Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Elektrizace tratí » Archiv diskuse Elektrizace tratí do 01. 02. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 01. 02. 2019dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 768 Registrován: 6-2015 |
Dovolím si odbočit od tématu - je velmi příjemné že v Čelákovicích už se nemusí konečně stahovat sběrač (světelné stahovačky nesvítí a stálé v trolejích jsou prý odstraněny), takže Elefanty směrem na Prahu už jezdí svižně a se tam necourají do kopce výběhem jak traktor s hnojem (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1771 Registrován: 4-2010 |
To je tím, že stará vedení VVN a návazné technologie velmi zajímavé. Často i oku lahodicí kusy techniky. A tak dovedou potěšit ia takovéto fotky. (Příspěvek byl editován uživatelem Haldir.) |
František_souček
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 36 Registrován: 9-2006 |
Haldir: Jo, jo. Nová Paka
Už shořeli lidi, Hlavatý v Ervěnicích, Hejplír v Opočínku.
Ale když na to sáhnu a nezčernám, tak na tom můžou pracovat montéři. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18342 Registrován: 5-2002 |
Bram: Také si pamatuji, když jsem jako prcek jel s rodiči autobusem 124 ze Dvorců přes Ryšánku na Budějovickou, jak to vedení mělo ještě dráty a končilo kdesi na Zeleném pruhu, někde u autobusové smyčky... No a já si ho pamatuju na té Olbrachtově ve středním pásu (nanejvýš si to pletu se Staškovou, ale spíš ne, bo tam byla tramvaj). FS: Jinak druhý stejný vývod z Holešovic byl k mostu a pak ulicí v Holešovičkách nahoru Ten je celkem známej z jedné Saudkovy fotky... (Áááá, už jsem N+1...) HK: proč má holešovická elektrárna 4 komíny? Na každou fázi jeden + nulák Jasně, a ten nulák je tenčí a míň kouří... ML: jak to tak čtu, ze mne se snad stane šotouš na stará vedení Tak to já s ohledem na rodinné prostředí byl od malička. U jedné babičky vedla za humny 35 kV linka Spálov - Poříčí, u druhé zase linka 35 kV Spálov - Tanvald a v souběhu s ní bývala jakási snad 6 kV linka, která časem zmizela. V jednom školním sešitě jsem měl 35 kV vedení na pokračování, začínalo jak jinak než odvočkou se sekčákem ("soužka" se mohla přeskočit, když to viděla)... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1773 Registrován: 4-2010 |
téma starých vedení mám spojené s doly v Příbrami. Nebo se záhadnou telefoní ústřednou u cesty mezi Černošisemi a Lipencemi. Mám dotaz. zpětně jsem se to snažil dohledat. Ale mám jen indicie. Nebyla naproti přes silnici I/4 dolu Bytíz 11a rozvodna 22 kV? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 427 Registrován: 8-2017 |
honzaklonfar 2607: To stejné se říkalo o Hodonínské než byly dva bloky zrušeny a komíny zbořeny. Haldir 1771: Hodně pěkná fotka, z vašeho archivu, nebo poctivě ukradena? Dřív se i do techniky dával kus umění, je škoda že tomu tak dneska není a na nějakou kompozici technických staveb se tak nějak kašle a když už snaha nějaká je, tak se to zabije nějakým levným nevkusným prvkem, jako třeba domky s technologií přejezdů v Bořím Lese, kde se k jinak podařenému prefabrikátu dala asi ta nejlevnější stříška nad vchod. Fotka je to podařená. Možná mám podobnou, mnohem novější z Břeclavi kde je podobný les vedení. Jinak neví někdo kdy se připojovala brněnská Teplárna na 110kV? Hádám že ten barák ve kterém je dnes trafostanice a pokud se nepletu i velín Eonu, je zhruba ze stejné doby jako teplárna. Mimochodem v Brně je hezké místo odkud je vidět několik trochu zvláštních typů sloupů 110kV, ale spíš to bude něco novějšího. Jinak jeden zapomenutý sloup 2x22kV |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1774 Registrován: 4-2010 |
K.S. Ta fotka je nalezená. Proto jsem psal, že takové fotky potěší a dal jsem ji sem pro ilustraci. Ačkoliv by se dala téměř podoná i dnes pořídit. I když jedno vedení 2x 22 kV je již minulost. (Příspěvek byl editován uživatelem Haldir.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 770 Registrován: 6-2015 |
Kdo má pojistky námi předepsané, tomu se při zkratu nic nestane... Elektro Praga Jablonec, červenec 1946 foto ČTK |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 428 Registrován: 8-2017 |
Hajnej 18342: Já jsem si kdysi jako malý taky maloval vedení přes celý být na slepených A4 (křivě izolepou jako to zvládne dítě v sedmi letech), začínalo akorát velkou trafačkou v cukrovaru, což bylo ještě tak před patnácti lety velké záhadné skoro nepřístupné místo uprostřed města se zbytky všemožné technologie, vleček, vysokým komínem a kotelnou ze které všude valila pára. Co si pamatuji tak v 90., než se přešlo na horkovody ta pára ucházela i různě po městě a nejvíc z takové jedné betonové kobky hned u vlečkového mostu. A taky si pamatuji nějakou hroznou poruchu, vím jenom že pára šla všude z té kotelny, obrovský mrak se jí vznášel nad výrobními budovami a pak se snad týden pořádně netopilo v polovičce města. Díky že jste mi připomenul pěkný dochovaný úsek 22kV v Uherském Brodě. (další část) Bohužel Eon ty staré, a řekl bych ještě dobré, sloupy nahrazuje moderními nevkusnými betonovými. Přitom by na to stačil kýbl barvy. Mimochodem, chtěli byste fotku "vývodného" sloupu, kde kabelové vedení přecházelo na horní, stejnosměrného veřejného rozvodu někdy z období 1900-1920? Jestli budu mít štěstí, tak pro vás budu mít možná ještě jednu pochoutku |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 771 Registrován: 6-2015 |
Taky zajímavé stožáry v pozadí: Místo neuvedeno, listopad 1946 foto ČTK |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 429 Registrován: 8-2017 |
K6S31ODR 771: To vypadá na "atypický" odpojovač zcela netypicky na železném stožáru. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1985 Registrován: 10-2005 |
Elektrizace pražských spojek
Punk's not dead!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4821 Registrován: 3-2004 |
ohužel Eon ty staré, a řekl bych ještě dobré, sloupy nahrazuje moderními nevkusnými betonovými. Přitom by na to stačil kýbl barvy. Problematika ocelových stožárů je stejná jako sloupky u plotu. Nahoře dobrý, v zemi dobrý a v tom rozhraní mezi zemí a vzduchem to shnije. Nebojte, v EONu jsou škrti, akcionáři chtějí dividendy a náklady na sítě hlídá ERU. Kdyby nemuseli, nešahají na to. Navíc, ten kýbl barvy je v procesu natírání sloupu nepodstatný výdaj. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9689 Registrován: 4-2003 |
Část bývalé 35 kV linky Králův Dvůr - Tuchlovice dostala před lety druhou šanci a po určité době, kdy na ní bylo jen 1 x 22 kV, se na ní zase dostalo dvojité vedení 22 kV a je jí tedy možné v tomto úseku obdivovat opět v celé své kráse: https://mapy.cz/turisticka?x=14.1960324&y=50.0086064&z=15&pano=1& pid=64108483&yaw=4.252&fov=0.507&pitch=-0.127&source=muni&id=3337 &q=Uhersk%C3%BD%20brod Nedaleko je ovšem další zajímavý kousek bývalého dvojitého vedení (pravděpodobně 2 x 22 kV). Tady se totiž vyskytuje stále (předminulý rok tam ještě určitě byl) dřevěný stožár jako v Krčském lese, ale s dráty: https://mapy.cz/s/3mTHt |
František_souček
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 37 Registrován: 9-2006 |
K6S31ODR: Místo neuvedeno Je to přibližně tady. V pozadí 100kV linka Ervěnice - Praha. V popředí odbočení linek 22kV.
Už shořeli lidi, Hlavatý v Ervěnicích, Hejplír v Opočínku.
Ale když na to sáhnu a nezčernám, tak na tom můžou pracovat montéři. |
George
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1464 Registrován: 5-2002 |
V roce 2009 jsem v Krčském lese (50.0345506N, 14.4608822E) fotil tenhle zbytek sloupu. Dřevo v kombinaci s kovem, konkrétně kolejema tramvají se moc často nevidí(tedy kromě zbytku v Modřanech o dalších nevím). Nevím jesti tam vydržel dodnes vzhledem k vysoké přítomnosti kovů.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5942 Registrován: 9-2011 |
Haldir: To je tím, že stará vedení VVN a návazné technologie velmi zajímavé. Často i oku lahodicí kusy techniky Nejen vedení. Ale vlastně je to ta "návazná technologie". Já žeru starý elektrický mašiny, to jsou opravdu ty "oku lahodicí kusy techniky". FS: Nová Paka Aneb "staré vedení v Nové Pace", v době pořízení snámku však "nové vedení v Nové Pace". Haj: V jednom školním sešitě jsem měl 35 kV vedení na pokračování, začínalo jak jinak než odvočkou se sekčákem Já jako správnej šotouš jsem měl v Literatuře na povinném okraji namalovanej krychlík Bečka z boku. Nejdřív 2 stránky tratě, pak krysa, hytlák a poctivejch 15 Béček (myslím, že na 1 stránku vyšly 4 vozy), kus tratě a nádraží. Souška se na to taky dívala velice nepřátelsky, ale co už s maturantem, že? Chtěl jsem tu dát k diskusi problematiku městského vedení (dnes už v zahraničí) - jako dítko (od doby, co jsem rozeznal rozvody nn a vn, tj. od nějakých 4 let ) jsem přemýšlelo, jaké může být napětí ve VN městském rozvodu v Piešťanech. Bylo na betonových sloupech, tuším na nich byl rok 1932, společně s rozvodem nn. Na 22 kV se mi ty izolátory zdály malé, navíc (velmi pravděpodobně) vedlo z městské elektrárny u nádraží (na budově byl nápis "Elektráreň Piešťany", možná "Mestská... ", a jednou, jda okolo, jsem otevřeným oknem viděl vevnitř pozůstatky velínu (měřáky apod.). Tudíž to v té době mohla být i izolovaná síť s vlastními hodnotami napětí vn (6 či 12 kV?). Naposledy jsem to (jako dítko cca 35leté) viděl okolo roku 2000. Když jsem teď nahlédl do Gůglstýtvjů, tak už je to zrušené, sloupy možná zůstaly (některé), ale je na nich zavěšenej hnusnej kabel nn. Jeden sloup je třeba zde (omlouvám se za lehký diskomfort, ale Gůglstrýtvjů jsem vložil aspoň 10x a vždy to dopadlo tak, že po kliknutí na odkaz je měřítko mapy 1:1, čumíte do asfaltu a pod myší je šipka "přesunout na další bod", takže pohled nebylo možno rozumně vyvolat. Viz pokus15 A mapy.cz zde obrázky nemají Další výzkum: Aháááááá, když se adresa vloží přes místní tlačítko "vložit odkaz", tak ho ten odkaz nějak zkrátí (ale neusekne, konec odkazu tam zůstane, vypadne kus vnitřku) a dopadne to tím "asfaltem". Je nutno sem odkaz vložit přímo a požádat P.T. čtenářstvo o laskavé zkopírování do adresního řádku v novém okně.) https://www.google.cz/maps/@48.6010077,17.8312142,3a,75y,203.97h,90t/data=!3m7!1e1!3m5!1s6h7 57i9Snip10GCvaUtNEQ!2e0!6s%2F%2Fgeo0.ggpht.com%2Fcbk%3Fpanoid%3D6 h757i9Snip10GCvaUtNEQ%26output%3Dthumbnail%26cb_client%3Dmaps_sv. tactile.gps%26thumb%3D2%26w%3D203%26h%3D100%26yaw%3D196.3821%26pi tch%3D0%26thumbfov%3D100!7i13312!8i6656?hl=cs (možná udělejte posun o 1 krok vpřed a pak se otočte o 180 stupňů - na sever) Zděná trafostanice bývala zde, respektive zde https://www.google.cz/maps/@48.601878,17.831621,3a,75y,71.42h,91.55t/data=!3m6!1e1!3m4!1sM8n -WanSbRCgS0uxb-NoIg!2e0!7i13312!8i6656?hl=cs na tom travnatém čtverci uprostřed chodníku, co tam teď jsou ty Nastěnky. (no to teda bylo dílo, než jsem to všecko vymyslel aspoň jakž takž skousnutelně) Historicko-Energetický shotous Intl.
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3911 Registrován: 5-2004 |
Aleš_Liesk.: "(omlouvám se za lehký diskomfort, ale Gůglstrýtvjů jsem vložil aspoň 10x a vždy to dopadlo tak, že po kliknutí na odkaz je měřítko mapy 1:1, čumíte do asfaltu a pod myší je šipka "přesunout na další bod", takže pohled nebylo možno rozumně vyvolat. Viz pokus15 A mapy.cz zde obrázky nemají Další výzkum: Aháááááá, když se adresa vloží přes místní tlačítko "vložit odkaz", tak ho ten odkaz nějak zkrátí (ale neusekne, konec odkazu tam zůstane, vypadne kus vnitřku) a dopadne to tím "asfaltem". Je nutno sem odkaz vložit přímo a požádat P.T. čtenářstvo o laskavé zkopírování do adresního řádku v novém okně.) " Už jsem to tu psal Bramovi, ale chápu, že to v té zdejší kadenci zapadlo. Tak znovu a tentokrát s obrázky: 1. klikněte vlevo nahoře na ⋮ a že se o ten pohled prostě nemůžete nepodělit 2. zkopírujte si odkaz 3. už ho můžete vložit rovnou sem i bez obezliček, ale můžem otestovat v novým tabu Snad to ušetří čas, nervy a písmenka i dalším vkladatelům odkazů na strýtvjů. (Příspěvek byl editován uživatelem David_Jaša.) |
František_souček
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 38 Registrován: 9-2006 |
Tak já jsem otočil to, co se objevilo v "pokus15" celkem snadno na tohle.
Už shořeli lidi, Hlavatý v Ervěnicích, Hejplír v Opočínku.
Ale když na to sáhnu a nezčernám, tak na tom můžou pracovat montéři. |
František_souček
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 39 Registrován: 9-2006 |
Tak já jsem otočil to, co se objevilo v "pokus15" celkem snadno na tohle. Sloupy jsou nějaké staré betonové, ale nic od VN na nich není vidět. V Záluží u Čelákovic byly nedávno ještě dva VN stožáry, které zůstaly zachovány kvůli tomu, že na nich bylo i NN. VN bylo původně 6kV Družstevních závodů Dražice, tady asi zrušené už 50.letech, ale jinde těch 6kV vydrželo dost dlouho.
Už shořeli lidi, Hlavatý v Ervěnicích, Hejplír v Opočínku.
Ale když na to sáhnu a nezčernám, tak na tom můžou pracovat montéři. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5944 Registrován: 9-2011 |
Díky moc D.J. i F.S., příště už budu díky vám chytřejší. F.S.: já to z těch pokusů občas taky dostal, ale nebyl jsem schopen jednoznačně zadokumentovat postup.
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5945 Registrován: 9-2011 |
FS: na těch sloupech bylo původně nn a úplně nahoře vn (taková ta "jedle") zde v galerii 8. obrázek ukazuje jakýsi stožár (ale asi to nebude přesně totéž) A zde pak článek o rekonstrukci piešť. elektrárny na kulturní objekt se zachováním zbytků industriálních památek. Dá se tam najít spousta zajímavých fotek, ale stožár s konzolami a vedeními tam zrovna není žádný
Všichni jste volové. Servít
|
František_souček
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 40 Registrován: 9-2006 |
AL: Našel jsem ve svých záznamech, že elna Piešťany v roce 1928 měla v 16km vedení VN o napětí 3000V a zásobovala i 3 sousední obce.
Už shořeli lidi, Hlavatý v Ervěnicích, Hejplír v Opočínku.
Ale když na to sáhnu a nezčernám, tak na tom můžou pracovat montéři. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5946 Registrován: 9-2011 |
FS: Díky, ty 3 kV by odpovídaly mohutnosti izolátorů. Tak se zase jedna dlouho nezodpovězená otázka dočkala odpovědi... už jsem ani nedoufal .
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 772 Registrován: 6-2015 |
Pro ty, co by zajímaly úsečníky a pod., jsou tu dobré stránky: http://www.vybojky-zarovky.cz/odpinace.html František Souček : Diky za identifikaci místa. František Souček a Tranďák: Mohl bych prosím využít vašich znalostí historie VN a VVN? Docela už dlouho mně zajímá, kudy vlastně přesně vedla ta 100kV linka Ervěnice-Praha? Existuje nějaké podrobná mapka? Popřípadě i nějaká fotka jak vypadalo zaústění (a kde to v té době bylo) do Elektrárny a rozvodny Praha-Holešovice? to vedení bylo časem prodlouženo do rozvodny Praha-Jih přes spínací stanici. Jednalo se o nynější transformovnu Sever nebo byla někde jindee? Existuje i od této spínačky historická fotka? A popřípadě od toušeňské spínačky taky? Díky moc! George: To vypadá na zbytek ovládání úsečníku. (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11945 Registrován: 4-2003 |
Já se v tom moc nevyznám ,koukám hlahvně po dřevěných ,ale tady mám něco asi také staršího. Už je vidět ,že dráty dál nevedou a dnes už tam nestojí.
https://www.k-report.net/diskuse/prohlizec-obrazku/?autor=Jnd
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 773 Registrován: 6-2015 |
Už jsem něco našel: https://www.ptas.cz/cs/o-nas/aktuality-informace/aktualni-informa ce/historie-dalkoveho-vytapeni-v-praze-10285/ (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 774 Registrován: 6-2015 |
Akorát ta druhá fotka vedení je neostrá tak je tam vidět téměř prd... Tady je ještě jedna fotka, stožár asi 22 kV ? u Ervěnické elektrárny: (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 295 Registrován: 7-2015 |
Jeden starý stožár 2x 22kV bez drátů je v Praze u podjezdu Průběžná, ze strany Na Padesátém. Díky prořezu vegetace je teď dobře vidět. Jeho čas se díky stavebním pracím asi hodně brzy naplní. Dobře je vidět na fotkách z Kasmeho galerie https://hostivar-hlavni.rajce.idnes.cz/190129/#P1298558.jpg https://hostivar-hlavni.rajce.idnes.cz/190129/#P1298564.jpg |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1775 Registrován: 4-2010 |
Dnes jsem objevil jedno zajímavé odbočení v Holoubkově. Ohledně sloupu u Průběžné. Na fotomapách jsem našel, že na druhé straně nádraží byl mohutný sloup. A toto vedení se připojovalo k lince kteráje vidět na fotce Jnd. Společně vedli do rozvodny Jih (Příspěvek byl editován uživatelem Haldir.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9 Registrován: 1-2012 |
to: K6S31ODR 100kV linka Ervěnice-Praha, jako vůbec první stovka v zemi, v podstatě dodnes vede, jen je rozparcelovaná na pár linek a to (od Výškova) 1538,357,358, zasmyčkovaná do Slaného, pak 341,343, následuje její rozlomení u Stehelčevsi na 1914/1912 a 1366, který jsou zapojeny do Prahy Sever. Někde tam poblíž byla spínačka na Šutce, někde jsem viděla fotku (mám za to, že na stránkách PRE), z ní to vedlo do elektrárny Holešovice, konec jste si už našel a další vedení do Prahy Jih kolem Prahy jako 111 a 112, zasmyčkovaný, resp odbočený do rozvodny Vysočany a po rozvodně Malešice jako původní 101 a 102 ukončený na Jihu. Tahle rozvodna (pozn. Svěrákova) obsluhovala ještě 103 a 104 do Vraného a přečerpávačky Štěchovice, a 105 a 106 do vodárny Káraný a další vedení do Výškova, resp. Ervěnic, o kterém se tu už hovořilo a o kterém mám pořád pocit, že bylo postaveno dřív, než za druhé války. Vedení mezi Výškovem a Ervěnicema se dál lokalizovat podle stožárů taky, ale chce to místní šetření, jelikož je využito do Komořan a dvojitý stovky tam vedou tři a jen podle čísel by se asi dali identifikovat jako 151 a 152, podle stožárů je to asi jednodušší, nicméně je otázka, zda-li tu ještě jsou. Za dob mých výletů na sever jedno vedení mělo podobnou jedli, jako na Proseku (111,112 :-) ) Krom několika úseků je tahle linka provozována na původních sloupech z roku 1926, s původními izolátory a vodiči (!!!), dá se velmi jednoduše identifikovat na mapách a pokud pojedete po dálnici na Louny, jedete podél. Třeba vedení do Karáného je taky celkem zajímavé, neb jako linky 105 a 106 dneska vedou přes Měcholupy zpátky do Malešic, ale pokračují jako 1945 a 1946 skrz Běchovice dál jako 123 a 124, a dnes jsou tedy ukončeny do Středu, ale opět jsou to původní sloupy, tuším rok 1928. A úsek mezi 106 a 1945 dodnes existuje, plně vystrojen, jen nepoužíván. Jestli je na něm provedena ochrana přiloženým vysokým napětím :-) jsem nezkoumala, nicméně málokdo ví, že těmi dráty nic nevede. Takhle vypadala Praha celkem dlouho a nutno dodat, že dobře. Princezna |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1776 Registrován: 4-2010 |
Dobrou pomáckou je tato stránka Kde jsou staré letecké snímky. Díky stínům se dají vedení relativně dobře poznat. Ta spínací Na Šutce stanice je tam také pěkně vidět. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1777 Registrován: 4-2010 |
Princezna Dobrou indicií ohledně stáří vedení je jejich ukončení. Ty nejstarší jsou ukončené na zděné budově. Štěchovice+Vrané a Vyškova. Jsou ukončené na přidaných polích. Které vypadají, že byly postabené najednou. |
František_souček
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 41 Registrován: 9-2006 |
Princezna: Vedení mezi Výškovem a Ervěnicema se dál lokalizovat podle stožárů taky, ale chce to místní šetření Původně to vedlo jinudy. Při místním šetření se dá poznat původní směr od rozvodny na severozápad a dál už nic. Do elny to přicházelo od jihozápadu a ve vytěženém dolu Holešice se moc místně šetřit nedá Směrem ke Komořanů vede trochu novější soudek, ale v souběhu s ním šly dva Donayu od Ervěnice II. Ale to jsou 40.léta, ne původní vedení. Krom několika úseků je tahle linka provozována na původních sloupech z roku 1926, s původními izolátory a vodiči (!!!) Toto tvrzení se často opakuje v různé literatuře, asi to stále někdo dokola opisuje. To mohlo platit naposled v 70.letech. Původní izolátory byly čapkové řetězce a ty už tam fakt nikde nejsou.
Už shořeli lidi, Hlavatý v Ervěnicích, Hejplír v Opočínku.
Ale když na to sáhnu a nezčernám, tak na tom můžou pracovat montéři. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10 Registrován: 1-2012 |
Když jsem začla zkoumat mapu, tak mi to taky napadlo, že od Výškova asi rovnoběžně s tratí na sever. Izolátory - pravda, to mi nedošlo... |
František_souček
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 42 Registrován: 9-2006 |
Pricenzna: tak mi to taky napadlo, že od Výškova asi rovnoběžně s tratí na sever. Ještě víc na západ. Směr Havraň a dál k Ervěnicům obci
Už shořeli lidi, Hlavatý v Ervěnicích, Hejplír v Opočínku.
Ale když na to sáhnu a nezčernám, tak na tom můžou pracovat montéři. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18352 Registrován: 5-2002 |
Když přišla řeč na ty čapkové izolátory, tak celkem odvážné trasování vedení 0,4 kV je z Haratiny na Velovku a na vrcholovém stožáru byly (přinejmenším kdysi) s ohledem na tah vodičů použity nějaké menší čapky... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5949 Registrován: 9-2011 |
FS: U Únětic zůstal nefunkčí zbytek Ještě bych se zeptal: na obrázku nefunkčního vedení u Únětic je vidět dvojpólové vedení (s izolací tak na 220V , protože menší izolátory asi neměli ) Je to "služební telefon"? Dříve to bývalo poměrně rozšířené, teď už to skoro nikde není... Dále bych ještě dal dotaz na rozšíření systému 35 kV. Obecně se říká "východní Čechy", ale není někde přesnější vymezení oblasti? Dík všem
Všichni jste volové. Servít
|
František_souček
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 43 Registrován: 9-2006 |
AL: Je to "služební telefon"? Dříve to bývalo poměrně rozšířené, teď už to skoro nikde není... Ano, je to tzv. "provozní telefon". Dříve to bylo typické pro většinu kmenových linek a vedlo od rozvodny k rozvodně. Dále bych ještě dal dotaz na rozšíření systému 35 kV. Obecně se říká "východní Čechy", ale není někde přesnější vymezení oblasti? Přiznám se, že to nemám přesně zmapované. Je to hlavně tam, kde mezi válkami vznikla nadřazená síť VN o napětí 35kV (nebo 30kV). Klasicky původní VČE Hradec Králové a VČES Pardubice (ty měly původně 30kV, ale na východ od České Třebové "normálních" 22kV). 35kV bylo jako nadřazená síť i v Čechách severních a částečně i západních. Hlavně NEW Podmokly, které ale měly (kromě základní sítě 10kV) i 20kV, takže tam je dnes často 22kV. Předpokládám, že by to měl být asi celý pozdější Východočeský kraj a některé okresy Severočeského kraje. Podle těch krajů byly od roku 1961 krajské energetiky, které se pak privatizovaly.
Už shořeli lidi, Hlavatý v Ervěnicích, Hejplír v Opočínku.
Ale když na to sáhnu a nezčernám, tak na tom můžou pracovat montéři. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18353 Registrován: 5-2002 |
FS: Předpokládám, že by to měl být asi celý pozdější Východočeský kraj a některé okresy Severočeského kraje. Okres Jablonec určitě, okres Liberec už netuším. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1778 Registrován: 4-2010 |
Je zajímavé vyhodnocovat staré letecké snímky. Na kterých lte mnohé odvodit. Díky tomu že se snímkovalo za jasbého počasí. Tak stíny dost pomáhají. Asi je nelepší mapovat od místa, které je dobře známé. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2613 Registrován: 6-2016 |
Hajnej: 35 kV má Turnov a okolí. Např. https://mapy.cz/letecka?x=15.1516876&y=50.5953479&z=18&pano=1&pid =35492051&fov=1.257 https://mapy.cz/letecka?vlastni-body&x=15.1684262&y=50.6025954&z= 20&ut=Nov%C3%BD%20bod&uc=9iHPxx-tsy&ud=15%C2%B010%276.016%22E%205 0%C2%B036%279.501%22N (tady panorama nefunguje) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1779 Registrován: 4-2010 |
Pokusil jsem se vytýčit původní vedení 110 kV z prostoru rozvodny Vyškov do Ervěnic. Spínací stanice kde se dělilo vedení do rozvodny sever a jih bylo podle všeho zde. (Příspěvek byl editován uživatelem Haldir.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3915 Registrován: 5-2004 |
No kdybyste k tomu někdo měli informace, čas a chuť, bylo by fajn to nasypat do OpenStreetMap. Aby to bylo zobrazitelné třeba takto. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5366 Registrován: 9-2005 |
Jak se na první pohled pozná 35 kV od 22 kV?
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1008 Registrován: 6-2006 |
Nejspíš nijak. Jsou tam trochu větší vzdálenosti od konstrukcí, ale to na vzdálenosti v jaké jsou dráty od vás nejspíš přehlédnete. A "bižuterie" došla na mnoha místech ke sjednocení. Tvarovému ale v dobách před r 89 i velikostnímu. Jestli došlo k opětovné odluce nevím. Možná bývají častěji ocelové stožáry, ale to není "na první pohled se pozná": |
Pezos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1267 Registrován: 4-2014 |
Obvykle je to nejjednodušší podle izolátorů - verze pro 35 kV je masivnější než pro 22 kV, na podpěrných izolátorech na vodorovných konzolách je to vidět dost zřetelně (6-7 "článků" místo 4-5). Ale je pravda, že jsem ty větší izolátory několikrát viděl i na vedení 22 kV. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 139 Registrován: 12-2017 |
Aleš Liesk. Dále bych ještě dal dotaz na rozšíření systému 35 kV. Obecně se říká "východní Čechy", ale není někde přesnější vymezení oblasti? Jenom doplním F.Součka, úplně původní přenosové napětí bylo 30kV a před 30tým rokem bylo zvýšeno na 35kV, čímž se zvýšila přenosová vzdálenost o 20%. 30/35kV sít paprskovitě vedla z elektrárny v Trutnově Poříčí do Náchoda, Teplice n.Metují, na druhou stranu potom přes Spálov a Jablonec do Tanvaldu, a pak ještě odbočka z Jablonce do Andělské Hory kde měl Liberec elektrárnu. Další větev na jih přes Les Království a H.K. do Pardubic. Postupně jak se siť rozšiřovala a hlavně spojovala s ostaními místními elektrárničkami, tak se připojil Žamberk, Nechanice, Josefov atd... Ve třicátých letech byly plány na rozšíření 35kV sítě do Brandýsa, Kolína nebo Přelouče, ale k tomu nedošlo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 140 Registrován: 12-2017 |
Pezos: na podpěrných izolátorech na vodorovných konzolách je to vidět dost zřetelně (6-7 "článků" místo 4-5) Jenom malá oprava: neříká se "článek" ale stříška A izolátorový šotouši používají výraz "sukýnka" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2556 Registrován: 5-2008 |
jedna otázka : nás u Vyškova , údajně nejsou na vedení "nulák" a jsme "zeměni" je to naše specialita a nebo se vyskytuje taky někde jinde ?
Don Parmezano
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 777 Registrován: 6-2015 |
Díky moc za podrobné informace a vytažení trasy vedení. To historické snímkování je opravdu fajn, tam se dá najít hodně zajímavostí... Mně právě napadlo že trasu vedení časem hodně upravovali a dělali přeložky, právě mně zajímala ta úplně původní trasa, + následné prodloužení, a tady je to celkem dobře vidět. Tu spínačku se mi podařilo najít. Bych se vás zeptal, podle vašich znalostí a informací - vás nějak zajímá elektrotechnika a energetika, vy mátre nějaké elektro vzdělání? A jste i nějakým způsobem "od fochu" nebo to máte jen jako koníčka? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 778 Registrován: 6-2015 |
nulák - síť TN zemnění - síť TT |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1780 Registrován: 4-2010 |
K6S31ODR Jen takový letmí zájem. Mě se vždy líbili technické zajímavosti. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13485 Registrován: 3-2007 |
No a já se zeptám - proč je u štěchovické přehrady lávka se stezkou (modrá značka) nad potrubím na Homoli obalená pletivem jako Faradayova klec ? Nějaké nedodržené vzdálenosti od rozvodny, vedení ?? Bylo to pocitově dost nepříjemné. Dávno už jsem tam tedy nebyl, vystoupili jsme tehdy po schodech podél potrubí i na Homoli - je to dnes vůbec možné ? Je to tady |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 432 Registrován: 8-2017 |
Parmezano 2556: Jaká napěťová hladina to je? 230/400V? To by bylo divné. Budu-li uvažovat že se jedná o rozvod 230/400V, tak ten je asi TN-C-S, dřív se na jižní Moravě ale prý dost často používal rozvod TT, kdy zemnění není nikde připojeno na střed sítě (pokud se pamatuji, tak to bývá při vstupu do objektu kde se z nuláku oddělí ochranný vodič a ten se ještě spojí s uzemněním budovy), ale je vedeno přímo na uzemnění objektu a se sítí je spojeno jen přes zem a uzemnění středu na trafostanici. (přehled sítí je zde na straně 10-14) U paneláků ještě tedy bývá zvěrstvo ochranou nulováním na hliníku, což je ochrana tak pro sebevrahy a v pravdě by bylo lepší tam dát zásuvky do kterých nezapojíte spotřebič třídy I. Viděl jsem tedy různá zapojení, ale nějak si nevzpomínám snad na jedinou síť NN, která by pracovala bez nuláku. Leda snad tak ITčko s trafem 3x230V a pak by byly spotřebiče na sdruženém napětí a uzemnění by bylo jen spojení kolíku a uzemnění budovy, taková síť bude mít jistá omezení proti normálnímu rozvodu 3x230/400V. Ale to snad nepoužívají ani v USA, kde tedy nasazují různá z našeho pohledu nestandardní zapojení. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 433 Registrován: 8-2017 |
K6S31ODR 778: Byl jste rychlejší , bohužel to co napsal Parmezano, je trochu zmatené, nedá se z toho poznat jaký typ vedení, jaké napětí a pod. Mladějov 13485: Viděl bych prozaičtější důvod, aby jim lidi neskákali na přivaděč, podle fotek je to dost prudké a je možné že tam dřív lidi machrovali a dělali pitomosti, klec je tak prostě klec na opice. P.S. Traduje se že snad kdesi v okolí Svitav byla zastávka s jednou lampou napájená speciálním trafem 22/0.2kV, ví o tom někdo něco? Prý se tam na to jezdili dívat elektrotechnici ze široka daleka. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 779 Registrován: 6-2015 |
Možnost by byla: 22kV/230V 500VA http://old.kpbintra.cz/cz/produkty/VPT25.html Podobné trafo leží u nás v práci odloženo za stolem. Je pěkně těžké. (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2557 Registrován: 5-2008 |
K.S.: je to 230/400 V na jižní Moravě , mám souseda chalupáře z Říčan u Prahy elektrikáře , dával si novou rozvodní skříň, a zapojil si ji po "česku" a ta si dělala co chtěla pořád nemohl přijít co s tím je a až mu jeho švagr řekl , že naše dědina je zeměná
Don Parmezano
|
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1009 Registrován: 6-2006 |
K.S. já znám. po Brně byly jednu dobu rozvody 220V provedeny napětím sdruženým. Ale dávno, dávno tomu... Takže rozvodná deska jednofázového přívodu měla dvě pojistky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2614 Registrován: 6-2016 |
Mladějov: Na Homoli se dá vyjet na kole Za Štěchovicemi se uhne doleva na N 49°50.40778', E 14°24.20222'. Ale je to kopec "jako kráva", místy okometricky lehce pod 20%. A po deštích dochází místy ke "ztrátě adheze", protože stará asfaltka bývá pokryta sajrajtem. Případný sjezd po červené do Štěchovic je mírně řečeno adrenalinový, doporučuji "zvýšenou bdělost a ostražitost" |