| Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 31. 03. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse Historie železnic do 31. 03. 2016dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Alf 6636: Poslední GVD, kde ve služebních pomůckách ŘSD Olomouc figuruje jednodenní oběh hanušovické lok. 422.0 na štítecké, je 1930/31. Nocovala v Šilperku. Pomůcky ke GVD 1931/32 jsem v archívu zatím nenašel a v GVD 1932/33 už VS Hanušovice tento výkon nemá. Na druhé straně až do posledního předmnichovského GVD 1938/39 měly Hanušovice výkony v nákladní vozbě do Lichkova, později až do Kyšperka. Poslední pár takto obsazených vlaků 887/886 vozila hanušovická 623.0 takto: Hanušovice 03:57 - Kyšperk 08:24 Kyšperk 18:13 - Hanušovice 23:17. (BTW, co probůh ta malletka v Kyšperku skoro 10 hodin dělala?) V některých GVD míval vlak 887 postrk z Hanušovic do Červeného Potoka, dělala to hanušovická posunující záloha 414.0 a zpět se hned nad ránem vracela strojově. Před příchodem malletek vozily Hanušovice náklady do Lichkova se stroji 434.1. Např. v GVD 1930/31 byly dva páry vlaků Hanušovice Lichkov a zpět takto: 1151 Hanušovice 03:10 - Lichkov 06:00 1152 Lichkov 08:00 - Hanušovice 11:09 1155 Han 14:38 - Lich 16:55 1156 Lich 20:27 - Han 22:56 Oběh byl dvoudenní a byly v něm i postrky těchto vlaků na Červený Potok, tzn. 1. den měla mašina vlak 1151/52 a postrk vlaku 1155, 2. den si to stroje prohodily. I tyto postrky se domů vracely strojově. |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
A ještě s přihlédnutím k tomu, co sem mezitím dal XMH: Napsal jsem "oběh hanušovické lok. 422.0", ale ono tam vastně není uvedeno, pod kterou služebnu přesně ten Šilperk spadal, takže to mohl být i Šumperk nebo přímo Olomouc. Jmenovité příděly řad strojů do jednotlivých služeben jsou v archívu ŘSD OC uloženy až od r. 1938. (Nebo jsem je zatím nenašel.) |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Ještě Alf 6636: Po válce bylo možné skoro cokoli, ale z německých řad byly 64/365.4 typické až hluboko do 50. let v Dolní Lipové (v některých GVD tam jiné osobní lokomotivy ani nebyly...), do Hanušovic od r. 1946 - aspoň podle pomůcek ke GVD - přidělené nebyly. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1994 Registrován: 1-2006 
|
BTW, co probůh ta malletka v Kyšperku skoro 10 hodin dělala? Čekala, až si četa odpočine mezi směnami. |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
No tak on to byl docela protekční turnus... ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") VS Hanušovice, turnusová skupina 28, GVD 1938/39. Ty čerchované jsou jízdy rg. (Nebudu samozřejmě komentovat, do jaké míry to byla pravda a do jaké představa konstruktéra grafikonu... V pohnutém roce 1938 asi bylo leccos jinak.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1996 Registrován: 1-2006
|
Je to jedna směna = tedy v Kyšperku nikoli odpočinek, ale živý stroj k dispozici dispečerům = nejspíš se počítalo s pp vlaky. |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 85.71.8.157 |
ad : Je to jedna směna = tedy v Kyšperku nikoli odpočinek, ale živý stroj k dispozici dispečerům jo, jo - vždyž to nedává ani celých dvacetčtyři hodin, tak jakejpak vodpočinek !! |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Přenáším sem diskusi z vlákna o horní Vláře, protože dle mého soudu patří sem. Jaké máte prosím informace o provozu vlaků MPv s motorovými vozy M 240.0 na tratích Vranovice - Pohořelice a Šakvice - Hustopeče v 70. a 80. letech? Které motory a ze kterého depa tam jezdily? Týkalo se to jen M 240.0 nebo i jiných? Ve kterých přesně letech? Jaké tam byly normy hmotnosti pro používané motory? Jaké v té době bývaly na obou lokálkách zátěže? |
|
22michal
|
|
|
Neregistrovaný host 82.117.159.151 |
Při procházení záznamů ze staničních kronik na badatelna.eu jsem narazil na zmínku o tom, že ve stanici Křenovice hor.n. byla ke dni 15.2.1940 zrušena vozová točna. S tímhle pojmem jsem se ai ještě nesetkal- tato točna byla určena tedy jen k otáčení vozů? Pro otáčení lokomotiv byla krátká? Pokud jen k otáčení vozů, k čemu byla tato činnost dobrá? http://www.badatelna.eu/fond/2284/reprodukce/?zaznamId=1042257&re proId=1035091 Díky |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6638 Registrován: 9-2003 
|
Hanku a spol.díky moc..odpovědi..a nové otázky.. a tak to je vždycky..Vozová točna,to bych zkusil okomentovat.Na vlečkách ale i ve stanicích dříve běžná věc ,zejména v místech kde bylo málo místa na klasické provedení např.oblouku vlečky ,nebo kde provoz vyžadoval několik krátkých kolejí do různých provozů.Ve stanicích tak bylo možno propojit kolmo určité úseky manipulačních kolejí ke skladům a pod.Např. v Týništi n.O. točny propojovaly kolejiště dvoujice sousedících žel.společností které jinak neměly kolejové propojení..V reálu je tuším ještě vozová točna k vidění i z vlaku v Poděbradech vlevo při vjezdu do stanice od HK,zbytky další jsou v areálu býv.lihovaru naproti nádraží Pardubice hl.n. a mnohé další..to jen co mi z hlavy napadlo..V poslední Dráha revue je schéma kolejiště nádraží v Těšnově kde jsou vozové točny též vidět..
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
VŠ
|
|
|
Neregistrovaný host 90.179.59.58 |
Vozové točny délky na dvounápravové vozy byly v areálu ČKD ve Vysočanech. Přes tyto točny bylo možné přesunovat i vozy hlubinné Hx, jen bylo nutné dle nápisů na nich rozpojit brzdové hadice u podvozků. |
|
22michal
|
|
|
Neregistrovaný host 82.117.159.151 |
Aha, tak ty malé točny, vždyť to vlastně vím. Třeba v Prostějově na nějaké vlečce snad dokonce ještě existuje? Ale pak nevím, k čemu v těch Křenovicích byla. Možná tedy na vlečce, která složila nějakému tomu nákupnímu družstvu, které tam tehdy působilo. Dnes se asi nedá dohledat žádný pozůstatek. Díky |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5459 Registrován: 4-2003 |
Alfe, jedna funkční točna je v Kolíně zde: https://mapy.cz/zakladni?planovani-trasy&x=15.2146883&y=50.023973 8&z=20&base=ophoto&rc=9i6kIxX34E6d6C&rs=addr&rs=addr&ri=9087975&r i=9087975&mrp=%7B%22c%22%3A22%2C%22tt%22%3A3%7D&mrp=%7B%22c%22%3A 22%2C%22tt%22%3A3%7D&rt=&rt= Nedávno byla opravena a zprovozněna. Zda je ale opravdu využívána, to fakt nevím. Točna v Poděbradech již využívána dlouho není, navíc relativně nedávno byla větev od točny do samotného závodu jdoucí přes silnici odstraněna. Jen pro zajímavost - v dávno zaniklém časopise Železnice byl o vlečce s točnou v Poděbradech článek, dokonce s fotkou, jak se od točny do závodu vozy tahaly - je na ní Zetor s cisternou ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") . (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.) |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Vozové točny byly za císařpána běžné vybavení stanic. Byly levnější než výhybky a šetřily místo. Ještě nedávno (tím myslím asi tak před 10 lety) byla funkční vozová točna na vlečce bývalé Spolchemie v Děčíně-Boleticích. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5460 Registrován: 4-2003 |
VŠ:Vozové točny délky na dvounápravové vozy byly v areálu ČKD ve Vysočanech. Přes tyto točny bylo možné přesunovat i vozy hlubinné Hx, jen bylo nutné dle nápisů na nich rozpojit brzdové hadice u podvozků. Tak tohle fakt musela být pastva pro oči ![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]") . |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24686 Registrován: 5-2002 
|
Přes tyto točny bylo možné přesunovat i vozy hlubinné Hx, jen bylo nutné dle nápisů na nich rozpojit brzdové hadice u podvozků Jako, že se nejdřív přetočil jeden podvozek, pak se to celé nějak "zlomilo" a pak se přetočil druhý podvozek? Nebo...?? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1997 Registrován: 1-2006
|
Ano, přesně tak. |
|
Kolský
|
|
|
Neregistrovaný host 90.182.52.35 |
Vozovou točnu pamatuji - minimálně jednu - i na nádraží v Čáslavi. Vlečková kolej potom vedla přes ulici, tuším, ke skladu obilí. |
|
22michal
|
|
|
Neregistrovaný host 82.117.159.151 |
Otáčení hlubinných vozů- týká se to i ložených vozů? Nějak bych si to uměl představit u prázdných... A ty Křenovice- nějak jsem zapomněl, že hned vedle nádraží stojí budova nějakého ZZN. Ale asi bude starší, meziválečná doba by byla reálná. Tak možná k tomu skladišti vedla vlečka, na které byla točna. |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 85.71.8.157 |
Bram - tak tady Kolín ještě jednou. ono to s těma točnama asi bylo složitější. Na tuhle to předchozí vysvětlení jaksi nepasuje : |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1999 Registrován: 1-2006
|
Jasina - tam je klíčová čelní rampa. |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 85.71.8.157 |
Hungry_bear - v jiných stanicích byla točna umístěna podobně, ale bez té čelní rampy. Takže opět odpadá účel, dostat se někam na jinou kolej. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2000 Registrován: 1-2006
|
dostat se někam na jinou kolej Nejen se dostat na kolej, ale taky mít náklad otočen potřebným směrem. |
|
od zubrů
|
|
|
Neregistrovaný host 109.81.213.56 |
děkuji panu Ing.Kuntovi za jeho součinnost při digitálním zpracování staničních kronik. Ač člověk za svůj život přečetl náhodně hodně střípků z těchto kronik, nakonec v digitálním světě je krásná ta syntéza. Ještě větší dík pak různým adjunktům, inšpektorům, kteří v různých stanicích provedli rukopisem opisy těchto kronik, kterých většina originálů pak zahořela za protektorátu v jednom parním kotli. Ty rukopisy nám pak povídají nádherně daleko více než strojopisy roku 1945 potažmo 1948. Dík. |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
od zubrů: Plně sdílím tvé pocity. Podívejte se na staniční kroniku žst Žamberk. Díky poválečnému zpracovateli kroniky se v ní dochovalo vyprávění dvou drážních veteránů, otce a syna, z nichž starší byl ročník 1863, takže v době psaní kroniky mu bylo 83 let a pamatoval ještě výstavbu trati ÖNWB, které se také osobně zúčastnil. (Ano, tehdy "na dráze" pracovaly i 10leté děti...) Vyprávění je vedeno v duchu zapadlých vlastenců - starých orlickohorských a krkonošských písmáků a lidových filosofů. Opravdu to stojí za přečtení. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 308 Registrován: 12-2011 
|
Nevíte prosím někdo kdy byly sneseny výhybky č 3 a 4 na plánku v žst.Štíty? A třeba důvod snesení těch výhybek? |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 85.71.8.157 |
Kolský – kterou tu točnu pamatuješ ? Tu v 5. koleji, nebo tu až za skladem ? Hungry_bear – no přesně tak nějak jsem si tu přítomnost těch točen vysvětloval. Kroniky – když shořely, odkud pak po válce je tedy znovu opisovali ? Pokud z vyprávění pamětníků, tak potom to je beletrie a ne historie. Když člověk sleduje, že lidi si nepamatují ani 10 let, tak vzpomínky na dobu před 60-70 lety ???????? A další problém – jak to napsat ? Kronikář na Silvestra 68 zapsal, že sem vtrhli okupanti, za pár měsíců už zápis začmáral a zapsal, že nám přišla na pomoc bratrská vojska. Ono i v roce 45 bylo asi o hubu, chlubit se tím, že jsem v roce 1919 bojoval proti bolševikům na Slovensku, nebo dokonce v Rusku. |
|
Simba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2150 Registrován: 7-2008 
|
Kronika: občas je dobré si přečíst i úvodní slovo k celému fondu, které je součástí této sbírky. Zařvaly originály z I.republiky (tedy asi většina z nich). Po II.válce se do nově založených kronik dělaly opisy z opisů, které se posílaly na ředitelství. Kroniky se zpravidla psaly v několika kopiích. K mnohým stanicím se nedochovaly ani ty opisy. Kde jsou , kdoví, ale mnoho kronik zmizelo beze stop nebo je v držení soukromých osob v přísném utajení. Ale tak není zachránce jako "zachránce", že. Kdyby alespoň ti dotyční poslali anonymně digitální kopie svých pokladů (i bez fotek) třeba do NA. Ono i tak se musí brát tyto info z kronik s rezervou, vše záleželo na zapisovateli. A je škoda, že se v tom nepokračuje dodnes jako na Slovensku. I když ty hypermoderní šílenosti nemá cenu ani komentovat.
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně: "Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2050 Registrován: 7-2005 |
Kdo byl na přednášce o staničních kronikách, či četl úvod archivního inventáře, má jasno. Ale drobná zkratka pro zbytek: staniční kroniky - originály byly ve stanicích a z nich byly každoročně za rok minulý vytvořeny opisy, ty putovaly na ředitelství (odd.II) a ty je předalo do archivu MŽ. V roce 1940 byly originály staženy a minimálně u ředitelství Olomouc spáleny. Po válce, byly opět obnoveny a opisy z archivu MD (dříve MŽ) byly nabídnuty pro vypracování "výcucu" pro úvod kroniky nové. A pak opět každý rok opisy na ředitelství a následně do archivu MD. To skončilo více méně v roce 1949 díky reorganizaci v rezortu dopravy. Opětovná snaha proběhla kolem roku 1952-3, ale to pak šly opisy již do nově vytvořených podnikových archivu ČSD v Praze, Ústí, Plzni, Olomouci, Blavě, Košicích... Já to, co Míra na té přednášce uvedl, snad raději sepíšu... Ale občas se dají potkat i původní kroniky, když se třeba v rámci odsunu na podzim 1938 zapomněla evakuovat... Pak se v roce 1945 zabavila u bývalého říšského úředníka a nakonec byla v roce 1994 věnována kam patří - do archivu.. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2051 Registrován: 7-2005 |
vozová točna v Jaroměři (tehdy Josefově) kolem roku 1900. možno nakládat krátký nákladní vůz ze 3 stran ! |
|
22michal
|
|
|
Neregistrovaný host 82.117.159.151 |
Při pročítání záznamů z Chrlic jsem taky narazil na údaj o zrušení točny- její délka byla 4m. Čili pro loko určitě ne. Nebyla by někde nějaká fotografie, jak taková točna vypadala, hlavně ve vztahu k rampám okolo. Ta z plánku, co sem dal Zdepa, je určitě zajímavá. |
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 222 Registrován: 7-2012 
|
Ale i točny průměru 4 - 5 - 6 metrů byly pro lokomotivy!, též i normované jak u StEG, ÖNWB. Hlavně na lokálkách, pro lokomotivy s krátkým rozvorem. Například Studenec, Velké Meziříčí. Třeba ve Smržovce - před remízou jsou (byly před modernizací) jasné viditelná ocelová obvodová kružnice lokomotivní točny. |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4008 Registrován: 1-2012 
|
Zdepa: Díky za stručný výklad a ilustrace (na přednášku jsem se nedostal). Pálení knih (v tomto případě pamětních) - jak charakteristické pro totalitu. Každá totalita chce mít monopol na ideologii, výklad dějin - a nejlépe i kontrolu nad chováním i myšlením lidí. ![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]") |
|
Kolský
|
|
|
Neregistrovaný host 90.182.52.35 |
Kniha: Mluvím o točně za skladem - přes ulici se vozy tahaly navijákem do nějakého skladu - snad obilí. Mám dojem, že tam něco jako silo ještě stále stojí. Ale já už tam hodně dlouho nebyl. A jak jsem napsal - mám dojem, že tam vozová točna byla ještě někde jedna - ale mě tenkrát bylo deset a hlavní atrakcí bylo pozorovat z mostu zbrojení postrkových strojů výtahem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3276 Registrován: 9-2005 
|
Opětovná snaha proběhla kolem roku 1952-3 A pak už jen navazují většinou kroniky kolektivu BSP. Jsou-li ještě k dispozici, pak se mezi politickými slinty dá vyčíst lecco zajímavého, např: „Že závorářka musela jezdit od každého vlaku mezi Zv I a výpravní budovou na kole, kvůli zvýšené frekvenci balíků, neb dálkové ovládání závor bylo kolikrát urgováno, ale žádosti nebylo opět vyhověno” Atd. Znám stanici, kde je v bývalé kronice BSP pokráčováno každým rokem cca půlstránkovým zápisem o dění ve stanici ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") Pálení knih (v tomto případě pamětních) - jak charakteristické pro totalitu A vekteré totalitě jsme žili roku 2010, když tehdy jedomu exótovi nechtělo hořet, tak si přinesl z půdy staré papíry? Ani se radši nedomýšlím, co všechno stihl spálit... ...z výkresů Weichen für Bahnhof Geiersberg zbyly jen ohořelé desky ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") Podobného sběru už mám taky plnou skříň a pár krabic na půdě a nejsem v tom počítám sám (Příspěvek byl editován uživatelem pepa_L.)
Pár obrázků ode mne...
|
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 85.71.8.157 |
Kolský - a v kterým roce tam ty vozy točili ? Ta světlá přístavba ke skladišti je na místě těch obou točen. A za ulicí barák je sice dost nízký na silo, ale vozová rampa tam stále ještě je. Jak jsem kousek výš psal, zda historie a nebo "Beletrie", tak tu beletrii teď předvedl hank na "Parní loko". |
|
Simba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2151 Registrován: 7-2008
|
Zdepa:ad kroniky: Určitě dobrý nápad - a nejlíp bodově chronologicky - třeba i k nám na web Tam se to neztratí ani za x-let (dokud neumreme).}
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně: "Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si." |
|
Kolský
|
|
|
Neregistrovaný host 90.182.52.35 |
Kniha: Tak mě asi v paměti splynuly dohromady dvě budovy. Ta nízká s rampou a to silo na fotografii vzadu. Abych to ještě upřesnil časově. Bylo to samozřejmě před elektrifikací , řekněme že v pěti letech mě již tyto věci začaly zajímat - deset mi bylo v roce 1962. A ve třinácti už jsem měl jinou zábavu - jezdil jsem s Rosničkou do Třemošnice a Vrdů, a hlavně se objevily laminátky. A pak jsme se přestěhovali a do Čáslavi jezdili jen na návštěvu. |
|
Kolský
|
|
|
Neregistrovaný host 90.182.52.35 |
Kniha: Ale tu přístavbu skladiště - kancelář - tu už pamatuju jako dítě. Já mám dojem, že musela být ještě točna na té koleji za skladištěm, ale více k Jeníkovu. Dokonce si myslím, že na v té ulici podél nádraží byly i uhelné sklady. Ale nic konkrétního z hlavy nevydoluji. V roce 1975 jsem tam ještě topil obracáky z Kolína,ale to už tam z té (těch) vleček asi nic nebylo. No a potom už jsem sloužil v Čerčanech. |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 85.71.8.157 |
Kolský - já napsal : místě těch obou točen, tam mělo být : místě spojení těch obou točen. Ta druhá točna z plánku (blíž k silnici) byla asi ta používaná v r.1962. Nedávno jsem měl v ruce plány z r 1940 na 2.vinohradský tunel. Škoda že stavitelům neporadil Průša, že tunel už dávno je hotový, že se nic stavět nemusí : Takových historiků je, že by se s nimi dala zasypat Vltava ! |
|
VŠ
|
|
|
Neregistrovaný host 90.179.59.58 |
Bohužel, historici si pletou i věci nedávné doby, někde něco uvidí a udělají závěry, které jako autority všem vnucují. Nejenom amatérští historici, ale bohužel hlavně profesionálové a pokud je člověk upozorní, protože na konkrétních výrobcích dělal, tak se cítí dotčeni ve stylu, že oni vše vědí a znají. |
|
Kolský
|
|
|
Neregistrovaný host 90.182.52.35 |
Kniha: Tak jednu točnu (kterou pamatuji) jsem našel na kontaminace.cenia.cz a to na snímku z roku 1954 a ke to ke skladu u domu 352/56. Ona ta skladištní - vykládková kolej byla poměrně dost blízko plotu a měla dva šturci a výhybku do zhlaví zhruba uprostřed své délky, jak je vidět na starších mapách.cz. A mám pořád dojem, že další točna byla opravdu k silu (vedle autobusáku) dnes tam jsou stavebniny a zůstaly tam po vlečce vrata pěkně umístěná proti sobě. Tu vlečku co jí máte zdokumentovanou si opravdu nevybavím. Ale u rodičů je pěkná prvorepubliková publikace o Čáslavi, kde je hromada fotek a reklam i průmyslových objektů. Tak budu pátrati dále. |
|
Kolský
|
|
|
Neregistrovaný host 90.182.52.35 |
Kniha: Tak jsem nakonec našel důkaz dvou vozových točen v Čáslavi. Tedy těch co já si pamatuji. Vy jste objevil ještě asi starší vlečku. Pokusím se zjistit co to bylo za objekt a k čemu sloužil. |
|
Simba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2152 Registrován: 7-2008
|
Kniha: mohu poprosit o fond a č.kartonů k tomu II.vinohr.tunelu ? Díky
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně: "Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2053 Registrován: 7-2005 |
ad simba - II. a III.tunel jsou taky v MŽ I., ka.3800, spis 69462/41 - jsou tam záležitosti rozpočtů, úvěrů, podklady přípravného výboru a pár plánů k projektu |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 62 Registrován: 11-2010 |
Rád bych požádal zda-li někdo nevlastní oběhy motorových lokomotiv LD Louny rok 1987/88? Děkuji. |
|
Strojvůdce
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6 Registrován: 9-2012 |
Zajimalo by me, jakym jazykem se ridila doprava na uzemi Sudet pred 2. svetovou valkou. Pokud nekde probihala komunikace v nemcine, jak se resilo navazovani na ceske dopravny? Toto mi prijde obzvlaste zajimave (popr. jak to delaji mezi jednotlivymi ruznojazycnymi kantony dnes ve Svycarsku?). Vim, ze po vzniku samostatne CSR zacali do Sudet proudit cesti zeleznicari, kteri nahrazovali ty ceske Nemce, kteri se cesky nedokazali domluvit. Mate prosim nekdo o tomto tematu nejake informace? Dekuju. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7030 Registrován: 5-2002 |
Řekl bych, že dorozumívací jazyk byla čeština. Kdo český jazyk neovládal, nemohl dostat práci u ČSD. Podobně to bylo do roku 1918 a v mezidobí 1939 - 45, kdy pro celé české země platila zase němčina. Před rokem 1918 se české země dělili na česky a německy mluvící území. Čára byla vyznačena na tehdy prodávaných mapách jako jazyková hranice. Pochopitelně její přesné vedení bylo jádrem sporů. V česky mluvících částech měly nádraží a zastávky uváděny i české názvy, český byl na rozdíl od let 39-45 na prvním místě. Je jasné, že zpočátku to nešlo jinak než se dorozumívat německy. Obecně bylo postavení československého jazyka dáno zákony z roku 1920 a 1926. U železnice vedení státních drah ustanovilo v roce 1923 svým výnosem československý jazyk jazykem služebním. A myslím, že za vše hovoří statistiky - Podle uvedených statistik bylo v roce 1921 zaměstnáno u železnice 26 460 německých úředníků, v roce 1930 již jen 14 016. |
|
JVM
|
|
|
Neregistrovaný host 88.102.63.151 |
Strovůdce: z vyprávění mé matky si pamatuji, že její bratr pracoval jako signalista na stavědle v Duchcově v roce 1930. Protože byl německé národnosti, tak musel dělat zkoušku z češtiny. |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Strojvůdce 6: Já tu mám nějaká data z Frýdlantských okresních drah. Ve většině obcí okresu bylo řádově nanejvýš kolem 5% českého obyvatestva. V roce 1924 bylo u FOD z 82 pracovníků jen 9 Čechů. Česky uměla asi třetina zaměstnanců, služební přísahu skládali v češtině jen čtyři z nich. Po zabrání pohraničí v r. 1938 odešli do vnitrozemí jen tři zaměstnanci. Ve staniční kronice Jindřichovic pod Smrkem je zápis z r. 1926 o konání jazykových zkoušek. V r. 1925 ze 12 zaměstnanců služební řeč neovládalo 10. Pisatel kroniky, adjunkt ČSD české národnosti, zaznamenal, že "...jazykové zkoušky... dopadly velice špatně - zaměstnanci stanice Jindřichovice nejeví vůbec žádný zájem naučiti se služební řeč..." a že přednosta stanice v hodnosti inspektora drah "...kroniku ve služebním jazyce nebyl schopen vésti...". Čeština se sice měla ve službě používat od 1. ledna 1925, ale zdá se, že na spoustě míst to byla jen teorie a že se leckde i nadále sloužilo německy. |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 85.71.8.157 |
Borovička - map jsem už viděl hodně, ale s tou jazykovou hranicí ne. Nemáš na nějakou odkaz ? a takhle to pak bylo v praxi, naši předkové chtěli, aby i v hospodě se mluvilo jen "státním jazykem". Jinak psali stížnosti : |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24717 Registrován: 5-2002
|
Borovička - Před rokem 1918 se české země dělili na česky a německy mluvící území. Čára byla vyznačena na tehdy prodávaných mapách jako jazyková hranice. Pochopitelně její přesné vedení bylo jádrem sporů. Jo tu jazykovou hranici jsem v nějaké německé (ve smyslu vydané v Německu) turistické mapě Čech z 19. století vyznačenou viděl. V česky mluvících částech měly nádraží a zastávky uváděny i české názvy, I v německy mluvících. Dopručuji najít fotky stanic Kadaň město nebo Jáchymov v odkazu v mém podpisu. |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 85.71.8.157 |
kdo nekrade, okrádá rodinu, lidová moudrost či národní tradice ? |
|
22michal
|
|
|
Neregistrovaný host 82.117.159.151 |
Kniha- já bych spíš řekl, že je to tradice všech národů napříč celou populací na Zemi. Moji příbuzní žijí v Evropě i v Severní Americe, neřekl bych, že je to tam nějak moc jiné. A asi ani nebylo. |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 85.71.8.157 |
22michal - nemáš tak docela pravdu. Na severu ještě ne tak dávno, nezamykali domy. A když jsme tam vyrazili, marně jsme u mašin hledali, kde tam mají zámek. NENÍ. Fíra sleze dolů, a jen zabouchne dveře. Jinej přijde, vyleze nahoru, otevře dveře a vleze do kabiny, nic neodemyká. Českej fíra vyleze nahoru ke dveřím, visí tam za jednu ruku jak vopičák na větvi, a druhou rukou zkouší, kterej z klíčů na svazku bude pasovat do zámku. Zákon schválnosti je ten, že až poslední ! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7031 Registrován: 5-2002 |
Tu mapu s jazykovou hranicí měl můj vedoucí vystavevenou v kanceláři. Leč se nasral (a nedivím se) a šel dělat někam dál, možná bych tu mapu mohl od něj stále získat, ale hádám , že na netu bude. Samozřejmě to má asociace do roku 1938 (toto je důsledek jazykového zákona Badeniho??), kdy se licitovala hranice a občas nešlo o jazykový zákon, ale o zájem místního mocipána . Friedrich Thurn – Taxis se během listopadu roku 1938 rozhodně netajil tím, že učiní společně se svými syny všechno proto, aby se obec Biskupice spolu s ostatními statky jejich rodu dostaly na území Třetí říše. Podle svědectví pachtýře statku Biskupice Matěje Berana o této záležitosti mluvil Friedrich veřejně a také prý ukazoval německým důstojníkům v okupovaných Chornicích, ve kterém směru se nacházejí jeho lesy a kam až mají vojenské jednotky kraj okupovat. Proti plánovanému záboru se pochopitelně ohrazovali místní čeští občané. Poslanec Jan Fulík z Grándorfu u Svitav uvedl ve své pozdější výpovědi, že o záboru Biskupic a dalšího území směrem k Prostějovu po Brodek u Konice byl informován na poslanecké schůzi v listopadu 1938. Poté, co neúspěšně intervenoval u samotného Friedricha Thurn – Taxise, vedl deputaci s JUDr. Zeleným, advokátem z Konice, k tehdejšímu vyslanci v Německu Künzlu – Jizerskému. Dále také rozesílali telegramy Hitlerovi, Mussolinimu a Daladierovi, kde protestovali proti zabrání ryze českého kraje Německem. Za tyto aktivity byl později zakázán Fulíkovi přístup do Biskupic, kde žili rodiče jeho manželky, po dobu čtyř roků a byl považován za osobu nebezpečnou Říši. Velké úsilí o ponechání území od Biskupic po Brodek u Konice tehdejšímu Československu vyvíjeli i další občané, například Bedřich Berka, či místní duchovní František Černošek. Ten poslal dne 20. listopadu 1938 Friedrichovi Thurn – Taxis deputaci, kterou podepsaly a orazítkovaly všechny spolky a organizace v Biskupicích. Všechny tyto snahy však byly zbytečné. |
|
22michal
|
|
|
Neregistrovaný host 82.117.159.151 |
No to je pravda, ale tenhle posun proběhl i u nás. Kdysi lidi nechávali odemčené baráky (alespoň tady na jihu Moravy), maximum zabezpečení bylo to, že se zamklo a klíček byl schovaný nad dveřma. Dneska si to nikdo nedovolí. Ono se kradlo i na tom severu, ale málo, tak se to nějak neřešilo. Stejně jak tady. |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 85.71.8.157 |
22michal - ono to asi souvisí i s tím majetkem, co byl v domě. Když tam byl jen prázdnej špajz a špinavý hrnce, tak na co zamykat, že ? Bezdomovci taky ty své kutlochy na spaní nezamykají, a večer se vrátí na svůj flek na přespání.....ale divili jsme se těm mašinám, u nás kdyby cvičnej zjistil, že někdo nechal ve stanici nezamčenou mašinu, tak to by bylo moc a moc drahý. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2056 Registrován: 7-2005 |
ad Simba - podle dokumentů kolem stavby 2.koleje Praha-Vršovice - Vrané n.Vlt., je v roce 1941 uvedeno, že pro navážení náspu v km 4,3/5 slouží rubanina z ražby vinohradského tunelu. Ta je dovážena pracovními vlaky do km 3,5/8, kde je doponována a dále rozváženapolní drahou do budoucího náspu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2094 Registrován: 8-2009 |
Dám to opět i sem... Tak po dalším vyklízení sklepa a zjištění duplicitnosti či nepotřebnosti pro další záměry nabízím k prodeji tyto dva terniony. Jeden malý... A jeden velký... V případě zájmu mne kontaktujte do mailu pod nickem a já Vám sdělím cenovou představu. To je pro dnešek vše, další věci po dalším přebírání |