Diskuse » Archiv 2018 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 28. 10. 2018 | předcházející | další |
Archiv diskuse Historie železnic do 28. 10. 2018dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1341 Registrován: 7-2017 |
páni......ale architektonicky jinak zajímavá budova |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 983 Registrován: 1-2013 |
Nevím, zda to sem patří vůbec, je to z Rodinného kalendáře československých železničářů - rok 1927: „Važte si jízdních výhod … a vězte, že výhody ty jsou pro vás nedocenitelné. Nechlubte se proto nikdy před veřejností a zvláště ne před ostatními cestujícími ve vlaku svými režijními výhodami … a nezavdávejte nikde příčin k tomu, aby muselo být na výhody poukazováno ! Jedete-li ve vlaku nepředkládejte své jízdenky a průkazky ostentativně, jak byste vy sami byli pány železnic, nýbrž hleďte tyto doklady dávat průvodčím vždy nenápadně, aby nikdo nepotřeboval viděti, že jedete na režijní lístek. Rovněž tak vystupujte u osobních pokladen. Upozorněte zvláště své členy rodinné, aby se, jak se často stává, nevychloubali vždy a všude stále oněmi zbytečnými, nepravdivými a nás tak poškozujícími frázemi : „My to můžeme dělat, nás dráha nic nestojí !“ a nebo „Nás to stojí jen pár haléřů.“ Jízdní výhody v r. 1927 platily i u "cizích" dopravců: "Sazby platily pro všechny Čsl.státní dráhy a dráhy bývalé společnosti KBD. Na soukromých místních drahách lednické, jilemnické, vyšebrodské, sedlčanské, koryčanské, koutecké, Moravské západní, dále RGTE, Hanušovice – Staré Město, Planá – Tachov, Skalice – Boskovice – Velké Opatovice, Teplice – Praha – Turnov, Vojkovice – Kyselka bylo režijní jízdné poněkud vyšší." |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25917 Registrován: 5-2002 |
Jaroslav_T: "Jízdní výhody v r. 1927 platily i u "cizích" dopravců: "Sazby platily pro všechny Čsl.státní dráhy a dráhy bývalé společnosti KBD. Na soukromých místních drahách lednické, jilemnické, vyšebrodské, sedlčanské, koryčanské, koutecké, Moravské západní, dále RGTE, Hanušovice – Staré Město, Planá – Tachov, Skalice – Boskovice – Velké Opatovice, Teplice – Praha – Turnov, Vojkovice – Kyselka bylo režijní jízdné poněkud vyšší."" Na těchhle drahách ale žádní "cizí" dopravci nebyli. Dopravce tam dělaly ČSD. Akorát teda nevím, co má znamenat dráha Teplice - Praha - Turnov?? A RGTE vystupovala v roce 1927 jako soukromá dráha? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 993 Registrován: 1-2013 |
McBain: Akorát teda nevím, co má znamenat dráha Teplice - Praha - Turnov?? A RGTE vystupovala v roce 1927 jako soukromá dráha? Popravdě musím odpovědět, že nevím. Jak jsem koupil, tak prodávám. (Ten, co mi to poslal, taky neví.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2380 Registrován: 9-2009 |
Jaroslav_T: Zkratka soukromé společnosti byla TPT, tedy "Teplice - Poříčí - Trutnov". Soukromá společnost dráhy "Liberec - Jablonec - Tanvald (LJTD, resp. RGTE)" byla zestátněna zákonem č. 98 Sb. z. a n. ze dne 11. června 1931. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2381 Registrován: 9-2009 |
Z ročenky čsl. drah z roku 1927: (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 995 Registrován: 1-2013 |
Kuřil_p: Moc dík za perfektní objasnění! |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25918 Registrován: 5-2002 |
Kuřil_p: "Jaroslav_T: Zkratka soukromé společnosti byla TPT, tedy "Teplice - Poříčí - Trutnov". Soukromá společnost dráhy "Liberec - Jablonec - Tanvald (LJTD, resp. RGTE)" byla zestátněna zákonem č. 98 Sb. z. a n. ze dne 11. června 1931." Díky, teď už je to jasné. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2201 Registrován: 6-2016 |
Jako nešotouš jsem chvíli musel přemýšlet, než mi docvakly dnešní Teplice nad Metují |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2648 Registrován: 7-2005 |
jo TPT, s tou byla legrace.... tu chtělo zestátnit, respektive vykoupit skrze akcie, koncem 20.let "ČSD" (stát), tak jak se to nakonec povedlo u RGTE. Ale přišla krize a na takové legrace nebyly peníze. Takže až do podzimu 1938 byla soukromá s provozem v režii státních drah. Ale hned po převzetí pohraničí sousedy z Říše, byla lokálka zestátněná. No a po květnu 1945, byla trať jako majetek poražené země převzata státem. Dodatečně se to "papírově rovnalo" v rámci zákona z roku 1948. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17696 Registrován: 5-2002 |
Taky jedna historie: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6 Registrován: 7-2017 |
Trocha historie... https://www.bejvavalo.cz/clanky.php?detail=966 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2383 Registrován: 9-2009 |
Zdepa: Nevím, kdy byla TPT zestátněna, ale lokomotivy této soukromé společnosti 422.031, 422.032, 422.033 a 422.042 byly u DR označeny až jako poslední (soukromé dráhy) v roce 1940 (92 2325 až 92 2328), zatímco lokomotivy ČSD této řady už v roce 1939 (92 2295 až 92 2324). Dráha TPT byla asi i v počátku u DR vedena ještě jako soukromá? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2653 Registrován: 7-2005 |
ad kuřil_p - ahoj, hele nevím. období podzim 38-květen 45, je pro tuhle oblast a záležitost provozu, docela černá díra. Po květnu 1945 se nikdo moc na nic neptal. Vycházím ze zprávy ministerstva, která v roce 1947/8 "narovnávala" záležitost soukromých železničních společností a městských (tramvajových) dopravců. v dané chvíli nemám ani tyto podklady doma, protože vše, co jsem k této lokálce měl (vykopíroval po archivech), jsem zapůjčil šéfovi trutnovského okresního archivu, který jako patriot a znalec místního průmyslu, se snaží dát dohromady i historii této lokálky. Pro mě je to z ruky, tak proč mu nepomoct ? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2384 Registrován: 9-2009 |
Zdepa: Ahoj. Dík. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7352 Registrován: 9-2003 |
Zajímavé,jen ještě doplním drobnost k lok.422.033.která pod výtopnou Kyšperk (Letohrad)obsluhovala r.1946 trať Doudleby - Rokytnice(možná už 1945,nebo dříve?)a vydržela zde v provozu až do r.1957 kdy byla nahrazena 423.0117,která zde za další desetiletí uzavřela parní provoz (1967).Takže už alespoň vím odkud přišla :-)
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 782 Registrován: 7-2017 |
Alf: "Zajímavé,jen ještě doplním drobnost k lok.422.033.která pod výtopnou Kyšperk (Letohrad)obsluhovala r.1946 trať Doudleby - Rokytnice(možná už 1945,nebo dříve?)a vydržela zde v provozu až do r.1957..." Já si myslím, že to muselo být až po válce. DR sice některé lokomotivy zabrané v r. 1938 odprodaly zpět ČMD, ale mám za to, že 422.0 mezi nimi nebyly. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2656 Registrován: 7-2005 |
Ano, řada 422.0 se z Řiše nekupovala zpět. Je zajímavé, že na lokálce je v 06/45 vedena jen 422.032 (pod výt.Trutnov). 422.033 je v 06/1945 ještě pod "německým" číslem 92.2327 jako kořistní SSSR v České Lípě, ale s poznámkou Meziměstí. 422.031 je jako 92.2325 vrátila z Rakouska až při výměně z 11/1948 |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 783 Registrován: 7-2017 |
Zdepa: "...ale s poznámkou Meziměstí..." Výtopna Meziměstí snad v dobách ČSD vždycky patřila pod Trutnov, tak jako Kyšperk/Letohrad pod Hradec Králové. (Ale mohu se samozřejmě mýlit a pod panstvím DR to mohlo být i jinak...) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2385 Registrován: 9-2009 |
U DR byly výtopny, resp. Betriebswerke Halbstadt a Betriebswerke Trautenau vedeny samostatně. V tom červnu 1945 to mohlo znamenat, že byla ještě jako lokomotiva s označením 92 2327 vedena v obvodu výtopny Česká Lípa, ale mohla mít na sobě označení Bw Halbstadt či zkratku Hst. V červnu 1945 to byl soupis lokomotiv nalezající se v obvodu výtopny, takže mohla být fyzicky odstavena někde v nějaké stanici či u dílen v České Lípě. Neznamená to, že byla přímo ve výtopně či ji výtopna provozovala. V té době lokomotivy DR a další cizí lokomotivy, které byly odstavené někde na hranici obvodů či se konvoj odstavených lokomotiv přesunul z jedné stanice do jiné, resp. dostaly se do jiného obvodu výtopny, evidovaly dvě výtopny současně Mohu se mýlit. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2386 Registrován: 9-2009 |
Ona i lokomotiva 422.042 nalézající se v obvodu výtopny Trutnov je v červnu označena ještě jako 98 2328. Byla po vykolejení. Stroj 422.032 uvádí výtopna v Trutnově rovněž ještě jako 98 2326 s poznámkou, že je ve výtopně Meziměstí. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 784 Registrován: 7-2017 |
Kuřil_p: "Ona i lokomotiva 422.042 nalézající se v obvodu výtopny Trutnov je v červnu označena ještě jako 98 2328. Byla po vykolejení. Stroj 422.032 uvádí výtopna v Trutnově rovněž ještě jako 98 2326 s poznámkou, že je ve výtopně Meziměstí." Děkuji. Jediný závěr, který z toho lze vyvodit, je ten, že pokud jde o dobu zmatků na jaře a v létě r. 1945, na papírové záznamy se nedá moc spolehnout. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2387 Registrován: 9-2009 |
Spoléhat nelze ve všem na nic, ale z těch různých záznamů (nemyslím přímo tyto) lze odvodit některá fakta či zajímavosti. Z těchto údajů se lze domnívat, že patrně lokomotivy 422.032, 422.033 a 422.042 byly do konce války vedeny u Bw Halbstadt a třeba byly stále v provozu "na své trati". Po válce byla lok. 422.032 stále v Meziměstí, stroj 422.042 po vykolejení zůstal v nedaleké výtopně v Trutnově a lokomotiva 422.033 byla zavlečena či možná poslána výtopnou v Meziměstí třeba do dílen v České Lípě. Některé výtopny po válce "hledaly" lokomotivy, které měly ve stavu před skončením války, jiné nikoliv. Stroj 422.033 nebyl patrně v České Lípě "doma", a tak putoval ještě v roce 1945 do výtopny v Kyšperku, kde takový stroj potřebovali. Dle údajů z Polska se lokomotivy RBD Breslau (a dalších RBD) v lednu 1945 začaly evakuovat do stanice Břeclav a odtud do různých žel. uzlů Německa. Zda se do evakuace dostala i čtvrtá lokomotiva 92 2325 (422.031) asi nezjistíme, ale vyloučené to není. Nakonec vše mohlo být i jinak. Občas se objeví informace, které domněnky potvrdí či naopak vyvrátí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5 Registrován: 7-2017 |
V knihách Železnice v Sudetech je pěkná fotografie lokomotivy 422.032, tedy tehdy 92 2326 datovaná do roku 1941 evidentně vyfocená v dnes zaniklé výtopně v Karlových Varech na dolním nádraží, dokonce na stroji jde přečíst, že patřila pod ředitelství Dresden a výtopnu Karlsbad. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2388 Registrován: 9-2009 |
532: Zdravím. A sakra, až v Karlových Varech. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7359 Registrován: 9-2003 |
Výborně pánové,takováhle diskuze mi vždy udělá radost,zase něco nového.Díky.
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25932 Registrován: 5-2002 |
Kuřil_p: "U DR byly výtopny, resp. Betriebswerke Halbstadt a Betriebswerke Trautenau vedeny samostatně. " Mmch. nexistovaly v Meziměstí až do roku 1938 dvě výtopny, pruská/německá a rakouská/československá? Obdobně jako např. v Chebu? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7362 Registrován: 9-2003 |
Ano,na zhlaví směrem do dnešního Mierozsowa vlevo byla točna a remíza s pěti stáními+vodárna a dům.Naposled byl zbytek tohoto areálu známý odstavením prototypů "chrochtadel" řady 860..Historické fota této výtopny jsou v knize Luboše Čermáka z historie trati Choceň - Broumov..
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2658 Registrován: 7-2005 |
Ano, přesuny či evakuace vozidel koncem zimy 1944/45 a na jaře 1945 vnášely zmatky. A následné vojenské přesuny Rudé armmády, či odvoz kořisti, tomu nepřidal. Vždyť provoz na železnici v části osvobozené RA jí byl podřízen minimálně skoro do konce května 1945. Existuje záznam o předávacím aktu zástupců RA a ředitelství. Někde to mám napsané. |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25938 Registrován: 5-2002 |
Kuřil_p: "Dle údajů z Polska se lokomotivy RBD Breslau (a dalších RBD) v lednu 1945 začaly evakuovat do stanice Břeclav a odtud do různých žel. uzlů Německa." S tímhle údajem o přesunech z Breslau do Břeclavi a dál do Německa už jse se taky setkal. Podle mě je to nesmysl, vzniklý něčím pocitem, že Břeclav je německy Breslau (nebo obráceně). A následným opisováním. Stejně tak se v polské literatuře objevuje záměna Mnichova a Monaka. Což zase vzniká z toho, jak se Mnichov řekne latinsky a italsky . |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 791 Registrován: 7-2017 |
McBain: "...Břeclav je německy Breslau..." Břeclav = Lundenburg. Breslau = Wroclaw = Vratislav. (Kdyby náhodou někdo nevěděl.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 61 Registrován: 8-2017 |
Podle mě je to nesmysl Dávám k úvaze to, že Břeclav (Lundenburg) ležela dostatečně bokem, aby evakuační vlaky nezatěžovaly západovýchodní slezské tratě a hlavně uzly (právě Breslau) nutné pro přísun válečného materiálu pro viselskou frontu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3153 Registrován: 5-2002 |
Dle údajů z Polska se lokomotivy RBD Breslau (a dalších RBD) v lednu 1945 začaly evakuovat do stanice Břeclav a odtud do různých žel. uzlů Německa. Což je naprostý nesmysl zřejmý z pohledu do mapy... Od východu se valí fronta a oni to budou posílat na západ jihovýchodním směrem. Leda, že by do obvodu RBD Breslau patřilo i jihovýchodní Polsko - Krakov a východně od něj.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2389 Registrován: 9-2009 |
McBain, Johny11: Není to z literatury, ale z údajů ministerstva z roku 1946: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2390 Registrován: 9-2009 |
McBain: Dle údajů Ministerstva dopravy odvezených evakuovaných lokomotiv z těchto RBD přes stanici Břeclav (Lundenburg) a dále do Rakouska (tehdy Německo) byl přibližně kolem 500 lokomotiv. (Příspěvek byl editován uživatelem kuřil_p.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3155 Registrován: 5-2002 |
Kuřil_p: V pořádku. Vnímal bych ten západ ve smyslu všeobecného směru. Je logické, že co šlo z Krakova (kde mohly být v danou dobu lokomotivy z různých ředitelství) bylo dirigováno po KFNB a zřejmě dál na Vídeň a po Westbahn. To má logiku. Rusové byli v tu dobu daleko za Dunajem a KFNB nebyla asi zatížená tolik přísunem materiálu a vojsk k frontě (pokud měli Němci ještě co přisunovat). Nicméně si nemyslím, že do Břeclavi byly hromadně dirigovány stroje, které se v danou dobu nacházely v Dolním Slezsku. tam bych očekával směr Liberec, Ústí, Cheb... případně Praha a jihozápadní Čechy. Ale je to samozřejmě jen logická úvaha.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2391 Registrován: 9-2009 |
Tyhle evakuované lokomotivy odvezené do tehdejšího německého Lundenburgu (Břeclav) byly na naše území přivezeny z tehdejšího německého Oderbergu (Bohumín). Dle dalších údajů Ministerstva dopravy část těchto evakuovaných lokomotiv byla odkloněna přes Českou Třebovou a Nymburk do oblasti RBD Dresden. Oblast RBD Wien, resp. Lundenbug (Břeclav), zde byla zmiňovaná v souvislosti s lokomotivou 92 2325 (422.031), která se po válce nalézala v Rakousku. Dle údajů jiných to vypadá, že do oblasti RBD Wien a dalších RBD nalézajících se na území Rakouska byly předisponovány v průběhu války lokomotivy (z území dnešního Polska, které tehdy patřilo Německu), které byly původem od kkStB. Mohu se samozřejmě mýlit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2392 Registrován: 9-2009 |
Druhý a poslední přechod na naše území zmiňuje Ministerstvo dopravy Lichkov. Odtud byly evakuované lokomotivy (přibližně 100 lokomotiv) odvezeny přes Plzeň směrem na Cheb a Brod n. L. Vlivem postupující fronty se nepodařilo všechny lokomotivy přesunout a byly odstavovány na tratích bývalých čsl. drah. Tyto a předešlé údaje byly sepsány pro odpověď do Londýna. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3156 Registrován: 5-2002 |
Kuřil_p 2391: To vypadá logicky. Tyhle lokomotivy měly smysl na území Ostmark, v západních částech Německa by pro správkárny i provoz byly cizorodým prvkem.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
jagg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 613 Registrován: 5-2012 |
Myslím, že nebylo až tak nereálné, že byly lokomotivy stahovány do Břeclavi, mělo by to i kus svojí logiky, jak již zmíněno výše, takto např. prý sloužila těsně po válce část jednotky E91 nebo pomocná lokomotiva typu Ostbahn na Ferdinandce jako osobní vagon. |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25942 Registrován: 5-2002 |
Hmm, tohle vypadá celkem věrohodně, dík. |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25943 Registrován: 5-2002 |
jagg: "Myslím, že nebylo až tak nereálné, že byly lokomotivy stahovány do Břeclavi, mělo by to i kus svojí logiky, jak již zmíněno výše, takto např. prý sloužila těsně po válce část jednotky E91" Jako varšavská jednotka E 91? To mě zajímá, nebyly by nějaké detaily? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2661 Registrován: 7-2005 |
ad alf - mám tu poznámku o přesunu loko 422.043 z výt.Rakovník pro výt.Hr.Králové /Kyšperk z 18.2.1948 7.9.1948 do HK/Kyšperk putovala z Nymburka 455.207, aby 17.11.1948 vrátila zpět |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2662 Registrován: 7-2005 |
K nám se v rámci ústupů zatoulalo dost různých mašinek. Například 2.2.1945 byla ve stanici Bašnice odstavena maďarská elektriká lokomotiva V 40010, aby 9.2. putovala dále s určením stanice Heygeshalon |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25944 Registrován: 5-2002 |
Ta Bašnice, to je dnešní Dobrá Voda u Hořic...?? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1477 Registrován: 8-2006 |
Ano.
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 57 Registrován: 8-2017 |
Dotaz na pamětníky: Před vjezdem do žst. Varín se od sebe koleje trochu oddělují. Kolej směrem k Žilině je takřka po vjezd do stanice v oblouku, zatímco kolej opačným směrem je už pár set metrů rovná jako hřebík. Bylo to tak už od zdvoukolenjění, nebo to vzniklo až v 70./80. letech se stavbou Tepličky a odb. Potok? Díky za odpovědi. |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3876 Registrován: 4-2009 |
Honza - St.: Pane kolego, odpověď jistě naleznete na této stránce |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 58 Registrován: 8-2017 |
Díky, kolegáčku |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25949 Registrován: 5-2002 |
Ještě k tomuhle dokumentu - pan Kuřile, nemohl byste ho zveřejnit celý? Zajímalo by mě, co se nachází ve spodní části. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 227 Registrován: 7-2017 |
K přesunu lokomotiv DRB na západ je článek v posledním speciálu časopisu Bahn Extra (věnovaný období 1938 až 1945, vydává Gera Mond). Jde o přesun zejména řady E 18 z oblasti Jelení Hory do Norimerka přes Meziměstí, Prahu a Plzeň. Hledat nějakou logiku v přesunech když nemáme stejné informace jako tehdejší aktéři nemá smysl. Šlo to tím nejlepším směrem, kterým mohlo. Pochopitelně vztaženo ke propustnosti/poničenosti tratí a prioritám provozu (stěhování lokomotiv asi nebylo na vrcholu). |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25950 Registrován: 5-2002 |
drake: "Hledat nějakou logiku v přesunech když nemáme stejné informace jako tehdejší aktéři nemá smysl." Naopak, logiku je v tom nutno hledat vždy. Protože nic se nikdy nedělo a neděje jen tak samo od sebe. Jiná věc je, že většinou to dopadne jinak než si aktéři na začátku představují . |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25951 Registrován: 5-2002 |
drake: "Jde o přesun zejména řady E 18 z oblasti Jelení Hory do Norimerka přes Meziměstí, Prahu a Plzeň." Zajímavé. Mám jiný zdroj, a ten o Meziměstí nic neví: A určité pochybnosti jsou i o trase přes Plzeň.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 228 Registrován: 7-2017 |
McBain: Jasně, že to mělo logiku, ale my jine máme šanci odhalit. Říkat si tady, že to nemůže být pravda, protože to není logické, nebo naopak, je nesmysl. Zajímavé. Mám jiný zdroj, a ten o Meziměstí nic neví: A určité pochybnosti jsou i o trase přes Plzeň.... Vzhledem k tomu, že v článku je otištěný i rozkaz pro strojvedoucího k této trase, a vzpomíneky jeho syna, kterému to vyprávěl (včetně nechtěné navštěvy konvoje na Kladně), tak pochybnosti stranou. Ani z knihy mi nějak neplynou pochybnosti. Zajímavé je, že E18 11 se kterou zmíněný strojvedoucí přes Čechy jel, skončila v Pressigu a nakonec tam skončila i celá rodina, protože z jejich rodného německého města Hirschberg se stala mezitím polská Jelenia Góra (Příspěvek byl editován uživatelem drake.) |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25953 Registrován: 5-2002 |
Říkat si tady, že to nemůže být pravda, protože to není logické, nebo naopak, je nesmysl. Můžeme - dokonce musíme - se pokušet rekonstruovat tehdejší logiku. Ani z knihy mi nějak neplynou pochybnosti. Tak já tam jistý rozpor mezi Meziměstím a Zahnradstrecke cítím . Ale pokud je toto novější tvrzení podepřeno dobovým dokumentem, tak určitě bude pravdivější. Každopádně dík za tip, časopis už mám objednán. Bahn Extra je moje oblíbená edice. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 229 Registrován: 7-2017 |
McBain: Ale pokud je toto novější tvrzení podepřeno dobovým dokumentem, tak určitě bude pravdivější. Já bych to nechápal jako rozpor. Podle mne jsou to skutečně dvě různé a použité cesty pro různé lokomotivy. Spíše mi povídání o E18 v knize přijde nejasně vysvětlené, možná obě věci plete dohromady. Nejprve se zřejmě jelo s jedním (?) konvojem přes Meziměstí a ten úspěšně skončil v Bavorsku. Pro nás je cesta přes Kořenov známější, protože nejeméně jedna skončila tak, jak je i fotograficky zdokumentováno. Cesta přes Kořenov a dále po BNB je v článku také zmíněna, ale není hlavním tématem. |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25956 Registrován: 5-2002 |
drake: "Pro nás je cesta přes Kořenov známější, protože nejeméně jedna skončila tak, jak je i fotograficky zdokumentováno." Teď se přiznám, že tomuhle úplně nerozumím...? |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25957 Registrován: 5-2002 |
Mimochodem by mě zajímalo, na kolika metrech sítě ex-ČSD měly v únoru 1945 lokomotivy řady E 18 přechodnost . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2393 Registrován: 9-2009 |
McBain: Tady máte celý dokument. Oříznul jsem ho omylem o jednu větu dřív, která k tématu není podstatná. Dále jsou tam poznámky úředníka k odpovědi na tento dokument. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 230 Registrován: 7-2017 |
McBain: Elektrické lokomotivy odstavené a fotografované Kořenově po květnu 1945 (E94, E44) se tam nedostaly běžným provozem, ale jedná se o nedokončený přesun lokomotiv do západních zón po trase Kořenov, BNB do Prahy a po BWB do Fürthu. Třeba zde http://www.zackenbahn.de/e94.html (Příspěvek byl editován uživatelem drake.) |