| Diskuse » Archiv 2017 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 22. 08. 2017 | předcházející | další |
Archiv diskuse Historie železnic do 22. 08. 2017dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 68 Registrován: 7-2017 |
Omyl, tady je to jeden národohospodářský odborník vedle druhého, a profesor Zelený ani docentka Švihlíková nikomu z nich nesahají ani po kotníky, protože do obou někdo něco nalil v r. 1948 (což platí zejména pro tu Švihlíkovou, narozenou v roce 1977 ![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") ), zatímco zdejší diskutéři přece všechno vědí nejlíp z Parlamentních listů a Aeronetu... ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") Už i Mezinárodní měnový fond zjišťuje, že kapitalismu jako systému dochází dech, že další jeho udržování při životě ohrožuje přežití planety a že by se s tím asi konečně něco mělo začít dělat... Jenže průser - nikdo z jejich šéfíků se ještě nezačal učit česky, aby mohl chodit na k-report a od zdejších osvícených mozků se poučit, jak na to. Jdu si radši vyčistit hlavu do diskuse na vlaky.net. Tam se k sobě aspoň chovají slušně. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 828 Registrován: 5-2002 
|
Hanku, máte tohle zapotřebí..? ![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]") Velice si vás vážím za to, co umíte v historii železnice i v historii průmyslu, je škoda, abyste si to takhle kazil... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6 Registrován: 8-2017 |
dědek_hank (68): ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") to Vám schvaluji, moudřejší ustoupí ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") } (Příspěvek byl editován uživatelem Kaneki.) |
|
Tass
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 602 Registrován: 10-2006 |
Tím byste se, pánové, mohli řídit všichni, kdo se účastníte téhle diskuze, a ustoupit do všeobecné neželezniční. Od řady z vás jsem tady už četl zasvěcené a zajímavé příspěvky, ale posledních minimálně 100 komentářů v téhle diskuzi je o hovně a nemá s historií železnic nic společného.
TASS je zplnomocněn prohlásit, že 3x3 je 9, pakliže Nejvyšší sovět nerozhodne jinak...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 973 Registrován: 6-2016 |
"Už i Mezinárodní měnový fond zjišťuje, že kapitalismu jako systému dochází dech, že další jeho udržování při životě ohrožuje přežití planety" Objektivní by bylo dodat, co že ti odborníci místo kapitalismu navrhují! Obávám se, že to bude něco jako Eko-gendero socialismus s lidskou tváří |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 974 Registrován: 6-2016 |
Tass: Dovolím si jen upozornit, že za rok už bude dění na české železnici, ovlivněné politickou situací v roce 2017, její historií... A moc rád bych se v roce 2018 dočetl, že koncem roku 2017 byly v Mokropsech KONEČNĚ zbudovány kolejové spojky, které usnadní řešení provozních problémů na trati 170/171! Po několika desítkách let (jak lze v historii zmíněné trati nalézt). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14355 Registrován: 5-2002 
|
Hank: Už i Mezinárodní měnový fond zjišťuje, že kapitalismu jako systému dochází dech, že další jeho udržování při životě ohrožuje přežití planety a že by se s tím asi konečně něco mělo začít dělat... No jo, ale co místo něj? Komunismus je chiméra, socialismus se po čtyřiceti letech rozvíjení zase svinul, feudalismus je orientovanej spíš zemědělsky, že by teda otrokářství...? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1007 Registrován: 5-2002 
|
socialismus se po čtyřiceti letech rozvíjení zase svinul Jak kde, Ivo, jak kde. Mezinárodní měnový fond zjišťuje, že kapitalismu jako systému dochází dech Systému možná dochází dech, ale otázka je, jestli se dá nazvat kapitalizmem systém, kde se za kritérum úspěšnosti počítá schopnost čerpat dotace. kde nebylo dáno, že to takhle musí dopadnout. Mám pocit, že český společnosti chybí elementární pokora. Málokdo si uvědomuje, jak se máme ve srovnání s jinými dobře. Je tu řada úspěšně zprivatizovaných a nově založených firem, které mají i filiálky v zahraničí včetně Německa a USA. Řadu z nich známe i z-krep, namátkou EPH, J&T, StudentAgency, Unipetrol, Metrans, CZLoko, Metrostav, FiO Banka, Agrofert, Kofola, TravelService/Smartwings, Barum + Mitas - všechno velké úspešné firmy. Kolik znáte podobných firem ze zbytku východní Evropy? MBank? WizzAir? A co tam máte dál? Stačí se podívat kolik dopravců mimo koncern DB na jih a východ od nás nakoupilo nová železniční vozidla a v jakých objemech. Řečeno slovy Doktora Vlacha: Prožíváme idylu a přestáváme jí vnímat. Tedy někteří dodávám já. jako když jsem v dětství přinesl ze školy domů čtyřku Já to vidím na nejlepší známku ze všech zemí RVHP a na nadprůměrnou známku v rámci zbytku Evropy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7500 Registrován: 4-2003 |
Petr Barchánek:Systému možná dochází dech, ale otázka je, jestli se dá nazvat kapitalizmem systém, kde se za kritérum úspěšnosti počítá schopnost čerpat dotace. To také není kapitalismus. To je jakýsi dosud nevídaný typ socialismu s menšinovými kapitalistickými prvky ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") . Málokdo si uvědomuje, jak se máme ve srovnání s jinými dobře. Také mne to tak připadá. Jen je otázka, jak dlouho to bude trvat..... Pokud přerozdělování překročí únosnou míru - vždy totiž musí na přerozdělování zbýt, ale až nezbyde, tak se to začne hroutit. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7256 Registrován: 4-2003 
|
Mezinárodní měnový fond zjišťuje, že kapitalismu jako systému dochází dech Obávám se, že jste (zase) naletěl na nějaký HOAX či dezinterpretaci bůhvíčeho. nikdo z jejich šéfíků se ještě nezačal učit česky, aby mohl chodit na k-report a od zdejších osvícených mozků se poučit Tak my se nepoučujeme na k-repu, ale v zasedačce a mluvíme na sebe anglicky, přestože šéfová těch lidí česky umí, páč je v tomto jazyku rodilá mluvčí. PS. Pokud pude společnost do kytek, tak proto, protože lidi neumí pracovat s přebytkem informací a utřídit zrno od plev.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2398 Registrován: 7-2005 |
co takhle se vrátit k tématu - jedna výměna mostu a parní elektrocentrála, protože přesun proběhl během noční výluky |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14358 Registrován: 5-2002
|
Zdepa: a ví se, kterej most to je...? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2399 Registrován: 7-2005 |
Jasně, ten nový most přes Berounku u Všenor z roku 1911 je stále užíván |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 976 Registrován: 6-2016 |
Zdepa: Nebyl by nějaký odkaz na popis/fotky té výměny mokropeského mostu? Snažil jsem se hledat, ale nic podstatného jsem nenašel.. Dík! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14363 Registrován: 5-2002
|
Zdepa: ten nový most přes Berounku u Všenor Vida, tak se mi to nezdálo, že je vzadu mlhavě vidět ten oblouk k hradlu, co v něm vypadla mašinka nejvyššího pana železničáře... |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25483 Registrován: 5-2002 
|
1911? A kdy proběhlo zdvokolejnění tratě Smíchov - Beroun? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 984 Registrován: 6-2016 |
Našel jsem: http://www.strojvedouciplzen.cz/index.php?page=menu&id=148 A tam se píše o výměně v roce 1872 a zvojkolejnění 1905. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2075 Registrován: 3-2006 
|
Zbytek mostu a jeho historie odkaz![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]") A ještě popis prací při přesunu mostu odkaz (Příspěvek byl editován uživatelem Mořepetr.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 985 Registrován: 6-2016 |
Mořepetr: Dík za info! Já to hledal ve Zpravodaji, ale černošickém... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2076 Registrován: 3-2006
|
Není zač. Po přečtení toho článku mě polilo jen horko, když jsem si představil, že by něco takového dnes realizovala SŽDC. Přesun za dvě hodiny, to je hodně pěkný výkon. ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14372 Registrován: 5-2002
|
Mořepetr: Přesun za dvě hodiny, to je hodně pěkný výkon. Však taky tehdy měla traťovka lidí jak máku, protože prakticky na nic nebyly stroje (myslím podbíječky a tak). |
|
Němec_z_ova
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3582 Registrován: 4-2009 
|
Ukázka práce takové "traťovky a příznivců místní dráhy" na úzké do Dvorců na Moravě v zimě 1929. Dnes nepotkám tolik lidí ani za průjezdu celou Moravou.
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7502 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:Však taky tehdy měla traťovka lidí jak máku, protože prakticky na nic nebyly stroje (myslím podbíječky a tak). Vždyť traťoffka dnes také nemá snad ani jednu podbíječku! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2077 Registrován: 3-2006
|
Množství lidí nahradím dnes technikou, ale musím to mít organizované, aby navazovala jedna činnost na druhou a bez prostojů. To ale není problém jen drážních staveb.![[andel]](https://www.k-report.net/discus/clipart/andel.gif "[andel]") |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25484 Registrován: 5-2002
|
 honzaklonfar:"Našel jsem: http://www.strojvedouciplzen.cz/index.php?page=menu&id=148 A tam se píše o výměně v roce 1872 a zvojkolejnění 1905." No a právě proto by mě zajímalo, proč k výměně mostu přes Berounku došlo až v roce 1911? |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25485 Registrován: 5-2002
|
Němec_z_ova: "Ukázka práce takové "traťovky a příznivců místní dráhy" na úzké do Dvorců na Moravě v zimě 1929. Dnes nepotkám tolik lidí ani za průjezdu celou Moravou." Tak potomky těchhle lidí bys nejspíš potkal při průjezdu Bavorskem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2400 Registrován: 7-2005 |
Právě, že most přes Berounku bylo poslední slabé místo v uvedeném zdvojkolejnění. Důvod tohoto zpoždění neznám, ale jsem si jist, že spisy ředitelství Praha, ministerstva železnic či ve zprávách o činnosti ředitelství Praha, by se důvod našel. Jen si k tomu sednout. Jinak z ostatních snímků fotoalba je vidět, že přesun řešili dělnící firem, kteří most na místě postavili a výměnu prováděli. Železničáři řešili jen ty koleje a věci kolem toho. A pak takový drobný dovětek - do jara 1919 byla pracovní doba většiny pracujících 12 hodin |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2078 Registrován: 3-2006
|
Zdepa: " Jinak z ostatních snímků fotoalba je vidět, že přesun řešili dělnící firem, kteří most na místě postavili a výměnu prováděli. Železničáři řešili jen ty koleje a věci kolem toho. " No právě, však jsme nedávno vzpomínali Studénku.Někdo musel ty firmy koordinovat. Těch 12 hodin je u tohoto celkem jedno, když se přesun dělal v noci. Ale je pravda, že někdy je omezující, že dozor objednatele je k dispozici od 6 do 14. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 987 Registrován: 6-2016 |
Malá perlička z toho Všenorského zpravodaje: "V letech 1907 – 1908 došlo na stavbu druhé koleje v úseku Praha Smí- chov – Beroun. Železniční most nebyl v této době ještě hotov, takže byla před mostem na straně Dolních Mokropes zřízena výpravna vlaků. Ta řídila příjezd z dvoukolejné trati na jednokolejný most. Zrušena byla po dokončení dvoukolejného mostu roku 1911." Do brusele temný, před 110 lety to šlo a dneska se o spojkách v Mokropsech jen (v lepším případě) "studuje proveditelnost"... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2080 Registrován: 3-2006
|
honzaklonfar: "Malá perlička z toho Všenorského zpravodaje: "V letech 1907 – 1908 došlo na stavbu druhé koleje v úseku Praha Smí- chov – Beroun. Železniční most nebyl v této době ještě hotov, takže byla před mostem na straně Dolních Mokropes zřízena výpravna vlaků. Ta řídila příjezd z dvoukolejné trati na jednokolejný most. Zrušena byla po dokončení dvoukolejného mostu roku 1911." Do brusele temný, před 110 lety to šlo a dneska se o spojkách v Mokropsech jen (v lepším případě) "studuje proveditelnost"..." Ano, dřív se to dělalo, že to bylo potřeba, dnes jen když je na to dotace. ![[blush]](https://www.k-report.net/discus/clipart/blush.gif "[blush]") Znám podobnou perličku. Lávka přes nádraží v Příbrami byla postavena jako bezbarierová (tehdy nikdo tohle slovo neznal, ale kdo by ale chodil po schodech, že).Postupem času se postavila nádražka a rampa do města se nevešla, tak udělali schody. No a pak se zvětšovalo kolejiště a stavěla vlečka na důl Anna a když už bylo z jedné strany schodiště, tak ho udělali i z druhé. Dnes vlečka už není a rampa z druhé strany by se vešla na zbytečný ostrůvek u parkoviště, ale kdo by to řešil, na to by nebyla dotace.Takže kolo hezky do teplých a kdo nemůže ať jde jinudy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 988 Registrován: 6-2016 |
Mořepetr: Však to máš k přejezdu jen 700 metrů A mamina s kočárkem se taky ráda projde... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2081 Registrován: 3-2006
|
Naštěstí mě schody nevadí, jen ten brod místo koleje na Annu, když prší, je trochu nepříjemný A ještě jsem si vzpomněl, že existovala ještě jedna lávka přes nádraží, aby se lidi tolik neplahočili. Když se stavěl dnešní Albert na Rynečku, tak bylo slíbeno, že jako odměnu městu za tento pozemek, investor tuto lávku obnoví. Sliby, chyby. odkaz (Příspěvek byl editován uživatelem Mořepetr.) |
|
T4783363
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1122 Registrován: 2-2006 
|
Hank: posílám slíbené brožurky, ISBN jsem nenašel |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 72 Registrován: 7-2017 |
Děkuji. Mohl bych poprosit o kopie stránek týkajících se provozovaných vozidel v letech 1905 - 1945? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2401 Registrován: 7-2005 |
Ještě pár poznámek k mostu u Všenor - přesun začal poté co ve 21,44 projel poslední pravidelý osobní vlak. Jak udává školní kronika, z které čerpal uvedený článek v místních novinách, zásun probíhal postupně a časy zásunu středního dílu (výroba Škoda Plzeň) i plzeňského dílu (výroba Fanta a Jireš) jsou totožné. Jen u pražského dílu (výroba Br & Da) je uvedena délka zásunu 26 minut. Po provedení zatěžkávací zkoušky ráno 8.7.1911, byla průjezdem vlaku v 6.15 zahájena přeprava. Za stavební úpravy pilířů a předmostí si plzeňská stavební firma Kapsa & Müller, která to prováděla od 04 do 11/1910, nechala zaplatit 312.000 K. Všechny 3 konstrukce, o celkové hmotnosti 1236,7 tuny, bylo zaplaceno 771.000 K. Celá výměna mostu byla zatížena účtem na 1,132.000 K |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14377 Registrován: 5-2002
|
Docela zajímavé zjištění, že co pole to jinej výrobce. To bylo z důvodů kapacitních nebo aby si nešli po krku...? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2402 Registrován: 7-2005 |
Spiš rozložení státní zakázky, aby byla zaměstnanost. Prostě byť se na období R-U hodně kouká s despektem, oni naši dědové přemýšleli možná víc, než dnešní kapitalisté. Dodávky kolejových vozidel se i za 1.republiky, v rámci zaběhlých typů vozidel, rozdělovaly mezi většinu výrobců. Což se občas třeba u nákladních vozů nevyplatilo, když malé začínající firmy (Krompachy,...) musely výrobu přenést na osvědčené výrobce, protože nezvládaly.... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2403 Registrován: 7-2005 |
Státní provoz na "lokálce" z Nýřan do Heřmanovy Huti po vykoupení statem zajišťovala, dle "almanachu st.drah", výtopna Plzeň. Mám poznámku o řadě 178. Ale nic bližšího. Vycházím ze spisu, když se v roce 1912 řešilo zavedení parního motoráku 1202 v osobní dopravě. nějaké dokumenty k trati |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 75 Registrován: 7-2017 |
Zdepa 2403: Děkuji. Nýřanská staniční kronika je bohužel jak noty na buben, digitalizované záznamy se týkají až období po r. 1945. Jsou v nich - většinou v souvislosti s nehodami - zmínky o provozu motorových vozů M 120.3, M 120.4, M 130.1 a M 131.1. Na záloze v Nýřanech sloužila v té době 324.345, dá se předpokládat, že jezdila i do Heřmanovy Huti? Vlečka skláren Stölzle měla svoje náležitosti nebo ji obsluhovaly ČSD? Miroslav Petr se v článku v Železničáři 17/1981 v této souvislosti zmiňuje i o řadě 324.2 v období po r. 1945. Nicméně mě hlavně zajímá provoz do r. 1945. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1419 Registrován: 5-2009 |
Od září bude pokračovat série přednášek pořádaných prof. Mojžíšem. tentokrát na dvě témata z historie. Ve středu 6. září 2017 od 15:00 do 16:30 h přednášku „Počátky pražské městské hromadné dopravy“ prosloví pan Mgr. Pavel Fojtík, vedoucí archivu Dopravního podniku Hlavního města Prahy. Pan Mgr. Pavel Fojtík je český historik, zabývající se zejména historií pražské dopravy. Od roku 2005 je vedoucí archivu Dopravního podniku Hlavního města Prahy. Je autorem či spoluautorem dokumentárních, instrukčních, výukových a propagačních filmů a také mnoha publikací o historii pražské dopravy i jiných tématech. Ve středu 13. září 2017 od 15:00 do 16:30 h, přednášku na téma „Lokomotivy Severní státní dráhy a Rakouské společnosti státní dráhy ve fotografiích Andrease Grolla“ prosloví p. Ing. Karel Zeithammer, CSc. Pan Ing. Karel Zeithammer, CSc. je uznávaný historik v oblasti dopravy, zejména dopravy železniční. V r. 1961 absolvoval Fakultu strojní ČVUT a tamtéž v r. 1974 i doktorské studium. V letech 1960 – 2005 zde působil jako pedagog. Od roku 1958 až dosud je jeho život spojen s Národním technickým muzeem. V období 2003 – 2006 zde byl ředitelem Železničního muzea, dosud je členem vědecké rady Národního technického muzea. Pan Ing. Zeithammer byl odborným poradcem několika filmů filmového studia Barrandov (Vlak do stanice nebe, Páni kluci). Je autorem více učebnic (Vývoj techniky) a monografií (např. Česká stavba parních lokomotiv – 3 díly, Kladensko-nučická dráha) a řady pojednání v odborných časopisech a sbornících. Přednášky/semináře se konají tradičně na Vzdělávacím a informačním pracovišti Dopravní fakulty Jana Pernera, ul. Pod Výtopnou 2 v Praze. Účast na semináři je bezplatná, pozvěte své přátele a známé.
Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát. Japonské přísloví |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14378 Registrován: 5-2002
|
Zdepa: Spiš rozložení státní zakázky, aby byla zaměstnanost ... oni naši dědové přemýšleli možná víc, než dnešní kapitalisté Dneska bohužel stát nic takového udělat nemůže, protože to musí vysoutěžit za co nejnižší cenu - a asi by vypadalo divně, kdyby soutěžil každý pole zvlášť a pokaždý to vyhrál někdo jinej (přitom by se nabízelo vzít první tři vítězné nabídky ). Ale i ti dnešní kapitalisté umí celkem uzavřít konsorcium, ovšem to je spíš případ různých odborností, protože jinak by se pohybovali na hraně podezření z kartelu. ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 81 Registrován: 7-2017 |
Hajnej: "Zdepa: Spiš rozložení státní zakázky, aby byla zaměstnanost ... oni naši dědové přemýšleli možná víc, než dnešní kapitalisté Dneska bohužel stát nic takového udělat nemůže, protože to musí vysoutěžit za co nejnižší cenu - a asi by vypadalo divně, kdyby soutěžil každý pole zvlášť a pokaždý to vyhrál někdo jinej (přitom by se nabízelo vzít první tři vítězné nabídky ). Ale i ti dnešní kapitalisté umí celkem uzavřít konsorcium, ovšem to je spíš případ různých odborností, protože jinak by se pohybovali na hraně podezření z kartelu. "To bude asi tím, že tehdy byla ekonomika ještě považována za nástroj, zatímco dnes se jí všichni klaní jako konečnému cíli a účelu všeho lidského pinžení... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 247 Registrován: 9-2016 |
Nikde jsem nenašel věrohodný datum narození Jana (Johanna) Schebka - železničního stavitele, spolumajitele firmy Lanna-Schebek. Roky narození kolísají ve zdrojích od 1813 do 1823. Ví jej někdo, nebo poradí kde jej najít? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1245 Registrován: 10-2007 |
a na matrice by to hledat nešlo? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13 Registrován: 7-2017 |
Myslím, že si konání předků zbytečně lakujeme na růžovo. Členem strojírenského kartelu byly všechny zúčastněné firmy, mimo nich pochopitelně i Českomoravská, Märky, Bromovský & Schulze, Rustonka, ale i Ringhoffer. Není divu, protože stát nepřímo a mnohdy i přímo kartely podporoval. Zbavil se tím části odpovědnosti. Už před rokem 1900 si vagónky stěžovaly na nevyrovnanost objednávek eráru v této oblasti. A řešení? Státní úředníci se bavili o zakázkách výhradně s kartelem a očekávali, že si to uvnitř vyřeší sám. A na vlastní kůži to poznali jak ve Studénce, tak v Kolíně, kde jim nakonec nic jiného nezbylo, než se členem kartelu stát. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 248 Registrován: 9-2016 |
Ad Colonel32: No to se raději podívám na hřbitov, třeba to tam bude (vím, kde má hrobku) |
|
Němec_z_ova
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3587 Registrován: 4-2009
|
Makus: Ta hrobka bude asi nejlepší nápad. Třeba se tam dočtete následující: narozen 25. 1. 1815 ve Štáhlavech, zemřel 18. 3. 1889 v Praze Nalezeno v knize Mojmíra Krejčíka Kleinové Historie moravské podnikatelské rodiny vydané Archivem města Brna v roce 2009 na straně 208 PS: Pokud opravdu vyrazíte k hrobce, dejte vědět na jaká data jste narazil. Koukám, že kniha je v Brně ještě k mání. Cena příznivá: 344 Kč za 446 stran. Je neskutečné, v čem měli bří Kleinové prsty. Také tehdejší zadávání zakázek by nám usnadnil problémy s kvalitou prací a jejich následnou reklamací. (Příspěvek byl editován uživatelem Němec z ova.)
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2083 Registrován: 3-2006
|
Němec_z_ova: "Makus: Ta hrobka bude asi nejlepší nápad. Třeba se tam dočtete následující: narozen 25. 1. 1815 ve Štáhlavech, zemřel 18. 3. 1889 v Praze Nalezeno v knize Mojmíra Krejčíka (Příspěvek byl editován uživatelem Němec z ova.)" 25.1.1815 je z matriky, jenže druhé jméno je Nepomuk. Takže trochu záhada:-) Tady je ten zápis v matrice odkaz |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25488 Registrován: 5-2002
|
drake: "Myslím, že si konání předků zbytečně lakujeme na růžovo. Členem strojírenského kartelu byly všechny zúčastněné firmy, mimo nich pochopitelně i Českomoravská, Märky, Bromovský & Schulze, Rustonka, ale i Ringhoffer. Není divu, protože stát nepřímo a mnohdy i přímo kartely podporoval. Zbavil se tím části odpovědnosti." A taky si lidi dřív víc vážili práce a newojebávali jí, tak jako dneska: Nalezeno dnes v SOA Zámrsk. |
|
Němec_z_ova
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3588 Registrován: 4-2009
|
Mořepetr: Pane kolego, nechcete někam odnést v náručí?![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") Udělal jste mi obrovskou radost. Sice lehce shazujete můj objev data narození Jana Schebka, ale vše je zapomenuto![[pozor]](https://www.k-report.net/discus/clipart/pozor.gif "[pozor]") Jak se nyní pár dní přehrabuji různými archivy, tak jsem začal zkoumat i ten vámi odkazovaný. A vypadl na mne opravdový poklad![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]") To je první fotografie, jež jsem potkal a kde je vidět komplet výtopna v Jáchymově. Navíc ze strany od Horního Žďáru. Paráda, moc děkuji. Teď ještě zjistit, kde je schován odkaz na fotografii v plném rozlišení, abych si neukládal jen výřezy. (Příspěvek byl editován uživatelem Němec z ova.)
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
|
Němec_z_ova
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3589 Registrován: 4-2009
|
McBain: Ten první dokument je v pořádku. Zaměstnanci jen rozkládali válečný průmysl. No a pak už se toho návyku nemohli zbavit Třeba zrovna v jáchymovské kronice se v roce 1919 píše v tomto smyslu: "V továrně na tabák se ztrácí tabák. Dělnice německé národnosti nakupují domy na náměstí, platí hotově."
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 85 Registrován: 7-2017 |
Němec_z_ova: " "V továrně na tabák se ztrácí tabák. Dělnice německé národnosti nakupují domy na náměstí, platí hotově."" A pak že kradou jenom Češi... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2085 Registrován: 3-2006
|
Ad Němec_z_ova: Není zapotřebí kolego. Kdyby náhodou nešlo něco stáhnout, zde je pěkný návod odkaz. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30 Registrován: 7-2017 |
Ono tyhle texty není vůbec problém potkat i dnes. Jen se hůř vynášejí, protože zatímco to kdysi byla veřejná vyhláška, tak dnes by za její vynesení mohl dotyčný taky vyletět. Jen se nabízí srovnání třeba s parlamentem nebo senátem. Tam by byli všichni nezaměstnaní tak do 30 dní od voleb ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2404 Registrován: 7-2005 |
v případě inženýra Schebka pomůže i konskripce pražského policejního ředitelství, kam se přihlašovali všichni, co aspoň na chvíli bydleli v Praze. Najdete tam i rodinu a adresu. http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=d7205a7dfca1822d514a6f80c d3a4b29918b8efc1a209fb61cdb51e2e5dbac90&action=image&record=3 ale v domovském listu inženýra Schebka z archivu hl.m.Prahy je narození 1816 http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/Zoomify.action?xid=19CAAD4EE4 7F11E295F640618600A675&entityType=10120&entityRef=%28%5En%29%28%2 8%28localArchiv%2C%5En%2Chot_%29%28unidata%29%29%28235745%29%29&s canIndex=0 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7063 Registrován: 9-2003 
|
Ten Jáchymov je nádherný! Stahování sic nerozumím ,ale jen víc a houšť tak pěkných obrazů
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
Němec_z_ova
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3591 Registrován: 4-2009
|
Mořepetr: Děkuji Vám za návod. Jáchymov mám stažen v původní velikosti Já zatím řádím v bavorském archivu a tam jsou také zajímavé záběry. Následující pohlednici bych nazval: "Každý uživatel K-reportu hledá nádraží v Doupově." K tomu nádraží v Doupově přikládám ještě pohyblivé obrázky z roku 1966. (Příspěvek byl editován uživatelem Němec z ova.)
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 250 Registrován: 9-2016 |
Ad Jan Schebek: Na popisné desce ve Zruči n.S. je uveden rok narození 1815. Na stránkách http://www.heraldica.cz/articles/persons/person-schebek_chart.htm je uveden rok 1823. Další údaje, které jsem měl možnost ověřit pak sedí. Na stránkách http://www.nesvacily-rodnaviska.estranky.cz/clanky/osobnosti-z-ok oli/jan-schebek.html je jeho portrét s roky 1813 - 1899. Takže když to shrnu, tak 1x 1813, 2x 1815, 1x 1816 a 1x 1823. Navíc je rozpor v tom, co dělal před tím, než se dal do služeb bratří Kleinů. Na Olšanský hřbitov (5. oddělení) v Praze se dostanu nejspíš až na podzim. Pokud by se tam dostal někdo dřív, zde je odkaz na jejich hrobku (Schebka a Lanny): http://praha.idnes.cz/lannova-hrobka-se-dockala-rekonstrukce-prip omina-rodinnou-vilu-pwb-/metro.aspx?c=A160115_122501_praha-metro_ lupo Jinak všem děkuji za snahu a pokud by někdo měl další informace, tak je přivítám. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14386 Registrován: 5-2002
|
DH: zatímco dnes se jí všichni klaní jako konečnému cíli a účelu všeho lidského pinžení Copak, nová dávka floskulí z PŠM...? NzO: Nalezeno v knize Mojmíra Krejčíka Krejčiříka. Makus: Pokud by se tam dostal někdo dřív Pokusím se, i když dneska asi ne, vláčím s sebou dvoumetrovou tyč. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1246 Registrován: 10-2007 |
Jen drobné varování že hrobka aktuálně vypadá takto: zdroj: https://www.facebook.com/pg/sphhrbitovy/photos/?tab=album&album_i d=1324404897624676 A ani Správě hřbitovů to datum narození známé není. Mají staré hrobkové smlouvy a ani tam se data narození neuváděla. (Příspěvek byl editován uživatelem colonel32.) |