Diskuse » Archiv 2017 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 12. 11. 2017 předcházející | další

Archiv diskuse Historie železnic do 12. 11. 2017

dolů
   autor příspěvek
Úterý, 22. srpna 2017 - 16:25:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 14391
Registrován: 5-2002
 Jasně, pro funebráky se člověk "narodí" až když umře... [wink]
Němec_z_ova
Úterý, 22. srpna 2017 - 20:51:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3592
Registrován: 4-2009
 Hajnej: [coze] Autorovi knihy se omlouvám za prznění příjmení.

Alf: Kolego, pěkné snímky najdete třeba tady: www.deutschefotothek.de . Postačí do vyhledávacího okna zadat třeba hesla Tetschen (Děčín), Aussig (Ústí nad Labem) nebo Joachimsthal (můj oblíbený Jáchymov). Ke stažení tam převážně stačí pravé "myšítko". A právě jsem objevil další zajímavou stránku: www.ceskedrahy.de . Tam doporučuji navštívit záložku hist. Ansichten. Opět zajímavé věci ve velkém rozlišení a též stahovatelné přes pravé myšítko[wink]
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.

Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!!
Čtvrtek, 24. srpna 2017 - 20:22:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1002
Registrován: 6-2016
 Historii "na vlastní kůži" lze zažít na pozůstatku koněspřežky v CHKO Křivoklátsko:
Najede se na 50.1167931N, 13.8749592E a konec je cca 50.1078903N, 13.8866856E (dál k silnici je nová cesta). Je to v pohodě sjízdné na horském kole a vzhledem ke stavu povrchu si člověk zažije pocity tažných koní, protože valivý odpor je "spíš větší"...
V opačném směru je to pochopitelně jednodušší[biggrin]
Neděle, 27. srpna 2017 - 14:49:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2406
Registrován: 7-2005
 Svého času tu byla diskuze kolem zestátnění Báňské dráhy. Spisy z období 1945-50 se mimo jiné zmiňují, že o zestátnění se uvažovalo již v roce 1943/4, kdy se řešila nová smlouva se Severní drahou Ferdinandovou pro tratě (část vleček), jenž zůstaly na území Protektorátu. Nakonec se to nedořešilo. Nově to rozproudilo ministerstvo v 07/1945. Postupně chodily z olomouckého ředitelství na ministerstvo zprávy a elaboráty jednotlivých oddělení, kdy byla vyjádření s plusy či mínusy k zestátnění.První fáze skončila v říjnu 1945 a v lednu 1946 přišlo konstatování, že o zestátnění začne jednat ministerstvo dopravy a ministerstvo průmyslu. Další kolo je z konce prosince 1946, kdy MD rozhodlo o začlenění Báňské dráhy do sítě ČSD a to oznámilo ústřednímu ředitelství čsl.dolů. Protí tomu však přišel velmi rozsáhlý protest. Na chvíli vše utichlo a až v listopadu 1947 vyvolalo ministerstvo jednání o možném převzetí, alespoň části Báňské dráhy. Následně probíhalo další zjišťování a především oceňování majetku, ale i možné úspory pokud proběhne začlenění. Následná jednání s OKKD přinášela různé varianty a způsoby zestátnění/zveřejnění a pod. Jedno z posledních a nejdůležitějších jednání proběhlo 20.1.1949 v Ostravě, kdy každá ze stran evidentně ustoupila ze svých požadavků a podařilo se najít střední cestu. Začala se řešit nová vlečková smlouva s OKD (OKKD), ale do této problematiky se ještě v létě 1949 vložil Nejvyšší účetní kontrolní úřad, který se k ní vyjadřoval. Celá anabáze byla ukončena na jednání v Olomouci ve dnech 17 až 19.11.1949.
O tom co z Báňské dráhy bylo začleněno do sítě ČSD ukazuje první kus z oběžníku
Jan_perner
Úterý, 05. září 2017 - 13:54:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 217
Registrován: 10-2002
 Mořepetr (2083):

25.1.1815 je z matriky, jenže druhé jméno je Nepomuk. Takže trochu záhada:-)

A co je na tom jako záhadného? Navíc ono ani není tak úplně druhé jméno, ale upřesnění toho prvního. Jména se při křtu dávaly (a dávají) dle patronů (svatých) a to Nepomuk upřesňuje, že je podle Jana Nepomuckého a nikoliv třeba podle Jana Křtitele[crazy]
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
Cogwheel
Úterý, 05. září 2017 - 14:35:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4973
Registrován: 1-2012
 Zavilí antiklerikalisté, pokud se také jmenují Jan, zase obvykle slaví svátek buď na Jana Husa nebo Jana Žižky z Trocnova. [satan]
Úterý, 05. září 2017 - 15:13:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2119
Registrován: 3-2006
Jan_perner:
"Mořepetr (2083):

25.1.1815 je z matriky, jenže druhé jméno je Nepomuk. Takže trochu záhada:-)

A co je na tom jako záhadného? Navíc ono ani není tak úplně druhé jméno, ale upřesnění toho prvního. Jména se při křtu dávaly (a dávají) dle patronů (svatých) a to Nepomuk upřesňuje, že je podle Jana Nepomuckého a nikoliv třeba podle Jana Křtitele[crazy]"

Také mám druhé jméno od křtu, takže to ta neznámá není (dnes spíše dle kmotra, než patrona), ale dost autorů udává jméno Jan Johann Schebek.
Podle mého k tomu došlo tak, že někdo vypustil závorky a z překladu udělal první jméno.
To se pak blbě hledá. I když ona je paráda i s pravopisem, děda byl z několika bratrů a každý psal své příjmení jinak. [vypravci]
Cogwheel
Úterý, 05. září 2017 - 20:01:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4977
Registrován: 1-2012
 V minulosti děti obvykle dostávaly křestní jméno odpovídající dni, ve kterém se narodily (podle katolického kalendáře), nebo nějakému dni poblíž. Takže slavit svátek a narozeniny v dosti odlišné datum bývalo spíše výjimkou.
Neděle, 10. září 2017 - 23:11:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2412
Registrován: 7-2005
 ad simba - ty si najdeš...
3732 čj.11946 – povolení stavby čekárny v zastávce Zákolany (km 38,8/10), schéma
čj.12113 – bytová péče ČMD, náklady na nájem domů
čj.12123 – náklady na stavbu II.koleje Vršovice-Vrané, porovnání nabídek, průběh a náklady
čj.12394 – nákladiště Ořechov na trati Brno-Německý Brod, nový projekt, plán
čj.12553 – zpráva za prosinec 1940 o stavebních pracích v obvodu ředitelství Praha
čj.12658 – rozšíření kolejiště Vítkovických železáren, protokol (1938)
čj.12860 – úprava kolejiště Vítkovických železáren v km 2,4/8 - generátorovna, schéma (1924-25, 1940-41)
čj.12880 – vyjádření k projektu lanovky z koksovny Karolína ohledně ochranných mostů
čj.12951 – přestavba kruhové výtopny Přerov (jen plány)
čj.12986 – návrh přeložky Praha-Roudnice n.L. v úseku Sedlec-Troja-Východní nádraží-Hlavní nádr
čj.12987 – Karlštejn – POD – přístavba skladiště uhlí ve stanici
čj.13131 (1.díl) – návrh vlečky ČKD Vysočany, plán ; priora – nákladové nádraží Vysočany v rámci pražského železničního
okruhu (1920-22), mj. rekonstrukce nádraží Bruska (BEB) a zřízení
nákladního nádraží (1920)

3733 čj.13131 – přílohy ke spisu 64741/21 – studijní kancelář přestavby a výstavby nádraží pražských, plány
stanic Vysočany, Libeň / Hloubětín, Jinonice, Řepy, Veleslavín, Radotín ; priora spis BŽ z r.1920 o
návrhu úpravy stanice Bruska (Dejvice) a rekonstrukce trati BŽ v km 2,112-4,1/5 (plány uhelného
nádraží Dejvice)
čj.13448 – záležitosti elektrické dráhy Tábor-Bechyně – prodej elektrárny v Táboře, smlouvy na dodávky
el.energie, přílohy a podklady k prodeji (1936-39), smlouvy, závady na trol.vedení (1934-35), původní
plány budovy z r.1902
Sobota, 23. září 2017 - 00:15:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 14510
Registrován: 5-2002
 Cogwheel: V minulosti děti obvykle dostávaly křestní jméno odpovídající dni, ve kterém se narodily (podle katolického kalendáře), nebo nějakému dni poblíž.
Jak kdy. Často podle někoho z předků (nejlépe nějakého, co něco dokázal, aby něco z toho přešlo i na křtěné dítě), nebo podle kmotra (po něm případně druhé jméno).

Jan Perner: Navíc ono ani není tak úplně druhé jméno, ale upřesnění toho prvního. Jména se při křtu dávaly (a dávají) dle patronů (svatých) a to Nepomuk upřesňuje, že je podle Jana Nepomuckého a nikoliv třeba podle Jana Křtitele
Jojo, k tomuhle se traduje jeden starej vtip: to se takhle učitel ptá prvňáčka Františka, kterejpak František vlastně je - jestli z Assisi nebo Xaverskej. Malej František neví, ale přihlásí se starší brácha Pepík a říká, že spíš z Assisi. Učitel se ptá, jestli tak soudí podle svátku, a Pepík odvětí, že podle toho, že když byl bráška malej, tak maminka říkávala: "Františku, ty nějak smrdíš. Asi si se posral"...
Iiii
Úterý, 26. září 2017 - 19:35:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3230
Registrován: 5-2002
 Zdepa, 10. září: To jsou dokumenty z jakého fondu, z jakého archivu?
Pátek, 29. září 2017 - 21:22:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2420
Registrován: 7-2005
 Národní archiv Praha, fond Ministerstvo železnic I. (1918-1945), karton 3732 a 3733
Pondělí, 02. října 2017 - 08:35:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 115
Registrován: 4-2003
 Už nějakou dobu mi vrtá hlavou následující:

Existoval/existuje nějaký technický/předpisový/právní důvod pro přeložky odbočných tratí ve stanici? Mám na mysli kupř. Poříčany,Pečky,Putim,Žďárec u Skutče, Olomouc (Senická trať), Staré Město...asi budou další, ale z hlavy to nedávám.
(třeba cojávím požadavek armády, aby se na/z odbočnou trať dalo odjet ze všech dopravních kolejí)
Všude stejný modus operandi - původní trasa "rovnou od chalupy co nejrychleji do pryč" se nahradí trasováním "skrzevá zhlaví hlavní tratě" vesměs delším.
Někde se důvod odhadnout dá (Pečky: veřejná trať skrz fabriku), ale třeba takový Žďárec...
Pondělí, 02. října 2017 - 09:32:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7794
Registrován: 4-2003
 P p:Existoval/existuje nějaký technický/předpisový/právní důvod pro přeložky odbočných tratí ve stanici? Mám na mysli kupř. Poříčany,Pečky,Putim,Žďárec u Skutče, Olomouc (Senická trať), Staré Město...asi budou další, ale z hlavy to nedávám.


Většinou šlo o to, aby se odstranilo zcela nevhodné zapojení místních drah do sítě hlavních tratí. Mnohdy tomu bylo tak, že existovalo napojení přes místní nádraží, které bylo všemožně komplikované a provozně nevýhodné - dodnes to tak je třeba v Čáslavi. To byl případ třeba Olomouce a Starého města, přičemž ve Starém Městě byl požadavek provozu na bezúvraťovou jízdu od Přerova na Bylnici.

V Pečkách byla trať zaústěna hodně špatně, vjezd či odjezd nějakého delšího nákladního vlaku směr Plaňany se neobešel bez posunu přes kolínské zhlaví. A ty delší nákladní vlaky tam jezdily - nákladní dopravy směr Plaňany bylo docela dost.

Mnohde šlo jen o zlepšení ve smyslu: Umožnit vjezd z odbočné trati na všechny staniční koleje, které se navíc prodlužovaly - například Ražice či Poříčany.
Pondělí, 02. října 2017 - 09:51:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 141
Registrován: 7-2017
 P_p 115: Nevím, jestli jsem správně pochopil smysl otázky.

Ono to je spíš obráceně, ne? Logika provozních důvodů nebo obyčejný zdravý rozum by velely zaústit všechno do jednoho místa co nejjednodušším způsobem a všechny ty paskvily a naschvály, které si v uzlových stanicích navzájem dělaly soukromé tratě, jdou proti této zásadě. Viz třeba Jičín nebo Brno. Pověstné byly zvlášť vzájemné vztahy velkých společností, např. KFNB a StEG v Brně musel umravňovat stát. Když se "malá" společnost (třeba BCB) připojovala k "velké" (třeba ÖNWB), tak "velká" společnost si kladla často dost nehorázné provozní i finanční podmínky a "malá" je musela plnit. Takže třeba ve Smiřicích radši trať BCB skončila v cukrovaru pár set metrů od ÖNWB, k připojení na ÖNWB došlo v r. 1895 a k úplné nápravě (připojení do kolejiště stanice) až za okupace. A třeba konkrétně ty komerciálky, když se pak samy dostaly do pozice "velké" společnosti (viz Městec Králové), tak taky uměly být vůči "malému" zájemci dost nepříjemné.

Armáda do toho pochopitelně kecala všude, viz třeba "rozebíratelné" pozemní stavby ÖLEG v pevnostním městě Olomouci nebo zbytečně dlouhé staniční koleje a předimenzované lokomotivy řady 59 na lokálce Rakovník - Bečov s odbočkou do Bochova, kterých se společnost při nejbližší příležitosti zbavila.

Mimochodem, v Olomouci muselo místní "nádraží" hanáckého Pacifiku ustoupit celkové přestavbě hlavního nádraží v r. 1931. Společnosti činné ještě před "lokálkovým zákonem" z r. 1893 jako ÖLEG (Olomouc, Starák...) nebo BCB (s jejich "slavnými" odbočkami ze širé tratě) se taky snažily mít všechno co nejlevnější a po jejich krachu museli jejich následovníci předělávat v podstatě všechno - mosty, propustky, svršek...

(Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)

(Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
Pondělí, 02. října 2017 - 11:46:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 324
Registrován: 9-2016
 ad dědek_hank: Je to nutno dát do historických souvislostí. Zprvu měla každá železnice své nádraží. Např. v Praze-Vysočanech byla sice jedna staniční budova, ale kromě čekárny 1. třídy bylo vše zdvojeno. Přímé vlaky na trase dvou společností v podstatě neexistovaly. A nebyl ani obchodní zájem mít "jednu" síť. Takže ta druhá (a většinou menší) společnost byla spíše strpěná.
Odbočování z širé trati bylo běžné. Když se spočte počet vleček, tak to ani jinak nešlo. Navíc vlečky často vznikaly až po zahájení provozu. Vzhledem k hustotě provozu zaústění vlečky na širé trati vůbec žádný problém nebyl. Tratě také byly stavěny především pro nákladní dopravu. Přeprava osob byla druhořadá. Samostatnou kapitolou pak bylo, pokud se z vlečky stala řádná trať. Např. v Kutné Hoře to byla vlečka do cukrovaru, později odkoupená a protažená do Zruče nad Sázavou.
Levné řešení bych nepřiřazoval jen BCB a podobným. Na lokálkách byl svršek odpovídající "normě", tedy často na hlíně, naopak KFJB v Čerčanech měnila most již po 12 letech.
Pondělí, 02. října 2017 - 14:20:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 143
Registrován: 7-2017
 Makus 324: Já samozřejmě trochu přeháním, abych zdůraznil podmíněnost "logiky" některých dnes těžko pochopitelných situací (chce se mi napsat hovadin) jediným kritériem, které (po určité historicky výjimečné epoše, kdy byla dráha považována aspoň do jisté míry za veřejnou službu) už zas je až na prvním místě... Jsem si skoro jist, že za pár desítek let se naši potomci budou vysmívat jiným naší generací spáchaným hovadinám, které dnes považujeme za vrchol pokroku.

Jinak ona není odbočka jako odbočka. (Vlečky jsem neměl na mysli a jako neveřejné dráhy bych je z toho raději vynechal.) Ty "komerciálkovské" odbočky na širé trati byly až tak úsporné, že původně nebyly kryty žádnými návěstidly ani opatřeny odvraty a všechno záviselo na spolehlivosti těch zoufalců, kteří tam sloužili osaměle jak ty kůly v plotě... Nějak si teď taky ani nemůžu vzpomenout na jedinou stanici, ze které by některá větev komerciálek odbočovala "normálně". Skoro bych řekl, že původně, před přestavbami a pozdějším postátněním následovníků BCB, odbočovaly ze širé trati všechny. (Mohu se samozřejmě samozřejmě mýlit a teď ani nemám čas to pořádně hledat. Třeba mě někdo opraví.)

Pokud jde o ty "normy", tak pro výstavbu lokálek v období před platností zákona z roku 1893 ty úlevy nebyly zas tak výrazné. A třeba zrovna z těch komerciálek si současníci dělali srandu, že napřed se jezdí a pak teprve staví [rofl]
Pondělí, 02. října 2017 - 14:39:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7801
Registrován: 4-2003
 dědek hank:Já samozřejmě trochu přeháním, abych zdůraznil podmíněnost "logiky" některých dnes těžko pochopitelných situací (chce se mi napsat hovadin) jediným kritériem, které (po určité historicky výjimečné epoše, kdy byla dráha považována aspoň do jisté míry za veřejnou službu) už zas je až na prvním místě...

Oni ti naši dědové, co byli akcionáři různých lokálek, byli úplní blbci a zjevně se zapomněli dědka hanka zeptat, zda by jim nepřispěl na to, aby se jejich vlaky mohly bez omezení prohánět po stanicích "velké" dráhy. Bez těchto dědů (akcionářů, nikoliv hanků) by velká část železniční sítě neexistovala, byť pro dnešní dobu je již ve většině případů nepříliš dobře využitelná.

Komunismus zdeformoval myšlení některým jedincům opravdu hodně [crazy].


Jsem si skoro jist, že za pár desítek let se naši potomci budou vysmívat jiným naší generací spáchaným hovadinám, které dnes považujeme za vrchol pokroku.

Například tomu, že dnes je strategická záležitost silniční infrastruktura a nikoliv železniční a že aby železnice přestala být opovrhovaným dopravním prostředkem, bylo na ní potřeba zavést opět podnikatelského ducha, který rozčeřil a provzdušnil smradlavé stojaté drážní vody [biggrin].
Pondělí, 02. října 2017 - 17:51:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 144
Registrován: 7-2017
 Bram 7801: Slyšeli jste slovo Boží... [andel]
Pondělí, 02. října 2017 - 19:01:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 23
Registrován: 8-2017
 dědek_hank (144): [ok]
Že Vás to baví se s tím zdejším stálým spolkem chovanců nepřátel železnice vůbec vybavovat.
Pondělí, 02. října 2017 - 22:56:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2423
Registrován: 7-2005
 Dovolím si také drobné rýpnu - ve Smiřicích se snažila BCB připojit na SNDVB [happy]
Pokud tu jsou řešeny "levné tratě" ÖLEGu a BCB, tak se postavilo jen to, co jim ve Vídni schválilo ministerstvo obchodu, potažmo generální inspekce. Pokud by jim řekli "dědci, takhle ne", tak by museli stáhnout uši a projekty "překopat". Takže když si otevřete tehdejší "úřední list pro železnici a paroplavbu", tak tam najdete jednak koncese, které vycházely jako zákony v říšském zákoníku, ale i technické podmínky pro zbudování tratí. V těch se dozvíte, jaký svršek, jakou maximální rychlost, kolik a jaké typy vozidel musí trať minimálně vlastnit, atd.....
Úterý, 03. října 2017 - 08:39:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 146
Registrován: 7-2017
 Zdepa 2423: Omlouvám se za chybu... [blush]
Úterý, 03. října 2017 - 08:46:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 147
Registrován: 7-2017
Zdepa:
"...tak se postavilo jen to, co jim ve Vídni schválilo ministerstvo obchodu, potažmo generální inspekce..."

Někteří interesenti jsou i po více než 100 letech podezřelí, že jejich dlouhé prsty dosáhly až do těchto ctihodných úřadů, viz parametry a stavby zubrnické lokálky...
Úterý, 03. října 2017 - 09:22:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 876
Registrován: 5-2002
dědek_hank:
"...podmíněnost "logiky" některých dnes těžko pochopitelných situací (chce se mi napsat hovadin)..."
Vidíte - třeba můj pohled je přesně opačný: ty přeložky většinou (v dnešní době) nemají žádné opodstatnění, jsou to čistě vyhozené peníze, akorát prodlužují jízdní doby (v případě těch Peček markantně).
dědek_hank:
"...ona není odbočka jako odbočka. (Vlečky jsem neměl na mysli a jako neveřejné dráhy bych je z toho raději vynechal.) Ty "komerciálkovské" odbočky na širé trati byly až tak úsporné, že původně nebyly kryty žádnými návěstidly ani opatřeny odvraty a všechno záviselo na spolehlivosti těch zoufalců, kteří tam sloužili osaměle jak ty kůly v plotě... "
Tak zase vezměte si ale, jakým způsobem byla tenkrát zabezpečována doprava nejen na lokálkách: v podstatě jako za staré D3 za nemožného dorozumění.

Jinak ta slova "není odbočka jako odbočka" jsou velice pravdivá: ještě nedávno naše předpisy znaly "velkou" a "malou" odbočku jako standardní řešení, ale místní lidová tvořivost dokázala v honbě za úsporou personálu stvořit i odchylné speciality, jako byly Tasovice a Rokytňany.

K těm vlečkám, odbočujícím ze širé trati: na dnešní poměry nežádoucí řešení s tlakem na jejich rušení, tenkrát celkem luxus - uvědomte si, že tenkrát se dalo nakládat/vykládat i na širé trati přímo na traťové koleji. Dráhy z toho sice nijak nadšené nebyly (je to provozní komplikace i bezpečnostní riziko), na druhou stranu ty přepravy jim za to stály.
Úterý, 03. října 2017 - 09:44:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7809
Registrován: 4-2003
 Sants:Vidíte - třeba můj pohled je přesně opačný: ty přeložky většinou (v dnešní době) nemají žádné opodstatnění, jsou to čistě vyhozené peníze, akorát prodlužují jízdní doby (v případě těch Peček markantně).

To jsi si ale vybral nevhodný případ. Na přeložce je rychlost 55 km/h, na původní trati byla s velkou pravděpodobností sotva třicítka, možná ještě méně - vše kvůli ostrému oblouku. Takže tady je to tak nula od nuly pojde, byť dnes by už takovou přeložku nikdo nestavěl, neboť k ostrovnímu nástupišti by se tu dalo dojet také a nákladní doprava by se bez přeložky také obešla.
Úterý, 03. října 2017 - 10:22:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 877
Registrován: 5-2002
 Jenomže ta třicítka by už byla JENOM v tom oblouku, zbytek byl v přímé.

Spíš jsem očekával, že budu peskován za Čáslav, kde by likvidace místního nádraží byla skutečně ku prospěchu. Ale tam nám naopak zůstalo... [ko]
Úterý, 03. října 2017 - 11:32:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 327
Registrován: 9-2016
 Když se stavěly první tratě, tak požadavky byly docela přísné. Mj. příprava na dvojkolejku. Jenže tento požadavek byl finančně náročný. Proto docházelo k úlevám. Nejprve ad-hoc, prostě tak, jak si to žadatel vyjednal. Tyto úlevy byly později uzákoněné lokálkovým zákonem. Ten byl v podstatě druhým pólem náročnosti. I tak byla výstavba tratě finančně náročná, proto byly různé dotace či garance. A také proto se mnohé dráhy stavěly na hraně "normy" (tedy skoro kolej položená na poli). I ty "normové" rychlosti nic moc, ale stále to byl pokrok oproti předchozím stavům. Odbočky tratí byly stavěny se stejným principem. Mezilehlé stanice byly určeny tam, kde byla potřeba (možnost) dráhy. Odbočky taktéž, kde se hodily. A že se mnohdy oba požadavky nepotkaly v jednom místě, to nikdo neřešil. Něco jako odvratné kusé koleje byl luxus. Na druhou stranu, dík této snaze ušetřit vznikly tak krásné stavby jako Žampašský most nebo se můžeme se stejnou staniční budovou setkat po celém bývalém Rakousku.
Je také nutno vzít v úvahu, že každá stavba se staví s kompromisem investičních a provozních nákladů. Provozní náklady jsou počítány na období 20 - 50 let. Pokud stavba slouží déle, provozní náklady jsou pak "zbytečně" vysoké.
Úterý, 03. října 2017 - 11:54:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 879
Registrován: 5-2002
Makus:
"Mezilehlé stanice byly určeny tam, kde byla potřeba (možnost) dráhy. Odbočky taktéž, kde se hodily."
Však taky kde jinde, že..? Vy byste je stavěl někde, kde by se vám nehodily?
Úterý, 03. října 2017 - 12:14:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 330
Registrován: 9-2016
 Sants 879: Buďto je to myšleno jako nadsázka, pak beru. Pokud ne, tak je to vytrženo z kontextu celé diskuze
Středa, 04. října 2017 - 00:19:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 42
Registrován: 7-2017
 Hádky (nejen) o připojování lokálek skutečně často končili na tom, co dovolilo ministerstvo, které bralo hodně ohledy na místní poměry. Odbočky BCB byly jednoduché, ale nutno vzít v úvahu z jakých tratí se odbočovalo. Ministerstvo by je nepovolilo, pokud by poměry na "hlavní" trati tomu neodpovídaly. Na druhou stranu KFNB i pro svoje vlastní lokálky stavěla místní nádraží. Při tehdejším způsobu zabezpečení a hustotě provozu by odbočka z hlavní trati KFNB jen tak nepřipadala v úvahu a překopat celé zhlaví by stálo více peněz než dvojkolejné nádražíčko vedle.

Stejně tak důvody přestavby budou ve všech případech hodně individuální, někde jen zkrácení přestupové vzdálenosti, někde se třeba dráha něčemu pletla (Štramberská lokálka se pletla za Studénkou letišti), jinde se prodlužovalo zhlaví (to byl případ Ždírce).

Ani pro vznik, ani pro zánik bych jednotný důvod nehledal.
Pátek, 06. října 2017 - 15:23:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1450
Registrován: 5-2009
 Mám tu oznámení o dalších přednáškách pořádaných prof. Mojžíšem:

Ve středu 11. října 2017 od 15:00 do 16:30 h prosloví přednášku na téma „NEJ…PŘÍBĚH LOKOMOTIVNÍ ŘADY T 499.0“ p. Ing. Petr Kaván, Ph.D., ředitel zkušební a certifikační společnosti Eurosignal.

Druhou přednášku ve středu 25. října 2017, taktéž od 15:00 do 16:30 h na téma „ZNOVUZROZENÍ MOTOROVÉHO VOZU M 260 STŘÍBRNÝ ŠÍP“ prosloví p. Ing. Antonín Blažek, Ph.D., technický ředitel – člen představenstva Výzkumného Ústavu Železničního, a.s.

Přednášky/semináře se konají tradičně na Vzdělávacím a informačním pracovišti Dopravní fakulty Jana Pernera, ul. Pod Výtopnou 2 v Praze. Účast na semináři je bezplatná, pozvěte své přátele a známé.
Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát.
Japonské přísloví
Blanka
Neděle, 15. října 2017 - 19:00:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 527
Registrován: 12-2014
 Video "Negrelliho viadukt po prvním měsíci rekonstrukce" plus pár záběrů z Vítkova z půlky září [vypravci]
https://youtu.be/0YmGFQn_PY4
Můj Youtube kanál BlanCamCZ s převážně železniční tématikou dostupný zde [masinka]
Středa, 25. října 2017 - 09:42:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4668
Registrován: 9-2005
 Blanka: prosím o mailový kontakt
koridory.cz
McBain
Středa, 25. října 2017 - 19:35:32  
Administrátor
Číslo příspěvku: 25541
Registrován: 5-2002
 Vyhřezlá vlečková kolejnice:

Výpravní budova 16/H
Šedesát let přepravy silničních návěsů po železnici
Nejlepší TV reklama všech dob
Středa, 25. října 2017 - 22:49:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7102
Registrován: 9-2003
 Pardubice - býv. vojenská vlečka?
..pořádná mašina má kotel a komín..
Cogwheel
Čtvrtek, 26. října 2017 - 11:03:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5119
Registrován: 1-2012
 Dosud neznámá historie: https://www.lidovky.cz/teror-jemuz-stb-dala-zelenou-urady-nechaly -provest-utok-na-vlak-s-zidovskymi-vystehovalci-gxq-/zpravy-domov .aspx?c=A171007_123441_ln_domov_mber
McBain
Čtvrtek, 26. října 2017 - 15:12:52  
Administrátor
Číslo příspěvku: 25544
Registrován: 5-2002
Alf:
"Pardubice - býv. vojenská vlečka?"

To je reakce na můj příspěvek...?
Výpravní budova 16/H
Šedesát let přepravy silničních návěsů po železnici
Nejlepší TV reklama všech dob
jagg
Čtvrtek, 26. října 2017 - 20:30:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 479
Registrován: 5-2012
 Vyhřezlo: Holešovice?
Pátek, 27. října 2017 - 06:51:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4165
Registrován: 7-2011
 Jagg - ano, zde
Počítám nějakej zatuhlej zbytek v bejvalým vjezdu/přejezdu, co odolával při likvidaci, tak se nechal, bo koleje tam nejsou už dávno.
nevím co dělám špatně, či zda je závada na mém přijímači, ale od jistý doby mi gůglácký mapy v odkazu vždycky ukazujou přímo do země, takže se musí odrolovat
Pátek, 27. října 2017 - 10:07:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7103
Registrován: 9-2003
 McBain - ano :-) připomíná mi to místo nedaleko bývalých vojenských skladů kde již také jsou nové domy..(když nebylo vysloveně napsáno kde to je..)až potom jsem si všiml,že tam máte odkaz na mapu..já tyhle aplikace moc neumím používat[wink]
..pořádná mašina má kotel a komín..
Pátek, 27. října 2017 - 11:23:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4167
Registrován: 7-2011
Alf:
"až potom jsem si všiml,že tam máte odkaz na mapu..já tyhle aplikace moc neumím používat[wink]"
Cheche, to jsme na tom ouplně stejně. Já to používat taky neumím a proto jsem si pro jistotu toho odkazu ani nevšiml. [proud] (akorát to místo znám)
Pátek, 27. října 2017 - 13:55:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 420
Registrován: 5-2013
 To mě zase odkaz "obrázek na mapě" "pro jistotu" vyflusne tady:

Věděl by někdo co s tím?
Sobota, 28. října 2017 - 23:33:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7105
Registrován: 9-2003
 [rofl]Tak mě to tam alespoň hodilo náhled ulic a už jsem věděl,že Pardubice to nejsou.. [satan]
Ad.Bobik [ok] Dík,nejsem v tom sám..
..pořádná mašina má kotel a komín..
Neděle, 29. října 2017 - 07:51:09  
Administrátor
Číslo příspěvku: 8616
Registrován: 6-2002
Bobik:
"nevím co dělám špatně, či zda je závada na mém přijímači, ale od jistý doby mi gůglácký mapy v odkazu vždycky ukazujou přímo do země, takže se musí odrolovat"
Takhle to funguje od začátku. Když je obrázků víc, roztáhne se mapa na všechny. Pro případ jednoho jsem to upravil a mapa už bude vyskakovat v nějakém lidském zvětšení. Díky za tip [ok]

Sey:
"To mě zase odkaz "obrázek na mapě" "pro jistotu" vyflusne tady: Věděl by někdo co s tím?"
Zkuste na takhle zmršené stránce Ctrl+F5. Prohlížeč si zdá se jenom nenačetl všechny potřebné soubory.
Středa, 01. listopadu 2017 - 19:53:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 423
Registrován: 5-2013
 Masinko, bohužel to nejde, ale závada je na "mém přijímači", protože na telefonu se odkaz zobrazí správně. Zkusím přeinstalovat prohlížeč. Dík.
Iiii
Pondělí, 06. listopadu 2017 - 19:11:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3232
Registrován: 5-2002
 Chtěl bych se zeptat. Tento barák v Choceradech je bývalé nádraží, nebo jen tak vypadá?
https://mapy.cz/turisticka?x=14.8052557&y=49.8697126&z=20&pano=1& base=ophoto&pid=18321976&yaw=2.633&fov=1.571&pitch=0.157&source=b ase&id=1904495
Pondělí, 06. listopadu 2017 - 20:20:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13
Registrován: 7-2017
 Podle pohlednice z roku 1910 se jedná o hostinec Ant.Schullera
Blanka
Pondělí, 06. listopadu 2017 - 21:03:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 541
Registrován: 12-2014
 Video: Žabotlamy v novém řazení na S41 (3.11.2017) a opuštěné nádraží Praha-Bubeneč [vypravci]
https://youtu.be/awLsvxX7ZYE
Můj Youtube kanál BlanCamCZ s převážně železniční tématikou dostupný zde [masinka]
Úterý, 07. listopadu 2017 - 00:46:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1272
Registrován: 10-2007
 dorazila pozvánka na další dva semináře:



Vážení přátelé,

dovolte, abych Vás pozval na dvě přednášky v rámci seminářů Historie dopravy, pořádané v listopadu tradičně na Vzdělávacím a informačním pracovišti Dopravní fakulty Jana Pernera, ul. Pod Výtopnou 2 v Praze.

První přednášku „Historie reléových zabezpečovacích zařízení u ČSD od jejich počátků po nasazení prvních počítačových zařízení“ prosloví p. ing. Petr Lapáček ve středu 22. listopadu od 15:00 do 16:30 h.

P. ing. Lapáček absolvoval v r. 1976 Vysokou školu dopravní v Žilině, fakultu strojní a elektrotechnickou, obor Zabezpečovací a sdělovací technika.

Na SUDOP PRAHA a. s. nastoupil v r. 1976 jako specialista na projektování zabezpečovacího zařízení. Zpracoval řadu projektů na síti ČSD, ČD a ŽSR. Byl hlavním inženýrem projektu na stavbách modernizace I. Tranzitního železničního koridoru. V letech 2001 až 2006 byl vedoucím střediska elektrotechniky, trakce, sdělovací a zabezpečovací techniky na SUDOP PRAHA a. s. V letech 2007-2010 byl obchodním ředitelem v AŽD Praha s r.o., v letech 2011 a 2015 obchodním ředitelem na SUDOP PRAHA a. s. Po odchodu do důchodu pracuje u společnosti KOMOVIA s r.o. jako projektový manažer.



Druhou přednášku „Sběr a přenos dat v železniční dopravě - etapa dálnopisu a děrné pásky“ prosloví p. Ing. Zdeněk Kaufmann ve středu 29. listopadu 2017, taktéž od 15:00 do 16:30 h.

P. Ing. Kaufmann je absolventem Vysoké školy dopravní v Žilině, fakulty strojní a elektrotechnické. oboru bloky a spoje v r. 1963. Na ČVUT absolvoval v r. 1966 postgraduální kurs Přenos dat a na Vysoké škole dopravní v r. 1975 postgraduální kurs Kybernetika v dopravě. V aktivní službě do roku 2014 pracoval v řadě inženýrských a manažerských pozic organizačních složek ČSD/ČD. Měl bohatou publikační a lektorskou činnost v oboru železničních telekomunikací, Je spoluautorem učebnic Sběr, přenos a zpracování dat v železniční dopravě a Sdělovací technika I. a II. Byl mj. dlouholetým členem redakční rady Vědeckotechnického sborníku Českých drah.

Účast na seminářích je bezplatná, pozvěte své přátele a známé. Těším se na setkání s Vámi.

S pozdravem a přáním všeho dobrého

Vlastislav Mojžíš
Středa, 08. listopadu 2017 - 10:42:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3533
Registrován: 9-2005
 Pánové mám takový dotaz, nevěda však jestli toto to správné vlákno kam ho mohu směřovat?! Před nedávnem mi kolega motoveteránista tvrdil, že motocyklové motory ČZ o obsahu 500 ccm (1938 - 1941) byly hojně používány v drážní technice, nevěda však kde a jak. Napadá mě tedy možnost užití třeba jako pohonu traťmistrovských drezín, nějakých zatáčeček či podobných verglů. Nemá někdo nějaké poznatky k tomuto tématu? Samotného mě to, jelikož těch předválečných motocyklů ze Strakonic máme doma hnedle několik, zajímá a s tímhle tvrzením obce motoveteránské jsem se nesetkal poprvé. Možná že je to jenom mýtus, který by bylo třeba vyvrátit.

Po ilustraci dotčený motor [zdroj: www.eurooldtimers.com]

Pár obrázků ode mne...
Bobo
Čtvrtek, 09. listopadu 2017 - 15:40:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13760
Registrován: 5-2002
 chytrou knížku/web o shv si zkoušel? mam za to, že nějaký motokola čz dělalo. zeptej se v prac stojích
kolisti = piráti chodníků
<font color="ffff00">neosvětlený cyklista = žádný cyklista</font>
jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno
http://www.stopkoureni.cz/
Pátek, 10. listopadu 2017 - 07:20:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1696
Registrován: 12-2007
 Tam sa toho moc nedozvie, až do takej hĺbky sme nešli (preto ani odpoveď nepoznám):
http://www.tratovestroje.net/cs/stroj/prve-motorove/
Pátek, 10. listopadu 2017 - 12:37:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 924
Registrován: 9-2014
 Existovali ešte v nedávnej minulosti jednomužné zatáčačky upevňovadiel do podvalov. Pohon bol motocyklovým dvojtaktným motorom, pravdepodobne motocyklovým. Vpredu mal jedno koleso na
koľajnicu, vzadu dva držiaky na jednomužné ovládanie. Podobalo sa to na jednokolesový traktorček do záhrady. Teraz sa už používa elektrická zatáčačka, s pohonom na diesel-elektrický agregát z trať. vozíka.
Pátek, 10. listopadu 2017 - 13:09:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2340
Registrován: 5-2008
 atoris: tuším , že tomu říkalo : " Chodora "
Cogwheel
Pátek, 10. listopadu 2017 - 13:11:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5170
Registrován: 1-2012
 Takto vypadá ta motorová zatáčečka (s motocyklovým motorem?): https://www.sbazar.cz/meliustech/detail/22020063-zeleznicni-zatac ecka (v inzerátu zobrazená dle nátěru zřejmě pochází ze zásob Železničního vojska). Pokud si vzpomínám, ve slangu traťových dělníků se jí říkalo "toska".
Pátek, 10. listopadu 2017 - 13:55:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 70
Registrován: 7-2017
 Ten motor není motocyklový, je to stacionární dvoutakt, používaný v el. centrálách.
Kdyby byly známy alespoň přibližné rozměry, dalo by se dohledat jaký typ (dva mám k dispozici pro oměření, porovnání).
Němec_z_ova
Pátek, 10. listopadu 2017 - 14:24:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3665
Registrován: 4-2009
 O kus dál je k máni motor BD-AS 72 To by mohl být on. Ke koupi jsou i kolejové vozíky Třeba se někomu budou hodit[wink]
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.

Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!!
Sobota, 11. listopadu 2017 - 19:34:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1391
Registrován: 8-2006
 Vážení, pomůže mi někdo odpovědět na tento dotaz?
"Jak často zastavovaly osobní vlaky v Přelouči (směr Pardubice) v roce 1938 a jak vypadaly zde jezdící v r. 1938 vlaky."
Nemám tu k dispozici JŘ z onoho období, abych na to správně odpověděl. Mám 1932 a pak až válečné. Rovněž řazení vlaků v té době by i mne zajímalo. Jde mi o Olomoucko-pražskou dráhu. Díky předem za informace.
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
Neděle, 12. listopadu 2017 - 19:17:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 928
Registrován: 9-2014
 Článok zo storočných slov.novín ( z čias 1. sv. vojny ), od blogera Serbáka.

Neděle, 12. listopadu 2017 - 19:28:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6179
Registrován: 8-2012
 Ale jaké bylo to Slovensko pokrokové, když už před sto lety mělo blogery [lol][crazy]
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
     
diskuse | titulní strana | tiráž | nahoru