| Diskuse » Archiv 2018 » Železnice » 854 (+054.2+954) » Archiv diskuse 854 (+054.2+954) do 30. 11. 2018 | předcházející | další |
Archiv diskuse 854 (+054.2+954) do 30. 11. 2018dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3127 Registrován: 3-2006 
|
 Bram:" No a ani bych se nedivil, kdyby se i ČD inspirovaly u Arrivy a GWTR a pořídily si konečně řadu 628. V Německu jich je odstavených dost a další budou přibývat..." To je přesně to, co také očekávám. Prostě bude jedno kdo vyhraje, R26 bude jezdit něco z kopřiv od DB a co na tom bude nalepené, zda DB (Arriva) nebo ČD je bohužel úplně jedno. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 401 Registrován: 7-2017 |
A jsou nízkopodlažní ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13114 Registrován: 3-2007 |
Honzok : Takže ta konkrétní pokroková a spolehlivá konstrukční řešení, nad kterými padali na zadek OeBB i DR jsme se nedozvěděli. Co se týče pamětníků, tak Bram má pravdu - znám a mám to od nich. "Sedmý" se sice odpojoval až později, ale ti, co na tom jezdili, by vám urazili pazoury, kdybyste ho tam na déle, než na chvilku, nechal. Gró provozního ošetření si v Karlshorstu dělali sami - no a na co přišli, tak opravili. Když se něco na jedné M 296.1 podělalo, tak jí druhá do té Libně na výměnu vždycky odtáhla, pokud se zrovna nezadřelo nápravové ložisko. Takže statistika odvezených vlaků byla dobrá. K tomu přispívaly i dlouhé pobyty na hranicích. A nezapomínejte, že v době normalizace byl zázrak jezdit na Západ, mít cesťáky ve valutě (a tedy levně bony) a mít možnost odtud i něco přivést, kdyby jen hračky pro děti a japonský tranzistorák. Takže se toho každý držel jak "slepice flusu" - logicky a chápu. Československo samozřejmě potřebovalo valuty - tedy tenhle provoz potřebovalo udržet stůj co stůj, i když to bylo pro socialistickou republiku a ČSD i StB poněkud komplikované ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") . Přesto trval jen tři roky. Já rozumím, že tyhle motoráky máte rád, ale proto nemusíte sklouzávat do nemístné idealizace a vlastně sebeklamu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3128 Registrován: 3-2006
|
Však je to také náhrada za "nízkopodlažní" vozidla |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9465 Registrován: 4-2003 |
Mladějov:Bram má pravdu - znám a mám to od nich. Díky za potvrzení . Když se něco na jedné M 296.1 podělalo, tak jí druhá do té Libně na výměnu vždycky odtáhla, pokud se zrovna nezadřelo nápravové ložisko. To ale musela být s pěti vozejky úžasná rychlojízda . Honnzok:A copak, že je může znát Mlaďejov nutně znamená, že je nemůže nebo ostatní jejich kolegy znát někdo další? A teď si představ, kolik těm, co jezdili s M296.1, je let. Jestliže jim bylo v roce 1969 cca 30 let (mladší a méně zkušení tam určitě nejezdili ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") , šlo o výjimečný výkon), tak těm chlapům musí být minimálně kolem osmdesátky, pokud ještě vůbec žijí. Proto mi přijde hodně nepravděpodobné, že bys měl informace z první ruky, tj. od těch, co s 296.1 na Vindoboně jezdili, které má Mladějov. Tady čas pracuje bohužel proti nám. Ostatně za pár let tu nebude žádný strojvedoucí, který jezdil s parními lokomotivami v pravidelném provozu. Už dnes jsou to důchodci od pětašedesáti výše ![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]") . (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9466 Registrován: 4-2003 |
Mořepetr:To je přesně to, co také očekávám. Prostě bude jedno kdo vyhraje, R26 bude jezdit něco z kopřiv od DB a co na tom bude nalepené, zda DB (Arriva) nebo ČD je bohužel úplně jedno. Ještě budeme hodně rádi, když ex DB 628 budou nahrazovat silně opotřebované hydry. Přeci jen jsou to vesměs o dvacet let mladší vozidla. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1982 Registrován: 12-2009 |
Mladějov: Tak jsme se přeci víceméně nakonec přes všechny komunikační šumi dokomunikovali. Je pravda, že zdrojů jsem měl také pár. Ale už dnes neaktuální, nemám s nimi kontakt... Čerpal jsem převážně věci které jsem získal při největším zájmu cca pred těmi deseti lety. Mimochodem tim gro provoznim údržby jste nemyslel, že dolejvaly oleje, provozní kapaliny aj.? To by totiž nedávalo smysl v kontextu povídání. To je stejný jako měnit zdrže aj... A opravy dělaly kolikrát? Jednou za kariéru, každou jízdu? Jednou z pěti z deseti jízd? Co jsem měl zdroj tak opravdu závada nastavala velmi zřídka a ještě k tomu většinou stroj neodstavovala a jednalo se relativně o malé věci atd... Těch větších závad jako například zlomení lipatky ventilátoru pro, který motor nechladil, to se prý stálo několikrát za celé období. Rovněž jsem nepsal, že by byly nadšeni z techniky nicméně sami měli podobné stroje. Jak tuším rakouský předchůdce tak delfin byly rovněž hydraulický. S tím strachem z plného výkonu panuje dodnes a třeba strojvedoucí na 843 který jí dá 100% je opravdu vzácný. U Rakušanů bych musel hledat konkrétní věc z hlavy už nevím. Němcům se například líbila prostorná a relativně tichá stanoviště. Ale bylo toho rovněž určitě víc. A koho já klamu sebe, zaměstnance dráhy, který ty motory potkává v deno denním provozu a vidí jak jezdí nebo ne??? Proč bych to asi dělal. A že jsem opravdu schopný ptát se po všelijakých věcech a poměrně značně odborných jste nedávno zjistil i Vy, tak se zas tolik nedivte, že se bráním... Dalo by se to probírat hodně a z mnoha stran... Ať už od strojvedoucich, dilnaku pres dětské nemici teto řady až po její relativně nad očekávání dlouhou a pevnou službu. Přes psaný text je to však naprd.... U piva se to bude dělat snáž. ![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]") Pokud na to nezapomenu podívám se, nějaké ty věci třeba najdu, ale služeb je moc, nestíhám to přitom vše dohledávat a z hlavy pamatuji to co píšu. A převodovka například se Vám nezdá vcelku pokroková? Na tu dobu byla a dodnes je v provozu (Jezdí tak jen 50 let). Krom praskajici skříně, která se nahradila se jen udržuje nikdo ji neměnil a mění se věci, které se z logiky věci opotrebovavaji. To na dobu, kdy nebyly kvalitní materiály, je dobrý ne? (Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.)
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
|
Rybák
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1263 Registrován: 5-2008 
|
Ještě budeme hodně rádi, když ex DB 628 budou nahrazovat silně opotřebované hydry. Přeci jen jsou to vesměs o dvacet let mladší vozidla. Pokud jen na R26 od ledna musely být klasickou soupravou nahrazeny stovky spojů a děje se tak stále denně či obden, pak by se ta náhrada již měla aktivně řešit, protože včera bylo pozdě... Tady je možné vidět jedinečnou situaci, kdy se 754 drží na záloze aby mohly vyrazit místo hydry a tam kde jsou potřeba se pronajímají jiné od soukromníka. ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") (Příspěvek byl editován uživatelem Rybák.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 822 Registrován: 3-2013 
|
Ani tu není potřeba nic psat, jelikož všichni tu už skoro všechno napsali... stanoviště na 854 je tiché opravdu jen relativně, samozřejmě předpokládám, že Tutnovské stroje jsou do poslední dokonale a bezchybně utěsněné no jinak v reálu to vypadá tak, že buď na jednom stanovišti průvan jako prase, na druhém bolesti hlavy z hluku, nevím jak jinde, tady slyším místo katru, že sem čím dál řekne dunihlav... Samozřejmě, v Trutnově žádná neprofukuje ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") ... Zlatá 842 s vzduchovými těsněními a komfort v podobě ticha na stanovišti ani nemluvě...Bohužel vykompenzovaný hlukem v oddíle, který zase není tak katastrofální, jako to tu někteří popisují, např. se srovnáním s 814 je tam ticho, ikdyž žádný zázrak... No nic, přeju všem kolegům pevné nervy a odolný sluch při směnách, jež bohužel musí absolvovat na řadě 854... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1486 Registrován: 7-2017 |
dunihlav se vždycky říkalo M 262....a že to tam dunělo... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1983 Registrován: 12-2009 |
Matijoso: Ovšem pozor, vy to srovnáváte s moderními stroji. Dnes jsou stanoviště daleko tišší, ale v 70 letech to tak asi nebylo. Vemte v potaz, že jsme v době 1972, 1973 tzn. na české železnici jezdil z dieslů právě dunihlav M262 a třeba zamračená, tam je taky rachot. Německé stroje neznám tak tam soudit nemůžu, stejnak jako s 850/851 tam jsem na stanovištích nebyl. A tím asi končím. Ačkoliv psát bych byl schopen více. A jeden detail v té době byly ty mašiny skoro nové... Neměly 50 let odkrouceno.. (Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.) (Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.)
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 404 Registrován: 7-2017 |
Jakýpak je asi "ticho" ve Stadleru, když má motory pod kabinama? A kupodivu je to taky "hydra". (Příspěvek byl editován uživatelem mot.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1985 Registrován: 12-2009 |
mot: Alespoň ty hradečtí s tím nejsou nic moc.... Zrovna nedávno jsme to tam ladily, jelikož tam nebylo slyšet vlastního slova. Byl málo dotaženej ten deklík od motoru a rachotu bylo značně. Hydra no moc ne, je to převodovka obdobná regionově, hydra je jen na prvním stupni, pak je to mechanika...
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 405 Registrován: 7-2017 |
Já myslel hydrauliku všeobecně. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 104 Registrován: 7-2017 |
Dráhy 628 nepořídí, přeci nebudou tahat "šrot" ze západu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1487 Registrován: 7-2017 |
přesně tak..na M 262 byl 12V170 přímo za zády...![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6906 Registrován: 8-2007 
|
Ty chtějí pořídit Stanley GTW.Vyfoukly je RJ,který s nima měl v úmyslu jezdit z Mostu do Žatce,z Ústí do Bíliny..a pak je předělat na el.pohon |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9468 Registrován: 4-2003 |
Apollo17:Ty chtějí pořídit Stanley GTW. Tak to by mne zajímalo, kdo to ten Stanley je. To je někdo ze strojvedoucích z GB, USA, Kanady, Austrálie či NZ? Že by ČD takto řešily nedostatek strojvedoucích? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 385 Registrován: 10-2005 |
Já bych s dovolením ještě něco zmínil. Jak jsem již psal, na tyto krámy se jako pamatuju z druhé půli osmdesátek, kdy jsme tím jezdili každý týden na chalupu. Byl jsem v šotoušském období, ale přesto je to vzpomínka na neskutečný krám vlekoucí se Horní Novou Vsí nahoru, jehož jediné pozitivum bylo, že docela topil. Slušně to jelo jenom sólo. Nemám důvod nevěřit Ing. Pohlovi, který lapidárně konstatoval, že použitelnost tohoto na Vindoboně v podstatě zachránil Husák se svým "hranice nie sú korzo", takže odpadnutím tuzemského pasantu byly soupravy redukovány a ty krámy je jakž takž uvezly. A stejně nemám důvod mu nevěřit, jak to bylo s historií vzniku a funkčnosti hydrodynamických převodovek, které pohlížely na své západní sestry z eufemisticky řečeno, velmi uctivého odstupu. Představa, že si z tohoto reliktu zaostalosti české konstrukční školy někdo na západě sedá na zadek je naprosto směšná. Nevím, kdo z přispěvatelů se dosud potácí v šotoušském období a kdo pracuje na železnici. Nicméně z pohledu občasného uživatele, který pracuje v úplně jiném oboru, vnímá a chce vnímat vlak jako moderní dopravní prostředek, ač na něj není vůbec odkázán, jsou tyhle krámy přesně tím, co v obecném povědomí železnici sráží někam k poslední možnosti. Prostě už jenom pro to, jak to vypadá a jak to jede. Problém řady obhájců je, že se upínají na to, že nejdůležitější je aby to spolehlivě odněkud někam odvezlo s tím, že na ostatním až tak nezáleží. Pak buď nejezdí vlakem, nebo jsou úplně mimo. Ono na tom, jak vlak vypadá a zda ho v podobě např. 852/853/854 na tom samém místě nevídám desítky let, překvapivě záleží a to hlavně u těch, co uvažují, že by po těch letech ze svých aut občas či pravidelně vysedli. PS. Nemám potřebu hanit českou konstrukci obecně, pamatuji v okolí HK M 475.0. To bylo ve své době o něčem jiném. Kdyby to soudruzi dokázali vyrobit a kdyby tomu dali modernější kabátek. A zase naopak oprášit to v podobě 843 o dvacet let později je spíš zoufalost. Měli bychom si to konečně přiznat. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1673 Registrován: 4-2011 
|
Mně se 854 líbí, asi jako se mi líbí tramvaje v Lisabonu, ale jezdit (s) tím denně bych nechtěl. Maximálně tak kdyby byla zastávka v Ostopovicích, tak do Brna bych to vydržel. Každopádně považuju za kolosální ostudu, že si ve 21. století musí cestující otevírat klikou těžké dveře jak od kotelny, a to nejen na nějakém příměstě, ale i na vlacích typu Brno-Olomouc. Leckteré soupravy s 854 a řidičákem v najbrtu vypadají líp než "rychlíky" mezi krajskými městy s Béčky osazenými právě těmi starými dveřmi s klikou.
Nostalgici by neměli lézt na internet.
Každý svého štěstí strůjcem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 823 Registrován: 3-2013
|
Jsem velmi rád, že realita, kdy Honzzok tvrdil, že proti této řadě jsem tu víceméně v této republice jenom já a další dva lidi, je diamentrálně odlišná a spíše se ukazuje, že pro tuto řadu je zde jen sám výše jmenovaný a možná další dva lidi v republice, jsem velice rád, že se vyjádřili i ostatní... Já sám na K-Rep poslední dobou píši velmi sporadicky tak to samozřejmě nikomu nevyčítám, naopak. Hezký den všem. M.D. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1283 Registrován: 11-2005 
|
Je zajímavé, jak se tu někteří snaží ostatní polarizovat a přepočítávat si, kdo je "pro" 854 a kdo je "proti". Zřejmě rozhodujícím ukazatelem je dynamika jízdy a hospodárnost provozu (včetně údržby). Jako laik si nedovolím moc soudit, jen si myslím, že 854 jsou naprosto nevhodné na rychlé příměsto, jakým je třeba Praha - MB: - líné rozjezdy (třeba v porovnání se Štádlery) - pohonné ústrojí není stavěné na časté rozjezdy ("trpí" tím převodovky málo nebo hodně?) - celková koncepce není stavěna na příměstskou dopravu (vysokopodlažnost a úzké dveře - a tedy pomalý obrat postižených i zdravých cestujících, nevýhodné provozovat sólo) Na zmíněné trati je problémem i infrastruktura, ale změnit by se mělo obojí nezávisle na tom druhém. Třeba na takové dalekonosné spěšňáky na dolní Vláře by ještě mohly být použitelné |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13116 Registrován: 3-2007 |
matijoso, Honnzok, ostatní : Já jsem pouze uváděl na pravou míru Honzzokovu nekritickou adoraci působení 853 na Vindoboně. Co se konstrukce týče, tak je hodně poplatná době, kdy nebyly valuty na nějakou licenci, natož nákup toho kterého uzlu za tvrdou měnu (což je přesně příklad hydraulického přenosu u lokomotiv ČSD,průmyslové špionáže a "dokonstruovávání" doma - viz ČKD SRM). Honzzok napsal (ač se k tomu koukám už nezná) přesně toto : šťouráte do bývalé královny rychlíkové vozby v ČSD, kterou nám záviděly v těch 70 letech Rakušáci a i Němci byly u vytržení.., což prostě (kromě dvou hrubých pravopisných chyb) NENÍ PRAVDA. Že rakouský či německý pilot cestou něco pochválil a nezačal slovy "Dobrý den, to zas musím s vámi na tom komunistickém kostitřasu " zcela chápu Tím chci říci, že i lidé, co na tom jezdili, a které na tu dobu české Vindobony a věku, kdy byli mladí a v plné síle, vzpomínají, jak jinak, nostalgicky, to vidí daleko střízlivěji, než šotouš pár let přes dvacet. Prostě to vozidlo má 50 (!!!) let a to je přesně čas, kdy i přes reko je čas uvolnit pole mladším. Jak jsem již psal - ještě 5-10 let a finito, rozhodně již ne další rekonstrukci rekonstrukce. Další tady popsaly uzly a detaily, které jsou prostě dnes již těžce out, až po kliku na dveřích. Svojí službu udělaly, a čas prostě běží dál. Honzzok : Jestli se nemýlím, vy na těch vozech děláte ? V TU, dílenský, nebo fíra ? EDIT Libcha : Samozřejmě jsou to již koncepcí RYCHLÍKOVÉ motorové vozy, takže na zastávkové Os se opravdu nehodí (úzké a strmé nástupní prostory, líné rozjezdy atd.) Na vhodných R(Sp) žádný problém, ale možná s jejich potřebností hodně zamíchají v nejbližších letech výběrová řízení. Odešly M262.0, odejdou i hydry. Osobně tipuji poslední do 10 let. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 407 Registrován: 7-2017 |
Tak mě teda fascinuje, jak zde dokáží kritizovat "občasní uživatelé", že Viajero? Jak jsem již psal, na tyto krámy se jako pamatuju z druhé půli osmdesátek, kdy jsme tím jezdili každý týden na chalupu.Byl jsem v šotoušském období, ale přesto je to vzpomínka na neskutečný krám vlekoucí se Horní Novou Vsí nahoru, jehož jediné pozitivum bylo, že docela topil. Slušně to jelo jenom sólo. Takže, jestli se nepletu, v tý době to tahalo dva vleky a mělo to snížený výkon. JŘ v té době byl nastavený na půlhodinové pauzy v Ostroměři a Pace, takže proč by to štvali? Prostě už jenom pro to, jak to vypadá a jak to jede. Jako kvůli vzhledu by to měli vyměnit? A jak to jede? Přijeď se svézt dnes, když to přes HNV tahá jen jednu 954 (jinak je tam 16 o/oo, takže bych chtěl vidět ten fofr nových souprav. A vychvalovaná M475? V čem se vzhledově tak liší od 854? A víš vůbec, jaký v tom byl "povedený" motor?(pročpak se asi vyřazovala řada 735?) (Příspěvek byl editován uživatelem mot.) |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13117 Registrován: 3-2007 |
Bram a 853 s pěti : No, ono to bylo převážně po rovině a v nejhorším se na kopce od Tábora ku Praze někde nějaká mašina zatím obstarala. Na hranicích se to srovnalo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5756 Registrován: 9-2011 
|
Na hranicích se to srovnalo. Já teda vlakem "přes čáru" jezdil jen na Slovensko po rozdělení, ale spíš ty pohraniční přechody nesly riziko dalšího zdržení, než že by se tam dalo krátit. Vídával jsem prohlídku Západního expresu v Chebu - vlak obšancovanej vojákama, další podlejzal pod vagonama a hledal potenciální utíkače, odundávaly se dekly na chodbičkách, WC, umývárnách - nikdo by si nedovolil něco oyebat jen proto, aby si nádražníci zkrátili nějakou sekeru.
Všichni jste volové. Servít
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 386 Registrován: 10-2005 |
mot: "Tak mě teda fascinuje, jak zde dokáží kritizovat "občasní uživatelé", že Viajero? Takže, jestli se nepletu, v tý době to tahalo dva vleky a mělo to snížený výkon. JŘ v té době byl nastavený na půlhodinové pauzy v Ostroměři a Pace, takže proč by to štvali? Jako kvůli vzhledu by to měli vyměnit? A jak to jede? Přijeď se svézt dnes, když to přes HNV tahá jen jednu 954 (jinak je tam 16 o/oo, takže bych chtěl vidět ten fofr nových souprav. A vychvalovaná M475? V čem se vzhledově tak liší od 854? A víš vůbec, jaký v tom byl "povedený" motor?(pročpak se asi vyřazovala řada 735?) (Příspěvek byl editován uživatelem mot.)" Mně je úplně jedno, zda to tehdy mělo snížený výkon nebo ne. Vidím to každý den, když jdu se psem, jak se to táhne od mostu na Slezský př. Úplně stejná tragédie jako tehdy. A právě pro ten desítky let stejný dojem, stejně odpuzující. Taková je prostě realita; dost často přesvědčuji své okolí, aby zkusilo vlak a pokud jsou tam nové/rekonstruované vozy, Regiopanter atd., tak jsou překvapeni a uvažují, že pojedou i příště. Vnímání železnice se postupně mění; že dnes není jako socka či poslední možnost, že železnice může vypadat jinak, ať se to zde líbí nebo ne, to zahájilo pendolino. Této pozitivní tendenci krám jako 854, který na tom samém místě vídali dědečkové, otcové i děti, neprospívá, naopak. Patří to do muzea a na šrotiště. Při průměrné kompetenci k funkčnímu čtení je snad jasné, že připomínka k M 475.0 vůbec nebyla k motoru Pielstick (který pokud jej socialistický průmysl vyráběl v podstatě v armádním souběhu (kdo ví lépe, nechť mne případně opraví) z podstaty věci kvalitou neoplýval), nýbrž k tomu, že šlo ve své době o vůz bez strojovny s úplně jinou užitnou plochou, s elektrickým přenosem, který jsme jakž takž uměli, se všemi hnanými nápravami, atd. Jeho kabát byl dán jen a pouze schopnostmi socialistického průmyslu a koneckonců mohl být kdykoli úplně jiný. Mmch, plácání o motoru řady 735 v kontextu eliminace luxusu několika výkonově shodných řad a všeobecného úpadku přeprav, pro který ty mašiny byly určeny, a navíc ve srovnání s "opravdu mimořádně zdařilým" motorem v Karkulích a spol., svědčí o relevanci vašich příspěvků lépe než cokoli jiného. A konečně, je tu pár diskutujících, kteří s drážní znalostí věci v podstatě nenapsali nic jiného než já. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 387 Registrován: 10-2005 |
Mladějov: "A nezapomínejte, že v době normalizace byl zázrak jezdit na Západ, mít cesťáky ve valutě (a tedy levně bony) a mít možnost odtud i něco přivést, kdyby jen hračky pro děti a japonský tranzistorák. " O tomhle se lze docela dočíst ohledně letecké dopravy, ale ani druhý díl Ganzů žádné vzpomínky v tomto směru neobsahoval. Vůbec nemusí jít o to, kdo a jak tam mohl jezdit, kdo byl jak angažován, ale prostě popsat, jak to pro takový personál zeza železné opony vypadalo. Škoda, že o tom nikde nic není. Byl by to hezký střípek historie všedního železničního dne. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 342 Registrován: 4-2014 |
Na 854.foto.net, sekce informace o vozech 852+853 a článek "Vzpomínka libeňského strojvedoucího na ježdění s MEx VINDOBONA" |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 343 Registrován: 4-2014 |
Jinak to že tu hydry jsou 50 let. Kolega jde do důchodu a povidal. Svou kariéru jsem začal na řadě T466.2 a svou kariéru končím na ředě T466.2. Co k tomu dodat. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1986 Registrován: 12-2009 |
Mladějov: Trošku mi ve snaze dokázat mé chyby skáčete z historie do současnosti. Všechno co jste psal v podstatě není v rozporu co jsem psal já. Jen se domnívám, že všechno co kritizujete je tak trochu podstrkávané a mnou nevyslovené. Že to byla královna ať jakákoliv tak prostě byla, jiná řada tuto roli v tu dobu neobstarávala a jezdila tak prestižní výkony. Kde jste vzal to, že měli Němci a Rakušané závidět zrovna technické provedení a ještě k tomu naprosto konkrétní záležitosti to nevim, to už jste si tak trochu domyslel. Já to nepsal! Rakusaci byly z ní rádi jejich stroj byl prostě horší, alespoň podle pamětníků jezdil menší rychlostí, byl pomalejší atd... O padesáti letech jsem se zmiňoval, v té době byly ty motoraky (na Vindabone) téměř nové. Tak nevím. K12: O tom článku vím, mám jej v PC jako jeden z podkladů. Ale pokud chcete rád si popovídam osobně třeba se toho spoustu věcí vyjasní lépe. Rád tomu něco obetuji odpoledne i večer. Můžeme se sejít klidně dojedu... Napište kdy máte volno, třeba na mejl pod nickem a muzeme to u piva probrat. Já budu jedině rád, dělám to už x let, že se snažím od lidí co vědí o konkrétní věci víc si s nima popovídat a lecos se dozvědět. Však to tu už asi párkrát zaznělo. Za pravopisné chyby se omlouvám, bohužel jsem většinu psal na mobilu a na několikrát v různých přestávkách a to pak člověk lehce opomene lecos. (Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.)
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 388 Registrován: 10-2005 |
K12V170DR: "Na 854.foto.net, sekce informace o vozech 852+853 a článek "Vzpomínka libeňského strojvedoucího na ježdění s MEx VINDOBONA"" |
|
flink
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 40 Registrován: 7-2017 |
I přes problémy s chlazením, dynamostartéry, rámy podvozků, torzními vzpěrami a převodovkami nemůžu nemít ty stroje rád pro jejich charakter. Takový žádný jiný velký a ani malý motor v pravidelném provozu nemá a mít nebude. Tohle samozřejmě řadového cestujícího vůbec netrápí, ale alespoň v Trutnově dostávají péči, kterou si zaslouží. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 408 Registrován: 7-2017 |
Viajero: raději těm svým známým vlak nedoporučujte. Až se svezou R HK-Praha v nějakým reko Btn (či co to bylo) a v tom debilním uspořádání sedaček budou muset obtěžovat spolucestujícího, aby byl tak laskav a pustil je do uličky a na WC, třeba několikrát za cestu, tak vám jistě poděkují. Další věcí je pak výdech klimy pod okny. V létě, když jede naplno, tak byste potřeboval na nohy deku, jinak vám umrznou (teď nevím, je-li to na reko Bxxx nebo ABxxx). Takže raději nechť jezdí auty. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 389 Registrován: 10-2005 |
mot: "Viajero: raději těm svým známým vlak nedoporučujte. Až se svezou R HK-Praha v nějakým reko Btn (či co to bylo) a v tom debilním uspořádání sedaček budou muset obtěžovat spolucestujícího, aby byl tak laskav a pustil je do uličky a na WC, třeba několikrát za cestu, tak vám jistě poděkují. Další věcí je pak výdech klimy pod okny. V létě, když jede naplno, tak byste potřeboval na nohy deku, jinak vám umrznou (teď nevím, je-li to na reko Bxxx nebo ABxxx). Takže raději nechť jezdí auty." Fakt je, že proti 854 působí i ty plyšáky docela moderním dojmem |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 410 Registrován: 7-2017 |
Tak schválně jak ty plyšáky budou vypadat za 10 let. To je tak nějak náskok ve stáří interiérů 854. A tím končím tuto diskuzi. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 684 Registrován: 8-2017 |
Viajero a spol.: Znáte nějakého běžného cestujícího, který pozná, jestli se vlak vleče kvůli hnacímu vozidlu, nebo kvůli nízké traťové rychlosti či pomalé jízdě? Já ne. Co ale cestující pozná, je pohodlí interiéru a komfort jízdy, a v tomhle ohledu je řada 854 pořád to lepší, co se na kolejích vyskytuje. To zahrnuje mj. následující body: - klidný chod (srov. 814) - pohodlné sedačky (srov. B, Bdt atd., ale i 844) - místo na nohy (srov. 843) - dostatečně velké police na zavazadla (srov. 440) - oddělení představku kvůli teplotnímu pohodlí v zimě (srov. 440, 840) - příjemné osvětlení (srov. 471). Vytknout se tomu dá absence klimy (mně osobně to vůbec nevadí, ale doba si to bohužel žádá), zásuvek (dtto) a hlavně nasazování na nevhodné výkony, kde se projeví vysokopodlažnost a úzké dveře (což je na rychlících vcelku vuřt). Jinak je mi jasný, že do deseti let dojezdí kvůli malému výkonu, nemožnosti jízdy podle v130 a nevratnosti, ale ty vaše nářky, jak jejich stav odrazuje cestující, jsou fakt xmíchu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3211 Registrován: 5-2002 |
Bram: Co jsem se doslechl, tak v Klatovech si M262.0 otáčeli vždy tak, aby se jezdilo malým stanovištěm jako prvním ve směru jízdy na Špičák, aby strojvedoucí nebyl vystaven hluku a zároveň to tam při šnečím tempu tolik netáhlo. Zda je to ale pravda, tak to nevím... Není. Kvůli chlazení byly klatovské dvaašedesátky otočené spalovacím motorem (čili velkým stanovištěm) proti kopci, čili z Klatov na Špičák. Šnečí tempo - to je věc náhledu. Obvykle se odstavoval jeden Balm v Nýrsku, křižovalo se v Hojsovce (Hamrech), v Janovicích. Takže celková jízdní doby byla jaká byla, ale s tím jedním Balmem se i "nahoru" traťovou rychlostí jet dalo. Dolů to bylo samozřejmě jiné kafe, zejména když se v pátek jezdilo večer zpět do Klatov Sv. Jen se nesměl zapomenout vytáhnout a zlikvidovat proužek z rychloměru . Pro přesnost - bavíme se o sedmdesátých a osmdesátých letech a řadě M 262.0. Po remotorizaci (831) už informacemi sloužit nemohu.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9474 Registrován: 4-2003 |
Johny11:Šnečí tempo - to je věc náhledu. Obvykle se odstavoval jeden Balm v Nýrsku, křižovalo se v Hojsovce (Hamrech), v Janovicích. Takže celková jízdní doby byla jaká byla, ale s tím jedním Balmem se i "nahoru" traťovou rychlostí jet dalo. Tak traťová rychlost od Nýrska nahoru na Špičák snad i tehdy byla 70 km/h, což při zdejším stoupání znamená, že jí nešlo v soupravě M262.0 + Balm dosáhnout ani omylem. Rychlost takové soupravy by se měla pohybovat někde kolem čtyřiceti kilometrů za hodinu. Osobní zkušenost se stejnou soupravou na dvaceti promilovém stoupání. Samozřejmě, lze namítnout, že tehdy motoráky byly mladší, že určitě měly lepší údržbu atd., ale při čtyři sta koních výkonu spalovacího motoru, což je cca 300 koní na obvodu kol, patrně větší zázraky na dvaceti promile dělat moc nejdou... Pro přesnost - bavíme se o sedmdesátých a osmdesátých letech a řadě M 262.0. Po remotorizaci (831) už informacemi sloužit nemohu. Párkrát jsem se z Klatov na Špičák svezl v soupravě 831 + Balm, ale to už je fakt hodně dlouho (začátek devadesátých let) a moc si na to nevzpomínám.... Na sklonově podobné trati z České Kamenice do Jedlové, kde jsem se 830 a Balmem svezl naposledy někdy v roce 2007, to ale také žádné rychlostní rekordy netrhalo. Ostatně i jízdní doby tomu byly přizpůsobeny a bylo hodně znát, když se jízdní doby přizpůsobily nedlouho potom regionovám, které najednou zvládly v pohodě dojet za hodinu z Děčína do Jedlové, kdežto GVD, kde jezdily ještě dvaašedesátky s Balmem, počítaly s tím, že se za hodinu dojede z Děčína s vyplazeným jazykem někam maximálně do Mlýnů, tedy 41 km za hodinu u regionov oproti 32 km za hodinu u dvaašedesátky s Balmem. Přeci jen, i ta dnes mnohými odsuzovaná regionova byl (alespoň z mého pohledu) velký pokrok . Kvůli chlazení byly klatovské dvaašedesátky otočené spalovacím motorem (čili velkým stanovištěm) proti kopci, čili z Klatov na Špičák. Přiznám se, že při dlouhodobé jízdě do kopce jsem si mezi tím, zda je motorový vůz otočen velkým stanovištěm dopředu či malým stanovištěm dopředu, nějak nevšiml... Chladí to pořád stejně - větráky s chladiči jsou na boku vozidla mezi podvozky. Snad že by se lépe chladil motorový prostor prouděním vzduchu a zabránilo se tím případnému vzplanutí usazených nečistot, jinak mne jiný důvod nenapadá... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 390 Registrován: 10-2005 |
M250.0: "Viajero a spol.: Znáte nějakého běžného cestujícího, který pozná, jestli se vlak vleče kvůli hnacímu vozidlu, nebo kvůli nízké traťové rychlosti či pomalé jízdě? Já ne. Co ale cestující pozná, je pohodlí interiéru a komfort jízdy, a v tomhle ohledu je řada 854 pořád to lepší, co se na kolejích vyskytuje. To zahrnuje mj. následující body: - klidný chod (srov. 814) - pohodlné sedačky (srov. B, Bdt atd., ale i 844) - místo na nohy (srov. 843) - dostatečně velké police na zavazadla (srov. 440) - oddělení představku kvůli teplotnímu pohodlí v zimě (srov. 440, 840) - příjemné osvětlení (srov. 471). Vytknout se tomu dá absence klimy (mně osobně to vůbec nevadí, ale doba si to bohužel žádá) Jinak je mi jasný, že do deseti let dojezdí kvůli malému výkonu, nemožnosti jízdy podle v130 a nevratnosti, ale ty vaše nářky, jak jejich stav odrazuje cestující, jsou fakt xmíchu." Jj, je to k smíchu, hlavně, jak je ten šotosvět jiný ve zjištění, že Š100 s motorem z Favorita, elektrickým stahováním okýnek a digitálním ukazatelem teploty chladící kapaliny je vlastně lepší než Superb, a každý by to chtěl ve své garáži. Vůbec to srovnání je super, dík za ranní pobavení u kávy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1769 Registrován: 11-2009 
|
M250.0, Viajero: já bych hlavně řekl, že rozdíl je v tom, že 851/2 byly původně navrhovány jako stroje na dálkové rychlíky (Vindobona), kdežto vše další uvedené (814, 843, 844, 840, 440) jsou stroje příměstské/lokálkové. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 415 Registrován: 7-2017 |
Viajero, měl jsem dojem, že vám jde o pohodlí "normálního cestujícího". Tak proč do toho mícháte motor a další věci, které jsou tomu "n. c." u ![[zadnice]](https://www.k-report.net/discus/clipart/zadnice.gif "[zadnice]") ? (musel jsem) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 688 Registrován: 8-2017 |
Viajero: Které vozidlo má být podle vás železničním ekvivalentem superbu? Paul2no: Cestující v příměstských/lokálkových vozidlech mají radši světla jak na operačním sále, jsou menší postavy a rádi se nechávají ofukovat studeným vzduchem od otevřených dveří? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 391 Registrován: 10-2005 |
Tak jako zkušený kolejník si určitě přibližné řešení této rovnice najdete sám. Co by tak bylo přirovnatelné nejprostřednějšímu vozu střední třídy?![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") Řekněme, že ta vysmívaná BR 628 je v poměrech naší železnice asi tak koktáfka 1. generace. Ale abych nebyl jen negativní. Na přelomu osmdesátek a devadesátek jsem celkem pravidelně jezdíval z vejšky Krakonošem. Někdo to bude určitě vědět přesněji, ale pokud se pamatuji, to bývala libeňská souprava, s propojenými měchy a dálkovým řízením. A takto jela v klasické trase (Ostroměř) s tím, že motorák na lomnické křídlo byl na přípřeži (aspoň si nedovedu představit, že by ten měch v Jičíně rozebírali, ale mohu se mýlit) a ve Staré Pace už se nepřipojoval, i když se tam obě větve snad zhruba časově stejně sjížděly??? A to bylo v dané době přijatelné a vhodné určení těchto vozů, jelo to pěkně, pohodlně, stavělo málo a do Jičína to fakt odsejpalo. Čili ano, tehdy na rychlíkovém nasazení tohoto nadregionálního typu docela ideální (paradoxem bylo, že snad po celou dobu Krakonoše (možná kromě posledních let) kolejníci udržovali soudružskou idiocii v tom, že od něj jste se dostali jen do Jilemnice a tam si půl hoďky počkali na zpětný cik-cak přesně k tomu osobáku, který mi v těch časech ježdění na chalupu tak pil krev). Ale jako na jedné straně náhrada jednotky Ganz a na druhé osobáky všeho druhu na všech kopcích se dvěma vlaky čirá zoufalost. Zvláštní je, že na tom Krakonoši v té době nikdy nepamatuji oddílové vozy, které by mu slušely, ač v těch dobách na oněch osobácích pár Bam jeden či dva přeznačené (již dost zpustlé) Aam jezdily. Moc mne mrzí, že jsem se tehdy nikdy neprojel tím lomnickým křídlem. Předevčírem jsem cestou od semilského soudu zajel ze zvědavosti na lomnické nádraží a mají tam docela hezkou nástěnku k historii dopravní obsluhy města. Škoda, přes Ploužnici to muselo mít své kouzlo. Takže, dejme tomu, že ve své původní podobě něco jako ten Krakonoš bylo fajn, ale dnes je to fakt zoufalost, navíc ty výkony jsou u nás úplně jiné. PS: Někdo to bude určitě vědět lépe. Krakonoš jezdil tehdy z Masaryčky a někdy na v té době (zač. 90. let) přidali v pátek (až do Trutnova???) v jeho stopě posilu s odjezdem cca ve dvě odpoledne. A to jezdily taky 853/852, nebo to bylo v klasice? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 421 Registrován: 7-2017 |
No, na Krakonoši žádná přípřež nejezdila. Souprava byla složená takto: M1+B+B+M2. V Jičíně se souprava dělila, M1 směr Lomnice, B+B+M2 úvratí Ostroměř-Trutnov. Někdy býval přidán ještě jeden B, většinou v pátek a zůstával v Jc. Zpět jel M2+B+B Trutnov-Jičín. M1 jel z Lomnice, v Jc objel soupravu a do Prahy pak jel v čele. Přechody mezi vozy se používaly, on to na 853 celkem nebyl problém. Vzhledem k tomu, že se M během cesty otáčely a přehazovaly, přechody použité z Prahy pak na Prahu vycházely opačně. Páteční posilák jezdil z Prahy taky M+B+B+M. Ten se ovšem v Jc nedělil a úvratí jel celý do Trutnova. Jestli se nepletu, tak zpět jel v sobotu odpoledne a dělil se ve Staré Pace. Půlka jela do Prahy přes Lomnici-Jičín, půlka přes Chlumec. V klasice jezdil pouze R Úpa. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 395 Registrován: 10-2005 |
No jo, jak vidno paměť je ošidná. Nejel ten M1 přes Lomnici až do Paky, kde zůstal přes noc? S tou posilou máte pravdu, ta se nedělila. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 426 Registrován: 7-2017 |
Ano, ![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]") Praha-Jičín-Lomnice-Stará Paka a ráno zpět. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1229 Registrován: 10-2007 
|
Takhle vypadala varianta, když se jezdilo z Prahy přes Lysou do Nymburka na úvrať, pak do Jičína s dělením solo motoru přes Libuň do Paky a postrkový motor + 2x 053 přes Ostroměř do Trutnova.
Každá správná mašina musí být cítit naftou a být aspoň trochu špinavá od oleje !
ČKD Praha můj vzor ! ![[fotic]](https://www.k-report.net/discus/clipart/fotic.gif "[fotic]") ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") K6S 310 DR
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11780 Registrován: 4-2003 
|
Nějaký vlak přes Lysou také pamatuji. Snad to dokonce přijelo na Masnu z Rakovníka a tam to spojili aby to někde dál asi v tom Jičíně zase rozopojili ....
https://www.k-report.net/diskuse/prohlizec-obrazku/?autor=Jnd
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 428 Registrován: 7-2017 |
Ten Krakonoš se několikrát měnil. Co pamatuju od začátku osmdesátek, tak jezdil z Prahy po 19, později po 17. Jezdil z hlaváku i z Masny. Jezdil přes Poříčany i Lysou (dvě úvratě, Nb hl.n. a Jc). Zvláštostí byl rok 97/98, kdy z Prahy jel přes Jc, do Prahy pak přes Chlumec, 98/00 obě cesty přes Chlumec, poslední rok 00/01 jen Pha-Jc (to už možná ani nebyl Krakonoš). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9486 Registrován: 4-2003 |
Ještě zapomínáte všichni na dobu, kdy už v devadesátých letech rychlík Úpa nejezdil v S a v N, ale už jezdil jen v S do Svobody a v N zpátky do Prahy. To na něm stále jezdila klasická souprava. Zajímavá byla neděle, protože to jezdil v téměř stejné trase ve stejnou časovou polohu motorový rychlík vedený řadou 852 či 853, jen s tím rozdílem, že vlak vyjížděl nikoliv z hlavního nádraží, ale z Masarykova nádraží. Další zajímavost byla, že v sobotu a v neděli jel přímý vlak z Trutnova do Prahy (nebyla to Úpa, ta jezdila v N ve své obvyklé trase vedená klasickou soupravou). Jako zrychlený osobák jel někdy snad v jednu hodinu do Staré Paky, kde hnil asi půl hodiny a pak vyrazil jako spěšný vlak přes Libuň a Jíčín do Nymburka. Jeden čas jezdil do Prahy přes Poříčany, ale nějaký v nějakém GVD jel do Prahy Masarykova nádraží přes Lysou. Takže si cestující mohli užít změnu směru jízdy vlaku v Pace, Libuni, Nymburce a v Libni. A mám za to, že v neděli ten vlak byl výchozí ze Svobody nad Úpou, takže změna směru byla až pětkrát. Bylo to naprosto šotoušské . Musel bych prohrabat jízdní řády, jaké tento bláznivý vlak měl čísla. Zajímavá byla jeho jízda přes Lomnici nad Popelkou, tam si dvě hydry ty dva vozy Bnp mezi sebou řádně užívaly . |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13129 Registrován: 3-2007 |
Tak by to tady mohl nějaký fanda podrobně sepsat, ty varianty. Já tím prosím také jednou jel přes Lomnici skoro krokem s velkým hukotem a vyhlížel místa, kde asi byl focen 434.2 s chlaďáky plnými cukrovinek jakožto jeden z posledních parních výkonů ČSD.. Nějak jsem tedy úplně nepochopil, proč bylo v průběhu asi deseti let tolik variant, že se v tom nevyznali ani šotouši, natožpak cestující.. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9487 Registrován: 4-2003 |
Mladějov:Já tím prosím také jednou jel přes Lomnici skoro krokem s velkým hukotem a vyhlížel místa, kde asi byl focen 434.2 s chlaďáky plnými cukrovinek jakožto jeden z posledních parních výkonů ČSD.. Jojo, krokem se to plížilo až nad kopec nad Lomnicí. Jel jsem s tím několikrát, možná i pětkrát. Jezdil jsem tímto vlakem v sobotu s rodiči ze zimní dovolené z Krkonoš do Prahy. Z mého dnešního pohledu naprosto úchylný způsob cestování z Pece pod Sněžkou či Špindlerova Mlýna prošel jen kvůli tomu, že jsme měli režijku a tedy se ušetřilo docela dost za autobus (auto jsme neměli). Díky tomu prošel můj nápad na cestování vlakem do a z Krkonoš. Jediný, kdo si tento způsob cestování užíval, jsem byl samozřejmě já. Sestry prskaly, matka nadávala na to, že je to strašně dlouhé a že si musí neustále přesedávat, protože vlak mění neustále směr jízdy . |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13134 Registrován: 3-2007 |
Tak já to měl obráceně - my jezdili podnikovým (objednaným) autobusem do Krkonoš na podnikovou chatu a já bych býval tak rád někdy jel vlakem . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 433 Registrován: 7-2017 |
Další psaní o Krakonoši jsem přehodil do "Tratí v Českém ráji a Podkrkonoší". |
|
55p
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1938 Registrován: 6-2009 |
Oběhy hyder sice ne na Krakonošovi, ale nově skoro až do Krkonoš. http://sledovani2019.55p.cz/trutnov_851_2019/vykony http://sledovani2019.55p.cz/trutnov_852_2019/vykony
Sledovačky nasazení skoro všeho na http://sledovani.55p.cz/.
Průjezdy vlaků přes stanice na http://stanice.55p.cz/. Co to jsou stanice? Sledovačky pro konkrétní trať či spíš stanici. |
|
Ghost
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1990 Registrován: 1-2011 
|
Od GVD 2019/2020 linky R Praha - Tanvald, Praha - Písek - ČB, Kolín - N. Bor a Praha - Rakovník získala Arriva. Turnusová potřeba 854 v Praze klesne. https://zdopravy.cz/arriva-vyhrala-soutez-na-motorove-rychliky-vs toupi-na-ctyri-dalkove-linky-19949/?fbclid=IwAR311aB8s_SnZ5b7OFrT kla0P8xds6SR8Iv8a4q6LKMopKbtoYcBAh4yhi0 |
|
Rybák
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1271 Registrován: 5-2008
|
Klesne poměrně razantně, stejně tak v Trutnově o R22 a pokud by se 750.7+954 z Raku přesunuly na Os-240 což by bylo nejrozumnější, tak i v Brně. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3751 Registrován: 1-2010 
|
Uvidíme, jak se nasazení či počet provozních 854 za rok a pár dní změní. Třeba tady se píše o možném zavedení Sp UnL-Louny, což je napůl bez drátů, trať je/bude vcelku rychlá a nové motoráky asi jen tak nebudou.. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 726 Registrován: 8-2017 |
Nové ne, ale ojeté ano. A hydry to nebudou. |