Diskuse » Archiv 2019 » Autobusy a trolejbusy » Trolejbusy v Brně » Archiv diskuse Trolejbusy v Brně do 26. 11. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Trolejbusy v Brně do 26. 11. 2019dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 122 Registrován: 9-2005 |
Janatak: "Obouchaný botky, blbě sjetý uhlíky asi nikdo řešit nebude, krom tedy vás mechošů, protože tady jsou náklady na materiál řádově nižší než s bičem stát nad projektantem, případě nad bandou drátařů, aby to kua stavěli kvalitně." I kdyby to projektant zmrvil, dráťáci mohou ledacos zachránit. V tomto případě je ale u fotky č.7 vidět, jak je špatně postavená. Ona vůbec celá montáž je docela zvláštní. Škoda, že není teleport, já bych si tam ty hodiny pozorování klidně odstál. Ono nejdřív namontovat svorky a pak tam montovat trolej u výhybek, není úplně ideál. Když se ještě připočte to kotvení-nekotvení výhybek, dopadne to tak, jak je vidět u obloukových svorek. Vnitřní stopa je celá hnutá do smyčky. Já se pořád snažím pochopit, co je vede k montáži těch dvojpřevesů a to lpění na těch pevných svorkách. Přijde mi to, že si tím jen přidělávají práci, obzvláště, když tam byly jednoduché převěsy s připravenými izolátory pro oblouk. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1622 Registrován: 10-2010 |
Vzato legislativně úpravy trolejového vedení nemají s procesem stanovení dopravního značení nic společného. Nicméně, projednání veškerých místních úprav dopravního značení se koná za účasti zástupce DP, takže DP o změnách předem ví a nic nebrání se na změny dopravního značení předem připravit a trolejové vedení si upravit dle potřeby v návaznosti na dopravní značení. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7 Registrován: 10-2019 |
tohan: "Ještě pro doplnění všem zainteresovaným - zde je odkaz na VŘ na zhotovitele, můžete si projektovou dokumentaci přímo stáhnout. Jsou to první dva soubory Příloha č. 1 ZD.part1 a part2. Stavební část E, SO 11." cože??!! to dělalo Elektroline?? podle jejich stránek montují v skoro po celé republice, třea nádraží v Plzni vypadá pěkně, tolik se tam toho kříží. proč je tady z toho v Brně taková prasečina?? ty výkersy jsem videl, ale podle fotek nevypadá, že by se tím někdo řídil. co je teda na tom projektu špatně?? zkusím si ho nastuodvat trochu blíž. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5979 Registrován: 6-2005 |
A co verze, že projekt je dobře, ale pro někoho je to jen kus papíru, kterým si vytírá ? S projektantem Líšně je velice dobrá domluva a ví co dělá. Že dráteníci u Vás na DP jsou diletanti je věc, kterou ale projektant neovlivní.
Makrelu neumeješ.
|
-OndraS
|
|
Neregistrovaný host |
Tohan: tak musím uznat, to co jsem viděl já, je pouze mobilní fotka projektu rozkliknutého na nějaké obrazovce. Když se na ni podívám blíž, tak musím uznat že výhybky jsou asi navrženy správně, tj. Y. V tom případě, KDE je ta chyba, že na drátech visí něco jiného, tedy ani ne tak ty výhybky který jsou šejdrem už teď, ale i jiné převěsy než jsou v tom projektovým obbrázku atd. Přeci musí existovat i nějaký stavební dozor? |
Phd
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 735 Registrován: 2-2007 |
Janatak, -OndraS, Storm_ice: Nevím, do jaké míry by se měla realizace projektu držet. Ať už jde o provedení nebo o materiál. Ale podle mě to nemůže být stoprocentní, protože materiál navržený projektantem nemusí být v tu dobu k dispozici a co se týká provedení, nikdo není schopen předem určit, kde ten stožár bude stát, protože se v zemi může objevit nezaměřená kanalizace. Nestává se to často, ale stává se to. Stožár musí být jinde a tím pádem už nevycházejí délky lan. Celý ten proces se pokusím předvést na příkladě Severní Terasy v Ústí nad Labem. Byl to administrativně jednoduchý projekt, ale princip je v podstatě stejný. Můj návrh nejdříve vidí kolegové, kteří mi tam pár věcí opraví. Do doby odevzdání ho viděli tři lidé aspoň dvakrát. Celé řešení jsem navíc průběžně konzultoval s pověřenou osobou z DPMÚL, která to taky viděla nejméně dvakrát. To znamená, že dotyčná osoba si řekla nějaké zadání a pak se přesvědčila, zda bylo dodrženo. O dodržování norem snad není nutné psát. DPMÚL s řešením Severní Terasy souhlasilo. A ze studijních důvodů jsem se byl v létě podívat, jak se moje řešení realizuje. Jak jsem už psal, projekt je jedna věc, ale výslednou podobu tomu dají montéři, kteří mají možnost něco změnit, upravit, zlepšit. Montéři měli k dispozici asi 6 kopií mého výkresu a podle něj vyměřovali lana, kříže a výhybky. Bylo tam pár změn, ale to bylo z toho důvodu, že jsem měl asi dva stožáry zaměřené nepřesně. Místo dvou Y-převěsů jsou tedy dva přímé převěsy. Ale výsledek vypadá tak, jak jsem si představoval a s výkresem se shoduje asi na 90 %. Chci tím tedy vyvrátit nějaké zkreslené představy o tom, jak projekt vzniká a co všechno je nutné dodržet. Podoba trolejového vedení na Severní Terase je tedy společným kompromisním řešením projektanta, montérů a pověřené osoby DPMÚL. Můžeme se tady jen hádat o tom, jak velký vliv tyto tři činitelé na výsledek mají. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7625 Registrován: 1-2007 |
Když si otevřu složku trolej a v ní složku PDF, tak tam nic není. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 123 Registrován: 9-2005 |
Mouka: "Když si otevřu složku trolej a v ní složku PDF, tak tam nic není." A stáhl sis obě části? Já stáhnul jednu a nedočkavě hned koukal, ale teprve po stažení druhé části jsem tam měl projekty (nebo obráceně). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7628 Registrován: 1-2007 |
Storm_ice: Mně přišlo, že jsou obě stejné, tak jsem jednu nerozbalil, teď už to mám. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5981 Registrován: 6-2005 |
Když se v Teplicích stavěla Třešňovka, tak přijel ředitel s trolejbusem na zkušební jízdu, prohlédl si výsledek a seřval montéry slovy: "Kde jste to viděli, stavět trať podle projektu." A chlapci do půlnoci předělávali...
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5 Registrován: 11-2019 |
Smyčka Jírova dnes 20.11. odpoledne. Foceno mobilem, omlouvám se za kvalitu. Je to teda "trolejové veledílo" - zvláště pak ta dvojvýhybka... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6 Registrován: 11-2019 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5045 Registrován: 7-2003 |
Njn, co by člověk mohl chtít od firmy Občas Hodím Lopatou, Žádnej Stres a nadomlouvaných dodavatelů..
8bity vseho sveta spojte se .
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 124 Registrován: 9-2005 |
9_tr: "Když se v Teplicích stavěla Třešňovka, tak přijel ředitel s trolejbusem na zkušební jízdu, prohlédl si výsledek a seřval montéry slovy: "Kde jste to viděli, stavět trať podle projektu." A chlapci do půlnoci předělávali..." A mohu se zeptat, kdo a co konkrétně? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5982 Registrován: 6-2005 |
Storm: tak to přesně nevím, jen že měl přijet na zkušební jízdu, viděl jak vypadá trolej, seřval dotyčné a poručil předělat tak, aby see po tom dalo jezdit A kdo je snad jasné, kdo tam prosazuje trolejbus.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 125 Registrován: 9-2005 |
9_tr teď si nejsem jistý, jestli se bavíme o roce 1995 nebo loňském, kdy se to předělávalo. To by mě pak napadlo několik jmen. Trochu mě zaráží to "nestavět" trať podle projektu. Škoda, že to není konkrétnější, docela by mě ten příběh zajímal |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5983 Registrován: 6-2005 |
1995- no že prostě se trolej natáhne tak, aby se po tom dalo jezdit. Prakticky to, co jmenoval Phd. Až při stavbě zjistíš, že některé řešení nemusí být úplně optimální a tak se přizpůsobíš. Jinak rozneseš oblouk, jiné svorky, atd. Samozřejmě se nebavíme o sloupech, ty mají mnohem přísnější výstavbu (číslo pozemku atd.) Jinak s napětím čekám na výsledek Jírovy, ale už teď to fakt vypadá šíleně.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 126 Registrován: 9-2005 |
Phd Tak záleží, jak jsou postavené smlouvy. Jestli je již dopředu dáno, kdo to bude dělat a jaký si zvolí používaný materiál. U té SV na fotce č.7 to není ani projektem ani materiálem, prostě to špatně uložili a nechali to tak. Podle nových fotek je pak vidět i zprasený kříž apod. Pokud s tím někdo nemá tolik zkušeností, tak to pak dopadá takhle. Možná by v Brně měli zaplatit dráťákům nějaké školení, i kdyby se jen měli koukat, jak se ty tahové výhybky staví. Nevím, nakolik to má Esko podobné s Elektrolinem, ale určitě by ty zkušenosti mohli při montáži využít. V Ústí to ale montoval především Elektroline, v Brně předpokládám, že na to tak max koukali, pokud z toho rovnou neoslepli |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 51 Registrován: 8-2005 |
Původně bylo zamýšleno, že trať i vybudeuje Elektroline (myšleno trolejové vedení), jenže nabídlo vysokou cenu, tak se to dalo dělat dle ceny jiné firmě, pro kterou to dělá podniková parta hic. Je to opravdu těžké jim ukazovat, to je špatně, tohle je špatně. To by jim člověk musel říct i to "B", jak to má být. Ovšem oni přece jediní v Brně ví, jak se dělá trolejové vedení. Opravdu si myslím, že parta hic neví, jak se instaluje tahové vedení. V pátek dopoledne by měla být zkušební jízda, tak uvidíme jak se jim to (ne)povedlo. |
Phd
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 736 Registrován: 2-2007 |
9_tr: Tak to pan ředitel asi neviděl kvalitní projektanty . MRMR: Za fotky se neomlouvej, kvalita bohatě dostačuje a je na nich vidět vše, co je potřeba. Předpokládám, že je to pořád ve fázi, kdy se na tom ještě pracuje, takže tam snad doplní ta kotevní lana na výhybky a nosné sítě. Ale ten kříž na první rozjezdové výhybce se už asi zachránit nedá. Ta výhybka by se srovnala, kdyby tam doplnili tu pravou kotvu. K té dvojvýhybce nemám co říct. Storm_ice: Smlouvy? Měl jsem dojem, že se bude stavět z materiálu, který je v tom seznamu. Jsou to ty dva Excely, které sis stáhnul. Sedlo: Jak víš, že to měl stavět Elektroline? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 134 Registrován: 7-2015 |
Tak linky v Líšni už máme oficiálně podle předpokladu, akorát ta 202 co "přece musí zůstat" kvůli Podolí nějak nezůstala. |
Starej
|
|
Neregistrovaný host |
Pro spojení mezi zastávkami Stará osada – Rotreklova nebo Bartákova doporučujeme využít spoje linek 25 a 26, vedené dle jízdního řádu přes Starou osadu. V době, kdy tyto linky Starou osadu vynechávají, je možné využít přestup mezi zastávkami Novolíšeňská – Vlkova (na linku 55) nebo přestup v zastávce Čejkovická (na linku 78, je nutné využít vždy zastávku v protisměru). Přestup z Novolíšeňské na Vlkovou je snem každého cestujícího. Za tuto radu bych se styděl. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 135 Registrován: 7-2015 |
Pro spojení mezi zastávkami Stará osada – Rotreklova nebo Bartákova doporučujeme využít spoje linek 25 a 26, vedené dle jízdního řádu přes Starou osadu. Taky skvělá rada, když dnes jede za celej den 6 spojů 25 a 13 spojů 26 a všechny tak v 5 ráno nebo po 18 večer... Nepředpokládám, že by se to nějak moc měnilo. |
Mauricio
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9297 Registrován: 4-2005 |
akorát ta 202 co "přece musí zůstat" kvůli Podolí nějak nezůstala. Tak to místním nevyšlo, no. Za mne dobře, ta 202 byl strašnej vopruz, jezdit to třeba na takové 15105 celej den (nebo na 15101 celý dopoledne). Navíc smysl a přínos těch vložených spojů jedoucích jen po Brně nebyl žádnej. Přestup z Novolíšeňské na Vlkovou je snem každého cestujícího. Za tuto radu bych se styděl. Hmmm, takže to máme přecházení čtyřproudovky, tramvajové trati, pak do kopce kolem prodejce neznačkových aut z Francie, přes silnici, přes parkoviště a jsem tam. Případně v opačném směru. Hrubým odhadem tak 5min pro zdravého jedince, a to ještě v případě, že se mu bude chtít. Zeměplaz obecný tohle nedá pod 15min. To je bezva rada, zejména v případě, že pak stejně budeš čekat 20 minut, než něco přijede |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5046 Registrován: 7-2003 |
Si říkám, co je hořší. Jestli a-78 okolo vinohrad, nebo kdyby zajela na Novošílenskou a a přes smyčku nabrala lidi..
8bity vseho sveta spojte se .
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 136 Registrován: 7-2015 |
Nebo 58 závlekem (nebo postavit tu propojku) přes Novolíšeňskou. Rotreklova/Bartákova - Stará osada a Stará Líšeň - 8/25,26. Jako jde to už teď, ale přestup Novolíšeňská-Zetor, silnice to je podobný jako Novolíšeňská-Vlkova... Navíc by odpadlo blbý odbočení doleva u Lidlu. |
Starej
|
|
Neregistrovaný host |
Troufne si někdo odhadnout, zda na lince 55 budou stačit krátké autobusy? Pokud už tedy nebylo řečeno, že budou jezdit ty dlouhé. Když si rychle uvědomím, kudy to bude projíždět, tak o tom mám pochybnosti. V létě při cestách do Mariánského údolí to stačit nebude. Tím jsem si jistý. Při těchto úvahách mě ještě napadá, jak je to s jízdou do kopce Urbanwayů 18M, nebo co to je za typ. Při letní výluce na lince 8 měly tyto autobusy trochu problém vyjet téměř jakýkoliv kopec v Líšni. |
Mauricio
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9298 Registrován: 4-2005 |
Už tam nějakej ten pátek nebydlím, tak nedokážu ouplně odpovědět, ale 55/78 byly zralý na kloubáky už tak 5 let zpět... A nemyslím, že se něco změnilo. Bavíme se pochopitelně o kloubácích v běžném intervalu, nikoliv, jak má DP ve zvyku, nasazením kloubáků zdvojnásobit intervaly, to by pak ani svěcená voda nepomohla |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5047 Registrován: 7-2003 |
Urban na a-78 byla zoufalost.. Tam má problém aj plynový sólo.. A obzvlášť vtipný to je ve slatině u kruháče . Kór když tam je fronta . Než se rozjede, tak je po místu..
8bity vseho sveta spojte se .
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 961 Registrován: 2-2007 |
Kór když tam je fronta . Než se rozjede, tak je po místu.. A to je přesně největší problém kloubových Urbanů, nějakou pomalou jízdu do kopce vem čert, ale rozjezdy do křižovatek (odbočení vlevo) atd, to řidičům opravdu nezávidím, řekl bych, že část zpoždění u těchto vozů vznikne právě kvůli pomalé reakci vozidla. Zažil jsem řidiče, který před každým rozjezdem vozidla vypínal klimatizaci... to je vozidlo 21. století Na rychlé rozjezdy a průjezdy křižovatkami by trolejbusy měly mít výhodu, jenže to by muselo trolejové vedení vypadat jinak... Jsem hodně zvědavý, jak rychle se bude jezdit na ostřejších místech na nové trati do Líšně (Příspěvek byl editován uživatelem Jenda.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9369 Registrován: 9-2004 |
Jsem hodně zvědavý, jak rychle se bude jezdit na ostřejších místech na nové trati do Líšně [happy] No, na prodloužené trati ostřejší místa nejsou. A na rovině to snad padat nebude... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5048 Registrován: 7-2003 |
Tr SORka už na Jírove..
8bity vseho sveta spojte se .
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7 Registrován: 11-2019 |
Přidám "trolejový" stav smyčky Jírova dnes dopoledne 22.11. Ta první rozjezdová a dvojvýhybka...darmo mluvit |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8 Registrován: 11-2019 |
pokračování |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1923 Registrován: 4-2005 |
...jsi říkal, že jsi v Brně pracovně. Nevěděl jsem, že kongres probíhá na Jírové😀 Ale dokumentace příkladná:-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 502 Registrován: 12-2006 |
Jako že to už upravovali jo, po průjezdu prvního trolejbusu. Já bych to snad udělal líp, i když jsem to nikdy nedělal. Fotka č. 1 v příspěvku č. 8 MRMR, to je fakt strašný. Pokud nemají dráteníci na metr, mají si uříznout aspoň kus klacku jako měrku, aby udrželi rozteče drátů.... (Příspěvek byl editován uživatelem izidor.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1335 Registrován: 5-2009 |
Kdo ty trojele natahoval? |
Loesch
|
|
Neregistrovaný host |
Izidor: "Jako že to už upravovali jo, po průjezdu prvního trolejbusu. Já bych to snad udělal líp, i když jsem to nikdy nedělal. Fotka č. 1 v příspěvku č. 8 MRMR, to je fakt strašný. Pokud nemají dráteníci na metr, mají si uříznout aspoň kus klacku jako měrku, aby udrželi rozteče drátů.... (Příspěvek byl editován uživatelem izidor.)" Toto místo asi dnes dopoledne předělávali. Nebo to tak alespoň z dálky vypadalo. |
-OndraS
|
|
Neregistrovaný host |
Sběračovidea z páteční ověřovací jízdy na Jírovu. Vůz 3619, první video je vůbec první jízda směrem nahoru, rychlost 15km/h. http://youtu.be/7rABwvdzlJ8 Druhá následující jízda, vmax, nejvíce asi 64km/h. http://youtu.be/YH0tL8I6MpY |
Phd
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 737 Registrován: 2-2007 |
Loesch: Byl jsem se tam taky podívat a mírně se to zlepšilo. Ale výhybka 172 má pořád nakřivo kříž a navíc je zprava špatně ukotvená. -OndraS: Zdá se mi to nebo je pravý sběrač kloubem nahoru? A co mělo znamenat to jiskření při průjezdu děličem? Předpokládám, že nejvyšší rychlosti bylo dosaženo na rovině. Jak rychle jsi jel z Bartákovy na Rotreklovu? Jinak v čase 0:56 druhého videa je vidět první prudký náraz botky na trolej a na následující obloukové svorce další. Šlo vidět i to zajiskření. Je to způsobeno tím, že byly použity krátké obloukové svorky, které jsou tuhé a nemají vůli se ohnout v potřebném úhlu. Zvlášť pro tuto rychlost, když je zde povoleno 70 km/h a trolejbus může 65 km/h. Za svorkou je na troleji lom, botka bude trolej hoblovat čím dál víc a za pár let ji můžete vyměnit. Pokud chcete po trati jezdit touto rychlostí, měly tam být delší svorky, které se oblouku přizpůsobí a zajistí tečný, čili plynulý přechod z roviny do oblouku bez lomu. Existuje nějaký racionální důvod, proč tam nejsou delší obloukové svorky? Jinak je hezky vidět, jak svižně trolejbus do kopců jede . Pokud jsem to dobře počítal, z Novolíšeňské na Jírovu to trvalo asi 2 minuty. Skoro jako autem. O tom se autobusům ani nesnilo. Prodloužení trati na Jírovu byla správná věc. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5049 Registrován: 7-2003 |
No v prvním videu je krásně vidět ty vlny a zlomy na drátech na vnější smyčce.. A to jiskření při rychlé jízdě je dost často.
8bity vseho sveta spojte se .
|
-OndraS
|
|
Neregistrovaný host |
To zajiskření za sekčâkem při první pomalé jízdě je plánované vjetí do vypnutého úseku, ktery následně zapli. Nevim proč to tak bylo naplánovano, ale nebyla to závada. Sekčák je diodový. Faje jsou normální zahnutý Faiveley. Při té rychlé jízdě jsou zřejmé ty nárazy v obloucích, v jednom případě je vidět skoro i vypadení. Jiskření na napínacích plechách je údajně normální, prý se to ojezdí. No nevim. Znamenalo to každopádně v obou připadech výpadek trakčního měniče. Plna jízda a takový odskok se výzbroji opravdu nelíbil. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5050 Registrován: 7-2003 |
A pak se člověk podíva na videa odjinud, třeba Szeged 2011, kde to se to jezdí úplně jinak a v klidu .. Třebas https://www.youtube.com/watch?v=JO9ftQGkFBc
8bity vseho sveta spojte se .
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 142 Registrován: 1-2013 |
Phd: Měl jsem za to, že čím delší svorka, tím je sběrač náchylnější k vypadnutí. Nemáš prosím typ na nějakou odbornou literaturu,kde se dá více o konstrukci trolejového vedení najít? |
Phd
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 738 Registrován: 2-2007 |
johndj: Co tě k téhle myšlence vedlo? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5986 Registrován: 6-2005 |
Johndj: bohužel, odborná literatura není.
Makrelu neumeješ.
|
Phd
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 739 Registrován: 2-2007 |
johndj: Odborná literatura k trolejovému a vůbec k trakčnímu vedení samozřejmě je, ale již pokročilého data. Posílám odkazy na Národní technickou knihovnu. Ale zajímalo by mě, co tě vedlo k myšlence, že čím je delší svorka, tím je vypadnutí botky náchylnější. Můžeš to nějak rozvést? https://vufind.techlib.cz/Record/000222423 https://vufind.techlib.cz/Record/000241748 https://vufind.techlib.cz/Record/000486797 https://vufind.techlib.cz/Record/000074024 https://vufind.techlib.cz/Record/000040701 https://vufind.techlib.cz/Record/000245334 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5987 Registrován: 6-2005 |
Ta svorka mne též zajímá. Phd: ale tato literatura moc nebere v potaz systém K-M. Mám jedna skripta, ale nejsou moc použitelná. Ano, úhel, zatížení, atd lze vypočítat. K těmto výpočtům ale stačí základy fyziky. Nikde ale nejsou popsány zásady jak dobře projektovat, jak má vést trolej nad vozovkou, jak ji správně montovat, atd. To je třeba řešit. Jak to vypadá, tak již brzo budu moci v praxi otestovat to, co tu pořád kdákám. Jak byly sebrané spisy "Kterak som vozil Oslo", tak bude "kterak jsem se pokoušel nespáchat sebevraždu 20 různými způsoby a hrál si s drátky.
Makrelu neumeješ.
|
Phd
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 740 Registrován: 2-2007 |
9_tr: Nad tím není třeba dlouho hloubat. Zkuste mezi dlaněmi ohnout dvoumetrovou tyč a pak půlmetrovou. Co se ohne víc? Je fakt, že o projektování tam není ani slovo, na to jsou potřeba praktické zkušenosti z provozu a propracovat se vzájemnou kooperací s trolejbusáky, tramvajáky, montéry a údržbáři ke zdravému rozumu. I když jsem se o troleje zajímal dávno před svým zaměstnáním, zdaleka jsem nevěděl všechno. Podle mě se tyto publikace snaží být co nejvíce obecné, i když tam jsou zmínění jen pro ukázku někteří výrobci. Připravuju takovou příručku projektanta, ale bude na tom hromada práce. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5988 Registrován: 6-2005 |
Phd: ale neee, ja myslel jak na to přišel johndj. Svorku už jsem několikrát držel v ruce, nepotřebuji to zkoušet s tyčí A před dávnými dobami, když K-report začínal, tak jsem měl dojem, že si my, nadšenci se společným zájmem, zde tykáme.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 143 Registrován: 1-2013 |
Phd: Děkuji za odkazy. Vycházel jsem z předpokladu, že svorky se dávají do oblouku a jsou v určitých úhlech, tedy čím delší svorka, tím delší oblouk a větší odstředivá síla působící na sběrač. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5989 Registrován: 6-2005 |
Svorky s určeným obloukem se dnes už nedělají. Dnes mají různou délku a počet úchytů, kdy je zásada nepřekročit 10° na každý závěs svorky. Proto i délka svorky napovídá pro jaký úhel je vhodná. Ale pořád při správném navržení, tak by se botka neměla dotýkat svorky a vždy držet jen na drátu. Mezi svorkou a vaničkou je tak mezera.
Makrelu neumeješ.
|
Phd
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 741 Registrován: 2-2007 |
9_tr: Dojem máš správný, ale tohle bylo vykání více osobám. Taky jsem nepsal, abys to zkoušel ty sám, ale oba dva. johndj: Když se podíváš na katalog Elektroline nebo Eska nebo jiných výrobců trakčních armatur, třeba i zahraničních, tak tam najdeš sestavy pro určité rozpětí úhlů, pro které jsou svorky různých délek určeny. Reálně je to tak, že čím delší svorka, tím líp. Je to hlavně vidět na tom videu při rychlé jízdě, jak botka po opuštění svorky kmitá. Delší svorka zaručí plynulý přechod mezi rovinou a obloukem přechodnicí, skoro jako na kolejnici. Není to ale tak, že i na velmi malý úhel použiju tu nejdelší svorku. Je třeba uvážit, kdy je delší svorka zbytečná. Rozhodně existuje závislost mezi délkou svorky a rychlostí, ale nevím, jestli na to existuje nějaký exaktní výpočet. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1744 Registrován: 5-2007 |
Dneska v rádiu poudali, že od soboty 30. až nahoru naostro i se substrátem... Pravda?? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 137 Registrován: 8-2017 |
Přeruším debatu o trolejovém vedení dotazem: Jak tu byla diskuze o tom Údolíčku - jak to s tou zastávkou bylo úplně v začátku - v letech 1987 až 89? Já osobně pamatuju zastávku směrem na Vinohrady až v první polovině 90. let (jen nevím, jestli se jmenovala Údolíček nebo Svatoplukova). Tenkrát byla umístěná asi nejlíp (mezi Skaunicovou a Komprdovou), jenže ke konci roku 94 se kvůli 145-ce udělala ze spodní Rokytovy trolejová pavučina a zastávka se posunula ke garážím. Ale jak to bylo ještě v 80. letech? Osobně si to nemůžu pamatovat, ale myslím, že směrem nahoru mezi Starou Osadou a původní zastávkou Akátky nebylo nic.
Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 138 Registrován: 8-2017 |
Jarda krapas: Taky jsem slyšel. A 55 pojede přes Noskovu.
Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5990 Registrován: 6-2005 |
Když už se tak bavíme, nemá někdo nákres jak byla trolej na Pálavském náměstí před předěláním do současné podoby?
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7636 Registrován: 1-2007 |
9_tr: Nákresy ne, ale něco je vidět na StreetWiev. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 137 Registrován: 7-2015 |
Tak už máme i jízdní řády... Kromě úzké špičky 55 a 78 v intervalu 20 minut. Na Houbalově a Vlkově budou určitě nadšení, když jim tam bude jezdit půlka spojů. A nejen tam... A opravdu se tohle prezentuje jako zlepšení? |
Starej
|
|
Neregistrovaný host |
Zrovna jsem chtěl napsat, že jsou nové jízdní řády. Pokud se dívám dobře, tak 25/26 nejede přes Starou osadu ve všední dny od 5:46 do 19:02. Přesně, jak se čekalo. |