| Diskuse » Archiv 2017 » Železnice » Elektrizace tratí » Archiv diskuse Elektrizace tratí do 07. 07. 2017 | předcházející | další |
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 07. 07. 2017dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 239 Registrován: 3-2017 
|
Kdyby se udělala nějaká spojka mezi Klešicemi Jeníkovicemi, tak by se daly natáhnout dráty v úseku Moravany-Chrumesto-Klešice-Jeníkovice-Přelouč a ta trať by mohla sloužit jako alternativa ke koridoru v případě mimořádné události |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2094 Registrován: 3-2011 
|
Hajnej: Berete mi to z úst. Asi tak jsem svůj názor na jadernou x tepelnou energetiku myslel - jádro je v tomto ohledu zkrátka ekologičtější, když se to vezme kolem a kolem a se všemi aspekty. S tou účinností jsem se trochu pomýlil, vážně jsem měl za to, že ta tepelná z toho i přes dnešní vyspělé technologie pořád vychází hůře. Docela zajímavý článek výše taky poslal uživatel Peva, kdy podle něj je hlavně v otázce onoho záboru půdy atomová elektrárna se svým "příslušenstvím" méně náročná než uhelná. I to je dle mého názoru důvod, proč se zabývat atomovou energií a považovat ji v dlouhodobém horizontu jako perspektivní (přestože zásoby uhlí minimálně na pár desítek let ještě máme, ale co potom). Jako příklad jsem proto uvedl právě Francii, kde podle posledních statistik vyrábí 76 % elektřiny atomové elektrárny. ROMMEL: Ačkoliv se to nezdá, ony i jiné státy než "vaše" Rusko mají jaderné technologie vyzkoumané do takové míry, že jsou schopny stavět reaktory a celé JE vlastními silami. Nevím jak je na tom třeba Německo, ale minimálně firmy jako Areva nebo Westinghouse, které se taky ucházejí o Temelín, určitě vědí, co dělají. Docela souhlasím s názorem Martysse, že je určitě vhodné si "osahat" i jiné technologie, než jsou tu dosud k dispozici, protože jen tím získáme potřebné zkušenosti a mimo jiné i kontakty. To není o žádných dolárech ze západu, z východu nebo třeba ze severu, to je jen o ochotě se učit novým věcem, technologiím a snaze být stále na výši.
Nevědět je špatné. Nechtít vědět je mnohem horší.
Vítejte v zemi neomezených možností. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 82 Registrován: 1-2014 |
add Matijak : v rámci toho že nie som Stalinov/Leninov potomok,a ani s Putinom nie som rodina tak nejaké "moje" Rusko nie je ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") mno....Westinghouse pokiaľ viem požiadal o ochranu pred veriteľmi a je dosť možné že ho ani japonci nezachránia....Areva detto....keby nie francuzskeho štátu tak už by možno ani neboli...ako ja nevravím že tieto dve firmy nikdy nedokážu postaviť AE....ale že pri ich súčastných "úspechoch" pri výstavbe nových blokoch,kedy sa výstavba významne predražuje a predlžuje a začína to miestami vyzerať ako "nekonečný príbeh"..tak neviem či to by bolo vhodné pre buducnosť českej jadrovej energetiky ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") odporučam prečítať nejaký rozhovor s Danou Drábovou...celkom zaujímavé myšlienky  David_jaša:"Takže má víceméně stejný problém jako vítr/slunce. Vyrábí se tehdy, když potřebuje elektrárna a ne tehdy, kdy chce zákazník. Řešení to má taky víceméně stejné." ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
27
|
|
|
Neregistrovaný host 193.179.13.239 |
David_jaša: Je dost rozdíl pracovat s P = ~konst. u JE a P = <0;pmax> dle současného počasí... |
|
Pozorný čtenář
|
|
|
Neregistrovaný host 193.35.102.253 |
Jo Areva ... ta rozhodně ví co dělá ... třeba ve Finsku. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 838 Registrován: 8-2006 
|
David Jaša: Vyrábí se tehdy, když potřebuje elektrárna a ne tehdy, kdy chce zákazník. Toto je už delší dobu na jaderkách řešeno Podpůrnými službami, kde si dispečink ČEPSu diktuje, na jakém výkonu má daný blok JE pracovat a můžu říct, že na blocích EDU se tato služba hojně využívá. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1079 Registrován: 10-2007 |
To sice je, ale mně šlo o tu účinnost. Ta je u AE kvůlivá nižší teplotě páry citelně menší a odvod tepla spalinami u "uhelky" to obávám se nevytrhne... Tím nechci říct, že by se mi nějaká ta další atomka nelíbila, určitě by byla ve výsledku ekologičtější, než ta uhelná. Jenom nemám moc rád, když se věci propagují věcně nesprávnými argumenty... Tak hlavně projekt VVER 1000 ETE projekt z hloubi 70. let. Ledvice je to nejmodernější, co trh v 21. století nabízí. Bez nějakého pokusu o flamewar....na účinnosti se dá dívat různými způsoby. Třeba tak, že cennou chemickou surovinu je škoda prohnat komínem a lze jí použít jinde. Uran jiné rozumné než energetické využití nemá, pokud tedy do toho nepočítáme jaderné hlavice a střely z ochuzeného uranu. krajiny na západ od nás ?? to myslíš tie ktoré budu zatvárať AE ? Nic se nejí tak horké, jak se to uvaří. o čo menej su zelené doláre z krajín ako Ukrajina,Slovensko,Maďarsko, Barva je stejná, ale je jich jaksi méně či třeba nezaplatí vůbec. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13853 Registrován: 5-2002 
|
Mss: na účinnosti se dá dívat různými způsoby. Třeba tak, že cennou chemickou surovinu je škoda prohnat komínem a lze jí použít jinde Obávám se, že mícháš dohromady účinnost s něčím trochu jiným. Nejde totiž jen o to, že místo tun uhlí stačej kila uranu, ale jde i o to, že se nížší termodynamická účinnost jaderky projeví tím, že při stejném výkonu produkuje víc odpadního tepla. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1080 Registrován: 10-2007 |
Obávám se, že mícháš dohromady účinnost s něčím trochu jiným. Ano...řekně, že to byla spíše efektivita. de i o to, že se nížší termodynamická účinnost jaderky projeví tím, že při stejném výkonu produkuje víc odpadního tepla. Tak je celkem logické,že ultrabezpečná dvouokruhová elekrárna nemůže konkurovat jednookruhové.. |
|
zvukař
|
|
|
Neregistrovaný host 109.73.212.207 |
Martyss: Nedávno jsem diskutoval s průvodkyněmi (mimochodem, velmi dobře znalými) v návš. centru JETE, na téma využití nízkopotenciálního odpadního tepla, například ve velkoplošných sklenících. Shodli jsme se v tom, že by to asi bylo možné a ekonomicky výhodné, ale muselo by se chtít. Přitom krajina kolem JETE si o něco podobného přímo říká. Píši jen pro zajímavost, že to s tou účinností nemusí být zase tak špatné a pouštět teplo do vzduchu by mělo být jen nouzové řešení. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4954 Registrován: 9-2011 
|
pouštět teplo do vzduchu by mělo být jen nouzové řešení. By mě fakt zajímalo (bez ironie), jak velkej by ten skleník musel bejt, aby byl schopnej absorbovat ty gigawatty tepla. A většina toho tepla se stejně nakonec "ven" dostane, takže "ekológicky" si v konečným důsledku moc nepomůžu. A co se nedostane ven přes sklo, tak to se dostane ven v cukrech, který nakonec spálíme ve svým bachoru a tepelně uvolníme přes sebe ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3246 Registrován: 5-2004 |
Vasekpetr1: jasně, nicméně ČEZ si to od ČEPSu nechává určitě dobře zaplatit, protože dělat něco takového jde proti ekonomické logice u JE. ROMMEL, 27: fajn, tak to otočme. Mějme soustavy s jediným zdrojem: 1. VE na přehradě 2. paroplynová elektrárna 3. VE na řece (předpokládejme průtok >> hltnost) 4. JE 5. Větrník 6. Slunečník a normálním rozložením spotřeby (skoro nic v noci, přes den a večer několik špiček a sedla). Jak na tom budou co se týká potřeby akumulace: a) v kterých soustavách bude akumulace elektrické energie vůbec potřeba? b) jak budou soustavy s potřebou akumulace seřazené podle potřebného výkonu a zásoby energie? Mě z toho vychází to, že pro energetiky postavené na jádru nebo průtočných VE vs. slunci/větru platí: a) obojí potřebují akumulaci b) JE (nebo třeba průtočná VE) potřebuje menší výkon/zásobu energie v akumulaci míň než vítr/slunce tedy rozdíl mezi nimi není v principu (a), ale jen v míře (b). Martyss: Tak je celkem logické,že ultrabezpečná dvouokruhová elekrárna nemůže konkurovat jednookruhové.. Tady bych velkej rozdíl neviděl, dle WP mají varné reaktory bod varu 285 °C, což je víceméně stejně jako těch výše zmíněných 256 °C v Dukovanech (oproti 600+ °C v Ledvicích určitě ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") ). Bezpečnost bude ve výsledku taky podobná, BWR má menší nároky na okruh (poloviční tlak) i kontejnment (který kromě reaktoru musí pojmout i turbínu), a obojí vyžaduje neustálé aktivní chlazení k tomu, aby se předešlo explozi primárního okruhu. (Příspěvek byl editován uživatelem David_Jaša.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3247 Registrován: 5-2004 |
Ještě k: Matijak: "Nevím jak je na tom třeba Německo, ale minimálně firmy jako Areva nebo Westinghouse, které se taky ucházejí o Temelín, určitě vědí, co dělají." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1082 Registrován: 10-2007 |
Tady bych velkej rozdíl neviděl, dle WP mají varné reaktory bod varu 285 °C, což je víceméně stejně jako těch výše zmíněných 256 °C v Dukovanec. Jsou tam další čerpadla, které účinnosti dále snižují.. Bezpečnost bude ve výsledku taky podobná, BWR má menší nároky na okruh (poloviční tlak) i kontejnment (který kromě reaktoru musí pojmout i turbínu) U BWR v kontejmentu zádná tubína není. Navíc mimo kontejment jde aktivní pára pro pohon tubíny. U PWR je hezky všechno aktivní v kontejmentu a když se něco podělá, tak to tam taky zůstane bez ohrožení okolí. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3248 Registrován: 5-2004 |
U PWR je hezky všechno aktivní v kontejmentu a když se něco podělá, tak to tam taky zůstane bez ohrožení okolí. Pokud zůstane funkční chlazení. To, že chlazení musí zůstat funkční za všech okolností, jinak jakýkoliv vodní reaktor bouchne, je důvod všech vylepšování JE po Fukušimě. Včetně takových, jako jsou ty naše, které s konstrukcí reaktorů ve F. mají společné jen to, že je v reaktoru voda pod tlakem vyšším než atmosférickým. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1084 Registrován: 10-2007 |
To, že chlazení musí zůstat funkční za všech okolností, jinak jakýkoliv vodní reaktor bouchne, To není pravda, k výbuchu dojít nemusí, ale samozřejmě s velkou pravděpodobností dojde k roztavení paliva... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 839 Registrován: 8-2006
|
Jenže když se začne tavit palivo s aktivní zónou, tak se začne tvořit vodík do výbušné koncentrace a to je právě ten největší průser, na který dojela Fuku a hrozilo by to i u nás. Prostě jaderka potřebuje vodu na chlazení a elektřinu pro čerpadla, která tu vodu budou prohánět na věže nebo KJT (koncový jímač tepla). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1793 Registrován: 5-2002 |
Ad David Jaša: Jo, při odignorování otázky "kam s ním" je JE hezká věc. Jen neodignorovávejte a položte si otázku č.2, kam s těmi všemi větrníky (slunečníky), kterými byste tu jaderku měl nahradit a pozor, k náhradě jaderného bloku o nějakém výkonu vám rozhodně nestačí větrníky o celkovém stejném instalovaném výkonu protože viz níže. Byť drahá. Dnes už na jednotku energie zhruba dvojnásobně oproti větru Možná když fouká (nesmí foukat ani moc ani málo), jinak se dostanete do stavu, kdy JE stále elektřinu vyrábí, ale halda větrníků stojí. Btw: Co si mám představit pod pojmem "zaručená cena"? Cena je snad závislá od toho, zda elektřinu někdo chce ne? Všechny ty ekomamlasí "záruky" pro výrobce elektřiny z větrníků a solárních panelů tahané z našich kapes akorát slouží k deformaci trhu (kolik větrníků a solárních elektráren by se uživilo na nedeformovaném trhu?) a k obohacení několika jedinců. Mě by se líbilo, kdyby se tu postavil Transatomic nebo něco na ten způsob, co by dokázalo jet na vyhořelé palivo Ano souhlasím, elektrárna s reaktory tzv. IV. generace by tu vůbec nebyla špatné řešení. ... jednu jaderku (která vyrábí elektřinu pořád) než postavit haldu větrníků (které vyrábějí jen když přiměřeně fouká). Takže má víceméně stejný problém jako vítr/slunce. Vyrábí se tehdy, když potřebuje elektrárna a ne tehdy, kdy chce zákazník. Řešení to má taky víceméně stejné. Tohle jste nemyslel vážně, že ne? Už to tu naznačil někdo přede mnou: Zatímco jaderná elektrárna vyrábí elektřinu s konstatním a předem známým výkonem (který se také dá regulovat, byť ne tak rychle) a dá se tedy s velikou výhodou použít jako základní zdroj (spotřeba elektřiny v tomhle státě nikdy není nulová, i ve dvě hodiny v noci máte spoustu spotřebičů, které jedou na elektřinu), tak větrníky vyrábějí pouze tehdy když přiměřeně fouká vítr a ten rozptyl výkonu od 0 až do Vmax je prakticky náhodnou proměnnou, z čehož má "radost" zejména přenosová síť.
Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 83 Registrován: 1-2014 |
DJ : nič v zlom ale začínaš tu miešať hrušky s jablkami a splietať krížom-krážom.....![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]") poprosím,občas sa mrkni do nejakej múdrej knihy....lebo niektore perličky čo tu padaju.... ![[ko]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ko.gif "[ko]") David_jaša:" a normálním rozložením spotřeby (skoro nic v noci, přes den a večer několik špiček a sedla)" viď priložený obrázok (síce je to zo SR ale pre predstavu stačí) rozdiel je max 800/1000 MW....to jest 1/3-1/4 medzi denným maximom a minimom...takže to je skoro nič v noci ??? okrem civilného obyvateľstva existuju aj také fabriky (oceliarne,rafinérie,papierne,cementárne,...) kde výroba ide non-stop....to fakt máš za potreby trieskať maximálne sobotkoviny o nejakých spásonostných vrtuliach a akumulácii Martyss:"Uran jiné rozumné než energetické využití nemá, pokud tedy do toho nepočítáme jaderné hlavice a střely z ochuzeného uranu" ochudobnený urán ktorý sa používa do projektilov je ODPAD ktorý vzniká pri obohacovaní uránu na energetické účely to akože Rosatom neplatí dodávateľom ?? ![[coze]](https://www.k-report.net/discus/clipart/coze.gif "[coze]") máte aj nejaké overiteľné info že trebars Škoda JS nema zaplatené resp. musí ísť pod cenu,alebo len tak ideovo okydávate všetko čo nie je "prozápadné" ?? a čo sa týka tu načatej debaty,ohľadom využívania odpadového tepla....dnes kedy sa naháňa v uhelkách zopár stupňov všade možne len aby sa zvýšila účinnosť,kedy sa používaju nové materiály aby sa mohla energia uhlia čo najviac využiť,má tu niekto pocit že doteraz energetikom nenapadlo ešte nejak využiť odpadové teplo ?? to že teplota spalín idúcich do komína má cca 130 ´C má dôvod okrem iného že pri nižšej teplote by nastala nízkoteplotná korózia na posledných častiach ekonomizéra a výmeníkov,taktiež pri znížení teploty spalín by museli byť použité silnejšie ventilátory a vyššie komíny aby boli zachované rozptylové podmienky a v neposlednom rade....treba porozmýšľať nad teplotným spádom....od toho sa odvíja takmer všetko ešte obrázok (Příspěvek byl editován uživatelem ROMMEL.) |
|
Pezos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 612 Registrován: 4-2014 |
Peva: "spotřeba elektřiny v tomhle státě nikdy není nulová, i ve dvě hodiny v noci máte spoustu spotřebičů, které jedou na elektřinu" ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") http://www.ceps.cz/CZE/Data/Vsechna-data/Stranky/Zatizeni.aspx (vyžaduje Flash) Poslední noc bylo minimum zatížení přes 6000 MW (přibližně 2/3 zatížení ve špičce). ROMMEL:"okrem civilného obyvateľstva existuju aj také fabriky (oceliarne,rafinérie,papierne,cementárne,...) kde výroba ide non-stop...." U civilního obyvatelstva netřeba zapomínat na veřejné osvětlení - jedna lampa možná moc nežere, ale několik stovek tisíc... (Příspěvek byl editován uživatelem pezos.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 783 Registrován: 6-2016 |
Pezos: Před dávnými lety nám slaboproudařům při výuce základů silnoproudu říkali, že veřejné osvětlení bylo realizováno hlavně proto, aby uhelné elektrárny měly co možná konstantní zátěž. Protože měnit výkon kotle jde pomalu a to oběma směry. Dneska, pravda, trochu pomohou přečerpávačky, o5 v obou směrech. A ve špičce pomohou ještě elektrárny vodní (když je dost vody). A velcí spotřebitelé mají stále (alespoň se tak domnívám) své odběrové diagramy, jejichž porušení v obou směrech platí penalizačními penízky! |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3065 Registrován: 3-2007 |
Bez Marcela to tu hrozně klouže do věcných diskusí... Kam vlastně zmizel, na prázdniny do Latour de Carol? |
|
Pezos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 614 Registrován: 4-2014 |
honzaklofar: Jistě, cílem bude co nejmenší rozdíl ve spotřebě mezi nocí a dnem. Jenže v diskusi se objevilo tvrzení o zatížení skoro nic v noci (Příspěvek byl editován uživatelem pezos.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1085 Registrován: 10-2007 |
tak se začne tvořit vodík do výbušné koncentrace Klíčové slovo je rekombinátor vodíku len tak ideovo okydávate všetko čo nie je "prozápadné" ?? Jenom v daném oboru pracuji... ochudobnený urán ktorý sa používa do projektilov je ODPAD ktorý vzniká pri obohacovaní uránu na energetické účely [happy] No odpad - https://en.wikipedia.org/wiki/Uranium-238 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 784 Registrován: 6-2016 |
Pezos: Z mé strany to ani náhodou nebyla výtka, jen konstatování. Ono "skoro nic v noci" je patrně v dotyčném indukováno mediální masáží na téma "úsporné LED žárovky"![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") . Ze silařiny ještě jedna stará vzpomínka - soudruzi potřebovali mít poměrně stabilní napětí v síti nn (aby obyvatelstvu fungovaly televizory) a tak trochu snížili frekvenci. Ale už se dovážely první digitronové hodiny, řízené kmitočtem sítě. Prý hodně lidí chodilo reklamovat, a tak se v noci trochu "zrychlilo", aby počet period za den byl pokud možno správný! Elektřina je fakt mocná kouzelnice ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") |
|
Jeffer
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 774 Registrován: 1-2005 
|
Ja mám rád túto mapu: https://www.electricitymap.org/ Človek si môže porovnávať farebnosť krajín. „Prekvapivo“ sú na tom najlepšie tie, ktoré majú veľa jadroviek (Francúzsko, Fínsko, Švédsko, …), alebo prírodné podmienky na stavbu vodných elektrární (Nórsko, Švédsko, Rakúsko, …). Nemecko s dôrazom na veternú/slnečnú lieta hore-dole podľa počasia a dennej doby. Nehovoriac teda o tom, koľko „zbytočného“ výkonu musí mať v konvenčných zálohách.
Grrrrrr... Gorrrrr... Gorila! (14.2.2003 v Košiciach na stanici na R604 Dargov do Bratislavy)
|
|
Poklop D400
|
|
|
Neregistrovaný host 109.80.234.119 |
Jak (ne)pracují a (ne)dodávají FVE a větrníky v čase můžete online sledovat tady: https://www.agora-energiewende.de/en/topics/-agothem-/Produkt/pro dukt/76/Agorameter/ Lítá to v rozmězí 0 až 90 % procent instalovaného výkonu. Berte to jako agregovaná data z celého Německa. Teoreticky by větrníky měly dodávat přibližně stejně, protože (ne)fouká všude jinak. Jinak řečeno: Měly by se vyrovnávat přebytky a nedostatky výkonu díky různému počasí na obrovské ploše. Kecy. Ano je z toho vidět, že fotovoltaika vyplňuje denní odběrové špičky, ale pro krytí základní spotřeby je k ničemu. |
|
micek
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 106 Registrován: 11-2015 |
Peva: "Btw: Co si mám představit pod pojmem "zaručená cena"? Cena je snad závislá od toho, zda elektřinu někdo chce ne? Všechny ty ekomamlasí "záruky" pro výrobce elektřiny z větrníků a solárních panelů tahané z našich kapes akorát slouží k deformaci trhu (kolik větrníků a solárních elektráren by se uživilo na nedeformovaném trhu?) a k obohacení několika jedinců. " Je to přesně co píšete, jen si místo "ekomamlasů s větrníky a soláry" dosaďte "atommamlasy s JE" Jede o to, že výstavba JE je dlouhodobá a drahá věc a investora by nemile překvapilo, kdyby po dokončení zjistil, že podle aktuální ceny na trhu se mu nově postavená JE do konce životnosti nezaplatí. Proto se snaží domluvit se státem zaručené ceny na dlouhé roky dopředu. Viz např. Stát by měl ručit za pevnou cenu elektřiny z Temelína, žádá šéf ČEZ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 275 Registrován: 3-2017
|
Tak mě napadlo, že když už se na 272 od GVD2018 zavedl hodinový takt,tak kdyby se zelektrifikovala, mohla by se sem prodloužit linka S1 PID v režii 471.
Mám prostě od Pánbíčka boky jako skříň, jako skříň, co naplat, když k_tomu ráda jím, ráda jím, co naplat, o liposukci vím, dobře vím, však za plat si život osladím, osladím.
|
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10453 Registrován: 3-2007 |
Ze silařiny ještě jedna stará vzpomínka - soudruzi potřebovali mít poměrně stabilní napětí v síti nn (aby obyvatelstvu fungovaly televizory) a tak trochu snížili frekvenci. Prosím o odborný výklad. |
|
Zvukař
|
|
|
Neregistrovaný host 109.73.212.207 |
Mladějov: Také jsem "jenom" slaboproudař. Ale ještě před rokem 1989 jsme měřili frekvenci v síti přesnými přístroji a nikdy jsme nenaměřili pod 49,85 Hz. Možná, že jsme měli štěstí, nevím. Prý ochranné obvody v rozvodnách byly nastaveny na 49,75. Ale to je JPP. Že se to v noci "dotahovalo", je fakt. Za 24 hodin to vycházelo přesně. Jestli se ten nepatrný pokles mohl nějak významněji projevit, nedokážu posoudit. Zdá se mi to ale zanedbatelné. |
|
Dj_tisíc_sluncí
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 309 Registrován: 7-2005 
|
Zvukař: "Mladějov: Také jsem "jenom" slaboproudař. Ale ještě před rokem 1989 jsme měřili frekvenci v síti přesnými přístroji a nikdy jsme nenaměřili pod 49,85 Hz. Možná, že jsme měli štěstí, nevím. Prý ochranné obvody v rozvodnách byly nastaveny na 49,75. Ale to je JPP. Že se to v noci "dotahovalo", je fakt. Za 24 hodin to vycházelo přesně. Jestli se ten nepatrný pokles mohl nějak významněji projevit, nedokážu posoudit. Zdá se mi to ale zanedbatelné." A jak se to dělá, takhle hýbat s frekvencí sítě?
...dnes večer v Klubu 19 na Kladně...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 844 Registrován: 8-2006
|
Můžu vás ujistit, že momentálně se kmitočet sítě pohybuje v odchylce maximálně pěti setin, což znamená rozmezí 49,95 - 50,05 Hz. Jsme v nějakých osmi bodech (přes vedení 400 a 220 kV) propojeni s Evropou a to moc nedovoluje cvičit s kmitočtem. S napětím je to jiné, to jezdí nahoru a dolů celkem razantně a od toho jsou právě ty regulace (ASRU) pro jednotlivé generátory, když mají zadané napětí uzlu v rozvodně (pro nás Slavětice). Budíky na elektrodozorně nelžou. |
|
M_g
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 820 Registrován: 6-2006 |
Jsou to zmatlaný dvě informace dohromady. Někdy kolem roku 1980 vymyslela nějaká hlavička v RVHP - přenosová soustava soustava mír, že ušetří energii ztracenou ventilačními ztrátami pohonů tak, že snížíme jmenovitý kmitočet na 49,5Hz. A tak se skutečně nějakou dobu regulovalo. Vyžadovalo to přestavení frekvenčních ochran. Žádná dorovnávka půlvln v noci nebyla! Po nějaké době se tato vifikundace zrušila a přestavilo se vše zpět na jmenovitý kmitočet 50 Hz. Opět bez dorovnávání půlvln. Vyšší kmitočet v noci vycházel jen z toho, že soustava byla odlehčena. Někteří rozvodní (Slavětice) nám v době 49.5Hz tvrdili, že "západní" soustava má v podmínkách napsán i bod, že za 24 hodin musejí vyrobit přesný počet sinusovek odpovídajících 50Hz. V té době bylo nemálo tam prodávaných hodin řízeno synchronními motorky. Takové hodiny u nás chodily "podle plotu". V současné době nevím, že by něco o dorovnávání počtu vln za den v kodexu soustavy bylo. Ale pečlivě jsem to nehledal. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4956 Registrován: 9-2011
|
kdyby se zelektrifikovala Jenže ona "se" nezelektrifikuje. A jaký význam by mělo tam jezdit namísto čtyřicetitunovým motorákem (který to kapacitně zvládá, a kdyby ne, tak se pojede dvojitě) stošedesátitunovou jednotkou? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13884 Registrován: 5-2002
|
Zvukař: Ale ještě před rokem 1989 jsme měřili frekvenci v síti přesnými přístroji a nikdy jsme nenaměřili pod 49,85 Hz. Docela přesným přístrojem byla běžná elektronková televize - přes obraz tam pomalu putoval tmavší pruh, vzniklý nějakými zázněji mezi půlsnímkovou frekvencí a "padesátkou". Když se pruh pohyboval nahoru, bylo v síti přes 50 Hz, když dolů, tak po 50 Hz. Stačilo zjistit frekvenci přecházení těch pruhů nahoru/dolů a přičíst/odečíst k 50 Hz a bylo... |
|
zvukař
|
|
|
Neregistrovaný host 185.33.139.69 |
Hajnej: máš v podstatě pravdu. I když to nebylo tak jednoduché (ona třeba klasická zářivka blikala ne 50, ale 100 Hz, v televizi zase byl problém mezi snímky a půlsnímky). Ale ten pohybující se pruh byl, třeba při osvětlení zmíněnou zářivkou, vidět velmi dobře. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 793 Registrován: 6-2016 |
Mladějov: Chceš po mě detaily staré tak 40 let Nicméně to zkusím - při velké zátěži rozvodné sítě můžeš buď klesnout s napětím, nebo snížit frekvenci. No a pokles napětí např. o 10 voltů v domácnosti, kde v klidu bylo nějakých 200V se na starých elektronkových televizorech poznalo. Já osobně jsem se s tím setkal na vojně, kde jsme měli z přípojku 220/50 Hz taženou vzduchem cca 1 kilometr (Chotusice - Kamajka), takže naprázdno tak 190 voltů jako špagáti jsme museli zprovozňovat staré křápy, pamatuju na výměnu odporu v sériovém žhavení a "doštelování" snímkového rozkladu. Záklaďáci pak byli spokojeni (koukali v maringotkách na televizi) a na oplátku nám pomáhali bez blbých keců udržovat sovětské radary, vyrobené v Polsku v provozuschopném stavu. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10473 Registrován: 3-2007 |
No já rozumím tomu, že je nějaký regulační rozsah třeba páry do turbíny, buzení generátoru, že když je velký odběr a tohle se vyčerpá, tak hrozí zpomalení, snížení frekvence a rozpad sítě, takže odpojuju zátěž..ale není mi jasná ta závislost "buď napětí nebo frekvence", teda. To mne zajímalo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 796 Registrován: 6-2016 |
"buď napětí nebo frekvence" - to musí vysvětlit silnoproudaři... Já sice pro sebe vysvětlení mám, ale stydím se ho tady popsat, neb silařina není můj šálek čaje. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4960 Registrován: 9-2011
|
Ono to spíš fungovalo podle toho, jak psal M_g: ve špičce - přetížení zdrojů, pád frekvence. V noci - odlehčení zdrojů, frekvence roste. Snižovat frekvenci (nějakou regulací) při nesnížení napětí nedělá dobře třeba asynchronňákům, přesycují se (i když pravda, těch půl hertzu nebude nějaký zásadní přesycení). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1582 Registrován: 11-2012 
|
190 voltů? To je ještě moc, když je venku chladno, tak dokážeme vyrobit i 150 voltů, ale to už se nastartuje tak dobrá polovina zářivek v mašině. Pak do toho někdo nakopne horkofuk a už letí směr rozvodná skříň nebo pro další prodlužky. xD
Klidně zaprodám svou duši peklu, pokud budu moct do konce života dělat jen na Kocourech a Škodovkách II. generace. To jsou mašiny, pro které se do práce těším.
Okolí neustále prudím tím, že mluvím pravdu, ale jinak su moc hodný... |
|
M_g
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 821 Registrován: 6-2006 |
Buď napětí nebo frekvence vysvětlí silnoproudař. V rozvodné st 3f soustavě je to pitomost. Stačí? Snižování frekvence má za důsledek snižování odběru, protože všechny točivé stroje kromě snížení ventilačních ztrát s nižším kmitočtem také snižují svůj odběr (výkon). Jen je v mnoha případech nutno pracovat déle, takže práce ušetřena není. (původně ta chytrá hlavička chtěla ušetřit i práci samotnou, ale zapomněla, že mnoho strojů, které se točí pomalej musí běžet kvůli tomu déle) Omezení výkonu z důvodu nízkého napětí by mohlo přicházet do úvahy jen v případě nutnosti práce generátoru s nižším účiníkem, než jmenovitý. To by musel být snižován výkon pro dosažená jmenovitého proudu (zdánlivého výkonu) pro krytí zvýšené výroby jalové energie. Pochybuji, že by k tomu docházelo, protože kompenzace na poměrně vysoký účiník byla požadována a při nedodržení penalizována. |
|
00_Hex
|
|
|
Neregistrovaný host 82.142.70.71 |
Vona ta mrcha termodynamika platí i kdyby se ideologové všech zemí po......ali |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 346 Registrován: 3-2017
|
Aleš Liesk- a proč se tedy elektrifikovala i trať 232, když Milovice a Lanškroun jsou velikostně totožná města?
Mám prostě od Pánbíčka boky jako skříň, jako skříň, co naplat, když k_tomu ráda jím, ráda jím, co naplat, o liposukci vím, dobře vím, však za plat si život osladím, osladím.
|
|
dráha
|
|
|
Neregistrovaný host 46.135.49.3 |
jitachru: že by počet cestujících z Milovic do Prahy byl stejný jako z Lanškrouna do České Třebové? Co najdete v ČT navíc oproti L, nebo naopak. Zatímco M jsou bývalé sidliště po Sovětské armádě, které osídlili Pražané, kteří nesehnali byt v Praze. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1549 Registrován: 11-2009 
|
No já nevím, ale smysl v elektrizaci Lanškrouna bych viděl v tom, že by se tam mohlo prodloužit osobákové rameno Pardubice - Třebová. Prostě dodrátování ocásku, jako má být Litvínov nebo Kadaň. |
|
dráha
|
|
|
Neregistrovaný host 46.135.49.3 |
Litvínov a Kadaň jsou ovšem poněkud větší města než Lanškroun. A v Litvínově jde o elektrizaci 1800 metrů, s přímou návazností na tramvaj a autobusy, což jaksi v Lanškrouně není. V Kadani pak jde především o dopravu do 70- tisícového souměstí Chomutov - Jirkov (u Litvínova totéž Teplice a Ústí, 150 tis. obyvatel). Tohle Lanškrounu chybí (ČT je malá a Pardubice daleko). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11723 Registrován: 8-2004 
|
Tak ono to "dodrátování" Litvínova a Kadaně také není žádný šlágr. Spíš "politický" pomníček.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba špatným zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6022 Registrován: 8-2007 
|
Tak ono to "dodrátování" Litvínova a Kadaně také není žádný šlágr. To není.Ale co bude "šlágr"? Trať Olomouc-Uničov-Šumperk na 160 km/h,nebo Frýdek-Český Těšín.Nebo Otrokovice -Vizovice? Nebo je šlágrem Šumperk-Kouty nad Desnou? Teď už to bude jen drobné zlepšování stavu na tratích,kde je nějaký potenciál na růst dopravy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1628 Registrován: 4-2003 |
Potenciálním šlágrem se jeví být Plzeň - Domažlice - Německo, i pro nákladní dopravu. Tady bych to drobným zlepšením nenazýval, pokud to ovšem nezůstane v parametrech zvažované optimalizované jednokolejky |
|
mot
|
|
|
Neregistrovaný host 109.81.210.229 |
Nymburk-M.B.-Neratovice-Pha. A samozřejmě Kladno. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 351 Registrován: 3-2017
|
Paul2no - však takle jsem to myslela, šlo by o prodloužení linky S10 do Lanškrouna. Draha: Litvínov a Lanškroun jsou velikostně asi porovnatelné ne? Ale je pravda že v Lanškr chybí návaznost na busy ČSAD, ale to už by se dalo doladit. Ale Pardubice nejsou tak daleko od Lanškrouna a Česká Třebová je druhé největší město v Pardubickém kraji.
Mám prostě od Pánbíčka boky jako skříň, jako skříň, co naplat, když k_tomu ráda jím, ráda jím, co naplat, o liposukci vím, dobře vím, však za plat si život osladím, osladím.
|
|
mot
|
|
|
Neregistrovaný host 109.81.210.93 |
A vůbec, na co dráty, koleje, silnice. Blíží se doba dromedárů. |
|
dráha
|
|
|
Neregistrovaný host 46.135.84.19 |
jitachru, č.351: Lanškroun 10 tis. obyvatel, Litvínov 25 tis. obyvatel. Litvínov s aglomerací, která musí cestovat kamkoli přes toto město cca 40 tis. obyvatel. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11726 Registrován: 8-2004
|
Snad vyjma úseku Všetaty - Neratovice další hit. ![[satan]](https://www.k-report.net/discus/clipart/satan.gif "[satan]")
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba špatným zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 352 Registrován: 3-2017
|
A co aglomerace Lanškroun-Třebová-Ústí? To taky nějaký desetitisíc obyvatel dá
Mám prostě od Pánbíčka boky jako skříň, jako skříň, co naplat, když k_tomu ráda jím, ráda jím, co naplat, o liposukci vím, dobře vím, však za plat si život osladím, osladím.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3801 Registrován: 3-2005 
|
Česká Třebová je druhé největší město v Pardubickém kraji. Jsem si myslel, že Chrudim je větší než ČT... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 110 Registrován: 11-2012 |
ad Jitachru: A co Svitavy? Ty budou jistě větší, než ČT! ;-) Mimochodem - je úplně jedno, kolikáté největší město v kraji ČT je. Jde o to, že tam relativně nic není. Dělá to na mě silný dojem, že Vám by se zadrátování Lanškrouna prostě líbilo, tak hledáte kdejaký "argument"... ;-) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6023 Registrován: 8-2007
|
Potenciálním šlágrem se jeví být Plzeň - Domažlice - Německo A samozřejmě Kladno. Ale tady je to jen v případě výstavby nové tratě v nové stopě a dvojkolejné.To kladno bude závislé na různých spolcích,které kladou odpor,ty Domažlice- Německo na ochotě Německa investovat na svých úsecích. |