Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Ostatní úzkorozchodné dráhy » Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 18. 06. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 18. 06. 2016dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4070 Registrován: 1-2012 |
Ještě je potřeba postavit pro něj nový kotel, ne? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 102 Registrován: 9-2015 |
Ahojte. Prosím nevedeli by ste nieto čo je toto zač za lokomotívu ? Ďakujem |
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4072 Registrován: 1-2012 |
Snímek je špatně reprodukován - výškově zdeformován, takže dělníci vypadají moc tlustí a lokomotiva "připosražená". Ale mohla by to být "malá Maďarka" - typ obdobný stroji U 34.901 na Vychylovce. |
600 mm
|
|
Neregistrovaný host 109.108.114.1 |
Posílám začátek stavby vrchní části budky,je to zároveň aktuální stav opravy od roku 2013 až po dnešní den. Vždy jak něco nového přibude,rád se o to s vámi podělím další obrázkovou fotodokumentací. Pro zajímavost, k dnešnímu dni bylo na lokomotivě odpracováno 1164 hodin. Velice aktuální informace,výrobu kotle vyhrála firma SEA CZ,a.s. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 241 Registrován: 4-2007 |
600 mm V tom domečku bude jistě útulně! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2091 Registrován: 7-2005 |
fotka maďarky s č.5 a jménem ESZTIKA - je to maďarka tov.č.2004, typu 75.2, dodaná v roce 1907 firně R&K. Někdy začátkem 20.let už byla vedena s uvedeným č.5 na dráze v Markušovcích. Odtud odešla v druhé polovině 20.let, protože její kotel byl v r.1928 zkoušen v Chustu. V r.1929 jí získala pražská pobočka O&K (je možné i její nákup už v Markušovcích právě pro potřeby do Chustu ??), kde proběhla oprava a změna rozchodu na 600 mm. Ještě v roce 1929 byla prodána na dráhu vápenky v Ladcích, kde v r.1933 proběhla i její policajtka. Mašinka s uvedeným jménem je vedena i při znárodnění v soupisech k 1.1.1946 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20 Registrován: 9-2014 |
Ad Zdepa: A máte aj enjaké info ohladom samotnej priemyselnej dražky v Ladcoch ? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 103 Registrován: 9-2015 |
PoPo: Neviem či niečo také už nepublikoval Haviar |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8219 Registrován: 12-2009 |
pondělní Vychylovka cyklostezka na tělese dráhy -Krásno n.K.-Nová Bystrica |
BSDKučerapavel.
|
|
Neregistrovaný host 178.255.168.28 |
-- Lesní dráha Ladce žst. - pila - Tisá hora (Butkov). V Ladcích byla v roce 1914 postavená parní pila. Nový vlastník pily postavil lesní dráhu s parním provozem o délce 7,2 km a rozchodem 600 mm. Trať vedla podél Lúčkovského potoka k Tisé hoře (dnes Butkov)a byla uvedena do provozu v listopadu 1921. V říjnu 1925 se konala administrativní pochůzka ke stavbě 110 m dlouhého spojovacího úseku od překládací rampy železniční stanice Ladce do dřevoskladu na pile, stejného rozchodu 600 mm, ale plánovaného jako koňka. Již v roce 1928 byla však pila demontována. Zkrácená lesní dráha pak sloužila jen k dopravě vápence, spolu s dalšími průmyslovými tratěmi o rozchodu 600 mm *). *) V Ladcích již v roce 1889 byla vybudována cementárna a v roce 1910 dala místní grófka postavit vápenku a vedle ní drtič štěrku. Pod různými a měnícími se majiteli, zřejmě vnikaly různé i souběžné (s lesní dráhou) průmyslové a lomové úzkokolejky o rozchodu 600 mm na dopravu vápence z lomu do vápenky a cementárny. Vápenec se těžil na úpatí strážcovských vrchů na několika místech. V roce 1931 byla dokončená stavba nové cementárny. Kromě úzkokolejky do lomu ve stráni Butkova, existovala paralérní trať do protilehlého lomu na východním úpatí vrchu Kaliště (asi 3 km), další (asi 2 km) podél železniční trati s odklonem v Tunežicích k západní straně Kaliště a rovněž lanová dráha do lomu v severním svahu stejného kopce. V 50 letech existovaly už jen tratě pod Butkov a kolem Tunežic a záhy byly nahrazeny lanovkou do lomů k Butkovu. Více informací nemám, má někdo další, či upřesnění napište. } |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2092 Registrován: 7-2005 |
Myslím, že o Ladcích něco vyšlo v Tulákovi po drahách. Jinak na jaře 1918 si Ladčanská uč.spol. na dorábaní dreva a vápence v Ladci od c.k. vojenských polních drah zapůjčila dvě nové parní lokomotivy RIIIc vyrobené budapešťskou lokomotivkou. Na trati obě vykonaly policajtku 7.9.1921. Jedna byla v 03/1921 vrácena vojákům do Pardubic, ale druhá byla mezi tím odkoupena. Ta má v roce 1931 uvedeno jménono IRMA. K 1.1.1949 je majetkem podniku Slovenský kamenopriemysel n.p. Lipt.Sv.Mikuláš, závod Ladce. Uvedený podnik začátkem roku 1950 zakoupil několik nových lokomotiv BNE 25, které rozdělil po závodech Smolenica, Ladce (2 kusy), Kozárovce, Blhovce (rozchod 760 mm), Spišské Podhradie, Kralovany. Fotka z Ladců je snad i mezi snímky archivu MDC, jenž je dostupný na webu. |
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4078 Registrován: 1-2012 |
V letech 1932-1936 se v prostoru Púchov- Dol.Kočkovce-Ladce-Tunežice s masivním uplatněním úzkorozchodných stavebních drážek též stavělo velké vodní dílo na Váhu - s jezy, hydroelektrárnami a derivačním kanálem. Mělo sloužit nejen pro energetiku a protipovodňovou ochranu, ale i pro plavbu: na Vážském kanálu tehdy byla postavena nejen zdymadla, ale i vorové propusti. Samozřejmě, cement na stavbu šel z blízkých Ladců, případně též z Lietavské Lúčky (v archivu mám dobovou pamětní publikaci o této stavbě). Stavby Vážské kaskády z hlediska použití stavebních drážek by vůbec stály za důkladné historické pojednání (i když na poválečných stavbách se dočasné stavební úzkokolejky zřizovaly čím dál tím méně). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2093 Registrován: 7-2005 |
Z Ladců je určitě loko s č.5. Pak i s č.2, kde v pozadí jsou vozíky s korbami z lanovky. Ale z Ladců by měl být i ten neostrý snímek s loko č.3. Zrovna ta loko č.3 má dost blízko k budapešťskému RIIIc |
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4080 Registrován: 1-2012 |
Krásný je i ten třetí snímek (loko č. 5 "ESZTIKE" s prvorepublikovou cementárnou v pozadí). Zajímavý je též článek na: http://puchovodedicstvo.sk/historia/3584/cementaren-ladce-zaciatk y-tazby-1890-1938/ |
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4081 Registrován: 1-2012 |
Na stránkách www.ladce.sk je i tato fotka úzkého vláčku, slavnostně vyjíždějícího zřejmě z cementárny: A též 2 fotky z nehody při stavbě vodního díla na Váhu: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5354 Registrován: 4-2004 |
Společnost pro obnovu Rajnochovické lesní železnice Vás všechny srdečně zve od pátku 3. do neděle 5. června 2016 od 9 h do 17 h na DEN DĚTÍ NA RLŽ Na co se můžete těšit? - samozřejmě na jízdy úzkorozchodnými vláčky - otevíráme pro Vás nová nástupiště ve staničce drážky - slavnostně Vám představíme nedávno opravenou lokomotivu BND 30 Vstupné je dobrovolné, občerstvení zajištěno.
Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat…
Plzeňští strojvůdci - popisy, rady, návody a fotogalerie |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2094 Registrován: 7-2005 |
Tak na té fotce z cementárny je maďarka RIIIc viz spřahovací ústrojí (dva nárazníčky), to znamená že rozmazaná foto s loko č.3 je stejný stroj. Podle knihy Dietera Stanfela byly obě loko RIIIc 343 a 345 (tov.č. 4716 a 4718) dodány z výroby do skladiště polních drah c.k. armády ve Feldbachu. Až 7.10.1918 byly najaty firmě Ledecz Kalk- und Holzproduktions AG. Jinak na území Slovenska putovalo 28.8.1918 další budapešťské RIIIc č.336 a to pro stavební firmu Franz Mathe v Trnavě, který prováděl železniční stavební práce tamtéž. Hezké je kombinace názvu sídla firmy "Tyrnau" a místo odeslání "Nagyszombat". Dva názvy, ale jediné místo - Trnava. Z Trnavy se vrátila již v září 1919, aby jí MNO dále půjčovalo než se stala cvičnou lokomotivou Železničního pluku viz foto Popisek má drobnou chybu - správně má být rozchod 600 mm |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2095 Registrován: 7-2005 |
Mašinky při nehodě mají evidentně "velký" rozchod 900 mm. Což znamená, že šlo vozidla firmy Konstruktiva nebo Lozovský & Štefanec. To byly jediné dvě stavební firmy, které na Slovensku tento rozchod provozovaly.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2096 Registrován: 7-2005 |
Mezi fotkami z obecního webu Ladce, na které uvádi Jirka odkaz, je i snímek lokomotivy BNE50. S těmi měla dráha v druhé polovině 60.let končit. Škoda, že tyto "špinavé" dráhy jsou přehlíženy a hlavní badatelský zájem je o "čisté" lesní železnice.... |
Postreh
|
|
Neregistrovaný host 120.198.231.2 |
Ad Zdepa: Podle mne je lokomotiva c.2 tataz co lokomotiva na obrazku z Ladcu kde vyjizdi z brany cementarny a je to vyrobek od firmy Maffei. |
zilvar
|
|
Neregistrovaný host 109.81.209.250 |
den otevřených dveřích bývalé textilní továrně Vonwiller v Žamberku |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
zilvar: Skoro bych řekl, že 99% těch, kdo to čtou, tu fabriku pamatují spíš jako Mosilanu závod 04 Žamberk nebo Orlanu |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4497 Registrován: 5-2007 |
Ohledně Ladců a okolí:Před třemi roky jsem sem dával tento snímek,vyfocený v Beluši na stanici.Tenkrát myslím ani nikdo nevěděl,kde to je.
Jsem bílý,nevěřící,heterosexuální muž a ještě k tomu navíc xenofob a nacionalista.Kde se mám jít udat?
|
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4089 Registrován: 1-2012 |
Též zajímavá fotka - MDC ji má mezi "neidentifikovanými": http://www.mdc.sk/katalog-predmet/2738/ Za lokomotivou patrně vykukuje hromada vápencového štěrku, krajina rozhodně nevypadá jako "řepařská". V kategorii "neidentifikované loko" jsou mj. i 2 poválečné snímky ze stavby Vážského kanálu v Opatové nad Váhom (u Trenčína). |
Vagonet
|
|
Neregistrovaný host 82.144.143.27 |
pod kopcem... a na kopci... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2100 Registrován: 7-2005 |
ad postreh - je pravdou, že maďarské RIIIc na fotce z Pardubic má hranatá okna. A kromě fotek z Pardubic, to nemám s čím porovnat. Lokomotiva č.2 ze strojírny Maffei? Proč ne. Ve svých poznámkách však na Slovensku znám jen jednu vhodnou, což však neznamená, že nemohla být i jiná. Tu co myslím, měl ještě v 12/1949 ve stavu Doprastav Košice, takže to zatím nechám otevřené. Při znárodnění a dle soupisu k 1.1.1946 uvádí podnik dvě maďarky s výše uvedený jmény. Nedivil bych se, kdyby v rámci racionalizace byla od stavebních podniků v 50.letech koupena/převedena nějaká další parní mašinka. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 764 Registrován: 10-2006 |
Opět se na Vás obracím s dotazem. Nějakým nedopatřením jsem si pro radost pořídil motor 1S110 a samozřejmě relativně za levno, takže na něm spousta věcí neběhá tak jak by měla. Neměl byste někdo na tento motor návod? Návod od 2S110 se v tomto případě dá aplikovat pouze z části. Byl bych vděčen a naoplátku mohu oskenovat Návod i seznam dílů na 2-6S110. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6689 Registrován: 9-2003 |
Ad.Vagonet.. hrozný..kéž by se těm chlapům šikovným časem podařilo znovu dotáhnout koleje do Dětřichova..Pro ty co to nepoznali..Heřmanice konečná..výstup pouze s mačetou v ruce
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16 Registrován: 10-2013 |
V roce 1996 - návštěva s kolegy byl nádražní objekt v Heřmanicích ještě celý (barevné foto). Černobílé fotky pak poskytla kartotéka Zahradní železnice Drásov. Když vidím ten stav, tak se tam snad už ani podívat nechci. Navíc mám pocit, že stav zbytků tvrze na kopci je lepší než stav zbytků hlavního nádraží v Heřmanicích. (Příspěvek byl editován uživatelem 777.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2895 Registrován: 7-2011 |
Tak propadlá střecha a vůbec celková spadlost je od tý doby, co tam nějakej "dobrák" vyřezal krovy. Asi mu přišlo, že to nějak pomalu chátrá.... |
RoboR
|
|
Neregistrovaný host 62.197.243.157 |
Pionierka v Užhorode zase bude jazdiť. Je tam už druhá TU2 a opravuje sa trať a stanica. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2644 Registrován: 6-2007 |
Něco málo z víkendu v Rajnochovicích. Hlavní hvězdou byla rekonstruovaná BND30 po třech letech práce A tady ti to tam máme všechno na svědomí |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 397 Registrován: 1-2013 |
Vážení kolegové, v Heřmanicích jsem byl před lety, ale byla taková mlha, že jsem nic neviděl. Když vidím ty fotky, možná je to tak lepší, než vidět dílo zkázy na vlastní oči. Ale mám jednu prosbu: Nemáte někdo odkaz nebo (i rukou kreslený) plánek Dětřichova? Jde mi o základní polohy výhybek, jak byly uzamčeny. Všiml jsem si, že od Heřmanic se nechalo v Dětřichově vjet jen na jednu kolej, ale od Frýdlantu se dalo vjíždět na obě dopravní koleje. Předem dík. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2907 Registrován: 7-2011 |
Jaroslav T - stačí takhle? Nic lepšího, kde by bylo alespoň trochu vidět vexle nemám. Jo a samozřejmě zdroj. V tom Dětřichově byly koleje původně 3, ta u skladiště (nejblíž staniční budovy) byla snesena. P.S. na mejl, co máš pod nickem jsem ještě poslal oskenovanej článek z Železničáře. Jsou v něm i plánky stanic (schémata). (Příspěvek byl editován uživatelem Bobik.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 398 Registrován: 1-2013 |
Bobik: Perfektní !!!! Moc díky! |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Jaroslav:T: Tady je ten Dětřichov podle stavu po WW I. Kolej od Frýdlantu je nahoře, od Heřmanic dole. Oba ty šturcy u manipulační koleje včetně příslušných skladištních kůlen byly dostavěny dodatečně. Zdroj: Čada, Just, Kunt, Sedláček - Úzkorozchodná místní dráha Frýdlant v Čechách - Heřmanice, VYDOL Litoměřice/Chlumec n. Cidinou 2000. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 765 Registrován: 10-2006 |
Vojtag: hezká práce, povedená mašinka. Klobouk dolu |
600 mm
|
|
Neregistrovaný host 89.102.9.177 |
Včerejší strojení a chystání kotle na převoz do Kolína. Původní kotel bude sloužit jako předloha na výrobu nového,hlavně ohledně přesného osazení přírub a vymývacích otvorů. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2922 Registrován: 7-2011 |
600 mm: Dotaz k tý rozváděcí hlavě: odspoda - hlavní uzávěr, levej/pravej napaječ, čtvercovej ventil úplně nahoře píšťala? Dmychavka? (na tu se mi ten čtvercovej ventil nezdá). Nebo je dmychavka ten dolní kohout? Díky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1289 Registrován: 3-2006 |
Bobik - tyhle starý mašinky toho moc co by spotřebovávalo páru neměly, ale něco tam bejt základního muselo. Já si myslím že dolní kohout bude syčák, hlavní uzávěr to nebude, páč je to průchozí kohout, nad ním pravej a levej pro napaječe s tím, že uprostřed mezi nima je zazátkovaný ještě jedno místo, který by šlo osadit dalším kohoutem kdyby byl potřebnej, pokud to má na druhý straně ke komínu taky špunt - škoda že není z větší blízkosti fotka té strany. Ten kulovej kohout nahoře je mi trochu záhadou ale skutečně by to mohlo bejt na píšťalu, protože ta mívá vnější závit a ne převlečnou matici. Parní brzdu ta mašinka nemá, topení do lisu ani turbodynamo taky ne takže další kohouty nejsou potřebný, ale jeden mi tam schází - tyhle mašinky mívaly často ve výstroji ejektor na sosání vody do vany - často ale býval speciál ventil na tohle přímo na parním dómu a ne na rozváděcí hlavě. Se do kotlárny asi zajdu podívat :-) z (Příspěvek byl editován uživatelem kovářmirek .) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1290 Registrován: 3-2006 |
Ještě jak tak koukám na skříňovej kotel, bylo tam armaturní vybavení jedním vodoznakem a dvěma zkušebními kohouty. To už podle dnešní mormy bejt nemá, vyžadují se dva vodoznaky, ale třeba jako replika původního kotle v rámci zachování autenticity je to možný takhle vystrojit. Nebylo by to poprvý. |
600 mm
|
|
Neregistrovaný host 89.102.9.177 |
Bobik,Kovařmirek : Od spodu: Dmychavka,levý pravý napaječ vrchní kohout na čtyřhran píšťala,kohout ze zadu Barometr,na boku zátky.Uzávěr armaturní hlavy to nemá. Z levé zátky bude vyvedena trubička s malým ventilem na mazací lis. Náš Henschel ejektorek neměl. |
600 mm
|
|
Neregistrovaný host 89.102.9.177 |
Kovařmirek : Máš naprostou pravdu,i My budeme předělávat zkoušecí kohouty a budeme mít dva přímé vodoznaky. Ale mysím že to bude nepatrné zlo i s mazacím lisem na celé lokomotivě |
600 mm
|
|
Neregistrovaný host 89.102.9.177 |
Boudička připravena na nýtování. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2927 Registrován: 7-2011 |
tyhle mašinky mívaly často ve výstroji ejektor na sosání vody do vany - často ale býval speciál ventil na tohle přímo na parním dómu a ne na rozváděcí hlavě. Jo, třeba Bednářovic mašinka to tak má (na dómu). Jak to máte na Káče si těď nevybavuju. 600 mm - Díky. |
600 mm
|
|
Neregistrovaný host 89.102.9.177 |
Bobík: Na BS-80 č.16 ve Zbýšově je ejektor napojen na jeden kohout v armatůrní hlavě. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1291 Registrován: 3-2006 |
600 mm - Mazací lis je určitě podstatně lepší i spolehlivější řešení pro obsluhu než se zlobit s kondenzačníma maznicema na víkách plochejch šoupátek a díky více vývodům z lisu se dá mazat i pístnice. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1292 Registrován: 3-2006 |
Bobik - no na Kačce je to stejně jako na zbýšovské šestnáctce - kohout na armaturní hlavě i když právě ty novodobé parní mašinky BS 80 (rozuměj z konce výroby v ČKD) už ejektory nemívaly. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2725 Registrován: 11-2007 |
Vagonet: To jsou zbytky větrného mlýna? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 399 Registrován: 1-2013 |
hank 6.6. 8:16: Dík, to je ono. |
Vagonet
|
|
Neregistrovaný host 82.144.143.27 |
Janek lemoch: ano |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 407 Registrován: 1-2013 |
Vážení kolegové, ještě se vrátím k Heřmaničce s jedním dotazem: Do Frýdlantu byly původně přiděleny mašinky T47.007, 008, 009 a 010. Například T47.007 byla předisponována do Ružomberoku, jeden čas jezdila T47.020 ve Frýdlantě. Předělávaly se přesouvané mašinky z rozchodu 750 mm na 760 mm (a naopak) nebo je těch 10 mm zanedbatelných? Nevím, netuším, ptám se. Předem dík za odpověď. |
Frýdlant_loko
|
|
Neregistrovaný host 82.117.130.25 |
Jaroslav T: Ano čísla dodaných lokomotiv máte správně. Lokomotivy T47.007 a 009 byly předislokovány (Ružomberok a J.Hradec). Potom na krátký čas (asi 2 měsíce) přišla T47.019 a potom ještě T47.020 (ta zůstala až do zastavení provozu). Lokomotivy z rozchodu 760 mm se na rozchod 750 mm nepředělávali a na opak myslím že ano. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 408 Registrován: 1-2013 |
Frýdlant loko: Dík! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3602 Registrován: 4-2003 |
V sobotu byla slavnostně otevřena cyklostezka na tělese bývalé úzké do Korytnice. Stezku pojmenovali jako "Cyklokorytnička". Nemá asfaltový povrch, vhodná je tedy pouze pro kola, a to treková či horská, nikoliv pro bruslaře na kolečkách. Nějaké to info a foto zde. Jinak Korytnica kúpele pomalu začínají opět ožívat - budovy pramenů jsou už všechny opravené, jejich okolí upravené a otvírá se penzion s restaurací. No zbytek zůstáva jako po natáčení postapo filmu.
železnice » lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno & Olomouc » tramvaj.wz.cz | vojenská jeskyně Výpustek a jiné podzemí » vypustek.czweb.org
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2953 Registrován: 7-2011 |
Teda, musím říct, že ta cyklostezka je fakt pěkná. Žádný asfaltový zvěrstva v krajině, vkusné, nenásilné, decentní. Když už místo dráhy cyklostezku, tak něco takovéhleho. Velmi pěkné, gratuluji k provedení. |
600 mm
|
|
Neregistrovaný host 109.108.114.1 |
Včerejší nakládka kotle lokomotivy Henschel 12311/1913 a následný odvoz do Kolína |
Ružomberok
|
|
Neregistrovaný host 79.98.153.138 |
Zdravím, měl bych dotaz ohledně nádraží v Ružomberoku. Potřeboval bych plánek stanice tak po roce 1930 (nebo-li po úplné přestavbě kolejiště). Díky |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1230 Registrován: 5-2009 |
Protože dotazy na Ružomberok se v tomto tématu opakují víceméně pravidelně, tak v archivu je plánek úzkého kolejiště Ružomberok aspoň dvakrát (tentýž zopakovaný). Ale kolem roku 1930 tam žádná velká přestavba kolejiště nebyla.
Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát. Japonské přísloví |
RoboR
|
|
Neregistrovaný host 62.197.243.157 |
A fešanda je konečne doma,môžeme sa začať hrať s jej opravou. |