| Diskuse » Archiv 2017 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 27. 11. 2017 | předcházející | další |
Archiv diskuse Historie železnic do 27. 11. 2017dolů |
| autor | příspěvek | |
|---|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 929 Registrován: 9-2014 
|
Napísal som jasne: výstrižok zo storočných novín, bloger tieto výstrižky občas uverejňuje na známosť. Zaujímavé, že už v tých časoch boli noviny, písmo, kníhtlač. Ešte niekto tomu nerozumie ? Sú ešte dotazy ? ![[blesk]](https://www.k-report.net/discus/clipart/blesk.gif "[blesk]") (Příspěvek byl editován uživatelem atoris.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14920 Registrován: 5-2002 
|
atoris: Napísal som jasne Právě že vůbec ne. Ta věta tak, jak je napsaná, opravdu říká, že je od blogera ten článek, při troše fantazie by se dokonce dala vyložit tak, že jsou od něj celé stoleté noviny. Snad jediné, co se dá vyloučit, že by bylo něho (a to jenom z psané podoby), je ta 1. světová válka, a to ještě díky těm závorkám... ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") Tyhle zkratkovité formulace jsou prostě ožehavé a je potřeba se jim vyhýbat (pokud zrovna nejste Felix Holzmann a nehodláte na nich vystavět celou scénku). |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 126 Registrován: 12-2013 |
No Felix by se zaradoval... Atorix: Vas skutecne překvapuje, že "už v tých časoch boli noviny, písmo, kníhtlač."? Tedy pred 100 lety. No to je ve vlakne železniční historie docela smutné. Co bychom si nejen v železniční historii počali bez informaci z dobových novin? ![[andel]](https://www.k-report.net/discus/clipart/andel.gif "[andel]") https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Noviny |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 930 Registrován: 9-2014
|
Bramac : Reagoval som na poznámku od p. T.H. Okrem toho, vaša poznámka nie je určená mne, nie som Atorix ![[pozor]](https://www.k-report.net/discus/clipart/pozor.gif "[pozor]") |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 127 Registrován: 12-2013 |
AtoriS: ja reagoval zase na vasi poznámku, ze by snad mělo být zajímavé, ze pred 100 lety uz byly noviny atd. Pokud jste to myslel ironicky, tak to z vaseho komentáře neni zřejmé. ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6180 Registrován: 8-2012 |
Napísal jste to tak, jako že ten článek z novin je od blogera. Tak jsem si z vás vystřelil a vy se koukám berete nějak moc vážně...
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2259 Registrován: 8-2009 |
Tak ještě jedno foto k těm starším zatáčečkám |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 621 Registrován: 1-2013 |
Vážení kolegové, narazil jsem na tento odkaz. https://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/5881-Po-stopach-Korytnicky / Druhá fotografie a pak ještě jedna vzadu ve fotogalerii ukazuje bývalá stavědla 2 a 1 v Liptovské Osadě (i když to spíše vypadá na výhybkářská stanoviště). Znamená to, že Liptovská Osada bývala někdy v minulosti obsazena výpravčím a výhybkáři? Pokud jsou ústní informace, které jsem kdysi obdržel, pravdivé, tak v posledních letech před závěrem provozu byl Ružomberok stanicí dirigující. Jazierce, Lipt. Osada a Korytnica byly dopravny D3. Proč tedy stavědla v Liptovské Osadě? Nikde nic se mi k tomu nepodařilo najít. Pokud víte někdo něco bližšího, budu velmi rád. Předem dík. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 194 Registrován: 7-2017 |
Dotaz pro pamětníky ČSD před r. 1989: Můžete prosím někdo stručně popsat způsoby rušení vozidel tzv. "na jeden, na dva a na tři křížky"? | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 58 Registrován: 9-2017 |
dědek_hank: mě to bylo vysvětleno následovně: 1 křížek - šrot 2 křížky - skříň (nebo některá část) zůstává zachovaná, popř. na prodej - zbytek šrot 3 křížky - zůstává celé na pracovní účely a dodatek - čím více barvy je použito na křížky tím větší snaha vozidlo, nebo jeho část zachránit. Dodatek: čím méně barvy, tím menší perspektiva. (Příspěvek byl editován uživatelem knihomil_Koniáš.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7118 Registrován: 9-2003 
|
Choceňská výtopna ještě má šanci.. https://orlicky.denik.cz/zpravy_region/chocen-vytopna-versus-nadj ezd-20171111.html PS - dle posledních zpráv se nadjezd opravdu stavět nebude a budova samotná s areálem by ani neměla překážet plánované stavbě druhé koleje Choceň - HK. (Příspěvek byl editován uživatelem alf.)
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 196 Registrován: 7-2017 |
 knihomil_Koniáš:"dědek_hank: mě to bylo vysvětleno následovně: 1 křížek - šrot 2 křížky - skříň (nebo některá část) zůstává zachovaná, popř. na prodej - zbytek šrot 3 křížky - zůstává celé na pracovní účely a dodatek - čím více barvy je použito na křížky tím větší snaha vozidlo, nebo jeho část zachránit. Dodatek: čím méně barvy, tím menší perspektiva. (Příspěvek byl editován uživatelem knihomil_Koniáš.)" Děkuji. Na kolik křížků se tedy rušily lokomotivy a motorové vozy, které se jako provozuschopné odprodávaly na vlečky s určením pro další vlečkový provoz? A na kolik křížků parní lokomotivy převáděné na kotle v rámci ČSD, případně na kotle mimo ČSD? |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 8-2017 |
děda hank...jeden,dva,tři křížky jsem nikdy neslyšel,není myšleno určení třídy zachovalosti při rušení par.lok? | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 59 Registrován: 9-2017 |
dědek_hank: omlouvám se, moje chyba. Nenapsal jsem důležitou informace - týkalo se to vozů. U lokomotiv netuším. S křížky jsem se nepotkal ani při práci v lok depu a to jsem zažil rušení několika lok. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 198 Registrován: 7-2017 |
XMH: Já teď zrovna nemám po ruce žádnou fotku, ale na zrušená vozidla se psalo (například) "zrušen 29.10.1968" a k tomu X nebo XX nebo XXX - no tak dobře, ony ty křížky byly spíš písmena X, ale u ČSD se tomu neformálně říkalo "zrušit na tři křížky". | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3 Registrován: 8-2017 |
hank:je pravda,že se to na mašinách objevovalo,osobně jsem to bral jako symbol zrušení,popř.tam bylo zruš.,zrušen atd.ale tenhle výraz slyším fakt poprvé | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 199 Registrován: 7-2017 |
knihomil_Koniáš: "dědek_hank: omlouvám se, moje chyba. Nenapsal jsem důležitou informace - týkalo se to vozů. U lokomotiv netuším. S křížky jsem se nepotkal ani při práci v lok depu a to jsem zažil rušení několika lok." Já vím, že paměť je zrádná mrcha, ale řekl bych, že jsem to viděl přinejmenším i na tendrech... A doteď bych si byl skoro jistý, že se to týkalo i lokomotiv a motorových vozů. Ale mohu se samozřejmě mýlit. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2657 Registrován: 5-2002 |
dědek_hank: opravdu se vozidla odprodávaná na vlečky jako provozní (nikoliv jako kotle nebo zdroj ND) rušila? Nebo jen vyřazovala z evidence? I když byla jiná legislativa, tak i tehdy platilo, že zrušené vozidlo (s výjimkou K pohyblivých v omezeném rozsahu vlastní silou) nemohlo působit v provozu (a i ta Káčka jen po depu). Natož třeba jezdit do přípojné stanice ČSD. U parních lokomotiv se stav pro případné použití jako kotel určoval maximálním přípustným tlakem a dobou, po kterou je možné jej takto provozovat bez dalších oprav.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 200 Registrován: 7-2017 |
Johny11: Tak například rušicím výnosem 36173/53 bylo ke dni 16. 09. 1953 zrušeno 10 lokomotiv řady 455.2. Ke stejnému datu byly tyto lokomotivy převedeny (o prodeji se asi v tomto případě nedá mluvit, šlo o převod mezi národními podniky, nota bene lokomotiv, které už nějakou dobu byly v pronájmu, ale to z tohoto hlediska není podstatné) na vlečku Nové Huti Klementa Gottwalda v Ostravě-Kunčicích. Většina z nich byla v NHKG v provozu a tamtéž zrušena až v září 1956 po dodávkách nových lokomotiv EP 1000 a CP 600. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2658 Registrován: 5-2002 |
No nevím. Asi nebylo zrušení jako zrušení. Viz oživení 498.022 v roce 1986, který musel absolvovat TBZ. Jasně, hezkých pár let stál v kopřivách, ale po formální stránce na něj byl vydán rušící výnos jako třeba na ty 455.2. Asi by to chtělo nahlédnout do tehdejších předpisů.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 201 Registrován: 7-2017 |
Johny11: Po formální stránce nic nebránilo tomu zrušit u ČSD lokomotivu ještě technicky schopnou provozu. Takže klidně mohla být po zrušení u ČSD na vlečce okamžitě bez dalšího nasazena. Musela splňovat požadavky PTPV, když měla povolený přechod na ČSD, tak i PTPŽ, a především požadavky státního dozoru nad vyhrazenými zařízeními - kotlem a dalším příslušenstvím, jako byly třeba části tlakové brzdy. Vlečkové lokomotivy podléhaly státnímu dozoru prostřednictvím ČSD, takže často vlečkovou lokomotivu kontroloval stejný kotelní komisař jako předtím v depu. V tomto ohledu nebyl žádný rozdíl mezi lokomotivou na vlečku pronajatou a vlastní. Sám jsem jako správce vlečky v 80. letech provozoval jednu lokomotivu vlastní a jednu půjčenou od ČSD, a ta půjčená nemusela absolvovat žádné zvláštní technicko-byrokratické procedury podmiňující její nasazení do vlečkového provozu. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2445 Registrován: 7-2005 |
není rušení jako rušení a prodej jako prodej.... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 202 Registrován: 7-2017 |
Zdepa 2445: No tak jistě, ono záleželo na spoustě okolností, nejen na míře amortizace (= "účetní odepsanosti") základního prostředku, jak se tomu tenkrát říkalo. Ale nic to nemění na věci, že lokomotivy odprodávané/převáděné na vlečky k dalšímu provozu byly dle mého názoru u ČSD předtím vždy zrušeny. A jestli byly i jiné případy, rád se o nich nechám poučit. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 763 Registrován: 4-2007 
|
Hank 198: naprostý souhlas. Žiju taktéž v domnění, že se to týkalo pouze vozů. Samostatný tendr (bez rozvíjení úvah, k čemu mohl být používán) jsem "okřížkovaný" nikdy neviděl, snad na něj mohlo být ale pohlíženo jako na vůz...
Ferdinandka přežije!
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 203 Registrován: 7-2017 |
Zderadíček 763: Tendry (nejen zrušené) se běžně používaly jako vozy na vodu. | |
|
Vagonet
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 66 Registrován: 7-2017 |
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 936 Registrován: 9-2014
|
Celý dátum, aj s rokom ! | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1230 Registrován: 6-2016 |
atoris: Wiki dává na výběr![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") Řekl bych, že zájezd se uskutečnil před rokem 1938... Stanice Tatranská Lomnica Výstavba začala 8. března 1936, 22. prosince 1937 byla slavnostně otevřena. Ve středu budovy se nachází lanoviště, kde jsou umístěné kotvy a napínací kladkostroj. Mezistanice Štart Stavební práce na mezistanici Štart v nadmořské výšce 1 165 m byly započaty 11. června 1936 výkopem jam napínací komory nosných lan. Její název, z hlediska trasy lanové dráhy nelogický, byl odvozený od nedalekého startu někdejší sáňkařské a bobové dráhy. Práce na stavbě byly ukončeny v roce 1937, vnitřní instalace byly dokončeny v létě 1938. Základní funkcí stanice je napínání nosných lan. Stanice Skalnaté ples Největší budova visuté lanovky byla na Skalnatém plese. Výkop jam základů budovy a napínací šachty nosného lana byly započaty 10. června 1936. Během výstavby stavitel na základě přání objednatele výrazně změnil původní projekt Dušana Jurkoviče v souvislosti s dodatečným rozhodnutím umístit do objektu zařízení sloužící cestovnímu ruchu. Výstavba probíhala v těžkých povětrnostních podmínkách. Přesto 22. prosince 1937 byla budova hotová a v následujícím roce pokračovaly jen práce na souvisejících stavbách. Stanice Lomnický štít V srpnu 1936 začaly práce na vrcholové stanici lanové dráhy na Lomnickém štítu. Tato šestipodlažní budova v nadmořské výšce 2634 m je nejvyšším obývaným místem na Slovensku. Byla dokončena v roce 1940, kdy v květnu proběhla první zkušební jízda lanovky na vrchol. Schvalovací jízda se uskutečnila 21. října 1940. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1460 Registrován: 5-2009 |
Jestli byla exkurze spojena s prohlídkou rozestavěných tunelů a Dobšinské jeskyně, mohla to být stavba Červená Skala - Margecany. Ta ale skončila o trochu dříve, kdy se lanovka ještě nezačala stavět. Kdy začala stavba nákladní pracovní lanovky na Skalnaté pleso ? Myslím, že je to popsáno v knížce Cesta k lanovke, ale tu nemám při ruce.
Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát. Japonské přísloví |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 937 Registrován: 9-2014
|
Honzaklofnar Históriu stavby poznám. Ale na tvojom príspevku nebol rok a to je zavádzajúce a klamlivé, najmä pre mladších čitateľov. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1276 Registrován: 10-2007 |
Kdybyses míň soustředil na kritizování, tak bysis všimnul, že nadáváš nesprávnému... | |
|
Vagonet
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 67 Registrován: 7-2017 |
Rok tam není uveden, bylo to někdy 36 - 38. Příspěvek byl vyvěšen pro odlehčení, pobavení, tak žádné negativní reakce prosím. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1243 Registrován: 6-2016 |
atoris:??? Letopočtů jsem uvedl "neurekom" (hlavně citace z wiki). A vlastní NÁZOR taky "Řekl bych, že zájezd se uskutečnil před rokem 1938". A o "mladších čitaťelov" bych neměl strach - oni si toho vygůglí víc než my dva dohromady |
|
|
Trolleybus
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2841 Registrován: 5-2002 
|
Škoda, že k tomu tenkrát nenapsali podrobný program akce, aby bylo jasnější, o které tunely šlo a co vše bylo navštíveno na stavbě lanovky. Jelikož to pořádal SIA, mohli se účastníci dostat do velice zajímavých míst, laické veřejnosti nepřístupných.
Kdo se ve sporu odvolává na autoritu, bere si na pomoc paměť, a ne rozum.
Leonardo da Vinci |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2450 Registrován: 7-2005 |
![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]") dovolím si malé rýpnutí - v Národním archivu je dosti velký fond SIA, kde kromě nejedné pozůstalosti, je i mnoho písemností této organizace, mimo jiné i odboru železničních inženýrů. A samozřejmě různé pozvánky a hlavě popisy proběhlých exkurzí. No a občas i fotky tam provedené. Takže v případě zájmu o zpřesnění - "hurá na Chodovec"....![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") A další slušná "hromádka" je i "na Letné"... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6262 Registrován: 8-2012 |
Kdy vznikly "prvorepublikové" Československé státní dráhy? (Otázka není tak triviální, jak se může zdát, takže prosím věrozvěsty wikipedie apod. o neúčast - ČSD určitě nevznikly se vznikem ČSR, jak se zjednodušeně uvádí. Teprve 2.11.1918 vzniká zákonem 2/1918 Sb.z. a n. ministerstvo dopravy, které ale nevytváří samostatnou strukturu ČSD, ale zřizuje provizorní Generální ředitelství, které ovšem fakticky jen přebírá osazenstvo pražského ředitelství (rakouských) státních drah. Další změny ve struktuře se pak odehrávají až v roce 1919, ale i tehdy se v zákonech mluví o československých státních drahách, čili s malým č jako drahách ve vlastnictví čs. státu, nikoli o právním subjektu.)
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
|
|
Němec_z_ova
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3698 Registrován: 4-2009 
|
T. H.: Údajně to bylo takto: Skratka ČSD sa objavila prvýkrát vo Vestníku MŽ z roku 1923 ako pomenovanie fenoménu; v súlade s rakúskym vzorom podnik s názvom Československé štátne dráhy totiž nebol zriadený žiadnou zákonnou normou, išlo vlastne o štátny majetok, spravovaný i po podnikovej stránke ministerstvom železníc .... Více naleznete tady. Za správnost údajů ovšem neručím. Možná by se to dalo ověřit v antikvariátu na Valentinské 8. (Příspěvek byl editován uživatelem Němec z ova.)
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6266 Registrován: 8-2012 |
Dá se tedy usoudit, že jako právní subjekt žádné "Československé (státní) dráhy" za první republiky vůbec nevznikly, ale jednotlivá Ředitelství státních drah byla přímou součástí odborů ministerstva železnic? Na jakých "100 let spolu 1918-2018" se ale tedy odkazuje "Národní dopravce" České dráhy na obálce KJŘ 2018? Že ony vždycky byly, jsou a nadále budou státem?
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2664 Registrován: 5-2002 |
Dá se tak usoudit. I z toho důvodu, že za první i druhé republiky, protektorátu i po válce (do roku 1950 určitě) byli zaměstnanci ČSD státními úředníky a zřízenci, případně smluvními zaměstnanci. V případě přechodu do plného podnikového režimu by vypadli z režimu pragmatiky. Aby došlo k naplnění vládního nařízení 206/1924 Sb., (na vlaky.net je nepřesně uvedeno "zákona"), musel by být vydán "všeobecný organizační řád" schválený vládou, k čemuž zjevně nikdy nedošlo. https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentI d=onrf6mjzgi2f6mrqgywti Bylo mi divné, proč se o to zajímáte zrovna vy a nezklamal jste - stejně vám nejde o nic jiného, než si kopnout do "modrých". Možná byste se mohl zajímat spíše o tu pyramidu kontejnerů navršenou pod vedením vvn v Uhří - zcela zjevně v ochranném pásmu tohoto vedení. Podle zákona v tomto prostoru smí být pouze porosty do maximální výše 3 metry, nikoliv 15 metrů kontejnerů...
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 220 Registrován: 7-2017 |
T_._H_.: "Dá se tedy usoudit, že jako právní subjekt žádné "Československé (státní) dráhy" za první republiky vůbec nevznikly...? " De iure asi nevznikly; ten odkazovaný Kubáčkův text se zmiňuje o tom, že organizační řád ČSD sice byl předložen vládě ke schválení už v roce 1925, ale vláda ho až do r. 1939 nestihla projednat... ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") Nicméně za ustavení podniku de facto by snad bylo možno považovat oddělení samostatného účetnictví drah v r. 1924. Ani po r. 1945 nebyla situace zdaleka jasná a např. v l. 1968 - 71 panoval podobně nemóresní bordel jako po r. 1918, když obě národní ministerstva dopravy řídila na území svých republik samostatné právnické osoby - jednotlivé dráhy (v tehdejší ČSR Severozápadní, Jihozápadní a Střední dráhu a na Slovensku Východnou dráhu). ČSD jako národní podnik podle příslušných zákonů byly výslovně ustaveny vlastně až v r. 1948, v r. 1952 zase jako podnik zrušeny a opět převedeny pod přímou správu ministerstva železnic (později dopravy), a podruhé v l. 1988 - 89, jenže než se stihly doladit všechny náležitosti, tak se rozpadla federace... Celou tou historií se vlastně táhl nezájem o jasné oddělení státní a podnikové správy železnice; a když už ten zájem byl aspoň deklarován, státní správa stejně dlouho nebyla schopna (a možná ani příliš ochotna) potřebné kroky provést. |
|
|
Němec_z_ova
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3699 Registrován: 4-2009
|
T. H.: Skoro to tak vypadá, tohle na mne vypadlo z hloubi internetu: DIPLOMOVÁ PRÁCE Bc. Jaroslav Lexa Vývoj správy Československých státních drah v letech 1918 – 1938 odkaz ke stažení Na straně 71 autor uvádí:
Občas tam sice použije zkratku ČSD, ale o jejich vzniku se zmíní až na straně 99 a uvádí leden 1949: Nejprve byl k 1. 1. 1949 zřízen národní podnik Československé dráhy (zkratka ČSD zůstává), který byl řízen ústředním ředitelstvím v Praze a oblastním ředitelstvím v Bratislavě. Tato forma organizace vydržela jeden rok. Roku 1950 mají ČSD znovu svůj starý název a opětovně jsou přičleněny přímo pod ministerstvo dopravy. O dva roky později je znovuzřízeno ministerstvo železnic a ČSD rozděleny podle sovětského vzoru na samostatné hospodářské celky – tzv. dráhy. Ještě sem se díval do knihovny Národního shromáždění republiky Československé 1920 - 1925 a tam nic o ČSD není. Začíná to touhle stránkou a pokračuje následujícími dvěma. Ještě musím vypátrat, jak se s tím rejstříkem pracuje. Jsou tam občas k vidění zajímavé zápisy.
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2451 Registrován: 7-2005 |
Byť vím, že tento problém není jednoduchý, tak si myslím, že to chce začít již rokem 1884 a vznikem c.k. státních drah, protože "ČSD" je nástupce uvedené organizace. Dne 30. října vydal Národní výbor prohlášení o převzetí výkonné moci nad železnicemi. Zákonem č.2 Sb. z 2.11.1918, jímž se zřizovaly nejvyšší správní úřady, byl ustanoven úřad pro správu dopravy, který byl v prosinci téhož roku přejmenovaný na ministerstvo železnic. Dle usnesení ministerské rady ze dne 18. listopadu 1918 veškeré nejvyšší správní úřady v Československém státě, jež byly zřízeny zákonem ze dne 2. listopadu 1918 č.2 Sb., nařízením ze dne 5. listopadu 1918 č.20 Sb. a zákonem ze dne 13. listopadu 1918 č.40 Sb., začaly užívat místo dosavadního názvu „nejvyšší správní úřad“ názvu „ministerstvo“. Ministerstvo železnic začalo oficiálně působit 23. prosince 1918 (věstník MŽ č.1/1918). První rozčlenění a vymezení působnosti bylo stanoveno dle výnosu ministerstva železnic č.j. 79/pres.-1918 a vyhlášeno úředním věstníkem MŽ č.2 ze dne 8. ledna 1919. Drobná úprava z 22. lednu 1919 (č.j.286/pres.) tuto organizaci upřesnila. Protože zákon č.11 Sb. z 28. října 1918 ponechal veškeré dosavadní zákony až na další dobu v platnosti, převzalo ministerstvo železnic organizační statut pro státní železniční správu. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2452 Registrován: 7-2005 |
Dovolím si odlehčit tuto jistě náročnou diskuzi drobným doplňkem článku z časopisu Dráha č.5/2017. Zde autor na str.4-11 rozebírá, když to řeknu hodně zjednodušeně, historii používání výpravky (česky "plácačky"). Dovolím si jen několik vsuvek z dobových dokumentů. Nejprve zajímavost, že dřív než v listopadu 1931 vyšel ministerský výnos o zavedení výpravky, už nějakou chvilku musely pohraniční stanice, zajišťující společnou službu s rakouskými drahami (ÖBB), k odjezdu vlaku používat "žezla". A že to se zrušením a opětovným zavedením výpravky během válečných let nebylo tak jednoduché, uvádí další dokumenty |
|
|
Bw_Ig
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 346 Registrován: 7-2012 
|
Kolega Zdepa má pravdu předsedo!, už jsme to probírali, neboť ne vždy všechno může jeden badatel najít v jednom archivu (viž uvedený článek v Dráze). Právě předchůdce "klasické výpravky (modré)" byl právě podle vzoru rakouských drah, což ale byl zase vzor německých drah. Všechno toto se ale dá najít v archivech. Já opět se zaměřím jen na svůj obvod a to ŘSD Brno, kde je k tomu celý karton zahrnující léta 1925 až 1944. Zde několik ukázek z "raného" údobí zavedení výpravy vlaků v pohraničních stykových stanicích. |
|
|
BmbČ
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7646 Registrován: 1-2007 
|
Zajímavé. ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") Při této příležitosti mám prosím dotaz. Byla výprava vlaků výpravkou na našich tratích zavedena 10. května 1932? Díky.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6285 Registrován: 8-2012 |
Zdepa: že to chce začít již rokem 1884 a vznikem c.k. státních drah, protože "ČSD" je nástupce uvedené organizace Jenže recepce rakouskouherského zákonodárství (zákonem 11/1918 Sb.z. a n.) do československého právního řádu sice potvrzovala platnost vzniklých smluv a závazků, ale nikoli organizací (z recepčního zákona by vyplynulo zachování struktury řízení železnice, ale sotva by ČSR chtěla pokračovat v existenci k.k. österreichische Staatsbahnen). Čili bylo tak stanoveno, že úřady jednají podle dosavadních zákonů, ale ČSD tím určitě nevznikly. 30. října vydal Národní výbor prohlášení o převzetí výkonné moci nad železnicemi OK, to byla nějaká proklamace (v té době řešil podstatnější věc, totiž připojení Slovenska). Já bych viděl jako lepší datum 2.11.1918 a zákon 2/1918, kdy bylo zřízeno "úřad pro správu dopravy" (ministerstvo dopravy), ale to se pořád nerovná vznik organizace Československé (státní) dráhy. Přerod na Ministerstvo železnic, i tam je nějaký deklaratorní akt. Jen ty stoleté Č(S)D nějak ne a ne vzniknout...
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2453 Registrován: 7-2005 |
Aby termín Československé státní dráhy nebyl jen nějaký "terminus-technikus", který nahradil pojem c.k. státní dráhy..... ...byť 1.8.1939 byly československé státní dráhy zrušeny a nově označeny jako Protektorátní dráhy Čech a Moravy... ...od roku 1931 se začalo intenzivně pracovat na změně organizace Československých státních drah. Dosavadní organizace byla stále ještě „rakouská“, podle organizačního železničního statusu z roku 1897, doplněného vládním nařízením č.404 Sb. z 18. prosince 1922 (zákon podnikový), vládním nařízením č.206 Sb. z 25. září 1924 a vládním nařízením č.15 Sb. z roku 1927. S platností od 1. října 1931 byla provedena změna kompetencí a kompetenční přesuny ve smyslu decentralizace |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 82 Registrován: 7-2017 |
T.H.: (z recepčního zákona by vyplynulo zachování struktury řízení železnice, ... Vžydť ano, ta struktura také zachována byla, jenom jméno se změnilo. Jméno, které neznamenalo jméno firmy, ale fakt, že se jedná o dráhy ovládané státem, v tomto případě Československem. U kkStB to bylo od roku 1876 stejné, stejné to bylo i jinde. Např. KPEV také neexistovaly, dokonce spadaly pod ministerstvo veřejných prací, byl to faktticky jen shluk provozních ředitelství. |
|
|
Bw_Ig
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 347 Registrován: 7-2012
|
Co se na stejný problém podívat z jiného úhlu. Položím otázku: Kdy vznikla oficiální značka "ČSD"? Tedy doložte zde někdo, kdy - kde - kým byl vydán výnos - nařízení - příkaz - č.j. o zavedení značky "ČSD". A pak i to kdy byla tato značka registrována u MÚŽ, jako značka pro mezistátní provoz? |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6291 Registrován: 8-2012 |
jenom jméno se změnilo Právěže ne jméno, ale pouze označení. Taky se ve spoustě prvorepublikových normativních aktů používá malé č jako označení nikoli institucionální, ale popisné, ovšem v třicátých letech se už objevuje i Č velké. Někde tady mohlo dojít k nějakému právnímu úkonu? Jinak to vypadá, že nositelem právní subjektivity je Dráha opravdu až od toho 1.1.1949, takže od čeho ČD odvozují svou stoletost?
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10 Registrován: 8-2017 |
Už jen stoletost? Během jakési líté konkurenčně-marketingové kampaně v době nástupu Jančury se zaklínaly snad "stosedmdesátiletou tradicí"... | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 83 Registrován: 7-2017 |
Bw_Ig: Značka ČSD vznikla prakticky se okamžitě po rozpadu monarchie. Na vozech, kde byla potřeba ihned, je od listopadu 1918. Registrována byla tehdy u VDEV, ale kdy přesně nevím. Vzhledem k proskartovanosti fondu MŽ z tohoto období se to už asi nedozvíme. T.H.: Dobře, říkejme tomu označení. Jenom chci říct, že státní dráhy nejen v R-U, ale i v Československu nebo i Německu, se v té době bez právní subjektivity docela dobře obešly. Otázka zní, jestli je ta právní subjektivita nutná na to, aby dnešní státní dopravce připomněl 100 let provozování železnice státem u nás. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4945 Registrován: 11-2007 |
drake: " Otázka zní, jestli je ta právní subjektivita nutná na to, aby dnešní státní dopravce připomněl ..." Nutno především připomenout, že to, co se svévolně nazývá "národní dopravce" státním dopravcem není. Jde o obchodní firmu ve formě akciové společnosti. A stát s ní vede výhradně obchodní vztahy (viz převod její části do státní organizace SŽDC). Na rozdíl od doby dávno minulé, kdy skutečně vše na železnici patřilo státu, a pracovníci této organizační složky státu jednali na základě pověření státem. Mimochodem ona značka "ČSD" také změnila poněkud význam - z Československých Státních Drah na ČeskoSlovenské Dráhy, aniž by si toho někdo všiml. Takže už jenom čekám, kdy některá automobilka si přivlastní vynález kola a začne oslavovat čtyři tisíce let jeho používání. (Příspěvek byl editován uživatelem Rudolf 33.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 84 Registrován: 7-2017 |
Rudolf_33: Chápu vás, ale je (mi) to celkem jedno v jaké formě je státem dopravce ovládán. Pokud se někdo může k nějaké kontinuitě od roku 1918 přihlásit, pak ČD určitě. Když už ničím jiným, tak myšlením a chováním tu kontinuitu drží ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") . |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4946 Registrován: 11-2007 |
drake: " Když už ničím jiným, tak myšlením a chováním tu kontinuitu drží" Tak tady souhlas. Někteří železničáři si opravdu nevšimli, že už státní znak na služební čepici nenosí. Jenomže ten státní znak (bez ohledu na to, jaký) tam zase nenosili teprve od roku 1918. |
|
|
McBain
|
||
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25574 Registrován: 5-2002 
|
T_._H_.: "Taky se ve spoustě prvorepublikových normativních aktů používá malé č jako označení nikoli institucionální, ale popisné, ovšem v třicátých letech se už objevuje i Č velké." Správná poznámka. A proto si taky myslím, že když se dnes používá - a to i v textech renomovaných historiků - překlad kkStB jako Rakouské státní dráhy, tak že je to špatně. Že by se správně mělo psát rakouské Státní dráhy, a nebo ještě možná spíše rakouské státní dráhy. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 85 Registrován: 7-2017 |
McBain: Jenomže bez ohledu na status používaly státní dráhy (ve všech významech a dobách) zkratku K.k.St.B. (příp. K.K.St.B a jiné), v literatuře zkrácené obvykle na kkStB. Kromě toho existovala další spousta zkrácenin oficálního názvu používaná jak v pramenech, tak na vozidlech. Byl by toho hodně dlouhý seznam. Samozřejmě přísně vzato je překlad "Rakouské státní dráhy" platný pouze pro pár let existence, ale v tom bych na rodíl od jiných záseků neviděl takový problém. Zcela určitě nelze K.k.St.B. napsat jako rakouské státní dráhy, protože tento termín (něm. österreichische staatsbahnen) byl vyhrazen skutečně pro všechny rakouské státní dráhy, které byly překvapivě dvě (kkStB a MÁV). S tímto pojem se nejvíce setkáte v písemnostech ohledně dělení majetku monarchie. | |
|
Jan_perner
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 219 Registrován: 10-2002 
|
všechny rakouské státní dráhy, které byly překvapivě dvě (kkStB a MÁV) Tak to těžko. Jedno byly rakouské státní dráhy a druhé byly uherské státní dráhy. Nicméně oboje byly fakticky jen organizační složky těchto dvou států - "Království a zemí na říšské radě zastoupených" (nazývaných zkráceně mimo jiné i jako "Rakousko") a "Uherského království" (nazývané také i několika jinými způsoby). Od Rakousko-Uherského vyrovnání se totiž jednalo o fakticky dva nezávislé státy, které měly (mimo jiné) každý svoje státní dráhy. Jinak ČSD se psal běžně se všemi písmeny malými, protože po většinu své "existence" jako právní subjekt neexistovaly a nazývaly se tak jen dráhy ve vlastnictví státu.
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 86 Registrován: 7-2017 |
Jan_perner: Jedno byly rakouské státní dráhy a druhé byly uherské státní dráhy. Přesto byl pojem "öserreichische staatsbahnen" používán spojenci pro obě dráhy dohromady. Já za to nemůžu. |
|
|
Jan_perner
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 220 Registrován: 10-2002
|
Přesto byl pojem "öserreichische staatsbahnen" používán spojenci pro obě dráhy dohromady. Já za to nemůžu. Ale na faktu, že rakouské státní dráhy byly jen ty v Předlitavsku (=Rakousku=království a zemích...) to nic nemění. O tom, jak to bylo s jejich "existencí" například při vzniku (rakouského) Ministerstva železnic v roce 1896 něco třeba zde . Tj pokud jsou "ředitelstva státních drah....jsouce bezprostředně podřaděna ministeriu železničnímu...", tak je jasné, že Státní dráhy jako takové neexistují. To rušené c.k. generální ředitelství státních drah bylo předtím podřízeno "obchodnímu ministeriu" a zaniklo vlastně tím, že se z něj stalo samostatné ministersvto
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
|
|
strana 71 diplomove prace