| Diskuse » Archiv 2018 » Železnice » 3. koridor » Archiv diskuse 3. koridor do 29. 05. 2018 | předcházející | další |
Archiv diskuse 3. koridor do 29. 05. 2018dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1428 Registrován: 4-2014 
|
Hajnej - To stavědlo takto bylo možná situováno proto, aby signalista s té modré kukaně (dříve červenovínové) viděl na na výhybky na Chebském zhlaví, protože od roku 1980 kdy bylo uvedeno do provozu tam byli pouze signalisté, kteří od stavěli posunové cesty. Hlavní služba a stavění vlakových cest se tam přesunulo až po roce 1990. Do té doby hlavní služba měla společnou kancelář s peroňáky, která byla v dnes již zbourané budově, mezi bývalým druhým a třetím nástupištěm - vlakové cesty se tedy do roku 1990 stavěli ze zdola od peronů. Ale může to být i jinak, přesně proč se to postavilo právě takto, se už asi nedozvíme. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1429 Registrován: 4-2014
|
Jinak přidávám odkaz na video, kde je v krátkých úsecích filmu vidět ještě stará budova Svojšín z roku 1968 před rekonstrukcí, která proběhla v roce 1983 a dále je tam pohled i do dnes již neexistujícího kanclu. jsou to časy 8:39 - 8:44 a 12:35 odkaz: https://www.youtube.com/watch?v=O1Cwq15za4Q |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8205 Registrován: 5-2002 |
ad Luboš 3.21: nechci se až tak úplně hádat, ale ve staré DK (u centrálního přechodu) sloužil výpravčí pro odjezdy směr Praha, ČB a Žatec. Radbuza byla funkční pro odjezdy směr Cheb, Domažlice a Klatovy. Dle mého chápání situace to tak bylo minimálně v roce 1984. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1268 Registrován: 4-2003 
|
No ale od určitého roku se i směr Praha, Žatec, Horažďovice stavěl (resp. uvolňovaly příslušné klíče na příslušných stanovištích) z Radbuzy. O roku cca 1990 mi přijde, že jsem v té souvislosti také už slyšel. Od té doby se tamodsud "stavěly" všechny (min.vlakové) cesty. Ale už je to hodně let, co jsem tam byl, nebo o tom s někým mluvil. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 89 Registrován: 8-2017 |
Luboš 3.21, Petr Šimral: V tzv. "dopravním pavilonu" - ušmudlaná přízemní budova mezi nástupišti - byla v 80. letech hlavní služba, tedy dva výpravčí, kteří se v půlce směny střídali ve funkcích hlavní a panelista. Ten dle pokynů hlavního stavěl i veškeré vlakové cesty v obvodu stavědla Radbuza a obsluhoval elektromechanické i jiné závislosti zparchantělého zab. zař. na ostatních zhlavích. Hlavní výpravčí řešil stavění vlakových cest v obvodech místně stavěných výměn (těch byla většina) a přilehlé traťové úseky. Dále tam byli výpravčí vnější služby: pražský (+ směr Domažlice a v noci i Klatovy a částečně Žatec), chebský (+ Č.B.) a od 5.00 do 19.00 v prodloužené směně i klatovský). Vlakové cesty směr Praha a Žatec se stavěly na pokyn hlavního ze samostatné reléovky na "dvacítce" (dva výpravčí ve směně). Z Radbuzy se původně žádné vlakové cesty nestavěly, pouze posunové. Byl tam signalista a výpravčí, protože pro některé úkony byla vzhledem k místním specifikům kvalifikace výpravčího nutná, ven do kolejiště běžně nechodil. Vzhledem k tomuto určení byla orientace oken ke zhlaví logická. Na kříže u nástupišť, které se odsud rovněž ovládaly, by přes střechy peronů a budovu stejně neviděl. Navíc se dalo dobře vyhlížet z předsazených bočních oken. Dobrá zparchantělina bylo i to, že návěstidla u peronů směr Praha a Žatec byla zapojena do reléovky Radbuza, ale a odjezdová do releovky na dvacítce a nebyla na sobě závislá, to musela hlídat hlavní služba a dát vnějšímu výpravčímu povolení až po postavení odjezdu na dvacítce. Výprava vlaku jen k odjezdovému návěstidlu pochopitelně nebyla povolena. Celkem bylo ve směně na osobním tedy 6 výpravčích (v noci 5), k tomu ranžír, sever a 2xKoterov a jsme na deseti ![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]") , k tomu několik desítek výhybkářů, dozorců výhybek a signalistů. Neuvěřitelné, že to při tom rozsahu provozu vůbec fungovalo. Socialistická šílenost. Umístění hlavní služby na Radbuze bylo dočasné, už se počítalo s novým dopravním pavilonem v trianglu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1434 Registrován: 4-2014
|
neregistrovat je normální - díky. |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4130 Registrován: 3-2007 |
Někdo tu ještě kdysi psal, že v Plzni byla skupinová návěstidla, je to pravda? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1439 Registrován: 4-2014
|
Pikehead - ano skupinová návěstidla v Plzni byla na osobní nádraží jednalo se o tyto návěstidla S27-8/6, S27-8/2, S27-8/1 a byla umístěna za výhybkami č. 213, 221ab a 220ab směr Praha, Žatec. Dále pak skupiňák byl i na seřaďovacím nádraží S 3-31 a dále byli skupiňáky i na lobezkých kolejích směr Č. Budějovice Sc29-33, S30-32 a S34-40 všechny skupiňáky postupně zmizeli během optimalizace Žst. Plzeň, která stále pokračuje. |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4131 Registrován: 3-2007 |
Žasnu... a s tím se dalo fungovat? Jezdilo toho v osobce o tolik míň? Nebo to víceméně použitelné bylo, ale odmakal to ten venkovní výpravčí? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1440 Registrován: 4-2014
|
Pikehead - celá obsluha té zabezpečovací slátaniny v Plzni vyžadovala pro obsluhu velké množství zaměstnanců výpravčích bylo na jedné směně kolem deseti a výhybkářů -signalistů bylo v jedné směně zapotřebí kolem 14ti (možná i více), aby se to nějakým způsobem vše uhlídalo. Hlavně v těch 60,70,80tých a ještě v počátku 90tých let tam převládal velký nákladní vlakodrom, tak to byl docela nářez a na tu Plzeň to chtělo opravdu fachmany, kteří už s řízením provozu měli nějaké letité zkušenosti. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 90 Registrován: 8-2017 |
Jo, jo, to bylo fakt na hlavu. Hlavně mezi peróny s cesťáky u každé koleje a mezi skupinovými odjezdovými návěstidly se vždy jelo přes několik místně stavěných obvodů výhybek. Takže třeba rychlík z první západ do Prahy jel kolem dvou cesťáků reléovky z Radbuzy, stavěných ovšem přímo z hlavní služby , potom přes obvody dozorců výhybek fara a jednadvacítka, kteří hlásili volnost a správné postavení vlakové cesty telefonicky hlavnímu výpravčímu, a pak přes obvod postarší pseudoreléovky u dvacítky, ze které výpravčí stavěli skupinová odjezdová návěstidla. Hlavní služba viděla na panelu kontrolky těchto návěstidel a po postavení výpravčími na dvacítce dala pokyn vnějšímu výpravčímu. Na Budějovice to bylo ještě zajímavější, od peronů opět na cesťáky z Radbuzy, pak podle konkrétní cesty přes 3 - 5 místně stavěných obvodů, přičemž poslední z nich měl elektromechanické závislosti přes bubnový přístroj a opět skupinová odjezdová návěstidla. Žádná závislost mezi cesťáky a skupinovými odjezdovými návěstidly nebyla, jak jsem už psal minule. To musela uhlídat hlavní služba. Postavení vlakové cesty křížem trvalo často okolo 20 minut, pokud se to nezdrželo rušícím posunem. Což se často zdrželo. Mlhu a zjišťování volnosti pochůzkou radši ani nezmiňuji. Posun si vesměs navzájem posílali dozorci výhybek na hranice sousedního obvodu, odděleného vyčkávacími návěstidly (plechové "V"), kterých bylo v Plzni fakt hodně. Kříže u peronů si brali na místní obsluhu vedoucí posunu. Pro všechny jízdy vlaků i pro posun u peronů museli být zpraveni přechodáři, což bylo něco jako závoráři bez závor, ale s píšťalkou a praporkem Do konce života nemusím číst dobrodružnou literaturu, tak dramatické příběhy by nikdo nevymyslel. |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4132 Registrován: 3-2007 |
Kromě toho, že to vyžadovalo obrovské množství lidí bych čekal, že se celý zázrak projížděl dvacítkou, takže každý pohyb to zajebal na pořádně dlouhou dobu. S dobrodružnou literaturou souhlasím, ani bych se nedivil, kdyby tam odtud lidé odcházeli, aby dali přednost bezpečnější práci v blízké továrně na třaskaviny. Trochu mě překvapuje, že v jiných ohledech naprůměrná Západní dráha měla v nejdůležitějším uzlu takovýto mrdník. Tam byla kdysi elektromechanika a po bombardování se ji nepodařilo plně zrekonstruovat? Nebo tam probíhalo nějaké inkrementální stavitelství, které se nedařilo integrovat s hlavní částí zabezpečovačky a kde je jeden nezávislý obvod, můžou být i 2 až n? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1443 Registrován: 4-2014
|
Pikehead - na jaře 1945 to spojenecké jednotky vzali, jak se říká od podlahy, takže z nádraží v Plzni nezbylo skoro vůbec nic, komě té secesní budovy u které pak řešilo dilema zbourat či nezbourat, nakonec se nebouralo a podařila se tak nějak opravit, díky tomu stojí dodnes. (Cheb ten dopadl obdobně, tam nezbylo vůbec nic). Co se týče zabezpečovacího zařízení, tak tam všude byl od konce války až do roku 1975 pouze klíčový průmysl. Jediná elektromechanika tam byla na St.1 -( severní zhlaví ranžíru). V roce 1964 se do Plzně poprvé podívali dráty střídavé trakce a to ze směru Nepomuk o něco později se dráty prodloužili až d Chebu, tam dorazili kolem roku 1968. V roce 1975 přišla do Plzně první reléovka a to na spádoviště -obvod St.14 a na St.2 (služebně dvacítka), jinak všude vládl ten klíčový průmysl dál. Plnohodnotná reléovka se v Plzni objevila až v roce 1980 a to pouze v západním chebském zhlaví - St.5 Radbuza. Proč se nepokračovalo dál ,se asi už dnes těžko dozvíme, ale pravděpodobně v tom hráli roli peníze, neboť jenom ta část reléovky stavědlač.5 prý byla pěkně mastná - slyše jsem o částce 20 milionů i s výstavbou toho stavědla č.5 - ale to není potvrzený údaj., takže asi z tohoto důvodu se s ní dál nepokračovalo, i když plány pokračovat s tou reléovkou asi byli. Výkresy zabezpečovacího zařízení Plzně existují, ale až z roku 2002, kdy SŽDC nechalo všechny doposud existující výkresy převést do digitální podoby. - ale ty odpovídají stavu z roku 1980 a výš, protože po roce 1980 se tam už moc s ničím nehýbalo. Výkresy předválečného zabezpečovacího zařízení a z doby před rokem 1975 bohužel už oficiálně neexistují - možná existují, ale pouze v nějaké soukromé sbírce, takže dnes nedohledatelné. Jinak zde čas od času přispívá svými informacemi do K report i pan Zdenek p. - a jednou psal, že v těch doposud existujících výkresech je hrozný guláš. Bohužel stará Plzeň je už definitivně pryč, takže dohromady, tak jak to má být podle skutečnosti už nikdo dohromady nedá. Jinak ještě co se týče spolupráce St.5 a dvacítky, tak na dvacítce postavili výpravčí vlakovou cestu a proto aby se ty skupiňáky S27-8/6, S27-8/2, S27-8/1 pro odjezd do Prahy a Žatce postavili do polohy volno, tak výpravčí na St.5 musel postavit tu samou vlakovou cestu také, tentokrát pomocí číslicové volby na svém RZZ - tím potvrdil souhlas stavědlu dvacet a teprve po tomto souhlasu, se ty skupiňáky postavili na volno. Stejně se postupovalo i přistavění vjezdové vlakové cesty od Prahy a Žatce, akorát místo skupiňáků se stavěli vjezdová návěstidla. Od a na Žatec tam to bylo ještě doplněno podmínkou, že výpravčí seřaďovacího nádraží při odjezdu vlaku z osobního nádraží přes ranžír do Žatce musel ještě obsloužit návěstní souhlasové hradlo na svém řídícím elektromechanickém přístroji. Pan Zdenek p. a pan Neregistrovat je normální tak ti by vám o tom řekl mnohem více. Jinak v celém uzlu se opravdu víc jak 20 Km/h nejezdilo a ta obsluha celého toho zabezpečovacího zázraku byla velmi zajímavá. Kromě elektrodinamiky, která v Plzni nebyla tak se v Plzni vyskytovalo opravdu všechno, takže pro poznání všech druhů staničních zabezpečovacích zařízení, kromě té elektrodinamiky stačilo si udělat studijní exkurzi po celém uzlu. Možná, že to vše ještě někdo doplní. (Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1444 Registrován: 4-2014
|
Ještě dodatek k příspěvku č.1443, škoda, že neexistuje přesný a podrobný manuál vypracovaný Žst. Plzeň, jak se celé to zabezpečovací zařízení v celém uzlu Plzeň obsluhovalo. Možná, že ho někdo soukromě vypracoval, ale to musela být pořádná makačka, to všechno dát do souvislé podoby, tak aby to vše na sebe postupně, zřetelně a srozumitelně navazovalo. (Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2019 Registrován: 3-2015 |
Tak jsem si taky dnes vyfotil Radbuzu než půjde k zemi na památku no a současně probíhající práce na novém budoucím jižním mostě![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") Nevěděl jsem o výluce pod mosty žádné tramvaje k Tescu nejezdí potřeboval jsem k CAN tak jsem jel trolejbusem do Tylovky a super bzučák. (Příspěvek byl editován uživatelem Jeník H...) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 509 Registrován: 11-2007 |
Jestli se mohu připojit k diskuzi o Plzni: nemůžu posloužit absolutně přesnými daty, ale beru to podle toho, jak jsem se služebně pohyboval. Od září 1968 do června 1970 jsem denně jezdil jako cestující z Chrástu do Plzně a zpět. A v počátcích si pamatuji staré stanoviště XX ( v prostoru směrem od pozdějšího st.2 přes koleje k trianglu). A myslím, že v roce 1970 už st. 2 fungovalo). Rozhodně (nabeton!) fungovalo v roce 1972, kdy jsem v květnu nastoupil do zácviku na topení na páru. K rychlosti po Plzni: po Plzni G.n. se už v té době jezdilo max. rychlostí 30 km/h (vlaky i posun). Kolem roku 2 000 (to beru odhadem, podle toho v jaké funkci a kde jsem se pohyboval) se rychlost pro vlaky zvedla na 40 km/h, ale pro posun zůstala 30 km/h. K zab.zař. se nemůžu vyjádřit, to nebyl můj obor, ale z pohledu toho, kdo se tam pohyboval po kolejích od pára po Esa ano. |
|
Simba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2642 Registrován: 7-2008 |
...na jaře 1945 to spojenecké jednotky vzali, jak se říká od podlahy... Tak jako ve Velenicích a úplně zbytečně (ve Velenicích tuplovaně zbytečně). Výkresy předválečného zabezpečovacího zařízení a z doby před rokem 1975 bohužel už oficiálně neexistují S jakou jistotou tohle píšete? Bohužel stará Plzeň je už definitivně pryč, takže dohromady, tak jak to má být podle skutečnosti už nikdo dohromady nedá. Tak to chce víc se snažit (nafotit a shánět info, dokumentaci apod.) - tu snahu tu ale moc vidět není (což je teď tak nějak už jedno). Tohle se fakt neudělá samo ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2924 Registrován: 5-2002 |
v jiných ohledech naprůměrná Západní dráha ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") ČSD Jihozápadní dráha Plzeň Jinak v celém uzlu se opravdu víc jak 20 Km/h nejezdilo Vyprávíte pohádky. Dvacítka byla u pražského zhlaví, kde byl jeden kurevsky ostrý oblouk. Ani na místně stavěných a uzamykatelných výměnách nebyl důvod ji dávat, pokud byly v běžném stavu. Na pražském zhlaví byla cca v polovině osmdesátých let dlouhá pomalá jízda (třicítka?). Na klatovském a říšském zhlaví byla v sedmdesátých a osmdesátých letech pravděpodobně čtyřicítka. Resp. světellná návěstidla ji návěstila. Zkusím najít dodatek nebo sešiťák z té doby. Jinak - celý uzel byl trochu rozsáhlejší než Gottwaldovo nádraží, když už ten pojem chcete používat. Osobní nádraží, Jižní (říšské) předměstí, ranžír, Lobezské koleje, Koterov ... a přilehlé traťové koleje a vlečky. Náčelník žst. Plzeň Gottwaldovo nádraží byla docela "šajba" s ohledem na to, kolik měl lidí (a kolik mu jich chybělo) a za co všechno měl odpovědnost. Jenom těch stanovišť výpravčích, na kterých měl dvakrát měsíčně vykonat v noci kontrolu.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16654 Registrován: 5-2002 
|
J11: a úplně zbytečně Jo, to říkal Karel Gott taky. Prostě pohled mírem zhejčkanýho civila... Za války ale bylo setsakra důležitý zlikvidovat každou válečnou výrobu, protože to znamenalo spoustu ušetřených životů na frontě. No a v té Plzni se vyráběly 88 mm protiletadlové kanóny, které navíc po invazi Němci začali používat i proti tankům (a to proklatě úspěšně). Vyprávíte pohádky. Dvacítka byla u pražského zhlaví, kde byl jeden kurevsky ostrý oblouk. Úplně přesně to ale nemáte ani Vy - ta dvacítka byla jenom přes kříže spojky z "nákladních" sudých kolejí, jednu (poměrně krátkou) dobu tam dokonce nebyla ani ta. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2925 Registrován: 5-2002 |
Hajnej: Hele, když chcete někoho kritizovat, tak se pořádně podívejte, kdo co napsal. Já jsem bombardování Plzně nekritizoval . O válečné výrobě v Hermann Göring Werke něco vím, měl jsem tam na totaleinsatzu dědu a nevzpomínal na to rád. Dělali tam třeba 37 mm FLAKy pro ponorky. Základ dvojkanonu pro pozdější "ještěrky" ČSLA. A spoustu dalších věcí. Kuriozitka je, že tam vyvíjeli i parní tank... Nicméně, pokud se podíváme na datum, kdy k tomu bombardování došlo, tak soudnému člověku dojde, že to byl sice strategický akt, ale ve vztahu k poválečnému období. Nic Amíkům nebránilo, aby to nepřejeli už někdy na jaře či v létě 1944. A ne dva týdny před koncem války. Pokud se tedy bavíme o Škodovce. Bombardování železničních uzlů asi v tu dobu nějaký taktický smysl mělo. S tou dvacítkou na křížení máte pravdu, to kolejové křížení byla pěkná rarita. Ale myslím, že dvacítka byla i na spojce pražské a budějovické trati.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 510 Registrován: 11-2007 |
Ad Johny11: trochu se ve Vašem příspěvku ztrácím. Prostě, berete to tak, že žst. Plzeň G.n. bylo jen osobní nádraží? Já si to nemyslím. Dále proč by měla být na pražském zhlaví v osmdesátých letech pomalá "třicítka", když tam v té době byla po celé žst. trvalá rychlost 30 km/h? A na klatovském, a jak píšete "říšském" zhlaví, v té době rychlost 40 km/h také nebyla (byť ji návěstidla návěstidla návěstila)! Čtyřicítka pro vlaky se v Plzni zavedla +/- kolem roku 2 000. Něco jsem se za ta léta po Plzni najezdil. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17 Registrován: 6-2017 
|
 Johny11:"O válečné výrobě v Hermann Göring Werke něco vím, měl jsem tam na totaleinsatzu dědu a nevzpomínal na to rád. Dělali tam třeba 37 mm FLAKy pro ponorky. Základ dvojkanonu pro pozdější "ještěrky" ČSLA. A spoustu dalších věcí." Stejný problém. Umíte si představit přikládat v tanku pod kotel, doplňovat v akci vodu atd? Jednalo se o tahač, nikoliv tank. Možnosti využití samozřejmě odpovídající použité technologii. U tanků se dalo experimentovat leda tak s náhradou paliva než samotného pohonu, tedy s dřevoplynem atd. Opět vhodné leda tak na mimofrontové využití. Ale nebojte, vzpomínky našeho pamětníka na tom byly podobně, také je bylo třeba nejprve rozluštit. Chtějte po někom, aby si 50 let pamatoval věci, u kterých byla většina lidí ráda, že je má za sebou. |
|
Priapos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1476 Registrován: 10-2012 |
Johny11: "Nicméně, pokud se podíváme na datum, kdy k tomu bombardování došlo, tak soudnému člověku dojde, že to byl sice strategický akt, ale ve vztahu k poválečnému období. Nic Amíkům nebránilo, aby to nepřejeli už někdy na jaře či v létě 1944. A ne dva týdny před koncem války. " 25. dubna 1945 byla výroba va Škodovce už rozvrácena, vojenský význam bombardování už opravdu nemělo. Šlo opravdu pouze o zničení budoucí konkurence. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 91 Registrován: 8-2017 |
Luboš: Dík za doplnění, ale ta závislost St.5 (Radbuza) a dvacítky tak, jak je popsaná, se mi nezdá, mohlo to být leda na sudých kolejíchn od 14. výše. Mnohé vlakové cesty vznikaly mimo obvod St. 5, některé vlaky, např. Lv, mohly dojet od jiných stanovišť cestou posunu a odjezd do Chrástu se pro ně přesto stavěl. Nemluvě o odjezdech z východních částí kolejí, kusých kolejí, z popelů (lobezské koleje). Opačným směrem - pro vjezd - to nutné bylo, protože vlakové cesty často končily až v obvodu Raduzy, ačkoliv vlak zastavoval dříve. Spíš bylo míněno asi to, že releovka Radbuza nebylo jen St. 5, ale i hlavní služba, která v jeho obvodu stavěla vlakové cesty. Pokud výpravčí z dvacítky (připomínám pro nemístní: pražsko-žatecko-ranžírské "multizhlaví") stavěl odjezdové návěstidlo do Chrástu aniž by mu tento traťový úsek náležel, musel mít souhlas právě z hlavní služby. Po zřízení autobloku byla odjezdová návěstidla u dvacítky samozřejmě na něm závislá, ale jízdy vlaků do a ze sousední stanice řešil hlavní výpravčí, nikoliv výpravčí dvacítky, kteří v techto úkonech měli roli spíše blízkou signalistům. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1448 Registrován: 4-2014
|
Neregistrovat je normální - není zač. St.2 služebně dvacítka, tak ta vlastně neměla skoro žádné výpravní a dopravní kompetence všechno těm dvěma výpravčím, kteří tam sloužili musel odsouhlasit výpravčí z hlavní služby. Co se mi ještě podařilo zjistit, tak bylo zajímavé propojení té reléovky s autoblokem na Prahu. Tam byl jedna zvláštnost, že vlak pokaždé odjížděl na Prahu na návěst VÝSTRAHA, i když byl první traťový oddíl volný. Bylo to z toho důvodu, že už v tom reléovém domku u dvacítky na další stojany s rélátky, které by zjišťovali volnost prvního traťového oddílu, nebylo místo, takže se pak na tuto zvlášnost schválila norma, že se na všech odjezdech S27-8/6, S27-8/2, S27-8/1, S10,S12,S14,S16,S18,S20,S22,S24 vypustila ta zelená svítilna. Předtím, než se do Plzně podíval autoblok od Prahy a byl tam klasický jednosměrný HPB, tak na odjezdech byla klasika - z rovné koleje zelená z odbočky zelená + žlutá, ale po návštěvě autobloku z Prahy se pak rozhodlo o zřízení takovéto zvláštnosti. Tuto informaci mám právě od pana Zdenka p,který na káčko občas také přispívá a který by to ještě upřesnil a doplnil o další zajímavé informace. (Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16661 Registrován: 5-2002
|
J11: Jééé, sorry, to mělo být na Simbu. Na Vás jsem reagovat jen na tu dvacítku, ale jak mě ten Simba nadzvedl, tak jsem to tam špatně vsadil... (Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.) |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4137 Registrován: 3-2007 |
Simba: K Plzni vyšel zajímavý článek, resp. dokonce kniha. Vzhledem k tomu, jak masivně bylo vybombardované Německo se divím, že Plzeň nesundali mnohem dřív. Ve článku je info o tom, že výroba stíhačů tanků v roce 1945 rostla - je dobře, že dnes někdo ví, že v dubnu už výroba byla rozvrácena, ale jak to mělo vědět spojenecké operační středisko netuším. Johny11: Velmi se omlouvám, že jsem jako tip použill jenom dvacítku. Třicítka je i rychlostní limit jízdy podle rozhledu, takže skutečně to plazení se mělo bezpečnostní význam. Nicméně pointa mého příspěvku byla: jestli vlaky projížděly uzel (na jehož rozsáhlost sám upozorňujete) takhle pomalu, a za nimi se následně cesta uvolňovala stejně efektivním způsobem, jak se stavěla, tak to musela být opravdu lábuž co se kapacity týče. Luboš: Díky za detaily! |
|
Simba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2643 Registrován: 7-2008 |
Hajnej: porovnávat bombardování škodovácké zbrojovky a nádražních uzlů není jedno a totéž a je v tom setsakra rozdíl, ještě k tomu na konci války, kdy už bylo víceméně rozhodnuto. Dnes je jasné, že to bylo spíše jak píše Priapos, bohužel, tu auru těm Spojencům Osvoboditelům taky už sundejte. K Plzni vyšel zajímavý článek, resp. dokonce kniha Tak jistě, článek jsem četl už před pár dny a v protektorátním tisku ležím co chvíli, takže co se tam píše, nic nového pod sluncem (viz výše - tu svatozář neměl ve válce nikdo). Jinak ano, fotoknihy dnes frčí, jsou populární a dobře se to prodává - a to je tak asi všechno. Každopádně ano, vyprávění reality, jak to chodilo v Plzni je zajímavé, nicméně nějakou knihu o historii Železničního uzlu Plzeň postrádám (nepočítám-li opis staniční kroniky, co je dnes k mání online). Např. i takový předmodernizační staniční řád by byl fajn, kdyby ho někdo nabídl ke stažení. Nicméně, modernizaci železničního uzlu v Plzni se minulému režimu už nepodařilo dokončit,protože ten jaksi skončil dříve, než něco začalo, např. výměna mostů přes Mikulášskou se chystala už na konci 80.let. Tvrdit ale něco více, nejsou-li podklady, by bylo a je dost odvážné, protože po nás potopa. Akce "narveme to do popelnic" se zpravidla jednou za čas uskutečnila všude (a to i přes existenci skartačního manuálu) a pokud se nenašla "osvícená duše", která alespoň to nejcennější zachránila, tak se mnoho věcí nedochovalo. Dost firemních archívů zařvalo po plyšáku a další, mnohdy nenávratné škody napáchaly povodně. O mnohém po roce 1962 (kdy byl zrušen Ústřední dopravní archív) se lze jen dohadovat. Dost materiálů zařvalo i na Bulharu v květnu 45, kde sídlilo pražské ŘSD Jih, dost věcí se i běžně skartovalo naprosto se souladem předpisů (např. zabezpečovačky). (Příspěvek byl editován uživatelem simba.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16663 Registrován: 5-2002
|
Pike: ale jak to mělo vědět spojenecké operační středisko netuším Asi tak... Zajímavé je, že v Praze je všeobecné povědomí o "jediném" spojeneckém náletu na Prahu 14.2.1945 (asi nejznámější poškozené místo jsou Emauzy), ale že byl ještě docela důkladnej nálet 25.3. na ČKD, to se taky zrovna moc neví (je to mj. hezky vidět na webu Dvě Prahy na fotkách z roku 1945). |
|
Simba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2644 Registrován: 7-2008 |
ale jak to mělo vědět spojenecké operační středisko netuším. Tak oni ani piloti nevěděli kolikrát kde jsou, splést si Dresden s Prag jen tak někdo neumí, holt ještě nebyly na to "humánní bombardování" ty satelity ale že byl ještě docela důkladnej nálet 25.3. na ČKD Po těch mediálních masážích v uplynulých letech je ještě někdo, kdo to neví? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9008 Registrován: 4-2003 |
A pak že to nejde:https://zdopravy.cz/rychlovlaky-praha-mnichov-jinak-szdc-predela- studii-navrzena-60-km-h-ma-zmizet-12132/ Jsem zvědav, jak Hroch a Pružinskij teď obhájí zbytečně vyhozené prachy za variantu (přesněji řečeno sračku) 4e ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16664 Registrován: 5-2002
|
Simba: ještě k tomu na konci války, kdy už bylo víceméně rozhodnuto Jojo, dneska je to jasný každýmu frajtrovi (v obou smyslech toho slova ), ale žádnej z nich nějak neumí vysvětlit, proč se teda Němci nevzdali už někdy v březnu, kdy Spojenci přešli Rýn. Asi to těm Němcům tak úplně jasný nebylo a tak se holt vzdali, až když padnul Berlín (a "padl" Hitler). I když tu Škodovku bombardovali "pouhých" třináct dnů předtím, tak za tu dobu stihlo padnout něurekom spojeneckých vojáků. Už vidím Simbu, jak píše přes Velkou louži jejich rodičům, že je sice už všechno dávno jasný, ale jejich syn měl holt smůlu. tu auru těm Spojencům Osvoboditelům taky už sundejte. To říká ten pravej (a ještě si plete auru s aureolou)... ![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") a v protektorátním tisku ležím co chvíli Tak z něj někdy vstaň a zajeď si třeba do Colleville sur Mer (tehdy to sice ještě ani zdaleka jasný nebylo, ale mimo jiné i z toho ti plánovači vycházeli). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1815 Registrován: 6-2016 |
Bram: Nabízí se otázka, kolik dalších studií proveditelnosti ještě bude... Obávám se, že v počtu studií proveditelnosti na obyvatele držíme s přehledem první místo na světě |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2137 Registrován: 8-2010 |
ad Bram, Honzaklonfar: I ta zamýšlená aktualizace původní SP nadále předpokládá sledování původní varianty 4e - viz: Zdroj: https://zakazky.szdc.cz/document_4840/10205b0bab5bd574d-dil-2-zip V rámci přípravy zpracování dokumentace EIA je pak požadavek rozšířen na celou trasu Nová Hospoda - Zbůh - Stod - viz: Zdroj: https://zakazky.szdc.cz/document_4840/10205b0bab5bd574d-dil-2-zip Klíčové bude ekonomické posouzení - nikde není napsáno, že to musí v obou zpracovávaných variantách nutně "vyjít"... ..byť od původní SP se dnes již jinak zohledňuje výpočet zůstatkové hodnoty, který zohledňuje uvažovanou životnost stavby, což dřív nebylo. (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6631 Registrován: 5-2002 |
A za Stodem jak? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2138 Registrován: 8-2010 |
ad H_k: Posuzovány by měly být opět původní varianty 4e a 5 (v úseku Nová Hospoda - Domažlice město (včetně)) z původní SP z roku 2015 a a pak nově ty 3 "německé", tj. 3b, 3c (provoz vozidel klasické stavby), 5b (provoz vozidel s naklápěcí skříní) - ty jsou ze SP Praha - Mnichov z roku 2017 - pokud si to ale s něčím nepletu, tak pouze ta 5-ka je dvoukolejka, zbytek jednokolejky s novými výhybnami a částečnou úpravou konfigurace stanic. |
|
Simba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2645 Registrován: 7-2008 |
proč se teda Němci nevzdali už někdy v březnu, kdy Spojenci přešli Rýn. Že by proto, že neuposlechnutí rozkazů se trestá zastřelením? Jinak bych připomenul operaci Valkýra, mnozí si to, co provádí Áda uvědomili ještě celkem včas, ať už v tom v pozadí bylo co chtělo. Tak z něj někdy vstaň a zajeď si třeba do Colleville sur Mer Tak to bych musel mít Tvůj plat, doktore Navíc mě primárně tohle téma ani nezajímá, protože Válka je vůl a tyhle průsery rozpoutá téměř vždy jen mužská polovina lidstva. Prostě typické "kdo ho má většího". Jen to někdy stojí miliony životů. To říká ten pravej (a ještě si plete auru s aureolou)... Jsem si to uvědomil pozdě a nešlo s tím už nic dělat, bohužel. (Příspěvek byl editován uživatelem simba.) |
|
Jan_perner
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 225 Registrován: 10-2002 
|
25. dubna 1945 byla výroba va Škodovce už rozvrácena, vojenský význam bombardování už opravdu nemělo. Šlo opravdu pouze o zničení budoucí konkurence. To je klasický blábol bolševické poválečné propagandy. Nemám chuť to tu rozebírat, ale důvodů (proč je to blbost) je více.
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
|
|
Simba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2646 Registrován: 7-2008 |
To je klasický blábol bolševické poválečné propagandy. Nemám chuť to tu rozebírat, ale důvodů (proč je to blbost) je více. A proč ne? Jen to ale podpořte "něčím v ruce". "Jásimyslímovských" mouder tu je až dost |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16668 Registrován: 5-2002
|
Simba: Tak to bych musel mít Tvůj plat Když už svoji nechuť se něco dozvědět halíš do mlhy tohohle typu, tak věz, že jsem se tam dostal za docela rozumnou cenu, kterou by si mohl dovolit i člověk s průměrným platem... "Jásimyslímovských" mouder tu je až dost Pravdu díš - hlavně od jednoho takovýho, co by podle přezdívky měl bejt malej lev, ale je spíš zvíře velký a rohatý... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12267 Registrován: 8-2004 
|
Bram: Zatím jsem neslyšel o úspěchu ani v tak elementární (a mnohokrát omílané) věci jako zrušený noční klid. Také mi není jasné, jak se k Plzni těch mnoho a mnoho vlaků (které by vyžadovaly plně dvoukolejnou trať Plzeň - Domažlice) probojuje přes úsek Praha - Beroun. Dosud nikdo nevyvrátil, že to, co projede kolem Prahy, se na částečnou dvoukolejku nevejde. A článek také nijak nehovoří ani o tom, že se povede nějaká dražší varianta obhájit a že (popř. kdy) na ní budou disponibilní finanční prostředky. Na druhou stranu samozřejmě nemám důvod nevěřit, že se najde někdo, kdo třeba tu ekonomickou efektivitu "vyloží" tak, jaká je aktuální politická poptávka. I takových příkladů už se dá nalézt řada.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 486 Registrován: 8-2017 |
Také mi není jasné, jak se k Plzni těch mnoho a mnoho vlaků (které by vyžadovaly plně dvoukolejnou trať Plzeň - Domažlice) probojuje přes úsek Praha - Beroun. Dosud nikdo nevyvrátil, že to, co projede kolem Prahy, se na částečnou dvoukolejku nevejde. Výmluva na to, že Němci nechtějí s tratí nic dělat padla, tak je potřeba hledat novou? Asi bude potřeba vrátit do hry variantu tunel. Do té doby může náklad jet klidně rovnoběžně s osobákama, to jsou hned dvě trasy za hodinu i ve špičce. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2739 Registrován: 3-2006 
|
Ad Hroch: A u Berouna se bude tvrdit, nač novou trať z Prahy, když od Plzně je jen jednokolejka. To mi připomíná to o vejci a slepici. Naštěstí naši předci na to moc nehleděli a některé věci postavili nad dimenzované. I když jedna paralela mně napadla a to koňka Z Budějic na Linec, tam také dostal Gerstner padáka, za to že stavěl násep pro parostrojní železnici. Tak stavěli bez něj jen pro koňku. No a ty odfláklé kousky pak nešly použít pro parní provoz a stavělo se podruhé. No takže nic nového, proč to stavět pořádně, když se to může stavět ještě jednou. ![[andel]](https://www.k-report.net/discus/clipart/andel.gif "[andel]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 72 Registrován: 12-2017 |
Priapos: ": 25. dubna 1945 byla výroba va Škodovce už rozvrácena, vojenský význam bombardování už opravdu nemělo. Šlo opravdu pouze o zničení budoucí konkurence." Jj Američani se vždycky báli, že jejich trh zaplaví prvotřídní výrobky slovutné značky Škoda, naštěstí se jim na bránění postavili hrdinní němečtí obránci, kteří i když věděli, že už je továrna v rozkladu a válku již prohráli, se nebáli nasadit vlastní životy a díky statečné obraně, kdy několik letounů sestřelili a jiné poškodili, útok odrazili a zábranili větší devastaci závodů. Díky tomu mohl neohrožený československý lid snadno napáchané škody opravit a šířit slávu československého strojírenství dál. I dáky tomu jsme nemuseli přistoupit na léčku v podobě Marshallova plánu, bohužel sami Němci takové štěstí neměli a Američanům se museli zaprodat, kde jen mohli být kdyby nemuseli přijmout Marshallův plán. Bože jak takovou píčovinu může někdo v roce 2018 napsat... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2740 Registrován: 3-2006
|
Jestli mohu ke Škodovce, určitě by bylo zajímavé vidět do hlav velitelů, ale vzhledem k rozdělení vlivu vítězných mocností, bych řekl, že mohlo jít klidně o preventivní opatření, aby Škodovka nevyráběla dále, ale pro nového protivníka. Tedy pro SSSR. Nikdo si přece nemyslí, že 22.5.1947 začala studená válka z čista jasna. Ale jsou to všechno spekulace, nechal bych to historikům. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 123 Registrován: 8-2009 |
Tak mi v Plzni zavřeli jeden pěknej šotoflek ![[pozor]](https://www.k-report.net/discus/clipart/pozor.gif "[pozor]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1450 Registrován: 4-2014
|
Pikehead - není zač. Pikehead , Neregistrovat je normální - Zajímavé v Plzni bylo i výhybkářské stanoviště XXI, tam existoval takový zajímavý ovládací panel, kde byli umístěny klasické řadiče od ústředně stavěných výměn - tak jak jsou na ovládacích stolech RZZ a pod každým řadičem byl umístěny dva EMZ s klíčem, jeden EMZ byl pro polohu plus a druhý pro polohu mínus, podle toho kam se výhybka házela, tak se potom vyjmul příslušný klíč, který se poté uzamkl do ústředního zámku, kde po uzamknutí všech klíčů, se uvolnil výsledný klíč příslušné koleje, který se pak umístil také do EMZ pro příslušnou kolej a otočil se buď do polohy vjezd/ nebo odjezd. Všechny klíče zamčené do EMZ při postavené vlakové cestě blokoval výpravčí na St.5, který tam měl takovou speciální kolejovou desku s tlačítky a na té naznačoval pro stanoviště XXI, XXII a XXIV odkud kam se co bude stavět a po tom tlačítky z té desky ty klíče ve všech EMZ zapevnil a po projetí vlaku při rušení cesty je zase tlačítky odblokoval, aby výhybkáři a signalisté mohli výměny vrátit do základní polohy. (Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.) |
|
Jan_perner
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 226 Registrován: 10-2002
|
mohlo jít klidně o preventivní opatření, aby Škodovka nevyráběla dále, ale pro nového protivníka. Tedy pro SSSR. Vzhledem k tomu, že Plzeň byla na území, které mělo osvobodit USA a z dohod mezi USA, UK a SSSR tehdy nevyplývalo nic, co by naznačovalo, že Československo se stane sovětskou kolonií (to se stalo až díky bezostyšnému porušování dohod z Teheránu, Jalty a později Postupimi ze strany SSSR), tak je to naprostá blbost. Ještě v půlce dubna 1945 mělo Německo pod kontrolou tak obrovské území (větší než předválečné Československo), že se nedalo odhadnout, kolik měsíců se ještě dokáže bránit. Že se po válce ukázalo, že už na to Německo nemělo sílu neznamená, že to bylo zřejmé v půlce dubna. A průmysl v protektorátu fungoval v té době skutečně dost efektivně. A taky by mě teda zajímalo, proč si teda Američani rozbombardovali především tu svojí zónu a tu budoucně nepřátelskou v Československu (ve srovnání třeba s Porúřím) v podstatě jen symbolicky. Tyhle plky o vyřazení budoucí konkurence se jsou fakt naprosto mimo, pokud si je člověk schopen dát dohromady souvislosti a neomezí se jen na omezenou českou kotlinu.
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8198 Registrován: 4-2003 
|
Nicméně, pokud se podíváme na datum, kdy k tomu bombardování došlo, tak soudnému člověku dojde, že to byl sice strategický akt, ale ve vztahu k poválečnému období. Kdyby to byl strategický akt, tak by závody Škoda v Plzni kompletně srovnali se zemí. Mně tady nedochází proč by to dělali, to byl evidentně cíl druhý kategorie a po válce by byl stejně problém, co s takovou fabrikou, která by vzhledem k velikosti země bez státní pomoci nejspíš padla na hubu sama od sebe. A že by se někdo v USA bál zbrojovky v Plzni - tak si prosíváš aspoň někde zjistěte, kolik se v USA vyrobilo letadel, lidí, tanků, aut, v jaký technologický úrovni a za kolik se to po válce vyprodávalo.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8034 Registrován: 8-2012 |
bych řekl, že mohlo jít klidně o preventivní opatření, aby Škodovka nevyráběla dále, ale pro nového protivníka. Tedy pro SSSR Bych řekl, že jste obyčejně hloupej a pořád skáčete na nějaké špeky, kterými nás tu bolševici krmí už sedmdesát let. Proč asi SSSR letectvo bombardovalo v dubnu 1945 Valašské Meziříčí (železniční uzel a chemička), Brno (letiště, železniční uzel), dokonce ještě 4. května Olomouc (nádraží)? No protože tu informaci, že válka skončí 8. května, máte vy z dějepisu a po bitvě každý frajtr generálem, ale oni asi holt nedávali ve škole pozor.
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18 Registrován: 6-2017
|
Srovnávat ztráty v Normandii, kde na Spojence čekalo několik elitních divizí s doplněnými stavy, s rozpadající se frontou po překročení Rýna u Remagenu, to vyžaduje hodně představivosti. Vnesme do toho trošku faktických informací - podle Panzertruppen 2 (Jentz) byly počty bojeschopných tanků na západní frontě následující (Pz.IV/Panther/Tiger) - 759/543/53 (31.5.44) a 257/152/36 (15.3.45). To je tedy prosím stav před překročením Rýna, který znamenal naprostý kolaps německé obrany, rychlé obsazení Porůří s fabrikami na výrobu tanků jako Henschel atd a naprosté vyčerpání zbytků německých jednotek na západě (jen zde se vzdalo asi 300 tis vojáků). Nepřekvapuje mě, že pokud si z toho někdo nedokáže udělat predikci reálného stavu, pak jsou to zaměstnanci AŽD. V tomto ohledu jsou pak zajímavé reporty amerických jednotek při postupu na Plzeň (buďme korektní, o další měsíc později), které je možné charakterizovat citacemi jako "Scattered fanatics sniping on personnel and vehicles. Wholesale surrendering." Situace kolem Škodovky je také zajímavá a mám pocit, že tady existují jen dva tábory - bombardovala se proto, aby to nepadlo bolševikům do rukou / do poslední chvíle chrlila zbraně na frontu. První skupina by si mohla nastudovat něco o účinnosti bombardování průmyslu, což perfektně ilustrují počty vyrobené techniky v letech 1943/44. Třeba k dodávkám Pantherů prezentuje uznávaný autor Spielberger zajímavé počty. Ke 31.7.43 bylo ze 756 objednaných vozidel dodáno 711 (že by nad Porůřím byla bezletová zóna?) V roce 1943 bylo celkem vyrobeno cca 1800 Pantherů, v roce 1944 pak cca 3700. Minimálně účinné bombardování průmyslu a přechod na bombardování přepravních uzlů (a tím mj. narušení subdodávek) je dobře popsáno tuším v A History of the German National Railway vol 2. U této teorie tedy máme na jedné straně jasnovidce, kteří tuší jak dopadnou volby v roce 1946 a pozdější slavná únorová demise, na druhou stranu pak neví, jak rychle se dá rozběhnout výroba v rozbombardované továrně (vzpomeňme na obnovení výroby v podobě 534.301). Z dlouhodobého hlediska je tedy bombardování Škodovky nesmysl a z krátkodobého patřila do západního sektoru - zastánci této teorie zřejmě netuší, kudy vedla demarkační linie... Druhá skupina, zásobovači, by si zase měli přiznat, v jakých rozměrech se zde pohybujeme. Podle české publikace Hetzer (Francev, nakl. MBI) bylo v dubnu a květnu expedováno 55 + 6 Hetzerů, vše s cílem výcvikové středisko tankových stíhačů Milovice. Tady ale dokumentace končí (navíc je třeba počítat i s pobočným závodem Račiče) a kolik vozidel se doopravdy do milovické školy nebo na frontu dostalo, na to bychom potřebovali křišťálovou kouli. Poslední konkrétní záznamy, které však nemusí mít souvislost s dubnovou produkcí, hovoří o převzetí deseti Hetzerů plzeňské výroby 85. pěší divizí dne 12.4.45. Rozbombardovaná nádraží a hloubkaře je možné považovat za takovou malou pojistku, že se tu můžeme bavit o poměrně lokálním měřítku, ať se jedná o Hetzery nebo protiletadlová děla. Troufnu si vyslovit myšlenku, že nálet na Škodovku měl ambice zabít více lidí (a jak na straně bombardovaných, tak i zúčastněných leteckých osádek), než se kdy mohlo podařit v dubnu a květnu zde vyráběným Hetzerům. Jaké mohly být skutečné důvody bombardování těžko hádat, do hlavy zelených mozků těžko viděti. Zajímavé je ale už jen to, že ten poslední nálet nebyl proveden na žádost 3. armády jestřába Pattona, ale Hodgesovy 1. armády, operující na labské linii, který tedy neměl žádný přímý zájem na zničení závodu v jiném operačním sektoru. Nedivil bych se, kdyby se časem ukázalo, že to byli naopak Sověti, kteří měli s Hodgesem jistě lepší kontakty než s Pattonem, kdo by žadonil u Hodgese s odkazem na vyzbrojování Schörnerovy Heeresgruppe Mitte, avšak sledující právě jen to, aby Američané nemohli využít okamžitou výrobní kapacitu Škodovky v případě, že by se Pattonovi dostalo vyslyšení v jeho touze pokračovat dále na východ. Zde si položme obvyklou otázku Cui bono? Komu mohlo dubnové vyřazení Škodovky na pár týdnů či měsíců doopravdy nejvíce prospět? Američanům, jejichž hlavní problém byl, co s přibývajícími tisíci německých zajatců nebo Sovětům, nad kterými byla sice malá, ale stále reálná hrozba pokračování konfliktu? Anebo to bylo pouze proto, že letci strategických bombardérů potřebovali i v závěru války nějaké cíle, aby neseděli zbůhdarma a jejich kapacita byla využita tak, jako jindy. Jiný vhodný cíl, než Škodovka v té době v západní zóně už nepřipadal v úvahu, navíc tehdy ještě stále žil Hitler, který vyhrožoval vším možným, včetně brzkého obratu situace na frontě. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2743 Registrován: 3-2006
|
Ad T_._H_., limokola a Jan_perner: Nejdřív si zjistěte, kde Jaltská konference určila demarkační čáru a pak se navážejte. A zrovna mou maličkost podezřívat z náklonnosti k proklamacím a překrucování historie od KSČ, beru jako velmi dobré zpestření odpoledne. Aby jste to nemuseli dlouho hledat a překládat odkaz (Příspěvek byl editován uživatelem Mořepetr.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9010 Registrován: 4-2003 |
RadekŠ:A že by se někdo v USA bál zbrojovky v Plzni - tak si prosíváš aspoň někde zjistěte, kolik se v USA vyrobilo letadel, lidí, tanků, aut, v jaký technologický úrovni a za kolik se to po válce vyprodávalo. V technologické úrovni byla vojenská automobilní technika (tj. technika využitelná i v dobách míru) výrazně lepší, početně šlo o nesrovnatelné množství. Prostě se dá rovnou říci, že poničení Škodovky náletem těsně před koncem druhé světové války za účelem zamezení poválečné konkurence je standardní komunistický blábol, navíc neustále vytahovaný kryptokomunisty na světlo boží ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") . Nakonec vozidlo, které spojenecké automobilní technice mohlo skutečně konkurovat, přičemž spojenecká automobilní technika pro ní byla vzorem, tj. Praga V3S, vznikla až sedm let po konci druhé světové války...... |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5573 Registrován: 1-2012 
|
Co se týče propagandy, asi nejlepší je tahle kniha: https://www.fronta.cz/kniha/bartosek-pichlik-americane-v-zapadnic h-cechach-v-roce-1945 Jsem šťastný, že ji mám - ve své sbírce dobových morbidností. ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1818 Registrován: 6-2016 |
Mořepetr: Tak, tak... Ale ber to tak, že "i s takovými soudruhy musíme pracovat" Zamáčknul jsem slzu v oku a vyndal ze šuplíku americkou nerezovou lžíci, kterou dostala moje máma od Amíků ve Strakonicích... Jejich vojenský spacák už sežrali moli (moc jsem se o něj nestaral). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2744 Registrován: 3-2006
|
honzaklonfar: "Mořepetr: Tak, tak... Ale ber to tak, že "i s takovými soudruhy musíme pracovat" Zamáčknul jsem slzu v oku a vyndal ze šuplíku americkou nerezovou lžíci, kterou dostala moje máma od Amíků ve Strakonicích... Jejich vojenský spacák už sežrali moli (moc jsem se o něj nestaral)." Náhodou si nemám nač stěžovat,KSČ mi dala dost času, abych prostudoval proč jsem ta černá ovce. A dnes už jsem schopen si se soudruhy sednout i za jeden stůl a jednat bez zbytečných emocí. Bohužel otec tu křivdu do konce života nepřekoná. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8202 Registrován: 4-2003
|
by Američané nemohli využít okamžitou výrobní kapacitu Škodovky Proč by to dělali, když jim v Michiganu stály nekonečně dlouhý haly, v nichž zkompletovali 50 tisíc tanků Sherman za pouhé 4 roky?? Proti tomu byly kapacity v Plzni jak plivnutím do moře, nemluvě o geografické poloze. A za druhé - uvědomujete si vůbec, že šlo o zbrojní výrobu pro nacistické Německo, tehdy součást Reichswerke AG für Erzbergbau und Eisenhütten „Hermann Göring“ na území Protektorátu, tady fakticky Říše?? A že naši lidi tady za slušných materálních podmínek vyráběli zbraně, který zabíjely naše osvobozovatele?
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19 Registrován: 6-2017
|
Mořepetr: no schválně, kde Jaltská konference určila Demarkační linii? Prosím trošku důvěryhodnější odkaz, než na webové stránky, navíc nejmenované ambasády. Co říkáte na linii dotyku tak, jak byla mezi Eis. a Ant. dohodnuta tuším v březnu? A jak si vykládáte americkou přítomnost v Aši v době, kdy podle Vás vedla ta Vaše "jaltská demarkační linie" kolem? Ještě něco vtipného, co byste chtěl ke všeobecnému obveselení dodat, případně proložit další rodinnou historkou? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20 Registrován: 6-2017
|
Proč by to dělali, když jim v Michiganu stály nekonečně dlouhý haly, v nichž zkompletovali 50 tisíc tanků Sherman za pouhé 4 roky?? Proti tomu byly kapacity v Plzni jak plivnutím do moře, nemluvě o geografické poloze. Bojovat se SSSR a vozit vše z USA, to je naprosto geniální myšlenka. Nenapadá Vás, že pokud by k takové situaci došlo, tak mít pár závodů v rozumné vzdálenosti od fronty, schopných dodávat munici, zbraně nebo komponenty vozidel, byť třeba jen podvozkové skupiny pro ty Vaše michiganské Shermany, by bylo k nezaplacení? A že naši lidi tady za slušných materálních podmínek vyráběli zbraně, který zabíjely naše osvobozovatele? Odmítám spekulovat, jestli se dá neustálá hrozba oprátky nad hlavou nazvat "slušnými materiálními podmínkami", či do jaké míry byl náš zbrojní průmysl donucen vyrábět pro Německo právě díky jednání ne nepodstatné části našich válečných spojenců. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2745 Registrován: 3-2006
|
limokola: "Mořepetr: no schválně, kde Jaltská konference určila Demarkační linii? Prosím trošku důvěryhodnější odkaz, než na webové stránky, navíc nejmenované ambasády. Co říkáte na linii dotyku tak, jak byla mezi Eis. a Ant. dohodnuta tuším v březnu? A jak si vykládáte americkou přítomnost v Aši v době, kdy podle Vás vedla ta Vaše "jaltská demarkační linie" kolem? Ještě něco vtipného, co byste chtěl ke všeobecnému obveselení dodat, případně proložit další rodinnou historkou?" A co třeba tu historku jak udal český signalista, českého výpravčího Gestapu, že krade dřevo a pánové v kožených kabátech z Gestapa, když nic nenašli, tak tomu výpravčímu to udání ukázali i s podpisem. A onen udavač po válce dělal až do odchodu do důchodu tajemníka národního výboru. Stačí? Jasně, seženu Vám odkaz, jen se zeptám, od které spojenecké strany Vám vyhovuje dokument, aby náhodou nebyl podvržen třeba od OSS nebo GRU? |