| Diskuse » Archiv 2017 » Železnice » 3. koridor » Archiv diskuse 3. koridor do 09. 01. 2017 | předcházející | další |
Archiv diskuse 3. koridor do 09. 01. 2017dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 33 Registrován: 1-2014 |
O čem se zde diskutuje o dlouhém tunelu jsou zvěsti. Před zastavením přípravy byly hotové všechny potřebné průzkumy a studie. Byly provedeny některé vrty do hloubky cca 100 m, a byly získán souhlas MŽP pro zásah do chráněných území.(Propadne 2018) Co se týče bezpečnosti Má tunel tři provozní úseky v každém z úseků může být vlak. A mimo jiné v tunelu je standardní autoblok. Nicméně při jízdní době, která mezi Smíchovem a Berounem bude tunelem není třeba se ničeho obávat Protože jízdní doba v nejdelším provozním tunelovém úseku je 4 minuty. Provoz na trati do Rudné není tunelem ohrožen. Trať odbočuje na odbočce Barrandov. A záleží na požadavcích jaká na odbočce bude konfigurace. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2363 Registrován: 5-2002 
|
NH: Takže mezidobí kolem 6 minut, fakt super za ty miliardy. Navíc pokud si dobře pamatuju tam neměly smět jídelní vozy, ne? V případě berounského tunelu je asi fakt lepší, že to krachlo, jinak by byly zdiskreditovány novostavby celkově. Vhd_sl: Tak jistě, že zrychlit Beroun se "nemusí" a popř. by to asi šlo učinit i jinak. Na druhou stranu tak úplně blbě tam to nádraží zase není a při krátké jízdní době a současně krátkém intervalu rychlých vlaků (15 min.), které by jely do centra Prahy, už by to mohlo být zajímavé v kombinaci s nějakou MHD (nebo aspoň P+R), vlastně by šlo o jakýsi "předsunutý Zličín". Každopádně je třeba to vnímat jako součet poptávky z úseků Hořovice mimo - Beroun - cca Křivoklát (ať už přímo nebo s přestupem). Já bych tomu věřil a myslím, že snaha to řešit je správná. Další důvod pak jsou ty náklady: pokud by po té "VRT" jely v úseku Radotín/Chuchle - Karlík, tak tam asi mohou jezdit i ve výhledu, což by řešilo hluk i kapacitu v Černošicích. A konečně by úsek Radotín - Karlík - napojení do 171 mohl být solidní první etapou té trasy. Je ale samozřejmě možné, že to napojení by bylo tak složité a i s ohledem na tvorbu "odb. Karlík" by bylo ve výsledku mnohem jednodušší projet TBM rovnou až pod Berounkou, ostatně Radotín - Hořovice je nějakých řádově 40 km a to by se mělo umět najednou. Pak by mohlo být ve výsledku levnější směr Beroun nechat stále jezdit po 171, a místo toho napojení udělat jiné větší akce nad rámec koridoru (typově asi myslíte "jižní obchvat Karlštejna" apod?). Pokud by bylo možné předjetí v prostoru Radotína, tak ten úsek s hustou příměstskou po Řevnice (bude-li navíc část obracet v Mokropsích) nemusí být vlastně vůbec problém v tom smyslu, že by nešlo projet nebo se muselo pomalu (rozdíl JD kolem 10 min. zde nevznikne). Jen by se pak muselo buď v těch Řevnicích předjet Os dál do Berouna, nebo by bylo třeba to řešit nějak pásmově, a nebo by se další předjíždění muselo dostat do prostoru těch "dodatečných přeložek" s tím, že Os zůstanou na původní trati. Asi je to hlavně otázka toho, co je levnější, resp. bylo-li by v nějakém delším výhledu na té VRT (obsluhující směry "od Příbrami do Bavor") vůbec místo. Plus řešení Prahy jako takové, ale to je třeba každopádně. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 895 Registrován: 1-2006 |
Pikehead: Jasně, souhlas jak s tím, že ekonomika je postavená na úspoře času společnosti, tedy potřebujeme ušetřit čas co nejvíce lidem, které Beroun vygenerovat umí, tak s tím, že Beroun i Zdice mohou být zajímavé pro P+R. Bavíme se ale o realizaci klemu Praha - Hořovice. V takovém případě se do Berouna nesahá, čímž se pro případné P+R žádné zásadní plochy (např. vymístěním areálu od výpravní budovy na východ) neuvolňují. Při klemu Praha - Hořovice navíc Beroun opouští příbramské rychlíky, které je z důvodu úspory času Příbrami a spol rozumnější navédst u Lochovic na klem. A osobně bych ze stejných důvodů (úspora času Hořovice a dál) viděl mimo Beroun i plzeňské rychlíky spolu s posunutím styku ramen osobáků do Hořovic. V takovém stavu v Berouně zbývají jeden až dva páry osobáků do hodiny. Ve špičce asi doplněné zrychlenkami za současné rychlíky, ale z důvodu kapacity v Praze a financí možná lépe realizované jen prodloužením pásma točícího nejblíže Praze (Dobřichovice?) s případným zastavením v Řevnicích, ať z toho taky něco mají. Jsou jeden dva páry rychlejších vlaků Praha - Beroun do hodiny důvodem pro realizaci drahého napojení Berouna na klem? Naplní je Beroun a okolí? Bude při půlhodině ve špičce tohle spojení zajímavé i pro to případné P+R? Klem Praha - Beroun nezpochybňuju, i když směrové vedení stávající trati Beroun - Hořovice nepovažuji za ideál. Ale na tom, že dva pětikilometrové tunely se asi dají projednat a postavit rychleji (je tu jako příklad tunel Ejpovický, další možná bude Choceň - ÚnO) než jeden cca dvacetikilometrový, možná něco je. Otázka je, jestli právě ten Beroun není pro klem Praha - Hořovice politicky likvidačním. U ekonomiky věřím tomu, že by výměna přínosů úspor času v Hořovicích, Příbrami a Plzni mohla Beroun vyvážit. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 896 Registrován: 1-2006 |
TZ: O to co je na téhle štrece vymýšleno jsem se nezajímal, takže podrobnosti neznám a ptám se bez toho, čímž nemyslím ani žádnou z variant. Nerozumím tomu, ale viděl bych tam něco na způsob toho, co jsem psal výše, tedy: klem Praha - Hořovice/Lochovice (proklad osobky 10/20 minut, aby byl ještě nějaký prostor) - Ex Praha - Plzeň :: i=60 (event. 20/40, pokud bude co vozit...) - R Praha - Hořovice - Plzeň :: i=60 - R/Sp Praha - Příbram (a dál) :: i=30/60 (podle toho co se dá získat a vyjezdit na 200) stará 171 (proklad osobky 10 minut) - Os pásmo Praha - Řevnice :: i=30 - Os/Sp pásmo Praha - Všenory/Dobřichovice (?) :: i=30 (ve špičkách pokračování rychle do Berouna, aby Beroun měl cca i=15 + podle toho jak by to vyšlo případně až do Hořovic místo následujícího Os/Sp a s vazbou Rakovníka v Berouně) - Os Praha - Beroun - Hořovice :: i=30 (s vazbou na R a Os na/z Plzeň v Hořovicích i Os Rakovník v Berouně, podle toho jak by vycházelo) - Os (Příbram-) Lochovice - Beroun (-a někam dál, aby se dalo i Závodí?) 15 min rychlých Praha - Beroun je argumentem proti klemu Praha - Hořovice. Těch vlaků by bylo tolik, že by to Praha nepobrala... (Příspěvek byl editován uživatelem Vhd_sl.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10748 Registrován: 5-2004 |
Ono to neni jen o praze. Vymistenim rychliku z berouna v podstate zariznete tamni drahy i s okolim. Koncej tim relace od rakovnika kamkoli za beroun (pribram, plzen, praha) a zhorsi se nabidka jak do prahy tak i do horovic a plzne. V tom pripade je zbytecny se zabyvat i nejakym p+r neb to stavajici bude spis predimeznovany a slouzit vic pro levny parkovani u cest do berouna. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 897 Registrován: 1-2006 |
Petr_vlček: O kolik lidí jde? Je frekvence části jedné Regionovy od Rakovníka + několik jednotlivců jedoucích z Berouna/Zdic za Hořovice důvodem proč zaříznout klem Praha - Hořovice zrychlující Příbramsko a Plzeňsko a trvat na klemu Praha - Beroun? Nerozporuju, nevím. ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") Jezdím přes Beroun v blbou dobu, takže vidím v R většinu lidí z Berouna do Hořovic a jen jednotlivce dál (obecně je úsek Hořovice - Rokycany slabší). Jak je s frekvencí za Hořovice to u plzeňských Os nevím. Příbram je řešitelná přímou vozbou Os Příbram - Rakovník (viz poznámka k Závodí), zbude-li na 200 místo od Lochovic na Příbram. Dokonce rychleji, protože Králův Dvůr a tu druhou zastávku je asi vhodnější vymetat Pražákem. Praha nemusí být alespoň ve špičkách zhoršená tolik, bude-li proveditelná varianta s Os/Sp, který zastaví Praha - Černošice (pásmo), projede do Berouna a prozastávkuje dál do Hořovic. Stejně se časem na 171 před Prahou dojde k rovnoběžnému grafikonu, čímž změna proti stávajícím R nebude téměř žádná. Jinak ale souhlas, opuštění Berouna R je pro Berounsko a Rakovnicko zhoršení. |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2712 Registrován: 3-2007 |
Musíte to brát tak, že - asi s výjimkou Kolína - veze rychlík významnou část frekvence do nejbližšího okresního města. Pokud porovnáte podíl lidí z Benešova, Berouna, Kralup, Nymburku, teoreticky i Kladna na rychlíkových trasách, bude to čtvrtina až polovina frekvence. Co neuspoříte Berounu s masivním obratem (a potenciálem k významnému růstu) nejste schopen dohnat na Hořovicích, Plzni, Chebu a Bavorsku. Zrychlování kvůli Příbrami a Písku beru jako šotonápad, nechce se mi věřit, že by tomu vyšla ekonomika na odbočku z VRT... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 898 Registrován: 1-2006 |
Pikehead: Ale ona to není úplně pravda, protože tarif. Viz zmíněný Nymburk a související Lysá. Rozdíl jízdní doby R x Os není zásadním a v Os platíte pouze na kraj Prahy a sednete si na volnou čtyřku. Tím např. Lysá jde do hradeckých rychlíků minimálně a Nymburk je tak na půl (podle toho jak moc vyžerou hradecký rychlík Poděbrady). Opravdu významná část frekvence jsou až Poděbrady, což je dáno tím, že Os si v Nymburce počká na R a jízdní doba je neúměrně dlouhá. Navíc si nemyslím, že by dálkové rychlíky měly být přetěžovány příměstem do prvního okresního města, takže plnění plzeňských R frekvencí Berouna, protože to bude výhodnější, mi je proti srsti. Jako dálkový cestující nejsem rád tomu, že se při cestách ven z Prahy nemám kde složit, protože je plno lidmi do nejbližší stanice, a, pokud je to pravidelné, volím jiný spoj nebo dokonce dopravní prostředek. Ale to je jedno. Domnívám se, nevím, protože Beroun jezdím proti špičce, že Beroun je obdoba Nymburka, deformovaná polohou nádraží a přijatelnou prostupností po D5 do Prahy. Proti tomu Příbram se do Prahy dostane jen po D4, která si před okruhem z jihu na Strakonické ve špičkách postojí. Objet to není kudy. Je dost možné, že dojíždějící z tohohle směru jsou na silnici jen proto, že dráha je časově i počtem spojů nekonkurenceschopná, resp. že dojíždění odtud je slabší kvůli slabší dopravě. Proto tam vidím větší potenciál než u Berouna a narozdíl od Berouna tarifně nedeformovaný. Při klemu Praha - Hořovice se bavíme v případě Berouna i Příbrami o odbočkách z "VRT". - Příbram cca 33 tisíc obyvatel, okres 115 tisíc na 1600 km2 - Beroun cca 31 tisíc obyvatel (19 Beroun + 8 Králův Dvůr + 4 Zdice), okres 90 tisíc na 700 km2 Pokud nevyjde ekonomika pro jednoduchou odbočku na Příbram, obávám se, že jediným důvodem domnívat se, že by měla vyjít složitá odbočka na Beroun (navíc v nákladech navýšena o odpisy toho, co se teď v Berouně staví, protože to půjde pryč), je jízdní doba, která bude ve prospěch Berouna. Tu ale degraduje poloha nádraží v Berouně v podstatě mimo město. Potenciál k významnému růstu mají obě okresní města přibližně stejný. Je mi jedno jak to bude, ale stejně jako nevidíte smysl odbočky pro Příbram, nevidím já (při klemu Praha - Hořovice) smysl odbočky pro Beroun. Dokonce se domnívám, že v takovém případě bude z VRT Praha - Hořovice pouze úsek po odbočku na Beroun (včetně), protože po zbytku nemá při vedení R přes Beroun moc co jezdit. Problém příměsta a Černošic tím bude vyřešen, větší fragment VRT na západ a s ním i dílčí zrychlení pro Plzeňsko a Příbramsko padnou pro zachování obsluhy Berouna. Jen si nejsem jist, jestli je to dobře. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1793 Registrován: 11-2005 
|
Vzhledem k tomu, že dlouhý tunel Hlubočepy - Beroun patrně nikdy nevznikne, ačkoliv by to bylo pro dálkovou dopravu a relaci Praha- Beroun (sko) ideální řešení, je třeba hledat další realističtější varianty. Rychlost a kapacitu zároveň na západ potřebujeme, ale byla by škoda kvůli tomu zároveň odstřelit obsluhu Berouna. Dnes jsou Beroun, Králův Dvůr a Zdice prakticky jedna miniaglomerace. Přijde doba, kdy Králův Dvůr a Zdice podél staré státní silnice srostou definitivně dohromady. Pokud budeme budovat "Hostomickou RS3", což osobně podporuji, je třeba spočítat, kolik by činila jízdní doba Praha hl.n. - Beroun v případě vedení rychlých RE vlaků od Radotína skrze tunely k Zadní Třebáni/Karlštejnu? Zcela jistě do bude pomalejší než dlouhý tunel. Zkrácení to ale proti dnešku bude. Ale bude takové, aby opodstatnilo vybudování multimodálních terminálů ve Zdicích a Berouně, tak aby jízda linkou MHD případě autem na jeden z těchto terminálů byla při cestě do centra Prahy případně na její východní část zajímavější než IAD? Pokud ano, tak odbočku vybudovat a zastavující RE vrstvu vést Praha - Beroun - Zdice - Hořovice - Kařez - Rokycany - Plzeň. Všechny ostatní (osobní) vlaky by jely po hostomické RS3. Tzn. expresní non-stop segment Praha - Plzeň - něco dál a Praha - Příbram - (Písek). Obsluhu osobními vlaky na trati 200 bych vázal na RE zastávkové linky Praha - Plzeň stavící ve Zdicích. Pak je také otázka, zda vůbec provozovat klasické zastavující vlaky Beroun - Plzeň. Aby to mělo nějakou konkurenceschopnost pro majoritu potenciálních klientů a zároveň to bylo financovatelné z veřejných rozpočtů, viděl bych tu RE linku následovně: Praha hl.n. Praha-Smíchov Beroun Zdice Hořovice Kařez Mýto Rokycany Plzeň hl.n. Zastávky Stašov a Praskolesy obsloužit bus linkou směrem Zdice. Cerhovice odstřelit úplně. Kařízek také ostřelit. Svojkovice navázat bus linkou na Rokycany. Zastávkovou frekvenci Rokycany, Klabava, Ejpovice, Plzeň-Doubravka, Plzeň hl.n. řešit separé linkou plzeňského S-bahnu s průjedem skrze Plzeň hl.n. někam na západ. Zapomeňme na dogma, že vlak musí obsloužit úplně vše a místo toho vybudujme vysoce výkonný systém veřejné dopravy, jehož páteří bude konkurenceschopná železnice i za cenu, že něco (někoho) obětujeme.
Donner au train des idées d'avance...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10753 Registrován: 5-2004 |
O kolik ten bus zrychli cestu z takovejch praskoles do berouna nebo plzne? Ty osobaky se totiz vyprazdnuji a plni dle denni doby od berouna po karizek a rokycan po horovice. A zadna zastavka neni vylozene plonk pricemz cestovni rychlost osobaku na koridoru je tak dvojnasobkem busu. Mimoto vam vypad silne vyuzivanej holoubkov... Ty re jsou mimochodem dnesni r... Nadrazi v pribrami na tom o moc lip nez v beroune neni - v dochazkovce je toho tak stejne a ostatni na mhd. A to zasadni - pokud pribudou ex, zustanou dnesni r a pribudou re celkove 1,5 dnesnich r, pribudou pribramsky re po hodine (min pro dojizdeni je o hovne) tak mam ve spicce 10 minut os a 15 dalkovka, tj kazdejch v prumeru 6 minut vlak co dojede na smichov. Kam se asi tak vejdou dal? Neboli cast bude muset stejne koncit na smichu. Ty budou volny zatimco to co pojede do prahy narvany. Neboli - bez diametru skrz prahu separe pro osobku to postrada smysl cely. Uz proto ze poroste tlak na hrbatou do centra. To uz by bylo 12 vlaku do hodiny pokud tam zustane pulhodina. A vzdy do toho hodi vifle sekla dalkovka (i z nemec to dojede 2x tejdne se sekerou). Takze permanentni chaos... |
|
Pružinskij
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1326 Registrován: 4-2015 
|
Potenciál k významnému růstu mají obě okresní města přibližně stejný. Výborně neurčitá věta. Co si pod tím máme představit? Že bude v horizontu desítek let přibývat lidí donucených dojíždět do Prahy? (nikdo asi nedojíždí dobrovolně a rád) A to "významný"?
West code was broken.
|
|
M250.0
|
|
|
Neregistrovaný host 78.80.31.145 |
PV: Obsazenost ešusů Smíchov - Hlavák je okometricky tak třetinová proti Radotín - Smíchov. Co se týče 170, tak souhlas, je to jedna z mála tratí, která má kombinaci rozumné rychlosti a dobré obsluhy sídel a tedy je vhodná pro zastávkové vlaky. Tahle kombinace se přitom s výjimkou echt příměsta moc nevidí - lokálky jsou pomalé a hlavní tratě zase často vedou zcela mimo obce. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 899 Registrován: 1-2006 |
Pružinskij: Vyhnu-li se tak hypotéce (a souvisejícímu "otroctví" ve prospěch toho, kdo rozhoduje o mých příjmech) na zbytek života, budu dojíždět velmi rád. Ceny ve velkých městech šroubované pořizováním bytů na investici mnohým, kteří se do nich stahují za rozumně placenou prací, moc jiných možností nedávají. Zvlášť poslední tři roky to letělo nahoru brutálně. A můj subjektivní pocit je, že takových lidí je poslední léta čím dál víc. A u investice takový člověk potřebuje aspoň zdání likvidity kupované nemovitosti, pro případ, že by ho to s dojížděním časem přešlo, čímž koupí spíš v dobře dostupném okresním městě. Významně rychlejší doprava do obou zmíněných měst přitáhne větší zájem o bydlení v nich. Kde stavět v obou je, čímž je potenciál k růstu. "Významný"? Představte si co libo - ať už ke slovu nebo k mé osobě, potěší-li Vás to. Neuráží mne to. ;-) Snad významný z hlediska ekonomiky dopravních staveb, tím, že nabídka dopravní infrastruktury v daném městě pravděpodobně vygeneruje zajímavou poptávku po železniční dopravě a tím i úsporu času společnosti sledovanou v ekonomice stavby. Petr_vlček: Asi není důvod cpát úplně všechny Os od Radotína přes Smíchov (ROPID rád vymyslí tangentu přes Krč, Zahradní Město zřejmě do Běchovic a dál pro doplnění směrové nabídky) stejně jako není důvod na Smíchov cpát Ex, lze-li protlačit přes Krč a Vršovice. Jakékoliv zkapacitnění stávající infrastruktury je pravděpodobnější než diametr, který je podle mne reálností až někde za tunelem Praha - Beroun. |
|
Pružinskij
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1327 Registrován: 4-2015
|
Ahááá. No, budete mladší ročník, že? Buďte ujištěn, že i bez dluhů se moc příjemně nedojíždí (nebo toužíte strávit pár hodin denně na cestách?). Byty někde rostou, jinde klesají rozhodně se to nedá nějak zevšeobecnit (v kontextu diskuze ovšem musím podotknout, že neznám trh v diskutované oblasti).
West code was broken.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12726 Registrován: 5-2002 
|
749.243: Kdyby ten Rx neskákal už od vjezdu do Řevnic za Os, tak ani B nebude mít důvod skřípat při brzdění a mašina hlučet při rozjezdech. Řešíme-li tu budoucím stav, tak můžeme směle uvažovat na to Rx natolik inteligentní vedoucí vozidlo, že za zpožděným Os nebude poskakovat se skřípěním a hlučením, ale bude se cíleně ploužit rovnoměrnou rychlostí. Aneb klíčové slovo: dynamické ATO. |
|
M250.0
|
|
|
Neregistrovaný host 78.80.31.145 |
stejně jako není důvod na Smíchov cpát Ex, lze-li protlačit přes Krč a Vršovice. Čímž ovšem pro podstatnou část cílů v Praze (Anděl, Karlák, Malá Strana atd.) to, co naženete projetím Rokycan a Berouna ztratíte kroužením po Praze. V Krči ani Vršovicích nic moc neni a Wilson je dobrý jen pro cíle v pěším dosahu a na metru C. |
|
djst
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 600 Registrován: 8-2014 |
Taková linka již existuje, otázka zní, zda má zejména o víkendu smysl vypravovat extra bus nebo zastavit vlak. A věřte, že i o víkendu frekvence ve Stašově i Praskolesech je.
pokud mi chcete poslat mail, klikněte zde
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 900 Registrován: 1-2006 |
Pružinskij: Pokud je ve Vašich měřítkách čtvrtej křížek mladším ročníkem, asi na tom něco bude. ;-) Se zkušeností s kombinací vysoké hypotéky a řekněme mírně cholerického spisovatele výplat v době "krize" mi půl-hodina strávená čtením ve vlaku a přepnutím mezi domácím a pracovním režimem nepřijde ztraceným časem. Naopak, aspoň bude důvod odejít od verpánku včas. Ale to je o nastavení života každého z nás, takže subjektivní. Podstatné je, že díky těmto lidem mají ty stavby, které bychom rádi, nějaký smysl a třeba i půjdou časem do realizace. Hajnej: ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") M250.0: Není rouháním současně s konstatováním, že mezi Smíchovem a hl.n. je tolik vlaků, že se to tam nevejde, napsat, že na Wilsonu je jen metro C a pěší docházka? :-P Třeba tu Výtoň někdo doplní a Krč důkladně opráší, aby to bylo tranzitem přes Krč rychleji než přes Smíchov. ;-) Netvrdím, že píšu ideální a bezvadná řešení. Píšu to, o čem si myslím, že by mohlo být reálně proveditelné, pokud se roura od Smíchova ROPIDmetrem přeplní natolik, že Ex spolehlivě neprojede a na hl.n. přijde z hlediska stavění cest křížem vhod vjezd/odjezd od/do Vršek (ať už kapacitou zhlaví nebo pokračováním např. na HK). ROPIDí metro jsem nevymyslel, pouze s ním počítám jako s pravděpodonou reakcí na rozšiřující se nóbl sídliště na plocho podél Berounky, která mají potřebu jezdit vlakem (pokud zrovna míří do práce a nebojují za své životní prostředí). ;-) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11358 Registrován: 8-2004 
|
Vhd_sl: Doplnění Výtoně by sice ještě dále zlepšilo atraktivitu smíchovské trasy proti krčské, ale na kapacitu trati Smíchov - hl.n. a tedy na množství vlaků tudy provezených by měla vliv veskrze dost negativní. A ROPIDí metro je (obecně, nejen S7) důsledek toho Vámi subjektivně neodsuzovaného dojíždění. ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") Tj. pokud se Vám nelíbí, asi byste měl spíš lobbovat za to bydlení přímo ve městě.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba špatným zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34 Registrován: 1-2014 |
Jídelním vozům bylo omezena otevírací doba nikoliv provoz. (Otevření a uzavření v Berouně.) Následné mezidobí 6 minut je více než dostatečné pokud si uvědomíme, že mezi Prahou a Berounem by byly v provozu čtyři koleje. Každé jiné řešení již tuto výhodu nesplňuje. Mimo jiné stavba se nenavrhoval kvůli zvýšení propustnosti, ale v předmětném úseku Praha - Beroun ji jako vedlejší produkt dosáhla. (Pokud jsem si povšiml většina staveb na koridorech propustnou výkonnost pozorovatelně nezvýšila.Ponechávám stranou úsek Kozolupy - Pňovany a nové dvoukolejné úseky na koridoru čtvrtém.) Jakákoliv stavba na stávajícím úseku nedosáhne takové provozní spolehlivosti výkonnosti jakou by měl úsek Praha - Beroun po výstavbě tunelu, a o propustné výkonnosti není třeba diskutovat, tu lze v úseku Radotín- Beroun o proti nynějšímu stavu zvýšit jen teoreticky. Mimo jiné tunel při čtyřnásobné délce jakou má tunel Blanka, nedosahoval ani čtvrtiny ceny Blanky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2364 Registrován: 5-2002
|
Jenže když je ve hře takováto stavba, tak přece nelze mávnout nad kapacitou rukou, popř. se spokojit s pouhým "aspoň nějakým" zvýšením. A 6 minut je sakra hodně, obecně je třeba se dostat (mezi dálkovými vlaky) tak na 2 min., výjimečně 3. Ty vlaky nikdy nebudou rozloženy ideálně rovnoměrně a zvlášť při požadavku na podobné přípoje pro různé linky je to vyloženě na překážku. Navíc na tratích s vlaky typu "Ostrava - Cheb, Praha - Mnichov" je dobré mít možnost operativních tras navíc, a to jak s drobnou, tak s výraznou odchylkou od trasy v GVD. Já vím velmi dobře, že v zadání koridorových staveb kapacita reálně nebyla, a do značné míry byť snad se slábnoucí tendencí se to "dědí" i do projektů následujících (však se nad tím taky průběžně vztekám přes 10 let), protože prostě byly devadesátky a perspektiva dráhy vypadala řekněme nikoli růžově. Ale dnes jsme fakt jinde. A propos to uzavírání v Berouně je taky řešení vyloženě prozákaznické... Předpokládám navíc, že pro absenci "seznání" (v dopravním smyslu) u osádek by se u vlaků Berounem projíždějících zavíralo pro jistotu již v Plzni, nebo při vědomí fungování věcí kolem kolejí toto vylučujete? A jak lehátka/lůžka, tam to bylo taky nějaké divné. Nezávislá trakce co, směla nakonec? A jen tak připomínám ono ukončení v Berouně, co jsme se o něm kdysi spolu tak zhádali. Prostě i kdyby nakonec měla nová trasa skutečně vést přes BE nebo někde těsně kolem, tak podle mě není dost dobře možné zkrátka "oživit mrtvolu" a pokračovat v tom, co se připravovalo. Naopak v tom vidím příležitost se pořádně zamyslet, jaké přepravní potřeby vlastně od Prahy jihozápadně mohou být, zda něco v řetězci úvah z dob definice koridoru není už dnes překonané nebo zda už tehdy nešlo spíš o tradicionalismus apod., a podle toho navrhnout novou trasu popř. další návazná opatření. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 901 Registrován: 1-2006 |
Hroch: Ale no tak. Takových zajímavých témat. Co s Berounem při klemu Praha - Hořovice, kolik vlaků od západu snese Praha bez diametru, jednokolejné zaústění Krče do Vršek... A Vy se chytnete zrovna Výtoně, kterou jsem uváděl trošku ironicky v reakci na tvrzení, že přes Krč je to pomalé. Léta se mi snaha ROPIDu o zastávku v tomhle prostoru nelíbí. Škoda, zrovna Váš názor na Beroun by mě zajímal... Dojíždění? Rád vzpomínám Jiravovo "Nejlepší doprava žádná doprava." v kontextu toho, že bychom se měli snažit, aby práce a produkce potřebného byla v místě a nebylo to potřeba vozit přes půl světa, a toho, že je na výběr mezi prostorem k životu a rozsáhlou dopravní infrastrukturou. Na druhou stranu, pokud stojím před volbou, kdy v krajském městě dvoupokoják vyjde na 2 mega a víc, které přes velmi slušný příjem v jednom prostě bez hypotéky neposkládám, a 15-20 km vedle se týž byt (s nižší likviditou) dá sehnat za polovinu až třetinu, což bych dohromady mohl dát, je volba těžká a rozumím, že mlaďoši z venkova, co do Prahy/Brna/Olomouce přijdou s holým zadkem, si víc jak satelit dovolit nemohou. Zkušenost, že se kvůli životu ve městě s vyšším příjmem zbytečně stávají otroky a zahazují život jim chybí. Stejnětak chápu, že si řada lidí plní sny domečkem za Prahou. Opět, pokud jsou volné pozemky v Praze, pravděpodobně je někdo drží jako investici. To, co mi na tom vadí, je to, že se to u těch bytů děje jen kvůli zhodnocení peněz pár lidí (vč. zahraničních investorů), kteří to skupují na investici a silně deformují trh (převis poptávky nad nabídkou a související nereálné ceny). Možná stát trošku zaspal s důraznějším zdaněním kšeftování s byty (přeprodeje dřív jak 5 let od koupě, větší dohled na danění příjmů z nájmů ap.). Důsledkem počínání těhle je (mimo Prahu, Brno a podobné) generováno dojíždění, které být nemuselo. Z hlediska ekonomiky železničních staveb ale díky za ně, protože generují úsporu času společnosti. Osobně vnitřně nejsem srovnán s tím, že těmhle drobečkům revoluci oddřu dvaceti třiceti lety otročení pro umoření dluhu jen proto, že je má rodina v investování velmi konzervativní a bez potřeby hromadit majetek kupuje jen to, co potřebuje k přežití - např. před revolucí se nesnažili o přidělení bytu apod. (ani po revoluci neinvestovali do nemovitostí), ale poskládali se k rodičům, čímž se jich přerozdělení majetku po revoluci netýkalo a zařadili rodinu na stranu těch, kteří společenské změny platí. V dopravě mi nevadí to, že objednatel chce uspokojit přepravní potřebu a provozovatel IDS mu na to zajišťuje interval, ale spíš to, že si vlastník (stát) neumí udělat pořádek a na trati prostě nadefinovat dostupné trasy, s tím, že víc pravidelně ani kolo, aby byla rezerva na stabilitu grafikonu a sem tam prostor pro nákladní dopravu. Je málo tras pro osobní dopravu mezi Prahou a Ostravou? Soutěžme mezi dopravci licence na jednotlivé páry spojů na lince. Je málo tras pro příměsto? Tlačme objednatele do navýšení kapacity spojů a pomožme mu delší nástupní hranou. Žijeme v demokratické společnosti. Neodsuzuji. Respektuji stav a hledám udržitelné řešení. Jak ve svých volbách, tak v náhledu na železnici u nás. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2365 Registrován: 5-2002
|
Je málo tras pro příměsto? Tlačme objednatele do navýšení kapacity spojů a pomožme mu delší nástupní hranou. V této věci bych si dovolil poukázat na jakýsi přibližný vztah mezi jízdní dobou pro danou linku (pásmo) "rozhodné" relace a intervalem. Ten za předpokladu snahy nepoškodit časovou atraktivitu spojení říká, že I by měl být někde mezi JD a její polovinou (při zachování vztahu I=60*2ˆN). Nelze to samozřejmě brát úplně dogmaticky a platí to pro určitý "rozsah normálnosti" (např. "obvyklé maximum" 30 min. v příměstské nebo 120 min. v dálkové dopravě), ale praxe k tomu dost často skutečně směřuje. Takže bez ohledu na PID nebo jakýkoli IDS je v principu zdravé očekávat a za přiměřené považovat intervaly Os pro úsek Beroun mimo - cca Řevnice 30 min., dál 15 min., a nejpozději v Radotíně pak 7,5 min. (je-li tedy nadále platná ambice mít jako "MHD" pro Radotín vlak). Osobně bych to čekal spíš už z Mokropes - byť je možné, že to nebudou krátké spoje S7 nýbrž že až tam povede tangenta (čímž se stane "falešnou radiálou" a přestane tedy být nesmyslem - a zároveň se tak v Radotíně nebude muset mezi vnějšími kolejemi otáčet "přes všechno"). Pokud jde o dálkovku (resp. rychlejší vlaky obecně), tak sice "vidím jen výjevy", avšak při jízdní době Ex Praha - Plzeň kolem 45 min. (bavíme-li se o hořovické stavbě) bych radil ve špičce očekávat interval 30 min. Bude-li kolem řekněme 30-40 min. (dle toho, co se (ne)stane z Lochovic popř. co tam bude za vozidlo ap.) z Prahy dostupná Příbram, tak určitě taky půlhodina. Podobně Hořovice. Pokud jde o ten Beroun, tak jak jsem výše psal 15 min., tak to bylo pro variantu "hodně rychle". Pokud by jel po staré, ta půlhodina by asi stačila. Na druhou stranu je dost možné, že by pak právě přes Beroun vedla nejrychlejší trasa Praha - Rakovník, tak třeba by to nakonec na nějakou tu odbočku (nebo jiné "nad koridor zrychlující" opatření) vydat mohlo, spolu s těmi náklady. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 862 Registrován: 8-2007 |
Závazné stanovisko k ověření změn záměru "Průjezd uzlem Plzeň ve směru III.TŽK a uzel Plzeň, etapa: Uzel Plzeň, 5. stavba - Lobzy-Koterov" Některé schválené změny: - rozšíření zemního tělesa dráhy v km 343,623 -343,987 trati Č. Budějovice - Plzeň - zrušení nákladiště v km 343,800-344,525 trati Č. Budějovice - Plzeň - odstavné kolejiště Plzeň - Koterov bude demontováno v celém rozsahu. - zrušení ŽST Plzeň-Koterov, výstavba zastávky Plzeň-Slovany - nerealizace protihlukových stěn |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6724 Registrován: 4-2003 |
Tomáš Záruba:Osobně bych to čekal spíš už z Mokropes - byť je možné, že to nebudou krátké spoje S7 nýbrž že až tam povede tangenta (čímž se stane "falešnou radiálou" a přestane tedy být nesmyslem - a zároveň se tak v Radotíně nebude muset mezi vnějšími kolejemi otáčet "přes všechno"). Není nad to se pousmát nad některými nápady, které jsou evidentně hloupé, čímž je tangenta z Radotína přes Krč kamsi na Zahradní město a někam dále. Už ale kroutím hlavou nad tím, když někdo tvrdí, že prodloužením se nesmysl stane rázem něčím smysluplným. Jistě, někdo tu má asi kouzelný proutek a zařídí to ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") . Mimochodem, ty Černošice mají nějakých necelých sedm tisíc obyvatel. Sice jich tam bydlí nejspíš více, ale dvojnásobek to nejspíš nebude. Tak kolik z těchto lidí bude dojíždět někam na Zahradní město (jistě, bude tam nová zastávka, ehm terminál), když velký zaměstnavatel je tam jen jeden - Mitas? Nemá tu zas kdosi zájem podchytit nějaký poptávkově zcela bezvýznamný směr? Navíc při spolehlivém provozu je realizovatelná doba jízdy vlakem z Černošic do Hostivaře s přestupem na hlavním nádraží za nějakých 45 minut (deset minut na přestup na hlavním nádraží je akceptovatelných), což není vůbec špatné - autem (silnice bez kongescí) se to dá zajet za 35 minut a to to uvažuji jízdu autem od nádraží k nádraží. A těžko lze předpokládat vzhledem k traťovým rychlostem (ve většině případů vmax 80 km/h) a zastávkám (Radotín, Chuchle, Krč, Kačerov, Zahradní město), že by jízdní doba byla z Černošic do Hostivaře přímým vlakem kratší, než 30 minut. Spíš lze odhadovat, že by byla právě těch 35 minut, za kterou to lze ujet bez zastavení autem. Má cenu ucpávat nákladní spojku kvůli pár lidem? Zjevně asi ne...... Na druhou stranu je dost možné, že by pak právě přes Beroun vedla nejrychlejší trasa Praha - Rakovník, tak třeba by to nakonec na nějakou tu odbočku (nebo jiné "nad koridor zrychlující" opatření) vydat mohlo, spolu s těmi náklady. Tak kdyby se postavila tato zkratka, tak asi ano: https://mapy.cz/turisticka?mereni-vzdalenosti&x=13.8996476&y=50.0 283112&z=14&rm=9faWgxXcofg90gns5O0hFy Ovšem na takovou zkratku nikdo prachy nedá a já se budu dále pochechtávat nad tím, kam se ubírají myšlenkové pochody některých jedinců. Vskutku zajímavé počtení, jak někteří zdejší myslitelé řeší vlakovou dopravu do šestnáctitisícového města pomocí VRT ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") . A předpokládám, že by to byly asi silně dotované vlaky Ex ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2366 Registrován: 5-2002
|
Tak o ZM samozřejmě nejde, nebo jen okrajově, to mě vůbec nenapadlo. Já měl na mysli Kačerov, resp. cesu tudy na Pankrác / Chodov - někomu vašeho (domnělého) formátu to mělo být jasné ze zmínky o radiále (rozuměno vůči "jižnímu centru Prahy"). A že prodloužením něčeho sporného lze smysl výrazně zvýšit je myslím obecně zcela jasné, v tomto případě přímým spojením. Pokud vám to lépe zapadne do ideologických schémat, berte to jako "náhradu té vnitropražské tangenty něčím jiným". já se budu dále pochechtávat nad tím, kam se ubírají myšlenkové pochody některých jedinců. Vskutku zajímavé počtení, jak někteří zdejší myslitelé řeší vlakovou dopravu do šestnáctitisícového města pomocí VRT Dělat ze sebe pitomce můžete i potichu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10760 Registrován: 5-2004 |
Na Zahradní Těsto asi moc ne ale pokud by to stavělo na Kačerově což předpokládám tak si to na to P4 lidi najde. Kancly na Brumlavce jsou v pěším dosahu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6727 Registrován: 4-2003 |
Petr vlček:Na Zahradní Těsto asi moc ne ale pokud by to stavělo na Kačerově což předpokládám tak si to na to P4 lidi najde. Kancly na Brumlavce jsou v pěším dosahu. To jsou ale názorové veletoče. Když šlo o zastávku Kačerov, našli se tu jistí jedinci, co tvrdili, že je zbytečná, neb na Pankrác a Brumlovku se dojede stejně dobře metrem z hlavního nádraží, taktéž lidi z Benešova by do kancelářských komplexů na Chodově posílali vlakem přes hlavní nádraží, když by násilně zatrhli autobusy z Benešova do Prahy atd.. Jojo, pro některé jedince je existence vlaku důležitější než ten, koho vlastně má vozit . Samozřejmě, ono by si to pár lidí se zastavením na Kačerově našlo, ale je otázka, zda kvůli tomu investovat přes sto milionů do elektrické jednotky (alespoň krát čtyři, aby to mohlo být s půlhodinovým taktem), do úpravy infrastruktury (to se týká zejména Kačerova a Krče, kdy Kačerov je v současné době nepoužitelný a Krč hodně obtížně), neb zdvoukolejnění je dlouhodobě připraveno pro dopravu nákladní, ale nikoliv pro dopravu osobní. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 35 Registrován: 1-2014 |
Nad kapacitou nikdo nemává rukou. Ale máváte rukou nad trasou, která je uzemně chráněna a projednána. Před rozhodnutím o trase byly zvažovány varianty, které buď byly výrazně dražší nebo neprůchodné. Až někdo vysvětlí na MD a ministerstvu vnitra, že při pravděpodobnosti nehody v tunelu jednou za 622 let jsou požadavky Hasičů na bezpečnost přemrštěné, že v papiňáku se hasit nedá, a policie ČR pochopí, že vlak v tunelu se nechová jako auto, skončí všeobecný alibismus - konečně někdo řekne to co je nutno říci, pokud v tunelu dojde k horké události a vlak z tunelu nedokáže vyjet, tak ti co se nedokážou dostat do propojky zahynou. Budou se vyhazovat peníze oknem a omezovat kapacity a je jedno jak je tunel dlouhý a kudy je veden. Potom se tunelem bude jezdit na autoblok, ale na následná mezidobí o jakých píšete se nedostanete a to v žádné variantě a také v žádné variantě, ve které se vyskytne tunel delší než 2 km se nedostanete přes požadavky hasičů. |
|
Bobmaster
|
|
|
Neregistrovaný host 37.188.232.153 |
Teda než někdo plácne takovou blbost jako vlaky z Radotína do Hostivaře přes Krč, tak by se tam měl aspoň podívat - to že tam na leteckých mapách vede kolej ještě nic neznamená Kačerovské zastávky je škoda, v té podobě v jaké je ji prostě nejde smysluplně využít k ničemu jinému než přestup metro C/trať 210. To zvládá výtečně, ale nic víc. Bohužel, soubor důvodů proč to tak je ji zabetonoval na dlouhá léta dopředu, asi jako modernizace samotnou trať 210. Nádraží Praha - Krč: pominu jednu kolej do Radotína i Vršovic, asi největší problém je že nástupiště není u průběžné koleje - každý vlak by teda musel zpomalit na 40 km/h, prostě naprosto nevhodné pro cokoliv. Navíc v Krči ale opravdu NIC není - šroťák, zámeček po Mrázkovi a pár vilek. O něčem svědčí že tam všechny busy staví jenom na znamení. No a dál směr Hostík ? Přes Vršovice osobní ne, protože úvrať, málo nástupištních hran, soupravy z odstavného a přetížená 221. Směr Malešice - tak buď se dokodrcat tou džunglí jednokolejných spojek s ručně házenýma výhybkama až do Malešic a tam zase úvrať, nebo tou magickou spojkou v Záběhlicích. Asi největší problém ale je, že celou cestu není opravdu NIC co by generovalo cestující - proč taky když jde o nákladní tratě. Takže nezbývá než počkat jak dopadne přestavba Vršovice - Hostivař a pak se uvidí. Vyhlídky nevidím moc růžově, myšleno pro nějaké tangenty Radotín - Hostivař/Běchovice. Jestli bych něco opravdu ocenil tak osobní dopravu v úseku Vršovice - Smíchov, ale to jsou ty samé důvody co výše ![[kladivo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kladivo.gif "[kladivo]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6729 Registrován: 4-2003 |
Tomáš Záruba:Dělat ze sebe pitomce můžete i potichu. Ale, ale, tady nějak někomu nedělá dobře, když se mu bourají jeho pracně postavené bábovičky. Copak tu je na obranu pracně postavených báboviček dále? Pro dopravní plánování je potřeba své modely sestavit na základě reálných okrajových podmínek. Jak se to dělá, pokud si tyto podmínky upraví plánovači k obrazu svému, se stačí kouknout na linku S65, která bude umírat dalších deset let, prostě dokud budou k dispozici vozy řady 810. Za dva roky sice bude díky dálkovině na mezi Společným nádražím a Hostivicemi zaveden půlhodinový takt, ale stejně se nic nezmění . Bobmaster:Teda než někdo plácne takovou blbost jako vlaky z Radotína do Hostivaře přes Krč, tak by se tam měl aspoň podívat - to že tam na leteckých mapách vede kolej ještě nic neznamená Jenže to by pak nebyl pan Záruba, kterému pohled do letecké mapy stačí pro dalekosáhlé závěry...... (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.) |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9374 Registrován: 3-2007 |
No a už se našla další trať...kde to skončí požadavkem osobní dopravy po deseti minutách Jinak nechápu snahu za každou cenu (a to bych podtrhl, tedy za každou cenu) nacpat intervalovou osobku na všechny tratě v Praze, i když na to není uzpůsobena infrastruktura, vyhýbá se hlavním cílům a cíle jsou prostředky MHD dobře dostupné. Vy tady totiž někteří vidíte jen šotocíl : Vlakem všude a za každou cenu. Třeba zasírání pražských nákladních spojek osobní dopravou je nesmírně krátkozraký krok, protože po těch tratích potřebuji vozit náklady, soupravy, vést Lv jízdy.. a když si tohle hloupě podvážu, tak prostě nákladní vlaky v určitých obdobích Prahou nemají šanci projet bez mnohahodinových zdržení. (ilustrace - kolik minut z hodiny obsazuje ML na trati Libeň-Hostivař ?) Mně třeba hodně vadí tzv. nepoučitelnost - třeba ML do Hostivaře jezdí už od 19.4. 2004, tedy 12 (!!!) let a pořád jednotky kusů. Jako že se něco nového zkusí - OK, ale když se to neosvědčí, tak mají mít koule to stáhnout, tak postupuje každý obchodník - ten ovšem platí z vlastní kapsy. Prostě prosím : Malešice a obecně nákladové spojky nezasírat intervalovou osobkou. Nejste na tratích sami. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2367 Registrován: 5-2002
|
Jenže to by pak nebyl pan Záruba, kterému pohled do letecké mapy stačí pro dalekosáhlé závěry...... Dejte si pár facek. Pak se vám snad rozsvítí a všimnete si, že jsem o žádné mapě nebo Hostivaři nenapsal ani slovo. Pro normální lidi: Smysl toho příspěvku fakt nebyl v nějaké tangentě. Asi naivně jsem se domníval, že je tu debata o kapacitě resp. možném využití III. TŽK plus jeho doplňku v podobě nové tratě. Jo ještě ad Mladějov: Mně třeba hodně vadí tzv. nepoučitelnost - třeba ML do Hostivaře jezdí už od 19.4. 2004, tedy 12 (!!!) let a pořád jednotky kusů. Poučení z této "tangenty" je právě to, že ona funguje v té části, která je ve skutečnosti radiálou, a to hlavně proto, že dosáhne mimo Prahu přímo po nějakém zdroji cestujících. Tak proto ten nápad na Černošice - Kačerov místo Radotín - už_nevím_kam_se_o_tom_mluvilo. |
|
P_v
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1653 Registrován: 5-2002 |
Proč se jídelní vůz musí v tunelu zavřít? Hostům by se dělalo zle z tmy za oknem? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6732 Registrován: 4-2003 |
Tomáš Záruba:Dejte si pár facek. Pak se vám snad rozsvítí a všimnete si, že jsem o žádné mapě nebo Hostivaři nenapsal ani slovo. A pročpak bych si měl dát pár facek? Já jsem tu ucpávání železničních tratí vzduchovoziči nenavrhoval . Jinak ukončení tangentoradiály od Černošic Mokropes na Kačerově je přesně to pravé, na co tu všichni čekají - v současné době nerealizovatelné, jinak je zas potřeba nějaké gigantické investice do infrastruktury, neúměrné počtu lidí, kteří by kvůli tomu nově vlezli do vlaku. Poučení z této "tangenty" je právě to, že ona funguje v té části, která je ve skutečnosti radiálou Tak když se tam solidně zaplní ve špičkách regionova (neřeším, že tam teď nejezdí) a již léta se to nemění, tak to je fakt úspěch jak noha......... A přiznejme si jednu věc: Pokud by bylo nádraží Bubny na úrovni 21. století a bylo z něj skrz druhý vestibul umožněno sestoupit rovnou do stanice metra C Vltavská, tak linka zanikne, respektive se ohne na Masarykovo nádraží a bude vytvářet čtvrthodinový takt Roztoky - Praha Masarykovo nádraží . Prostě obhajovat linkou ML radiálotangentu Černošice Mokropsy - Kačerov je na hlavu postavené, nebo spíš na pár facek, ale pořádných .} |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9376 Registrován: 3-2007 |
Prosím pěkně, co je třeba v basistunelu Gotthard (57 km) tak zásadně jinak, že "to jde" a podle vás tunel Smíchov-Beroun "nejde" ? Ptám se záměrně zjednodušeně, neb nemám čas. Děkuji za podrobný rozbor a konkrétní fakta. Totiž podle mne je stavba tunelu Sm¨- Be rozumným řešením kapacity 171 (neboli zečtyřkolejnění) a proč to nebudovat v parametrech VRT a nemít jakýsi základ ? |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9377 Registrován: 3-2007 |
Tak v Bubnech se cosi plánuje, na druhý vestibul byla stanice projektována, otázka je, jak tam vadí pro směr z východu (žst. Bubny) mnohapatrová podzemní stavba Ochranného systému metra severně od stanice (třeba podchodu od posunutých nástupišť "malých Holešovic", neboli Hol.zastávka). Velmi inteligentně by se tak vyřešilo napojení 120 na všechny tři trasy metra - nesporné plus. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6733 Registrován: 4-2003 |
Mladějov:Totiž podle mne je stavba tunelu Sm¨- Be rozumným řešením kapacity 171 (neboli zečtyřkolejnění) a proč to nebudovat v parametrech VRT a nemít jakýsi základ ? Jenže přestavba žst. Beroun s tunelem už nepočítá, což je škoda jednoznačně....... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2368 Registrován: 5-2002
|
Bram: A přiznejme si jednu věc: Pokud by bylo nádraží Bubny na úrovni 21. století a bylo z něj skrz druhý vestibul umožněno sestoupit rovnou do stanice metra C Vltavská, tak linka zanikne, respektive se ohne na Masarykovo nádraží a bude vytvářet čtvrthodinový takt Roztoky - Praha Masarykovo nádraží Vidíte, tady bychom se zrovna dobře shodli. Ale proč to sem taháte? Myslíte si snad, že se svět dělí na příznivce a odpůrce "tangent jako takových", a na základě toho se mě snažíte usvědčit z jakési domnělé nekonzistence nebo co? Směšné. A pročpak bych si měl dát pár facek? Za odvádění diskuse od hlavního tématu k podružnostem (a chytání za slovo - viz např. doslovné chápání konce na Kačerově) ve snaze ji "opanovat" a proměnit v "boj o zničení nepřítele" i za cenu využití technik jako vyvracení něčeho, co druhý neřekl/nenapsal (Hostivař). Inu, tak si tu milý trolle exhibujte ego dle libosti. Jen je mi trochu líto debaty o Berounu, která se původně jevila být celkem věcnou. Škoda. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10763 Registrován: 5-2004 |
Inu trať skrz Krk tu byla řešena v souvislosti s tím, že po stávajícím přes Výtoň se vše potřebné zjevně neprocpe. Jinak nákladní spojky - zrovna ta krční se nákladama využívá jen částečně neb kontíky do Uhříněfse by musely úvratit tudíž jezděj přes Vyšehrad... Když už je Kačer off v podobě jaký je a k nákladový spojce se peron nevejde - to by nešlo tam spáchat v podstatě dvojkolejku s vložením výhybek na 60 aby šlo s osobákem k pacifickýmu peronu zajet? Mám dojem že by to kapacitně stačilo ještě na léta. Že současná přestavba Berouna s tunelem nepočítá problém není. Neb než by se nějaký tunel dokopal tak se může dělat za těch 20-25 let reko další. Za tu dobu se na 3. korytoru rozpadne staveb daleko víc... |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9379 Registrován: 3-2007 |
Jinak nákladní spojky - zrovna ta krční se nákladama využívá jen částečně neb kontíky do Uhříněfse by musely úvratit tudíž jezděj přes Vyšehrad... Bejvávalo. Teď je to sjízdné oběma směry..a bude se stavět NS Hostivař-Phl., tak bych tam fakt necpal šotošukafony. Současná přestavba B. průser je, protože zabetonuješ věci, co nejdou změnit. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6734 Registrován: 4-2003 |
Tomáš Záruba:Inu, tak si tu milý trolle exhibujte ego dle libosti. Exhibici ega zde na rozdíl od jistého Tomáše Záruby nemám zapotřebí . Za odvádění diskuse od hlavního tématu k podružnostem (a chytání za slovo - viz např. doslovné chápání konce na Kačerově) ve snaze ji "opanovat" a proměnit v "boj o zničení nepřítele" i za cenu využití technik jako vyvracení něčeho, co druhý neřekl/nenapsal (Hostivař). Plácá li nějaký Tomáš Záruba v rámci hlavního tématu nesmysly, je potřeba být potichu. Námitkou by jeho zbytnělé ego mohlo utrpět . A ukončení na Kačerově nesmysl je (není kde, aby bylo, je potřeba značné investice), prodloužení tangentoradiály z Kačerova dál je možné, ale směrem na Zahradní město není koho vozit a ve směru Vršovice by to nejspíš vyžadovalo výstavbu další koleje, neb by při půlhodinovém taktu linky S8/S80 a půlhodinovém taktu tangentoradiály bylo velmi citlivé na nepravidelnosti. Tak co si mám tedy vybrat jako další řešení, když čtvrté už neexistuje? Nebo tu pan Záruba jen tak něco plácnul a když jsem mu připomněl jisté nesrovnalosti, tak je to ihned na to, abych si dal pár facek? Nebo jak to mám chápat? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12732 Registrován: 5-2002
|
Bobmaster: asi největší problém je že nástupiště není u průběžné koleje - každý vlak by teda musel zpomalit na 40 km/h Bejvávalo, už se jezdilo i rovně (ledaže by to zas někdo opatrnej zrušil). Navíc stačí maličkost: dodělat ten podchod, co se kdysi neudělal, barák je na to stavěnej (a s protažením na druhou stranu to zároveň získá vazbu na stráň za nádražím (a na bus)). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 902 Registrován: 1-2006 |
Bram: Postřehl jste, že diskuze je vedena o stavu v horizontu 15 a více let? Se stanicí metra na Krči, s deset let provozovaným spojením hl.n. - Hostivař, s přestavbou Krče včetně vysunutí spodek? S novými Malešicemi a dvoukolejkou od Chuchle po Běchovice? Nebo bez kontextu útočíte na poslední příspěvek? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6735 Registrován: 4-2003 |
Vhd sl:Postřehl jste, že diskuze je vedena o stavu v horizontu 15 a více let? Se stanicí metra na Krči, s deset let provozovaným spojením hl.n. - Hostivař, s přestavbou Krče včetně vysunutí spodek? S novými Malešicemi a dvoukolejkou od Chuchle po Běchovice? Postřehl. Ovšem to nemění nic na tom, že Jižní spojka vede pustinou, trasa metra D je v nedohlednu (odhaduji, že tu ještě tak dvacet let nebude). Kačerov a Krč budou mít nejspíš pouze charakter přestupních bodů, bez samotných cílů cest v docházkové vzdálenosti, což dnes platí z větší části i o Kačerovu, s výjimkou několika menších kancelářských objektů (například ŘSD) a dále depa Kačerov a autobusových garáží. Přestavěné Malešice také samy o sobě nevygenerují nějaké závratné počty cestujících, což je vidět pěkně na stanici metra A Depo Hostivař. Ovšem kdyby takový cvrkot, jako je teď, byl v Malešicích, to by byla krása. Ovšem nebude, neb k tomu, aby tangentoradiála byla vytížená, je potřeba spojit místa, kde lidé bydlí s místy, kde lidé pracují. A to tangentoradiála nezajišťuje, bez ohledu na investice na Zahradním městě, v Malešicích, Krči atd.. Spíš bych sledoval, zda nějaký soukromý investor nechce něco v okolí stanic tangentoradiály něco zajímavého stavět, ale v Malešicích jsou naproti budově s dopravní kanceláří nová skladiště či nějaké výrobní haly a ty se asi rušit nebudou jen proto, že by tam nějaký investor chtěl postavit něco jiného, co by bylo cílem cest pro vetší množství lidí. Jinak v Krči bych spíš raději než spodky vytahoval dál od stanice spojky. Na ty spodky asi nikdo nebude moc zvědavý . Nebo bez kontextu útočíte na poslední příspěvek? Zjevně tu asi nejsem já tím, kdo si neumí věci pospojovat tak, aby dávaly smysl. Viz výše . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2369 Registrován: 5-2002
|
Bram: Helejte asi takhle: Dokud jste se tu neobjevil, diskuse byla věcná. Teď už je velmi osobní. Ale jistě je to jenom náhoda. Ad "tangenty": Já to tu tedy explicitně neventiloval, neb se debata vedla o kapacitě 171 a spojení na (jiho)západ, ale obecně jsem názoru, že na "nákladních spojkách" by mělo nejprve dojít ke zdvoukolejnění. Protože pak to pro ND nebude horší, než jednokolejky bez tangent. Ano otázka prospojkování nebo jiného řešení "jednohrannosti" kolem Kačerova je také k debatě a také jsme to tu neodemleli. Prostě nelze vše brát vždy "od Adama" - ale je-li účelem se blýsknout triviálními znalostmi, tak je to jistě stráášlivý problém. Čili otázku "budou nebo nebudou tangenty?" bych dal nyní pro jistotu opět k ledu, tu nevýznamnou vedlejší linku mého příspěvku někde vysoko nahoře přelepte, a můžeme se snad vrátit k tématu. OK? Tedy: Myslím, že z důvodů (viz výše) je dlouhodobě realistické pro další návrhy vycházet ze špičkových intervalů Os od Berouna směrem ku Praze 30 min., od (v principu "zhruba", ale s ohledem na lom hustoty osídlení celkem jednoznačně) Řevnic 15 min. a nejpozději z Radotína (odhaduji však spíše Mokropsy) 7,5 min. Proč to sem píšu: Protože nákladní vlaky buď budou za takové situace muset jezdit úsekem Radotín - Mokropsy pomalu, rovnoběžně s Os, nebo bude třeba v nějaké nové trase počítat i s nimi. Což by byl argument pro napojení Berouna - a nebo ne? Jest trochu otázkou, zda ty náklady do BE vůbec musí. Samozřejmě pokud by bylo technologicky reálné, aby po té VRT projely. Mohlo by to ale řešit aspoň noční hluk... |
|
Bobmaster
|
|
|
Neregistrovaný host 37.188.224.40 |
Hajnej: tak rovně se může jezdit kdykoliv, samozřejmě. Akorát u té koleje není nástupiště, takže pokud uvažuju nad linkou Radotín - Hostivař/Běchovice/Libeň je Krč jediná možnost kde může vlak zastavit pro nástup/výstup cestujících. Jinak by šlo o non-stop linku Podchod v Krči ? Trošku to tam znám (soukromé zájmy), nějak si ho tam neumím představit -stavebně ano, ale pro koho ? Na druhé straně jezdí snad 2 linky a z těch vilek to nejsou ani jednotky cestujících. Lidé tam prostě mají jiné možnosti a využívají je. Celý problém Krčského nádraží je podle mě v čekání na metro D se kterým se sveze přestavba stanice. Jestli to vůbec někdy bude (tipuju že metro Nádraží Krč je nejžhavějším adeptem na vypuštění protože peníze, pozemky, zbytečnost), takže jde o klasické čekání na Godota. Pokud Tomáš Záruba neplánoval tangentu napříč Prahou ale variantní trasu III. TŽK, tak se omlouvám, špatně jsem si přečetl příspěvky. Stejně je to v podstatě hloupost, což dokazuje každý odkloněný vlak. Řešení bych viděl ve zkapacitnění úseku Hlavní - Smíchov, ať to stojí co to stojí. Vhd sl: dovolím si reagovat - pokud jde o hypotetickou debatu na téma Co bude až někdy, tak máte pravdu, pokud budou splněny určité podmínky tak si můžeme plánovat S 72 a podobné radovánky. Naše fantazie mohou být v podstatě neomezené ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") A končím s OT, tohle by patřilo spíš do Uzlu Praha. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10765 Registrován: 5-2004 |
Ono ještě před patnácti lety bylo obtížně představitelných 15 minut do Řevnic když tam byla půlhodina "silou vůle ve špičkách". Takže pokud je řeč o horizontu "za 15 a více let" což s ohledem na stav 171 (neví se co ale něco supr se s ní udělá) evidentně je, bych byl dost opatrnej s hlásáním jekej směr bude blbost. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9383 Registrován: 3-2007 |
No pokud chceš řešit detaily k nějakému výchozímu stavu za 15 let, tak je to zbytečná diskuse a úplné vaření z vody, protože netušíš třeba jak se jen k pitomému zdvojkolejnění postaví zelení a starostové, natož výkup pozemků (všude nevystačíš s pozemky dráhy, zvláště ne ve stanicích). To pak je jen taková slovní šotoexhibice, jak bude všude 7,5 v osobákách a vedle toho nezbytná VRT a samá pozitiva a sociální jistoty...přičemž neumíme postavit ani pitomý metro D pod zemí. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 903 Registrován: 1-2006 |
Mladějov, Bobmaster: Nechcete-li být rozumbrady (nebo diletanty, v případě objednatele dopravy, což se zástupcům reprezentace Prahy podřízeným politikům stává podle souladu zrealizovaného s potřebami bohužel pravidelně) v okamžiku, kdy je rozhodnuto co, jak a za kolik se bude stavět, je vhodným obdobím pro tříbení názorů čas před nadefinováním zadání studie ze strany správce infrastruktury. Je to vaření z vody, ale to je, díky absenci dlouhodobé strategie na straně objednatelů dopravy (resp. jejich politických představitelů), denní chleba přípravy staveb. V současné době je potřeba počítat tak dva roky na každý ze tří stupňů přípravy plus délku stavby. V případě klemu Praha - Beroun /- Hořovice je to víc dobou stavby tunelů, čímž můj odhad je cca 12 a více let podle zvolené varianty na přípravu. Proto tříbím myšlenky a diskutuji v horizontu 15+ let. Ač je to šotoexhibice, je vhodné i říct představu o tom, proč se to vlastně staví a co by to mělo splňovat, resp. kde se dají najít nějaké přínosy, které by mohly pomoci ekonomice, a jaké jsou souvislosti. Obecně: Zde se snažíme diskutovat primárně o klemu (v parametrech použitelných pro budoucí VRT) Praha - Hořovic jako variantě dosud finančně neakceptovatelnému tunelu Praha - Beroun. Osobně si tam nejsem jist, zda v horizontu 15+ a např. i v kontextu konverze DC na AC má Beroun zásadní význam pro nákladní dopravu. U osobní dopravy je také otázkou, zda lze Beroun klemem minout a nezrychlit např. ve prospěch Příbrami. Tudíž má smysl odbočka na Beroun z klemu? Má smysl klem mezi odbočkou na Beroun a Hořovicemi, nebo zůstane do realizace VRT využitelným pouze pro jeden dva páry Ex do hodiny, a tudíž by se s jeho realizací mělo počkat na VRT (odložit na neurčito)? Souvislostí je schopnost Prahy bez diametru absorbovat počty vlaků z klemu a ze stávající trati. Proto mi přijde na místě i diskuze o průtahu III.TŽK Prahou a o možnostech jeho využití pro osobní dopravu, která nám mezi Smíchovem a hl.n. renesancí městské železnice a investičními záměry developerů jaksi naboptnala. Nálepka "nákladní spojky" je nesmysl. Věc, o kterou se přu s Bramem dlouhodobě, je, jak se vlastně na ty nákladní spojky ten nákladní vlak dostane přes ROPIDí metro. Jak se náklad dostane do špičky na trati 011? Jak se bez přesmyku (ve který bohužel nevěřím, ač bych rád) dostane přes běchovické zhlaví Libně, hovoříme-li o intervalu osobky 7,5 - 10 minut proloženém rychlíky? To samé 221 a 171... V době špičky osobní dopravy jsou ty spojky volné a pokud na ně lze odklonit část osobky, která neprojde Smíchov - hl.n., mělo by se tak stát. Což znamená tyto spojky na to připravit a realizovat jak Krč, tak Malešice vč. dvoukolejky mezi Chuchlí a Běchovicemi. Tangentě ML Roztoky - Libeň obecně něco chybí. Možná protažení kousek dál za Prahu (Říčany ?), aby nebyla závislá na jen Praze, která vlak nemá zažitý (bez přesmyku v Libni je to ale nemyslitelné) a na Roztokách, které bývaly dost v autobusech a autech nebo do centra (jak to vypadá teď nevím). Jako srovnání s tangentou mezi Úvaly/Brodem a Černošicemi bych jí nebral. Okolí Radotína a Klánovic své zájemce dá. Při intervalu Os na 171 pod 15 minut (což je reálné až s klemem) bych počítal s odklonem dvou párů Os do hodiny přes Krč a Zahradní Město, které budou zároveň rozšířením směrové nabídky. Krč je zajímavá buď metrem D nebo rozumnějším ztvárněním Kačerova. Nabídne rychlé spojení do oblasti Jižního Města, Libuše, Pankráci, Michle jak od 171, tak od 011 a 221. Zahradní Město je zajímavé autobusovou severojižní tangentou i tramvajovou radiálou. Podle mého to bude velmi významný přestupní bod. Malešice doplňují tovární a obchodní zónu a přestup nahoru na Holešovice, Sedlec a 091. Dnes ještě ne, ale po dokončení staveb bude ta tangenta, současně posilující pásmo na Český Brod i Černošice na místě. Z pohledu III.TŽK i tím, že to přes Smíchov jednoduše neprovezeme a radiálu je potřeba nějak odlehčit. TZ: Rozumím delším JD v případě delšího intervalu, ale nemyslím si, že by vlastník měl dopustit metro příměsta do doby než to bude mít jak procpat do Prahy (diametr). Pod deset minut mi to přijde zralé na samostatnou infrastrukturu pro S-Bahn. Rakovník přes Beroun mi nepřijde moc pravděpodobný. Ano, pokud by byly nějaké zrychlenky do Berouna, asi by mohlo být variantou při hybridním vozidle zavítat s jeho částí směrem na Hýskov (přímý rychlý vlak ze Závodí by mohl najít zájemce), ale osídlení tímhle směrem mi přijde dost řídké a současné obsazení Regionovy od Rakovníka mi vizuálně nepřípadá nějak významné. Ale jak jsem psal, jezdím přes Beroun v blbé časy. Rychlé vlaky jen pro Beroun mi přijdou moc. Možná ve špičkách, ale 15 minutám nevěřím. Tolik lidí na Berounsku snad ani nežije. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5563 Registrován: 6-2005 
|
Vhd_sl: A je Vám jasný, že z těch Hořovic bude do Kyšic chybět odhadem 35 kilometrů? Trasa uzemně stabilizovaná a tunelů tam zase tak moc není. Vůbec nevím, zda to má cenu v Hořovicích dělit na půl - pravda peníze jsou omezující, ale aby odbočka do Berouna a odbočka d Hořovic nestály srovnatelný peníz.
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12734 Registrován: 5-2002
|
Bram: což je vidět pěkně na stanici metra A Depo Hostivař Jenže ta primárně vznikla jako přemístění relativně silného přestupního bodu A-3XX ze Skalky, kde příiš mnoho busů prudilo místní sídlištníky. Teprve poté někoho napadlo ohnout ty busy na kilometricky bližší Háje, kde se ještě víc ucpává C. Kam to dooscilovalo teď, už ale nějak nesleduju... |
|
Luboš_3.21
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 932 Registrován: 4-2014 
|
No cca dalších 20 let se žádný VRT mezi Prahou a Plzní se asi stavět nebude, a ani žádné odbočky do Berouna Hořovic atd. také ne, takže se raději vraťme aktuální situaci na koridoru a přestavbě Berouna. Protože nový Beroun s žádným tunelem mezi Prahou a Berounem a nějakými odbočkami na nový VRT jaksi nepočítá, takže se pořád bude jezdit v současné trase. Ale na SŽDC uvažují o zavedení Autobloku mezi Smíchovem a Radotínem. Důležité je hlavně optimalizovat trasu Praha - Beroun, bohužel to bude podle SŽDC v původní trase, ale stále se objevují nové překážky, že starostové nechtějí hlučné vlaky, protihlukové stěny a mechanizaci,která tu revitalizaci bude provádět. Jenže bez té těžké mechanizace, která cca na 2 roky zatíží obce, se žádná těžká optimalizace dělat nedá, ale do Prahy kvalitní a rychlé spojení chtějí, takže asi jim nezbude nic jiného než přistoupit na kompromis a výměnu oken za plastová, které dostanou domky, které stojí podél trati a jsou tím hlukem ohroženy nejvíce. Jo a ještě připravovaná novinka z Plzně, mělo by dojít k úplnému zrušení Žst. Plzeň Koterov a stanice bude nahrazena zastávkou Plzeň Slovany a dále by mělo dojít k úplné likvidaci stávajícího ranžíru Plzeň Koterov, kde poté bude ČDC ty svoje šroty vagony určené k likvidaci parkovat toď otázka?, protože koterovský ranžír je plný takovýchto deponovaných šrotů. Viz příspěvek č.862 uživatele BVK v tomto vlákně ze dne 9.1.2017 hod:09:03:49 (Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 904 Registrován: 1-2006 |
Mibl: Každá generace má své poslání. Aktuální měla dokončit III.TŽK. Je otázkou, zda to není nad její síly. Zda by si v některých místech neměla pomoci zárodkem jinudy trasované VRT, pokud je vhodnější řešení alibismem zástupců autorit finančně nedostupné. Těch 35 km (nebo celá trasa?) je na další generaci, najde-li za co to postavit a hlavně udržovat v provozu. Nám by mělo to, co bylo postaveno v posledních letech mezi Berounem a Plzní, kapacitně stačit. Ostatně jak by to vypadalo. Nedostavit koridor a mezi těmi městy pokoušet další drahou trať... :-) |
|
Bobmaster
|
|
|
Neregistrovaný host 37.188.224.40 |
Vhd sl: děkuji za názor. Je mi líto, ale asi se neshodneme v pohledu na věc. Já prostě vnímám železniční dopravu v Praze jako dvě oddělené skupiny - osobní a nákladní. Každá by měla mít svoji infrastrukturu, protože příměsto má své specifické nároky. Dálkovka a náklady spolu dokážou nějakým způsobem vyjít, teda pokud nejde o VRT. Jak jste uvedl, odklonění určitého počtu vlaků S9 přes Krč a Vršovice - to opravdu vidím jako tu nejvíc nouzovou variantu. Kapacita tam sice je (kromě Vršovic), ale prodloužení jízdní doby, nepravidelnost pro cestující (musí sledovat kam který vlak jede), minimální přepravní proudy (subjektivní dojem, věřím že třeba ROPID to má zmapované líp), to všechno mluví proti tomuto řešení. Raději přidat třetí kolej přes Vltavu (a jestli mají památkáři problém, ať to napřed proberou s lidma v ranních vlacích na Prahu, když to přežijí tak můžeme brát jejich hlasy vážně) a zabývat se tratí 171. Jinak do budoucna si umím představit linku Radotín - Běchovice, která bude mít na obou stranách návaznosti na S1 a S9, samozřejmě s patřičně upravenou infrastrukturou. Ale to je opravdu hudba vzdálené budoucnosti. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5564 Registrován: 6-2005
|
Nám by mělo to, co bylo postaveno v posledních letech mezi Berounem a Plzní, kapacitně stačit. Já myslím, že i tady dost jasně platí, že rychlost - atraktivita - četnost spojení - kapacita spolu jasně souvisí. Jakkoliv to z Wilsonu na G.n. srazit pod šedesát minut bude fajn. Když ale přihodíte těch (spíše) 30 kilometrů navíc, tak se dostanete na 40 minut. A to asi i s vlaky v sestavě 380 + RIC 200.
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2942 Registrován: 5-2004 |
Mladějov: No pokud chceš řešit detaily k nějakému výchozímu stavu za 15 let, tak je to zbytečná diskuse a úplné vaření z vody, ... Tak to je vaření z vody každá úvaha o budoucnosti infra. Je to 20 let, co byla v plném proudu stavba prvního úseku koridorů... |
|
djst
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 604 Registrován: 8-2014 |
úsek Praha hl. n. - Praha-Smíchov Když si vezmeme 10 minut S7: 00, 10, 20, 30, 40, 50 Přidáme 20 minut S6: 05, 25, 45 Do vhodných mezer dáme Plzeňský Ex a R: 15, 35 A završíme jednou do hodiny S65: 55 ... máme krásných 5 minut. Samozřejmě by bylo třeba to dobře zkoordinovat a S6 a S65 zařadit na Smíchově do správné mezery nějakým třeba 5 min pobytem. Chybí nám tam Švejk a dále taky případný kratší interval na S65. Ovšem pokud se vybuduje 4. nástupiště na Smíchově se spojením na trať na Zličín, mohlo by tam S65 končit (a uvolnit místo v 55 Švejkovi), přípoj na hlavní (ne-li dál) každých 5 minut není vůbec špatný. Mimo špičky (v době, kdy S6 à 60 min) může klidně S65 jet až na hlavní. Bylo by lepší se zbavit omezení 30 na Vyšehradu, ale i bez něj se 5 minut vyjezdit dá. Problémem může být křížení trasy vlaku směr Beroun s trasou S6/S65 směr Praha na Smíchově, pokud možno na pražském zhlaví. Pak je potřeba ještě vyřešit naskládání takového počtu vlaků na hlavní. úsek Praha-Smíchov - Praha-Radotín Vložíme-li před zastávku Velká Chuchle (na straně Smíchova) výhybky mezi tratěmi, můžeme kdesi v úseku Velká Chuchle (vč.) - Radotín (vč.) předjet Os rychlíkem, resp. Ex. Pokud zůstane Velká Chuchle slabší zastávkou (pokud nebude posunuta směrem k zástavbě), můžeme ji nechat Os vlaky do Řevnic (ty, které nejsou předjížděny) projet. Sice tím vytvoříme v úseku Radotín - Řevnice střídavě interval Os 12-8-12-8-... úsek Praha-Radotín - Řevnice Díky tomu, že jsme si vytvořili střídavý interval 12-8 (a R/Ex jede v té 12 min mezeře), by měl tak akorát uhnout Os končící v Řevnicích rychlíku. Je to těsné, ale jestli dobře počítám, tak ano. V Mokropsech by se hodily kolejové spojky. Stačí jedno (pražské) zhlaví. Umožnilo by to o víkendu provádět údržbu bez větších problémů. úsek Řevnice - Beroun Asi žádný komentář. Os interval 30 min (šlo by i 20 min). Snad jen, že MIMO špičku by bylo při zpoždění Os nebo R předjet mezi Karlštejnem a Z. Třebání (resp. Z. Třebaň - Řevnice) Os tím způsobem, že by se Os uhnul na vjezdu do stanice na levou kolej a na odjezdu z další stanice by se vrátil na správnou kolej. Mezitím by ho R předjel. úsek Beroun-Rokycany Ex bez zastavení, R zastavuje Beroun, Zdice, Hořovice, Kařez (pokud Os po hodině, asi bych i vynechal), Rokycany. Otázka zní, zda není Ex+plzeňský R+Švejk na úsek Praha-Zdice hodně. Ex sice nikde nestaví, ale bere lidi rychlíku. Takže, ač nerad, se přikláním ke zkrácení Švejků do Zdic a navázání na rychlík se zajištěným přípojem - tedy čekací doby třeba až 20 minut. Tím mimo jiné vymýtíme nezávislou trakci z 171. úsek Rokycany - Plzeň Vložené spoje Rokycany - Plzeň v intervalu 120 min (proklad s Os Beroun - Plzeň, celkový interval 30 min), může jít o prodloužení Os Mirošovky. Ve špičkách posilové vložené spoje Plzeň - Rokycany (- Kařízek).
pokud mi chcete poslat mail, klikněte zde
|
|
Ythomas_ct
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2279 Registrován: 10-2009 
|
Ad Bram: Vskutku zajímavé počtení, jak někteří zdejší myslitelé řeší vlakovou dopravu do šestnáctitisícového města pomocí VRT [crazy]. ...a přitom v jiném patnáctitisícovém městě (pravda, je to o tisícovku míň) v jiném koutě republiky by zastavování leckterých vlaků radši úplně zrušili... Mimochodem je v této souvislosti zajímavé sledovat, jak je leckým českotřebovský terminál označován za zbytečný a nepotřebný, zatímco parkoviště P+R u VRT zastávky kdesi na Vysočině je pro někoho naprosto geniální řešení... ...a předem se omlouvám, že některé následující reakce možná vyvolají nečitelnost této diskuse... Ad djst: ...máme krásných 5 minut. Mohu se zeptat, kde v takovém modelu jezdí/má jezdit nákladní doprava? Když pominu dálnici D5 a PPS Děčín/Bad Schandau... |
|
djst
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 605 Registrován: 8-2014 |
 Ythomas_ct:"Mohu se zeptat, kde v takovém modelu jezdí/má jezdit nákladní doprava? Když pominu dálnici D5 a PPS Děčín/Bad Schandau..." Samozřejmě by bylo nejlepší (pokud už máme zůstat v původní stopě) zvýšit počet traťových kolejí alespoň Radotín - Dobřichovice. Jenže úsek Černošice - Mokropsy. Snad by se to dalo tam i zahloubit (čímž by se dala třetí, případně i čtvrtá nacpat někam pod silnici), vyřešila by se tím i otázka hluku a rozdělení Černošic tratí na dvě poloviny. Samozřejmě by to něco stálo. Ale jsme v záplavovém území. A to nevím, jak to je s takovými stavbami pod úrovní terénu.
pokud mi chcete poslat mail, klikněte zde
|