Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Tratě na střední Moravě » Archiv diskuse Tratě na střední Moravě do 09. 12. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse Tratě na střední Moravě do 09. 12. 2016dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12538 Registrován: 5-2002 |
Dluhonice: fotka z letošního února, teplota kolem nuly (jako dnes) Stejnou teplotu vyhodnocuje organismus jinak v únoru a jinak začátkem prosince. Krom toho tu někdo zmiňoval lidi "mrznoucí v dešti", zatímco na Tvé fotce je sucho. Vyhledávač mi u auta hlásí 1:08, budu to brát jako fakt, takže rozdíl je teoreticky 22 minut. Prakticky ještě připočti čas potřebný k tomu dostat se na nádraží / z nádraží, což u toho auta nemusíš. Přesně takhle idiotsky kdysi novináři zjišťovali přínos prodloužení Áčka do Motola ve vztahu k cestě na letiště. Cesta začínala na zastávce 119 chvilku před jejím odjezdem, zatímco metro jako na potvoru ujelo před nosem. Osobní empirie je ta, že je to o fous rychlejší a nemusím se na Velsu cpát s tolika lidima. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1365 Registrován: 4-2011 |
Jen Vám závidím ten čas, kdy tady můžete psát sáhodlouhé kecy od rána do večera. To my, co se živíme prací, si jaksi dovolit nemůžeme. To je legrace. Někdo, kdo celou dobu diskutuje, se nakonec diví, že a proč se vůbec diskutuje, a najednou se od toho distancuje... Jak by asi tato formulace vypadala na diskusním fóru Tipsportu, a přitom to může být v obou případech ta samá situace. Třeba je v balíku. Spousta lidí ze skupiny "my, co se živíme prací", má počítač od zaměstnavatele nebo chodí v 15:30 domů a práci si nenosí, kdežto někdo jiný může psát kecy od rána do večera, protože dělá 18-06. Zakončovat tímto způsobem debatu ("však vy nakonec asi budete nezaměstnanej loser") je trochu podpás... To já jen tak.
Nostalgici by neměli lézt na internet.
Každý svého štěstí strůjcem. |
Dluhonice
|
|
Neregistrovaný host 77.242.90.180 |
No to jsem přesně čekal ... pánové, jak už jsem psal, nevím o co vám jde. Vaše šotodedukce jsou vcelku úsměvné. Třeba v Olomouci zaparkovat znamená dost daleko od centra, a potom buď pěšky, nebo tramvají. Časově velmi srovnatelné z dojížďkou tramvají od nádraží, kde je velmi slušné spojení. Nehledě na to, že třeba železniční poliklinika, krajský úřad a řada firem jsou přímo u nádraží. Vidím že šotouše stále dráždí mrznoucí déšť. Velmi subjektivně je nejhorší v takovém počasí stát. Naopak při jízdě na kole (třeba na nádraží) se člověk zahřeje, takže není problém, a pokud je na nádraží čekárna, tak není problém ani v cíli. U autobusové zastávky je problém vždycky, protože tam není ani vytápěný prostor, ani pohyb. To může potvrdit kdokoliv, kdo někdy dojížděl. Kolik bylo v Jevíčku cyklistů nevím, neb jak bystří pochopili, tak jsem tam jel za úplně jiným účelem než bylo sčítání jejich frekvence. Méně bystří nepochopili, nevadí. Ale je pěkné, jak se místní šoto umí sesypat na někoho, kdo jim trochu nabourá jejich virtuální realitu. Já na to bohužel fakt nemám čas, protože v tomto typu debaty nejde o argumentaci, ale o to, že si šotouši musí zdůvodnit za každou cenu svou verzi pravdy. Právě z tohoto důvodu nemá smysl jakékoliv argumenty přinášet. To platí 2x když se na scéně objeví David. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 169 Registrován: 12-2007 |
Mě teda příjde, že ten pohled šoutouše na věc máš spíš ty Tome. Ostatní si spíš drží racionální odstup. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13127 Registrován: 12-2007 |
Ale je pěkné, jak se místní šoto umí sesypat na někoho, kdo jim trochu nabourá jejich virtuální realitu.(...) To platí 2x když se na scéně objeví David. K tomu dodám, že záměrně jsem v předchozím příspěvku uvedl jen "tvrdá data" (žádné normativní názory/postoje). (a to jsem do toho srovnání cestovních dob nezapočítal do cestovní doby veřejnou dopravou faktor "střední doba čekání na nejbližší spoj", který také má svoji váhu, ale bývají různé názory na to, do jaké míry ta "váha" hraje roli) (Příspěvek byl editován uživatelem David.) |
Dluhonice
|
|
Neregistrovaný host 77.242.90.180 |
David: Zcela záměrně se nepouštím do debaty na téma takt, spoje, přestupy atd. Toto se přeci v každém uzlu liší, liší se to i mezi jednotlivými spoji. Prostoj ve Dzbelu je, ale nemusí být. Přestup v Prostějově může být 5 minut, může být i 20 minut. Navíc se má dělat zásadní rekonstrukce jak Brno - Přerov, tak i Nezamyslice - Olomouc, takže poloha osobáků i rychlíků se nejspíš zásadně posune. Na základě výše uvedených okolností neřeším ani křižování, ani takt, ale pouze jízdní dobu. Ta vychází tak jak jsem napsal, na stranu skeptickou, neb v trase Chornice - Olomouc neberu v úvahu ani rychlé vlaky (byť po 301 jezdí už dnes), ani žádnou modernizaci a zrychlení (byť se na 301 chystá). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4033 Registrován: 12-2004 |
Dluhonice: Pokud se můžu zeptat, čeho se ten dokument bude týkat? Jinak jsem si všiml už vícekrát, že zdůrazňujete svoje vzdělání a praxi. To Vám jistě nikdo nebere. Možná jste v oboru víc než dobrej, ale tahle Vaše praxe nepředpokládá, že rozumíte i plánování veřejné dopravy. Mě to u Vás přijde, že se snažíte všemožně "hypoteticky vyargumentovat" potřebnost vlaku i tam, kde není, tedy v tomto případě na Chornicku, kde je to až vzorový příklad. Chápu, že není od věci občas připomínat potřebnost spolupráce více druhů dopravy. Stejně tak je ale někde méně a někde docela jasně vidět, že si zaslouží podporu v některých relacích jen jeden druh. Pokud půjde o vlakovou, tak se u Vás s nějakýma nápadama cpát tam za každou cenu i bus jistě nepotkáme. Tady je to ovšem opačný případ, kdy se ale počty cestujících, kteří by opravňovaly vedení vlaku evidentně NESEŽENOU ! Šlo by napsat, že zde vlak zbytečně bere (bude brát) cestující z dotovaných busů, ale těch lidí je tak mizerně málo až často nikdo, že to místní linky prakticky nepocítí. Jednu točku na Brno v podání http://portal.idos.cz/Down.aspx?f=pdf/L680794_161211_187325.pdf použije většinou víc lidí(beru úsek po Boskovice), než celotýdenní úsek MT - Dzbel. I kdyby se Vám podařilo dostat do vlaku o 5x víc lidí(nevím jak), nebudou to stejně počty ani na ten autobus. Problém ale je, že se těmato nápadama páně Duška likviduje doprava všemožně po kraji, takže už nejde o neškodnou hru na vláčky. Takže možná někteří šotouši žijí podle Vás ve virtuální realitě, ale reálná situace na Jevíčsku a okolí je celkem zřejmě daná... (Příspěvek byl editován uživatelem zzz.) (Příspěvek byl editován uživatelem zzz.) (Příspěvek byl editován uživatelem zzz.) |
Starý Hanák
|
|
Neregistrovaný host 77.242.90.180 |
Dluhonice: Vidím že šotouše stále dráždí mrznoucí déšť. Velmi subjektivně je nejhorší v takovém počasí stát. Naopak při jízdě na kole (třeba na nádraží) se člověk zahřeje Pokud bereme mrznoucí déšť v pravém meteorologickém smyslu, tj. déšť za teploty vzduchu (příp. zemského povrchu) pod bodem mrazu, pak bych byl pro všechny cyklisty jedoucí v tomto počasí pokutovat, neboť ohrožují nejen své zdraví, ale případným pádem nebo neschopností včas zabrzdit i zdraví ostatních účastníků silničního provozu. A to říkám jako cyklista, který za příznivého počasí běžně jezdí i v zimě, třeba dnes. Ale to jen tak na okraj. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3781 Registrován: 4-2003 |
Dluhonice: Vystupuji zde v roli tvého oponenta. Z podstaty toho je přirozené, že oponuji tvé příspěvky, stejně tak je přirozené, že nemůžeš ode mne očekávat prezentaci mého návrhu řešení dané záležitosti. Naopak je očekávána od tebe reakce na oponenturu a obhajoba tvého řešení podepřená relevantní argumentací. A to je věc, ve které zcela selháváš. "Doktor se bude muset smířit s tím, že mně nepřesvědčil absolutně v ničem, neb mimo napadání čehokoliv z čeho vycházím (podrobně jsem popsal) nepřišel on sám s jediným vlastním argumentem, který by bylo možné ověřit a tudíž brát vážně jako protiargument." K porovnání jízdních dob automobilu versus vlak. Automobil jede "ode dveří ke dveřím". Tvrzení o parkování v Olomouci daleko od centra můžeš zkoušet podsouvat někomu místa neznalému, no já v Olomouci žiji, tedy vím, že situace s parkováním není tak vyhrocená a i v centru se dá zaparkovat. Ostatně, několik let jsem v centru pracoval i parkoval. Další věc je, že řada podniků a firem má vlastní parkoviště a hlavně ne všichni pracují a dojíždějí do centra. Trasa Chornice Olomouc lze zvládnout vozem i pod hodinu, svého času jsem tuto trasu pravidelně jezdil. Za tu dobu nebude vlak z Chornic ani v Prostějově. Při cestování vlakem je třeba započítat i dobu nezbytnou k cestě na nádraží a z nádraží. Ano, v Olomouci funguje kvalitní systém MHD, no na venkově je situace odlišná a při tvé vizi "terminál v poli" zabere značný čas jen se k vlaku vůbec dostat. V neposlední řadě neopomíjejme skutečnost, že při individuální cestě autem se přijíždí na čas začátku pracovní doby a odjíždí se s koncem pracovní doby. Při cestě vlakem je nutno se řídit jízdním řádem vlaků, která nemusí korespondovat se začátkem a koncem pracovní doby, což dále prodlužuje dobu cesty. Dluhonice: To my, co si umíme práci zorganizovat, si vyšetříme čas i pro kratochvíle na K-reportu. Není nad to, za jeden den zvládnout práci plánovanou na celý měsíc. Třeba jako sníst adventní kalendář. "To my, co se živíme prací, si jaksi dovolit nemůžeme." Jinak tvé snahy o dehonestaci mé osoby, přičemž bezděčně urážíš i všechny doktory filozofie či zaměstnance společností KORDIS a KIDSOK, jsou úsměvné, no shazuješ tím akorát sám sebe. A nejen tím, žes stále nebyl přes své deklarované kvality s to zjistit, co jest mojí profesí a stále jen tápáš.
železnice » lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno & Olomouc » tramvaj.wz.cz | vojenská jeskyně Výpustek a jiné podzemí » vypustek.czweb.org
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3782 Registrován: 4-2003 |
Starý Hanák: V sousedních diskuzích se vyskytuje jistý Rostislav Adam, který tvrdí nejen, že jízda na kole na ledovkou pokrytých silnicích je v pořádku, ale dokonce, že při případném pádu cyklisty pod auto je za to odpovědný řidič vozidla, neboť je jeho povinností dbát o bezpečí slabšího účastníka provozu."Pokud bereme mrznoucí déšť v pravém meteorologickém smyslu, tj. déšť za teploty vzduchu (příp. zemského povrchu) pod bodem mrazu, pak bych byl pro všechny cyklisty jedoucí v tomto počasí pokutovat, neboť ohrožují nejen své zdraví, ale případným pádem nebo neschopností včas zabrzdit i zdraví ostatních účastníků silničního provozu."
železnice » lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno & Olomouc » tramvaj.wz.cz | vojenská jeskyně Výpustek a jiné podzemí » vypustek.czweb.org
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12543 Registrován: 5-2002 |
Dluh: Třeba v Olomouci zaparkovat znamená dost daleko od centra, a potom buď pěšky, nebo tramvají. Časově velmi srovnatelné z dojížďkou tramvají od nádraží, kde je velmi slušné spojení. Takže jestli správně nahlížím hloubku Tvých myšlének, tak když už bych jel do práce autem, tak podle Tebe nesmím zaparkovat přímo u firmy, ale musím zajet někam "dost daleko od centra", dojít/dojet pěšky/tramvají na nádraží a teprve odtamtud vyrazit směr firma...? Ale je pěkné, jak se místní šoto umí sesypat na někoho, kdo jim trochu nabourá jejich virtuální realitu ... v tomto typu debaty nejde o argumentaci, ale o to, že si šotouši musí zdůvodnit za každou cenu svou verzi pravdy. Copak, prodělal jsi pohled do zrcadla (za šotouše jsi tu totiž leda tak Ty)? Chápu, pro někoho to může být docela šok. Jako preventivní opatření ho zkus zakrýt nějakou utěrkou... |
Dluhonice
|
|
Neregistrovaný host 77.242.90.180 |
To co píšu souvisí s tím, že jako silničář vidím realitu z absolutně odlišného úhlu pohledu. Díky za odkaz na tu BUS linku, která je zjevně nasazena jako konkurence vlaku. Od M. Třebové po Velké Opatovice zjevně likvidace proběhla, od Opatovic po Boskovice intenzivně pokračuje (s dalším dějstvím od nového GVD), od Boskovic po Brno se vlaky zřejmě teprve likvidovat budou. Co tvrdím a vždy tvrdit budu je to, že veřejná doprava v podání současných organizátorů je zoufale nemoderní, postavená na preferenci toho, co cestující stále více odmítají (viz trvalý pokles výkonů regionální autobusové dopravy). Železnice má značný potenciál i na Chornicku, ale bylo by potřeba přestat uvažovat 50 let starým způsobem a začít budovat moderní dopravní systém. Čeští dopravní organizátoři (a jejich nekritičtí fandové) vidí jako zákazníka hromadné dopravy babičku s hůlkou, které musí hromadná doprava zastavovat 200 metrů od domu. Tak máme haldy pomalých linek, haldy mizerně vybavených autobusových zastávek na každém druhém rohu (aby to měla babička blízko), a haldy aut, protože pro drtivou většinu cestujících je toto naprosto nepoužitelné. Já jako silničář vidím a řeším ty haldy aut, které mi vadí, a jsem toho názoru, že je třeba dělat veřejnou dopravu zásadně jinak. Zzz: Dokument se bude týkat regionálních železnic. odkaz Starý Hanák: Pokud míra adheze klesne pod kritickou mez, tak byste musel mimo cyklistů pokutovat i všechny motoristy, protože je to pořád gumové kolo na namrzlé vozovce, s vysokým rizikem sklouznutí. Následky jsou dané už jen rychlostí a hmotností (kinetickou energií), a ta je u cyklistů o několik řádů níže než u motorových vozidel. Doktor: Pozice "já budu kritizovat, ty se obhajuj" je ovšem velmi pohodlná. Hlavně v této diskusi nejde vysvětlit věci komplexně, to by bylo na knihu. Vysvětlit můžu jen ve zkratce, a to je samozřejmě vítaná příležitost k tomu, jak jakékoliv vysvětlení napadnout, protože není komplexní (ve zkratce ani komplexní být nemůže). Jinak ta kniha, poskytující komplexní vysvětlení, vyjde za pár týdnů, vydá ji Svaz cestujících. Parkování v Olomouci - pár let jsem tam taky pracoval. Několik málo parkovacích míst na dvoře firmy mají - pro své vedení a vzácné návštěvy. Rozhodně ne pro řadové zaměstnance. Buďte objektivní. "Od dveří ke dveřím" může být pravda v Jevíčku, ale v žádném případě ne v Olomouci. Jinak asi těžko vysvětlíte stovky aut parkujících za nádražím, pod estakádou v Hodolanech (u Zory), odkud tito lidé evidentně dál chodí nebo jezdí do centra. A to Olomouc je ještě slabý odvar Brna, kde je to daleko horší. Terminál v poli - je řešením, jak zajistit rychlou a pravidelnou dopravu v hlavních směrech s tím, že individuální doprava jakéhokoliv druhu (auto, pěší, cyklo, sdílené auto, mikrobus...) je otázkou poslední míle (cca 5 Km). Myslím si to proto, že to funguje a sami lidé to chtějí. Příkladem kde to naprosto bez problému funguje je třeba Brodek u Přerova. K tomu jeden názor obyvatele Dubu nad Moravou. Do Brodku se sjíždějí lidé na vlak ze všech okolních obcí, a díky tomu mají daleko kvalitnější přístup k hromadné dopravě než ti, kterým zastavuje autobus sice za rohem, ale 3 x denně, s rychlostí reálně kolem 20 Km/h. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13130 Registrován: 12-2007 |
Zcela záměrně se nepouštím do debaty na téma takt, spoje, přestupy atd. Toto se přeci v každém uzlu liší, liší se to i mezi jednotlivými spoji. Je-li zaveden takt, tak se přestupní doby v rámci jednotlivých částí dne (a v případě shodné osy symetrie ani v rámci jednotlivých směrů jízdy) neliší. Prostoj ve Dzbelu je, ale nemusí být. Má-li se tam pravidelně křižovat (což vychází, v souladu s Prostějovem v X:00 h), tak tam určitý prostoj (resp. přesněji řečeno fixace časových poloh) bude. Přestup v Prostějově může být 5 minut, může být i 20 minut. V tom výpočtu "1 h 45 min. Chornice - Prostějov - Os Olomouc", resp. "1 h 36 min. Chornice - Prostějov - R Olomouc" by vycházela přestupní doba okolo 10 minut (v první popisované variantě možno zkrátit za cenu mírného prodloužení pobytu např. právě ve Dzbelu). Ale hlavně jde o princip - s těmi křižováními, taktovými uzly, přestupními dobami apod. počítat musíte. V opačném případě vám vyjde paskvil, jaký vyšel inženýrům ze SUDOP Brno v této "studii", ve které porovnávali stávající (resp. někdejší) cestovní doby (ve kterých jsou reálně zohledněny jevy jako např. čekání na křižování, větší "vata" či delší pobyty vzhledem k nesouladu taktových uzlů/křižovacích stanic" apod.) s "výhledovými", takříkajíc "laboratorními", jízdními dobami, ve kterých nezohlednili faktory jako např. křižování na jednokolejce, možné nesoulady taktu s rozmístěním stanic apod. od Boskovic po Brno se vlaky zřejmě teprve likvidovat budou. K tomu dodám, že dlouhodobý cíl Kordisu JMK je výstavba tzv. Boskovické spojky a následně zavedení špičkového 30min. intervalu přímých Os vlaků Boskovice - Brno. |
Dluhonice
|
|
Neregistrovaný host 77.242.90.180 |
David: Cílem by mělo být zrychlení Chornice - Prostějov cca na 55 minut, aby to mohly točit 2 soupravy v hodinovém intervalu, alespoň v ranní a odpolední špičce. Křižování by potom vycházelo asi do Konice, kde se sice momentálně křižovat nedá, ale není zásadní problém to stavebně upravit tak, aby se dalo. Zrychlení by bylo možné hlavně v úseku z Prostějova po Bělecký mlýn, kde jsou většinou dlouhé přímé úseky. Prostějov - Olomouc je pod půl hodiny, při teoretické návaznosti na nějaký rychlý vlak cca 15 minut. Když tedy počítám 55 minut Chornice - Prostějov + 5 minut přestup Prostějov + 15 minut jízdní doba do Olomouce, tak mám 1:15 (auto dnes 1:08 bez potenciálu zlepšení). Předpokládám že s taktovým uzlem na celé 301 se prostě bude muset pohnout, protože pokud by mělo všechno zůstat tak jak je teď, tak se nemusí nic modernizovat a vlaky by jezdily na věky pomalu, což snad nechceme. |
Jokabuši_Kavasaki
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 47 Registrován: 12-2015 |
Když už jste zmínil připravovanou rekonstrukci Nezamyslice - Olomouc, o kolik si myslíte, že se po rekonstrukci na traťovou rychlost 200km/h změní našim vnukům jízdní doba z Prostějova do Olomouce ze stávajících 16/25 minut (R/Os)? Předpokládám, že jako dopravní projektant s desetiletou praxí víte, že nestačí na to použít vzoreček t=s/v neboť nejezdí "tři sta z místa". |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3783 Registrován: 4-2003 |
Dluhonice: Mezi jízdním kolem a automobilem je nepatrný rozdíl v počtu kol. Zatímco jízdní kolo má kola pouze dvě, automobil jich má čtyři. Z toho logicky plyne, že udržet stabilitu na ledě bude pro cyklistu mnohem horší než pro automobilistu. "Pokud míra adheze klesne pod kritickou mez, tak byste musel mimo cyklistů pokutovat i všechny motoristy, protože je to pořád gumové kolo na namrzlé vozovce, s vysokým rizikem sklouznutí. Následky jsou dané už jen rychlostí a hmotností (kinetickou energií), a ta je u cyklistů o několik řádů níže než u motorových vozidel." Dluhonice: Zkratkovitost vysvětlení nehraje v tomto případě vůbec roli. Co oponuji je už samotná metodika. "Hlavně v této diskusi nejde vysvětlit věci komplexně, to by bylo na knihu. Vysvětlit můžu jen ve zkratce, a to je samozřejmě vítaná příležitost k tomu, jak jakékoliv vysvětlení napadnout, protože není komplexní (ve zkratce ani komplexní být nemůže)." Dluhonice: V žádném případě ne? Tak jak je možné, že v předchozím i současném olomouckém pracovním místě jezdím autem "od dveří ke dveřím"? ""Od dveří ke dveřím" může být pravda v Jevíčku, ale v žádném případě ne v Olomouci." Dluhonice: Tak zpátky na zem. Jak v těch počtech, tak v tvrzení, že tito lidé evidentně dál chodí nebo jezdí do centra. Že by pracovali v Zoře či v jiných podnicích a firmách v místě? Že by šlo o auta lidí v tom místě bydlící? Na základě čeho tvrdíš, že tito lidé evidentně dál chodí nebo jezdí do centra? "Jinak asi těžko vysvětlíte stovky aut parkujících za nádražím, pod estakádou v Hodolanech (u Zory), odkud tito lidé evidentně dál chodí nebo jezdí do centra." Terminál v poli bude fungovat a v praxi i funguje, pokud z terminálu pojede dostatečně rychlý spoj a k terminálu se lidé dostanou hromadnou dopravou. Tedy hlavní železniční trať a na ní navazující autobusové linky. No tento model nebude fungovat, pokud se z terminálu bude kroutit pomalá lokálka a dostupnost terminálu bude ve stylu "zařiď si sám". Dluhonice: Jo, a trať vedoucí přes Brodek je rozhodně srovnatelná s tratěmi na Chornicku, stejně tak jako jízdní doba do Olomouce. Jinak z Dubu do Olomouce jede 21 přímých spojů denně, průměrná rychlost přes 30 km/h. Názor obyvatele Dubu nad Moravou bych bral s rezervou."Do Brodku se sjíždějí lidé na vlak ze všech okolních obcí, a díky tomu mají daleko kvalitnější přístup k hromadné dopravě než ti, kterým zastavuje autobus sice za rohem, ale 3 x denně, s rychlostí reálně kolem 20 Km/h."
železnice » lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno & Olomouc » tramvaj.wz.cz | vojenská jeskyně Výpustek a jiné podzemí » vypustek.czweb.org
|
Dluhonice
|
|
Neregistrovaný host 77.242.90.180 |
Kawasaki: Rychlý spoj uvažuju ve svém posledním příspěvku s jízdní dobou 15 minut, přičemž stávající koženkový rychlík na shnilé trati jezdí tutéž vzdálenost 16 minut. Takže žádné "tři sta z místa" nevidím. Co se týká posunů taktových uzlů, tak to souvisí s rekonstrukcí celé tratě Brno - Přerov / Olomouc, a pouze jsem konstatoval, že se časové polohy vlaků změní, o čemž snad není pochyb. Doktor: Stabilita na ledě - Jo, auto je sice stabilnější, ale z hlediska bezpečnosti provozu si hrajeme hlavně na brzdnou dráhu. A pokud se k chodci na přechodu blíží osobní auto rychlostí 50 Km/h nebo cyklista rychlostí 15 Km/h, tak se nebavíme o tom kolik mají koleček, ale jestli to ubrzdí. Metodika - Já zase oponuju metodiku Vaší argumentace. Třeba hodina, která má 22 minut... Od dveří ke dveřím - pokud bydlíte a pracujete na předměstí, nebo Váš zaměstnavatel disponuje velkými parkovacími kapacitami, tak si můžete jezdit od dveří ke dveřím. Není to ovšem v žádném případě typický případ. O parkovacích problémech v Olomouci mám představu vcelku detailní, protože jejich řešení je částečně přímo náplní mojí práce. Podle Vás bych tedy neměl mít žádnou práci, když žádné problémy nejsou (ten pocit ovšem nemám) Terminál a návazné autobusové linky - Funguje částečně. Dle čistě individuálních poznatků zhruba 40 % lidí chodí pěšky (i když je obec daleko), 40 % přijede individuálním vehiklem (kolo, IAD vlastním, IAD s příbuzným nebo sousedem, kamarádem ...), zbylých 20 % je teprve BUS. Tím neříkám, že návazný BUS být nemá. Třeba na nádraží v Jevíčku byl a prý to velmi dobře fungovalo - pro Jevíčko (od sanatoria) i Jaroměřice. Pomalost je relativní pojem, v regionální dopravě je daleko zásadnější četnost a návaznost. Jak už upozornil Kawasaki (hezky se doplňujete, kluci) tak rozdíl mezi rychlým spojem a lokálkou je na krátkých vzdálenostech v jednotkách minut. Proto může vcelku slušně fungovat třeba Senice na Hané - podle mně v principu Jevíčku dost podobná. Trať přes Brodek - Obyvatele Dubu nad Moravou bych rozhodně s rezervou nebral. Podle davů lidí, kteří tam nasedají, haldy aut, haldy kol, návazných cyklostezek kolem i názorů starostů Brodku (plurál proto, že osobně znám bývalého i současného) se obyvatel Dubu zjevně moc nemýlí: odkaz „Je to frekventované místo v přímé blízkosti vlakového nádraží. Smyslem akce tedy bylo upravit přístup k místu, které je spádové pro obyvatele obcí Majetín, Citov, Císařov a částečně pro Kokory a Dub," uvedl starosta Brodku u Přerova Roman Zbožínek." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 284 Registrován: 7-2006 |
Pánové malinko Vám vstoupím do diskuze:Názor obyvatel Dubu berte s VELKOU rezervou.Většina co někam jede ,jede busem ,autem do Oc přímo.Méně tímto způsobem do Přerova či Prostějova.Na kole do Brodku z Dubu jezdím snad jenom já.Vysvětlím proč: jako strojvedoucí na Července dojíždění Dub- Oc busem a dál vlakem je nemožné.Na druhou stranu je Brodek pro kolaře z Majetína,Citova,Lukové apod opravdu velmi spádovou oblastí.Jenom by tedy ta obec měla něco dělat s tím opravdu vysokým počtem krádeží kol.To je pro Dluhonice ,když už se tím starostou tak dobře znáte.
www.rlz.bilysklep.cz
Nech vzkvétá Rajnochovická železnica pod vedením najvětšího ogara, milovaného ředitela Tomáša Hegara. |
Dluhonice
|
|
Neregistrovaný host 77.242.90.180 |
Robertcert: Ale zrovna a právě o tom byl ten názor obyvatele Dubu - že BY tam byl vcelku ideální přípoj na vlak, POKUD BY TAM BYLA CYKLOSTEZKA. Tedy nefunguje to zrovna v případě tohoto jednoho směru ideálně, ale je konkrétní návrh, jak to zlepšit. Jinak jsem taky byl členem dopravního podvýboru v rámci ITI Olomoucké aglomerace. Probíraly se tam právě i přestupní terminály a právě o Brodku byla řeč. S tím souvisí i lepší zabezpečení zaparkovaných kol - ideálně cykloboxy, které chrání i před klimatickými vlivy a umožní nechat u kola nějaké věci (světla, brašnu, helmu...). Asi to nechce financovat samotná obec, když by to sloužilo převážně dojíždějícím z okolních obcí, a právě ITI by toto mělo řešit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 285 Registrován: 7-2006 |
Ač jezdím na kole Dub - Brodek 22 let,tak můžu říct pouze jediné :cyklostezka= vyhozené peníze.Ti lidi tam nejezdí protože není cyklostezka.Tohle je dané historií.Dub patřil do okresu Olomouc.Většina škol,učilišť,zaměstnání, úřadů byla a je v Olomuci.Navíc jízdní řád Prostějov- Dub- Přerov není nic k chlubení.Z odpoledních směn = nula bodů.Tím,že postavím cyklostezku z Dubu do Brodku tím ty lidi nenalákám ke směru přepravy. Moc se omlouvám všem fandům železnice,že jsme odbočili od tématu.Ode mě snad vše.
www.rlz.bilysklep.cz
Nech vzkvétá Rajnochovická železnica pod vedením najvětšího ogara, milovaného ředitela Tomáša Hegara. |
Jokabuši_Kavasaki
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 49 Registrován: 12-2015 |
Dluhonice: Vzdávám to, utloukl jste mě argumenty jako už mnohokrát. V Jevíčku se udělá cyklostezka z nádraží, obnoví vytápěná čekárna, jízdní doba z Prostějova do Olomouce se zkrátí z 16 na 15 minut, přestup o 5 minut, jevíčtí, dojíždějící do Olomouce, prodají opráší kolo a začnou jezdit . Oba. |
Starý Hanák
|
|
Neregistrovaný host 77.242.90.180 |
Robertcert: Ale to neznamená, že by cyklostezka v budoucnu nemusela být. I když tady to zrovna až tak nehoří, silnice není dramaticky frekventovaná a je dostatečně široká. Zato nedávná rekonstrukce silnice na Prostějov jakoby byla namířena proti cyklistům. Úzké, žádná krajnice. Stejně tak třeba nová silnice okolo Domaželic, tragédie. Zřejmě rozhodují minimální náklady a mezi motoristy rozšířený názor, že pro cyklisty jsou cyklostezky a na silnici nemají co dělat. Tolik malé odbočení. |
Dluhonice
|
|
Neregistrovaný host 77.242.90.180 |
Starý Hanák: Na Dub jezdím na kole Císařov - Citov - Věrovany - Nenakonice - Dub. Co se týká Domaželic, tak se dá alespoň částečně použít stará silnice přes Čechy. Je to mimo téma, nicméně pokud by to někoho více zajímalo, tak ještě jeden odkaz. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12548 Registrován: 5-2002 |
Dluh: Pokud míra adheze klesne pod kritickou mez, tak byste musel mimo cyklistů pokutovat i všechny motoristy, protože je to pořád gumové kolo na namrzlé vozovce, s vysokým rizikem sklouznutí. Omyl. Auto může i na extrémně kluzké vozovce brzdit nadále "všema čtyřma" (a to, že je v danou chvíli lehce přebrzděné na předek, protože nedojde k přerozdělení tíhy klopným momentem, se dá korigovat ruční brzdou), kdežto cyklista za těchže okolností nesmí na přední brzdu ani pomyslet, nedejbože sáhnout - u něj totiž po zablokování předního kola následuje prakticky neodvolatelný pád. Následky jsou dané už jen rychlostí a hmotností (kinetickou energií), a ta je u cyklistů o několik řádů níže než u motorových vozidel. Hehe, Dluhonice neumějí počítat do dvou, že je to už "několik"...? To se pak nemůžeme divit, k jakým závěrům je schopen dojít... z hlediska bezpečnosti provozu si hrajeme hlavně na brzdnou dráhu. A pokud se k chodci na přechodu blíží osobní auto rychlostí 50 Km/h nebo cyklista rychlostí 15 Km/h, tak se nebavíme o tom kolik mají koleček, ale jestli to ubrzdí. Aha, jedna mantra už padla, tak hned přijdeme s druhou. Rychlostí 15 km/h (pokud to není do kopce) jezdí leda staré babičky a těm to za A blbě brzdí a za B leckdy blbě vidí. Běžný cyklista jezdí rychleji a hlavně se mu moc nechce chodce pouštět, protože každý zastavení stojí nějaký to lidský sádlo. Hodně chodců je proto pouští, ale když se najde nečitelný trumbera, tak je zaděláno... |
Starý Hanák
|
|
Neregistrovaný host 77.242.90.180 |
Hajnej: Díky, vesměs prakticky ověřeno. A také o nějakém zahřátí se v podobném počasí jízdou na kole nemůže být řeči, neboť jet více než 15 až 20 vzhledem k "bezpečnosti" nelze. Dluhonice: Silnice Císařov - Citov je zřejmě díky kamionům objíždějícím tudy Brodek strašná.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 96 Registrován: 9-2012 |
Video: Mikulášský vlak v Olomouci https://www.youtube.com/watch?v=0L59nTILLOo
http://www.youtube.com/user/petrmacz
|
Dluhonice
|
|
Neregistrovaný host 77.242.90.180 |
Hajnej: Evidentně poněkud silně tápete ve fyzikálních vztazích, tak si je prosím osvěžte. Kinetická energie závisí na rychlosti a hmotnosti, a obojí je u motorových vozidel výrazně větší než u cyklistů. Co se týká zatížení, tak cyklista opravdu brzdí na kluzkém povrchu jen zadním kolem, neb naprostá převaha jeho hmotnosti spočívá na zadním kole, a to i v klidovém stavu. Přenesení zátěže na přední kolo nastává při prudším brzdění, a to zase na sněhu a ledu nepřipadá moc v úvahu, a to ani u cyklisty, ani u motoristy. Jinak díky za 3 tuny teorie. V Přerově jsem dojížděl na nádraží 4 roky celou zimu (i na sněhu a ledu) a přežil jsem to zdráv, stejně jako moje kolo. Jestli jste se někde na sněhu vysekal, tak prostě neumíte jezdit, a nemusíte mně tím krmit, neb mně to nezajímá. Hanák: Jo, silnice se bohužel dělí na ty hlavní = opravené + frekventované, a vedlejší = rozmlácené a málo frekventované. Každý si může vybrat... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4036 Registrován: 12-2004 |
Dluhonice: Po té lince byla poptávka, jezdila ještě dávno předtím, než vznikl IDS-JMK a Oredo. Jezdí se s ní hodně i teď, i když pro mnohé je z (Brna) Boskovic po Jevíčko finančně výhodnější zaintegrovaná 251ka. Co se vlaku Boskovice - V.Opat. týká, ty zůstávají zhruba ve stejném rozsahu jako poslední roky, kdy od zavedení ids tvoří zbytečný souběh s busem, ale z pol. důvodů se nechala tato okleštěná verze. Na druhou stranu, tady přece jen alespoň nějací cestující jsou, na rozdíl od MT - Chornice -Dzbel. Vlak z (Boskovic) a Skalice samozřejmě nikdo rušit nebude. Organizátoři pojali podle Vás oblast "nemoderně", ale ta nemodernost, přes všechny chyby, zastavila propad a naopak přivedla do busů a vlaků o mnoho cesujících více. Co se samotných "nemoderních" autobusů týká, tak někde je to v pořádku, že ztratily svoji dřívější pozici a využilo se poten. vlaku. Jinde v minulých (A třeba i nadávných) letech se pro změnu bus doprava vzkřísila. Nesmí ale dopravu řídit magoři jako Dušek, to se pak nejde poklesu počtu přep.osob divit. To platí pro oba druhy veř.regio dopravy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3784 Registrován: 4-2003 |
Dluhonice: Z hlediska bezpečnosti provozu si hrajeme úplně nejvíc na manévrovatelnost a udržení vlády na dopravním prostředkem. V tom na ledě automobil vítězí nad jízdním kolem. "Jo, auto je sice stabilnější, ale z hlediska bezpečnosti provozu si hrajeme hlavně na brzdnou dráhu." Dluhonice: Další, v čem selháváš, krom metodiky, je neschopnost reflexe. Neschopnost adekvátní reakce na oponenturu a přehodnocení svého pohledu na věc. Zarputile trváš na svém, byť je ti to vyvráceno. Jsi hluchý vůči druhým. V tomto konkrétním případě bylo snad dostatečně jasně vysvětleno, že k době jízdy vlakem je nutné připočítat i čas strávený na cestě k nádraží/z nádraží a čekání na vlak. Tak se z 22 minut stává hodina. "Já zase oponuju metodiku Vaší argumentace. Třeba hodina, která má 22 minut..." Dluhonice: Tak pověz něco o metodice observace - zejména lokalita, délka trvání sledování, klimatické podmínky, vzdálenost daleké obce apod. "Funguje částečně. Dle čistě individuálních poznatků zhruba 40 % lidí chodí pěšky (i když je obec daleko), 40 % přijede individuálním vehiklem (kolo, IAD vlastním, IAD s příbuzným nebo sousedem, kamarádem ...), zbylých 20 % je teprve BUS." Dluhonice: No nevím, dříve jsi tvrdil něco jiného… Jinak, jestli chceš stavět komplexní dopravní systém s páteřní železnicí, navíc s terminály "v poli", pak navazující autobusy být MUSÍ. "Tím neříkám, že návazný BUS být nemá." Dluhonice: Pokud chceš dostat lidi z aut do vlaků, pak musí být pro ně vlakové spojení v něčem výhodnější. A to bude těžko, pokud cesta vlakem bude trvat jednou tolik, co cesta autem. Když už bude člověk v tom autě sedět, a to bude muset, když jej tam sám posazuješ, aby se měl jak dostat k terminálu "v poli", pak pověz, proč by nezamířil přímo k cíli, když v něm bude rychleji a pohodlněji než vlakem. "Pomalost je relativní pojem, v regionální dopravě je daleko zásadnější četnost a návaznost." Dluhonice: A ty davy lidí, haldy aut a haldy kol, kolik z nich je z Dubu? Na vlak se oplatí pokud z Olomouce dál pokračuješ vlakem nebo směřuješ na Přerov. Kdybys byl z Dubu a měl si vybrat, jak se vydáš do Olomouce, jakou variantu bys vybral - přímý autobus, za 25 minut v centru Olomouce, spoj co hodinu, ve špičce častěji, nebo 5 kilometrů na kole, přestup na vlak a pak ještě 11 minut ve vlaku? Obyvatele Dubu bych bral s rezervou už jen kvůli manipulaci v prezentaci, ať už záměrné, nebo plynoucí z nevědomosti. "Podle davů lidí, kteří tam nasedají, haldy aut, haldy kol, návazných cyklostezek kolem i názorů starostů Brodku (plurál proto, že osobně znám bývalého i současného) se obyvatel Dubu zjevně moc nemýlí: " Jo, to pracovní místo bylo v ulici Šantova a zaměstnanecké parkoviště k dispozici nebylo. Přesto to šlo "od dveří ke dveřím" (no dobře, do těch 100-200 metrů ode dveří)
železnice » lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno & Olomouc » tramvaj.wz.cz | vojenská jeskyně Výpustek a jiné podzemí » vypustek.czweb.org
|
P_z
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1078 Registrován: 7-2006 |
http://prostejovsky.denik.cz/nehody/ridicka-narazila-do-vlecky-te zce-se-zranila-opileho-muze-zastavil-strom-20161204.html Ta asi nejela 30... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12553 Registrován: 5-2002 |
Dluh: Evidentně poněkud silně tápete ve fyzikálních vztazích O mé znalosti fyzikálních vztahů neměj péči, fyzika mě dodnes úspěšně živí a kdysi jsem "dotápal" až na mezinárodní fyzikální olympiádu. Kinetická energie závisí na rychlosti a hmotnosti, a obojí je u motorových vozidel výrazně větší než u cyklistů. Osobní auto je těžší cca o řád (půldruha tuny oproti metráku) a na silnicích v okolí Chornic jezdí cca 3x rychleji, což je o půl řádu. Dohromady to dává kinetickou energii o jeden + dvakrát půl = dva řády větší, a těm dvěma řádům Ty říkáš "několik". To bylo to, na co jsem narážel - že normální lidi dvěma říkají "dva" a ne "několik" (to je tak od tří-čtyř vejš). Jestli jste se někde na sněhu vysekal, tak prostě neumíte jezdit Nevysekal, jenom konstatuju, že kolo brzdí na sněhu mnohem, mnohem hůř, než auto. Ale chápu, že potřebuješ svým oponentům vsunout do úst něco, co neřekli, abys to následně mohl slavně vyvrátit a dosáhnout diskusního vítězství. |
Dluhonice
|
|
Neregistrovaný host 77.242.90.180 |
Doktor: "Čas strávený na cestě z / na nádraží a čekání na vlak" - A ten pan Doktor vypočítal jak? Pro mně je to otázka 5 - 15 minut. Stejně dlouhou dobu zabere v jakémkoliv větším městě hledání místa na parkování + docházka od onoho místa k těm dveřím, kam mně má auto údajně dovézt. A třeba zrovna Jevíčko spáduje už spíše k Brnu, a když jsem byl naposledy kamarádem vezen do Brna autem, tak místo na parkování hledal hodinu. To zrovna Doktor ocenil položkou 0 minut. Ale je fajn, že zrovna já mám "neschopnost adekvátní reakce na oponenturu a přehodnocení svého pohledu na věc". A kdy přehodnotíte Vy, Doktore? "Metoda observace" - Observačně sledováno zhruba 30 let cestování po železnici podle toho, kde se momentálně vyskytuju. Samozřejmě se to liší lokalitu od lokality, taky podle jednotlivých vlaků, ročních období... Toto jsou moje poznatky, víceméně odpovídající žst. Moravičany (vazba dál např. / nejenom / na Loštice). Dost obdobnou dělbu jsem viděl nedávno i v Moravské Třebové, dříve zase třeba Senice na Hané, Náměšť... "Navazující autobusy být MUSÍ" - měla by být škála všech možných způsobů dopravy, ať si každý vybere podle svých možností, osobních preferencí atd. Nevím o tom, že bych návazné autobusy odmítal, to že v původně diskutovaném Jevíčku byly a že to fungovalo jsem napsal asi 4 x, ovšem teď čtu, že prý jsem tvrdil něco jiného... Nicméně v žádném případě není navazující autobus na vlak dominantním dopravním prostředkem. Dost výrazně je to vidět třeba v Lipníku nad Bečvou, kde jsem to observačně sledoval denně 4 roky, a autobusem odjíždělo z nádraží cca 1 % cestujících. "Pokud chceš dostat lidi z aut do vlaků, pak pro ně musí být vlak v něčem výhodnější" - Pokud mi budete neustále vnucovat, že auto je výhodnější vždy a všude, a jakékoliv věcné argumenty budete setrvale ignorovat, tak by samozřejmě chodit na vlak kamkoliv nemělo žádný smysl. Vy si z té své virtuální reality neustoupíte, tudíž nemůžete akceptovat, že chodit na vlak (či dojíždět na nádraží) minimálně v řadě případů smysl má. A také že nádraží není autobusová zastávka pro několik chalup v nejbližším okolí, ale přestupní terminál pro určitou větší spádovou oblast. Ano, Doktore, i Vy jste hluchý k tomu, co prostě nechcete slyšet. "A ty davy lidí, haldy aut a haldy kol, kolik z nic je z Dubu?" - Nevím, Doktore, a je to opět naprosto bezvýznamné. Brodek je funkční spádový uzel pro minimálně 5 obcí či osad, jmenovitě Majetín, Citov, Císařov, Lukovou a samotný Brodek. To je podstata sdělení. Jestli občas / někdy / někdo / za jistých okolností / v jistém směru / sem jezdí třeba i z Dubu, na té věci naprosto nic nemění. Názor občana Dubu jsem uvedl proto, že mně názory lidí (občanů, cestujících) zajímají. Nemyslím si totiž, že jsem snědl všechnu moudrost světa, tudíž si rád své názory opravím na základě názorů lidí / obyvatel / samospráv. V tom se liším od mnohých jiných, mj. i zde přítomných, kteří se podívají do "mapy.cz" a okamžitě všemu rozumí. |
Dluhonice
|
|
Neregistrovaný host 77.242.90.180 |
Hajnej: Nehodlám polemizovat, jestli "dva jsou či nejsou několik". Konstatuju, že podle normy ČSN 73 6110 tab. 7 je délka rozhledu pro zastavení pro V = 50 Km/h 35 m (automobily), dle stejné normy, tab. 26 je délka rozhledu pro zastavení pro cyklisty pro V = 20 Km/h 15 m. Rozdíl je tedy více než dvojnásobný. Při kluzké vozovce se samozřejmě obě uvedené hodnoty délek budou prodlužovat, a rozdíl mezi brzdnou dráhou cyklisty a automobilu se bude v absolutní hodnotě zvětšovat, neb součinitel smykového tření je konstanta. Toť vše, víc nemám co dodat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12556 Registrován: 5-2002 |
Dluh: dle stejné normy, tab. 26 je délka rozhledu pro zastavení pro cyklisty pro V = 20 Km/h 15 m A kruciš, tak to já jezdím celý život silně nenormově - pokud rychlost na rovině nezačíná trojkou, jsem z toho celej špatnej. Co s tím budeme dělat? Nařídíš mi jezdit nejvejš dvacet...? Rozdíl je tedy více než dvojnásobný. Při uvažování té třicítky už ne. neb součinitel smykového tření je konstanta Chachachachááááááááá... |
pv
|
|
Neregistrovaný host 78.102.37.4 |
Dluhonice: jste snad v Chornicích na zábavě přišel o panictví, že Vás tak fascinuje. Nebydlí tam ani noha a i ta neexistující noha se rozmělní do 3 směrů. Nejrychlejší by bylo dojet autobusem do Kostelce (Jevíčko-Kostelec) - 46 minut. A z Kostelce do Olomouce přes PV to lze za 30 minut. A z Jevíčka máme na OL, hl. n. 1 h 20 min. Případně z Kostelce bus přes Smržice, Čelechovice, Olšany, který by jel 25 min. na OL, FN, případně 30 min. na OL, tržnice. Problémem Olomouce je excentrická poloha nádraží, proto ve směru od západu ten vlak není výhodný. Prostějov je na tom podobně. Když už kraviny, tak si přisadím. Vykašlat se na Prostějov hlavní nádraží a raději jezdit přímo do centra. Viz. mapka https://mapy.cz/s/1fZ16 A odtamtud dojdete k většině cílů, hromadná doprava ze všech směrů se tam může křížit a na kole dojedete rychle do všech čtvrtí města. |
Dluhonice
|
|
Neregistrovaný host 77.242.90.180 |
Hajnej: No, to že jste borec, sportovec jezdící na kole rychlostí rakety, a ještě k tomu fyzik minimálně evropského formátu, to už jsme se dověděli. Věčná škoda, že takové kapacity ztrácí čas na K - reportu a nevyučují třeba na Sorboně. K uvedeným faktům jen stručně - - 20 Km/h je návrhová rychlost pro cyklisty v rovinatém terénu, což je asi většinou náš případ. Na 30 Km/h se zvyšuje pouze v konkrétních případech, kde je větší klesání. Máte - li námitky, obraťte se rovnou na autory normy ČSN 73 6110, že je vyškolíte, jistě budou rádi. Ať už se bavíme o Přerově, Brodku, Senici na Hané, Moravičanech nebo třeba Jevíčku, tak bych si dovolil variantu větších klesání vyloučit. - Součinitel smykového tření je konstanta v daném okamžiku, který posuzujeme, čili třeba ranní ledovka. V ten moment působí snížené tření v daném místě stejně na chodce, cyklistu i vozidla. Samozřejmě konstanta to není v čase - např. pokud za půl dne led roztaje a jezdí se zase po asfaltu. pv: Problémem Olomouce není excentrická poloha nádraží, neb všude tam, kde není nádraží na náměstí (a to není nikde) je jeho poloha excentrická. Zásadní je poloha nádraží vůči dopravnímu systému města, která mi umožňuje rychle se po městě dopravit kamkoliv potřebuju, a ta je v Olomouci velmi dobrá. Co je zásadní problém všech měst (zdaleka nejenom Olomouce), tak zahlcení silniční sítě automobily a trvalý nedostatek parkovacích míst. Bohužel toto zahlcení měst nastává ve značné míře z oněch oblastí, "kde nebydlí ani noha", respektive "obslouží to tam busík". Když těm lidem zlikvidujete dopravu, tak do města stejně budou jezdit autem, a šotonápady na položení koleje málem až před Prostějovskou radnici, ani šotobusík vozící teplý vzduch, na tom naprosto nic nezmění. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4037 Registrován: 12-2004 |
Dluhonice:Jestli se tedy ještě můžu zeptat: A jak tedy chcete dostat lidi do vlaku z Jevíčka, VO nebo Chornice, kteří tam nejezdili ani dlouho před zastavením os.dopravy? Kolik přibližně spojů denně, jakou očekáváte naplněnost a jakých vozidel? Z čeho by se to mělo platit? (Příspěvek byl editován uživatelem zzz.) |
Pružinskij
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1235 Registrován: 4-2015 |
Součinitel smykového tření je konstanta v daném okamžiku, který posuzujeme, čili třeba ranní ledovka. V ten moment působí snížené tření v daném místě stejně na chodce, cyklistu i vozidla. To není pravda. Součinitel je závislý na obou materiálech, tedy v tomto konkrétním případě je stejný jen materiál povrchu vozovky, ale různá vozidla mají různý materiál na obvodu kol.
West code was broken.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12557 Registrován: 5-2002 |
Dluh: sportovec jezdící na kole rychlostí rakety To úplně normální rychlost, kterou na silničním kole na rovině běžně dosahuju i ve svých skoro 50 letech. Zase s tím nemůžu na polňačku nebo do lesa, ale to mě stejně nebere... 20 Km/h je návrhová rychlost pro cyklisty v rovinatém terénu... ...která na rozdíl od "automobilní" návrhové 50 v obci může být zcela legálně překročena. Samozřejmě před nějakým nepřehledným místem přestanu šlapat a někam na těch to spadne, ale paušálně s tím počítat nejde. Máte - li námitky, obraťte se rovnou na autory normy ČSN 73 6110, že je vyškolíte, jistě budou rádi. Já se na ně docela jednoduše vyseru a budu si jezdit podle sebe. Je to jejich boj, jestli jim budou vycházet nesmyslná řešení... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3785 Registrován: 4-2003 |
Dluhonice: A počítáš s tím, že na náledí to motorista může "zadupnout", kdežto cyklista musí brzdit pozvolně, neb při "zadupnutí" by šel ihned k zemi? Dalším faktorem je manévrovatelnost. V autě lze uvažovat o úhybných manévrech, kdežto cyklistovo vychýlení vede na ledě opět k pádu. Ale pravda, cyklistovým pádem se brzdná dráha bicyklu rapidně zkrátí… "Konstatuju, že podle normy ČSN 73 6110 tab. 7 je délka rozhledu pro zastavení pro V = 50 Km/h 35 m (automobily), dle stejné normy, tab. 26 je délka rozhledu pro zastavení pro cyklisty pro V = 20 Km/h 15 m. Rozdíl je tedy více než dvojnásobný. Při kluzké vozovce se samozřejmě obě uvedené hodnoty délek budou prodlužovat, a rozdíl mezi brzdnou dráhou cyklisty a automobilu se bude v absolutní hodnotě zvětšovat, neb součinitel smykového tření je konstanta." Dluhonice: Než se člověk vymotá od vlaku, než dojde na zastávku MHD, než přijede spoj, cesta v MHD, cesta ze zastávky do práce. To tu čtvrthodinu určitě zabere. K tomu cesta z Horní Dolní k "terminálu v poli", to taky nebude minutová záležitost. A nezapomínejme na čekání na vlak, ne vždy a ne každému koresponduje začátek a konec pracovní doby s příjezdy a odjezdy vlaků. To vše je nutno připočíst k vlastní době jízdy vlaku. Kolik času zabere eventuální hledání místa k parkování je v tomto případě zcela bezpředmětné, neboť to není podstatou diskuze. Uvědom si, že reaguji na to, jak ses mi snažil podsouvat, že moje hodina trvá 22 minut, přičemž tvých 22 minut je nesmysl, neboť při cestě vlakem bereš v potaz jen jízdní dobu vlaku. ""Čas strávený na cestě z / na nádraží a čekání na vlak" - A ten pan Doktor vypočítal jak?" Dluhonice: Takže to jsou hausnumera. "Observačně sledováno zhruba 30 let cestování po železnici podle toho, kde se momentálně vyskytuju. Samozřejmě se to liší lokalitu od lokality, taky podle jednotlivých vlaků, ročních období..." Dluhonice: Zabředni do historie, zmiňuješ to ve svých vizích o konceptu dopravní obslužnosti na Chornicku postavené na "terminálech v poli". O obsluze těchto terminálů hromadnou dopravou jsi neuvažoval. Bylo to v souvislosti s tvojí metodikou plánování dopravní obslužnosti na základě dat ze sčítání vozidel a otázkou, jak plánovat dopravní obslužnost v nesečtených oblastech. "Nevím o tom, že bych návazné autobusy odmítal, to že v původně diskutovaném Jevíčku byly a že to fungovalo jsem napsal asi 4 x, ovšem teď čtu, že prý jsem tvrdil něco jiného..." Dluhonice: Opravdu v žádném případě? Nikdy a nikde? A byl jsi někdy třeba v Blansku? "Nicméně v žádném případě není navazující autobus na vlak dominantním dopravním prostředkem." Dluhonice: No jo, ale já ti nic takového nejen nevnucuji, ale já to ani nikde netvrdím, neboť si to ani nemyslím. Ano, v řadě případů je výhodnější cestovat vlakem. A v řadě jiných případů je pro změnu výhodnější cestovat autem. Aby lidé dali přednost vlaku před autem, pak pro ně logicky musí být vlak výhodnější než auto. A jedním z posuzovaných faktorů je i doba trvání cesty. "Pokud mi budete neustále vnucovat, že auto je výhodnější vždy a všude,..." Dluhonice: No nevím, původně to vyznívalo jinak. Nejprve jsme měli brát za bernou minci jistého obyvatele Dubu, jenž pasoval Brodek do pozice "terminálu v poli" pro Dubské, následně cituješ starostu Brodku, který uvádí už jen částečnou spádovost pro Dub a teď ty sám Dub už nezmiňuješ vůbec, resp. jen jako nahodilost. Takže obyvatele Dubu jsem správně bral s rezervou. Každopádně, nechceš snad přirovnávat trať v Chornicích k trati v Brodku, že ne? "Brodek je funkční spádový uzel pro minimálně 5 obcí či osad, jmenovitě Majetín, Citov, Císařov, Lukovou a samotný Brodek. To je podstata sdělení." Závěrem několik otázek, na něž bych rád od tebe slyšel odpovědi: Neobsazenost vlakových spojů na Chornice kladeš za vinu neexistenci návazností a zániku továren v Prostějově. Proč tedy jezdily vlaky prázdné i v době existujících návazností a fungujících továren, jak tu bylo několikrát dokládáno z vlastních zkušeností? Při určování doby ranní a odpolední špičky na základě dat ze sčítání dopravy se odvoláváš na data určená pro hlukové a emisní výpočty, kdy je den rozdělen jen na tři části, a to navíc nerovnoměrně 6-18, 18-22, 22-6. Jak můžeš určit časovou polohu ranní a odpolední špičky, když celý den (6-18) je jediný úsek?
železnice » lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno & Olomouc » tramvaj.wz.cz | vojenská jeskyně Výpustek a jiné podzemí » vypustek.czweb.org
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2735 Registrován: 8-2010 |
http://prostejovsky.denik.cz/zpravy_region/vlaky-nezrusime-ujistu ji-kraje-i-drahy-dzbel-20161130.html |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4038 Registrován: 12-2004 |
Honza:To je článek jak "znohy". Obzvlášť, pokud se vyjadřuje někdo, kdo prohlásí, že vlakem nejel,ani nepamatuje Přitom stačí velice málo doplnit bus, a i to bude víc, než si tato relace zaslouží. Navíc v tom článku je zavádějícím způsobem naznačeno ohrožení relace Dzbel - Prostějov, přitom tam k žádnýmu škrtání nedošlo, právě naopak a k tomu jede i bus do Konice. |
Dluhonice
|
|
Neregistrovaný host 77.242.90.180 |
Zzz: Já osobně si na trati Moravská Třebová - Chornice - Dzbel pamatuju vlak ve složení 810 + 010 s celkem slušným obsazením. Tehdy jezdil cca po 2 hodinách, takže jako minimum si představuju návrat k tomuto stavu. Pružinskij: odkaz já vidím jednu kolonku pro kategorii "pryž (pneumatika) na náledí". Není rozlišeno, jestli pryž (pneumatika) cyklisty má jiné parametry než tentýž materiál patřící automobilu. Doktor: "A počítáš s tím, že to motorista může "zadupnout"" - a počítáte s tím, že když to motorista "zadupne", tak se dostane do neříditelného pohybu, jinými slovy dostane "hodiny"? Pro mně pořád lepší cyklista co uklouznul, jede po prdeli a zarazí se o obrubník, než auto, kterému to uklouzlo, přeletí přes obrubník a ohrozí třeba chodce na přilehlém chodníku. Stále mám pocit, že si kdosi myslí, že tři čtvrtě tuny neřízeného pohybu je daleko bezpečnější než tři čtvrtě metráku neřízeného pohybu, jen mi to poněkud nedává smysl. Pokud bych si měl vybrat, jestli mně sejme cyklista nebo auto, tak tedy osobně raději volím cyklistu. "Kolik času zabere eventuální hledání místa k parkování je zcela bezpředmětné" - To je úžasná teorie. Mimo vlastní dobu jízdy (vlakem, autem) máme jakýsi ztrátový čas navíc. Ten je u železnice daný cestou na nádraží, u automobilové dopravy hledáním místa na parkování. V rámci "objektivního" srovnání onen ztrátový čas budeme počítat jen u železnice, u silnice jej prostě prohlásíme za bezpředmětný, tím pádem jej počítat nebudeme. Tím pádem nám vyjde to, co chceme, aby nám vyšlo, totiž že autem je to vždy lepší, rychlejší, bez čekání. To je paráda, jen je trochu problém, že to prostě není pravda. "Takže to jsou hausnumera" - Ano, je to jakýsi nepřesný odhad, vycházející z osobní zkušenosti. Pořád ovšem 100 x lepší než si myslet, že kdykoliv a kdekoliv ve městě projedu a zaparkuju zrovna tam, kde v daný moment potřebuju. To je daleko horší hausnumero. "O obsluze těchto terminálů hromadnou dopravou jsi neuvažoval" - Uvažoval jsem o tom, že k obsluze terminálů patří široká škála dopravních prostředků včetně hromadné dopravy (autobusů), nikoliv však výlučně jen autobusů. To že jste se z tohoto původního tvrzení začal chytat těch ostatních možností (např. kolo) ještě neznamená, že ty ostatní možnosti, o nichž v diskusi dále nebyla řeč, bych jakkoliv vylučoval. "A byl jsi někdy třeba v Blansku" - Byl, ale ne vlakem. Nebyl jsem všude a připouštím, že je velmi pravděpodobné, že se najdou výjimky, které potvrzují pravidlo. "Jedním z posuzovaných faktorů je i doba trvání cesty" - Nerozporuju. Jedním faktorem, nikoliv jediným. Dále se můžeme bavit, pokud je časový rozdíl, tak jestli je natolik zásadní, že má na rozhodování vliv. Stejně tak může mít vliv na volbu dopravního prostředku i nepříznivá dopravní situace v cílové aglomeraci (Olomouc, Brno), což si bohužel vytrvale odmítáte připustit. "Nejprve jsme měli brát za bernou minci názor obyvatele Dubu" - Na názor obyvatele Dubu jsem prostě odkázal, nikomu jsem nenutil, že jej má brát za bernou minci. Totéž platí i pro starostu Brodku. "Každopádně nechceš přirovnávat trať v Chornicích k trati v Brodku, že ne?" - Chci přirovnávat princip, tj. že výhodnější než zajišťovat dopravu do každé díry je mnohdy výhodnější zajistit opravdu kvalitní obsluhu jednoho terminálu s tím, že si lidé k tomuto terminálu z blízkého okolí dojedou. To je sledovaný princip, na němž nemění nic ani fakt, že terminál v Brodku leží na trati výrazně odlišného charakteru, než je trať v Chornicích, což samozřejmě vím a nezpochybňuju. "Neobsazenost vlakových spojů na Chornice kladeš za vinu neexistenci návazností a zániku továren v Prostějově. Proč tedy jezdily vlaky prázdné ..." Ano, neexistenci návazností to kladu za vinu, zániku továren ne, to psal někdo jiný. V regionu je dost nízká nezaměstnanost, lidé si zjevně našli práci jinde. Proč jezdily vlaky prázdné prostě neodpovím, protože podle toho, co jsem osobně viděl a zažil, rozhodně vlaky prázdné nejezdily. Tato moje zkušenost sahá do 90. let, kdy se z Prostějova na Dzbel ještě jezdilo klasickou soupravou s Bardotkou, a potom opakovaně později (už s motorákem). "Při určování doby ranní a odpolední špičky na základě dat ze sčítání dopravy se odvoláváš na data, určená pro hlukové a emisní výpočty, ... jak můžeš určit polohu ranní a odpolední špičky..." - Tak A) v těch podrobných výsledcích je uvedena intenzita ve špičkovou hodinu (vozidel/hod), takže není pravda, že je den rozdělený jen na tři úseky a podrobnější data nejsou k dispozici. B) není pravda, že jsou to data, určená jen pro hlukové a emisní výpočty, z padesátirázové intenzity se posuzují např. i kapacity křižovatek, C) v době kdy jsou špičky stále více rozmělněné a řada lidí jezdí do práce třeba až na 9 hodin (jiní třeba na 6) mně v podstatě zajímá zejména celková intenzita osobních vozidel. Pokud chci třeba na trati do Chornic provozovat plnohodnotnou osobní dopravu, tak budu muset zřejmě nabídnout třeba dvouhodinový takt po celý den, čili nemusím nutně řešit, v kterou hodinu jezdí kolik lidí. Nezanedbatelný je fakt, že novou nabídkou dopravy se můžou ty intenzity i změnit, včetně jejich časové polohy. Pokud třeba někdo jezdí nakupovat do Prostějova ráno, protože se sveze se sousedem, který jezdí do práce, tak může nově začít jezdit na nákup třeba dopoledne, pokud mu nabídnu nový dopolední spoj, který dosud neexistoval. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4040 Registrován: 12-2004 |
Dluhonice: Slušně obsazená 810+010 je kolik? Pro každýho jiná předatava. Takže dejme tomu 40 - 50 lidí.(To tady v 90letech tolik nejezdilo). Akorát bych už očekával modernější vozidlo v dnešní době. Realita je taková, že se dnes nedaří dostat ani 5 cestujících, kolikrát ani jednoho platícího. Takže naprosto nereálné, sehnat tady desítky cestujících, navíc ve 2h taktu. To nepomůže ani násilné vytahování lidí z aut a následná deportace do vlaku... Ještě jsem se nedozvěděl, z čeho by st to platilo, i v případě těch neexistujících desítek cestujících, kteří tu nemají být z čeho, pořád bude muset být taková doprava dotovaná. A to bych rád věděl, kdo to zaplatí a z čeho.. |
Dluhonice
|
|
Neregistrovaný host 77.242.90.180 |
Zzz: Nevím kde berete tu jistotu, že je to naprosto nereálné... Z čeho by se to platilo - řekl bych že ze stejného fondu, z něhož se platí desítky autobusových linek, vozících něco mezi 1 - 4 cestujícími (i ve špičku), a co je zvlášť zajímavé, tak autobusové vzduchovoziče nejsou naprosto terčem žádné kritiky. Nejspíš jakékoliv vyhazování peněz do téměř prázdných autobusů nikomu nevadí. Proti tomu 40 - 50 lidí v 810 + 010 je skvělý úspěch, přesto je to terčem kritiky. Jinak nepopírám, že po úplném rozvrácení spojů v tomto kraji bude nanejvýš obtížné tady jakoukoliv veřejnou hromadnou dopravu obnovit, protože lidé si prostě zvykli na auta. Tím není řečeno, že nemá smysl se o to pokusit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12558 Registrován: 5-2002 |
Dluh: já vidím jednu kolonku pro kategorii "pryž (pneumatika) na náledí". Ciwe, a proč se teda vůbec dělají letní a zimní gumy, když je to pak v jedný kolonce...? počítáte s tím, že když to motorista "zadupne", tak se dostane do neříditelného pohybu Od dob vynalezení ABS se ta pravděpodobnost citelně snížila, kdežto na jízdní kola se to furt nějak nemontuje... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4041 Registrován: 12-2004 |
Dluhonice.Jistotu beru min. díky znalosti toho, kolik lidí jezdilo přes Chornici a Jevíčko v kladiva i o víkendu před zastavením os. dopravy, i v současnosti. Právě i dnes je vidět naprostý nezájem o znovuzavedené vlaky. V úseku Chornice - MT, popř. ještě od new GVD z Opatovic tvoří tyto vzduchovoziče naprosto zbytěčný souběh s busem, kde jezdí velice výrazně více cestujících. V případě Konice -Chornice - (Svitavy) lze zvážit částečné rožšíření bus linek, ale reálná poptávka je velice malá. K nějakým desítkám cestujících se prostě an nepřiblížíte. A pokud NĚCO ZKOUŠET, tak se v tomto kraji najde hodně potřebnějších přepravních vazeb i dalších "nedopravních" problémů. Nevidím ani nějaký další důvod, jako ekon. zlepšení provozu v oblasti ,o ekologii nemluvě... Co se týká bus vzduchovozičů, netvrdím, že někde takový není v Pardubickém kraji. Můžete být konkrétnější, Za to vím, že se za Duška zrušily víkendové spoje z Letohradu směrem na Pastviny, se kterýma si lidi začli zvykat jezdit a počty narůstaly... A tak by se dalo pokračovat různě. Nicméně zbytečně vedený bus spoj neopravňuje jk nesmyslnému vedení vlaku, kde většinou nemáte ani vámi zmiňované 4 lidi. (Příspěvek byl editován uživatelem zzz.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1368 Registrován: 4-2011 |
Kromě výše uvedeného se tady podle mě ignoruje skutečnost, že se výrazně proměnila i struktura profesí lidí z vesnice, kteří dnes už nemůžou v 15:00 upustit, co zrovna drží, v 15:10 projít píchačkama a v 15:20 vlézt do vlaku. Spousty lidí z vesnic, co znám, přelezli do aut, protože zjistili, že práce (nebo dílčí úkon) se dokončí, až je hotový; víc se přetahuje, více se dělá v týmech atd. Zaměstnanec, který od 14:30 do 15:00 hypnotizuje hodiny na stěně, je svému okolí nebezpečný. A než si nechat o dvě minuty ujet vlak a pak dvě hodiny bloumat po městě, tak se jede autem, pokud to jde. Samozřejmě jsou zaměstnavatelé, kteří jsou schopni si vyjednat časové posuny odjezdů, ale to jsou spíš výjimky.
Nostalgici by neměli lézt na internet.
Každý svého štěstí strůjcem. |
Dluhonice
|
|
Neregistrovaný host 77.242.90.180 |
Zzz: Vy se oháníte svou zkušeností, já zase svou. Je fakt, že přípravou na zrušení vlaků byly nepoužitelné jízdní řády, zavedené pár let před tím. Od té doby lidí ubývalo, naopak v původním provozu vím z vlastní zkušenosti, že vlaky obsazené prostě byly. Dopravní problémy jsou v tomto kraji poměrně zásadní - viz názor samosprávy, který jsem osobně slyšel. Ti lidé si ještě pamatují to, jak železnice fungovala, a zcela logicky by chtěli tu dobu vrátit zpět. Autobusy tam zjevně mají, a zjevně pro ně nejsou řešením. Pokud by autobusová doprava plnohodnotně nahradila železnici, tak by nebyla neustálá snaha obnovovat vlaky. Druhá věc je ta, že obnova vlaků proběhla ve velmi malém rozsahu, takže to lidi zatím nepřimělo k tomu, aby nechali auto doma. Focus 1976: To že se výrazně proměnil způsob práce je naprostá pravda. Dopad na veřejnou dopravu je ovšem přesně opačný - celá řada lidí má pružnou pracovní dobu, což jim umožňuje čas příchodu i odchodu do práce zvolit v nějakém rozsahu. Díky tomu se můžou daleko lépe přizpůsobit jízdnímu řádu. Další kategorie jsou živnostníci (vlastní zkušenost). Většinou potřebuju např. něco vyřídit na úřadě, kde je pracovní doba od 8 do 17 hodin, takže tam přijedu tehdy, kdy mi jede vlak - nemusím řešit konkrétní hodinu. Další věcí jsou jednání, která se většinou domlouvají podle časových možností účastníků, takže si prostě domluvím takový čas, který mi z hlediska jízdního řádu vyhovuje. To jsou všechno věci, které nebyly v dobách pevně stanovené pracovní doby možné. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12562 Registrován: 5-2002 |
Dluh: celá řada lidí má pružnou pracovní dobu, což jim umožňuje čas příchodu i odchodu do práce zvolit v nějakém rozsahu To ale v případě týmové práce není tak úplně pravda. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4044 Registrován: 12-2004 |
Dluhonice:Ale ti lidé tam autobusem jezdí, takže pro ně zjevně řešením jsou. A je jich víc, než v době , když byly JŘ jako noty na buben. Jejich zpřehlednění a rozšíření vedlo i k odlivu z vlaku. Že by tam vlakem jezdilo mnoho lidí např. před 15 lety, je jen zbožným přáním některých šotoušů.... Kolik vlakových spojů by muselo jet z Chornice směrem do MT, aby to přimělo dostat se na podobné počty cestujících, jako u busů? Pořád nevím, které spoje by se měly zrušit u autobusů, ve prospěch Vámi navrhovaných vlaků téměř "pro nikoho"... |
Dluhonice
|
|
Neregistrovaný host 77.242.90.180 |
Zzz: To je právě omyl mnohých organizátorů hromadné dopravy a jejich fandů. Naprosto praktický příklad - obce jako Brodek, Grygov, Bohuňovice nebo Moravičany leží na jakýchsi dobře obsluhovaných železnicích. Dokonce se tam dá (mimo Moravičan) koupit i jízdenka, je tam čekárna a cestující nemusí mrznout. Výsledek je ten, že naprosto běžně tam z jednoho vlaku vysedá (nasedá) nějakých cca 40 cestujících. Potom jsou obce podobné velikosti, kam vlak nejezdí. Když tam přijede autobus ve špičku, tak z něj vysedne cca 5 - 10 lidí. Pohybujeme se kdesi na 10 - 20 % toho množství cestujících, které by bylo, pokud by tam jezdil vlak. Četnost spojů je dejme tomu stejná (cca 1 za hodinu). Vy tvrdíte, že to funguje. Ano, i 7 lidí, co přijedou autobusem, může znamenat, že to NĚJAK funguje. Ovšem tam kam je kvalitní spojení vlakem, tak to funguje násobně lépe. To všechno co píšete jsou důsledky mnohaletého cíleného útlumu železnice ve prospěch autobusové dopravy. To že bývalí železniční cestující v nějaké menší míře přešli do autobusů popisujete jako skvělý krok, a taktně mlčíte o těch, kteří přešli do Předem vím, že to budete zpochybňovat, nicméně zrovna na Chornicku jsem si to ověřil jednak v Moravské Třebové, kde příjezd vlaku = hromadný přesun do aut (přestup do oněch fungujících autobusů jsem jaksi nezaznamenal), a následně v Jevíčku, kde jsem se dověděl, že např. studenti, kteří jezdili dříve vlakem z Jevíčka, dnes bývají rodiči odvezeni autem do Moravské Třebové nebo Letovic. A to je to co mně zajímá a chci řešit - ne těch 20 % cestujících, kteří se spokojí s autobusovou dopravou, ale těch 80 % cestujících, kteří by mohli v hromadné dopravě být, ale nejsou, respektive pro ně začíná hromadná doprava prvním funkčním nádražím. Hodnoty 100 % (což je ten Grygov, Brodek - hodně kvalitní nabídka) se zřejmě dosáhnout třeba v Jevíčku nedá, protože trať tam nemá takové parametry, ale rozhodně cca 60 % těchto hodnot dosáhnout lze, pokud by nabídka železnice měla alespoň ty ostatní výhody, co u výše jmenovaných stanic, tj. pravidelnost spojení, spolehlivost a slušné zázemí ve stanicích. Pokud se podaří železnice na Chornicku zlikvidovat úplně, tak to prohraje zejména hromadná doprava jako celek. Autobusy si možná budou držet svůj dopravní výkon na úrovni 20 % toho, co jinde vozí vlaky, a pro všechny ostatní cestující tímto veřejná doprava končí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3787 Registrován: 4-2003 |
Brodek, Grygov, Bohuňovice nebo Moravičany leží na hlavních tratích, se silným přepravním proudem směřujícím do jednoho centra, s dobou jízdy v řádech jednotek minut. Jde v podstatě o příměstskou dopravu. Chornickem se vine pomalá lokálka, přepravní proudy jsou rozmělněny do více cílů, velké centrum typu Olomouc, případně Přerov, zde neexistuje. Jde o dvě naprosto odlišné situace, které nesnesou srovnání. Potom jsou obce, kam vlak nejezdí. Zato tam jezdí autobusy a jezdí vytížené. A taky jsou obce, kam autobusy nejezdí. A když tam přijede vlak ve špičku, tak z něj vysedne cca 5 - 10 lidí. Anebo taky nikdo. Ono to totiž není ani tak o druhu dopravního prostředku, ale roli hrají jiné faktory. Ať už existence spádového centra se silným přepravním potenciálem, nebo třeba hustota osídlení. Co někde funguje, nebude automaticky fungovat i jinde. Neustále píšeš o cíleném útlumu železnice. Nahlédl jsem tedy do starých jízdních řádů na trať Chornice - Prostějov a nejenže spoje nebyly omezovány, ale v porovnání s léty plných klasických souprav bylo spojů dokonce více. Časové polohy jednotlivých spojů zůstávaly víceméně stále totožné. Přesto lidé z vlaků vymizeli, ještě před omezením a následným zastavením provozu. Vzpomínáš na 90. léta. Tehdy jezdily i plné rychlíky s počtem vozů neklesajícím pod deset. Nenapadlo tě, že doba se změnila? Že jsou jiné možnosti, jiné příležitosti, že se změnila společnost? Nelze přenášet tehdejší vzorce fungování do dnešní doby. Pokud někde nefunguje dopravní obslužnost zabezpečovaná autobusy, je jejich náhrada vlaky jediná a všespásná volba? Proč neuvažovat v mezích zlepšení autobusové dopravy? Pošlu tě opět na Blanensko, kde se spuštěním IDS JMK vznikla kvalitní síť provázaných autobusových linek. Dluhonice: Soudobá vozidla jsou standardně vybavena ABS. Nejenže se vozidlo nedostane do smyku, ale dokonce je s ním možné manévrovat. Každopádně ty to neustále tlačíš do vyhrocených situací, ve kterých se moci mermo snažíš dokázat vítězství bicyklu, přičemž absolutně opomíjíš běžný provoz, kdy auto i na ledě spočívá stabilně na čtyřech kolech, kdežto cyklista balancuje na kole a hrozí jeho střet s vozidlem či pád na zem, což k bezpečnosti provozu nepřispívá. "a počítáte s tím, že když to motorista "zadupne", tak se dostane do neříditelného pohybu, jinými slovy dostane "hodiny"?" Dluhonice: Chybí ti tam "v tomto případě". A jasně jsem uvedl zdůvodnění proč. Vypuštěním formule "v tomto případě" dochází k značnému posunu významu. Tvé následující řádky tak jsou zhola zbytečné, neboť reagují na něco, co jsem nikdy nevyslovil. Z tvé strany vcelku průhledná a hlavně ubohá manipulace. ""Kolik času zabere eventuální hledání místa k parkování je zcela bezpředmětné"" Dluhonice: Opět mi podsouváš něco, co jsem nevyřknul, resp. převracíš polaritu mých výroků. Samozřejmě, že na volbu dopravního prostředku má vliv dopravní situace v cílové destinaci, vždyť to není nic jiného, než doba trvání cesty, o níž píšu. Nejprve to nerozporuješ a vzápětí mi vyčítáš, že odmítám připustit to, co mi nerozporuješ. Vzpamatuj se. Jinak v Olomouci opravdu není nepříznivá dopravní situace. Pak nevím, jak bych nazval situaci v Brně či Praze. "Stejně tak může mít vliv na volbu dopravního prostředku i nepříznivá dopravní situace v cílové aglomeraci (Olomouc, Brno), což si bohužel vytrvale odmítáte připustit." Dluhonice: Jen jaksi chybí uvedení, kdy ta špičková hodina nastává. Když jsou tedy podrobná data k dispozici, tak proč jsi doposud nebyl schopen říci, kdy je ranní špička a kdy odpolední? Tak tedy, kdy jsou tyto špičky a kolik aut kterým směrem projede? "v těch podrobných výsledcích je uvedena intenzita ve špičkovou hodinu (vozidel/hod), takže není pravda, že je den rozdělený jen na tři úseky a podrobnější data nejsou k dispozici." Dluhonice: Ráno odjezdy v 5, v 7, v 9, odpoledne po práci vidina dvouhodinového čekání na vlak domů. Jo, to ti lidi urvou ruce, jen aby mohli jezdit vlakem. "Pokud chci třeba na trati do Chornic provozovat plnohodnotnou osobní dopravu, tak budu muset zřejmě nabídnout třeba dvouhodinový takt po celý den, čili nemusím nutně řešit, v kterou hodinu jezdí kolik lidí." Dluhonice: A pak je větší řada lidí, kteří mají pevně stanovenou pracovní dobu od do. Další z tvých konstruktů účelové vytvořených, aby to zapadalo do tvých představ. "celá řada lidí má pružnou pracovní dobu, což jim umožňuje čas příchodu i odchodu do práce zvolit v nějakém rozsahu." Dluhonice, co tu předvádíš, to je čirá esence železničního fanatismu kombinovaná s demagogií a manipulací, přičemž ty sám činíš to, z čeho neprávem osočuješ jiné. Ale aspoň se člověk pobaví, cos zase vymyslel za konstrukt, aby ti to pasovalo.
železnice » lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno & Olomouc » tramvaj.wz.cz | vojenská jeskyně Výpustek a jiné podzemí » vypustek.czweb.org
|
Dluhonice
|
|
Neregistrovaný host 77.242.90.180 |
Doktor: Je mi Vás trochu líto, že neustále opakujete dotazy, na které jsem odpověděl už mnohokrát. Pokud neustojíte nějaký argument, tak jej nazýváte manipulací atd. No, myslel jsem si, že máte na víc, ale zřejmě ne. Už jen nějak stručně: Neelektrifikovaná jednokolejná trať v Jevíčku není v zásadě jiná než neelektrifikovaná jednokolejná trať v Bohuňovicích. Ano, na Chornicku bydlí u té tratě 1/4 lidí co na 290. Pokud tedy jedním vlakem na 290 jede třeba 200 cestujících, tak na Chornicku by jich mohla být 1/4 čili 50 (za předpokladu, že by jezdily stejně často, což samozřejmě nebude pravda, takže reálně i více). 50 lidí je slušně obsazená Regionova. Spádovost je vždy někam, kde jsou služby (školy, zdravotnictví, obchody, úřady). Může to být Olomouc, ale klidně i Boskovice nebo Moravská Třebová. Myslím že nikdo nemusí jezdit třeba do školy nebo na nákup 100 Km daleko do krajského města. "Napadlo tě, že se doba změnila" - A co Vy na to, Doktore? Právě proto, že se doba změnila, tak za posledních 15 let linková autobusová doprava vytrvale klesá, zatímco příměstská železniční doprava vytrvale roste (tedy tam, kde nebyla zlikvidována). Toho jste si nevšiml, že? "Soudobá vozidla jsou vybavena ABS" - Fakt? No to je tedy překvapení. Ono to ABS není univerzální spásou, a když Vás někde smete Tatra naložená kládami z lesa, tak Vás to Vaše ABS nezachrání. "Kdy je ranní a odpolední špička" - Jak už jsem asi 10 x napsal, je to údaj, který naprosto nepotřebuju vědět. Mám jakýsi přepravní proud na silnici, třeba 1500 lidí denně. Pokud tam 80 % lidí nejezdí do jedné fabriky typu Škoda Mladá Boleslav, tak jezdí v různé časy do různých cílů - někdo jede na 7 do Prostějova, jiný na 9 do Olomouce, další na 8 do školy třeba do Konice. Informace kterou potřebuju vědět je ta, kolik lidí v kterém směru, a pokud je tam jakýsi proud, tak nabídnout pravidelný interval vlaků po celý den. Pro mimořádně nechápavé - v sedle pojede tím vlakem 20 lidí, ve špičku třeba 60. Vy po mně chcete pořád vědět, jestli jich nepojede v sedle 22 a ve špičku třeba 54. Mně je to ovšem naprosto ukradené, protože to co chci vědět je fakt, že je v daném směru dostatek lidí pro pravidelnou železniční linku. Ta bude mít svůj interval a prostě si každý vybere svůj vlak, kdy se mu hodí, špička / nešpička. Tečka. "Ráno odjezdy v 5, v 7 v 9, jo ti lidi urvou ruce..." - Zato teď je to geniální, protože máme dost peněz, dost řidičů a dost autobusů na to, aby z každé vísky vyrazil o čtvrt na 8 autobus, který doveze o tři čtvrtě na 8 všechny školáky do všech škol v okresním či krajském městě. A protože to rodiče baví, tak před každou školou stojí o půl osmé 200 metrů dlouhá kolona rodičovských taxíků, kdy rodiče vozí děti autem do škol. Udělejte si čas a když jste tedy v Olomouci, kde "není nepříznivá dopravní situace", tak se běžte podívat třeba ráno před ZŠ Hálkova, jak to tam vypadá. Provoz tam řídí dokonce už i Policie. Chtělo by to trochu reality, Doktore. "A pak je větší řada lidí, kteří mají pevně stanovenou pracovní dobu od do" - Tak to se musíte Doktore domluvit s "Focusem 1976", protože jeden z vás tvrdí, že pravidelným odjezdům pomáhala pevná pracovní doba, ale "doba se změnila". No a Vy teď zase píšete, že se tedy vlastně nezměnila a většina lidí má pořád pevnou pracovní dobu, která ve Vašem podání pravidelným odjezdům nepomáhá. Já bych za sebe řekl asi tolik, že skončit v práci v 15:00 ještě neznamená, že pojedu vlakem v 15:30. Většina lidí co dojíždí do větších měst stejně jdou ještě nakoupit, na poštu, na úřad, děti mají různé sportovní kroužky, atd., takže jejich odjezd je jaksi "pružný". Za poslední léta díky tomu dochází k situaci, kdy se dopravní špička jednak velmi výrazně rozkládá v čase (zplošťuje se) a ještě navíc se posouvá na pozdější hodinu. Takto modifikované dopravní špičky se ještě navíc na pomezí regionů (čili třeba na Chornicku) vzájemně kryjí, kdy ze stejné oblasti někdo dojíždí do Prostějova, jiný do Svitav, další do Boskovic a další třeba do Prostějova. Ta vzdálenější centra potom mají logicky dřívější odjezd a pozdější dojezd než centra bližší. Z tohoto důvodu je naprosto nesmyslné ptát se 15 x dokola, kdy je špička, ale má logiku se ptát, jakým směrem vedou rozhodující přepravní proudy, a právě ve směru těchto přepravních proudů nabídnout kvalitní hromadnou dopravu. Pokud na Chornicku uvažuju 3 kraje (Olomouc, Pardubice, Brno) a 3 větší spádová města (Moravská Třebová, Boskovice, Prostějov), tak bohužel zrovna v těchto směrech ty tratě vedou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3792 Registrován: 4-2003 |
Dluhonice: To je ovšem nesmysl. Nemůžeš takhle mechanicky odvozovat obsazenost jen na základě poměru počtu obyvatel. Do hry vstupuje řada dalších faktorů, což jsem již zmiňoval. Frekvence z Hlušovic, Bohuňovic, Štarnova a dalších stanic směřuje převážně do jednoho místa, do Olomouce. Na Chornicku takové centrum chybí, frekvence se rozpustí do více směrů. Ale to všechno jsem již psal, no ty to zcela ignoruješ a jedeš dál tu svoji písničku. "Ano, na Chornicku bydlí u té tratě 1/4 lidí co na 290. Pokud tedy jedním vlakem na 290 jede třeba 200 cestujících, tak na Chornicku by jich mohla být 1/4 čili 50" Dluhonice: Stoupajícího významu příměstské železniční dopravy jsem si samozřejmě všimnul. Ty sis ovšem stále nevšimnul, že tratě na Chornicku nejsou z kategorie příměstská železnice. "zatímco příměstská železniční doprava vytrvale roste (tedy tam, kde nebyla zlikvidována). Toho jste si nevšiml, že? " Dluhonice: Jakou má spojitost Tatra naložená kládami z lesa s nebezpečností jízdního kola na náledí, o čemž se vede řeč? Prováděl jsi průhledné úhybné manévry a snažil se stáčet směr k podružnostem, no toto je už hodně velký úlet. "Ono to ABS není univerzální spásou, a když Vás někde smete Tatra naložená kládami z lesa, tak Vás to Vaše ABS nezachrání." Dluhonice: Otázka ovšem nezněla, zda to ty potřebuješ vědět při svém šotoplánování dopravní obslužnosti. Já se tě ptám na určení doby ranní a odpolední špičky, kolik aut a kterým směrem během jednotlivých špiček projede, což jsou dle tebe údaje zjistitelné ze sčítání dopravy. Já je z té tabulky vyčíst nedokážu, proto se obracím na tebe. Nuž? "Jak už jsem asi 10 x napsal, je to údaj, který naprosto nepotřebuju vědět." Jinak ptát se na špičku není nesmyslné. Je třeba znát špičku, kdy nastává, jak dlouho trvá, jak je silná. Na základě čeho jiného bys chtěl plánovat, kdy spoje zahustit, kdy posílit soupravy a kdy naopak by mohly jezdit méně kapacitní soupravy, v delším intervalu? Nebo celý den odjezdit ve stejném taktu se stejnou soupravou, bez ohledu na to, že vozíš vzduch, nebo naopak se cestující mačkají? Dluhonice: A pointa? Že se ucpe úzká ulice v centru města, když naráz dorazí množství rodičů se školáky? Právě proto, že mám kontakt s realitou a jezdím i do jiných měst, budu tvrdit, že v Olomouci není nepříznivá dopravní situace. Na vybraných místech ve vybranou dobu provoz houstne, no jinak je Olomouc průjezdná, parkovací zóny sem taky ještě nedorazily, takže ani s parkováním není problém. "Udělejte si čas a když jste tedy v Olomouci, kde "není nepříznivá dopravní situace", tak se běžte podívat třeba ráno před ZŠ Hálkova, jak to tam vypadá." Dluhonice: Většina? Opět observačně sledováno zhruba 30 let nebo další z argumentačních klamů? Doba se změnila. Je konec velkým továrním molochům, monopolním zaměstnavatelům s jednotnou pracovní dobou 6 - 14, jíž se přizpůsobovaly jízdní řády. Zaměstnanci se rozptýlili do menších podniků s různou pracovní dobou, s nejednotnými začátky a konci směn. Tím se přesouvající masa rozmělnila. Já ovšem reagoval na tvé výroky o běžnosti pružné pracovní doby. "Většina lidí co dojíždí do větších měst stejně jdou ještě nakoupit, na poštu, na úřad, děti mají různé sportovní kroužky, atd., takže jejich odjezd je jaksi "pružný"." A ještě zopakuji - pokud někde nefunguje dopravní obslužnost zabezpečovaná autobusy, je jejich náhrada vlaky jediná a všespásná volba? Proč neuvažovat v mezích zlepšení autobusové dopravy? Proč bychom měli tolik lpět na zajištění dopravní obslužnosti právě vlaky?
železnice » lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno & Olomouc » tramvaj.wz.cz | vojenská jeskyně Výpustek a jiné podzemí » vypustek.czweb.org
|
Dluhonice
|
|
Neregistrovaný host 77.242.90.180 |
Doktor: "Na Chornicku takové centrum chybí..." Ale ale, Doktore! Na 290 jsou 4 větší centra, kam se dojíždí - Olomouc, Šternberk, Uničov, Šumperk. Na Chornicku zase Boskovice, M. Třebová, Prostějov. Ono těch lidí je na Chornicku méně, ale ten princip je stejný. "Tratě na Chornicku nejsou z kategorie příměstská železnice" - Tedy ta 3 uvedená spádová centra a 3 krajská města za nimi nejsou městy, že doprava k nim směřující není příměstská? "Jakou spojitost má Tatra naložená kládami z lesa..." Třeba tu, Doktore, že můžete mít fajn bourák s ABS, ale jaksi na té silnici nejste sám, a ten o dost větší a těžší borec se může také klouzat, což se nezřídka stává. A potom máte problém i Vy. A řeč byla pokud vím o bezpečnosti provozu, a k té podle mého (jistě mylného) dojmu patří i fakt, že nejenom nenabouráte sám vlastní vinou, ale neměl by nabourat ani nikdo jiný do Vás. "Na základě čeho bys chtěl plánovat, kdy spoje zahustit, kdy posílit soupravy a kdy by mohly jezdit naopak méně kapacitní soupravy..." - Tak se podívejte na stávající trať 273, kde jezdí 1 x 810 po dvouhodině, nebo 275, kde jezdí 1 x 810 po hodině. Máte pocit, že se během dne nějak zahušťuje či posiluje? Ono totiž tento koncept vychází z toho, že jakési vozidlo má celodenní oběh po jakési trati, a ve špičku je dejme tomu plně obsazené, zatímco v sedle není plně obsazené. Mít schovanou v kopřivách nějakou posilu, která se projede párkrát denně, je dost drahé a dnes už se to moc nedělá. Leda byste čekal na Chornicku takové davy, že by to prostě Regionova nepobrala, ale to mi moc nesedí s tím, co jste tady zvládl dosud prezentovat. Pokud tedy máte celodenní pravidelný oběh vozidla po jedné regionální trati (což je v našem případě nanejvýš pravděpodobný scénář), tak mi uniká smysl pátrání po dopravní špičce. "Že se ucpe úzká ulice, když naráz dorazí množství rodičů se školáky" - Ale Doktore, A) Hálkova není v centru, ale u nádraží, B) bylo řečeno v kontextu toho, že těmi autobusy asi ti školáci moc nejezdí, když je musí vozit rodiče, tak to zase neotáčejte jinam. "Parkovací zóny sem ještě nedorazily, takže ani s parkováním není problém" - Víte co, zkuste to říct třeba lidem, co bydlí v těch uličkách za krajským úřadem, nebo u nemocnice, nebo na sídlišti na Tabuláku. Jen Vám negarantuju osobní bezpečnost... "Zaměstnanci se rozptýlili do menších podniků s různou pracovní dobou..." - A já jsem zase reagoval na to, že pokud někdo bydlí na venkově, kde je značně omezená možnost jakýchkoliv nákupů nebo služeb, tak prostě hned z práce neběží na vlak, ale jde si třeba ty nákupy a služby zařídit. Tím je dáno, že konec jakýchsi povinností je v podstatě "pružný" - když něco nestihnu dnes, protože mi už jede vlak, tak to zařídím třeba zítra. "Proč neuvažovat v mezích zlepšení autobusové dopravy" - Protože autobusovou dopravu akceptuje výrazně nižší procento cestujících, než dopravu železniční. Jistě mi napíšete, že je to blbost, takže Vám rovnou odpovím, že dokonce zástupci obdivovaného KORDISu přiznali propad množství cestujících při náhradní autobusové dopravě tuším o 1/3. A to je ještě relativně málo, protože to byl dočasný stav, kdy si cestující kvůli dvěma měsícům výluky nebudou kupovat auto, ale nějak ty autobusy přežijí (zvlášť když mají různé časové jízdenky atd., což má právě největší množství pravidelně dojíždějících). Pokud by to byl trvalý stav, tak okamžitě další cca 1/3 končí s veřejnou dopravou, protože prostě autobusem jezdit dlouhodobě nechtějí - max. v nouzi tu náhradní dopravu, v omezeném úseku a po omezenou dobu. |
Starý Hanák
|
|
Neregistrovaný host 77.242.90.180 |
obdivovaného KORDISu přiznali propad množství cestujících při náhradní autobusové dopravě tuším o 1/3 To ovšem nebyla NAD za trať Skalice - Chornice, ale za trať s jinými parametry. Rovněž trať 290 má poněkud (diametrálně, zvlášť v úseku Olomouc - Uničov) lepší parametry než trať na Malé Hané. Spádovost Šumperka na 290 končí v Libině, dál už je spíše slabá až zanedbatelná. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13140 Registrován: 12-2007 |
dokonce zástupci obdivovaného KORDISu přiznali propad množství cestujících při náhradní autobusové dopravě tuším o 1/3. A to je ještě relativně málo, protože to byl dočasný stav, kdy si cestující kvůli dvěma měsícům výluky nebudou kupovat auto, ale nějak ty autobusy přežijí - NAD bývá obecně problematičtější než linkové autobusy, bo opakované přestupy z vlaku na bus, z busu zpět na vlak. - Lze uvažovat, že okolo Brna se "uživí" zároveň vlaky i autobusy (neboť cestujících je v součtu velmi mnoho), takže každý využije ten dopravní prostředek, který mu vyhovuje více. Pak je jasné, že těm lidem, kterým více vyhovuje vlak (a proto jej využívají), vadí jízda náhradním autobusem (mj. i z důvodu popsaného v předchozím odstavci)***. - Mám dojem, že tuto věc uvedl Kordis zejména u tratě mezi Brnem a Břeclaví (coby poznámku u vývoje počtu cestujících v rámci několikaletého období, kdy u roku 2009 byla uvedena příslušná poznámka o výlukách zab. zař. mezi Brnem a Břeclaví). Máte na mysli právě tuto trať? Pokud ano, tak z tratí na Olomoucku je tato trať jakž takž srovnatelná jen s hlavním koridorem. - Když už jste zde to okolí Brna nakousl - dovedete mi vysvětlit, proč mezi Brnem a Rosicemi jezdí ve špičce autobusy v 7,5minutovém intervalu (coby interval 2x kratší než býval do 12/2011 s tím, že předtím se všichni lidé do autobusů ani nevešli**)? Podotýkám, že jde o relaci, v níž existuje i přijatelně rychlé vlakové spojení. ** Viz např. moje fotky z období před posílením z úhrnného 15min. intervalu na úhrnný 7,5minutový: https://www.k-report.net/ukazobrazek.php?soubor=346202.jpg&nmale=3 &razeni=Vlozeno&poradi=sestupne&stranka=1 https://www.k-report.net/ukazobrazek.php?soubor=406322.jpg&httpref =&nmale=3&razeni=Vlozeno&poradi=DESC&stranka=1 *** Edit v 18:35 h - otázkou je, jakým dopravním prostředkem po dobu popisovaných výluk lidé jezdili. Zdali autem, či právě linkovými autobusy. (Příspěvek byl editován uživatelem David.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3793 Registrován: 4-2003 |
Dluhonice: Převažující spádovost, a to výrazně, má Olomouc. Šternberk a Uničiv okrajově, Šumperk je mimo. Abych předešel tvému překrucování, řeč je o "dolní" části trati č. 290, tys vytáhnul Bohuňovice. A pak, všechna tato města leží na jedné trati. Kdežto na Chornicku není jedno dominantní centrum, je jich více menších a každé leží na jiné trati (na jiné větvi trati). Princip je tedy naprosto odlišný. "Na 290 jsou 4 větší centra, kam se dojíždí - Olomouc, Šternberk, Uničov, Šumperk. Na Chornicku zase Boskovice, M. Třebová, Prostějov. Ono těch lidí je na Chornicku méně, ale ten princip je stejný." Dluhonice: Aha. To je pak vlastně každá trať příměstská, neboť každá trať vede do nějakého města, za nímž je krajské město. Pokud nerozumíš pojmu "příměstská železnice", dostuduj si a pro začátek - tratě na Chornicku nejsou příměstskou železnicí. "Tedy ta 3 uvedená spádová centra a 3 krajská města za nimi nejsou městy, že doprava k nim směřující není příměstská?" Dluhonice: Dobře. Pak pověz, výskyt jaké události je pravděpodobnější - že na náledí nabourá Tatra ložená kládami, nebo že se na náledí vybourá cyklista? "A řeč byla pokud vím o bezpečnosti provozu, a k té podle mého (jistě mylného) dojmu patří i fakt, že nejenom nenabouráte sám vlastní vinou, ale neměl by nabourat ani nikdo jiný do Vás." Dluhonice: Ano, mám ten pocit. Na trati č. 273 rozhodně nevidím celodenní dvouhodinový takt v celém úseku trati. Vidím čtyřhodinovou díru a taky vidím naopak zahušťování spojů v exponovaném úseku a v exponovaných časech na hodinový a dokonce i na půlhodinový takt. Obdobně trať č. 275, kde je rovněž k vidění díra v sedle. A hlavně, o trati č. 275 by se dalo hovořit jako o příměstské. "Tak se podívejte na stávající trať 273, kde jezdí 1 x 810 po dvouhodině, nebo 275, kde jezdí 1 x 810 po hodině. Máte pocit, že se během dne nějak zahušťuje či posiluje?" Dluhonice: Uniká mi souvislost mezi diskutovaným tématem a způsobem dopravy dětí do školy uvnitř města Olomouce. Jakými autobusy by ti školáci měli jezdit? Respektive, kudy by měla vést železnice, aby mohli školáci jezdit vlakem? Centrum města, Hálkovu ulici beru za širší centrum, je přeci obsluhováno MHD. "A) Hálkova není v centru, ale u nádraží, B) bylo řečeno v kontextu toho, že těmi autobusy asi ti školáci moc nejezdí, když je musí vozit rodiče, tak to zase neotáčejte jinam." Dluhonice: A? Taky jsem bydlel v lokalitách s obdobnými podmínkami. Holt jsem neměl vždy místo přímo před vchodem. Někdy blíže, jindy dále, ale vždycky jsem zaparkoval a bez nutnosti řešit místní příslušnost, rezidentní karty a ty věci okolo parkovacích zón, nemluvě o tom, když přijela návštěva nebo řemeslníci. (Ano, vim, že v historickém centru kartu potřebuji.) "Víte co, zkuste to říct třeba lidem, co bydlí v těch uličkách za krajským úřadem, nebo u nemocnice, nebo na sídlišti na Tabuláku." Dluhonice: Nechtějí jezdit autobusovými spoji, nebo náhradní autobusovou dopravou, kterou v této souvislosti zmiňuješ? Tato manipulace je nepřehlédnutelná, jak bije do očí. Náhradní autobusová doprava je něco naprosto odlišného než autobusové spoje. Viz Starý Hanák i David. "Pokud by to byl trvalý stav, tak okamžitě další cca 1/3 končí s veřejnou dopravou, protože prostě autobusem jezdit dlouhodobě nechtějí" Nezbývá než se znovu zeptat: Pokud někde nefunguje dopravní obslužnost zabezpečovaná autobusy, je jejich náhrada vlaky jediná a všespásná volba? Proč neuvažovat v mezích zlepšení autobusové dopravy? Proč bychom měli tolik lpět na zajištění dopravní obslužnosti právě vlaky? Vyčti mi z dat ze sčítání dopravy, kdy je ranní a odpolední špička a kolik aut a kterým směrem během jednotlivých špiček projede.
železnice » lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno & Olomouc » tramvaj.wz.cz | vojenská jeskyně Výpustek a jiné podzemí » vypustek.czweb.org
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1373 Registrován: 4-2011 |
Když už jste zde to okolí Brna nakousl - dovedete mi vysvětlit, proč mezi Brnem a Rosicemi jezdí ve špičce autobusy v 7,5minutovém intervalu Davide, kde jste vzal těch sedm a půl minuty? Jako kombinaci 405-406? Jestli ano, tak dejme tomu, i když ta 406 ty Rosise spíš jen lízne kolem STK... Ad Dluhonice To, že se výrazně proměnil způsob práce je naprostá pravda. Dopad na veřejnou dopravu je ovšem přesně opačný - celá řada lidí má pružnou pracovní dobu, což jim umožňuje čas příchodu i odchodu do práce zvolit v nějakém rozsahu. Díky tomu se můžou daleko lépe přizpůsobit jízdnímu řádu. Mno, já spíš myslím, že o té pružnosti pracovní doby nerozhodují oni (pokud to nejsou OSVČ), ale spíš náplň jejich práce a nadřízení a kolegové. Kolikrát člověk až ve 13:30 zjistí, že "dnes ve čtyři domů nepůjde, jak chtěl"... Ale uznávám, že tohle s tím přizpůsobováním bude hodně individuální. A když jsme u těch aktivit "po práci"... já jsem chodil na gympl do Uničova, a když jsem po škole jezdil vlakem do Olomouce, u UNEXu nastupovala celá směna, takže ta provázanost VHD-firmy byla větší. Kdyby na Chornicku byl velký zaměstnavatel, kam by jezdili lidi z velkého města (tedy takové dojíždění naruby), asi by to s tou frekvencí spojů vypadalo jinak.
Nostalgici by neměli lézt na internet.
Každý svého štěstí strůjcem. |