| Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 25. 04. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse Historie železnic do 25. 04. 2016dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4329 Registrován: 9-2005 
|
Další část Nehod v minulosti, tentokrát z hluboké historie KFJB: Nehody v minulosti – Schwarzenau 1875 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1151 Registrován: 5-2009 |
Plešoun: velmi zajímavé. Jen si myslím, že slovo 'nákladní automobil', které je v textu, asi vzniklo nesprávným překladem.
Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát. Japonské přísloví |
|
22michal
|
|
|
Neregistrovaný host 82.117.159.151 |
Když si ten článek tak čtu, tak mě napadá: od kdy se na našem území přestaly používat ke spojování vozů řetězy a přešlo se na šroubovky? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 537 Registrován: 9-2014 
|
22michal: http://www.mdc.sk/stranka/strucny-vyvoj-zeleznicnej-techniky-na-s lovensku-nakladne-vozne/ http://www.mdc.sk/stranka/strucny-vyvoj-zeleznicnej-techniky-na-s lovensku-osobne-vozne/ |
|
22michal
|
|
|
Neregistrovaný host 82.117.159.151 |
atoris- díky, ale možná v to českých zemích bylo trochu později než v Uhersku? Když v tom článku, co sem Plešoun nalinkoval, ještě píšou o přetrženém řetězu? Rok 1875? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 538 Registrován: 9-2014
|
Nemám také historické pramene, ani technické normy z tých čias. (Příspěvek byl editován uživatelem atoris.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 167 Registrován: 6-2005 
|
Prosím znalejší o vysvětlení pojmů stanice, staniční úřad, výhybna, zastávka a nákladiště v historickém kontextu na ČSD do 2. sv. války. Už jsem pochopil, že dnešní (resp. od 50. let existující) členění dopravních bodů se dost liší od historického pojetí. Například Klánovice byly stanicí, ačkoli tam nejenže nebylo služby dopravní, ale ani kolejové rozvětvení. Nebo Těchonín je nazýván výhybnou, ačkoli zde bylo i osobní odbavení. Cerhenice byly stanicí zrovna tak, ačkoli šlo asi technicky o hradlo, zastávku a nákladiště. Chápu, že to nějak souvisí s výpravním oprávněním a komerční správou, ale nemám v tom zcela jasno. Díky.
Upozornění: Tento text neprošel jazykovou ani obsahovou korekturou a může být čten pouze na vlastní nebezpečí!
![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]")
|
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 85.71.8.157 |
ad Bw_Ig 18. března 2016 : taky jedna z těch malých točen - - a nezlikvidovali ji, ale přestěhovali jinam, kde dál sloužila. Všude neměli albíky a štokry. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1788 Registrován: 2-2010 
|
Obracím se na vás s prosbou. Nenašla by se prosím u někoho tabulka jízdního řádu z roku 1910 pro trať Svitavy - Polička, kde by byly i čísla vlaků? Mnohokrát děkuji.
fb: Poličská lokálka
![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]")
|
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Urpín 1788: Nestačilo by ti 1912? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3304 Registrován: 11-2005 
|
912 už Urpín má!![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]")
Internetové stránky o železnici v České Třebové:
www.klubfoticu.estranky.cz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2063 Registrován: 7-2005 |
ad Urpín - je mi jasné, že je to provokace, ale já to říkám dopředu. Takže pokud máte čas - Národní archiv Praha, fond Ministerstvo železnic Vídeň, karton 655. Jeden ze spisů řeší schválení JŘ u c.k. ředitelství Olomouc od 1.5.1910. Oproti pražskému ředitelství tam nejsou vývěsné plakáty, ale grafikony pro jednotlivé tratě. A poličská lokálka v té době patřila pod Olomouc. A v kartonu následujícím je to samé pro další období (1911). |
|
Starej pes
|
|
|
Neregistrovaný host 83.208.238.27 |
ad Kejml, příspěvek č. 167: Pro pochopení odlišností v pojmech je nejprve nutno pochopit, že každý obor služby, tedy dopravní a komerční, používá vlastní názvosloví, kdy některé výrazy, zcela totožné, mají v každém oboru jiný význam. Ke zmatení navíc přispívá to, že doprava a komerce na menších stanicích bývaly spojené, při studiu v archivu vidívám že ani sami úředníci nepoužívali pojmy vždy zcela striktně správně. Ve službě komerční se všechna místa na dráze, určená k odbavení osob, zavazadel, spěšnin, kusových a vozových zásilek, v různých kombinacích a třeba i pro vnitro nebo i cizinu, nazývají stanice, od zastávky Kaproun až po Wilsonovo nádraží. Dnes se používá pojem "tarifní bod" jako souhrnný název pro všechny typy služeben s různým výpravním oprávněním. Dopravní služba oproti tomu odlišuje stanice, výhybny, odbočky (obsazené výpravčím, s výjimkou některých nesamostatných odboček), dále hlásky a hradla, ty dělí trať na prostorové oddíly. To jsou služebny určené k řízení sledu vlaků, s různým stupněm pravomocí. Pak existovala závorářská stanoviště a stanoviště strážníků tratě, tato stanoviště měla jen nepřímý vliv na dopravu a byla podřízena službě stavební. Dále doprava rozeznává místa na dráze určená ke komerční manipulaci, která ovšem musí obsluhovat, tedy osobní zastávky, nákladiště a pak kombinaci obojího, tedy "zastávku a nákladiště", označované zkratkou "znk". Samozřejmě mohou existovat i kombinace obojího, například právě Vámi zmíněný Těchonín byl po dopravní stránce výhybna, měl pouze dopravní, žádné manipulační koleje, zároveň ale u dopravních kolejí bylo nástupiště, tudíž zde byla osobní zastávka a protože výpravčí prodával jízdenky, šlo o obsazenou zastávku (s výdejnou jízdenek). Z komerčního hlediska je možné ještě mluvit o tom, jestli zde bylo výpravní oprávnění jen pro osoby a zavazadla ve vnitro přepravě, nebo i pro spěšniny, případně osobní pro malý pohraniční styk (blízký přechod do Polska) atd. atd. Z hlediska dopravy je to jen výhybna, shodou okolností kombinovaná se zastávkou. Podobně existovala místa kde bylo závorářské stanoviště umístěné na zastávce, kde závorář prodával jízdenky. Pojem "staniční úřad", který též uvádíte, je ještě trochu mimo tyto kategorie, jde o pojem spíše z oboru administrativního řízení služby, staniční úřady byly všechny menší stanice, řízené přímo správcem stanice v pracovní době, výpravčím vlaků v mimopracovní době. Dopravní úřad byly větší stanice zpravidla v místě křížení více tratí, vybavené disposiční pravomocí (oprávnění zavádět/odříkat vlaky v přiděleném úseku/úsecích). Dopravní úřad řídil přednosta stanice uvolněný z dopravní služby, tu vykonávali výpravčí celodenně. Takže podle kategorie služebny se její vedoucí nazýval "správce stanice" nebo "přednosta stanice". Snad to pro pochopení stačí, případně mi tu nechte vzkaz s dalším dotazem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3290 Registrován: 9-2005 
|
Pak existovala závorářská stanoviště a stanoviště strážníků tratě, tato stanoviště měla jen nepřímý vliv na dopravu a byla podřízena službě stavební. Ze stanoviště strážníků tratě, kt. byla ve většině případů umístěna přímo ve strážních domcích, byla leckdy přímo strážníkem tratě obsluhována (krom závor atd.) i distanční návěstidla kryjící vjezd do stanic (stanic i ve smyslu komerčním) Dopravní úřad řídil přednosta stanice uvolněný z dopravní služby, tu vykonávali výpravčí celodenně. Leckde pro nedostatek personálu přednosta vykonával i funkci výpravčího (například chodil jen na dopolední služby) a leckteré menší stanice samozřejmě taky nebyly obsazovány celodenně.
Pár obrázků ode mne...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1984 Registrován: 5-2002 |
Přednostové také v některých stanicích a obdobích sloužili denní službu v pracovní dny a výpravčí noční, neděle a svátky. Jindy a jinde přednostové konali pouze vystřídání nebo substituci výpravčích v době dovolené, nemoci apod. Jinak s těmi přednosty a správci stanic to bylo snad tak, že funkční náplň byla stejná, ale přednostou mohl být jmenován jen úředník s maturitou. Mělo by to být ve služební pragmatice z roku 1915 a prováděcích předpisech z dvacátých let. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 168 Registrován: 6-2005
|
Díky všem za informace a doplnění. Právě zmíněná volnost terminologie v archivních zdrojích ztěžuje orientaci - a žádnou knihu nebo předpis z období 1.republiky, které by to systematicky řešily jsem neobjevil, zkusím sehnat tu pragmatiku. Pro ilustraci uvádím oběžník ŘSD Praha, v kterém je Bynov (dnes z Děčín-Bynov) uváděn zároveň jako stanice, hradlo, hláska, zastávka a nákladiště.
Upozornění: Tento text neprošel jazykovou ani obsahovou korekturou a může být čten pouze na vlastní nebezpečí!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3291 Registrován: 9-2005
|
Kejml: To je právě to, jak píše pan Starej pes, že jakýs ouředník neměl už tehdy moc jasno v terminologii. Právě v termínech hláska vs. hradlo (a to ještě nemyslím ono oblíbené hradlo = stavědlo) ačkoliv se zdají jako jednoznačně odlišitelné se páchalo taky dost chyb (nebo když se do toho namotalo ještě německé blockstelle). Ale ruku na srdce, když vidím jaká díla např. z mého oboru ve formě technických zpráv vypadnou z „pera” současníků (občas i z mého), pak to ti badatelé dalších generací nebudou míti vůbec lehké. O přístupu k datům, které jsou třeba už jen elektronicky ani nemluvě...
Pár obrázků ode mne...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1988 Registrován: 5-2002 |
Kejml: Služební pragmatika je tady http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=735&Section=1&IdPara=1& ParaC=2. Prováděcí nařízení pro státní dráhy tam není, to vydal ještě císař pán a bude někde na rakouských webech nebo možná v parlamentní knihovně http://www.psp.cz/eknih/index.htm. A ještě poznámka přednosta nebo správce stanice je funkce, stejně jako výpravčí, vlakvedoucí nebo strojvedoucí, dotyčný úředník měl ještě služební titul - koncipient, oficiál, rada (ten ještě s nějakým přídomkem). Je docela zajímavé se porozhlédnout po hřbitovech měst, kdy byly velké stanice (dopravní úřady) a výtopny nebo odbory pro udržování dráhy. Je tam spousta pomníků s nápisy typu XY, strojvedoucí - oficiál státních drah v.v. apod. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 548 Registrován: 9-2014
|
Jazdy vlakom za 3 hod. r. 1918, 1944 a za ČSSR http://technet.idnes.cz/foto.aspx?r=tec_technika&c=A160401_115114 _tec_technika_kuz&foto=&thumbs=1#KUZ6251c1_1918.png |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 169 Registrován: 6-2005
|
Johny11: Díky za odkaz. Už ten začátek je nádherný - "S přisvědčením obojí sněmovny rady říšské vidí Mi se naříditi takto:" To si člověk uvědomí, jak se doba změnila. Provozovací řád železničný (1851) jsem našel nakonec zde: http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/praf/ps09/dlibrary/web/rs/1852 /
Upozornění: Tento text neprošel jazykovou ani obsahovou korekturou a může být čten pouze na vlastní nebezpečí!
|
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 227 Registrován: 7-2012 
|
Pane kolego, najděte si na http://alex.onb.ac.at/ říšské zákoníky a jsou tam i v jedné říšské řeči - tedy češtině - volně ke stažení. Reichsgesetzblatt Tschechisch Titel von bis Allgemeines Reichs-Gesetz- und Regierungsblatt für das Kaiserthum Österreich 02.12.1848 31.12.1852 1849 1850 1851 1852 Reichsgesetzblatt für die im Reichsrath vertretenen Königreiche und Länder 01.01.1870 12.11.1918 1870 1871 1872 1873 1874 1875 1876 1877 1878 1879 1880 1881 1882 1883 1884 1885 1886 1887 1888 1889 1890 1891 1892 1893 1894 1895 1896 1897 1898 1899 1900 1901 1902 1903 1904 1905 1906 1907 1908 1909 1910 1911 1912 1913 1914 1915 1916 1917 1918 Toto je základní věc kterou musí znát a najít (hlavně na rakouské knihovně ÖNB)každý kdo se zabývá železniční historií. Na ÖNB je toho více co se týká historie železnice, třeba zápisy panské nebo říšské rady při projednávání zákonů a koncesí železničních. To už je velmi pěkné odborné a důkazové čtení, s hodně podklady, čísly, které se pak do vlastního zákona už nedostaly. Pěkné bádání. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1991 Registrován: 5-2002 |
Kejml: Ano, to "Mi" je půvabné, ale nakonec, jistý manifest začíná také "Mým národům...." Prováděcí nařízení k pragmatice je 34/1914 ř.z. V republice se to komplexněji řešilo až v letech 1926 - 1927. Z. č. 103/1926 a vládní nařízení 103/1927 (o úřednických kategoriích) a 105/1925 (o úředních titulech úředníků československých státních drah). Když si to dáte vyhledat na epravo.cz, tak tam najdete odkazy na všechny prováděcí předpisy pro různá odvětví, ale většinou v protektorátním znění, a také na pasivní derogaci (čili předpis, kterým to bylo následně zrušeno). Původní sbírka je v pdf na ftp.aspi.cz/aspi/opispdf/ROK.html, kde za rok musíte zadat příslušný rok, např. 1927. |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Johny11: Správně má být 105/1927... |
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 228 Registrován: 7-2012
|
Říšské zákony v české řeči (sken) jsou dostupné i u nás na Virtuální knihovna právních předpisů: http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/praf/ps09/dlibrary/web/index.h tml též moravská sbírka zákonů. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3296 Registrován: 9-2005
|
A ještě poznámka přednosta nebo správce stanice je funkce, stejně jako výpravčí, vlakvedoucí nebo strojvedoucí, dotyčný úředník měl ještě služební titul - koncipient, oficiál, rada (ten ještě s nějakým přídomkem). Služební tituly a hodnostní označení zaměstnanců se odvíjelo od platové supnice a bylo děleno do čtyř kategorií - úředník, podúředník, zřízenec a gážista. Těch uřednických titulů bylo poněkuď více než uvádíte, jako třeba aspirant, elév, adjunkt, oficiál, koncipista, komisař, inspektor, rada, atd. atd. a to ještě z různými přídomky jako třeba oficiál adjunkt, vrchní inspektor, vládní rada atd. atd., neb se rozlišovaly ještě dle vzdělání do jednotlivých tříd. Je docela zajímavé se porozhlédnout po hřbitovech měst, kdy byly velké stanice (dopravní úřady) a výtopny nebo odbory pro udržování dráhy. Je tam spousta pomníků s nápisy typu XY, strojvedoucí - oficiál státních drah v.v. apod. No a není výjimkou i třeba dovětek u paní XY „choť vrchního komisaře státních drah” atd. Jo, dřív si lidi společneského postavení jinak vážili.
Pár obrázků ode mne...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1993 Registrován: 5-2002 |
hank: ano, děkuji za opravu, překlep při opisování. Pepa_l: Jistě, uvedl jsem jen příklady, kompletní je to v těch předpisech. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2070 Registrován: 7-2005 |
ad Urpín - musíš si to slepit či překreslit... rok 1911 jsem vzal pro porovnání. schválení pro léto 1910 je vkreseno do podkladu léto 1908, takže po bližším zkoumání, je možnost většího srovnání |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6664 Registrován: 9-2003 
|
Zdravím vážení.Jelikož v patřičném tématu(p.lok.)se zde řeší peachoviny a solidní odpovědi jsem se nedočkal,zkusím to zde.Otázka jednoduchá - z čeho to je?![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]") ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") Zbytek skříňového kotle je svařovaný,délka cca 290cm,výška 180cm a šířka dolní části dveřnice cca 160cm.Šířka topeniště je uprostřed cca 134cm.Dle zbytků uložení to vypadá na rošt ze dvou polí pevných roštnic a vpředu malé pole kde byl zřejmě sklápěcí rošt "padák".Zajímavostí je vždy dvojice šroubů na bočnicích kotle na vymývání(jeden zachovalý komplet,ostatní zvenku ulomeny).Topný otvor oválný rozměrů cca 47cm na šířku a 37cm na výšku.Šířka stěny (bočnice)15cm,z toho vnitřní plech tloušťky 1cm a venkovní 1,5cm.Ve stropě topeniště se zachoval jeden olovník,rozmístění přírub armatury je myslím bez nějakých zvláštností.Na levé bočnici jsou zbytky tří čepů,které mi evokují ruční pákovou brzdu,takže můj odhad je na lokomotivu pro průmysl které tuto měly..Na straně pravé jsou zbytky uložení ovládacích prvků.A poslední věc,kotel dosloužil v bývalé koželužně v Hradci Králové Kuklenách a nyní ho najdete jako exponát v Muzeu lokálky v Rokytnici v Orlických horách.Bude podroben očistě a nátěru a následně doplněn patřičným popisem,neb většina návštěvníků a fandů nemá tušení jak lokomotivní kotel uvnitř vypadá..Obdržel jsem anonymní poznámku,že kotel údajně sloužil kdesi ve Vamberku..Tak nevím,ptám se..
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2004 Registrován: 5-2002 |
Jedna zajímavost z Ústavodárného národního shromáždění republiky Českolsovenské, 90. schůze, 21.1.1948 - viz http://www.psp.cz/eknih/1946uns/stenprot/090schuz/s090006.htm Posl. Hatina: Slavná sněmovno! Podle § 65 jedn. řádu ÚNS činím na pana ministra dopravy tento dotaz: V Českých Velenicích byly velké státní dílny, o jejichž trvalém provozu se již v prvé republice hovořilo, že jsou nerentabilní a že jsou s hlediska státního nevhodně umístěny. V době války byly tyto dílny skoro totálně zničeny. Značná část železničních zaměstnanců v těchto dílnách zaměstnaných a také i značná část našeho obyvatelstva a zejména z kruhů hospodářských se domnívala, že tyto dílny tak nevhodně umístěné nebudou již obnovovány. Dověděl jsem se, vážený pane ministře, že v Českých Velenicích se zničené dílny znovu budují, a to ještě ve větším rozsahu a se značně velkým nákladem. Železničářským kruhům, které tuto situaci dobře znají je nevysvětlitelno, proč se zase v Českých Velenicích mají tyto dílny obnovit. S hlediska úspornosti se nám zdá, máme-li na mysli jenom dopravu materiálu často přes celé naše státní uzemí, že tato stavba bude příliš nákladná a že nebude pro provoz československých státních drah náležitě využita. Táži se pana ministra, zda je mu tato věc známa a kdo dal ke stavbě těchto dílen souhlas. Místopředseda Hladký: Dávám slovo k odpovědi na tento dotaz p. ministrovi dopravy. Ministr dr Pietor: Slávna snemovňa! Pre zachovanie dielní v Českých Veleniciach rozhodlo sa Ministerstvo dopravy predovšetkým z toho dôvodu, že po skončení vojny bolo nutné využiť každé zariadenie, ktoré by bolo spôsobilé k tomu, aby v najkratšej dobe mohly byť prevedené opravy vozidiel všetkého druhu, ako to vtedy vyžadovala okamžitá potreba železničnej prevádzky. V druhom rade považovalo Ministerstvo dopravy za vhodné rešpektovať tiež prianie miestneho obyvateľstva, ktoré prostredníctvom svojich parlamentných zástupcov rôznych politických strán poukazovalo na chudobný kraj Vitorazska bez jediného priemyslu, ktorý by doznal ďalšiu vážnu pohromu v tom prípade, keby maly byť zrušené i železničné dielne v Českých Veleniciach. Takéto opatrenie znamenalo by takrečeno vyľudnenie miestneho obyvateľstva, lebo z dielní by odišlo viac než 600 zamestnancov i s rodinami. Keď Ministerstvo dopravy uvážilo jak okamžitú potrebu opravených vozidiel prevádzky schopných, tak i národohospodárske nepriaznivé pomery tohto kraja, rozhodlo sa obnoviť poškodené stavby dielní v Českých Veleniciach, zvlášť keď bolo zistené, že poškodené pôvodné staré objekty nevyhovovaly pre svoje technické nedostatky ani pred válkou potrebám železničnej prevádzky, zatiaľ čo ostatné moderné zariadenia, ako lokomotívka, sústružeň, kováreň a pod., boly tak málo porušené, že neprerušily vôbec prácu, takže mohly výdatne hneď po prevrate pomôcť pri rýchlych opravách lokomotív, ktorých bol vtedy veľký nedostatok. Z toho dôvodu, aby bolo umožnené tiež rýchlejšie prevedenie opráv, najmä štvornápravových vozňov, a tým v značnej miere odbremenené dielne v Bubnoch, v ktorých oprava týchto vozňov veľmi viazla pre nevyhovujúce technické pomery, boly pôvodné staré, poškodene dielne pre opravu vozňov v Českých Veleniciach nahradené stavbou jednoduchej haly na opravu vozňov všetkého druhu. Železničné dielne v Českých Veleniciach majú pre podnik ČSD značne dôležitý význam, lebo okrem dielní v Kolíne sú jediné, v ktorých možno prevádzať opravy moderných dlhých lokomotív, a okrem dielní v Bubnoch tiež opravy osobných štvornápravových vozňov. V prípade, že by železničné dielne v Českých Veleniciach boly zrušené, musela by železničná správa uvažovať o výstavbe nových dielní na inom mieste. Nie je možné zaprieť tú skutočnosť. že stavba nových dielní, ktorá by si vyžiadala nákladu asi 400-500 mil. Kčs, by ešte dnes nebola uskutočnená, naproti tomu je možné konštatovať, že znovuzriadenie dielní v Českých Veleniciach blížiace sa už k ukončeniu a ktoré si vyžiadalo dosial, nákladu asi 70 mil. Kčs, je s finančného hľadiska veľmi výhodné, i keď azda konečná čiastka sa ešte o niečo zvýši. Doterajšia výkonnosť železničných dielní v Českých Veleniciach, ktorá stále stúpa, najlepšie ukazuje, že tieto dielne veľmi intenzívne prispely a zaslúžily sa o urýchlenú obnovu vozového parku ČSD, lebo už v r. 1945 tieto dielne opravily 38 lokomotív, 423 vozňov, v r. 1946 137 lokomotív, 387 osobných a 1.407 nákladných vozňov, v r. 1947 dokonca 158 lokomotív, 1.218 osobných a 1.809 nákladných vozňov. Domnievam sa, že postup, ku ktorému sa železničná správa rozhodla, pokiaľ ide o zachovanie železničných dielní v Českých Veleniciach, bol s hľadiska záujmu a zodpovednosti železničného podniku správny a že i pán kolega a celé slávne shromaždenie budú mať po mojich vývodoch v tom smere rovnakú mienku. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24758 Registrován: 5-2002 
|
že jsou s hlediska státního nevhodně umístěny A přitom hlavně kvůli nim bylo po 1. světové válce anektováno přilehlé rakouské území. To jsou paradoxy . |
|
sotous
|
|
|
Neregistrovaný host 92.62.225.101 |
Nevíte jestli na Mas. Nádraží v Praze vedly někdy koleje / tzn 4 / pod celou dvoranou? Uspořádání tomu nasvědčuje,různých fotek je všude dost ale zrovna historický pohled na tuto část nemůžu nikde najít. |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4046 Registrován: 1-2012 
|
Zkuste sehnat časopis Průzkumy památek č.1/2011, tam, tuším, historický plánek Masaryčky je - viz též článek: http://www.pruzkumypamatek.cz/casopis-4-1.php?ID=2011-01-06 Asi 4 koleje kdysi vskutku vedly až do blízkosti dnešní Havlíčkovy ulice, sloupová dvorana tam nestála - na konci kolejí byly maličké točny, snad společné pro 2+2 koleje. |
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5622 Registrován: 6-2002 
|
Nějaké staré plány Masaryčky, resp. Státního nádraží, jsem určitě viděl kdysi v tištěné podobě. Možná to mohlo být v něčem ke 150 letům železnic v Praze, možná ve zvláštním čísle Železnice. Ale musel bych se podívat.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
Pjp
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3007 Registrován: 12-2005 |
Pha Masarykovo nádraži a dotaz do googlu: http://www.masn.wz.cz/nsimage/planky/1937.gif Zdroj http://www.masn.wz.cz/index.php?id=plany Pavel |
|
Iiii
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3139 Registrován: 5-2002 |
Do 30. let tam údajně bylo i zhlaví a vlečka do celnice |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4047 Registrován: 1-2012
|
V časopise Průzkumy památek č.1/2011 vskutku jsou echt historické plánky z roku 1845 - tedy z doby, kdy restaurační budova na rohu Havlíčkovy a Hybernské ulice ještě nestála a prostranství u Havlíčkovy ul. s kolejemi sbíhajícími se z 5 kolejí ke 2 točnám nebylo zastřešené. Další 2 točny byly severněji - zhruba v místech nynějšího schodiště do vestibulu metra. Z té severnější šla přes Havlíčkovu ulici vlečka do celnice. Článek je jinak zaměřen hlavně na stavebně-historický průzkum budov bývalého depa a dílen - v souvislosti s předáním zbylých objektů NTM. |
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5623 Registrován: 6-2002
|
Iiii: Vlečka do celnice vedla do dnešní ulice V Celnici a to nikoliv z dvorany, ale z kolejiště naproti té ulici, tj. z kolejí blíže ulici Na Florenci.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5624 Registrován: 6-2002
|
To co jsem hledal jsem sice nenašel, ale v Honsově knize Velká cesta je obrázek, který by měl snad zobrazovat velmi raný stav. Z roku 1845 (jak se tam píše) ale podle mě ne, protože už tam vedou koleje na Negrelliho viadukt. (ale vlečka do celnice tam je )
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
Sehule
|
|
|
Neregistrovaný host 188.75.139.98 |
Dotaz pro znalé, kdy bylo vybudováno hradlo Tatce? (současně se zastávkou???) A do kdy bylo v provozu ?? do roku cca 1960 ??? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 170 Registrován: 6-2005
|
Hradlo Tatce: Autoblok v Úseku Poříčany - Kolín byl spuštěn 16.12.1953, tehdy bylo tedy zrušeno i hradlo v zastávce Tatce (dříve Milčice). Kdy bylo zprovozněno, je trochu otázka. Nejspíše to bylo v roce 1912, ale nejde mi do hlavy, že by takto důležitá trať měla jízdu v mezistaničních oddílech ještě v těchto letech. Zastávka vznikla už kolem roku 1890.
Upozornění: Tento text neprošel jazykovou ani obsahovou korekturou a může být čten pouze na vlastní nebezpečí!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 171 Registrován: 6-2005
|
Konec kolejí na Masarykově nádraží: Ve staniční kronice Masarykova nádraží lze najít zmínku o úpravách. Kdy byly zrušeny točny jsem tam nenašel, možná při této přestavbě z roku 1873. Povšimněte si jména zpracovatele zápisu. Na plánku z roku 2005 jsou zarážedla kolejí 1-4 v Km 410,030, v roce 1883 se uvádí "Geleisende in der Halle Km 409,947", což je poněkud zarážející. Podle plánu snad z roku 1876 to vypadá, že koleje byly opravdu až skoro k průčelí.
Upozornění: Tento text neprošel jazykovou ani obsahovou korekturou a může být čten pouze na vlastní nebezpečí!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 172 Registrován: 6-2005
|
Ještě dodatek: Ke zkrácení kolejí došlo dle kroniky až v roce 1928.
Upozornění: Tento text neprošel jazykovou ani obsahovou korekturou a může být čten pouze na vlastní nebezpečí!
|
|
sotous
|
|
|
Neregistrovaný host 92.62.225.101 |
Díky všem ale nejvíc Kejml - ten to tím plánkem objassnil.Nyní ještě dotaz č. 2 - byla dvorana směrem ke Karlínu někdy delší a následně ubourána, např.v r.1945,nebo je toto původní délka? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 173 Registrován: 6-2005
|
Byla "ubourána" na konci války. Přečtěte si kroniku, http://www.badatelna.eu/fond/2284/zaznam/1042618/reprodukce/ případně si půjčte v knihovně knihu Severní nádraží a Lazaretní vlak od Adolfa Branalda, tam je to popsáno ne tak přesně, ale čtivě.
Upozornění: Tento text neprošel jazykovou ani obsahovou korekturou a může být čten pouze na vlastní nebezpečí!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2077 Registrován: 7-2005 |
Nebo vyrazit do Národního archivu a ve fondu MŽ I., krabici 1421 dohledat spis jenž řeší kolejové úpravy na Masarykově nádraží + celní sklady – plány 1927-1932 a v téže krabic jsou i další věci.... uhelná skládka Wilsonovo nádraží – plánek skladu porada JŘ 1933/34 – tratě řsd Brno zrušení 4 lokomotiv v řsd Praha + přečíslování tendrů na vodní vozy náhrady za vozy s pivem zadávka na lokomotiv na r.1933 – ř.465, 486, 387, 464 + popisy a plány ČKD, Škoda – 1:50, 1:10 dílčí části a jen některé řady |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4050 Registrován: 1-2012
|
Foto toho zničeného zastřešení je třeba zde: http://strankypromuze.7x.cz/rubriky/doprava/historie-zeleznicni-d opravy (s popiskem: Masarykovo nádraží v roce 1945). Životy mnoha r. 1945 padlých železničářů připomíná pietní místo ve výklenku chodby k pokladnám (u vstupu do salonní čekárny). Nedávno s velkým humbukem obnovená "sloupová dvorana" je vskutku jen torzo rozsáhlejšího zastřešení dvorany, které zůstalo stát po válce - v blízkosti šturců si můžete všimnout výběhů konstrukce "do nikam". |
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5625 Registrován: 6-2002
|
To zastřešení je vidět na www.dveprahy.cz na snímcích z roku 1938 celkem dobře. A vypadá to, že v roce 1953 existoval ten zbytek o něco delší než dnes (V roce 1975 je už jako dnes)
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1845 Registrován: 6-2004 |
Ten zbytek musel být ubourán při elektrizaci 1. až 4. koleje, tedy před rokem 1957. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24768 Registrován: 5-2002
|
Kejml - Autoblok v Úseku Poříčany - Kolín byl spuštěn 16.12.1953, Jen mírně související dotaz: kdy byla u ČSD zavedena vložená návěstidla? |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
McBain 24768: Ve 20. letech se už určitě používala tato sestava: Skupinové odjezdové mechanické návěstidlo pro celé zhlaví (nebo skupinu kolejí) + dvousvětlová vložená návěstidla (červená + blikavá bílá) u každé dopravní koleje. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3306 Registrován: 9-2005
|
Ve 20. letech se už určitě používala tato sestava: Skupinové odjezdové mechanické návěstidlo pro celé zhlaví (nebo skupinu kolejí) + dvousvětlová vložená návěstidla (červená + blikavá bílá) u každé dopravní koleje. No tak to těžko. Vložená návěstidla (v tom smyslu v jakém je známe dnes) se objevují až od návěstního předpisu z roku 1954. Jejich předchůdci, tedy světelné uzávěry koleje se objevují v druhé polovině let 40. (víceméně s návěstním předpisem z roku 1946). (Příspěvek byl editován uživatelem Pepa_L.)
Pár obrázků ode mne...
|
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24769 Registrován: 5-2002
|
Ve 20. letech se už určitě používala tato sestava: Skupinové odjezdové mechanické návěstidlo pro celé zhlaví (nebo skupinu kolejí) + dvousvětlová vložená návěstidla (červená + blikavá bílá) u každé dopravní koleje. No tak to těžko. Těžko... Myslím, že ve výhybně Vítkov něco takového použito bylo. Mám pocit, že blikavá světla byla dokonce dvě nad sebou (viděl jsem to v nějaké týdeníku..??). Vložená návěstidla (v tom smyslu v jakém je známe dnes) se objevují až od návěstního předpisu z roku 1954. Jejich předchůdci, tedy světelné uzávěry koleje se objevují v druhé polovině let 40. (víceméně s návěstním předpisem z roku 1946). Takže třeba vložená návěstidla v Praze-Bubnech jsou ze kdy? |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Samozřejmě to osobně nepamatuju, informace je od Vladimíra Zusky a něco k tomu je např. na stránkách Tomáše Lajblta tady: http://vlaky.bestsite.cz/zeleznice/vyvoj-navestidel-csd-cast-i-19 18-1939-2-1.htm A světelné uzávěry koleje sem přinesli Němci. Sám jsem je neviděl jinde než v Sudetech. Ale to už je jiný příběh... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3307 Registrován: 9-2005
|
Myslím, že ve výhybně Vítkov něco takového použito bylo. Mám pocit, že blikavá světla byla dokonce dvě nad sebou (viděl jsem to v nějaké týdeníku..??). To jste viděl klasické vjezdové nebo odjezdové návěstidlo s návěstí „volno do odbočky”, pro rozlišení bílá u světelných návěstidel AEG (1926) a ČKD (vz. 1930) kmitala. Takže třeba vložená návěstidla v Praze-Bubnech jsou ze kdy? Kontrukce návěstidel ESP tzv. lehké stavby s optikou WSSB pochází z let cca 1950/51. Každopádně v roce 1951 (nemám to teď po ruce ale přesné datum by se dalo dohledat) se objevují se změnou návěstního předpisu ČSD z roku 1946 jako trojznakové světelné uzávěry koleje. Od roku 1954 jako vložená návěstidla... A světelné uzávěry koleje sem přinesli Němci. Sám jsem je neviděl jinde než v Sudetech. Ale to už je jiný příběh... Návěstní předpisy Říšské dráhy, nebo ČMD takové světelné návěstidlo (na rozdíl od vloženého) neznají! Světelné uzávěry byly třeba v Praze na Wilsonově nádraží atd., ale až od let poválečných...
Pár obrázků ode mne...
|
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Pepa_l 3307 napsal: Návěstní předpisy Říšské dráhy, nebo ČMD takové světelné návěstidlo (na rozdíl od vloženého) neznají! Mýlíš se, důkaz z roku 1939 je tady, §6: https://www.blocksignal.de/gs/gs.php?w=hs |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
pepa_l: Možná se naše nedorozumění týká toho, co to je světelné návěstidlo... Asi jsem měl nejdřív napsat, že - možná nesprávně, ale evidentně nejsem sám, kdo to tak používá, viz třeba tato diskuse https://www.k-report.net/discus/messages/28/262729.html?1419884349 https://www.k-report.net/discus/messages/28/264955.html?1424896531 - tedy že jsem (nesprávně?) hodil do jednoho pytle se světelnými návěstidly ty pohrobky rajchsbánu v podobě uzávěr koleje (myslím tím ty, jejichž poslední exempláře byly zrušeny v Sokolově v r. 2004) a proměnných vyčkávacích návěstidel. Takže: Je tato sokolovská uzávěra koleje http://spz.logout.cz/zabezpec/obrazky/uzavera.jpg světelné návěstidlo nebo mechanické návěstidlo, které se v noci osvětluje ? Je toto https://www.k-report.net/ukazobrazek.php?soubor=1013419.jpg proměnné vyčkávací návěstidlo v Bečvárech instalované nově v roce 2008 světelné návěstidlo? A když už jsme u toho, ty staré vojenské přivolávačky https://www.k-report.net/discus/obrazky/07/63/360763.jpg patřily mezi návěstidla světelná nebo mezi pevné návěsti? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 567 Registrován: 9-2014
|
Hank : ja tam v § 6, bild 6 vidím len uzávery koľaje a nie vyčkávacie návestidlá. V slovenskej ŽSR Z 1 je vyčkávacie návestidlo zaradené medzi návestidlá pre posun, nakoľko pridané biele svetlá v tomto predpise nie sú uvedené, len návesť 95. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3308 Registrován: 9-2005
|
Hank: Nebudeme tady snad vést polemiku o tom, že mechanická uzávěra koleje je světelným návěstidlem! To by pak libovolné mechanické návěstidlo které je osvětlováno bylo zároveň světelným? To snad ne! U vyčkávacího návěstidla, bych si taky nedovolil tvrdit, že je to světelné. Spíše tvarové které je osvětlováno, ale o vyčkávacích návěstidlech nebyla vůbec řeč. Pletete jablka z hruškama. Řeč byla o světelných uzávěrách koleje a já naposledy opakuji, že návěstní předpisy Říšské dráhy ani Protektorátních dráh Čech a Moravy toto návěstidlo neznají, na rozdíl od vloženého, ovšem v jiném smyslu/provedení, než jsou vložená návěstidla z 50. let, uzávěry ze 40. let... (Příspěvek byl editován uživatelem Pepa_L.)
Pár obrázků ode mne...
|
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24771 Registrován: 5-2002
|
hank - Je toto https://www.k-report.net/ukazobrazek.php?soubor=1013419.jpg proměnné vyčkávací návěstidlo v Bečvárech instalované nově v roce 2008 [crazy] světelné návěstidlo? To tam má jakou funkci/význam? Pepa l - To by pak libovolné mechanické návěstidlo které je osvětlováno bylo zároveň světelným? A co je potom tohle? |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Pepa_l: Ano, přiznávám, že jsem to pomotal. Ještě dodatečně jsem našel definici té německé uzávěry koleje, která ji výslovně řadí mezi mechanická návěstidla. Takže moje chyba. Ale ta hlavní otázka zůstala nezodpovězená: Návěstidla ve výhybně Vítkov v roce 1927 byla vložená nebo ne? A stojí tu proti sobě tvrzení pamětníka, sice nadšeného a fundovaného amatéra, ale publikované po 50 letech (paměť je zrádná mrcha...) a tvrzení profesionála, který to ovšem zná jen zprostředkovaně stejně tak jako my všichni ostatní nepamětníci. A teď jsem zvědav, kdo ta dvě tvrzení rozsoudí a hlavně na základě čeho? |