Diskuse » Archiv 2018 » Železnice » Historie železnic

Historie železnic

	diskuse	posl. autor	příspěvků	stran	posl. příspěvek
Archivy starších příspěvků
	Archiv diskuse Historie železnic do 11. 01. 2018	McBain	60	1	11-01-18 16:00
	Archiv diskuse Historie železnic do 18. 01. 2018	Zdepa	60	1	18-01-18 23:30
	Archiv diskuse Historie železnic do 17. 03. 2018	Motoráček	60	1	17-03-18 17:09
	Archiv diskuse Historie železnic do 23. 04. 2018	Zdepa	60	1	23-04-18 20:51
	Archiv diskuse Historie železnic do 25. 06. 2018	Makus	60	1	25-06-18 11:07
	Archiv diskuse Historie železnic do 30. 09. 2018	Vagonet	60	1	30-09-18 09:05
	Archiv diskuse Historie železnic do 28. 10. 2018	drake	60	1	28-10-18 21:56
	Archiv diskuse Historie železnic do 23. 11. 2018	Tratovak	60	1	23-11-18 11:36
	Archiv diskuse Historie železnic do 27. 11. 2018	Kuřil_p	60	1	27-11-18 22:54
	Archiv diskuse Historie železnic do 15. 12. 2018	Joe	60	1	15-12-18 10:41

autor	příspěvek
Marian_Kechlibar	Sobota, 15. prosince 2018 - 13:30:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 12-2018	Vážení, píšu článek o vzniku elektrického osvětlení a měl bych nějaké dotazy k nejstaršímu období železnic. Bohužel po těchto specifických věcech se dost těžko pátrá v literatuře. Mohli byste mi někdo pomoci s odpovědí na tyto otázky, prosím? 1. Jestli dobře chápu, tak zpočátku existence železnice v Británii se v noci nejezdilo vůbec, protože nebyl dořešen ani problém pořádného čelního světla, ani viditelnost signalizace. Je to tak? Jak dlouho toto období trvalo? 2. V návaznosti na bod 1: kvůli tomu, že vlaky byly v noci v pohybu jen špatně viditelné, prý případné čelní srážky měly horší následky a mezi řadovými cestujícími přetrvávala obava z toho, jezdit nočními spoji, i v době, kdy už to asi nebylo úplně podložené. 3. Používal se i v Evropě americký vynález jménem "fire wagon", tj. vagón zapřáhnutý před lokomotivou, na kterém hořel oheň? 4. V ranžírech se začaly používat elektrické obloukové lampy ještě předtím, než byla vynalezena prakticky použitelná žárovka. Nahradily je potom žárovky, nebo ne? V osvětlení měst a budov měly žárovky hodně výhod, ale umím si představit, že v ranžírech to bylo jedno. 5. Uspokojivě prý bylo čelní elektrické světlo pro lokomotivy vyřešeno až 1913, dřívější modely hodně trpěly vibracemi za jízdy. Je to tak? Díky předem (Příspěvek byl editován uživatelem Marian_Kechlibar.)
dědek_hank	Sobota, 15. prosince 2018 - 16:07:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 905 Registrován: 7-2017	Marian_Kechlibar: " Jestli dobře chápu, tak zpočátku existence železnice v Británii se v noci nejezdilo vůbec, protože nebyl dořešen ani problém pořádného čelního světla, ani viditelnost signalizace. Je to tak? Jak dlouho toto období trvalo?" Nevím, jak to bylo v Británii, ale na Severní dráze císaře Ferdinanda (KFNB) se v případě potřeby za tmy jezdilo od samého počátku provozu mezi Vídní a Brnem (9. 7. 1839) až do té slavné štrapáce 30. a 31. října téhož roku, kdy cesta přetíženého osobního vlaku z Brna do Vídně za katastrofálních povětrnostních podmínek trvala 22 hodin; vlak byl přivezen do Vídně po částech, za účasti postupně celkem pěti lokomotiv, přičemž došlo k několika nehodám právě kvůli chybějícímu nebo nedostatečnému osvětlení lokomotiv i vozů s cestujícími odstavených na trati. Poté byly noční jízdy vlaků císařským výnosem zakázány, nicméně zákaz byl mohutně kritizován akcionáři KFNB především kvůli tlaku na nákladní dopravu a obě první velké rakouské železniční společnosti, tj. KFNB i Jižní dráha, měly hned v prvních návěstních předpisech (postupně rozšiřovaných v letech 1840 - 1845) i návěsti a další ustanovení pro noční provoz. Mám za to, že císařský zákaz byl odvolán v r. 1844, ale podklad pro to teď nemám po ruce. První státní ("policejní") předpisy pro provoz železnic obsahující i návěstní předpisy byly v Rakousku vydány v r. 1845, takže se dá říct, že nejpozději od r. 1845 se noční provoz na rakouských železnicích stal pravidlem. Snad mě někdo doplní. A mohu se samozřejmě mýlit, píšu to spatra. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
dědek_hank	Sobota, 15. prosince 2018 - 16:45:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 906 Registrován: 7-2017	Marian_Kechlibar: "Uspokojivě prý bylo čelní elektrické světlo pro lokomotivy vyřešeno až 1913, dřívější modely hodně trpěly vibracemi za jízdy. Je to tak?" Pokud je mi známo, tak systém elektrického osvětlení Sedlaczek-Wikulil se na rakouských parních lokomotivách zkoušel přinejmenším od r. 1883 (poprvé u soukromé společnosti KRB - Kronprinz Rudolf-Bahn - ještě před jejím zestátněním). Např. mnichovská firma Siemens-Halske nabízí elektrické osvětlení této soustavy pro parní lokomotivy už ve svém komerčním katalogu z roku 1906.
dědek_hank	Sobota, 15. prosince 2018 - 17:17:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 907 Registrován: 7-2017	Marian_Kechlibar: "V ranžírech se začaly používat elektrické obloukové lampy ještě předtím, než byla vynalezena prakticky použitelná žárovka. Nahradily je potom žárovky, nebo ne? V osvětlení měst a budov měly žárovky hodně výhod, ale umím si představit, že v ranžírech to bylo jedno." Na tohle se dá těžko odpovědět obecně. V těch dobách (tj. řekněme konec 19. a první polovina 20. století) se u dráhy souběžně používalo několik osvětlovacích systémů a zaváděly se podle místních podmínek (a taky podle stupně osvícenosti příslušných drážních ingóstů). Takže např. před 1. světovou válkou bylo možno v železničních stanicích vidět všechno možné od petrolejek přes osvětlení acetylénem (z centrálních vyvíječů ve stanicích, kupodivu i dost malých - na ferdinandce se některé domečky acetylénových stanic dochovaly dodnes...), svítiplynem (tam, kde byly blízko jeho veřejné rozvody), až po ty obloukovky a žárovky. Dráha odjakživa trpěla nedostatkem financí (nebo se tak aspoň imrvére tvářila) a tak se věci řešily až v případě akutní potřeby nebo když se rukapáně s penězi na chvíli otevřela. (Na některých zapadlých služebních stanovištích ČD/SŽDC se petrolejové osvětlení udrželo až do začátku současného století...) Vždycky, když hledám něco ohledně konkrétních žel. stanic, tak jdu nejdřív do staničních kronik. Pokud byli přednostové svědomití a řádně plnili své povinnosti a pokud se kroniky za WW II neztratily (náhradní opisy pořizované po r. 1945 jsou často dost odfláknuté), dá se v nich dohledat leccos právě i o elektrifikaci osvětlení. Národní archiv sbírku kronik digitalizoval a vystavil na internetu tady: http://www.badatelna.eu/fond/2284/inventar/ Jenomže třeba ta vršovická (kde jistě bude i leccos o tamním ranžíru) má 203 stran... Příjemné hledání. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
Luboš_3.21	Sobota, 15. prosince 2018 - 19:41:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1637 Registrován: 4-2014	Zdravím. Neměl by někdo prosím fotky bývalé elektromechaniky ze Žst. Tábor Dk, + St.1,2,3 a 4. Děkuji.
Alf	Sobota, 15. prosince 2018 - 23:39:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7403 Registrován: 9-2003	Ad.Hank a debata ohledně "sudetských" zastávek..dřevěných budov.Dohledal jsem kopii výkresu zastávky Králíky (Grulich) od stavební firmy..chybí bohužel datace a část výkresu..půdorys,je tam jen kus střechy..Bohužel díky scanu který má 21MB a dvě části se mi nedaří ho otevřít v nějakém programu a zmenšit..proto zde jen pro představu dávám přefocený obrázek z monitoru..a ano Printscreen znám,ale už jsem to vyřešil takhle..Staniční schémata kolejiště stanic a zastávek ze štítecké lokálky co mám jsou datována vesměs 1939 (december) ,na jednom je přímo 20.2.1939..české názvy jsou proškrtány..doplněny německé poznámky,názvy a razítka.. ..pořádná mašina má kotel a komín..
22michal	Neděle, 16. prosince 2018 - 00:13:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 218 Registrován: 7-2017	Alfe, ulož ty soubory někam (třeba uložto.cz), mrknem na to.
honzaklonfar	Neděle, 16. prosince 2018 - 08:04:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2479 Registrován: 6-2016	Alf: Tak už vím, kde vznikl Hochtief :-)))
Zdepa	Neděle, 16. prosince 2018 - 08:26:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2694 Registrován: 7-2005	a víš kolik mašinek bylo zabaveno firmě STRABAG na území Sudet po květnu 1945 ? Ještě to nechtějí vrátit....
Zdepa	Neděle, 16. prosince 2018 - 08:27:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2695 Registrován: 7-2005	ad Joe - zkusím pohrabat, co k tomu mám vše nakopírovaný
dědek_hank	Neděle, 16. prosince 2018 - 09:25:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 909 Registrován: 7-2017	honzaklonfar: "Alf: Tak už vím, kde vznikl Hochtief :-)))" Hochbau = pozemní stavby Tiefbau = zemní nebo inženýrské stavby, ale taky hlubinná těžba (nicméně z toho posledního bych pana baumajstra aus Grulich nepodezíral...)
Joe	Neděle, 16. prosince 2018 - 17:24:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 608 Registrován: 10-2007	Zdepa: předem děkuji
Zdepa	Úterý, 18. prosince 2018 - 08:07:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2699 Registrován: 7-2005	ad Joe - tak traťmistrovské okrsky či obvody dep se tam neřeší. To bude potřeba do věstníků nižších složek. Od roku 1954 je to dohledatelné ve výročních zprávách MD
Parmezano	Úterý, 18. prosince 2018 - 14:32:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2541 Registrován: 5-2008	Ostravská dráha 1952-1962 Don Parmezano
Joe	Úterý, 18. prosince 2018 - 14:52:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 611 Registrován: 10-2007	Zdepa: Super kopie, nyní tedy vím kde bádat dále, díky! Parmezano: Díky, mapku znám, z publikace "ČSD - Střední dráha nositel Řádu práce 1963-1983".
BmbČ	Úterý, 18. prosince 2018 - 19:35:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7958 Registrován: 1-2007	Děkuji též za ochotu a zveřejnění. Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
McBain	Čtvrtek, 20. prosince 2018 - 07:07:59
Administrátor Číslo příspěvku: 26039 Registrován: 5-2002	Neporadíte mu někdo? Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
dědek_hank	Čtvrtek, 20. prosince 2018 - 11:35:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 915 Registrován: 7-2017	McBain: "Neporadíte mu někdo?" Pro období do r. 1918 by se snad dalo něco najít tady: http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno-plus?aid=obb&size=45
Kejml	Čtvrtek, 20. prosince 2018 - 22:57:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 197 Registrován: 6-2005	Marian_Kechlibar: (osvětlení a jízda v noci): V knize "Pohled do dějin Severní dráhy Ferdinandovy po stoleté činnosti 1836-1936" se píše, že zákaz noční jízdy byl proto, že: "...by se poddaní ve vesnicích podél dráhy nevyspali z obavy, že by mohly usedlosti, kryté tehdy veskrz došky, chytiti od jisker vylétajících z komínu lokomotivy." "Stálým zdokonalováním různých zařízení a přísným zachováváním předpisů se stávala jízda na drahách čím dále tím bezpečnější; když byl vynalezen lapač jisker z komínů lokomotiv, svolily také úřady, aby vlaky jezdily i za noci, což se do té doby nikde v žádném státě nedělo; v té věci učinila tedy Severní dráha průlom do ustáleného zvyku a její postup byl potom napodobován i v jiných zemích. " (snad v roce 1842.) O osvětlování na dráze vyšla tematická příloha časopisu ČD pro vás, někde najdu.. Upozornění: Tento text neprošel jazykovou ani obsahovou korekturou a může být čten pouze na vlastní nebezpečí!
Zdepa	Pátek, 21. prosince 2018 - 21:37:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2701 Registrován: 7-2005	drobný pohled do výrobní haly....
Alf	Pátek, 21. prosince 2018 - 22:58:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7409 Registrován: 9-2003	Krááásnýýý!! ..pořádná mašina má kotel a komín..
Josefj	Sobota, 22. prosince 2018 - 12:52:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 237 Registrován: 10-2007	Zdravím. Nevím, jestli dotaz patří spíš do historie, nebo do nehod, a jestli mám tady na K-reportu s ním vůbec šanci: Nevíte o železniční nehodě, při které nebo následkem které mohl zahynout 8. května 1873 železniční zaměstnanec Karel Černý z Jaroměři-Josefova?
zeuke	Sobota, 22. prosince 2018 - 13:06:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1746 Registrován: 7-2017	teda...nádherný fotky
Petr165	Sobota, 22. prosince 2018 - 20:01:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 873 Registrován: 7-2009	Lepší šotovánoce si ani nedovedu představit
Zdepa	Sobota, 22. prosince 2018 - 23:49:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2702 Registrován: 7-2005	ad Josefj - jelikož se jednalo o zaměstnance z Josefova-Jaroměře, tak pravděpodobně pracoval na Pardubicko-Libereccké dráze (SNDVB) a zde se v roce 1873 stala jedna dosti velká nehoda. Jen to datum je trochu jiné. V knize 130 let Pardubicko-Liberecké dráhy, vydané v roce 1989, se na str.62-63 uvádí datum nehody 8.července, tedy o 2 měsíce později. Mezi Semily a Železným Brodem vykolejil vlak a lokomotiva spadla do Jizery. Usmrceni byli strojvůdci a topič. Jména text neudává.
honzaklonfar	Neděle, 23. prosince 2018 - 07:57:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2499 Registrován: 6-2016	Zdepa: Kdyby do té haly vešel dnešní inspektor eurobezpečnosti práce, tak by ho okamžitě kleplo A pak by se musely všechny transmise zakrýt!
Motoráček	Neděle, 23. prosince 2018 - 10:37:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1496 Registrován: 8-2006	Nepodceňujte bezpečnost ani za dob Rakouska. Ale tehdy se více u práce myslelo. Na druhou stranu bylo hodně úrazů i smrtelných a na jejich základech vznikaly předpisy a pracovní postupy. Takže se to řešilo formou opatření po nějakém excesu. Dnes je to obráceně - hledá se co by se mohlo stát a dělají se preventivní opatření. Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
Kuřil_p	Neděle, 23. prosince 2018 - 11:47:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2413 Registrován: 9-2009	Již zmíněná nehoda ze dne 8. července 1873:
Kuřil_p	Neděle, 23. prosince 2018 - 12:42:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2414 Registrován: 9-2009	U výše jmenované nehody se jméno Karel Černý nevyskytuje. Řidič parovozu se údajně jmenoval Vilém Štoček. Topič, kterému se sice podařilo seskočit z parovozu, ale byl uchvácen od vozu druhého, se jmenoval Ant. Antoš. Ještě se udávají jména konduktérů rovněž utrženého vozu, a to p. Matiska a Jirsule. Tento vůz uvízl na stráni. Ještě byl těžce zraněn konduktér Jelínek (měl zlomeno několik žeber). Řidič parovozu a topič byly převezeny na přání jejich rodin do Pardubic, kde byly v sobotu pohřbeni. Oba nešťastníci byli ženatí a měli dítka.
Kuřil_p	Neděle, 23. prosince 2018 - 17:42:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2415 Registrován: 9-2009	Pořád se na železnici tou dobou něco dělo: 22. dubna 1873: V outerý vrazil v nádraží v Kynžvartě parostroj do nákladního vozu, jenž se převrhl. Jeden z dělníků, kteří na blízku stáli, byl to jistý 16letý Schwarz, přišel pod vůz a byl do smrti umačkán. 4. května 1873: V noci ze 3. na 4. května přejel do Německého Brodu vjíždějící vlak č. 53 jemu vykázané hranice a přišel s právě vjíždějícím osobním vlakem čís. 6 do styku. Z cestujících a vlaky provázejícího personálu nepřišel nikdo k úrazu. (V jiném textu se uvádí, že byl lehce zraněn poštovní konduktér.) 6. května 1873: Dne 6. t. m. byla v nádraží chebském zrovna přijíždějícím nákladním vlakem čís. 153 vyhýbka od neznámé osoby patrně v zlomyslném úmyslu přestavena, následkem čehož vlak vrazil do několika stojících vozů, čímž stroj vlaku a čtyřy vozy poškozeny byly. Nikdo však raněn nebyl. (Nákladní vlak patřil údajně buštěhradské dráze a vozy dráze východní.) Ve stejný den se však v tehdejší monarchii stala strašlivá nehoda. Nešťastníci umírali v nemocnicích ještě i v následujících dnech: Berte tyto zprávy s rezervou, neboť jsou převzaty z tehdejšího tisku (stejné zprávy se někdy liší). Tehdejší konec dubna a začátek května byl dle tehdejších novin nezvykle studený. Lidé měli ještě v paměti ničivé záplavy z loňského roku. Dnešní člověk by řekl "globální změny počasí".
Kuřil_p	Neděle, 23. prosince 2018 - 18:46:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2416 Registrován: 9-2009	Se omlouvám u věty: "Řidič parovozu a topič byly převezeny na přání jejich rodin do Pardubic, kde byly v sobotu pohřbeni." Ono správně ta věta z tisku zněla "Mrtvoly byly převezeny …" Změnil jsem výraz "mrtvoly", ale zapomněl změnit také všechny koncovky.
McBain	Středa, 26. prosince 2018 - 19:44:02
Administrátor Číslo příspěvku: 26042 Registrován: 5-2002	Motoráček: "Ale tehdy se více u práce myslelo." A to vyplývá z čeho? Opravdu by mě to zajímalo. Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
BmbČ	Středa, 26. prosince 2018 - 21:21:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7963 Registrován: 1-2007	Mimo drážní prostředí můžu s klidem říct, že vše směřuje k tomu, aby v některých případech myslelo skutečně jen pár lidí a většina byla klidně nemyslící, hlavně levná pracovní síla posbíraná odkudsi, stejně jako v minulosti, ovšem dnes s pracovním postupem v ruce pro tu kterou práci. Pak se ale může stát třeba toto: "Proč jste ten optický kabel ohnul skoro do pravého úhlu?" Dotyčný chvíli přemýšlí, nejspíš nad tím, co je to pravý úhel, pak vytáhne pracovní postup, chvíli listuje a opáčí: "Inženýr nenapsal". A je to. Žádné přemýšlení, všechny dráty v rozváděči ohnuté do pravého úhlu, tak bude i optika. Takže pozor při psaní pracovních postupů. Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
dědek_hank	Středa, 26. prosince 2018 - 21:42:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 924 Registrován: 7-2017	BmbČ: Nejslavnější jaderná havárie v USA (JE Three Mile Island 1979), která jen náhodou neskončila podobným průserem jako Černobyl, se údajně vymkla zpod kontroly ve chvíli, kdy si elektrikář šel posvítit do kabelového kanálu svíčkou... Prý se potom hájil tím, že neměl v reglementu napsáno, že se to nesmí. Požár kabelů pak znemožnil nouzové ovládání některých řídících prvků; to bylo sice zdvojené, ale kabely záložního systému byly uloženy ve stejném kanálu.
Zdepa	Středa, 26. prosince 2018 - 22:28:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2703 Registrován: 7-2005	transmise "sů boží"...
dědek_hank	Čtvrtek, 27. prosince 2018 - 08:52:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 925 Registrován: 7-2017	Zdepa: "transmise "sů boží"... " V některých českých a moravských papírnách přežily až do 21. století...
Zdepa	Čtvrtek, 27. prosince 2018 - 12:32:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2704 Registrován: 7-2005	to ano. Tohle jsou, ale jsou prý nějaké dílny ČSD....
K6S31ODR	Čtvrtek, 27. prosince 2018 - 21:33:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 751 Registrován: 6-2015	Paráda! Tak mě napadá - jak zněla ta věta o transmisním ložisku?
BmbČ	Čtvrtek, 27. prosince 2018 - 23:21:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7965 Registrován: 1-2007	Brněnská rocková skupina Progres 2 se již v roce 1980 ptala v albu Dialog s vesmírem ve skladbě Rozhovor s centrálním mozkem na to "kdo roztočil tvá soukolí a transmise"? Nevím, zdali se jim dostalo odpovědi. Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Bém	Pátek, 28. prosince 2018 - 12:17:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 535 Registrován: 11-2008	Dobrý den, našel by se nějaký dobrák z řad bývalých i současných zaměstnanců dráhy, vykonávající funkci průvodčí-vlakvedoucí, co by prodal-daroval pro další užívání modrou služební čepici velikost alespoň 58 a větší s pokud možno modrou linkou (vlakvedoucí) ? Dnes se již nedají u ČD vyfasovat a já bych moc rád nosil. Věřím, že jich je mezi lidmi ještě dost.
Bém	Pátek, 28. prosince 2018 - 12:19:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 536 Registrován: 11-2008	Pokud by se někdo našel, ať se prosím ozve na email: U.s.E@seznam.cz a nějak se dohodneme. Děkuji
dědek_hank	Pátek, 28. prosince 2018 - 18:11:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 929 Registrován: 7-2017	Výrobce železničních modelů PIKO uvádí na trh model lokomotivy ČSD 413.097 ve velikosti TT, což mezi modeláři pochopitelně rozvířilo diskusi na téma jejího nasazení u ČSD. Rád bych tuto otázku rozšířil na celou pětici lokomotiv, která tu zůstala po r. 1945, tj. 413.096 až 0101. Je známo něco o jejich přidělení do výtopen a o provozních výkonech?
honzaklonfar	Pátek, 28. prosince 2018 - 18:43:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2525 Registrován: 6-2016	K6S31ODR: Přesné znění dodá první z dvojice Hajnej - AL, který sem zabrousí Já bych to nějak sesmolil, ale oni jsou o řád lepší!
Union_pacific	Pátek, 28. prosince 2018 - 20:42:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5938 Registrován: 11-2009	ŽOS Č.Velenice xxxx http://www.veselidepo.cz K-report: foto odkaz
K6S31ODR	Sobota, 29. prosince 2018 - 10:12:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 753 Registrován: 6-2015	honzaklonfar: Díky. za informaci. No ty fotky to je krása, jak v Ocelovém městě!
dědek_hank	Sobota, 29. prosince 2018 - 11:28:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 930 Registrován: 7-2017	K6S31ODR: "honzaklonfar: Díky. za informaci. No ty fotky to je krása, jak v Ocelovém městě! " Krása... no, možná na koukání na fotkách nebo dřevorytech. Kdo jste někdy v něčem takovém museli pracovat v dělnické profesi, asi mi dáte za pravdu, že to už taková krása nebyla.
K6S31ODR	Sobota, 29. prosince 2018 - 12:19:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 754 Registrován: 6-2015	dědek hank: Ano, přesně tak to myslím, krása jen na oko - a pro objektiv fotoaparátu. Můj bývalý (a starší) kolega mi o tomto ještě vyprávěl, že po vyučení obraběčem kovů když nastoupil do fabriky s takovýmto podobným vehiklem ještě chvilku pracoval.
Honza_-_St.	Neděle, 30. prosince 2018 - 19:06:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 83 Registrován: 8-2017	Už jsem se ptal vedle, ale tam mi nikdo neodpověděl, tak to zkusím zde. Mohl by mi někdo říct, o jakou stanici jde ve videu v tomto odkazu? https://www.ceskatelevize.cz/porady/1130615451-ceskoslovensky-fil movy-tydenik/204562262700002/ Reportáž je cca. v čase 3:55 až 5:10. Jedná se o zprovoznění tratě Havlíčkův Brod - Brno. Tu trať znám víc, než dobře, ale v tomto případě opravdu nevím, o jaké místo (stanice, kde je přestřižená páska a z níž vyjíždí vlak) jde. Osobně tipuju Kuřim, ale fakt nevím jistě. Díky za odpovědi a vše nej do nového roku.
mjb	Neděle, 30. prosince 2018 - 20:02:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 4-2018	Jde o zárodek Maloměřic. A když se již hovoří o zahájení dopravy na nové Tišnovce, existuje i delší, méně sestříhaná verze tohoto filmu z roku 1953. Není někde k dispozici, klidně i za úplatu? Děkuji.
Kuřil_p	Neděle, 30. prosince 2018 - 22:30:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2421 Registrován: 9-2009	Honza_-_St.: V pozadí jsou vidět komíny Královopolské strojírny. Jedná se o zastávku v Maloměřicích. Zde jsou vidět patrně i objekty, které jsou vidět ve filmu. Také druhý den v pondělí vyšel o otevření tratě článek v tehdejším Rudém právu.
mjb	Neděle, 30. prosince 2018 - 22:42:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5 Registrován: 4-2018	Ano, v tuto dobu již stál podchod a kryté vstupy na nástupiště, která ale zůstala nedokončena. A v pozadí jsou komíny maloměřické cementárny, ne KPS.
Kuřil_p	Neděle, 30. prosince 2018 - 23:33:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2422 Registrován: 9-2009	Jsem ze Sokolova, takže nemám takový přehled o Brnu, ale na záběru je lokomotiva postavena od Brna. Cementárna je na opačné straně nebo se mýlím? Já tu Královopolskou určoval dle této fotografie.
mjb	Pondělí, 31. prosince 2018 - 07:01:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6 Registrován: 4-2018	Máte pravdu, cementárna je opačným (severním) směrem a na záběrech se vůbec neukáže, ale Královopolská je za kopcem a odtud nemůže být vidět. Na tomto záběru jsou v dálce komíny Zbrojovky a možná i teplárny.
dědek_hank	Pondělí, 31. prosince 2018 - 09:01:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 937 Registrován: 7-2017	mjb: "Máte pravdu, cementárna je opačným (severním) směrem a na záběrech se vůbec neukáže, ale Královopolská je za kopcem a odtud nemůže být vidět. Na tomto záběru jsou v dálce komíny Zbrojovky a možná i teplárny." Teplárny? Tím myslíš (tehdejší) plynárnu na Špitálkách? V těch dobách byly v tom prostoru i další komíny (Bytex, Mosilana, Šmeralky). Otázka je, co z toho mohlo být vidět až z Majlonta.
Tempotaxi	Pondělí, 31. prosince 2018 - 10:40:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3152 Registrován: 7-2006	Mně zase zajímá, co lokomotiva táhne. První bude služební vůz asi německého původu. Třetí vůz je asi jídelní vůz zase německého původu, který bude natřen v krémově modrém nátěru. ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
zeuke	Pondělí, 31. prosince 2018 - 11:50:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1797 Registrován: 7-2017	ano,to zajímá i mě...a jistě i JameseC!
Alf	Pondělí, 31. prosince 2018 - 12:15:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7416 Registrován: 9-2003	Ještě jen drobnost k transmisním dílnám..Možná jedinou a plně funkční a s pohonem parním strojem můžete vidět zatím cca 2x za rok v Muzeu starých strojů v Žamberku..kde se mimo jiné opravují i parní lokomotivy a různé další samohyby..Den otevřených dveří bývá na jaře a na podzim a rozhodně stojí za to.. ..pořádná mašina má kotel a komín..
mjb	Pondělí, 31. prosince 2018 - 15:22:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7 Registrován: 4-2018	A já k brněnským komínům: při pohledu k jihu jsme tehdy mohli vidět zbrojovácké komíny (nejsevernější a nejvíc vpravo byla bývalá Briessova sladovna) a za nimi v zákrytu opravdu průmyslovou zónu Cejl-Radlas-Špitálka. Nejvyšší komíny měla určitě teplárna Špitálka (již stál i komín nového provozu 100 bar) a z našeho pohledu od severu před ní stojící plynárna, ryze teoreticky by tam mohl být stín plynojemu.
Honza_-_St.	Pondělí, 31. prosince 2018 - 16:27:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 84 Registrován: 8-2017	Díky za odpovědi. Každopádně v kontextu té reportáže mě udivuje, jak provizorně byla ta trať postavená, nejspíš protože ji chtěli zprovoznit co nejrychleji. A zdaleka nešlo jen o notoricky známé jednokolejné úseky (které byly navíc zdvoukolejněny během dalších pěti let) nebo telefoniku. Koneckonců mnou zmíněné nádraží v Kuřimi prý dostalo perony a podchod až v roce 1956, a bezpečně nebylo jediné, natož poslední. Osobně bych řekl, že vzhledem k tomu, že přístřešky na nově zprovozněné trati byly buď z betonu nebo ze dřeva, to vypadá, že i v Králově Poli, Čebíně, Tišnově, nebo Žďáru postavili nástupiště, přístřešky a podchody až ve druhé polovině 50. nebo 1. polovině 60. let (o Židenicích nemluvě, tam k tomu bezpečně došlo až na přelomu 50. a 60. let).
dědek_hank	Pondělí, 31. prosince 2018 - 18:20:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 939 Registrován: 7-2017	Alf: "Ještě jen drobnost k transmisním dílnám..Možná jedinou a plně funkční a s pohonem parním strojem můžete vidět zatím cca 2x za rok v Muzeu starých strojů v Žamberku..kde se mimo jiné opravují i parní lokomotivy a různé další samohyby..Den otevřených dveří bývá na jaře a na podzim a rozhodně stojí za to.. " Plně funkční a běžně provozovaný pohon transmisí je v živém sklářském muzeu v Harrachově. Transmisi ovšem nepohání parní stroj, ale vodní kolo. Transmise slouží k pohonu sklářských brusů.
Mořepetr	Pondělí, 31. prosince 2018 - 19:21:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3338 Registrován: 3-2006	Funkční transmise jsou i na hamru v Dobřívě, bohužel se ale teď opravuje. Je možné se tam každoročně dovézt Hamerník expresem.
Josefj	Pondělí, 31. prosince 2018 - 19:56:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 238 Registrován: 10-2007	Děkuji všem za reakce na můj dotaz z 22.12. a omlouvám se, že se k nim ozývám se zpožděním.
Petr165	Pondělí, 31. prosince 2018 - 21:30:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 881 Registrován: 7-2009	Žamberk i Dobřív (t.č. památka v dlouhodobé rekonstrukci) znám osobně. A dalším profláklým rájem transmisí je sklárna Novosad v Harrachově. Po exkurzi v brusírně doporučuji pivovar v prvním patře. Jen při mé návštěvě v půlce listopadu tam byla, myslím, minimálně půlka Prahy... Kde by se taky tak lacině pražák na**al ??? Cestou zpátky doporučuji zastávku v pivovarech Prdek a Příchovice :-)
Petr165	Pondělí, 31. prosince 2018 - 21:32:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 882 Registrován: 7-2009	Fotky jsem chtěl připojit. Jenže si naserte, když je potřeba je zmenšit a upravit :-) Všem rozumným rád a obratem pošlu mailem...

Přejít z archivu 2018 do aktuální diskuse

diskuse | titulní strana | tiráž | nahoru