| Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Elektrizace tratí » Archiv diskuse Elektrizace tratí do 21. 01. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 21. 01. 2019dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1195 Registrován: 7-2017 |
Honza_st: Ta „perspektivnost“ 3 kV se ukázala tak moc, že Frantíci i Italové se „poníženě“ obrátili k 25 kV AC pro stavbu VRT. ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8577 Registrován: 5-2007 |
Honza_-_St.: Málo si všímate. Je málo vecí, na ktorých vznikol poslednou dobou konsenzus tak široký, ako je koniec 3kV. Tam sú už, čo si z vjadrení všímam, za viacmenej všetci. SŽDC, dopravcovia, MD,... Ešte chvíľu, a možno sa dostaneme aj do stavu, že zmena napäťovej sústavy bude priechodná aj ako samostatná stavba. Dokonca aj do takého cancu, ako posledná etapa modernizácie trate Týniště/O - Solnice sa napísalo rovno 25kV a nikto ani okom nemrkol. Len konštatujem, nediskutujem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4805 Registrován: 3-2004 |
Bojoval bych proti tomu, aby se tady zbytečně začalo drátovat druhou napájecí soustavou, což přinese (a přineslo) jen problémy. Jen spekulace: Kdyby se v té době už dál nerozšiřovala DC soustava a stavělo jen AC mohl být přechod na AC dokončen modernizací 1. koridoru v 90. letech. ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") PS. Rozhodnutí o konečné podobě AC soustavy padlo v roce 1960[1], zatímco DC trakce na prvním hlavním tahu byla plně dokončena až roce 1961. [2] [1] http://spz.logout.cz/vozidla/230/230.php [2] http://spz.logout.cz/infra/50let-pha-ct.html (Příspěvek byl editován uživatelem honzasl.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7026 Registrován: 8-2007 
|
Jo fíra z vedoucí lokomotivy informuje strojvedoucí dalších hnacích vozidel.Hlavně se to využívalo v době,kdy se vždy stahovalo na spojkách z 1. do 2. koleje.Dnes je stahovaček mnohem míň. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5898 Registrován: 9-2011 
|
Mimochodem, v 50. letech bych rozhodně nebojoval proti elektrizaci, Post pugnam... Já bych řekl, že byste tak bojoval, protože to je přesně váš styl. Vyzdvihovat staré a neperspektivní a vymezovat se proti novému, i když je jasně prokázána jeho efektivita. Za dalších 50 let, až to tu všechno bude střídavé, bude nějaké vaše alter ego zuřivě trvat na tom, že dnes by rozhodně proti konverzi nebojovalo ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") Ale klidně štěkejte, konverzní karavana potáhne dál. ("Vysmívá se příkladům s dvojcifernými sčítanci")
Všichni jste volové. Servít
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 680 Registrován: 7-2017 |
A jak, když vysílačky nebyly nebo to byly nespolehlivá chrastítka. Houkačkou? Jestli teda jezdily postrky nebo jen přípřeže. (Příspěvek byl editován uživatelem mot.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2551 Registrován: 5-2008 
|
mot: takhle strojvedoucí mají poznání tratě a ví kde a kdy musí stahovat. Tratě , kde je povolené postrk jsou uveedeny v tabulce 2 TTP příslušné tratě, dále je uvedený v "Plánu řazení nákl. vlaků ČD Cargo " , který vlaky mají být sestavený na "postrk"(případně na 2 postrky) . Přípřež se používá v ostatních případech . Pokud vlak , který má mít podle "Plánu řazení" postrk a je tam vůz nebo zásilka u nichž je postrk zakázán , musí se zákaz postrku , uvést v "rozboru" vlaku , ještě před odjezdem vlaku z výchozí (nácestné stanice) .
Don Parmezano
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5899 Registrován: 9-2011
|
když vysílačky nebyly nebo to byly nespolehlivá chrastítka. Houkačkou? Jestli teda jezdily postrky nebo jen přípřeže. Samozřejmě že jezdily postrky. A řešení stahovaček? Seznání tratě plus trocha pozornosti. Když je očekávána podmíněná stahovačka, tak postrkovej fíra víc kouká po budíkách, aby viděl, jestli vlakovej tahá durch nebo shazuje. Když shazuje, tak se chystá shodit taky. A situace, že se to rozsvítí zrovna mezi vlakovou a postrkovou? Malá pravděpodobnost plus "provozní riziko".
Všichni jste volové. Servít
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18227 Registrován: 5-2002 
|
HSt: RŽOD To je čo za skratka, Kefalín...? |
|
balik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2420 Registrován: 11-2002 
|
micek: Na východě Prahy je občas slyšet Brody a Choťovice, že si svítící stahovačky hlásí přímo na VOSce na 12. kanálu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 95 Registrován: 8-2017 |
Honzasl: Mnohem lepší by bylo, kdyby se drželi té jedné soustavy a tou dál elektrizovali celé Československo. Takové experimenty jsou vhodné jen u takových kolosů jako SSSR nebo USA. Aleš: U nás ne. U nás potáhnou dál akorát blbý kecy fanatiků, co ji podporují. Stejně jako u podobného nesmyslu - přesunu brněnského hlavního nádraží, které bohudíky stále zůstává, kde je (bohužel ho ale taky dodnes nikdo nezkapacitnil). Hajnej: "Rychlá železniční osobní doprava", agente Bláho ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1196 Registrován: 7-2017 |
Honza_st: Díky tomu „zbytečnému“ experimentu máme dnes problémy s trakcí jen na severní polovině sítě (jako extrém vizte třeba ledovku). Kdyby tehdy (ČSR) byla technologie na úrovni roku 1950-1960, tak jsme na 25 kV celkově, stejně jako MÁV (tam začali elektrizovat později). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5901 Registrován: 9-2011
|
H.St.: no, uvidíme, jestli tu jsou blbý kecy fanatiků - podporovatelů anebo blbý kecy jednoho fanatika - odpůrce.
Všichni jste volové. Servít
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 398 Registrován: 8-2017 |
Tantin27 1196; Honza - St 95: Principiální problém nastal už někdy po 1. světové kdy se sem z Francie, asi na truc, dotahly usměrňovače na 1.5kV a po 2. světové se jenom zdvojnásobilo napětí. Ono totiž už za C.K. se mohlo elektrifikovat hezky soustavou 16 2/3Hz, návrh, snad od Kolbena, na elektrizaci pražského uzlu byl a mohl být klid. A i kdyby se to dělalo na truc Němcům, to je ale spíš urban legend, tak se mohlo z USA objednat vybavení pro 25Hz systém a jednu z napěťových hladin, které začínají někde na 6.6kV a poměrně časté bylo napětí kolem 11kV. Je ale třeba i uvažovat že si asi v poválečném období netroufl k elektrizační síti, kterou po válce tvořilo jen pár 110kV vedení a zbytek síť 22kV napojit něco jiného než měnírny, které ji zatěžují rovnoměrně. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4806 Registrován: 3-2004 |
Když jsme u těch kdyby: Vzhledem k tomu, že poválečná elektrizace spočívala v převzetí projektu z doby prototektorátu, kde byl výraz "15 kV 16 2/3 Hz" nahrazen výrazem "3 kV jednosm.", stačilo jen nebýt iniciativní, nechat projekt tak jak byl. Pak by ostatně nebylo ani nutné nic nového vyvíjet, stačilo okopírovat to, co už ve Slezku bylo, včetně vozidel. Tedy samozřejmě dřív, než to sověti odvezli.... EDIT: Sakra, K.S. mě předběhl o minutu.... (Příspěvek byl editován uživatelem honzasl.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8571 Registrován: 5-2002 |
ad Tantin_27: Díky tomu „zbytečnému“ experimentu máme dnes problémy s trakcí jen na severní polovině sítě (jako extrém vizte třeba ledovku). Kdyby tehdy (ČSR) byla technologie na úrovni roku 1950-1960, tak jsme na 25 kV celkově, stejně jako MÁV (tam začali elektrizovat později). Nemyslím si, že by Maďaři s eletrizací začínali zrovna pozdě. Začali brzo a dokonce i správným směrem: https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C3%A1lm%C3%A1n_Kand%C3%B3 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5907 Registrován: 9-2011
|
kde byl výraz "15 kV 16 2/3 Hz" nahrazen výrazem "3 kV jednosm.", No, zas tak jednoduché to nebylo ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") . Kdyby se 3kV měnírny stavěly na stejných místech, jako byly navrženy napájecí stanice 15 kV, tak by se toho asi moc nenajezdilo. Vhodný studijní materiál je dokument o plánované drátizaci tratě Žilina-SNV 15 kV za Slovenského štátu a srovnání se současnými pevnými trakč. zařízeními ;-).
Všichni jste volové. Servít
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4808 Registrován: 3-2004 |
Já vím, to byla jen taková nadsázka... Vzhledem k tomu, jak rychle se po válce začalo stavět (na dnešní poměry nepředstavitelné) předpokládám že "stejnosměrné know-how" dodal SSSR - nebo to je ještě od jinud? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5908 Registrován: 9-2011
|
Já bych řekl, že ss know-how tu bylo ještě od Křižíka. Změna z 1500 na 3000 není kvalitativní, jen kvantitativní.
Všichni jste volové. Servít
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18243 Registrován: 5-2002
|
Hsl: nebo to je ještě od jinud? Ještě z Itálie. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5910 Registrován: 9-2011
|
Z Itálie asi ne, ta byla ošklivá kapytalystycká. (a z těch jejich pekáčů, co se sem dostaly po válce, se asi moc know-how nabrat nedalo) Zato v CCCP, tam měly 3000 Voltů té správné barvy!
Všichni jste volové. Servít
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 399 Registrován: 8-2017 |
Aleš Lisek 5910: Taky bych hádal že by to mohlo být částečně domácí provenience, rozhodnutí ano tom že se bude elektrifikovat stejně jako v SSSR ano, ale možná ne tak moc befelem, jako evolučně z 1.5kV. Jak se dívám na wikipedii, tak s vývojem lokomotivy 140 se začalo v roce 1946 a přizvaly se Švýcarské firmy, je možné že podobně to mohlo být i s elektrizací. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 100 Registrován: 8-2017 |
Tak jasně, že v tom hrála významnou roli politika. Už po 1. světové válce nebylo pro čerstvě vzniklé Československo cokoliv z Rakouska či Německa zrovna to nejlepší a nejvhodnější. Místo toho hledali vzor ve Francii, tudíž převzali i jejich soustavu. Po 2. světové válce hrálo roli mnohem víc důvodů, ale jeden z těch hlavních byl samozřejmě ten, že 15 kV AC znamenalo německá soustava, a v té době bylo Německo vpodstatě sprosté slovo (z velké části právem). Jedním z důvodů byla logicky i orientace na Sovětský svaz, ale taky Poláci drátovali 3 kV snad už před válkou, takže to nebyla žádná pitomost. A neméně dobrým důvodem taky bylo, že podstatná část uzlu Praha už byla zatrolejovaná soustavou 1, 5 kV DC, takže stačilo jen přepólovat, a pak bylo možné jezdit s Bobinama i po Praze (kdežto v případě výběru 15 kV AC by museli TV v Praze komplet povyměňovat). Není se čemu divit, že vybrali, jak vybrali. A o nějakých 25 kV 50 Hz v letech 47 až 49, kdy se rozjely přípravy elektrizace a nakonec elektrizace samotná, nemohla být řeč. To byla v té době experimentální soustava s mnoha mouchama a pro praktický provoz naprosto nevhodná. To se změnilo až v půlce 50. let, a to už u nás elektrizace běžela naplno. Jak už bylo psáno výš, Maďaři od meziválečné doby experimentovali s prazvláštní soustavou Kandó (mezi náma bych moc chtěl vidět fotky, popř. rovnou videozáznam, tratí tímhle zadrátovaných a mašin, co na tom jezdily), a nevzdali se jí minimálně do přelomu 50. a 60. let. A Bulhaři rozjeli drátizaci snad až někdy v 70. letech. V obou případech začínali podstatně později (byť je možné, že kdyby jsme dál elektrizovali jen jednou soustavou, tak by si taky vybrali 3 kV, ale to opravdu nejde říct jistě). Ano, 25 kV AC má oproti 3 kV DC nejednu výhodu (ale taky nejednu nevýhodu). Ale to je úplně jedno. Když se jednou rozběhla elektrizace našich železnic soustavou 3 kV, tak se tak mělo drátovat dál. Jakýkoliv experimentování s druhou soustavou, ať je jak chce dobrá, to mohlo jen podělat. A taky podělalo - až do půlky osmdesátých let. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18257 Registrován: 5-2002
|
AL: Z Itálie asi ne, ta byla ošklivá kapytalystycká. To těsně po válce (do 48) až zas tak nevadilo. Pan Š. o tom kdysi něco zmiňoval. HSt: Jakýkoliv experimentování s druhou soustavou, ať je jak chce dobrá, to mohlo jen podělat. A taky podělalo - až do půlky osmdesátých let. Ale prdlajs. Ty zkušenosti, co se získaly z obou trakcí, jsou nic...? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 636 Registrován: 10-2007 
|
Honza_-_St.: zkušenosti a volba na dvě soustavy u nás nejsou naprd. Soustava 25KV má teda oproti 3KV výhody a není jich málo.Např. není třeba tolik napájecích stanic už to je výhoda jak svina.
Autobusem nikdy !Vlakem to je svezení...
Jedině Metal Šmajdalfe |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8586 Registrován: 5-2007 |
Honza_-_St.: Naopak, bolo to prozreteľné rozhodnutie, vďaka ktorému dnes môžeme výrazne rýchlejšie zahájiť proces odchodu sústavy 3kV do histórie. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1190 Registrován: 4-2009 |
Musím se do toho vložit a po X-té panu H. St. opakovaně napsat, že všichni dopravci jsou pro přechod na AC 25kv/Hz. Nemluvě o SŽDC a MD. Tečka. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2009 Registrován: 11-2012 
|
Brý večer. Kurňa borci nevíte, zda teď něco jezdí po té zatrolejované dálnici e-highway poblíž Frankfurtu? Dnes jsem tam byl dvakrát a nic. Jo a nevíte někdo něco víc o tom čtyřfázovém vedení, které zde bylo na fotce ve fotohádankách? Maj ty 4 fáze nějaký technický důvod, nebo se jedná pouze o historický pozůstatek? Něco podobného jsem tam též viděl. Google mi samozřejmě nabízí jen čtyřfázový teambuilding. xD
Kočátko říká, že poctivý analog je lepší než digitální náhražky.
Pohrdám všema, co si nechaj kálet na hlavu jakožto aj těma, kdo jim na tu hlavu kálí... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 103 Registrován: 8-2017 |
Vy jste opravdu všichni hora volů. To jako fakt nechápete, jak to zbrzdilo elektrizaci? Jaký problémy to způsobilo v Kutné Hoře, kde se zbytečně čekalo čtvrt hodiny na další lokomotivu? Jak to odložilo elektrizaci řady spojovacích tratí až do 80. let? Mohlo být zadrátovaných podstatně víc tratí, mohlo se ušetřit spoustu problémů s vyráběním lokomotiv a jednotek speciálně pro druhou soustavu (a vícesystémových by stačilo jen několik málo pro přeshraniční provoz), všechno jeden plus vedle druhýho. Zavedení druhé soustavy bylo stoprocentně špatně a opravdu všechno totálně podělalo, a nesouhlasit s tím může jen fanatik nebo imbecil. Hlavně že se tady nadává mně. Vy jste ti praví fanatici. Vy byste asi začli drátovat střídavinou rovnou po válce, a to bez ohledu na to, že to můžou být prachy vyhozený oknem. Vy by jste nejradši rozjeli stavbu toho bájného hyperloopu, i když vůbec nevíte, jestli to s ním po zprovoznění nedopadne stejně, jako se Springfieldskou jednokolejkou v Simpsonech. Ale stejně máte smůlu. Já se budu smát poslední a vaše vlhké šotosny zůstanou nenaplněny. V Česku aspoň v dohledných desetiletích žádná blbá konverze nebude. Tečka. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5 Registrován: 1-2018 |
Nedávno jsem hledal nějaké články k tématu "proč 15kV 16,33Hz". A našel jsem tento článek kde jsou celekm hezky shrnuty všechny klady a zápory AD a DC napájení. Stejnosměrná nebo střídavá |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1208 Registrován: 7-2017 |
Honza_St: Odložení elektrizací bylo spíš z ekonomických (viz stav tratí a vývoj Vmax lokomotiv od 350 (160) -> 363 (120) … ), než technických důvodů (jak jistě víte, řada 363 už v 80. letech fyzicky jezdila a existovala). Ono elektrizace 3 kV je mnohem dražší než 25 kV (počet měníren EDIT: … a ostatní zařízení při potřebě provozovat hnací vozidla s výkonem 6 MW /EDIT), ale to jistě víte a jen to pomíjíte. (Příspěvek byl editován uživatelem Tantin27.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 401 Registrován: 8-2017 |
Pavel Večeřa 2009: Čtyřfázový proud nedává fyzikálně moc smysl, to "čtyřfzové" vedení bude spíš dvojité vedení 110kV 16 2/3 Hz. Na E-Highways není asi zatím moc vozidel v běžném provozu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8590 Registrován: 5-2007 |
Honza_-_St.: A nebolo to tak, že už v okamihu, keď sa rozhodovalo o tom 25kV, začalo niekomu dochádzať, že 3kV sústava má svoje limity a že sa jej už v tej dobe podozrivo blížili? Alebo že už vtedy bola jasná vízia dvojsystémových lokomotív (treba si uvedomiť, že vtedajšia striedavá lokomotíva v sebe obsahovala defakto celú jednosmernú lokomotívu takže to, že dvojsystémka je len otázkou času, muselo byť očividné). Navyše po skúsenostiach zo Štrbskej rampy muselo byť každému jasné, že trať Vysočinou, ktorá je sklonovo ešte výrazne náročnejšia (resp. sklony sú tam rovnaké, ale na výrazne dlhšom úseku) bude na hrane možností 3kV od samého začiatku. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18267 Registrován: 5-2002
|
PV: Jo a nevíte někdo něco víc o tom čtyřfázovém vedení, které zde bylo na fotce ve fotohádankách? To je celkem běžný dvojitý jednofázový vedení - prostě drážní stodesítka. Kouzelný je to ve Švajcu v kombinaci s "normálními" 220 nebo 380 kV, k vidění třeba v údolí Rhony u Martigny (na nejvyšším ráhně): |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18268 Registrován: 5-2002
|
HSt: Vy jste opravdu všichni hora volů. Existuje ještě jedno, mnohem pravděpodobnější vysvětlení, a sice, že je tu vůl jenom jeden... ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") To jako fakt nechápete, jak to zbrzdilo elektrizaci? ... Jak to odložilo elektrizaci řady spojovacích tratí až do 80. let? Ty problémy způsobilo něco úplně jiného, a sice to, že rozvinutý socialismus navzdory usilovnému budování začal nezadržitelně svinovat. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 403 Registrován: 8-2017 |
Honza - St. 103: Toto téma by se asi mělo řešit v elektrizaci, ale když jsme u toho, se střídavinou zkušenosti byly a celkem velké, jak jsem psal výše, ale ne asi u nás. Třeba v roce 1935 vyjela slavná PRR GG1 o šesti hnaných nápravách a dvanácti motorech na 400V AC, každý o výkonu 250kW, podobnou koncepci volily Škodovy závody u lokomotiva E467, pokud se nepletu, jen asi na vyšší napětí, hádal bych 750V, nebo možná na plovinu, bůh ví jak to bylo vevnitř v té mašině popropojované. Takže nasadit střídavinu se asi snad i mohlo. Ale nevím, jestli je reálný jednofázový komutátorový motor cca 180kW, 400V 50Hz Co se týče "prapodivné" Maďarské soustavy, trik je v "Kandóbedně", což mi příjde jako několik elektrických strojů v jednom, na fotce byste to nepoznal ani podle izolátorů, jenom ty sběrače byly trochu divné. Jen pro zajímavost: Kandó system (eng) Článek z roku 1936 (de) Více o Kandó systemu (eng) str. 137 Další zajímavé věci taktéž. Video srovnávající systémy (1968) (hu) No to Vám snad k tomuto systému bude stačit, ale ještě na střídavině byly další věci, třeba právě v USA, kde měli v provozu něco podobného. Problém takového systému je akorát v tom že se budete pohybovat v pevně daných rychlostech a jízda mezi nimi asi není moc možná, pokud se pamatuji tak čím více sad pólů tím menší otáčky, tím menší rychlost a shora jste omezen převodovým poměrem a otáčkami pod 3000 za minutu (asynchornní), nebo rovných 3000 (synchronní). Pro jednoduchost příkladu dejme tomu že se bavíme o lokomotivě na 120km/h, asynchronní motor bude mít 2500 ot/min, průměr hnacích kol bude 1250mm, obvod tedy 3,925m, za minutu urazíte 2km, kolo se tedy otočí 509,5x, zaokrouhleme na 500 za minutu (reálně bude jezdit 117,75km/h), převodový poměr bude 1:5, to platí při jedné sadě, při dvou to bude 58,75km/h, při třech sadách to bude 39,25km/h, při čtyřech sadách 29,43km/h, jinak ani ťuk. S tím by se blbě jezdilo a pro nějak rozumný systém byste musel mít spíš jen 1, 2 a 4 sady. K lepšímu popisu byste potřeboval ale nějakého elektrotechnika, ten motor se jistě pří různé zátěži chová různě. Ty původní mašiny měly hodně velké motory a ten konvertor taky nebyl drobeček a co jsem pochopil, tak původní lokomotivy snad měly jak proměnný počet sad vinutí v motoru, tak v "Kandó bedně". Existovaly podobné ještě dříve, nebo ve stejné době, v USA minimálně na jedné uhelné dráze jezdily na sklonu přes 20 promile s vlaky o hmotnosti kolem 2800t, ale relativně pomalu. (Příspěvek byl editován uživatelem K.S..) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 404 Registrován: 8-2017 |
Asdf 8590: No tak mohli jít také cestou měděného dolu nad kolejemi, jak někdo nazval Francouzskou elektrizaci na stejnosměru. Ale asi ani to by moc nepomohlo. Vize dvojsystémovek jistě existovala velmi dlouho, problém byl asi jenom v křehkosti rtuťových usměrňovačů, ale to nejspíš uspokojivě řešily ignitrony, první mašina s nimi vyjela někdy v 50., opět za oceánem. Nevím jaká byla situace našeho elektrotechnického průmyslu ve 30. - 40., ale pokud byly dostupné, byla podle mne, hloupost, jít cestou stejnosměru. Pak ale je tu ještě jedna věc, co si z nějakého článku pamatuji, tak se to nasadilo prý kvůli nižší ceně lokomotiv na stejnosměrném systému a díky tomu že hlavní trať byla tak vytížená že se to vyplatilo. Hajnej 18268: Možná v tom měly prsty i události po 68. roku. Ale vážně, s tímto by se mělo jít do Elektrizace, ne být ve Třebové. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 405 Registrován: 8-2017 |
Hajnej: Kouzelnější je asi čtyřnásobné vedení asi 22kV u Hodonína. (ten nejrozložitější sloup) Ale jak se dívám, tak to taky může být kombinace 22kV a 110kV. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2010 Registrován: 11-2012
|
Díky za opovědi týkající se vedení. Kombinace civilního a drážního vedení tam byla poblíž dálnice Frankfurt - Siegen. Jinak takový sloup stromeček je k vidění aj u Přerova od Tovačova. https://mapy.cz/zakladni?x=17.4208329&y=49.4425511&z=19&pano=1&ba se=ophoto&pid=57909275&yaw=2.272&fov=1.257&pitch=-0.056
Kočátko říká, že poctivý analog je lepší než digitální náhražky.
Pohrdám všema, co si nechaj kálet na hlavu jakožto aj těma, kdo jim na tu hlavu kálí... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18274 Registrován: 5-2002
|
KS: Jojo, ony občas existovaly stavebně 110 kV linky provozované na 35 kV (jedna taková se za mého mládí táhla okolo Bozkova do Tanvaldu). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 407 Registrován: 8-2017 |
Hajnej 18274: Tak jedno takové je podle starší mapy elektrizační soustavy stále mezi Břeclaví a Mikulovem, když jsem byl v létě u Hlohovce, tak je tam udělaná odbočka přímo na klasické 22kV vedení, vypadá to celkem vtipně. |
|
Pezos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1253 Registrován: 4-2014 |
Podobný případ můžete vidět přímo z vlaku při vjezdu do Českého Těšína od Třince. Tady to vypadá jako 110 + 22 kV, ale při přiblížení je vidět, že odbočka na napojena na "110 kV" stranu. A při pohledu na opačnou stranu je vidět, že obě vedení pokračují na stožárech stavebně připravených na 110 kV. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 408 Registrován: 8-2017 |
Pezos 1253: Jste si jistý že je to 110kV a ne jen stará 35kV či 44kV? po konverzi? Nevím kdy se skončilo s "talířovými" izolátory, v Brně jsou nějaké na odstavných kolejích za Modřicemi, ale to mohlo být z více důvodů (např. nedostupnost izolátorů v jednom kuse na 25kV, nedostatečná pevnost v tahu, zbytky, nevím), taky se to drátovalo ke konci 60. hnědé se ale začaly dělat někdy po válce. Takový sloup jsem viděl v knize o historii JME, vyšla někdy v 90. a měl jsem ji v ruce jen dvakrát při návštěvě antikvariátu v Brně a ještě by to mohlo být, nevím jak se to přesně jmenuje, v knize/knihách (má to 1 či tři díly) věnujících se elektrizaci v Československu, vyšly tak v 80.-90. Fyzicky ještě pár existuje, například u Kyjova vrchem přes kopec, ale ty jsou už v dezolátním stavu a dokonce bych řekl že vedle je nové vedení a po tomto si někdo táhne 400V z "baráku do baráku" Před válkou se "soudky" dělaly totiž i na 22kV, pak taky existovaly jako "olámané" kdy se konzole použily na střídačku. Pak je to taky vidět z vlaku u Břeclavi z Rozvodny k Otisu. Ale zase na Vašem sloupu jsou šrouby, takže je to něco nového. Někdy bych mohl mít fotky těch 22kV soudků. Jestli je najdu, tak je pošlu. Když si ale zajedete do vedlejší ulice, tak je vidět, že to vedení končí na sloupu, na kterém je vyvedeno několik 22kV kabelových vedení. |
|
Pezos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1255 Registrován: 4-2014 |
Těžko říct, během výstavby obchvatu se část vedení přeložila na nové stožáry s výbavou 110 kV. Další původní stožáry s různě dlouhými izolátory jsou za obchvatem směrem k rozvodně Ropice. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 410 Registrován: 8-2017 |
Pezos 1255: To vypadá skoro jako to o čem jsem mluvil, nízké 22kV soudky. Ještě je možné že původní sloupy již nevyhovovaly vedení 110kV, jak třeba polohou vodičů, tak mechanicky (silnější lana), tak se staré konvertovalo na oba potahy jako 22kV. Dole máte posledních pár u Břeclavi včetně sloupu s několika odbočkami, nahoře bylo tažené dřív ještě zemnící lano. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18283 Registrován: 5-2002
|
KS: tohle na fotce snad nikdy nemohlo 110 kV být, na to je ten stožár moc malej. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2583 Registrován: 6-2016 |
K.S.: Moje okometrie detekuje na druhém snímku "poněkud nakloněný" stožár 22 kV. Ale budiž spravedlivě řečeno, že v této republice není ani zdaleka sám... Možná se to s nástupem elektromobilismu zlepší ![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18286 Registrován: 5-2002
|
HK: Moje okometrie detekuje na druhém snímku "poněkud nakloněný" stožár 22 kV. Hezky nakloněné jsou taky sloupy 22 kV z Cerhenic přes pole k okruhu. No a nedávno jsem zase viděl 22 kV sloup s převýšením - asi aby mohly elektrony rychleji procházet zlomem vedení (vliv na dovolenou ampéráž bohužel nezjištěn): |
|
Pezos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1256 Registrován: 4-2014 |
Třeba vedení mimo páteřní trasu někde v horách - tam je občas (obrazně řečeno) každý sloup nakloněný na jinou stranu ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]")  Hajnej:"No a nedávno jsem zase viděl 22 kV sloup s převýšením - asi aby mohly elektrony rychleji procházet zlomem vedení" (Příspěvek byl editován uživatelem pezos.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5917 Registrován: 9-2011
|
Honza_Střídavý : Vy jste opravdu všichni hora volů. ... a nesouhlasit s tím může jen fanatik nebo imbecil. Hlavně že se tady nadává mně. Vy jste ti praví fanatici. Áááá, tady už někomu tečou nervíčky To jako fakt nechápete, jak to zbrzdilo elektrizaci? No, na začátku možná trochu jo, protože se muselo všecko namalovat, zkonstruovat, vyrobit... Ale pak už to bylo jedno. Prostě se buď objednal materiál na drátizaci 50 km stejnosměrně nebo střídavě, přičemž varianta B byla levnější Jaký problémy to způsobilo v Kutné Hoře, kde se zbytečně čekalo čtvrt hodiny na další lokomotivu? U nákladních vlaků to bylo jedno, kde čekají, u osobních se tam holt 10 minut počkalo. Nikdo to neřešil, prostě to tak bylo. Vy by jste nejradši rozjeli stavbu toho bájného hyperloopu, i když vůbec nevíte, jestli to s ním po zprovoznění nedopadne Ale děte, vy šmudlo. O AC se ví moc dobře, jak to dopadne. DOBŘE. Hyperloop dělat nikdo nechce. Ale stejně máte smůlu. Já se budu smát poslední a vaše vlhké šotosny zůstanou nenaplněny. Smůlu máte vy, jen si to nechcete připustit. Hele, nevěříte ještě pořád na to, že dárky pod stromeček nosí ježíšek, příp. že děti nosí čáp? To je taky velká rána pro děti, když to zjistí, a spousta si to nechce připustit. V Česku aspoň v dohledných desetiletích žádná blbá konverze nebude. Jo, tady souhlasím. Žádná blbá konverze nebude. Bude totiž jediná možná konverze DC > AC. A ta rozhodně blbá není. Už se na tom pracuje. Tečka. Klidně vlnovka.
Všichni jste volové. Servít
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2585 Registrován: 6-2016 |
Honza_Střídavý: Tenhle problém už na světě jednou byl. Za DC kopal jistý Edison, za AC jistý Tesla. Zapojením voltmetru do zásuvky se lze přesvědčit jak to dopadlo. A to Edison ve prospěch DC zabil i slona |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1210 Registrován: 7-2017 |
Honzaklonfar: Ehhh, to není 100% pravda. HVDC vedení vám omlátí o hlavu. Ale jinak máte pravdu. ![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3025 Registrován: 12-2007 |
Aleš_Liesk.: Já samozřejmě jsem pro konverzi z DC na AC. Ale docela by mne zajímalo, kdy a kde se nejdříve začne. A také, zda se někdy v celé Evropské unii vlády dohodnou na sjednocení soustavy AC v oblasti napětí a kmitočtů. Děkuji předem za odpověď. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 411 Registrován: 8-2017 |
Hajnej 18283: Ano to co mám na fotce jsou sloupy ZME (blbě jsme naformuloval větu) pro 22kV, ale je to to nejbližší tomu původnímu záhadnému sloupu a pak jsem se na streetview mapě, kterou odkazoval Pezos, podíval na blbé ze dvou vedení, to vlevo při pohledu od rozvodny. Stejné, či velmi podobné byly sloupy pro 44kV, alespoň podle jedné velmi staré fotky. Problém je že se tu bavíme o něčem hodně starém, sledoval jsem to vedení dál podle mapy a ten rozdíl výšky je na moderní dobu prostě hrozně malý mi přijde. Navíc když si zase otevřu streetview na seznamu u brány rozvodny nebo se na ni podívám z leteckého snímku, tak spíš než 110kV mi to přijde jako vyvedení několika linek 22kV. Když se podívám kus vedle, tak podle seznamu je toto vedení 110kV, ale přijde mi to hodně nízké. Jaká je vůbec norma pro vedení 110kV? Myslím že odpověď na to co a jak to vzniklo asi najdeme spíš když budeme sledovat historický vývoj, eventuálně plány co mělo být. Sledoval jsem to vedení ještě na pár místech a byť streetview zkresluje. Zkoušel jsem najít nějaká minima výšky pro vedení, ale bez výsledku, nicméně jsem narazil v nějakých materiálech k vedení do Varnsdorfu na zákres (str. 15 obr. 13) sloupů 110kV a 35kV a jsou skoro stejně vysoké. Takže kdo ví, to Pezosovo vedení prostě končí v poli sloupem a dvěma 22kV kabely. jestli tam někdy plánovali soudruzi rozvodnu, bůh ví to by byl jediný důvod aby se takto tahalo 110kV. (Příspěvek byl editován uživatelem K.S..) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 412 Registrován: 8-2017 |
honzaklonfar 2583: Tam takových je, další má celou konzoli naraženou až na betonu (je na fotce) a ty dřevěné jsou ve směru vedení taky sem tam nakloněné, myslím že to někdo vzal kombajnem, nebo traktorem, navíc tam je někde i závlahový vodovod, podle nějakého reportu je většina závlah a meliorací u nás v nedefinovatelném stavu a dělají dělají paseku, přeschlá či podmáčená místa. nedivil bych se kdyby to byl i tento případ. Nemyslím si, spíš budou elektrárny vymýšlet cokoliv by nemusely dělat opravy. Wagon 3025: Nemyslím si že by se celá EU dohodla na tom jaké bude napětí a kmitočet v drátech, na to je toho už moc a navíc asi není moc velký rozdíl mezi 15kV a 25kV co do kvalit, rozhodně mnohem menší než proti DC soustavám, takže spíš budu mizet jen stejnosměrné soustavy pro nedostatečný výkon a to asi jen v těch zemích kde si to vyžádá situace, Holandsko to asi jen tak nebude a i Polsko s rovinami nebude mít tolik důvodů k tomu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3027 Registrován: 12-2007 |
K.S.: Děkuji za informaci. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18293 Registrován: 5-2002
|
Wag: Ale docela by mne zajímalo, kdy a kde se nejdříve začne Jedním z horkých favoritů je Říkovice - Nedakonice... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2586 Registrován: 6-2016 |
K.S.: Velmi zajímavý materiál! A to nejen v oblasti konstrukce vn/vvn vedení. Něco mi našeptává, že na Šluknovsku se bude časem svítit krajinným rázem... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3029 Registrován: 12-2007 |
Hajnej: Děkuji za informaci, ale kdy ten horký favorit odstartuje svůj závod? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5920 Registrován: 9-2011
|
K.S. Tak tak, oba střídavé systémy jsou považovány za perspektivní, na rozdíl od stejnosměrných. Jo, ještě pro Střídavého Honzu: - systém Kándó byl pouze o mašině (štěpení fází, přepínání pólů atd.). Pevná tr. zařízení byla stejná jako jsou dnes. - Bulhaři začali drátovat o 10 let dříve, počátkem 60. let. První Škodovácké mašiny - 41E - byly ignitronové a jak říkával p. prof. Solík, poskytly výrobci cenné údaje, jak to nedělat.
Všichni jste volové. Servít
|