| Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Ostatní úzkorozchodné dráhy » Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 10. 02. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 10. 02. 2016dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2006 Registrován: 7-2005 |
ad Orlí spár - rozchod 550 mm byl už čistě motorový (dodávky BND30 v období 1956-58), maximálně elektrický (sovětské strole + české TLD 6,5). Můj odhad na zrušení rozchodu 600 mm je do roku 1954. Ale opět jen někde... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1147 Registrován: 12-2007 |
Ak by niekto nechodil na červené stránky: http://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/5964-Lesna-zeleznica-Topolc ianky/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2007 Registrován: 7-2005 |
Já nevím, ale neřešilo se tu již, že na LŽ Topolčianky byly dodány v prosinci 1912 od firmy O&K tři lokomotivy se jmény Augusta, Gertruda, Carola? U barona Stumera se měla objevit i lokomotiva Edith. Tovární číslo 4050/1911 připisuje výrobce akumulační dvounápravové mašince o rozchodu 600 mm, kterou výrobce dodal v 04.1910 pro Brikettfabrik Emden, Emden. Podle referenční listiny firmy O&K se v Topolčiankách u firmy Petö objevila v 03/1920 již použitá lokomotiva O&K 7695/1916. Tu následně převzal i stát a vydržela zde do roku 1959. A Petö vsadil velmi brzy na motorové lokmotivy a již v roce 1924 dodal O&K třiosou lokomotivu typu S30. V roce 1928 na rozchod 600 mm motorovu lokomotivu typu M o výkonu pouhých 7 ks. K té se v roce 1930 přidala od stejného výrobce i typ RL1a. A pro rozchod 760 mm, v roce 1932, opět tříosá naftová RL 4. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2527 Registrován: 6-2007 
|
Konečně se u nás objevilo trochu více sněhu ![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 170 Registrován: 8-2015 |
Video z maďarské úzkokolejky Nagyborzsony: http://kisvasut.hu/view_cikk.php?id=2883 |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3909 Registrován: 1-2012 
|
Video svědčí o tom, že obnovený propojovací úsek mezi úzkokolejkami (Szob -) Márianosztra a Nagyirtás (- Nagybörzsöny) již je stavebně dokončen a sjízdný. V jízdním řádu na letošní sezonu je však pořád ještě mezera: http://www.kisvasut.hu/view_cikk.php?id=2840&rfa=8 Pročpak? |
|
johnykiller
|
|
|
Neregistrovaný host 95.103.43.89 |
Cogwheel: Asi typický byrokratický problém: trať nie je skolaudovaná. Z rovnakého dôvodu sa u nás v košiciach preťahovalo obnovenie električkovej dopravy a rovnako je to aj v Bratislave s traťou do Petržalky. Zrejme majú rovnaké prieťahy aj v Maďarsku. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 485 Registrován: 11-2002 
|
Možno v tomto sa o tom hovorí, ale nem tudom magyarul ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") ja som Záhorák. https://www.youtube.com/watch?v=-ZmKqKdKMcE |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 435 Registrován: 9-2006 |
V sobotu 23.1.proběhlo na ČHŽ neformální setkání přátel rozchodu 760mm.Součástí speciální jízdy, byl křest nové knihy"Z Prešova na Sigord" od S.Kontúra. \Foto:L.Veselý |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2367 Registrován: 1-2006 
|
Hrabě : krásný fotéčky, díky . Copak je to za roubenku na poslední ![[fotic]](https://www.k-report.net/discus/clipart/fotic.gif "[fotic]") ? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 436 Registrován: 9-2006 |
Mixmouses:Filmová roubenka "Pokoj v duši" |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2368 Registrován: 1-2006
|
Díky |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3912 Registrován: 1-2012
|
ad Jožo_k: To není reportáž k obnově úseku Márianosztra - Nagyirtás, ale o stavbě nové úzkokolejky Bicske - Felcsút. Vede k jakési fotbalové akademii a využívá část tělesa zrušené 1435 mm trati Bicske - Székesfehervár: http://www.origo.hu/itthon/20151122-az-allam-hosszabbitja-meg-a-f elcsuti-kisvasutat-etyekre-is-bekanyarodik-majd-45-kilometeres-is -lehet.html Stavba má zelenou, protože se tam narodil premiér Maďarska Viktor Orbán. Je možné, že úzkokolejka bude ještě prodloužena. |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3913 Registrován: 1-2012
|
Přesněji řečeno: Orbán se narodil dne 31. května 1963 v Székesfehérváru. Dětství prožil ve dvou nedalekých vesnicích Alcsútdoboz a Felcsút, a to až do roku 1977, kdy se jeho rodina přestěhovala do Székesfehérváru. Takže toto: https://hu.wikipedia.org/wiki/Bicske%E2%80“Sz%C3%A9kesfeh%C3%A9 rv%C3%A1r-vas%C3%BAtvonal je železnice Orbánova dětství. ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 486 Registrován: 11-2002
|
Áno (už som to medzitým zistil), takže Maďari aj v súčasnosti budujú novú úzkú! Tým odkazov som si pozrel viac na túto tému a na mieste starej trate, ktorej zvyšky ešte niekde sú (či nedávno boli - kde sú Rómovia?) sa ide robiť nová úzkokoľajka a celkom moderná! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 437 Registrován: 9-2006 |
Jožo k : Ne že se staví, ona je komplet na klíč postavená včetně depa,dílny,stanice a restaurace! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 706 Registrován: 7-2008 
|
Felcsúti kisvasút a celkovo dedina je v Maďarských kruhoch dosť kontroverzná téma. Výstavba štadióna, za ktorý by sa nehanbil akýkoľvek prvoligový tím, teraz úzkorozchodka. Zaujímavosťou je, že sa tu ráta ročne s prepravou 1 až 2,5 miliónov ľudí ročne (čo je samozrejme nezmysel), pre porovnanie, Lillafüredi kisvasut v Miskolci prepraví ročne cca 200 000 cestujúcich. Ako bolo spomenuté, je v príprave stavba ďalších kilometrov trate do Bicske (napojenie na štreku Buda-Komárom-Rajka), čím by železnička dostala k normálnerozchodnej železnici a ďalej predlženie od arboréta do Herceghalomu, čiže cca 45 km. |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3918 Registrován: 1-2012
|
Pár fotek z loňského podzimu je na: http://www.kisvasut.hu/showgallery.php?a=1811 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 487 Registrován: 11-2002
|
No, ešte keby im ten ich štedrý sponzor zatiahol nejaké moderné súpravy a pochopiteľne, čím skôr to napojil na trať v Bicske! ![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]") |
|
Vagonet
|
|
|
Neregistrovaný host 213.191.98.27 |
Procházka po trase řepařky Trnava - Nižná |
|
Vagonet
|
|
|
Neregistrovaný host 213.191.98.27 |
Trnava II |
|
Vagonet
|
|
|
Neregistrovaný host 213.191.98.27 |
Trnava dokončení |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2369 Registrován: 1-2006
|
Málem bych zapomněl - nějaké nové info z dymokurské řepařky . |
|
Strumi
|
|
|
Neregistrovaný host 78.102.119.76 |
Pánové, měl bych tu na znalé jeden dotaz... ČKD pro Jugoslávii ("Zemaljskaja uprava za šumsku industriju, Zagreb") vyrobila 10 lokomotiv typu 760 CP 90 (typ č. 129, výr. č. 2491-2499). Zákazníkem však, z politických důvodů, odebrány nebyly. Pak přešly do služeb tuzemských firem a snad sloužily na stavbě Vážské kaskády, jedna údajně v Podbrezové a tři v Prachovické cementárně... Má někdo z Vás informace, které by to potvrdily? Najdou se fotografie tohoto typu z jejich pravidelného provozu a informace kde, jak a kdy tyto stroje dosloužily? Moc děkuji, přeji hezký večer! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1132 Registrován: 5-2009 |
Strumi: vzhledem k tomu, že jedna z těchto lokomotiv je dnes v Nitře, kam přišla po službě v Podbrezové, tak na tom něco bude.
Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát. Japonské přísloví |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2009 Registrován: 7-2005 |
Myslím, že když tazatel zabředne do historie této diskuze, tak v nedávné době najde pár poznámek k tomuto tématu. Minimálně s reakcí na text v knize "Lokomotivní škola" č.3. Už nemám sílu to opakovat. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1986 Registrován: 11-2006 
|
Při brouzdání ruským "Parovozem" jsem narazil na poměrně aktuální snímky ex JHMD T47.021 z Dětské železnice v Jekatěrinburgu (v období socialismu Sverdlovsk). Na této dráze se ovšem nachází i parní lokomotiva, která mi nejvíce ze všeho pripomíná průmyslovou dráhu "Die Mansfelder Bergwerksbahn".V odkazu na video přejděte rovnou na čas 7:50, pokud Vás nezajímají proslovy a pionýrské průvody. Každopádně tip na výlet. T47.021 Jekatěrinburg lokomotiva č.9
Jsem první a zároveň i poslední ve státních službách . . . E 499.001
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 547 Registrován: 10-2003 |
Dostala se ke mě nabídka na DH120 z Kladna 7 Kč/kg........ Ale kdyby měl někdo zbytečný peníze |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2530 Registrován: 6-2007
|
Před pěti lety vypadala nějak takto... Ale už tehdy to tam vypadalo, že co nevidět budou rozpálené všechny, několik už jich bylo různě rozpůlených a vyřezaných. Nicméně pár kousků bylo relativně kompletních. Škoda že nám to tenkrát o kousek uteklo. |
|
Petr_k
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11332 Registrován: 4-2003 
|
Archiv ČT24 - Zimní čas: doporučuji 10. klip "Dobývání slatiny kolem Františkových Lázní" ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") E499001 - je to orenštajna z Mansfeldu: http://narrow.parovoz.com/newgallery/?ID=150791&LNG=RU#picture (Příspěvek byl editován uživatelem petr_k.) Nur selten kommt was besseres nach. (Franz Josef Karl von Österreich) |
|
Neregistrovaný host 195.91.20.163 |
ad Tratovak, zdepa a LŽ Topoľčianky: Lokomotívy O&K Augusta, Carola, Gertrud a neskôr aj Edith boli dodané na LŽ Topoľčany. To je okresné mesto na druhej strane pohoria Tribeč. Loko O&K 7695 prešla po ukončení prevádzky z Topoľčianok do Topoľčian. Otázka je kedy a či vôbec bola nasadená do akcie. Ešte v roku 1976 stála v burine pred novým depom za plotom v podniku Mier. |
|
J.Marek
|
|
|
Neregistrovaný host 109.80.46.192 |
Ještě k úzké v bývalé Poldi Kladno.Když vidím tu DH 120-nevíte jestli se tam ještě jezdí,nebo je všechno mrtvé? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 89 Registrován: 9-2015 |
Palči:Prosím neviete ako vizerala O&K 7695 ? Ďakujem |
|
BSDKučerapavel
|
|
|
Neregistrovaný host 178.255.168.28 |
- doplnění o par. lokomotivách typu CP 760/90, vč. - 2491/49, 1950, ČSSZ, stavba Nové Město/Váhom - 2492/49, 1950, ČSSZ, - - " - - - 2493/49, 1950, ČSSZ, - - " - - - 2494/49, 1950, ČSSZ, - - " - - 2495/49, 1950, železárny Podbrezová, oz. 9,(7) 1981, žel.uč. Bratislava-Vajnory 1988, ŽOS Č.Velenice, oprava, provozní 1988, NPŽ, Nitra, oz. U 36.001 - 2496/50 1950, ČSSZ, stavba Nové Město/Váhom - 2497/50 1950, Prachovické cementárny - 2498/50 1950, ČSSZ, ? 1950, Manganokyzové závody Chvaletice 1954, Železorudné baně DŽ Markušovce - Ráztoky. 1964, vyřazena, předána n.p. Cesty Košice. - 2499/50 1950, Prachovické cementárny |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2011 Registrován: 7-2005 |
ad Palči - ano, máš pravdu - seknul jsem se. Topoľčiany nejsou Topoľčianky. To je jako Turnov a Trutnov |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2012 Registrován: 7-2005 |
ad BSD a Strumi - ano, tovární seznam udává tyto data tov.č.2491 až 2494 - dodány ČSSZ, Nové Mesto nad Váhom ; 2495 a 2496 - dodány ČSSZ, závod Pardubice, cementárna Prachovice ; 2497 až 2499 - dodány ČSSZ, centrální dílny, Nové Mesto nad Váhom. Sedm dodaných na Slovensko putovalo po vodních stavbách, ale díky specifickému stavebnímu rozchodu byly většinou pohromadě. Slovenské stavební firmy znaly především 600 mm, a až Lozovský a Konstruktiva použily 900 mm. Už v roce 1956 je znám převod některých do Čech, kde dvě sloužily na úzké dráze oceláren v Mostě. Další čtyři znám, díky kotelní evidenci, jako vytápěčky (2x Pozemní stavby Ostrava, 1x Pražské cihelny, závod Kutná Hora). Naopak ty dvě plánované pro Prachovice byly přemístěny v létě 1952 do Chvaletic, aby odtud jedna v lednu 1954 putovala do Markušovců a druhá v březnu 1954 do Podbrezové. Po zrušení dráhy v Markušovcích skončila mašina jako vařák asfaltu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2735 Registrován: 5-2002 |
![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") A nebo Žebrák a Točník |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 747 Registrován: 10-2006 
|
Zdepa: To mě povídej. Celý den jsem v Trutnově hledal pilu s BN15Rkem ![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2013 Registrován: 7-2005 |
U Turnova a Trutnova mám už mimotechnickou pomůcku - řeknu si to německy Turnau / Trautenau a hned jsem doma. To kratší je "na kratší" pardubicko-liberecký a to delší je "na delší" rakouský severozápadní..... Já vím - blbost, ale pomáhá. Když bych znal Topoľčianky a Topoľčiany v maďarštině, tak se třeba nespletu. S tím Žebrákem a Točníkem, je to taky pravda. Byť jsme tam byl se základní školou na výletě, tak už taky nevím. Je to dávno.... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2014 Registrován: 7-2005 |
No ale zpět na malé koleje. Ročenka ČSD pro rok 1938 a SŽ pro rok 1942 říkají co a jak.... Taky jsem našel poznámky, které říkají že již v roce 1895 byla postavena koňka od stanice Topoľčianky do polesí Jedlová-Kostoľany. V jejím tělese nechal A.Petö postavit v roce 1916 úzkou o rozchodu 760 mm. S tím rokem je to zvláštní, protože již v roce 1913 dodala budapešťská lokomotivka prostřednictvím firmy R&K lokomotivu typu 94 pro Peto Albert Tégle- és Cserépgyára, Nagytapolcsány. K ní se přidala již zmiňovaná O&K 7695/1916. Zde výrobce udává dodání v roce 1917 Gerbau Serbische Staatbahn. Jde o to zda byla skutečně dodána. V roce 1924 vystavil kotelní komisař v Nitře duplikát původního certifikátu kotle. V původní certifikátu byl nejstarší záznam od výrobce (O&K Drewitz) z 16.8.1916 a pak až záznam o kontrole kotle 2.3.1920 ing.Tódtem, který na ní pak v 04/1921 provedl ve Zlatých Moravcích tlakovou zkoušku. Dle evidence v roce 1922 udává Petö 2 parní a 2 motorové lokomotivy,kdy jednu vyrobila budapešťská lokomotivka a zbylé O&K. V rámci pozemkové reformy převzal pozemky a lesní dráhu Čsl.stát. Maďarka později putovala do Žarnovice a taky do Kriváně. O&K podle kotelních podkladů byla revidována v Topoľčianoch poprvé 21.1.1960. V seznamech uvedená drezína byla Tatra typu 15a (stejná jako jezdila na ČHŽ, PLŽ, Usť Čorné,...) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2015 Registrován: 7-2005 |
Jedna z Petöho motorových lokomotiv |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1277 Registrován: 3-2006 
|
Pro M 120. 421 - jak se tady psalo o nové točně v Sendražicích, byl jsem se tam o víkendu kouknout na tu "problematickou" točnu v rámci nějakýho kování protože jsem si říkal, co tam může být za problém, když to je tak jednoduchý zařízení. No a ať jsem koukal jak jsem koukal a točil točnou o půl kruhu či celý kruh a zasouval a vysouval jazyky po 180 či 360 stupních otočení , vždycky se bez problémů zasunuly tam, kam měly. Jestli jsi ale neměl na mysli zatím nedostavěné paprsky, tak nevím či nenašel jsem problém o kterém jsi psal. |
|
BSDKučerapavel
|
|
|
Neregistrovaný host 178.255.168.28 |
ad Zdepa,, v poznámkách mám lokomotivu výroby Bp. (3265/1913),Dt, typ 94.1 vletech 1913 - 1923 vedenou na LD v Topolčanech. Od r. 1923 - 1929 na LD v Žarnovici a v r. 1929 - 1930, LD Kriváň - Hriňová. Již nevím kde jsem k tomuto údaji přišel, ale je možná záměna jmén Topolčany a Topolčianky. Faktem je, že se udávají první dodané lokomotivy do Topolčan, OK Augusta, Gertruda a Carola (ta od r. 1914 v Bošanech). Topolčianskou LD A.Petö stavěl až v r. 1916 (nebo uvedl do provozu). je mi to záhadou. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2016 Registrován: 7-2005 |
ad BSDKučerapavel - třeba zbytečně řešíme vyřešené,jen se zatím neozval nějaký znalec dané problematiky. Data o přesunech Žarnovica a Kriváň jsou asi z publikací, které k tématu vyšly. Jen ten přesun do Žarnovice musel být později. Zajímavější je ale to, jak po po roce 1931 lokomotiva 3265 zmizela z evidence. Jinak v roce 1916 se začalo se stavbou z Topoľčian přes Práznovce a Klátovu Novu Ves do Cibajky. Zde jezdila lokomotiva CAROLA a později i EDITA - více v knize o obci Práznovce z roku 2008. Text o úzké - Tomaš Haviar |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 41 Registrován: 2-2011 |
Pořad Gejzír na ČT1, reportáž o stavbě dálnice D1. Pokud se nemýlím, jde o jednu ze čtyř RIIIc vyrobených v továrně Breitfeld & Daněk v Blansku. Ví někdo víc? (Příspěvek byl editován uživatelem Zado.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 90 Registrován: 9-2015 |
Zado: Mohla to byť aj ČKD ktorá bola vlastne kópiou pôvodného výrobku od továrne Briefeld & Daňek . Viem že sa vyrábali okolo roku 1940. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2017 Registrován: 7-2005 |
Podle knihy ing.Bauera - Stroje na stavbách, je onou lokomotivou MÁRINKA původní stroj RIIIc vyrobený v roce 1918 pro c.k. armádu. Byl provozován firmou Litická stavební společnost na stavbě dálnice úsek 6/2 - Všechromy-Mirošovice |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1185 Registrován: 10-2005 
|
Nějaká úzká z dolu Darkov. Důl stále funguje, ovšem tato kolej byla poblíž čerstvě vytrhané vlečky.
Punk's not dead!
|
|
Neregistrovaný host 195.91.21.250 |
LŽ Topoľčany / LŽ Topoľčianky: Zámeny podkladov pre tieto dve URŽ sú pomerne časté. Vyplýva to aj z toho, že pomaďarčené názvy sú Nagytapolcsány pre Topoľčany a Kisstapolcsány pre Topoľčianky. Úzkorozchodnú priemyselnú poľnohospodársku a lesnú železnicu v Topoľčanoch (tak znie jej názov v dobe výstavby) postavil barón Leopold Haupt-Stummer. Tak isto aj spomínanú úzkorozchodnú železnicu z Bošian do Klátovej Vsi, resp. na Cibajky. Tieto dve železnice mali byť pôvodne spojené a to cez spomínanú obec Práznovce. K prepojeniu, ale nikdy nedošlo - nepodarilo sa vykúpiť pozemky a hlavne ČSD nedali súhlas na prekríženie normálnerozchodnej trate, aj keď to technicky nebol problém. S týmito železnicami nemal Albert Petö nič spoločné. V Bošanoch jazdila lokomotíva O&K 6014 Carola, loko Edita tam jazdila vtedy, keď bola Carola v oprave. Pokiaľ sa týka lokomotívy Bp. (3265/1913),Dt, typ 94.1, tak tá sa v Topoľčanoch neobjavuje v žiadnom dokumente a myslím si, že ide skutočne o zámenu s Topoľčiankami. Pokiaľ sa týka Topoľčianok tak prvú LŽ vybudovali vojaci v roku 1895 pre grófa Keglewicha. Od roku 1897 patrili majetky už arcivojvodovi Augustovi Habsburskému, od roku 1918 ČSR. Prvá nájomná zmluva A. Petöa na ťažbu dreva je známa z roku 1913, drevo ťažil do roku 1924, kedy mu štát zmluvy vypovedal. Lesná železnica bola zoštátnená a Petö za ňu dostal 3 mil. korún. Zostala mu časť v dĺžke 1820 m, vlastne to bola odbočka do tehelne. Štát mu však udelil povolenie na 50 rokov užívania celej železnice na odvoz hliny bezplatne, neskôr za polovičné udržovacie poplatky. Petö pôvodnú animálnu železnicu z roku 1895 prestaval. Stalo sa tak okolo roku 1916, avšak trasovanie na niektorých miestach zmenil. Pre zlú technickú úroveň prestavby bola trať už v rokoch 1925 - 1926 znovu rekonštruovaná. Čo sa týka dodania lokomotívy v roku 1913 a že je to divné, keď LŽ fungovala na paru až od roku 1916, je potrebné si uvedomiť, že druhá hlavná podnikateľská činnosť A. Petö boli výrobky z hliny. Teda tehly, škridle, žľaby a pod. Za týmto účelom mal vybudovanú dopravu v podniku a dopravoval aj hlinu z rôznych hlinísk v okolí Topoľčianok. Preto predpokladám, že lokomotíva z roku 1913 slúžila na tieto účely. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2018 Registrován: 7-2005 |
ad Palčí - děkuji. Mezi tím jsem doma prohrabal ty dvě krabice, kde mám materiál ke slovenským lesním drahám a našel i ten nevydaný rukopis o LŽ v Topoľčanoch (Stummer) od pana ing.B. |
|
Tomas Haviar
|
|
|
Neregistrovaný host 178.40.60.149 |
Tak si človek ide lesom pri Kežmarku a čo nenájde... Možno to tu už bolo. Ešte pridávam aj stav električky z čias jej činnej služby. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1139 Registrován: 5-2009 |
Čo sa týka dodania lokomotívy v roku 1913 a že je to divné, keď LŽ fungovala na paru až od roku 1916, je potrebné si uvedomiť, že druhá hlavná podnikateľská činnosť A. Petö boli výrobky z hliny. Teda tehly, škridle, žľaby a pod. Za týmto účelom mal vybudovanú dopravu v podniku a dopravoval aj hlinu z rôznych hlinísk v okolí Topoľčianok. Preto predpokladám, že lokomotíva z roku 1913 slúžila na tieto účely. Myslím, že to není tak jednoduché. V pozdější době se stávalo, že majitel nějaké animální úzkorozchodky i bez úředního schválení po ní začal jezdit lehkou motorovou lokomotivou - a až dodatečně se na to přišlo a on si to potom nechal schválit. Ale v případě parní lokomotivy to bylo podstatně obtížnější. Jednak byly parní lokomotivy podstatně těžší než tehdejší první motorové, takže svršek a mosty animální železnice by je jednoduše neunesly. A kromě toho pro parní provoz musela být zajištěna protipožární opatření - včetně například výměny střešní krytiny na domech v blízkosti kolejí. Takže možnost použití parní lokomotivy bez schválení považuji za málo pravděpodobnou. A o případném schvalování by se asi našla v archivech aspoň zmínka. A to už vůbec neuvažuji o tom, zda vůbec měla původní animální železnice z roku 1895 rozchod 760 mm ? Skutečnou hodnotu neznám, ale trochu o tom pochybuji.
Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát. Japonské přísloví |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 575 Registrován: 9-2006 
|
To Tomas Haviar: Můžeš mi napsat maila? Máš více fotek? Díky |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1140 Registrován: 5-2009 |
A to už vůbec neuvažuji o tom, zda vůbec měla původní animální železnice z roku 1895 rozchod 760 mm ? Skutečnou hodnotu neznám, ale trochu o tom pochybuji. Našel jsem si ji ve statistickém výkazu za rok 1913. V něm vypisované údaje jsou leckdy s chybami, ale jako prvotní info jsou užitečné. Majitel: Jószef foherczeg O fensege Výchozí místo: Kistapolcsány Délka: 15,2 km Účel: přeprava uhlí Rozchod: 650 mm U dosud uváděných informací o první železnici z roku 1895 je tedy potřeba upravit m.j. i její účel. Nejednalo se o LŽ, ale vozila uhlí. Ostatně i na mapě ze třicátých let je místo, kde původní železnice končila, označeno jako Baňa Viktória.
Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát. Japonské přísloví |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3960 Registrován: 1-2012
|
Kdysi jsem si tu trasu a pozůstatky dolování nad obcí Obyce (tj. úsek Hostie - Jedlové Kostoľany a dále směr Živáňská veža a do lesní obory, což už byla LŽ) s kamarády procházel. Kolega Vagonet to tam však má prozkoumané důkladněji. U tělesa poblíž obce Hostia tehdy stála plechová skříň se středními vstupy - z nepovedeného bratislavského tram.vlečňáku vlastní stavby DP. Nyní mou pozornost upoutal hist. snímek opuštěné baně Viktória na této stránce dole: http://antonkaiser.blog.sme.sk/c/68513/Po-stopach-zaslej-slavy-Ob yckoKostolianskoHostianskych-banikov.html U bývalé šachetní budovy tam stojí kotel, který vypadá jako lokomotivní. |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3961 Registrován: 1-2012
|
Ještě k historii baně Viktoria: http://www.nasemoravce.sk/sk/zaujimavosti-z-historie/13266-112- Po většinu první republiky zřejmě bylo ložisko opuštěné - viz hist.foto z předchozího odkazu, až 1939 důlní činnost obnovila firma Baťa. (Za "baťovských" dob se tam mohl ocitnout i ten tramvajový vlečňák, který v Bratislavě jezdil jen krátce). |
|
BSDKučerapavel
|
|
|
Neregistrovaný host 178.255.168.28 |
-- Historie uhelného dolu Viktorie u Jedlových Kostolian. Uhoľná baňa bola jednou z osád Kostolian. Vznikla ako banícka kolónia v blízkosti bane Viktória. Mala 28 domov. Nachádzal sa tu aj banícky cintorín. Baňa mala aj svojho lekára. Hnedouhoľné ložisko leží v oblasti Včelára, v kostolianskom katastri. Tiahne sa až ku Hostiam, kde vychádza až k povrchu (Rinčovo). Ložisko by si zaslúžilo dôkladný geologický prieskum, aby boli zistené skutočné zásoby uhlia. Ložisko tvoria 3 sloje. Uhlie z prvého sloja je lignit. Obsahuje veľa síry a pri spaľovaní páchne. Uhlie z nižšieho sloja sa vyrovná kvalitou handlovskému (výpoveď Štefana Bugára). Tretí sloj je prevažne bridličnatý. Uhoľné ložisko pomohla objaviť voda, ktorá v jarných mesiacoch odniesla zo sloja zeminu. V roku l768 oznámil tento nález komorgrófsky úrad v Banskej Štiavnici do Viedne. V roku 1859 získali v obci kutacie právo na ťažbu uhlia bratia Kresovci, ale už v roku 1860 prechádza baňa do majetku firmy Gerson a Lipmann za 5000 zlatých, ktorá ťažbu uhlia začala. Po 8 rokoch firma skrachovala a baňa prešla do držby berlínskej firmy Sandrop. Potom iba živorila. Až v roku 1894 bola založená akciová spoločnosť Viktória, ktorá investovala do bane asi pol milióna zlatých, ale voda a oheň pohltili všetko úsilie. Dňa 15. 8. 1900 sa baňa nachádza už vo vlastníctve arcivojvodu Jozefa Habsburga, ktorý ju kúpil za 130 000 korún. Baňa znova ožila a ročne vyťažila 4000 vagónov uhlia. Pred I. svetovou vojnou sa stal majiteľom Kegelmann. V čase vojny odkúpil baňu Maďar Fono, ktorý ju vlastil do roku 1918. Potom sa bane ujal ruský emigrant, predtým tunajší banský lekár, Litinský. Do roku 1922 sa vystriedalo 22 majiteľov. V roku 1922 bola založená akciová spoločnosť „Tekovské uhoľné bane“ so sídlom v Bratislave. Do jej správy prešla aj táto baňa. Od roku 1926 baňa nepracovala. Až v roku 1936 ju prevzala firma BAŤA, ktorá v nej ťažila až do roku 1946, kedy baňu prevzali Handlovské uhoľné bane, ktoré ťažbu v roku 1949 zastavili. Odvtedy baňa len chátra. Z bane Viktória zostala len zanedbaná jama. Firma Baťa otvorila do bane nový vstup z Osnej doliny, v katastri Obýc. Odtiaľto vznikol názov Obycko - Kostolianske uhlie. (Historie Jedlových Kostolian, ing. Milan Povoda,1998). |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3963 Registrován: 1-2012
|
Domnívám se, že správné jméno majitele šachty před 1. sv.válkou je Kachelmann. Firma Kachelmann Vyhne byla ve své době významnou strojírnou a dodavatelem vybavení pro doly a železárny. Postavili tam i první slovenské parní lokomotivy. Firmě patřil např. i nynější pivovar Steiger, který stále vaří tradiční pivo "Kachelmann": http://www.slovenskepivo.sk/novinky/88-540-rokov-tradicie Je to ale slabé pivo, vhodné například pro pitný režim pracovníků v horkých provozech hutí apod.: http://www.steiger-beer.ru/pivo-kachelmann-8-svetloe.aspx |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3964 Registrován: 1-2012
|
Ještě odkaz na článek o lokomotivách, vyrobených u Kachelmanna pro Podbrezovou: http://starhuttech.blogspot.cz/2014/01/prva-lokomotiva-vyrobena-n a-uzemi.html |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19 Registrován: 9-2014 |
Zdravím vospolok Bol krasny upršaný večer a ja som hladal rôzne drážky s bosniackym rozchodom Keď tu zrazu narazím na tzv. Porečanku Dosť (milo) ma prekvapilo, keď som zistil, že sa tu dochovali dve (vychadzam z fotiek) U37 Čo je otázka druhá, ktorá mi nedáva spávať, ako je možné že majú relatívne Krišpinovske značenie Pripájam link: https://en.wikipedia.org/wiki/Parenzana S pozdravom Kroky alias Popo |
![[new]](https://www.k-report.net/discus/clipart/new.gif "[new]")
![[pozor]](https://www.k-report.net/discus/clipart/pozor.gif "[pozor]")
Nech aj ať žije Bratrstvo Kočičí pracky ![[satan]](https://www.k-report.net/discus/clipart/satan.gif "[satan]")