souhlas, protože než se CDP do Libně dovolám, tak vytáčení nebo mačkání knoflíků na telefonu chvíli trvá, další neznámou je jestli mi to výpravčí na věži v Libni vezme, když bude zaneprázdněn jinou činností a v ten moment na zvedání sluchátka nebude mít čas, další neznámou je jestli se tam vůbec dovám, když výpravčí v Libni bude blokovat linku jiným hovorem s jiným výpravčím. Na to asi na SŽDC jaksi asi pozapomněli,takže lepší bude nikam nic nestěhovat a nechat všechny pracovníky na věži v Libni, protože tam hned vše mohou vyřídit okamžitě z očí do očí mezi sebou a nepotřebují k tomu žádný telefon. Takže po přestěhování ta telefonní linka bude asi celých 24 hodin nepřetržitě obsazena, to a by jich tam měli z CDP hned několik aby se tam někdo jiný vůbec potom dovolal. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2873 Registrován: 11-2008 |
Malý příklad: V Řečanech nad Labem se také posunovači od Carga, vozmistr a fírové strachovali, jak budou komunikovat s výpravčím/dispečerem až se to přepne na CDP. A předvídali jak to nepůjde, jak to bude složité a zdlouhavé. A ejhle. Ono to funguje úplně v pohodě. Jen se to dělá trochu jiným způsobem .....Dokonce jeden dispečer v pohodě stihne komunikovat se zálohou v Řečanech a současně v Přelouči .... Já vím, Řečany nejsou Libeň, ale strach ze změny je asi stejný .... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2858 Registrován: 7-2006 |
to a by jich tam měli z CDP hned několik aby se tam někdo jiný vůbec potom dovolal. Některá okna naašeho sálu jsou směrem na Libeň,tak co "kouřové signály" ..
ICQ 237-113-861
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4601 Registrován: 9-2005 |
Výpravčíxy: já teď teda nevím, ale ona se smí používat mrska pro komunikaci mezi výpravčími, či výpravčím a dispečerem? Krom toho, kolik že kanálů má výpravčí k dispozici, kollik jich lze ouběžně poslouchat a jak složitě budu do vybraného kanálu mluvit? Běžně má výpravčí jednu pevnou mrsku a pokud musí mluvit do více kanálů musí si je přepínat, takže opět vopruzné řešení. V Libni se posunuje současně na několika kanálech. Pokud chce ale výpravčí při posunu dvou a více vozidel mluvit s fírou dalšího posunového dílu, volí telefonování mobilem GSM, protože ten mají všichni fírové, případně GSM-R. Ani jedno není na jeden, ani dva kliky na přístroji. Prostě vopruz. A to vůbec nezmiňuji, jak se má postupovat s GSM-R při odstupu a nástupu lokomotivy na vlak!
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4602 Registrován: 9-2005 |
V tý libni ale šíbujou naráz třeba dvě zálohy, samože každá na jiné frekvenci, ktomu jeden objížděč soupravy, druhá souprava do depa a třeba trolejáři. To ani nejde poslouchat naráz, protože k tomu nemáte dost vysílaček. Takže s těmi ostatními krom záloh si telefonujete. Jinak jsou mezi námi výpravčími a dispečery tací, kteří nemají problém v práci předvádět, že zvládnou uřídit cokoli za jakýchkoli podmnínek a nemají k tomu připomínky, přestože vědí, že i moderní technika může být více uživatelsky přátelská. Je to ale správné? Je správné, aby pak dispečeři byli totálními improvizátory, místo instslace user-friendly techniky a taky třeba ASJC a v případě kapacitně přetíženého úseku Libeň-ČTř kašlat na přesmyky, paralelní spojky a čtyřkolejku, "vždyť se to přece vždycky vyjezdilo" a "co naděláš", "nemá cenu to řešit"? Mně prostě z principu vadí, když někdo po někom žádá výkony, ale nevytváří k tomu podmonky, přestože každý aspoň trochu znalý vidí, že i ta nejmodernější technika má řady nefostatků, častozcela zjevných, které třeba u souseda se stejnou technikou nejsou. A to už i od projektu.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2874 Registrován: 11-2008 |
ad Qěcy : Popisujete jak to doteďka v Libni dělají, když posunují na více místech. Tak to tak budou dělat i když ten výpravčí nebude v Libni na věži, ale stane se z něj dispečer na CDP. Jaký je rozdíl v tom, když zavolá fíroj mobilem GSM výpravčí z Libně, nebo dispečer CDP, který bude mít Libeň na starosti ? ..........Fírové možná ani nepoznají, že mluví s CDP a ne s Libní ..... |
prag
|
|
Neregistrovaný host 37.48.4.216 |
Nevim jak je to na dráze, ale už před dvaceti lety jsem měl na stole telefon, kde se dala volaná čísla předem uložit a pak je vytáčet jednim klikem. Vešlo se jich tam deset a dalších deset na dvojitej klik. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2875 Registrován: 11-2008 |
ad prag: No vidíte a na CDP má dispečer zapojovač, kde se dá uložit odhadem cca 500 čísel. Možná i víc ..... Ale když někdo nechce, tak bude dělat vše proto, aby to nešlo. Vždyť ten, kdo nechce dělat něco jinak ( aspoň to zkusit ), nemusí na CDP chodit ..... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4603 Registrován: 9-2005 |
Výpravčíxy: no to nebudou moct dělat takto. Bude si muset dispečer s ranžírským výpravčím skoro vše domlouvat po telefonu, protože většinou posunových cest si polezou vzájemně do zelí. Pokud pojede vlak do a z ranžíru, tak taky vytelefonovat.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Martin2
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3535 Registrován: 8-2005 |
Tak předně v Libni by se měl někdo zamyslet nad rozdělením frekvencí pro vysílačku a tvrdě vyžadovat jejich dodržování. Podle mne není vůbec normální, abych tam přijel s vlakem dělal s mašinou podobné úkony a pokaždé byl výpravčím upozorněn, že mám špatnou frekvenci. Mám takovej pocit, že každá parta na věži používá jiné frekvence. V hodně stanicích je běžné, že je jedna frekvence na posun se samotnýma mašina a opravdu není třeba rozlišovat osobní a nákladní mašiny. Prostě bude objíždět Cargo mašina, ČD mašina od rychlíku nebo pojede samotná mašina z EKV a pokaždé bude mít stejnou frekvenci. Jde to v Plzni, v Havl. Brodě, v Maloměřicích, v Budějicích tak to musí jít i v Libni. Pak jsou dvě zálohy, tak každá bude mít svojí frekvenci. Takže zatím jsou využité tři frekvence. Je tam jedna pro obsluhu nakládkových míst a ještě by teda mohly být dvě pro strýčka příhodu, kdyby bylo potřeba posunovat vlakovou mašinou a na zálohových frekvencích by se pracovalo... Prostě v Libni je, z pohledu používaných frekvencí, největší bordel co jsem kdy zažil!!! Byl před změnou frekvencí a je i po, možná ještě větší. Martin |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4604 Registrován: 9-2005 |
VxY: jako sorry, nikomu nejde o to dělat to furt stejně, ale o to nemít se stejnou prací větší vopruz! Klidně rovnou napište, že jestli má výpravčí/dispečer připomínky, ať dá výpověď. Za branami přece čekají davy zájemců o tuto práci.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Lib
|
|
Neregistrovaný host 89.102.65.3 |
Teď jsou v Libni na věži tři výpravčí: hlavní, dispoziční a zátěžový. Dispoziční a hlavní se během směny vystřídají, zátěžový sedí na svém postu po celou dobu své směny. Zátěžový plní příkazy hlavního výpravčího, komunikuje s posunem a to nejen vlaky Carga, ale i jiných dopravců. Práce na ranžíru je obvykle v jeho kompetenci a samozřejmě nejen to. Dispoziční dělá rozkazy, zpracovává došlě depeše, které mu během jeho směny přijdou. Též řeší zpravování i v dalších, asi pěti stanicích, kam je nutné dálkově posílat rozkazy. Co kam se posílá je celkem dobře dané technologií práce. Takže nejprve jezdíš, pak se přesuneš na rozkazy a nejlepší pak bývá úterý nebo středa, kdy chodí výluké depeše. Samozřejmě je někdy zábava, i když je na začátku dispozice a poté hlavní... Co se týče vysílaček v Libni, tak si myslím, že fírové se určitě do Libně těší, protože nikdy pořádně neví, kde mají výpravčí hledat. Možností je několik. I po přepojení na CDP by měla zůstat, dle závěrové tabulky, při jízdě ze 102 kolej směr Praha hl.n. první stavění přes pomalou spojku a jedině variantní cestou jet přes rychlou spojku. Jinak v Libni by opravdu měli zůstat dva výpravčí. Jeden zátěžový a pohotovostní pro CDP. Ovládání kdo co bude dělat se asi bude řešit za pochodu a to díky tomu, že Libeň je z pohledu jiných ranžírů opravdu krapánek specifická. Jinak v neděli začíná přestavba ranžíru a bude trvat dva měsíce. Až poté se bude zapojovat zabezpečovací zařízení Vlakotvorba se částečne útlumí, ale né úplně. Využije se výtažná kolej od Vysočan.... |
Luboš_3.21
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 825 Registrován: 4-2014 |
Dovolím si položit jednu otázku, jak by asi dopadly celé Vršovice, kdyby tam ještě existoval ranžír? to by asi byl také pěkný guláš, ale kdoví. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11857 Registrován: 5-2002 |
L3.21: Dovolím si položit jednu otázku, jak by asi dopadly celé Vršovice, kdyby tam ještě existoval ranžír? Možná by to nic hrozného nebylo, protože je v klasickém uspořádání, čímž odpadá spousta kolizí typu vytahování do výtahu nebo výjezd proti spouštění... |
Luboš_3.21
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 826 Registrován: 4-2014 |
Hajnej - díky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4605 Registrován: 9-2005 |
Změna SW v Libni bude až při zapojování nového kompasu. A je nanejvýš žádoucí ty připomínky (VC ze 102, automatické vracení odvratů aj.) zrealizovat při té změně.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2859 Registrován: 7-2006 |
Myslím ale,že s tím my nic nenaděláme ..
ICQ 237-113-861
|
4581111
|
|
Neregistrovaný host 37.221.251.249 |
O libeňském ranžíru a úpravách pojednává i srpnový Cargovák.No,možnost je,že řízením Libně pověří borce,,od Řečan"a bude klid... |
Luboš_3.21
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 828 Registrován: 4-2014 |
A nebylo by lepší, kdyby bývaly zachovány ty Vršovice a Libeňský ranžír se zrušil. Přeci jen ty Vršky byli uspořádány klasicky a měli větší kapacitu, než ta Libeň. Na druhou stranu by dnes ovšem ty Vršky překáželi při dostavbě koridoru z Hostivaře na Hlavní n. a trať by se musela optimalizovat v původní stopě. |
CDP Praha
|
|
Neregistrovaný host 213.226.252.42 |
4581111: snad na to vedení CDP taky přijde. Nejchytřejší výpravčí byli odjakživa z malých nácestných stanic, ti dokázali hubou odřídit cokoliv (kamkoliv) . Tím rozhodně nechci napsat,že by byl xy špatný , určitě by Libeň dokázal odřídit. Jen o té práci v uzlech toho zatím asi tolik vědět nebude, jinak by tu nemohl "zmáknutí Řečan s Přeloučí" zmínit ani ve srandě, když se tu řeší Libeň a podobné uzly . Samozřejmě, ono se to nakonec nějak bude zvládat, nic jiného nezbyde, ale přínos to opravdu nebude |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11864 Registrován: 5-2002 |
L3.21: A nebylo by lepší, kdyby bývaly zachovány ty Vršovice a Libeňský ranžír se zrušil. Přeci jen ty Vršky byli uspořádány klasicky a měli větší kapacitu, než ta Libeň. Nebylo - právě proto, že pro současné potřeby vlakotvorby v Praze byly velký až moc... |
Luboš_3.21
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 829 Registrován: 4-2014 |
Hajnej - takhle, kdyby došlo ke zrušení ranžíru v Berouně a Kralupech tak by se ta kapacita možná z části naplnila, ale z hlediska řízení provozu a uspořádání kolejiště by ty Vršky vyhovovali lépe, než ta Libeň. Necháme se překvapit jak to nakonec celé s tou Libní dopadne, možná že konečný výsledek bude překvapivý, ale kdo ví. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2877 Registrován: 11-2008 |
ad Luboš_3.21 : Máš pravdu předsedo. Už se tady debata na téma "Libeň" tak trošku stáčí někam jinam. Počkejme cca 2 - 3 měsíce a uvidíme. Jak říkáš, možná budeme všichni překvapeni. |
Luboš_3.21
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 830 Registrován: 4-2014 |
Výpravčíxy - mě zajímalo jen to porovnání bývalých Vršek a současné Libně. To že ranžír ve Vrškách je již nenávratně v propadlišti dějin, je bohužel sice smutné, ale s tím se už nedá nic dělat, když se nákladní doprava přesunula a stále přesouvá na rychlejší kola kamionů. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6942 Registrován: 5-2007 |
Luboš_3.21: Poslednou dobou to už nie je ani tak na kola kamionú ako do Uhříněvsi a na Žižkov, resp. po novom do Mělníka... (Příspěvek byl editován uživatelem asdf.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11865 Registrován: 5-2002 |
L3.21 ale z hlediska řízení provozu a uspořádání kolejiště by ty Vršky vyhovovali lépe, než ta Libeň V případě Vršovic vidím zásadní problém v tom, že jsou uprostřed zástavby, takže mají problém s hlukem (Libeň ale nakonec taky). Za východního větru se skřípot zarážek nesl až k nám domů, což je cca dvaapůl kilometru (a mám za to, že bez přímé viditelnosti). Uspořádání kolejiště budiž, zapojení vjezdové skupiny taky budiž, ale odjezdy na tom byly docela bledě a měly se předělávat na usměrněné. Ty by ale pohřbily jak depo, tak i dnes zamýšlený koridor, a ONJ by se asi taky "zasmyčkovat" nepodařilo. Koneckonců zkus se podívat, kde je Curych a kde "jeho" ranžír v Limmattalu (mezi Killwangen-Spreitenbachem a Dietikonem). Rázem Ti z toho vyjdou ty Kralupy a Berouny... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 106 Registrován: 6-2016 |
Hajnej: Cestou na lyžbu ve Franreichu kolem toho jezdíme. Proto musím konstatovat, že Kralupy na to místopisně nemají ani náhodou! Beroun už je na tom o hodně místopisně lépe. Ale jaxi tam vázne přísun nákladů - kapacita místních tratí pro nákladku není největší... K těm čubám ve Vršovicích - to nebylo nic proti Sergejům! Bydlel jsem nad Kohinorkou a přímá viditelnost bohužel byla... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6402 Registrován: 4-2003 |
A nebylo by lepší, kdyby bývaly zachovány ty Vršovice a Libeňský ranžír se zrušil. Přeci jen ty Vršky byli uspořádány klasicky a měli větší kapacitu, než ta Libeň. Zachovány jak - brutálně vyžilé kolejiště, ohromná zabraná plocha, příšerná spotřeba pracovní síly a proti tomu relativně moderní a kompaktní nádraží v Libni. když se nákladní doprava přesunula a stále přesouvá na rychlejší kola kamionů Pohled to starýho plánu vlakotvorby spíš napovídá, že se propadliště dějin propadli četní přepravci a ti noví dráhu vesměs nepotřebují, protože nikdo nezakládá doly a kovohutě a ten zbytek se přesunul do Uhříněvse.
Makat je fakt na ...
|
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8659 Registrován: 3-2007 |
Tak samozřejmě nikdo netvrdí, že by vršovický ranžír musel zůstat bez větší mechanizace s brzdaři a podobně, ovšem dneska je to zbytečná diskuse, mnohem lepší by bylo se soustředit na Libeň a odstranit tam kolizní místa a řešit dlouholeté provozní problémy,které tam podvazují kapacitu. Stejně jako odstranit slabá místa pražského uzlu (dnes speciálně Malešice-Krč a Hostík-Krč a Vyšehrad + most přes Vltavu a problematiku napojení Smíchov spol.n. a nějakého koncepčního řešení tamtéž). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11869 Registrován: 5-2002 |
ML: mnohem lepší by bylo se soustředit na Libeň a odstranit tam kolizní místa a řešit dlouholeté provozní problémy,které tam podvazují kapacitu Mám za to, že už soustředění provedeno bylo a byl vynalezen přesmyk do Malešic, který momentálně čelí náporu Kužvartovo bílejch koní... |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8661 Registrován: 3-2007 |
"Soustředění provedeno bylo" no asi nebylo, když právě na takovýto příspěvek reaguji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4239 Registrován: 9-2011 |
Poslednou dobou to už nie je ani tak na kola kamionú ako do Uhříněvsi a na Žižkov, Na Žižkově ta "poslední doba" skončila k 31.12.2015. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11875 Registrován: 5-2002 |
ML: já myslel to nejbolavější kolizní místo v podobě křížení osobky... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6949 Registrován: 5-2007 |
Aleš_Liesk.: Viď zvyšok vety. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6239 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:já myslel to nejbolavější kolizní místo v podobě křížení osobky... Kdo ví, zda Mladějov třeba nemyslel to, že z ranžíru v Libni nelze odjet z kolejí 51 až 59 také ve směru Běchovice a Malešice, neb v současnosti se z nich dá odjet jen ve směru Holešovice a také na ně konečně mít možnost ze všech uvedených směrů přijet, dále že koleje 61 - 62 neumožňují i příjezdy od Holešovic. Ranžír by pak byl asi výrazně univerzálnější.............. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2878 Registrován: 11-2008 |
Technická poznámka : Počátek diskuse o Libni, byl o tom, jak budou komunikovat výpravčí / dispečeří se zálohou Carga a dalším posunem. Vznikl tu názor, že bez toho, aby na kolejiště výpravčí viděl přímo z okna, to nepůjde. Z CDP to nepůjde uřídit, když tak s velkýma problémama. Ale pak se debata přesunula trochu někam jinam. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11877 Registrován: 5-2002 |
Bram: Kdo ví, zda Mladějov třeba nemyslel to, že z ranžíru v Libni nelze odjet z kolejí 51 až 59 také ve směru Běchovice a Malešice Není nelze jako nelze - běžně se odjíždí i dnes, akorát je první část cestou posunu. Problém to přináší zdá se hlavně v zadávání čísla vlaku, které nutí obsluhu stavět odjezd na poslední chvíli, což se zas (celkem právem) nelíbí fírům. Myslím si ale, že předělat Se205 na hlavní návěstidlo by snad nic proti ničemu nebylo (ale absenci přesmyku by to stejně nevyřešilo)... také na ně konečně mít možnost ze všech uvedených směrů přijet Nevím, jestli by to bylo zrovna šťastné řešení. Vjezd do směrových kolejí je záležitost celkem dost neobvyklá a je k vidění málokde. Většina ranžírů, které jsou řešeny jako dvouobvodové, si vjezdovou grupu ponechávají a slučují směrovou skupinu s odjezdovou. Hlavním důvodem jsou dost velké rozdíly mezi spádovištním ZZ a běžným SZZ. Souhlasím ale v tom, že vjezdová skupina v Libni počtem a délkou kolejí zrovna nepřekypuje (hlavně koleje 112-116). Otázkou je, jestli by při nějaké obnově svršku nestálo za to převést koleje 51 a 52 k ní, a to i za cenu zrušení "koleje" 112a (míněno zrušení příslušných cesťáků), a náhradou zapojit koleje 63 a 64 tak, aby se z nich dalo odjet. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4606 Registrován: 9-2005 |
Odjezd z ranžíru do Běchovic nemusí být stavěn na poslední chvíli kvůli zz, ale kvůli křížení směrů, a musí být zadáno na poslední chvíli číslo vlaku tak, aby tento neprojel odjezd bez čísla vlaku. A na to při rychlém rozjezdu má výpravčí tak dvacet vteřin. V tu dobu výpravčí nemůže dělat jic jiného, bo by to číslo nestihl zadat. Do Malešic lze posílat PO přes GTN, avšak do Běchovic jedině JOPkou. Vjezdová skupina v libni je pro současný provoz nedostačující. Dále výrazně chybí cesťák od Holešovic,terý na reléovce byl, takže dneska běžný NEX MTR a jiné dlouhé vlaky při stání u vjezdu od Holešovic blokují výhybku na Rokytce Dále třeba na úvrati v depu Vítkov není kolejový úsek (přestože vúvraťové výhybce je), takže se na úvraťující Sv dá krásně zapomenout, řeší se to štítkama, což jevopruz). A úvraťuje se tam tak 12 x denně.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11882 Registrován: 5-2002 |
Qěcy: Dále výrazně chybí cesťák od Holešovic,terý na reléovce byl, takže dneska běžný NEX MTR a jiné dlouhé vlaky při stání u vjezdu od Holešovic blokují výhybku na Rokytce To už je holt ten cílovej stav s přesmykem, kdy stání u vjezdu nebude zdaleka tak často potřeba (ne-li vůbec) - a k tomu snaha co nejvíc se zbavovat návěstidel na NZV. Dále třeba na úvrati v depu Vítkov není kolejový úsek (přestože vúvraťové výhybce je), takže se na úvraťující Sv dá krásně zapomenout, řeší se to štítkama, což jevopruz). A úvraťuje se tam tak 12 x denně. Svého času zněl rozkaz jasně: Vítkov utlumit. Proto se i škrtla 304. kolej (zbyl z ní ten pahejl úvratě). |
djst
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 487 Registrován: 8-2014 |
a k tomu snaha co nejvíc se zbavovat návěstidel na NZV. Tak ono by mnohde stačilo brát zábrzdnou vzdálenost podle traťové rychlosti v místě, a ne podle maximální rychlost celé tratě...
pokud mi chcete poslat mail, klikněte zde
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6952 Registrován: 5-2007 |
djst: Pred x rokmi sa povedalo, že sa teda nedostatočnosť vlakového zabezpečovača bude doháňať tým, že si bude nejaké brzdné krivky "aspoň" cucať z prsta, a prijalo sa, že zábrzdná vzdialenosť bude všade 1000m (aby si ich mohol vycucať aspoň teoreticky správne). Takže o rýchlosť už nejakú dobu vôbec nejde. |
Názor
|
|
Neregistrovaný host 85.70.254.173 |
Ne že já bych byl se vším spokojený, mnohé by se dalo vylepšit, ale podle některých příspěvků to tady vyznívá, že si to představují asi takto : Chtěl bych dělat výpravčího na ZZ, které za mne všechno ohlídá, vše bude dělat automaticky, já nebudu muset na nic myslet a jen se budu koukat, jak to bude samo jezdit .... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4607 Registrován: 9-2005 |
Názore, však ono to přesně takto mnohde funguje. I v Praze na jisté dráze.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Názor
|
|
Neregistrovaný host 85.70.254.173 |
Jenže metro je něco jiného ..... |
djst
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 488 Registrován: 8-2014 |
Asdf: Ano, tento vlakový zabezpečovač toho hodně napáchal. Tak ale třeba mezi cesťáky na Masaryčce od viaduktu (Lc 701 a Lc 702 myslím) a koncem kolejí (Lc 1-Lc 7) je traťová rychlost 30 km/h, vzdálenost něco přes 400 m, kód VZ žádný a stejně tam svítí Opakování návěstí výstraha.
pokud mi chcete poslat mail, klikněte zde
|
lika poka
|
|
Neregistrovaný host 89.176.243.168 |
Je na JOP, nebo GTN přícod předvídaného odjezdu doprovázen zvukem podobně jako v EDD? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 171 Registrován: 10-2007 |
Ano, na GTN je. Zvuk je na GTN po celou dobu než je POdj odsouhlasen, případně než je vložen do JOP. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6971 Registrován: 5-2007 |
Na GRADO to funguje v zásade rovnako ako na GTN. |
ZZ
|
|
Neregistrovaný host 46.135.81.6 |
Není to tak vždy, pokud je GTN doplněno v sousední stanici o TCV, tak podj žádný zvuk nedává. To co popisuje té je vazba EDD a GTN bez TCV. |