| Diskuse » Archiv 2017 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 30. 04. 2017 | předcházející | další |
Archiv diskuse Historie železnic do 30. 04. 2017dolů |
| autor | příspěvek | |
|---|---|---|
|
pšm
|
||
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
No, on ten "Autorský zákon" je geniální dílo. Chrání to co vytvořil autor (ve své hlavě, co mu našeptaly Můzy - u piva či kafíčka) , zatímco opisy z úředních dokumentů jsou veřejné, a tudíž chráněny nejsou. V praxi to znamená, že veškeré bláboly a kokotiny o historii jsou chráněny, zatímco přesné opisy archívních dokumentů chráněny nejsou. Takže konec se zveřejňováním výsledků bádání ? Co je tedy tohle - fantazie či záznam z úřední dokumentace ? Možná by nám poradil Alf ? Byla tohle "Výjimka nebo pravidlo" ? |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6907 Registrován: 9-2003 
|
Zdravím vážení.. :-) co jsem vyčetl ze zbytků dokumentů depa Letohrad a díkybohu zachovaných strojmistrovských strojových grafikonů,tak podobná situace rozhodně (nejen) v Letohradě nebyla výjimečná..potvrzují i pamětníci.Vzhledem k množství výkonů,snaze vytěsnit poslední parní lokomotivy a často poruchovosti "moderních" trakcí často opravdu nebylo s čím jezdit..Zde naznačená situace by se dala dohledat..jen v rychlosti dodám do Letohradu byla často půjčována z HK T444.041,která se svojí spolehlivostí neoslnila.Poslední grafikon s turnusovanou parní trakcí byl 1976/77,ale v únoru 1978 byl z nouze opět postaven TS.26,později č.21,pro jeden stroj na posun a místní výkony.K 354.195 můžu uvést že to byla právě hlavně ona do 17.5.78..(zrušena 15.8.78)dle dokumentů depa..do konce roku dožívaly na tomto výkonu další stroje a co se týká té nouze,několikrát byla použita na obsluhu štítecké lokálky T212.075 jinak stroj topírenského posunu.. ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]")
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
|
pšm
|
||
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
Alf - díky za upřesnění situace, tohle bylo 2.3.78, takže zbývaly mašince 354.195 ještě 2 a púl měsíce života. A dnes už zas jezdí. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 866 Registrován: 1-2010 
|
Zdravím diskutující, chtěl bych se zeptat, je zde zmínka o T444 v Hradci Králové a Kopidlně, je možné že tato řada zajížděla i do Jičína? Předem díky za odpověď. | |
|
jagg
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 413 Registrován: 5-2012 |
Mám dva dotazy: jeden je viz příspěvek níže ohledně Vlaku svobody: Odkaz a druhý viz toto video v čase 0:34 a taky ve filmu Železný dědek: Odkaz To pískání bylo nějakou lokální nepsanou dorozumívací specialitou nebo to bylo něco z předpisových zvukových signálů? Bylo těch hvizdů více druhů a co znamenaly? Vnímám to dobře jako doplnění/alternativu světelných a praporkových a podobných navěstí? |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4561 Registrován: 9-2005 
|
Jestli jsem dobře pochopil dotaz, tak ti jde o slyšitelné návěsti. To není žádná krojovaná specialita, jsou uvedeny v Předpise D1. Tady je z něj výtah:
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 129 Registrován: 9-2016 |
Ad Jagg a Plešoun: Jen pro upřesnění - v dobách, kdy ještě jezdily brzdaři na nákladních vlacích se návěst "Zabrzděte mírně, zabrzděte úplně, odbrzděte úplně" vztahovala i na tyto brzdaře. A pokud se nepletu, existovala i návěst "Odbrzděte mírně". | |
|
hank
|
||
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Makus 129: To "i" není přesné. Kvůli nutnosti předávat pokyny brzdařům v dobách, kdy se jinak než ručně nebrzdilo, ty slyšitelné návěsti původně vznikly. A z historického hlediska by se mezi ně zřejmě v širším smyslu měly zařadit i zvoncové návěsti (předávané po trati "číňany") a používání třaskavek. Jestli mě někdo nepředběhne, tak až se k tomu dostanu, podívám se na ně do starých návěstních předpisů. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 773 Registrován: 9-2014 
|
Počuteľné návesti sa používali aj pri doprava vlakom s postrkom alebo príprahom, na dorozumievanie medzi rušňovodičmi. Najdôležitejšia návesť " Stoj, zastavte všetkými prostriedkami, myslím, že nevymizne tak ľahko z predpisu. Návesť Povoľte brzdy úplne sa používala ešte pred odchodom nákl. vlakov, najmä tam, kde bola doprovodná vl. čata. Zrušila sa koncom 80.rokov 20. st. Počuteľné návesti sa dávajú ešte pri výprave vlakov, posune, prácach na trati a p. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2586 Registrován: 5-2002 |
Zrušila sa koncom 80.rokov 20. st. Nezrušila. Viz příspěvek Plešouna.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4563 Registrován: 9-2005
|
Návěst Povolte brzdy úplně se stále používá. Možná si to ani neuvědomujete, ale když výpravčí dává na elektromechanice s mechanickými návěstidly výpravkou vlaku Průjezd, jak odpoví strojvedoucí jako potvrzení že rozumí? Ano, návěstí -.. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1419 Registrován: 12-2007 |
Nepoužíva sa ta návesť zo strany rušňovodiča smerom k vlakovej čate že je už postavené na odchod? | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 774 Registrován: 9-2014
|
Johny. Ja som myslel, ako návesť pred odchodom nákl. vlaku bez vlakovej čaty,ťahaný len jedným rušňom, ktorú dával rušňovodič pred uvedením vlaku do pohybu na všetkých druhoch zabezpečenia, pokiaľ sa ešte vozili diaľkové Pn vlaky s čatou 0/1, ktorí boli na konci vlaku. Po zavedení vlakov bez vlakov čaty sa to ešte pár rokov používalo, pokiaľ sa to predpisom z r. 1987 nezrušilo. Pokiaľ myslíte návesť Pozor, alebo Povoľte brzdy úplne, ako potvrdenie prevzatia návesti dávanej za vchodu vlaku, tak to ešte platí. Plešoun , ja to poznám z praxe. To platí všeobecne, nie len na elemech. (Příspěvek byl editován uživatelem atoris.) |
|
|
hank
|
||
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Předpis D1 z roku 1954. |
|
|
hank
|
||
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Předpis D1 z roku 2002. |
|
|
Mladějov
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9869 Registrován: 3-2007 |
Traťovák : Ne. Tam se používá Výzva k pohotovosti : .- Takhle píská také třeba výpravčí tam, kde se "plácačkuje". Povolte brzdy úplně (zvyšte tažou sílu atd.) je -.. Ono to má prostě víc významů, ale logických. Nejlepší je se kouknout do toho předpisu. |
|
|
jagg
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 417 Registrován: 5-2012 |
Co tedy pískají za konkrétní návěst v tom videu? | |
|
SŽ
|
||
|
Neregistrovaný host 94.112.180.38 |
Sorry, ale v 0:34 tam ten vlak zastavuje a zaskřípají brzdy (pokud máte na mysli film s Pannonií na Masaryčce). Kolem 1:20 jsou tam návěsti dávané posunovačem píšťalkou, je tam dávána 2x opakovaně stejná, takže žádné "pohvizdování", ale s ohledem na kontext by to měla být návěst "vzad", což potvrzuje i vodorovný pohyb praporku. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2235 Registrován: 5-2008 
|
Mám dotaz: Je možný , že za WW II , měly některý voj. útvary "Wehrmachtu " přidělený svý "vlastní" lokomotivy ř. 52 ? | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2291 Registrován: 7-2005 |
Zájmy strojvůdce, č.3, vydání 1.2.1921, str.23-24 výtopna Kyšperk měla v 11/1918 ve stavu 11 loko ř.171, 7 loko ř.229 a 3 loko ř.2. Sice uvádí i 2 loko ř.16 a 1 loko ř.19, ale ty v danou chvíli byly zapůjčeny výtopnám mimo nově vzniklou republiku. V textu zmiňovaná loko 2.07 byla v 11/1918 jedinou své řady ve výt.Josefov-Jaroměř |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6918 Registrován: 9-2003
|
Díky moc,opět střípek..nějaké zmínky o "handrkování" s nadřízenou výtopnou HK v různých záležitostech jsem už vyčetl z kroniky federace strojvůdců v Kyšperku..tam bohužel moc nebývají popsány konkrétní čísla strojů..Osobně by mne zajímalo (kdy?)přidělení strojů 524.1 které byly dlouhá léta v Kyšperku doma..některé zřejmě nedlouho po dodání..
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21 Registrován: 12-2010 |
Nevíte někdo prosím, jaké stroje byly mimo původních 310.0 nasazovány na Doupovské lokálce kolem let 1932-4? Děkuji moc. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2297 Registrován: 7-2005 |
občas člověk musí hledat mezi řádky i tam kde myslí, že nic není... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2298 Registrován: 7-2005 |
nebo náhodou zakopávat o drobnosti, které se časem mohou hodit... |
|
|
info
|
||
|
Neregistrovaný host 178.255.168.23 |
Zdepa:můžu poprosit...odkud data v příspěvku 2297 pocházejí?Děkuji. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22 Registrován: 12-2010 |
Zdepa: myslím si, že se jedná o stroje na trati Žatec - Plzeň ne přímo na Doupovské dráze. Ale i tak moc děkuji. Zas je to trochu posun. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2299 Registrován: 7-2005 |
ad info - pomocný (tématický) rejstřík k hlavní spisové knize oddělení V. (dopravní) Ředitelství státních drah v Plzni pro rok 1928 | |
|
info
|
||
|
Neregistrovaný host 178.255.168.23 |
Zdepa:děkuji za odpověď,ještě maličkost je to v NA nebo SOA Praha,popř.číslo kartonu?Děkuji. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2300 Registrován: 7-2005 |
ad info - jako součást písemností někdejšího Ředitelství státních drah Plzeň skončil v podnikovém archivu někdejší Plzeňské dráhy a pak nástupců. Po zrušení uvedeného archivu ČD putoval společně se všemi tam uloženými písemnostmi do SOA Plzeň. Tam jsou dokumenty vedeny jako nezpracované a tudíž badatelsky nepřístupné. A tak tomu má ještě nějakou dobu /několik let/ být....(nejsou lidi) | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 41 Registrován: 6-2015 |
Snažím se dohledat nějaké informace o kontejnerové dopravě v bývalém Československu. Našel jsem několik informací o kontejnerových překladištích i o vyráběných typech kontejnerů, ale informace, kterou jsem zatím nenašel, je způsob a četnost překládky v obyčejných stanicích. Prováděla se překládka jeřábem, nebo na to existoval speciální přípravek či jiné zařízení? Nemáte někdo odkaz nebo fotku takové překládky? |
|
|
hank
|
||
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
MarTTy 41: Běžný způsob nakládky/vykládky kontejnerů v místech bez manipulačních prostředků byl ten, že se na vozy Res/Nas ložily 2 kontejnery ISO 20' vraty k sobě a mezi nimi zůstal volný prostor, který se využil pro nakládku nebo vykládku přímo na vagónu. Ve fabrice, kde jsem v 80. letech dělal zástupce správce vlečky, se kontejnery běžně nakládaly bez manipulace z rampy přímo na silničním kontejnerovém návěsu. Vagónů byl trvalý nedostatek, zatímco Intrans nám kontejnery neustále vnucoval i pro vnitrostátní přepravu. Návěsem se po nakládce zboží odvážely na překladiště (do Modřic u Brna, tj. cca 10 km) a teprve tam se nakádaly na železniční vozy. A zase: Velká většina zákazníků je vykládala přímo z vagónů ve stanicích nebo na svých vlečkách bez složení na zem. Běžně jsme tehdy na vlečce denně nakládali kolem 20 vozových jednotek a k tomu nízké jednotky (řekněme 1 - 3 ks) kontejnerů. Podmínky byly samozřejmě dvě: Používat vagóny s podlahou únosnou pro vysokozdvižný nebo aspoň sjízdnou pro nízkozdvižný vozík (většinou šlo vozy Res/Nas) a mít na vagónech dost místa pro ložné manipulace. Velká většina kontejnerů v oběhu ČSKD Intrans tehdy byla 20'. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 32 Registrován: 2-2014 |
Na hřbitově v Hradišti u Pecerat je náhrobek s textem: Josef Kába - zemřel 17.I.1959 tragickou smrtí při výkonu svého povolání strojvedoucího ČSD. O jakou nehodu se jednalo- nevíte někdo? | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 42 Registrován: 6-2015 |
Hanku, moc děkuji. Já jsem přemýšlel, proč na všech fotkách Res/Nas jsou naložené dva kontejnery. :-) |
|
|
BmbČ
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7372 Registrován: 1-2007 
|
MarTTy: ještě ke ke kontejnerům - např. v CB - Nemanicích bylo nové kontejnerové překladiště otevřeno 17. září 1979 a bylo pro manipulaci s kontejnery ISO 1 vybaveno portálovým jeřábem, kolovým jeřábem PD-25 a bočním překladačem KLAUS. Kupř. v roce 1981 bylo plánováno svést a odvést 10 900 velkých ložených kontejnerů. Stanovený objem byl splněn již k 16. prosinci. ![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]")
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 43 Registrován: 6-2015 |
BmbČ:Moc děkuji. Našel jsem si foto toho bočního překladače, o kterém jsem vůbec netušil, že něco takového u nás bylo. Budu vděčný za jakákoliv fakta, vzpomínky i foto. Nejsem již pamětníkem dob ČSD a důvodem, proč tyto informace hledám, je vlakotvorba Mn v modelářském klubu, kde chceme modelovat reálný provoz na lokálkách. Některé komodity jsou dané realitou naší zvolené trati, ale u jiných je otázkou, zda je šlo/nešlo REÁLNĚ v běžné stanici (ČSD, 50.-80.léta) nakládat a vykládat na daný typ vozu, aby nevznikal provozní paskvil. Mezi takové patří právě ty kontejnery. Postupné studium dostupných historických forografií občas nese ovoce, ale většina z nich má za hlavní motiv lokomotivu, ne to, kvůli čemu vyjela na trať. :-) U těch kontejnerů jsem zatím čerpal z článků od pana Litomyského a informací od kolegů z klubu, ale nenarazil jsem na žádnou fotku s procesem překládky/vykládky mimo překladiště. Postup popsaný Hankem mi objasnil to jejich rozložení na ploše Res/Nas. Já jsem si původně myslel, že to bude kvůli rozložení hmotnosti. |
|
|
hank
|
||
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
MarTTy: Ještě bych snad měl dodat, že i když se ISO kontejnery (tehdy označované spíš jako VK = velké kontejnery) používaly i v mezinárodní přepravě, tak převažující využití bylo v přepravě vnitrostátní. Kontejnery nebyly zdaleka tak strakaté jako teď, drtivá většina jich byla v neutrální světle šedé barvě, bez reklam a nápadného označení přepravců/speditérů, s nenápadným označením (československé) CSDU nebo (sovětské) SZDU. V 80. letech se s velkou slávou u ČSD zaváděly první čistě kontejnerové ucelené rychloběžky. Jedna z nich měla výchozí stanici v Rakovníku na vlečce Rakony. Jinak zajímavý článek viz tady: http://litomysky.cz/drahy/kontcs.htm |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2335 Registrován: 1-2006 
|
Na lokálce berte provozně vagon s kontejnerem/kontejnery jako variantu krytého vozu - dva 20" dveřmi do prostřední mezery na Nas, jeden uprostřed na Paoj. Návěsy s bočním překladačem bývaly inventářem překladiště pro silniční rozvoz/svoz 20" kontejnerů k přepravcům, kde se kontejner skládal. Většina kontejnerů ale po silnici jela na návěsech bez mechanizace a bez sundavání při vykládce/nakládce (jako by to byl skříňový návěs). Ze začátku kontejnerizace byly k vidění i krátké 10" kontejnery, ty se mimo překladiště zvedaly běžnými jeřáby. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2336 Registrován: 1-2006
|
Jedna z nich měla výchozí stanici v Rakovníku na vlečce Rakony. Z Rakovníka do Loun křídlo podle potřeby (v úplném začátku = konec 70tých ještě taženo štokrem), odtud KDS-Rn 59121 trs. Kralupy n.Vlt. do Prahy Bubenče (T478.3 Louny), elektrikou do Č.Třebové, Sergejem do Brna a Laminátkou dál do Bratislavy. (Příspěvek byl editován uživatelem Hungry_Bear.) |
|
|
Dj_cargo
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1914 Registrován: 11-2005 
|
 hank:"MarTTy 41: Běžný způsob nakládky/vykládky kontejnerů v místech bez manipulačních prostředků byl ten, že se na vozy Res/Nas ložily 2 kontejnery ISO 20' vraty k sobě a mezi nimi zůstal volný prostor, který se využil pro nakládku nebo vykládku přímo na vagónu. Podmínky byly samozřejmě dvě: Používat vagóny s podlahou únosnou pro vysokozdvižný nebo aspoň sjízdnou pro nízkozdvižný vozík (většinou šlo vozy Res/Nas) a mít na vagónech dost místa pro ložné manipulace. Velká většina kontejnerů v oběhu ČSKD Intrans tehdy byla 20'." Takhle se to při rozvozech z terminálů na vlečky dělá dodnes. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1359 Registrován: 8-2006 
|
Dotaz od blbého - netušíte, na jakých lokomotivách sloužil tento brzdič Knorr? Je to evidentně od vlakové tlakové brzdy. Omlouvám se za mobilovou nekvalitu.
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
|
|
|
jsjs
|
||
|
Neregistrovaný host 88.102.119.144 |
Šoupátkový brzdič nepřímočinné /vlakové/brzdy Westinghouse. Od padesátých let údajně nepoužíván / používání omezeno/ | |
|
K.T.
|
||
|
Neregistrovaný host 83.208.18.121 |
ad nakládka/vykládka kontejnerů : TOMA Otrokovice, asi před rokem, vozidla modernější, princip zůstává ... |
|
|
Dj_cargo
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1916 Registrován: 11-2005
|
Vozidla jsou pořád ta samá. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2316 Registrován: 7-2005 |
jedna fotka, která by se spíš hodila k sousedům, ale stejně jako tam, tak i zde zůstane bez možné odpovědi. Tak je pro zajímavějšší kulisu.... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 337 Registrován: 6-2009 
|
Ahoj, našel by se nějaký pamětník či znalec, který by mě mohl říct jaká byla trasa rekreačního rychlíku R 11606 "Sněžka" v roce 1981? Byl to vlak "ROH" z Bohumína do Vrchlabí/Svobody n.Úpou. Jednou jsem s ním cestoval jako malé dítě na rekreaci do Krkonoš a z cesty mám opravdu jen velmi mlhavé vzpomínky Bohumín - Česká Třebová je jasné, ale v Č. T. je na VagonWebu uváděn přepřah E 499.1/T 478.3. Kudy tedy tento vlak pokračoval, jestli na Choceň - Týnište n. Orlicí - Jaroměř - Trutnov nebo s Jaroměře přes Starou Paku...či přes Pardubice... Pokud by někdo věděl potěšilo by mě to, díky ![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]") |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2357 Registrován: 1-2006
|
Z Č.Třebové skrz Týniště, Václavice, Starkoč do Trutnova, odtud přední kus do Vrchlabí a zadní kus do Svobody. | |
|
McBain
|
||
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25328 Registrován: 5-2002 
|
Jo, něčím takovým jsem o prázdninách 1982 jel z Prahy do Svobody a po týdnu zpátky. Z Prahy to jelo přes noc, a je možné, že to v celé trase vezl brejlovec? Zpáteční jízda byla přes den. A taky si pamatuju, že jsme na cestu vyfasovali jakési svačinové balíčky, snad několik konzerv, včetně pití. Je to možné? |
|
|
Neregistrovaný host 88.101.148.169 |
Ano svačinkové balíčky se dávaly na cestu každému při odjezdu z rekreace ROH, možná i z lázní. Byly to 3 konzervy stejného průměru, tuším že bez etiket. Zabaleno to bylo v celku do papíru a nahoře byl přibalený otvírák. V jedné, té nejvyšší, byl asi fakt nějaký džus, v jedné paštika a v té třetí snad "lanšmít". Vzpomínám, jak jsem se těšil, když to babička s dědou vždycky přivezli. A dávalo se to už snad někdy v 70. létech, možná i dřív, ale tam už mi paměť nesahá. | |
|
SŽ
|
||
|
Neregistrovaný host 195.113.80.194 |
Jj, "KDP" neboli "konzervovaná dávka potravy" - paštika, "lanšmít" a maso ve vlastní šťávě. Čas od času se to ve skladech musel obměňovat, takže to šlo z tehdejší obdoby Státních hmotných rezerv do spotřeby. Jednodenní dávka potravin přidělovaná v případě války, živelné katastrofy apod. Na vojně jsme to fasovali do stráže nebo do služeb na odloučených pracovištích, kde se nevařilo nebo nedovážela strava. Na stálých radiových stanicích k tomu bylo ještě 70 g zrnkové kávy na 24 hodin na člověka (10 malých nebo 5 velkých "turků"). ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") |
|
|
22michal
|
||
|
Neregistrovaný host 85.93.96.34 |
SŽ- já teda na vojně nebyl, ale brácha občas "KáDéčka" vozil (začátek 90-tých let). Ovšem paštiku nikdy. Místo toho si pamatuju lunchmeat, hovězí a vepřové. Srandovní bylo, že některé konzervy byly vyrobeny dřív, než jsem se já narodil :-) |
|
|
SŽ
|
||
|
Neregistrovaný host 94.112.180.38 |
Ono toho bylo více, v různých kombinacích. Viz vzpomínky starých zbrojnošů na http://www.vojensko.cz/zna-nekdo-odpoved-na-tuto-otazku-03 A tomu roku výroby - ano, mělo to velkou trvanlivost a nepamatuji, že bychom někdy otevřeli konzervu a byla zkažená. Potravinářské normy byly tehdy dost přísné (potvrzuje řada dnešních řezníků a uzenářů) a armáda si výrobu pro sebe uměla docela ohlídat. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 806 Registrován: 9-2014
|
Dostali sme raz ako pohraničný prídavok (r.1964 Pohraničná stráž ) 200g konzervu zajačej paštéky. Bola dobrá, v záruke, ale v paštéke boli broky z poľovníckych brokovníc. Nikto nás na to neupozornil, až prví konzumenti zahlásili, že im broky škrípu medzi zubami. Až potom vyvesil službukonajúci kuchár oznámenie, aby sme si dali pozor na broky. Ale vojsko to zjedlo, len museli na to opatrne. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 620 Registrován: 6-2016 |
Já byl na vojně 1974/75 a kádéčka jsme několikrát fasovali. Byly to cca 4 konzervy v plastové "bužírce". Pamatuji lančmít a kompot. Proti některým výtvorům letištní kuchyně to byla pochoutka![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2317 Registrován: 7-2005 |
Sice to sem nepatří, ale v lanšmítu co jsme jednou nafasovali v rámci KDS bylo několik kusů asi 3-4 mm nasekaný modrý bužírky. Protože KDS byl služný doplněk, tak jsme se jen trumfovali, kdo jich našel víc a samozřejmě to snědli. Jen se před použitím musel obsah rozmačkat a bužírka vyjmout. Rekord byla asi 25 kousků na 400 g konzervu. Ještě 3-4 roky po vojně byly části KDS součástí mého batohu při různých výletech. Ale státní hmotné rezervy to nebyly jen konzervy, ale třeba i máslo. Svého času (před r.1989) nám sousedka (prodavačka) prozradila, že jim do sámošky vozí ve čtvrtek máslo II.kategorie, které oni musí naporcovat a prodává se jako vážené. Ale byť bylo jako horší kategorie, bylo chuťové lepší, protože bylo tučnější a trošku víc solené. A právě že šlo o máslo z hmotných rezerv. |
|
|
BmbČ
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7392 Registrován: 1-2007
|
Řekl bych, že současná másla jsou stejná. Při vhodném skladování vydrží měsíce. Máslo s nápisem Čerstvé máslo (s dobou trvanlivosti 20 dnů) jsem v obchodě neviděl ani nepamatuju. ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") Tím neříkám, že se nevyrábí. ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]")
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2320 Registrován: 7-2005 |
Od jídla se vrátím zpět k historii železnice, byť se jedná hlavně o parní mašinku. Měl jsem možnost na Zlíchově nahlédnout do kotle lokomotivy 310.0134, kde probíhá jeho oprava, která pokud budou šahat na vše co mi ukázali, tak se bude mluvit o generálce. Když jsem dorazil domu, tak mne napadlo dozvědět se něco o provozu této lokomotivy, kterou jsem již párkrát potkal na nostalgických jízdách. Internet samozřejmě zklamal, protože logicky každý opisuje od každého. A ten co to napsal první, použil podklady jedné z knih o lokomotivách řady 310.0 ČSD. Nakonec jsem zahrabal v šanonech a zaujalo mne, že se všude píše o tom jak byly obě lokomotivy pro lokálku Litovel-Senice vyrobeny v roce 1913, ale oficiální veřejná doprava na lokálce začala až koncem léta 1914.... Podklady výrobce uvádí to, co se objevilo i v knihách o lokomotivách řady 310.0 ČSD, tedy že první tlaková zkouška kotle proběhla 21.7.1913, ale předání objednavateli se konalo až 10.6.1914. Tedy skoro po 11 měsících! Nevím jestli někoho napadlo se nad tímto zastavit. Z torza zachované korespondence mezi První Českomoravskou továrnou na stroje v Praze a Obecním úřadem v Cholíně u Litovle se dá dozvědět, že uvedený úřad (pravděpodobně jako koncesionář lokálky) oslovil libeňskou lokomotivku již 27.2.1913. Tímto dopisem si objednal dvě lokomotivy ř.97 pro místní dráhu Litovel-V.Senice. Během dubna 1913 byla podepsána definitivní smlouva a PČM oznámila termín dodání obou lokomotiv do 15.9.1913. Dopis odeslaný z Libně 1.8.1913 oznamuje objednavateli, že výroba lokomotiv probíhá podle plánu a že termín předání bude dodržen. Po 12 dnech odešel od výrobce další dopis, kterým bylo oznámeno že 14.8. a 20.8. budou v továrně provedeny jízdní zkoušky dokončovaných lokomotiv, a že může přijet zástupce objednavatele, aby se zkoušek zúčastnil. V dopise je zajímavé technologické konstatování, že teprve po těchto zkouškách proběhne definitiví prohlídka, nátěr a lak, a potom budou lokomotivy zajížděny ve stanici Nusle k provedení technicko-policejních zkoušek. Z Libně odjely lokomotivy do Nuslí už 28.8. k zajíždění. Dopis z 5.9. oznamuje, že 10.9. o 9 hodině dopolední proběhne technicko-policejní zkouška na nádraží Nuselském a opět jsou vyzváni zástupci objednavatele k účasti. Po provedené TPZ se lokomotivy vrátily k výrobci, protože předávací procedura podle smlouvy měla nastat v Libni. Byť byl termín 15.9. ze strany výrobce dodržen, žádné předání neproběhlo a objedavatel požádal o ponechání obou lokomotiv v Libni. Od 20.9. nejsou dopisy odesílané z Libně do Choliny moc zajímavé. Výrobce dokola požaduje zaplacení 90% splátek za obě lokomotivy ve výši 77.580 K, které stále nepřichází. Původně je žádost o posečkání 6 neděl, ale to se stále prodlužuje, což se v Libi nelíbí. V únoru 1914 se již cena navyšuje o úroky. V dané době dokončil koncesionář jednání s Ústřední bankou českých spořitelen a "ledy se pohnuly". Dne 9.3.1914 obdržel koncesionář stavební koncesi pro zbudování místní dráhy. 19.3.1914 přichází do Libně dopis, kterým jsou slíbeny zaplacení všech závazků a i vícenákladů. Lokomotivy byly sice 10.6.1914 předány koncesionáři a odeslány do Litovle, ale platbu za ně PČM vymáhala ještě v srpnu a září 1914. Mezi tím byla 29.7.1914 lokálka kolaudována a 1.8.1914 předána veřejné dopravě. Finanční náklady stavby likvidoval koncesionář ještě několik let a byl to i jeden z důvodů proč byla k 1.1.1930 zestátněna. Během roku 1930/1 se z lokomotiv č.1 a 2 staly 310.0134 a 0135 |
|
|
hank
|
||
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Zdepa 2320: ![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") Hanák je velké panák... Neš se roskéve... ale dyš se roskéve... Tu korespondenci vedla PČM s obecním úřadem v Cholině, protože jedním ze členů 6členného železničního výboru a jedním ze dvou spolukoncesionářů lokálky byl tehdejší starosta Choliny a jeden z nejbohatších sedláků v kraji Kašpar Gallas. (Tím druhým byl Jan Staroštík, také sedlák a jeden ze - dnes bychom řekli - "statutárů" litovelského rolnického akciového pivovaru.) Měl jsem tu korespondenci v archívu také v ruce a důvody neustálých průtahů s platbou mi také nebyly jasné. Jestli jsem to správně pochopil, tak PČM časem došla trpělivost a předala (prodala?) pohledávku někomu k vymáhání. A ta platba byla vymáhána snad ještě začátkem roku 1915. Na druhé straně, "litovelka" byla jednou z mála typicky svépomocných lokálek, které se obešly bez státních a zemských garancí... Nicméně hanáčtí sedláci si zřejmě ukousli větší kus, než byli schopni spolknout, o čemž koneckonců svědčí i různé zastavování dopravy osobní i nákladní už od r. 1916 až do 30. let a pozdější - to už pod křídly ČSD - zavádění náhradní dopravy autobusové. No ale budiž našim selským předkům vzdán dík za jejich snažení. Dnešní vytížení lokálky nákladní dopravou je nadprůměrné (agropodnik, cukrovar, sladovna, dřevaři...), kromě obligátních manipuláků v režii olomouckých špagetek se tam se separáty z Dusla dokonce občas podívá i herkules a ani osobní doprava, i když na ni stačí opovrhované sólo šukafóny, si nevede nejhůř. Kdyby se takhle dařilo každé lokálce... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 514 Registrován: 7-2014 |
hladal som niečo v archíve TASR a popri tom som našiel toto: akumulátorová E416.006 v prístave Ba na posune https://vtedy.tasr.sk/zoom/666853/view?page=1&p=separate&view=224 ,129,1424,691 budova vpredu by malo byť dnešné Ministerstvo vnútra, a kde je rušeň stojí dnes NC Eurovea....... |
|
|
hank
|
||
|
Neregistrovaný host 185.24.68.69 |
voloda 514: Hele, ona to jede ženská... ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") |
|
|
Akumulátor III
|
||
|
Neregistrovaný host 194.228.13.80 |
Pekné prešpurské kozy:-)) Slovenky jsou hoodně dobré. To je tou maďarskou krví. | |
Slysitelne navesti z D1