Diskuse » Archiv 2017 » Železnice » Parní lokomotivy » Archiv diskuse Parní lokomotivy do 20. 01. 2017 | předcházející | další |
Archiv diskuse Parní lokomotivy do 20. 01. 2017dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Omluva za chybu: Má být "...provoz 3 párů smíšených vlaků denně..." |
SŽ
|
|
Neregistrovaný host 94.112.180.38 |
Kulsud: A co je na tom zajímavého? Nesmíte tak úplně věřit propagandě o železné oponě... Představte si, že západní Němci si v například v době "železné opony" postavili u Schwandorfu uhelnou elektrárnu, která byla projektována a posléze i provozována na sokolovské uhlí. 2 vlaky denně přes PPS Česká Kubice od roku 1982. Plus jeden pár "Mnichováků" a případně odklony za Schirding. Úředníci z ředitelství v Regensburgu jezdili dvakrát ročně do Plzně na dohovory o vozbě. Oni jinak náklady přes Kubici nechtěli, kvůli trati a úvratím u nich. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2233 Registrován: 9-2006 |
VKEROB, Sey: Píšete to oba nesprávně. Původní silnice ze Svoru do Nového Boru vedla z křižovatky ve Svoru (Děčín x Rumburk) do kopce k nádraží, dlážděná čedičovými kostkami, které za mokra parádně klouzaly. Na vrcholu stoupání byl žel. přejezd tratě Svor - Jablonné v P. s výstražnými kříži. Silnice dál za přejezdem prudce klesla a mezi Svorem a N.Borem ještě dvakrát přetnula trať Rbk - Nbk. Oba přejezdy byly se závorami. Přeložka nové silnice v r.1973 byla trasována před Svorem do zářezu, který byl vyhlouben (prokopán) v náspu železničního tělesa. Tím se trať mezi Svorem a Cvikovem přerušila. Nějaký čas se mluvilo o stavbě železničního mostu přes novou silnici, ale ten se nikdy nepostavil. Několik let fungovala NAD, ale i ta byla posléze zrušena, protože autobusové spojení tehdejšího ČSAD bylo dostatečné i když se tím značně ztížil přestup na vlak ve Svoru či v J. v P., protože od autobusových zastávek to bylo na vlak poměrně daleko a málokdy spoje rozumně navazovaly. Později se pokračovalo ve stavbě přeložky a rozšíření hlavní silnice na Liberec mezi Cvikovem, Kunraticemi u Cvikova a J v.P. Za Kunraticemi, kousek za stanicí směrem na Jablonné, byl železniční příhradový most přes říčku Svitávku. Část trati byla v trase budované přeložky a to byla konečná i pro zbytek trati, která starou hlavní silnici E13 křižovala mezi Kunraticemi a J.vP. hned 5x. Trasování tratě i staré silnice se dá částečně rozpoznat i na současných mapách. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 367 Registrován: 5-2013 |
Topič, mne do toho netahej, já v Cvikově v životě nebyl . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2212 Registrován: 5-2008 |
SŽ: a taky dodnes jezdí do Č . Kubice německý náv. mistr udržovat HPB německýho vzoru |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6859 Registrován: 9-2003 |
Topič,přesně tak,byl jste rychlejší..Jinak sorry za ot..
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7597 Registrován: 5-2002 |
Trasování dnešních silnic v okolí tratě Svor - Jablonné v P. na historické mapě 3. voj.mapování |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2234 Registrován: 9-2006 |
Sey: Pardon, to mělo být adresováno Borisovi. |
BramacBramac
|
|
Neregistrovaný host 193.150.24.96 |
Kulsud: Železná opona měla díry - říkalo se jim hraniční přechody... stejné díry má každá státní hranice dodnes samozřejmě intenzita nákladní dopravy se vyvíjela - od velkého útlumu v 1/2 padesátých let k postupnému nárůstu exportu na "západ", což se samozřejmě odráželo i v intenzitě objemu nákladní dopravy (nejen železniční, ale i lodní a posléze i silniční) - směnitelný rubl nebyl špatný ale vůni tvrdé valuty se nemohl vyrovnat... SŽ: Já jsem nikdy neslyšel žádnou propagandu o tom, že by přes železnou oponu nejezdily vlaky nebo jí snad vůbec nešlo překročit??? Ale byly časy, kdy to pro normálního smrtelníka byla představa z říše snů... |
400.901 Zierotin
|
|
Neregistrovaný host 195.113.171.206 |
TMB (ad diskuse z minulého týdne o 400.901): Info o amatérském zátopu mám do správce depozitáře někdy z kraje 90. let. Asi se tak stalo ještě před započetím renovace, možná ještě v Poličce, možná vůbec, nevím. Je to už čtvrtstoletí, ale řeč byla myslím o "propáleném kotli"... |
VKEROB
|
|
Neregistrovaný host 62.24.72.244 |
Topič: Díky za upřesnění, tenkrát jsme tam jezdili za párou a někdy v té době došlo ke zrušení trati. Připoměl jste mě tu kostkovanou silnici, ano byla tam. Ale že v tom figurovalo něco s mostem jsem věděl a snad napsal dobře. Ať tomu bylo jakkoliv, trať je prostě pryč a je jí škoda. |
Boris
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3116 Registrován: 6-2002 |
Topič: Po prostudování místních poměrů u Svoru souhlasím. Nová silnice míjející Svor je poměrně hluboce zařezaná do terénu v místě, kde kříží trasu bývalé trati. |
vlečka
|
|
Neregistrovaný host 185.15.111.26 |
ano přesně tak...je tam pěkně hluboký široký zářezno...asi si to letos opět projdem! |
Boris
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3117 Registrován: 6-2002 |
Jak to tak dál prohlížím, tak těch úrovňových křížení mezi Kunraticemi a Jablonným bylo tolik, že by již dle tehdy platné legislativy nebylo možno komunikaci povýšit na 1. třídu, takže i zbývající úsek trati musel být zrušen. Mimochodem, kdy přesně došlo k rozšíření a přeznačení silnice na 1/13? |
vlečka
|
|
Neregistrovaný host 185.15.111.26 |
chlapi nepůjdeme radši mudrovat na zrušené tratě?aby nás tu někdo neosočil |
Boris
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3120 Registrován: 6-2002 |
Už jsem to přetáhl do silniční diskuse. Ale pokud má někdo zajímavé poznatky přímo k trati, tak proč se do těch zrušených nepřeqartýrovat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7598 Registrován: 5-2002 |
Bramac: Železná opona měla díry - říkalo se jim hraniční přechody... - přečti si klasiky, Egona Bondyho, kudy chodil pašovat punčochy z Vídně. Teda než to zadrátovali - ale pozor, ta superdrátizace - tedy dvojitý plot byla až na konci 70. let. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 124 Registrován: 12-2013 |
Nechci zaplevelovat parní diskuzi - Přečetl jsem mj. Prvních deset let - díry byly vždycky - třeba brány, kterými se mohlo vjet k obhospodaření čsl. území za "plotem". Plot byl ale vícenásobný v zásadě od jeho potupné výstavby na začátku 50. let - nehledě k tomu, že byl tuším do roku 1965 ten hlavní pod vysokým napětím... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6861 Registrován: 9-2003 |
Na 433.025 se už čile pracuje.Foto Čs.obec legionářská resp.její facebook..
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4431 Registrován: 1-2012 |
V jakých dílnách je to foceno? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1693 Registrován: 1-2007 |
Dnešní zpáteční zvl.vlak z Liberce do Lužné u Rakovníka při objíždění soupravy hist.vozů v Turnově s parní lok.354.7152: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 412 Registrován: 5-2006 |
Dílny 433.025 by mělo být depo v Plzni. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 58 Registrován: 1-2016 |
Moc často se konkrétně tahle situace na živo asi už nevídá. Náhodou jsem si pustil webkameru v Bertsdorfu (Zittauer Schmalspurbahn). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 59 Registrován: 1-2016 |
Tentýž den o cca 45 min. později. Lokomotiva po cestě do cca 4 km vzdáleného Jonsdorfu a zpět opět dočerpává vodu. Jako laik se ptám - to má tak obří spotřebu vody? Po 8 km znovu? |
Boris
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3127 Registrován: 6-2002 |
Jestli jede parní topení, tak to v té zimě chlastá jak molitan. |
Radar007
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 281 Registrován: 7-2010 |
Zdravím, v Bohdašíně stáli dva vraky 434.2, foto mám z října 1990. Jaké měli prosím inventární čísla ? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 573 Registrován: 10-2011 |
Kulsud: Jakou má spotřebu nevím, ale nebude v tom ekonomické hledisko? V Bertsdorfu je voda z lesa zdarma, v Žitavě asi klasický vodovod. Z toho Bertsdorfu pak jede na Oybin a pak rovnou zpět do Žitavy, tak každý litr dobrý. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 221 Registrován: 11-2011 |
Bohdašín - 434.2175 + 434.2201, ale rok fotografování je 1982. Je otázkou, zdali tam lokomotivy stály tak dlouho? |
Radar007
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 282 Registrován: 7-2010 |
spacula: Děkuji za identifikaci, to datum u mnou skenovaného filmu je jisté, je to přibližně uprostřed...... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 222 Registrován: 11-2011 |
Mohl bys poslat sken filnu do mailu? Podle fotky bych identifikoval, která je která. Co jsem koukal k sobě, tak mám fotky z Bohdašína v období 1979 až 1983. Zajímalo by mě, v jakém stavu lokomotivy byly. Děkuji. |
SŽ
|
|
Neregistrovaný host 94.112.180.38 |
Boris: S ohledem na roční období a počasí by bylo divné, kdyby netopili, že. . Kulsud: Vedle topení (neodvažuji se odhadnout spotřebu) může být účelem také udržení co nejvyšší adhezní hmotnosti a také to, aby v případě uvíznutí na trati (padlý strom, závěj atd.) neskončila mašina bez vody a nemusel se shazovat oheň. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6863 Registrován: 9-2003 |
Ad.Bohdašín.2175 měla plochou dyšnu Giesel,2201 normální kulatý komín..(demontován..údajně ho má kdosi na zahradě..)na podzim 1991 tam ještě stála 2175 bez tendru,2201 jsem fotil taky, obě společně např.3.7.1990(zde jen přefocené foto),bohužel zmizela i s tendrem dřív..2175 byla rozřezána 1992,opodál byl ještě i zbytek nějaké cisterny..Poté byla zlikvidovány koleje bývalé stanice - nákladiště včetně mechanických návěstidel a Bohdašín je tak zastávkou..některé díly z obou strojů se naštěstí podařilo demontovat pro plánovanou opravu 434.2218(nyní KHKD Lužná) v Meziměstí..
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
Radar007
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 283 Registrován: 7-2010 |
spacula, Alf : Foto co mám je stejné, co poslal Alf, tímto jsou obě identifikovány a oběma děkuji za pomoc. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 149 Registrován: 12-2007 |
takto je fotografoval pan Truxa dne 24.3.1982 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 379 Registrován: 7-2011 |
Ještě k tomu dobírání vody, bylo takové pravidlo. Kde byla možnost dobrat vodu, tak se dobrala, i když v tendru bylo třeba ještě 3/4. Co se topení týká tak se pouštělo do vagonů 2 - 6 atp, přičemž 6 bylo maximum a otevíralo se tak jen při předtápění ve stanicích a pokud bylo dost páry tak i během jízdy, většinou po spádu, jinak se stahovalo tak na 2 atp i méně, což při desetistupňovém mrazu a desetivozovém vlaku stačilo tak vytopit sotva na 15°. Cpát tam 6 znamenalo jak větší spotřebu vody tak i úbytek výkonu. Energetická náročnost Bai se uvažovala 30 kW, Honekrák ještě víc a při počtu 10 ? No a 300 kW už je přece jenom číslo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23 Registrován: 6-2007 |
Zdravím pánové,prosím prosím,nevěděl by jste někdo přibližné složení Západního expresu,když jej tahaly ještě 498.0? díky moc |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4836 Registrován: 11-2007 |
Zlamik:"přibližné složení Západního expresu,když jej tahaly ještě 498.0" To období bylo poměrně dlouhé a složení soupravy se postupně měnilo. Základem byl služební vůz zpravidla DB a lůžkový vůz společnosti CIWL. Ten jel do Paříže společně s 1-2 vozy 1. a 2 třídy ČSD. Postupně přibývaly vozy, které jely jen do (západního) Německa (Nuernberg, Frankfurt, Stuttgart). A na konci vlaku byly 2 vozy pro vnitrostání dopravu. Těmi bylo možno jet až do Chebu, jinak jen do Mariánek, kde nastupovali pasováci a celníci. Z Prahy plně místenkový, obráceně volný. Někdy jel i poštovní vůz, zda jen do Chebu, či i dále, nevím. Celková délka soupravy 10-11 vozů, dle sezóny, ve druhé polovině 60. let. Bylo to jediné dálkové spojení na "západ", krom Vindobony, ta ovšem jela na jihovýchod. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 941 Registrován: 5-2002 |
A Chopina. Toho brala od Přerovského Mikáda/Pětasedmy/476.0 z Břeclavi do Vídně Všudybylka/Torpédo ÖBB. A pak ještě Blava-Marchegg-Vídeň s lůžkama SŽD z Moskvy do Rakouska a Itálie (Řím, Benátky, Boloňa). To tahala Mazutka z Bratislavy. |
433
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
před mazutkou taky 433.0 R33 : jediné dálkové spojení na "západ", krom Vindobony - No jo, když ty přímé vozy Praha-Linz nejely na západ, ale na jih |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 42 Registrován: 4-2013 |
A co EX 468/469 Praha-Munchen přes Domažlice, tuším od roku 1970 ??? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1809 Registrován: 3-2006 |
Zlamik: Tady je pár řazení po SRN odkaz "Zdravím pánové,prosím prosím,nevěděl by jste někdo přibližné složení Západního expresu,když jej tahaly ještě 498.0? díky moc" A zdrojová stránka těch řazení odkaz A ještě jedna stránka s Pařížákem odkaz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 540 Registrován: 6-2010 |
Video: Pohled strojvedoucího 477.013 na trať Mlynky - Dobšinská Ľadová Jaskyňa https://youtu.be/bJAEAxsFeDM |
ckk
|
|
Neregistrovaný host 88.146.198.5 |
Příběh staré lokomotivy - DOKUMENT https://www.youtube.com/watch?v=uDkX84kr3e8 |
jk
|
|
Neregistrovaný host 195.113.171.206 |
A v následujícím dokumentu ("Každý den v 19:00") nějaký nulkový albatros, ovšem pozor, modrá armáda je bdělá a kamufluje ho označením "498.107"... https://www.youtube.com/watch?v=tIxx7z-nN40 |
vlečka
|
|
Neregistrovaný host 185.15.111.26 |
nojoo...klasika,Za svědky minulosti...jako kluk jsem na to čekal pokaždé když to měli dávat v televizi...Stanislav Šárský..... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24 Registrován: 6-2007 |
Zdravím,všem moc děkuji za odpověditak z toho něco složím v H0.) díky |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4837 Registrován: 11-2007 |
Jenom ještě na upřesnění k Západnímu expresu: Zlamik se ptal na ty vlaky, jež byly taženy lokomotivami 498.0. Ty ovšem na tomto vlaku skončily kolem roku 1968, když do Plzně přišly novější stroje, jedničkové Albatrosy. Ty však již se Západním expresem nejezdily, neboť jej převzaly Sergeje, doplněné v zimě topným vozem, z nějakých kopřiv vyhrabaným. Trať Plzeň - Cheb byly v té době již elektrifikována a přes hranice to přetahovala nějaká parnička s přepřahem v Schirndingu. Mnichovský expres se s párou nikdy nesetkal. Od počátku jej vozily Zamračené. Rychlost jízdy ve stoupání za Zdicemi podle toho vypadala. Žádný vlak Praha - Linz v šedesátých letech neexistoval. Byl jenom jeden přímý vůz ABa, který v úseku Budějovice - Linz vystřídal asi tři osobní vlaky, z toho snad jeden smíšený. Pouze Praha - Budějovice a zpět jel v rychlíku. Na Chopin jsem skutečně zapomenul, jenomže ten zastavoval krom hranic jen Přerově pro přepřah. |
SŽ
|
|
Neregistrovaný host 195.113.80.194 |
R_33: Ale ale... Sergejová éra trvala dva grafikony. 1968 - 70. Pak zase hezky mezi Prahou a Plzní v páře, protože dojezdily vytápěcí vozy a ekonomicky to byla blbost. Od roku 1970 turnusově 498.1, fakticky dost často i 498.0 až do roku 1973. Na "Mnichovák" sice byly při zavedení v roce 1970 turnusované "bardotky" (po plzeňsku) ve dvojicích, ale už v roce 1972 to tahaly "pětasedmy". Kromě "Západního expresu" jezdil přes Cheb kurs do Frankfurtu, z Prahy na chebském rychlíku kolem půlnoci. |
422
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
R33 : Žádný vlak Praha - Linz v šedesátých letech neexistoval. Byl jenom jeden přímý vůz však taky já píšu o přímých vozech, stačí jen umět číst. A těch osobáků skrz železnou oponu bylo víc, třeba po poledni jel ČV-Gmünd, nebo jezdil Os Domažlice-Furth. GVD 1962-63. |
Artík z Trocnova
|
|
Neregistrovaný host 82.117.130.2 |
Dotaz na 422: ta fotka 475.1 v Budějovicích, pořízená asi z okna bývalého PO je z jakého roku? Osobně bych odhadoval okolo r.1969. Je léto, sluníčko je pěkně vysoko, okolo poledene. V této době jezdíval Os do HD/Smr,který se později dlouhou dobu jmenoval 28205/28231. |
422
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
Artík z Trocnova - trefa.Perfektní. červen 22, 475.181, Os 1604 odj 11:30, ABa Pha-Lz, v Z jen do Sum. PO už byl v novém baráku, tady sídlilo "vojsko Budvajs", to co mělo ve znaku námořnickou kotvu. |
Radar007
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 286 Registrován: 7-2010 |
422: Autor snímku je asi pan Jan Koutný ?? |
Kalanis
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2186 Registrován: 12-2006 |
Němka právě pročmoudila Vršky. Posláno z mobilu. Edit: Musim kopnout do proxy, začíná blbnout. (Příspěvek byl editován uživatelem kalanis.)
Doprava nebo něčí kapsy? Je to jedno - tunely jako tunely... K-Report do mobilu
|
606
|
|
Neregistrovaný host 85.92.42.253 |
Dobrý večer, můžu se, prosím, zeptat, kdo vyráběl ty tendrovky bulharské řady 45 a 46, které tahají někde z deponie? /na videu zhruba od 13. minuty/. Děkuji. https://www.youtube.com/watch?v=g2qgMri7EF4#t=935.035643 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1812 Registrován: 3-2006 |
606: Cegielski - Poznań a BMAG - Berlin odkaz"Dobrý večer, můžu se, prosím, zeptat, kdo vyráběl ty tendrovky bulharské řady 45 a 46, které tahají někde z deponie? /na videu zhruba od 13. minuty/. Děkuji. https://www.youtube.com/watch?v=g2qgMri7EF4#t=935.035643" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1872 Registrován: 9-2003 |
Strejda gůgl mi napsal, že řada 46.03 byla vyrobena v roce 1931 v Polsku. Tady odkaz na video již zprovozněné loko. https://www.youtube.com/watch?v=Nm5hy1ieOIk Koukám, že mě Mořepetr přestihl. (Příspěvek byl editován uživatelem Javy.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1339 Registrován: 8-2006 |
Připravujeme brožuru o dráze Smidary - Vysoké Veselí. Máte-li někdo přehled o tom, co tam v jaké době jezdilo za vozidla, prosím dejte vědět. Kdyžtak ke mně na mail. Mám nějaké poznatky z provozu motorových vozů, něco málo lokomotiv. Díky.
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 150 Registrován: 12-2010 |
To Kalanis: a dneska čmoudí na Hlaváku
Trať 331-Zlínka ta přežije !
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 484 Registrován: 9-2009 |
www.m274.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 295 Registrován: 10-2005 |
Mám dotaz k pamětníkům párařům, jejichž cenné vzpomínky si zde vždy rád přečtu a děkuji jim za ně. K historii všedního dne, v zimách jako je ta letošní, co se třeba nosilo do služby za oblečení? A jak to vypadalo na starších čoudách jako byly např. 354.6, 354.7 nebo 524.0, co měly jen takovou tu polobudku? Z pohledu dnešní zhýčkané společnosti to muselo být docela drsné, z jedné strany teplo, z druhé kosa. Osobně jsem jel na páře jen v létě, neumím si to příliš představit. Díky. |