Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Ostatní úzkorozchodné dráhy » Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 17. 03. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 17. 03. 2016dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3965 Registrován: 1-2012 |
Řada U je staré rakouské označení typu, 37 je pořadové číslo. Více třeba zde: https://de.wikipedia.org/wiki/KkStB_U |
Neregistrovaný host 195.91.27.119 |
S popisom začiatkov urž v Topoľčiankách je to vo všeobecnosti trochu ťažšie. Pohrabal som sa v škatuliach a mám ešte toto upresnenie predchodzích mojich slov. Prvá urž, pre grófa Keglewicha bola vybudovaná v roku 1890 zmieňovaným žel. vojskom. Pôvodný účel bol skutočne lesná železnica, pretože Keglewich chcel svoje dlhy riešiť predajom dreva. Ibaže už nič nestihol, pretože ho jeho veritelia dali na bubon. Majiteľom panstva sa stal Ľudovít Habsburský. Ten potom predal majetky arcivojvodovi. Rok 1895 sa v tomto prípade uvádza ako rok uvedenia ddo prevádzky. Čo sa dialo medzi týmito rokmi sa mi zatiaľ zistiť nepodarilo. Rovnako aj o prevádzke medzi rokmi 1895 a 1916. Všetko potom sa dá nájsť v archíve. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 194 Registrován: 8-2015 |
Petice proti plánovanému zrušení koňské tramvaje na anglickém ostrově Man: http://www.ipetitions.com/petition/douglas-horse-tramway-to-be-sc rapped-manx |
Neregistrovaný host 195.91.5.242 |
Napriek tomu, že som bol presvedčený o tom, čo som napísal v predchádzajúcom príspevku, zistenia zmara o počiatkoch urž v Topoľčiankách mi nedali spať. Rozhodol som sa preto navštíviť dvoch ľudí, ktorí sa zaoberajú históriou tohto regiónu. Jeden sa zaoberá šlachtickými rodmi a druhý históriou lesov a konkrétne aj úzkorozchodnou železnicou. Tiež som zbalil nejaké monografie v miestnej knižnici. Z rozhovorov a štúdia vyplynulo toto: Gróf Štefan (István) Keglevich prišiel o panstvo Topoľčianky v dôsledku pádu viedenskej burzy v roku 1873. Kedže to však bol schopný podnikateľ tak banka, v ktorej svoj majetok založil ho poverila jeho spravovaním, až do predaja v dražbe v roku 1890. Pre nás je podstatné, že ako jeden z prvých v R-U monarchii aplikoval vyrovnané lesné hospodárstvo už od roku 1877. Podľa všetkého hlavne preto, že predmetné lesy boli poriadne preriedené. Vďaka tomu nemohol ťažiť väčšie množstvo dreva. Avšak čo sa ťažiť dalo bolo uhlie. Keglevichovci si udržali vlastníctvo bane a aj tzv. striedanie majiteľov bol pravdepodobne len zastierací manéver. Dá sa preto predpokladať, že urž skutočne nechal Štefan Keglevich vybudovať v roku 1890 a to ako železnicu slúžiacu na dopravu uhlia. Tomu by zodpovedalo aj to, že v roku 1892 bola v bani otvorená nová šachta. Pretože, podľa zmar-ových zistení, ešte v roku 1913 je vedená ako určená na dopravu uhlia, tak lesnou železnicou sa stala až v dôsledku aktivít podnikateľa Petoa. A ako som sa dozvedel o lesnej železnici v Topolčiankach si budeme môcť prečítať viac v novej knihe, ktorá už šla do tlače. Ako bonus by tam malo byť niečo aj o LŽ v Klátovej Novej Vsi (Bošany) a o LŽ v Kovarciach (Oponice). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 56 Registrován: 7-2010 |
V brnenskej knižnici som objavil túto brožúru z roku 51, ak by niekto mal záujem ju poslať nafotenú, napíšte mi. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 91 Registrován: 9-2015 |
Alumin: Prosím mohol by si my to poslať na mail lzsucany@gmail.com ? ďakujem |
TB
|
|
Neregistrovaný host 213.195.215.190 |
Pozůstatky podnikové (Varhany) 600 mm úzké v Krnově. Kdyby měl někdo rozšiřující informace, ať se podělí |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 92 Registrován: 9-2015 |
Neviete prosím kde skončili evidencie lesných dráh 1954 - 1955 ktoré spracoval ING.KONFAL ? ďakujem |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 748 Registrován: 10-2006 |
Dotaz. BS80 č.11, která jak se domnívám leží v NTM Chomutov je 650mm? Má 600 rám a podloženo, nebo je to rám široký na 650mm? Existuje možnost dostat se k seznamu toho, co NTM vlastní na úzkém rozchodu? Slyšel jsem o Krutwigovi atp. Děkuji |
433.015
|
|
Neregistrovaný host 212.24.147.202 |
Podívám se. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 65 Registrován: 11-2007 |
Nyplzet: 11 má rám zůžený z 800. |
Moderátor Číslo příspěvku: 4579 Registrován: 10-2006 |
Na Petržalce se nacházela nějaká Pio drážka, nebo to byla čistě dočasná záležitost? Foto TASR, "Ľudová veselica v Petržalke", složka A22, 1.5.1950:
ŠD11 2040 Čedok Bratislava
|
Moderátor Číslo příspěvku: 4580 Registrován: 10-2006 |
Ještě dvě fotky, dokonce s čoudou: http://vtedy.tasr.sk/zoom/368091/view?page=1&p=separate&view=0,19 2,1301,912 http://vtedy.tasr.sk/zoom/366357/view?page=1&p=separate&view=0,23 0,1174,673
ŠD11 2040 Čedok Bratislava
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 93 Registrován: 9-2015 |
Atmám: To bude tá čo preniesli z Prešova asi. |
BSDKučerapavel
|
|
Neregistrovaný host 178.255.168.28 |
Šlapací tramvaj, systém Sylvestr Krnka na Národopisné výstavě v Praze-Holešovice (dnešní Výstaviště) 27.7 až 1.9. 1895. Tramvajový vůz poháněli dva zřízenci pomocí pák spojených se dvěma hydraulickými válci, které vytvořily tlak a ten působil na snažší překonání mrtvé hmoty vozu při rozjezdu (přístroj se nazýval Transmotor, systém Sylvestr Krnka, puškař). Tramvaj na výstavě jezdila na trati o délce 500 m a její kapacita byla 20 sedících osob. Jaký byl rozchod tratě, není udáváno. (údaje: Průvodce Národopisnou výstavou Českoslovanskou v r. 1895, Systém Kramerius-Národní knihovna). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2014 Registrován: 11-2006 |
adambarbuscak: Šetri muníciu a najskôr pohľadaj, kým vypáliš nejakú hypotézu. V žiadnom prípade tá úzkorozchodka na petržalskom brehu Dunaja nemá nič spoločné s Prešovom. Je to pravdepodobne prenesená "pio dráha" z Trnavy (cca 1951-57) a je priamym pozostatkom poľných dráh v okolí trnavského cukrovaru.
Jsem první a zároveň i poslední ve státních službách . . . E 499.001
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 708 Registrován: 7-2008 |
adambarbuscak - odporúčam knihu od Tomáša Haviara: Železnice trnavského cukrovaru, kde je kapitola aj o pionierskej železnici v Trnave a Bratislave. Para na fotkách TASR by mohla byť Krausska, ktorá tu slúžila pri rozoberaní zničeného Starého mostu, i keď designovo mi sedí na loko od ČKD. Uvedené foto sú z 22.08.1949, takže z cukrovaru asi nebude. Po zrušení pio v Trnave boli vagóniky transportované do Blavy, kde jazdili s dízlom BNK 30. |
D_k
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 144 Registrován: 6-2005 |
Mathulo: Ten dyzl nebude BN30 ani legendarni BNK30 (ta byla jen jednou vystavena na veletrhu), i pres spatnou fotografii mu jsou videt kola - ma tedy vnirni ram, mohla by to byt MD3 (zda se mi, ze je tam naznak spojnice v horni poloze). DK |
Neregistrovaný host 62.197.243.157 |
Ad Bratislava: Fotky z TASR zachytávajú "pravek" detských železníc na Slovensku. Už krátko po vojne sa konali počas veľkých sviatkov akcie pre deti na železničke v Petržalke. Išlo o pozostatky stavebnej železnice používanej pri stavbe železničnej časti Starého mosta Vagóniky boli postavené na podvozkoch kiplor a lokomotívy boli stavebné, pravdepodobne zapožičané od ČSSZ, n.p. Tu však narážame na problém rozchodu. 760 mm materiálu bolo málo a pravdepodobne išlo o rozchod 600 mm. Na fotkách je lokomotíva MD 3 a ČKD. Taká MD 3 zase na Slovensku až taká bežná nebola. Dokonca sa jedna konkrétna sama ponúka. Stavebná firma Petri & Danišovič takú mala na rozchode 600 mm a od roku 1948 do roku 1956 patrila ČSSZ, n.p. vodné stavby Bratislava a po roku 1956 odchádza na LŽ do Rohožníka. Až tesne pred zjazdom KSS v roku 1950 prišli nové vagóny z Trnavy, trať bola prestavaná a do čela sa postavila loko Krauss. Takže rozhodne to nebola pionierska železnica, ale skôr detská atrakcia. Podrobnejšie o téme bude uverejnené v pripravovanej knihe i pionierke v Košiciach. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2024 Registrován: 7-2005 |
Lokomotiv O&K/MBA typu MD 3 na Slovensku pár bylo, ale skoro všechny na 600 mm. Jediná z výroby na 760 mm byla na LŽ v Luborči. Ostatní šly pro stavební firmy - Petri & Danovič, Rudolf Frič, Lanna Bratislava, Jozef Wait, Skorkovský,... no asi 10-15 by jich bylo. Ale oproti ostatním typům, jich bylo pár. V roce 1941 dokonce lokomotivu MD 3 koupila Slovenská stavebná správa pre úpravu toku Moravy. A parní loko ČKD ? Od boku střílím - Lozovský & Štefánec ... A firma měla i jednu MD 3.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1398 Registrován: 1-2005 |
Pozůstatky vnitropodnikové drážky o rozchodu 500 mm v bývalém areálu SEBA Tanvald. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2667 Registrován: 11-2007 |
Za totáče v Železničáři psaly o zbytku úzkokolejky v objektu baráku někde v centru Prahy. Neví o tom někdo něco? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2025 Registrován: 7-2005 |
ad Woll - SEBA v Plavech měla na úzké i motorovou lokomotivu... |
lávka
|
|
Neregistrovaný host 78.45.144.36 |
Janek lemoch - Zdavím, nějak si pamatuji asi dvě, pravděpodobně se bude jednat o zbytky kolejí v průchodu domu Sokolovská 23 a pak pamatuji koleje v jednom průchodu domu na Senovážném náměstí ( někde naproti č.p. 32). |
Polabský
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 867 Registrován: 10-2010 |
Janek lemoch: Taky v Michalské uličce byla drážka, která vedla přes dvůr a stáčela se do nějaké dílny, do vrat. Před časem to tam bylo znát. Když míříš ke Staromáku, tak na pravé straně. |
BSDKučerapavel
|
|
Neregistrovaný host 178.255.168.28 |
- ad Janek lemoch, ano manipulační drážka byla v Praze na Senovážném náměstí (dříve Gorkého), v domě čp. 8, vedle st.podniku řed. Stavební geologie Praha. drážka vedla od silnice přes chodník do průjezdu na dvůr, ke skladům léčiv, roz. byl 600 mm, délka asi 150 m, provoz animální. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1278 Registrován: 3-2006 |
Polabský - potvrzuju, pro milovníky staré Prahy a jejích zvláštností je to známý dům s kouzelným dvorkem. Podle kolejí jsme mu taky říkávali. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 485 Registrován: 10-2011 |
Janek_lemoch: To co hledáte z Železničáře je Jilská 10. Na Google street view kousek kolejí kouká pod vraty. Koleje vedou přes celý dvůr doprava do průjezdu domu. Fotil jsem to před mnoha lety, teď je dvůr zavřený a šotouše nemají rádi, protože jim tam pak ve vlnách zvoní. |
Beran
|
|
Neregistrovaný host 188.120.199.156 |
Na konci prazdnin jezdily v Koline obe parni lokomotivy. Jak hledam, tak hledam, nemuzu z teto akce najit zadne video. Byl nekdo tak hodny a dal sem odkaz, pokud nejake video je. Diky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1144 Registrován: 5-2009 |
Narazil jsem na tuto stránku s přehledem lokomotiv provozovaných firmou Krutwig: http://www.bahn-express.de/archiv/50739-07.htm Jsou tam mimo jiné i lokomotivy ze Škodovky. Jmenovitě se jedná o škodovácké série 49Lo1, 49Lo2 a 49Lo3. Až potud nic mimořádného. Jenomže u lokomotiv série 49Lo2 se tam uvádí, že měly rozchod 1000 mm. Je to tam uvedeno u všech lokomotiv této série a u žádné ze zbývajících sérií (ty mají klasických 900mm). Chtěl bych se zeptat, co si o tom myslí zdejší znalci škodovácké výroby ? Skutečně šla už z výroby jedna série na rozchodu 1000 mm ?
Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát. Japonské přísloví |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 94 Registrován: 9-2015 |
Neviete niekto prosím niečo o úzkokoľajke ktorá bola použitá pri stavbe tunela T.G.Masaryka ? ďakujem (Příspěvek byl editován uživatelem adambarbuscak.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2279 Registrován: 4-2003 |
Upravuji fotky z podzimního štěrkování. Tahle se bohužel do galerie asi nedostane, ale možná se zalíbí. Více fotek na FB
* * * Usmívej se! Bude Hůř
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2028 Registrován: 7-2005 |
Pokud mám podklady, tak všechny lokomotivy typu 49Lo opustily továrnu v Plzni s rozchodem 900 mm. Další změny provedl až provozovatel. Z plánů nerealizovaných lokomotiv znám vizi loko krutwig na rozchod 760 mm, ale oni si sověti po válce vymejšleli různý bejkárny. A na papíře se to maluje lehce... |
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3981 Registrován: 1-2012 |
Když ho chtěli Sověti, neměl být ještě o centimetr užší (na 750 mm) - podobně jako např. typ Gr (germanskij reparacionnyj): http://de.wikipedia.org/wiki/S%C5%BDD-Baureihe_%D0“%D0%A0 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2031 Registrován: 7-2005 |
Jak jsem psal, poptávky Sovětů po roce 1946 u ČKD byly různé. Řešily se motorové či parní lokomotivy na široký, normální i úzký rozchod. V archivních dokumentech po ČKD je toho několik svazků. Taková naftová lokomotiva BN 40 na široký rozchod mohla být zajímavá. Zrovna u Krutwigů měl být rozchod 760 mm. Ale na druhou stranu to mohl nějaký úředník do nabídky špatně zapsat. Drobné nepřesnosti v rozchodech se v ČKD řešily. Viz dodávka lokomotiv B 600/70 s rozchodem 630 mm pro Jugoslávii z 03/1948. A protože v Jugoslávi byl ve skutečnosti rozchod 620 mm, musel na místo vyrazit technik a nechat v tamních dílnách na náklady výrobce lokomotivy přerozchodovat... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 239 Registrován: 4-2007 |
Ještě bych se, s dovolením, vrátil k oněm výše zmiňovaným kouskům úzkých kolejí, které vedly tu z nebo do nějakého domu v tom či onom městě. Vzpomenou Kolíňáci na koleje, které vedly na nynějším Karlově náměstí do průjezdu v domě "U Zlatého lva"? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2374 Registrován: 1-2006 |
Jardadr : jasně, a ešče byly před pár lety koleje v bejvalym pívovaru, hned u zadního vchodu do zámku vedle prodejny píva |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2573 Registrován: 6-2007 |
Dnes přidám pár BND30 Důl Rako "Trošku" archivní snímky jednoho z našich strojů A téměř aktuální stav našeho druhého stroje |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9688 Registrován: 4-2003 |
Vojtag Ta třetí fotka ... To je vykopaná díra přesně výšku aby mašina mohla přejet z toho nákladáku ?? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2574 Registrován: 6-2007 |
Jnd: Tady je odkaz na video z této akce - mašinka najela na auto, stopnul jsem motor, vypustil vodu a tradá domů - Výjezd BND30 z dolu Na konci cesty zas sjela na koleje |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9691 Registrován: 4-2003 |
Vojtag Trochu mi to připomnělo to video jak najíždějí s tou párou na návěs někde na východě(určitě všichni znají) A tu díru na tu Pragovku jste kopali jak dlouho ? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2745 Registrován: 5-2002 |
Jnd > To záleži na tom, co za to měli slíbeno, jestli např. to, že odvážou toho hlídacího psa, co si nečistí zuby... |
johnykiller
|
|
Neregistrovaný host 95.103.101.157 |
Jnd: Myslíš toto video? odkaz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9693 Registrován: 4-2003 |
johnykiller Jo jo |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2575 Registrován: 6-2007 |
Jnd: Díru vykopal bagr za pár minut :D celkem to usnadnilo nakládku veškerého materiálu |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3272 Registrován: 9-2005 |
Když tu koukám na mašinku pánů z Rajnochovic, došlo mi, že jsem úplně zapomněl, že dávno už tomu, co jsem něco obdobného (mimo jiné) taky navštvívil. Baňa „Mária” Sadrovka v Novoveskej Hute dne 5. IX. 2008 . Pro úplnost dodám věc známou, že oblast dolů na sádrovec nad Novoveskou Hutou byla kdysi spojena se Spišskou Novou Vsí lesní železnicí. (Příspěvek byl editován uživatelem pepa_L.)
Pár obrázků ode mne...
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6261 Registrován: 1-2007 |
Dotaz k Felcsút: Dokázal by prosím někdy vyznačit v mapě, odkud kam úzkokolejka vede? Pokud to chápu dobře, tak nevede až k nádraží v Bicske. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 71 Registrován: 4-2014 |
Zdravím všechny přátele úzkých kolejí a mám na vás prosbu. Sháníme páku a závaží k typu přestavníku na obrázku. Hodilo by se, kdyby bylo možné převzetí někde v okolí Prahy či přímo v Praze. Ještě uvádím zdroj fota foto.solvayovylomy.cz a omlouvám se autorům za zneužití jejich díla k vlastní propagaci. |
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3999 Registrován: 1-2012 |
Kdybyste to chtěli fungl nové, tak kontakt na výrobce je na: http://www.dtvm.cz/files/dtvs/produkty/dulni-polni-vyhybkove-kons trukce/04_polni-dulni_cz-rj.pdf dole. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 72 Registrován: 4-2014 |
Děkuji za informaci, tato možnost mne ani nenapadla, ale snad to bude až krajní řešení. My bychom tam raději umístily historický originál. |
D_k
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 145 Registrován: 6-2005 |
Ad Bohouš: Pro Vaši informaci - jedna páka na fotce je původní, druhá je nová (po 15-ti letech k nerozeznání), závaží jsou z důlních vyhybek made in Příbram - typově shodné s těmi z DTVM, správně by tam mělo být něco jako tenhle artefakt. Stolička je původní, odlitek s letmým (jednostranným) upevněním čepu, novější stoličky jsou svařované s oboustranně podepřeným čepem. DK |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 976 Registrován: 8-2007 |
Loket 1934 Pastviny 10.5.1936 Žulové lomy Proseč 19.5.1935 |
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4001 Registrován: 1-2012 |
ad Bohouš 434.2186: Posílám ještě sken 2 stran staré normy ČSN 29 9101 Výhybky pro důlní a polní dráhy - Technické dodací předpisy: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 73 Registrován: 4-2014 |
Děkuji za další užitečné info, ještě by mne zajímalo v jakém období se tyto odlévané stoličky dělaly, jelikož máme přesně tento typ. Celkově mi jde o to, získat jakoukoliv starší páku, která pasuje na tu odlévanou stoličku/stojan. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 752 Registrován: 10-2006 |
Cogwheel: Velmi zajímavé, existuje možnost dostat se ke scanu celého dokumentu? |
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4006 Registrován: 1-2012 |
Tu normu mám doma, nevím ale, zda je legální ji celou naskenovat a zveřejnit zde. I oficiální prodejce norem ukazuje na netu jen výňatek: http://csnonlinefirmy.unmz.cz/html_nahledy/29/02443/02443_nahled. htm (Vzhledem k dotazu Bohouše 434.2186 jsem narychlo naskenoval jen 2 stránky s vyobrazením páky se závažím.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12554 Registrován: 10-2004 |
Cogwheel: Tu normu mám doma, nevím ale, zda je legální ji celou naskenovat a zveřejnit zde. Legální to není, dokonce legální není ani to, že jsi naskenoval ty 2 stránky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2597 Registrován: 7-2011 |
Legální to není, dokonce legální není ani to, že jsi naskenoval ty 2 stránky. Nechápu. Proč? Není ta norma snad od toho, aby podle ní různí výrobci vyráběli stejné věci? A jak se toho dosáhne, když norma je "tajná"? Copak je norma nějaký duševní dílo, co se nesmí šířit bez souhlasu/uvedení autora, jako fotky? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 753 Registrován: 10-2006 |
Cogwheel: chápu, rozumím. Samozřejmě jsem nemyslel to uveřejňovat, jen poskytnout diskrétně mimo K-report. Také se v normách moc nevyznám a netuším jak to s nimi je. Pokud se dá za rozumný peníz koupit, pak tak učiním. Bohužel mě to všude na just píše: "Tuto normu nelze objednat, jelikož byla zrušena." (Příspěvek byl editován uživatelem Nyplzet.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1503 Registrován: 11-2007 |
Zrušené normy lze skenovat a šířit. Pouze platné normy nelze, ty lze pouze zakoupit. Nepochopitelný bordel tohoto státu, že normy nejsou zdarma. |