Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Elektrizace tratí » Archiv diskuse Elektrizace tratí do 26. 10. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 26. 10. 2016dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11111 Registrován: 8-2004 |
ad Koudy: No budou se zřejmě ještě všichni divit. Jak s ETCS.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba špatným zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6950 Registrován: 5-2007 |
Hroch: A čomu? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4241 Registrován: 9-2011 |
Až v troleji "najednou" začne divadelní představení |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11121 Registrován: 8-2004 |
Asdf: Třeba navýšení nákladů některých staveb, které už vidím, jak budou pánové z MD vůči EK zdůvodňovat.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba špatným zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Honza_-_St.
|
|
Neregistrovaný host 83.240.79.58 |
Mě nepřestává fascinovat ta část: "...25 kV / 50 Hz, která je cílovou soustavou evropského železničního systému dle TSI ENE..." To chci vidět, jak si Němci (a vlastně i Rakušáci) nechaj předělat svoji soustavu 15 kV, 16 2/3 Hz na 25 kV, 50 Hz. Neuvěřím, dokud neuvidím. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6953 Registrován: 5-2007 |
Hroch: TSI ENE (resp. s tým spojeným narvaním reelektrifikácie aj do varianty "bez projektu")? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 113 Registrován: 6-2016 |
Honza_-_St.: Oni (Němci a Rakušáci) to zvládnou |
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4205 Registrován: 1-2012 |
Spíše se obávám, že trolejové vedení německých a rakouských železnic časem dopadne podobně, jako dráty trolejbusové sítě v Kábulu. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2536 Registrován: 3-2007 |
Tak vzhledem k tomu, že 15kV v Německu stačí i pro ICE, tak nemají zásadní důvod se tématem nějak výrazně zabývat. :-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5596 Registrován: 8-2007 |
Hroch: Třeba navýšení nákladů některých staveb Nebo snížení u jiných,kde se nebude muset stavět měnírna každých 25 km,ale trafostanice po 50km,ušetří se na vodičích,opatřeních proti bludným proudům. Pikehead: 15kV v Německu stačí i pro ICE, tak nemají zásadní důvod se tématem nějak výrazně zabývat To se opravdu nemá cenu tímto zabývat.Tato soustava je pro přenos výkonu srovnatelná se soustavou 25 kV(má některé nevýhody-větší trafo na HV,nemožnost připojit přímo na průmyslový kmitočet,ale i výhody). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4244 Registrován: 9-2011 |
...25 kV / 50 Hz, která je cílovou soustavou evropského železničního systému dle TSI ENE... To si zas nějakej úředník asi hodně cucal prst. TSI ENE v platném znění totiž praví: 7.2.2 Prováděcí plán pro napětí a kmitočet 1) Výběr napájecí soustavy je v pravomoci členského státu. Rozhodnutí by mělo být přijato na základě hospodářských a technických hledisek při zohlednění alespoň těchto prvků: a) stávající napájecí soustavy v daném členském státě; b) veškerých napojení na železniční tratě v sousedních zemích se stávajícím napájením; c) požadovaný příkon. 2) Nové tratě pro rychlosti vyšší než 250 km/h musí být napájeny jednou ze střídavých soustav vymezených v bodě 4.2.3. No jo, je holt potřeba mít nějaké to Kladivo na čarodejnice anebo Hlavu XXII. Ale předpokládat, že dopravci neumějí číst a to TSIčko si nepřečtou, mi v dnešní době (na rozdíl od toho středověku) připadá trochu neadekvátní. Varianta Brod je taková, že ono TSIčko nečetli oni úředníci. |
Bugear
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3468 Registrován: 8-2005 |
zadávají studie na přepnutí ss.systému na střídavý(Přerov-Nedakonice) A z návrhu rozpočtu už víme i očekávanou cenu za tuhle srandu: 1,2 mld. Kč.
»Online výpočet kontrolní číslice« »Výpočet kontrolky na mobilu (Java)«
Lekce češtiny pro diskutéry: píšeme výjimka, standard, ližina. Tipovat znamená odhadovat, typovat znamená psát či provádět typovou zkoušku. |
Poklop D400
|
|
Neregistrovaný host 109.80.234.119 |
Přerov-Nedakonice za 1,2 mld. Kč? Teď je otázka, co všechno v tom je a co všechno by se muselo udělat, kdyby se Zlín-Vizovice, Hulín-Kojetín a budoucí dvojkolejka Nezamyslice-Přerov budovaly se stejnosměrným napájením. Kolik nových měníren by se muselo postavit, aby budoucí provoz utáhly. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11124 Registrován: 8-2004 |
Asdf: Jak napsal Koudy, varianty se neposuzují (což se asi těm, kteří peníze přerozdělují, líbit nebude). No co. Každý svého štěstí strůjcem."Hroch: TSI ENE (resp. s tým spojeným narvaním reelektrifikácie aj do varianty "bez projektu")?"
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba špatným zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6959 Registrován: 5-2007 |
Aleš_Liesk.: Tak ale v momente, keď sami dopravci kričia, že sa im toho príkonu na 3kV nedostáva (a čo sa ku mne donieslo, tak to posilnenie meniarní to vraj nespasilo)... Hroch: Keď sme už pri tom, aké vlastne navýšenie nákladov predstavuje reelektrifikácia. Dráty sa môžu nechať (a až časom dôjde k ich výmene, bude to už lacnejšie), stožiare sa tiež môžu nechať (izolátory s pevnosťou na 25kV sa tam dávajú už roky rokúce), zabzar tiež príliš prekopávať netreba (50Hz KO treba poslať do histórie z iných dôvodov, príslušne tienená kabeláž sa už tiež nejaký ten rok používa aj pri stavbách na 3kV, takže tá sa musí vykopať jedine u starších stavieb). Ostávajú napájačky/spínačky... Ak na celý úsek Přerov - Nedakonice treba 1,2mld, tak to si trúfam tvrdiť, že pri započítaní zlacnenia elektrifikácie Vizovic a Luhačovic by tej stavbe vyšla aj ekonomická návratnosť... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4248 Registrován: 9-2011 |
Asdf: já neříkám, že změna na 25 kV je špatně. Jen rozporuji tvrzení, že TSI ENE direktivně nařizuje přechod na 25 kV. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 120 Registrován: 6-2016 |
Asdf: a na všech sloupech se musí sundat průrazka a sloupy ukolejnit. A jestli mě stará paměť neklame, tak stínění kabelů se taky zapojuje dost jinak... Tím nikterak nechci říct, že by to nešlo, když by se chtělo a když by bylo za co. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4540 Registrován: 3-2004 |
honzaklonfar: a na všech sloupech se musí sundat průrazka a sloupy ukolejnit. I na střídavině se ukolejňuje přes průrazky...
"Svět na to nebyl připraven, prostě to příliš předběhlo svou dobu. Ale stejné zákony nakonec zvítězí a budou slavit triumfální úspěch."
Nikola Tesla |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 121 Registrován: 6-2016 |
Koudy: Opravdu? Moje paměť říká, že na střídavině se ukolejňuje přímo. Nicméně se mohu mýlit, je to už dlouho co jsem se tím zabýval a vozím se jen po DC... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 283 Registrován: 5-2013 |
príslušne tienená kabeláž sa už tiež nejaký ten rok používa aj pri stavbách na 3kV Někdy ano, obecně nikoliv. předmětem studie není zda EK je poměrně háklivá na to, když z ní někdo dělá pitomce, například když zadává naoko studii, ale nic vlastně zkoumat nechce, protože má předem jasno. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 97 Registrován: 7-2014 |
honzaklonfar: Má pravdu, předsedo. Na AC se ukolejňuje přímo na tratích bez KO, s jednopásy a na dvoupásech jen v případech, kdy nejde jinak udělat ochranu před nebezpečným dotykovým napětím. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 122 Registrován: 6-2016 |
maral: dík za info! S kolejovými obvody jsem do styku přišel, ale jen na DC. Zkusím to nezapomenout |
Kejvačka
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1671 Registrován: 10-2004 |
Nabídka práce u Elektrizace železnic Praha, magazín AZ 8/1983:
Karosa řady 700 - nejlepší autobus
|
Neregistrovaný host 88.153.7.118 |
Transformace na napájení strídavinou: Cetl jsem na rúzných francouzských webových stránkách, ze zmena napajecího systému z 3.000 V na 25.000 V ci naopak nebo zachování dosavadního stavu není pro SNCF zádný problém: Mají mezitím tak velký pocet dvousystémových lokomotiv, ze mohou zmenu ci zachování dosavadního napájení rozhodnout, aniz by jakékoli rozhodnutí bylo ovlivneno nedostatkem príslusných lokomotiv. Proto taky v nekolika prípadech elektrifikovali (mohli elektrifikovat) izolované úseky na jihu, kde je normálne ss, na strídavinu. V sedesátých a sedmdesátých letech min. století ale pro nedostatek dvousystémových lokomotiv zmena na strídavinu pro SNCF problémem byla. Já myslím, ze obdobné resení by se melo adoptovat i v Cesku, jak zde jiz nekterí ostatne naznacovali. Premeny na strídavinu by se mely aktuálne realizovat (hlavne)tam, kde to poskytuje maximální výhody. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 68 Registrován: 11-2012 |
@ honzarejpal: Proč si myslíte, že by se ČR měla vydat stejnou cestou, jako Francie? Ať se snažím, jak chci, tak prostě nevidím jediný objektivní důvod zůstat i do budoucna u již překonané soustavy. Obvzlášť ve stavu, kdy je rozšířena pouze na části území, a to jen z historických důvodů... |
Honza_-_St.
|
|
Neregistrovaný host 83.240.79.58 |
Protože jsou to velký a zbytečný výdaje. I kdyby to přece jen mělo nějaký přínos, tak ty prachy do toho vložený se nevrátí dřív než po několika desítkách let. Vzhledem k tomu, že máme bilion 700 miliard státní dluh, tak si to prostě nemůžem dovolit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 70 Registrován: 11-2012 |
@Honza_-_St.: Myslel jsem samozřejmě reelektrizaci po dožití. V takovém případě tam při nově zřizované střídavé soustavě žádné výdaje navíc nevidím. Spíš se ušetří na měnírnách - není jich potřeba zdaleka tolik, jako spínacích stanic. I sám trolejový drát je tenčí a tím pádem se znatelně ušetří i na samotné troleji. A pochybuji, že by toto téma nějak souviselo se státním dluhem. Vyhazuje se plnými hrstmi za nesmysly a nikoho to netrápí... |
Desiro
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3134 Registrován: 2-2004 |
Protože jsou to velký a zbytečný výdaje ... si to prostě nemůžem dovolit. Ty výdaje nejsou velký. Díky nižší potřebě mědi bude taková elektrizace levnější. A především se pak ušetří na snížení ztrát, takže to oboje spolu není zbytečný. |
Honza_-_St.
|
|
Neregistrovaný host 83.240.79.58 |
A za kolik desetiletí se to vrátí? |
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 662 Registrován: 6-2006 |
A za kolik desetiletí se vrátí rekonstrukce stejnosměru na stejnosměr? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7336 Registrován: 5-2002 |
Ta sedla |
Honza_-_St.
|
|
Neregistrovaný host 83.240.79.58 |
Ta tolik v žádným případě nestojí. Takže bych řek, že nesedla |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 72 Registrován: 11-2012 |
Honza_-_St.: Tvrdíte tedy, že elektrizace stejnosměrnou soustavou je levnější, než střídavou? Na základě čeho? Působíte na mě dojmem, že se vám ten stejnosměr prostě líbí, chcete, aby tu byl i nadále a to jsou vaše "argumenty"... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7127 Registrován: 5-2007 |
Jackub: Ona to bude taká klasická "štanclovina", nejazdili by už bobiny, dvojičky, hrbaté a všetky tie ústecké zázraky... Honza_-_St.: Stĺpy vymeniť musíte. Izolátory sa už nejakú dobu používajú rovnaké. Namiesto 2-3 meniarní Vám stačí jedna napájačka s nákladmi zhruba ako jedna meniareň. Atď. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2269 Registrován: 5-2002 |
Zdravím, debata o výhodnosti jednotlivých soustav mě inspiruje k dotazu: Co 2x25 kV? Přiznávám upřímně, že jsem její princip nepochopil úplně, což je možná ostuda. Nicméně tolik jsem porozuměl, že tam je četnost napáječek ještě nižší, než u jednofázové, a z pohledu vozidla je to zkrátka 25 kV. Nebylo by to tedy nakonec ještě lepší takto, popř. proč ne...? Asdf: Ony by asi jezdily, ale někde jinde... |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8893 Registrován: 3-2007 |
2x 25 kV se dá laicky přiblížit jako zesilovací vedení o 50kV proti kolejnici, a v místě napájení je trafo 50/25kV. Pro potřeby evropské komplikované žel. sítě to má ale řadu nevýhod. Jinak filosofie přístupu jednotlivých evropských zemí k problému dvou trakčních soustav je různá. Italové staví 25kV jen VRT a nic nepřepojují, Francouzi nechávají na dlouhých magistrálách jižně od Paříže i ve vlastní Paříži dokonce 1,5kV, pravda, mají na těchto směrech de facto paralelní síť TGV s 25kV. Přestavují v podstatě akorát Slováci. A v Holandsku kus pro nákladku. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11196 Registrován: 8-2004 |
Asdf: Pokračujte, pokračujte. Zastavil jste se při tom výčtu dost účelově."Honza_-_St.: Stĺpy vymeniť musíte. Izolátory sa už nejakú dobu používajú rovnaké. Namiesto 2-3 meniarní Vám stačí jedna napájačka s nákladmi zhruba ako jedna meniareň. Atď."
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba špatným zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Honza_-_St.
|
|
Neregistrovaný host 83.240.79.58 |
Stĺpy vymeniť musíte. Na koridorech jsou sloupy až na pár výjimek vyměněné komplet (leckde naprosto zbytečně - př. 330 - kompletně vyměnili sloupy a výložníky z 80. let, které mohly vydržet dodnes, místo aby jen sem tam vyměnili kus trolejových drátů a cokoliv víc udělali jen v nezbytných případech jako poloperonizace ve stanicích nebo nějaká přeložka). Původní z dob socialismu se už dnes nachází jen mimo koridory (opět až na pár výjimek typu 171 nebo nějaký ten uzel), málo jich není, ale taky ubývají a dál budou, viz. 072, 231, 280. "Izolátory sa už nejakú dobu používajú rovnaké." Leckde se i v současnosti instalujou izolátory vhodné pouze pro 3 kV ss (ten typ, co je mezi Hranicema a Ostravou). Namiesto 2-3 meniarní Vám stačí jedna napájačka s nákladmi zhruba ako jedna meniareň. Dejme tomu tam, kde ještě tu měnírnu nepředělali. Jenže podstatná část z nich byla v poslední době komplet nahrazená novými a sáhnout na ně v nejbližších několika desetiletích by znamenalo vyhodit horu peněz oknem. Nejlepší řešení je předělat ty ostatní a na následování špatné slovenské cesty se prostě vykašlat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4335 Registrován: 9-2011 |
2x 25 kV se dá laicky přiblížit jako zesilovací vedení o 50kV proti kolejnici, a v místě napájení je trafo 50/25kV. Pro potřeby evropské komplikované žel. sítě to má ale řadu nevýhod. Maličko jinak. Zesilovací vedení s napětím 50 kV proti trolejnici, proti zemi jen tam jen 25 kV (ftom je ten ftip - stejná izolační hladina, nic speciálního). V místě napájení není nic, jen sekundár trakčního trafa má dvě vinutí (nebo přesněji dvojité vinutí - je to tatáž fáze), společný bod (střed) je uzeměn, jeden konec na trolej, druhý na feeder. Čas od času je na trati autotrafo, kterým se z feederu "napájí" trolej. Nic moc složitého nebo komplikovaného. Tuším to mají někde na TGV. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2270 Registrován: 5-2002 |
Hledal jsem nějaký popis a našel toto. Na str. 15 je schéma. Nějak jsem ještě pobral, že je daný úsek vlastně napájený z obou stran jednou napáječkou, takže by nemělo docházet ke zvětšujícímu se poklesu napětí se vzdáleností od NS (resp. tento by měl kulminovat v polovině sekce). To, co mi není jasné, je přesná funkce toho autotransformátoru (9), což je samozřejmě důsledkem zejména toho, že jsem se tu energetiku nikdy nedokopal pořádně doučit. Obecné schéma autotrafa naznačuje totiž trochu jiné směry proudů, než jsou v té prezentaci. Navíc mi není jasné, co se (ne)děje, když není odběr. A pak taky cituji z toho materiálu, str. 12: Technické rozložení napájecích stanic (...) limituje vzdálenost TNS na max. 30 km. Toto omezeníplatí při použití systému 25 kV, 50 Hz. V případěvyužití systému 2x25 kV, 50 Hz je toto omezení posunuto na 45 km – 50 km. Proč ne 60 km (resp. proč ne dvojnásobek)? To hrajou ty úbytky při 50 kV a tedy polovičním proudu pořád takovou roli - a nebo je taková myš Lenka jen usvědčením z dalšího nepochopení? Mladějov: Šlo by ty nevýhody prosím aspoň naznačit? Já se nehádám, jen jsem zvědav. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1471 Registrován: 11-2009 |
Dejme tomu tam, kde ještě tu měnírnu nepředělali. Jenže podstatná část z nich byla v poslední době komplet nahrazená novými a sáhnout na ně v nejbližších několika desetiletích by znamenalo vyhodit horu peněz oknem. Nejlepší řešení je předělat ty ostatní a na následování špatné slovenské cesty se prostě vykašlat. A ono by nešlo to zánovní vybavení měníren někam prodat (třeba do Polska)? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7129 Registrován: 5-2007 |
Hroch: A kam? Posilové vedenie nepotrebujem, oznamovaciu a zabezpečovaciu kabeláž už tiež mám koľkokrát takú že to meniť nemusím, ukolajnenie je spravidla rovnaké, a ďalej? 110kV prípojky snáď až na dve meniarne v celej republike sú tiež... Honza_St: To je v konečnom dôsledku marginálny náklad, navyše čo sa ku mne donieslo, tak problémy s výkonom sú na určitých miestach stále, takže uź oknom vlastne vyhodené boli. |
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 663 Registrován: 6-2006 |
To, co mi není jasné, je přesná funkce toho autotransformátoru (9) Otočit fázi přicházející po vedení 5, aby rozdíl 8 - 3 byl nula. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 73 Registrován: 11-2012 |
Dejme tomu tam, kde ještě tu měnírnu nepředělali. Jenže podstatná část z nich byla v poslední době komplet nahrazená novými a sáhnout na ně v nejbližších několika desetiletích by znamenalo vyhodit horu peněz oknem. Nejlepší řešení je předělat ty ostatní a na následování špatné slovenské cesty se prostě vykašlat. No vidíte - kdyby se rozhodnutí, že se přejde na střídavinu, udělalo už před rekonstrukcí měníren, tak by tento problém nenastal a žádné vyhazování peněz by nehrozilo. Slováci na stejnosměru žádné rekonstrukce a posilování nedělají a vyžilé zařízení v rámci rekonstrukce tratí mění na střídavou soustavu. V čem je tedy jejich cesta špatná? Kdo v porovnání SŽDC/ZSSK si v tomto ohledu počíná bezkoncepčně a nehospodárně? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13053 Registrován: 12-2007 |
A ono by nešlo to zánovní vybavení měníren někam prodat (třeba do Polska)? Jestli je ten přechod na střídavinu tak výhodný (natolik výhodný, že se vyplatí tam mít mj. všechny "ostrovní mezistavy" atd.), tak Polsko bude reelektrizovat taky, nebo snad ne? Slováci na stejnosměru žádné rekonstrukce a posilování nedělají a vyžilé zařízení v rámci rekonstrukce tratí mění na střídavou soustavu. Zde bych se zeptal, v jakém roce REÁLNĚ může dojít k dotažení koridoru (= střídaviny) do Košic a zda do té doby skutečně vydrží stávající zařízení, aniž by byla nutná jeho výměna/rekonstrukce - ? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11197 Registrován: 8-2004 |
Asdf: Přihořívá. "Hroch: A kam? Posilové vedenie nepotrebujem, oznamovaciu a zabezpečovaciu kabeláž už tiež mám" A jak jste přišel na to, že kabelizace je hotová (připravená)? David: Přinejhorším vstanou čmeláci a Sergeje z hrobů a začnou dunět pod Tatrami diesely."Zde bych se zeptal, v jakém roce REÁLNĚ může dojít k dotažení koridoru (= střídaviny) do Košic a zda do té doby skutečně vydrží stávající zařízení, aniž by byla nutná jeho výměna/rekonstrukce - ?"
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba špatným zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2095 Registrován: 5-2007 |
David: Pro představu, ta jednoduchá část Bratislava - Púchov v nížině trvala rekonstruovat nějakých deset let. Pokud budou pokračovat podobným tempem, tak ty Košice by mohly hotové někdy v roce 2040. Ale vzhledem k tomu, že Žilina se plánuje okolo roku 2022, tak ty Košice bych viděl ještě později.
Když je to
a, krásné a modré, tak rozhodně není najbrt. b, modré a najbrt, tak to ale rozhodně není krásné. c, krásné a najbrt, tak to možná existuje, ale asi to nebude modré a určitě se to nebude vyskytovat na české železnici. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7134 Registrován: 5-2007 |
Hroch: Ďalej mi už naozaj došli nápady, takže to predám Vám. Stran kabeláže už som to tu písal. Jeden zástupca odboru prípravy stavieb sa pomerne oficiálne vyjadril, že už nejakú dobu sa požaduje "príprava na reelektrifikáciu 25kV" a podivoval sa pri tom, že tá "príprava" vlastne spočíva len v tom, že sa tam použije tienená kabeláž. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4338 Registrován: 9-2011 |
TZ: směry proudů neřeš, ty si můžeš namalovat, jak chceš (třeba že všechny proudy do uzlu vtékají), po výpočtu ti pak u proudů, které jsi namaloval obráceně, vyjde záporné znamínko. Umíš si představit autotrafo, kterým napájíš z 220V starý spotřebič na 120V? Na tom tvém druhém odkazu je 220V vlevo, 120V vpravo, dole je zem. Když tohle pochopíš, tak si vlevo představ 50kV, vpravo 25kV a uzeměný střed (tj. "nahoře" je feeder, "dole" je trolej a uprostřed kolejnice. Už chápeš? EDIT: jo a proč není vzdálenost dvojnásobná? No protože ten feeder má taky nějaký odpor a indukčnost, čili to autotrafo je měkčí zdroj než samotná "pořádná" transformovna. (Příspěvek byl editován uživatelem Aleš_Liesk..) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5644 Registrován: 8-2007 |
David:Jestli je ten přechod na střídavinu tak výhodný (natolik výhodný, že se vyplatí tam mít mj. všechny "ostrovní mezistavy" atd.), tak Polsko bude reelektrizovat taky, nebo snad ne? Tak Polsko má všude(kromě pár kilometrů střídaviny na tratích s vysokou rychlostí) stejnosměr,99 procent hnacích vozidel bez své měnírny(trafa a usměrňovače),dvojitý trolejový drát....Podobně Itálie. U nás a na Slovensku již většina hnacích vozidel si svou měnírnu vozí,v budoucnu to budou skoro všechna hnací vozidla.Proto je neefektivní do budoucna udržovat a budovat ještě duplicitní veřejné měnírny u tratě a pak s velkými ztrátami(díky velkým proudům) el.výkon transportovat na hnací vozidla. Na Slovensku to určili závazně,všichni dopravci to ví od roku 2005.Kdežto u nás se nic neví. -Některá část SŽDC si zadala "odbornou studii",zda se to vyplatí. -Jiná vypsala výběrové řízení na projekt "přepnutí napájení v úseku Nedakonice-Říkovice. -Další zase v soutěži na projekt měnírny Sadská požadují možnost přestavby na střídavou napájecí stanici.. -Dopravci už kupují jen vozidla s "měnírnou" i na stejnosměrné tratě(Ostrava- Mošnov) a tím možná zbytečně vyhazují peníze,protože nezávislá komise po létech bádání přijde na to ,že se to přepnutí na střídavinu nevyplatí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13058 Registrován: 12-2007 |
Tak Polsko má všude(kromě pár kilometrů střídaviny na tratích s vysokou rychlostí) stejnosměr,99 procent hnacích vozidel bez své měnírny(trafa a usměrňovače),dvojitý trolejový drát....Podobně Itálie. Ale v této diskusi nepadají ani tak argumenty jako "sjednocení soustav v rámci státu", ale jsou uváděny argumenty jiné, které (ne)platí úplně stejně v Česku, Polsku i Itálii. (tzn. méně efektivní provozní aspekty stejnosměru oproti střídavině, který se ekonomicky tím více projeví při obnově zařízení; staré lokomotivy stejně v Itálii ani Polsku nebudou věčně, zatímco nové lok. se stejně vyrábějí vícesystémové, tzn. i Poláci a Italové se podle toho můžou zařídit atd.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5645 Registrován: 8-2007 |
David: staré lokomotivy stejně v Itálii ani Polsku nebudou věčně, zatímco nové lok. se stejně vyrábějí vícesystémové, tzn. i Poláci a Italové se podle toho můžou zařídit atd.) Ale oni si i dnes kupují nové lok. jen stejnosměrné(nepožadují-li provoz do zahraničí) a tím je mají levnější při nákupu i údržbě.Připlatí si za dražší distribuci energie a vyšší ztráty. U nás se snažíme o to,aby dopravci kupovali dražší lok. s měnírnou a zároveň ve výsledku platili drahou distribuci(díky sítí měníren) a o řád větší ztráty(díky vysokým proudům). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11198 Registrován: 8-2004 |
Asdf: ...což ale vůbec nic neříká o tom, že je kabelizace připravená. Najmě tedy na úsecích, kde se žádná modernizace/optimalizace nechystá. "Hroch: Ďalej mi už naozaj došli nápady, takže to predám Vám. Stran kabeláže už som to tu písal. Jeden zástupca odboru prípravy stavieb sa pomerne oficiálne vyjadril, že už nejakú dobu sa požaduje "príprava na reelektrifikáciu 25kV" a podivoval sa pri tom, že tá "príprava" vlastne spočíva len v tom, že sa tam použije tienená kabeláž." Apollo_17: SŽDC si žádnou studii nezadala. Jakousi "studii" (úmyslně píši uvozovky, protože materiál ve skutečnosti nic nestuduje) si zadalo MD. "-Některá část SŽDC si zadala "odbornou studii",zda se to vyplatí." To jen pro přesnost.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba špatným zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 845 Registrován: 1-2006 |
Hroch: Tak občasně kabelizace připravená je. Záleží jak v daném úseku vyšly výpočty vlivů VVN. Je fakt, že je to sporadicky, ale zase je to příležitost jak udělat upgrade kapacit přenosových cest (optika), když už to bude otevřené, takže bych to úplně nezatracoval. U nových staveb to požadováno je MD, čímž se to postupně rozšíří. Další věc je, že některá zabezpečovací zařízení z koridorových staveb začínají mít za sebou ekonomickou životnost (20 let - čas nezastavíš) a časem bude potřeba jejich náhrada a kopat se bude stejně. Domnívám se, že důvody pro přechod z DC na AC jsou naprosto zřejmé, pokud kouknete na maximální proud u stykového transformátoru a možnou vzdálenost mezi dvěma místy s možným propojením traťových kolejí, a dáte to dohromady s tím, jaké výkony se na dráze začaly v posledních letech vyskytovat silnějšíma mašinama, které tu během koridorizace nebyly. Na DC jsou problémy a s nárůstem nákladky to může být ještě zajímavější. Není to o politickém rozhodnutí, ale o předpokladech k tomu, aby se udržela infrastruktura při tom, co po ní bude jezdit. Na DC by měla jít většina zpětných proudů kolejnicemi (reálně to je tuším kolem 5 procent zemí?), protože bludné proudy do země nejsou to pravé ořechové z hlediska elektrochemických reakcí na všem, čím se proženou cestou zemí do napaječky - nehledě na stav základů přímo ukolejněných podpěr, kterými se to do té země dostává. Takže tou kolejí toho místy teče víc než dost a generuje to problémy. Na AC se předpokládá většina proudů zemí (cca 60 procent? + DC složka je minimální), čímž, pokud nejde o nový spodek, zpětným kolejovým vedením tolik neteče. Od traf pokračujme k rozdílu potenciálů kolejí a souvisejícímu hoření styků, když je to dobře izolované od země, a tak dále. Nehledě na to, že, při postupném opouštění KO s migrací na ETCS, by mohlo být na AC reálné přímé ukolejnění, což taky není od věci - je výhodnější mít kolej na potenciálu země paralelním řazením přímo ukolejněných podpěr (proti zemi cca 5 až 100 Ohm podle typu podpěry a počasí) a do napaječky to honit zemí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2273 Registrován: 5-2002 |
M_g, Aleš Liesk.: Děkuji, snad už jsem poněkud více v obraze. Nicméně s dovolením doplňující dotazy: 1. Co se děje, když není odběr, jakým kouzlem se to autotrafo nechová jako spotřebitch? 2. Může být těch autotraf v jednom úseku více, aby napětí po délce troleje co nejméně kolísalo, popř. na jeden úsek 25 kV bez doplňkového napájení z "50 kV" jelo co nejméně vlaků? 3. Šlo by tedy jet teoreticky bez sekčních dělení nějakých 90-100 km, a jediným důvodem pro případné rozsekání je max. příkon toho hlavního trafa (popř. potřeba mít nějak umožněnou údržbu apod)? 4. Jaké jsou tedy ty nevýhody, obecně zmíněné Mladějovem? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4341 Registrován: 9-2011 |
postupném opouštění KO s migrací na ETCS, Migrace k ETCS není sama o sobě důvodem k opouštění KO. TZ: 1) Nic se neděje. Chová se to velmi podobně, jako když máš bez zátěže normální trafo: žere to jalovinu a minimální činný příkon na pokrytí ztrát v železe a mědi (ty jsou velmi malé). 2) Ano, ano 3) To se mi už zdá moc, ten výkon "hlavního trafa" v tom určitě taky hraje roli. Resp. v tomto případě by se už projevil i další parametr - zkratový výkon nadřazené soustavy, tzn. její tvrdost. Matně se mi vybavuje hodnota 2000 MVA pro trafo 10 MVA, jinými slovy, že jednofázově zatížit síť můžu jen do hodnoty 0,5% jejího zkratového výkonu. Ale prosím nekamenovat, pokud si to nepamatuju správně . 4) To musí říct Mladějov. Je trošku složitější "hlavní" trafo, jsou tam ty autotransf., ale zase těch "hlavních" traf je méně. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 846 Registrován: 1-2006 |
Aleš_Liesk.: Migrace sama odstraňuje nejzásadnější a nezpochybnitelný důvod nasazení KO - rychlost. Tzn. otevírá diskuzi, která nebude jen v oboru ZZ, ale napříč spektrem. Těch, kteří musí trpět kompromisy, které jsou každou další edicí norem, psaných zabezpečováky, tvrdší je spousta... - traťovka - hořící styky, kontrola nepřímého ukolejnění, udržení izolačního stavu... - trakčáci - "odporné" překážky na zpětné cestě, slabé články v nepřímém ukolejnění, rozdíl potenciálů kolejnice - zem, přezkušování nepřímého ukolejnění, připojení traf ke koleji... - mostaři - proudy do mostních konstrukcí v okolí styků... - zabezpečováci sami - odcházející přetěžovaná trafa (viz DC), komplikovaná ochrana zařízení proti přepětí, nedostatečná ochrana některých komponent řešících místa neomezeného připojení před krádeží, vzdálenost míst neomezeného připojení... ... takže bude na místě rozhodnutí, kde (pro jaké rychlosti) je pro provozovatele podstatná možnost chytit lom kolejnice, a zda to řešit tak, že prostředkem kontroly volnosti koleje bude KO. Osobně se mi, na úsecích s přejezdy, víc líbí řešení s PočN v kombinaci s KO vnášejícími VZ a kontrolu celistvosti (bez plýtvání KO a kabelizací k nim na přejezdy). Souhlas, že automaticky s migrací KO nezmizí, ke změnám ale pravděpodobně dojde. Mimo novostavby se to rozhodování ale díky horizontům 2030 ap. týká spíš až další generace. Kdo ví co bude za těch 15 a více let... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2275 Registrován: 5-2002 |
A.L.: Díky! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5646 Registrován: 8-2007 |
Změně napájení se obsáhle věnuje 20. číslo časopisu "Železničář",který vydávají České dráhy": <https://seznam.cd.cz/assets/zeleznicar/zeleznicar_20_2016.pdf> Na straně 3 ředitel OKV Rostislav Novák říká,že ČD se na tuto situaci připravují tak,že stará stejnosměrná vozidla vyřazují(460,451),nebo prodávají (163). Nová vozidla jsou zpravidla dvou/vícesystémová a ta,která byla pořízená jednosystémová stejnosměrná,je možné modernizovat dosazením potřebného vybavení(u 440),nebo doplněním dalšího vozu s touto technologií u 471(to by umožnilo současně i zvýšit kapacitu City Elefantu). Z lokomotiv ČD by se mohly "přepínání" dožít jen lok 162,které lze rekonstruovat na vícesystémové(po vzoru 363.6 Carga,nebo 361 ZSSK),nebo 371,které by bylo možno úpravou transformátoru rekonstruovat na třísystémové. "Avšak proces změny systému bude probíhat řadu let,a tak většina ss. lok. dožije před potřebou jejich úprav." Na stranách 11-13 je obsáhlý článek o tomto tématu a na závěr je zmínka o pilotním projektu,"Změna trakční soustavy na AC 25 kV ,50 Hz v úseku Nedakonice-Říkovice",který je nyní již ve stavu přípravné dokumentace. Na toto by měla navazovat elektrifikace Otrokovice-Vizovice,Staré Město u UH-Bojkovice/Luhačovice/Veselí nad.Moravou a také Kojetín-Hulín-Val.Meziříčí. Rovněž nově elektrizované O. Kunčice-Frýdlant-Val.Meziříčí,Frýdek Místek-Č.Těšín by se již měly elektrifikovat 25 kV. Následovat by měly úseky Hranice na Moravě -Púchov,Český Těšín -Čadca v návaznosti na střídavé tratě na Slovensku.. |
Desiro
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3135 Registrován: 2-2004 |
Ono to opuštění stávajících typů KO také dost souvisí s ETCS (qůli kódování). Osobně ale považuji technologii KO za výhodnější, než PN, a to především kvůli schopnosti detekovat lom kolejnice. Vybavení trati KO může být povinné od určité rychlosti. Moderní vysokofrekvenční KO s vzorkováním izolované styky nepotřebují - zapomeňme na ně. (Příspěvek byl editován uživatelem Desiro.) |