| Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Nákladní doprava » Archiv diskuse Nákladní doprava do 27. 11. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Nákladní doprava do 27. 11. 2019dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 33 Registrován: 9-2017 |
micek : Zřejmě obojí .![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
Dj_cargo
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1975 Registrován: 11-2005 
|
 Ahmad_Šáh_Masúd:"To mmch. evokuje dotaz (již bez ohledu na Holostřevy či jiné zadele) - proč se tedy vypapírovává postradatelnost, když (v některých případech) není zájem o fyzické odstranění částí infrastruktury? Snížení nákladů na provozuschopnost se de facto nekoná, protože ta údržba se stejně dlouhodobně limitně blížila/blíží nule" Ale mají alibi, že se o to starat nemuseli. A o to jde. ![[kladivo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kladivo.gif "[kladivo]") |
|
micek
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 272 Registrován: 11-2015 |
IDS Cargo posiluje ![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]") https://zdopravy.cz/majitel-ids-cargo-koupil-kladenskou-dopravni- a-strojni-ziska-tim-i-opravny-34545/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5737 Registrován: 9-2005 |
Manipulační kolej v nákladišti se ruší úředně? Jakože na úřadě? Pokud ji neruší úřad, ale SŽDC interním rozhodnutím, pak si tu kolej může zase interním rozhodnutím obnovit.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1270 Registrován: 4-2009 |
Míček, Honza64: Jde to sice ztuha, ale naše tříleté úsilí zavést státní infrastrukturní postrky se přece jen posouvá 😉 GŘ SŽDC má na věci zájem, aby se podařila, za což mu osobně děkuji. |
|
Dj_cargo
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1976 Registrován: 11-2005
|
Qěcy: "Manipulační kolej v nákladišti se ruší úředně? Jakože na úřadě? Pokud ji neruší úřad, ale SŽDC interním rozhodnutím, pak si tu kolej může zase interním rozhodnutím obnovit." To asi může, ale nejsem si schopen vybavit případ, že by k něčemu takovému někdy někde došlo. ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 259 Registrován: 6-2019 
|
Vlečka Medard 1 ve Svatavě.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14096 Registrován: 3-2007 |
Do Stříbra se nyní vozí ve velkém velkoprůměrové roury na plynovod Gazela. Kde se to tam vykládá, resp. je nějak (hodně) omezena kapacita vykládacího místa ? Že jsem viděl, jak právě přijetou dloouhou ucelenku od Prahy po příjezdu do Plzně vytahovali nahoru do ranžíru "uschovat". Může někdo dáti podrobnější info ? I do kdy mají tyhle přepravy trvat, případně jinam, počty vozů denně, odesílací stanice v Německu atd. Děkuji. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1979 Registrován: 4-2014 
|
Mladějov - ve Stříbře se to dá vykládat na kusé koleji číslo 8 (dříve před koridorem kolej č.10), nebo na koleji č.6 (dříve před koridorem kolej č.8). Ale vykládat se to bude zřejmě pouze na koleji č.8, protože kolej č.6 používá traťovka, když jim byla zrušena kolej č. 5a, která dříve před stavbou koridoru odbočovala ze třetí dopravní koleje. Ve videu, které v sobotu Kasme nahrál do sekce 3. koridor, jsou ty roury vidět jak stojí v Berouně na ranžíru, takže v pondělí by měli dorazit do Stříbra. odkaz na video kde jsou ty roury vidět v Berouně na ranžíru: https://www.youtube.com/watch?v=LkLqwVM6RYk Spíše mě udivuje, že v Boru už vykládka byla ukončena a přesunuli to do Stříbra, protože v Boru je ta vykládková kolej č.3 dost dlouhá a vejde se tam více vozů než na vykládkové koleje ve Stříbře. |
|
Dj_cargo
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1977 Registrován: 11-2005
|
A vlečka patří SŽDC? ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 262 Registrován: 6-2019
|
To víme oba, že nepatří. Nicméně proces nebude výrazně odlišný. Nemám potřebuji sledovat každou kolej plošně ČR, nicméně takový žhavý "kandidát" na obnovu již zrušených jsou např. staniční koleje v Chabařovicích (a určitě by se našlo i něco jiného).
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5965 Registrován: 5-2010 |
Může někdo dáti podrobnější info ? I do kdy mají tyhle přepravy trvat, případně jinam, počty vozů denně, odesílací stanice v Německu atd. Děkuji. Už jsem tady psal něco v srpnu viz.archiv. Shrnutí:Roury se vozí od začátku srpna z Německa od holandských hranic někde za Düsseldorfem.Většinou má vlak kolem 27 vozů plošin, mimochodem půjčených ze Slovenska.Na jednom voze jsou loženy tři roury, jsou dny kdy jedou dva vlaky ložených rour za den, to samé prázdné zpět.V srpnu a září co jsem viděl to jezdilo skoro denně. Cílové stanice Chomutov, Bor u Tachova, Stříbro.Slyšel jsem, že by se do konce roku mělo ještě vozit do Kaznějova a Žihle.Údajně se vykládá i v Podbořanech, ale tam snad vozí roury z Turecka. Dopravci jsou Retrack, který nasazuje dvě loko 185 690 a 185 717 obě Railpool a ČDC s 383 nebo 372 do Děčína.Až bude někdy čas tak dám odkaz na foto co jsem spáchal, jak s Retrackem tak s Cargem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5966 Registrován: 5-2010 |
Jinak včera první přeprava kontejnerového Nexu, nové relace Bremerhaven-Obrnice na místní terminál Upline více zde. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 257 Registrován: 7-2017 |
Přes Brno- Slatinu právě projela ucelená souprava (2x 230 + 27x Raj), výchozí asi z Blažovic (cementárna Mokrá). Věděl by někdo, kam je vlak směrován? Nejedná se třeba o ony cementy pro D1? Díky |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5970 Registrován: 5-2010 |
Míří to do Berouna. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 35 Registrován: 9-2017 |
Ano do Berouna, postrk až do HB na štěpky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 642 Registrován: 8-2017 |
Zdravím. Nevíte někdo jestli ŽESNAD začal podnikat nějaké kroky k prosazení zvýšení limitu tažné síly z 350kN stejnou hodnotu jako je třeba v Německu? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9003 Registrován: 5-2002 |
ŽESNAD.CZ zatím v této věci cíleně nepůsobí, ale může se to rychle změnit. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3705 Registrován: 3-2006 
|
Co je registrace CZ-ČDCR?
Upozornění: Příspěvek může obsahovat stopy ironie, cynismu a černého humoru.
Vyrobeno v závodě, který zpracovává vzdálené vize, bláznivé sny a šílené nápady. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9051 Registrován: 5-2007 |
Mikulda: Normálne Cargo. Sú to bývalé "pronajaté vozy". |
|
Vagonet
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 314 Registrován: 7-2017 |
Řepáky ještě jezdí! Sobotní Rohatec, řepa směr Břeclav. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16 Registrován: 12-2018 
|
Jak to vypadá s přebarvováním oranžových AWT do barev PKP Cargo? Už to vypuklo, anebo lze oranžové brejlovce stále potkat? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3936 Registrován: 4-2006 |
ESQUILAX: Už to vypuklo, ale předpokládám, že všichni brejlovci PKPCI jsou oranžoví, výjimečně žlutomodří. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 191 Registrován: 2-2012 |
753.732 vyjde z CZ Loko po MH v novom laku. Des a hruza. Bude jako papoušek |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 659 Registrován: 8-2017 |
Měl bych jeden, možná trochu offtopic, dotaz. K nám běžně jezdí plošinové vozy s klanicemi registrované ve Švýcarsku? Není to poprvé co jsem si jich v Brně na Dolním všiml při průjezdu vlaku. Minulý týden sice bez postřehnutí nápisu, nicméně dneska jsme si jich všiml znovu (nátěr, desky, stejné další vnější znaky) a nápis končil -CH, je to něco náhodného, nebo se pravidelně objevují na vlacích ČDC Brno-Břeclav? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3535 Registrován: 6-2007 
|
Původně švýcarské klaničáky, ale tuším už ve vlastnictví VKS se teď hodně objevují na vlacích se dřevem na Moravě, minimálně dva jsou teď v Moravských Budějovicích, dovezl jsem je tam dnes z Jemnice. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 662 Registrován: 8-2017 |
Vojtag 3535: A mají stále registrace ve Švýcarsku? Co si pamatuji, přece jenom to projíždělo celkem rychle, tak tam byla 4 písmena, pomlčka, a pak CH. Nejblíž to má, při rychlém hledání na google, nějakému Res, Regs, možná Smmp. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1190 Registrován: 8-2004 
|
Pri listovani nakladnim jizdnim radem 2020 jsem si vsiml dvojice vlaku Lovosice - Göteborg Marieholm (42378 + 42379 DBCS, ale u vas to muze mit jina cisla), 6 dni v tydnu. Co se tim vozi? |
|
micek
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 281 Registrován: 11-2015 |
Quenya, Honza64: Je známo, jak dopadly ty zářijové testovací jízdy mezi Kuřímí a Ždárem? Bude povolena rekuperace? Dvojitá trakce moderních lokomotiv? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1083 Registrován: 12-2007 |
Osm minut videa plného nákladních vlaků v Soběslavi, hlavně odklonů a nevšedních přeprav, co jsem přes rok zachytával. Dokumentačně, žádné umění. náklady v Soběslavi |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1587 Registrován: 7-2002 |
micek - stále dle tohoto https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=4106732 , tj. nejde jen o zářijové, ale podle mých informací se postupuje stále dále |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1589 Registrován: 7-2002 |
tak přece přijel .... http://www.zeleznicni-magazin.cz/aktuality/vlak-trasovany-z-ciny- pres-turecko-dorazil-do-melnika |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 663 Registrován: 8-2017 |
S dovolením bych se vrátil k těm "švýcarským" vozům, ony jsou jaksi spíš řecké Rgss Co na něm přesně bylo napsáno: 31-RIV 73-OSE-CH 36 2078-3 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 966 Registrován: 1-2010 
|
Dám sem report o tom, jak v posledních 10 dnech zaměstnanci ČD Cargo dokonale (ne)zvládli situaci na rameni Havlíčkův Brod – Jihlava – Znojmo. Navážu na tento materiál, kde je popsáno, jak to zde obecně (ne)fungovalo během posledního roku. Normálně bych nic víc nemusel ani doplňovat, ale posledních 10 dní bylo tak extrémních, že situace popsané v odkazovaném materiálu jsou proti tomu nic. Od 6. 11. do 17. 11. se koná nepřetržitá výluka v úseku Hrušovany nad Jevišovkou – Božice u Znojma. V uplynulých deseti dnech tedy musela být zátěž z Břeclavi do Znojma odkláněna přes Havlíčkův Brod. Podstatně větším postihem ale bylo, že zátěž z Havlíčkova Brodu do Znojma, které bývá v poslední době daleko více, nemohla být naopak posílána odklonem přes Brno a Břeclav tak, jak k tomu za normálních okolností každodenně dochází (viz výše odkazovaný materiál). Na ose Havlíčkův Brod – Jihlava – Znojmo tak bylo nutné přepravit mnohem více zátěže, než se zde běžně „s vypětím všech sil“ daří přepravovat. Od 7. 11. bylo na Pn mezi Jihlavou a Znojmem poprvé vystaveno dvojče, což byl asi jediný dobrý krok, který byl pro vyřešení situace aktivně vykonán. Ačkoliv se už od 7. 11. začaly v Jihlavě a H. Brodě hromadit desítky vozů, dne 7. 11. bylo na pravidelném Pn Jihlava – Znojmo posláno jen 740 tun. Limitujícím v tomto případě nebyl normativ hmotnosti, který zde pro dvojče ř. 742 činí T 1400 tun / S 1200 tun, ale délka vlaku činící 311 m. Pokud by vlak měl být delší, musel by někdo zavolat a domluvit se s výpravčím v ŽST Znojmo, nebo by v ŽST Znojmo musel být v době příjezdu vlaku na 5 minut k dispozici člověk s vysílačkou (viz výše odkazovaný materiál). Nic z toho se ale nepodařilo zrealizovat, a tak mohl mít vlak jen 311 m. Dne 8. 11. měl stejný vlak jen 251 m a 628 tun. Prý se sám výpravčí ze Znojma v předstihu aktivně nabídl, že pro něj není problém vzít delší vlak, ale pro změnu se v Jihlavě nedostavil strojvedoucí na posun, a nemohl být sestaven delší vlak. V Jihlavě v tento den vládla vysoká pracovní morálka i nadále. O chvíli později měl směrem na Znojmo odjet ještě Mn, který byl již sestavený na 10. koleji, přičemž na něj bylo nasazeno dvojče ř. 742. Když měl vlak odjíždět, tak se ale zjistilo, že nikdo nemůže najít klíče od jeho hnacích vozidel. Naštěstí se podařilo sehnat jiné dvojče ř. 742, které odjelo směrem na Znojmo alespoň jako Lv. V sobotu 9. 11. již bylo v Jihlavě a Havlíčkově Brodě přes 2 000 tun zátěže na Znojmo. Očekával jsem, že do Znojma pošlou mimořádnou sobotní přetěž. Vlak navíc z Jihlavy do Znojma jel, ale jednalo se pouze o vlak lokomotivní, na kterém do Znojma přejelo dvojče ř. 742, aby odvezlo zátěž ze Znojma do Retzu a zpět. Ze Znojma do Jihlavy se pak dvojče ten stejný den vrátilo opět jako Lv. K tomu, aby dvojče ráno v Jihlavě zapřáhlo nějakou zátěž, by pravděpodobně bylo nutné zaplatit nějakému zaměstnanci cca 2 hodiny, a to by se asi nevyplatilo. Podařilo se ušetřit pár stovek a minimálně jeden telefonát! V neděli 10. 11. z Jihlavy do Znojma žádný vlak nejel (rozhazování v podobě nutnosti zaplatit nedělní příplatek by si taky mohl někdo pěkně odskákat). Od pondělí 11. 11. každodenně přibývalo v Jihlavě a H. Brodě mnohem více vozů, než poloprázdné vlaky zvládaly odvážet. Od pondělí 11. 11. do pátku 15. 11. je bilance vlaku Jihlava – Znojmo následující (vozy-metry-tuny): Po (14-293-879) Út (11-220-428) St (15-187-752) Čt (14-268-1043!) Pá (5-151-392) Ve všech případech bylo nasazeno dvojče ř. 742, takže vlaky mohly mít v rozmezí od 1 200 do 1 400 tun. Místo toho měly průměrně necelých 700 tun. Ani ta trapná hranice 314 m nebyla ani v jednom případě naplněna. Přece se v Jihlavě nebudou honit a obtěžovat se s nějakým posunem. Dnes 16. 11. taktéž nebyla žádná sobotní přetěž poslána. Jediné, co dnes zatím jelo, tak z Olbramkostela zpátky do Znojma byla stažena včerejší zátěž z Pn Znojmo – Jihlava, jehož hnací vozidlo se zde včera rozpadlo. Aktuálně je v Jihlavě a H. Brodě přes 5 000 tun zátěže do Znojma. Některé vozy zde stojí už přes týden. Jsem zvědavý, kolik týdnů bude ještě trvat, než se to dostane do Znojma (Vánoce to jistí), a kolik km navíc ty vozy při své cestě urazí. Skoro by se chtělo říct, že nedostatek vozů u ČD Cargo má příčinu právě v tomto diletantském přístupu lidí v provozu. A to zdaleka není jen o situaci na Znojemsku. Podobně to chodí skoro všude. Nicméně nepříznivá situace s vozy už je naštěstí pomalu řešena, protože jsou objednány stovky nových vozů. Do budoucna zbývá už jen vyřešit, kde všechny ty vozy budou většinu času postávat. Ještě před 15 lety bylo schopné dnešní ČD Cargo takové množství zátěže z H. Brodu do Znojma dostat za jediný den (kromě pravidelných vlaků by býval byl poslán maximálně jeden násled). Dnes je na jedné straně ČD Cargo velice moderní a efektivní, ale na straně druhé na trase, kde dříve nebylo problém posílat vlaky o hmotnosti 2 400 tun, posílá 300 tunové šušně a zátěž hromadí týdny. |
|
micek
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 284 Registrován: 11-2015 |
Koudsk: Z toho by člověk brečel... škoda, že to nemůže vzít konkurence. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 664 Registrován: 8-2017 |
Koudsk 966: Ok, kdo je za toto zodpovědný? Něco takového přece není normální! To to nikdo z vedení nevidí? Přece zájmem každé firmy je maximální využití výrobních prostředků k produkci, zde tedy aby vagony nestály někde s nákladem, ale byly doručeny bez prodlení. Což jednak vede na lepší využití vozů a jednak ke zvýšení atraktivity pro zákazníky. Místo toho se tu s poněkud chabou výmluvou, nebo bez ní, dokonce, nechává stát zátěž jen tak kdesi v Jihlavě a nikoho to zjevně netankuje. Nejde na ně někdo poslat? Nevím, někdo výše postavený, nebo třeba NKÚ? Přece jenom je to státní akciovka, tak by na to mohl mít třeba vliv. A pak nemám být železnice tam kde je. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 967 Registrován: 1-2010
|
Už jsem nic dalšího psát nechtěl, ale přeci jen doplním ještě dnešek, protože teprve dnes tomu nasadili korunu. Dnes z Jihlavy, kde se už přes týden hromadí zátěž na Znojmo, poslali dva vlaky do Moravských Budějovic. Opět se však v obou případech jednalo jen o vlaky lokomotivní. Bylo posláno dvojče, aby nadvakrát z Moravských Budějovic stáhlo 1 840 tun zátěže na Břeclav st. hr. Jelikož zítra končí výluka na trati Břeclav – Znojmo, tak by to zítra jelo přes Znojmo (kudy tato zátěž bývá standardně trasována). Předpokládám tedy, že někdo honem rychle potřeboval „ukrást“ vozy těsně před koncem výluky tak, aby zbytečně musely jet o 160 km delší cestou. Ve stejnou dobu si ten někdo vůbec nevšímal 5 000 tun zátěže z Havlíčkova Brodu a Jihlavy na Znojmo, která proto již nyní začíná být troušena po o 120 km delší trase přes Břeclav (zítra přece končí výluka, tak už to tam projede). K.S.: Podle mě se jedná o dlouhodobou a sofistikovanou sabotáž, na které se musí podílet několik lidí. Nevím, oč jim jde. Jestli chtějí za jakoukoliv cenu škodit, nebo se třeba jen snaží nahnat výkony pro určitou oblast (není těžké si domyslet, kudy to všechno bude muset jet). Každopádně nechápu, jak je možné, že tito lidé nebyli dávno vyházeni, a nebyla po nich vymáhána veškerá škoda. Není těžké dohledat, kdo je za jednotlivá rozhodnutí v provozu zodpovědný. Ale asi už není šance, jak tento moloch zachránit. To by do vedení musel přijít někdo, kdo má k železnici vztah a záleží mu na ní. Místo toho přijde zase jen další šašo, který se primárně bude starat o to, jak to šikovně zakamuflovat v účetnictví, aby byl vykázán fiktivní zisk, a on si mohl přihrát pěkné odměny. Jeho sekundární starostí bude, aby zaměstnal svoje neschopné kamarády, aby si i oni mohli přilepšit. No a důležité pro tuto sebranku bude samozřejmě také to, aby se firma navenek prezentovala jako moderní a inovativní, a namísto vyřešení bordelu se všechen nahrnul pod koberec. A pokud nebude koberec dost velký, koupí se další (v této oblasti si vždycky budou umět poradit). Možná to někomu začne být podezřelé až v době, kdy už se reálně nepohne ani kolo. Jenže to už bude pozdě. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 665 Registrován: 8-2017 |
Koudsk 967: To není nic sofistikovaného. Nemyslím si že se jedná o sabotáž ve smyslu snahy dráze škodit, ale spíš právě o nahnání výkonů někomu. Co si pamatuji, tak se tu pár let zpátky psalo o nelogických převozech zátěže Břeclav-Brno a zpět, připadá mi to dost podobné. Spíš než někoho se vztahem k dráze, což by mohlo být dvojsečné, představme si že se tam dostane nějaký šoutoušský ultras, je třeba z toho udělat normální akciovku, podřídit ji trhu a dostat tam lidi, kteří budou s to celý provoz během třeba půl roku projít, projít účetní knihy a knihy o jízdách, navrhnout řešení a tato následně aplikovat do provozu. Ale to by bylo, hádám, zase řevu od odborářů. Tu firmu lze pořád zachránit, ale bude to někoho bolet a je nutné chtít. A to není, podle mne, jenom o posílání vagonů oklikou, zbytečnou, přes Majlont a Břeclav (něco jiného by bylo kdyby tam byl omezený nápravový tlak, nebo extrémně krátké stanice), ale i o mnoha zažitých představách, třeba palivu pro nezávislou trakci a pod. Přijde mi že náš stát stále ukazuje to jak mizerným hospodářem je, přestože to tak zrovna být nutně nemusí, ale ten náš toto snad stále potvrzuje. Ať je to dosazování neschopných hejhuláků do vedení drah nebo třeba snahou o prosazení politické stavby JE, která je ekonomicky neobhajitelná. Tady by bylo třeba aby ČD byly akciovkou s menšinovým podílem státu. Následně na ně budou majiteli uplatněna kritéria jako na každý soukromý podnik a mělo by dojít k výraznému zefektivnění celé organizace. Možná by nebylo zlé aby se ten podíl vyměnil za podíl v Berkshire Hathaway, jednu železniční společnost, a dalo by se asi říct úspěšnou, už mají, další by snad dali také. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1337 Registrován: 8-2017 |
snahou o prosazení politické stavby JE, která je ekonomicky neobhajitelná V natolik deformovaném prostředí, jako je trh s elektřinou, těžko dělat nějaké objektivní ekonomické hodnocení. Nicméně pokud se ta JE nepostaví, tak doporučuju se začít předzásobovat svíčkama. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 666 Registrován: 8-2017 |
M250.0 1337: Nebojte se, JE potřebuje pro svůj provoz cenu silové elektřiny asi 80€/MWh, ostatní zdroje ji nabízejí za ceny kolem 60€/MWh. Vzhledem k existenci nemalého výkonu soukromých elektráren jsem si celkem jistý že v momentě kdy by je budou mít odstavit, tak dojde k postupné náhradě oněch cca 50MW soustrojí za podobně výkonné plynové motory, které budou mít poněkud vyšší účinnost a eventuálně budou doplněny nějakými ORC.Svíček nebude tedy třeba. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1838 Registrován: 4-2010 
|
Je to sice odbočení mimo téma. Veškeré ekonomické úvahy typu, že JE potřebuje 80€/MWh, ostatní zdroje ji nabízejí za ceny kolem 60€/MWh. Vychází ze současného stavu. Z toho jaká je situace na trhu s uhlím, plynem a jak jsou natom jednotlivé typy zdrojů energie. Jak bude docházet politicky dostupné uhlí a začne se záset na zemní plyn. Tak se může situace radikálně změnit. To pak nám ty JE budou skutečně chybět. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10328 Registrován: 8-2012 |
Dojde ropa, totiž dojde plyn! (Hlavně "radikálně" a "náhle".)
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 667 Registrován: 8-2017 |
Pánové, navrhuji tu odbočku ukončit, eventuálně přesunout do obecné diskuse, nicméně závěrem. Stavět JE v současné situaci a i v situaci, která bude za 10-15-20 let, dál si výhled nikdo moc netroufne dělat, je ekonomický, politický, ale hlavně energetický hazard. Nové bloky které najedou při nejlepším za 15 let budou představovat jen 2400-2800MW výkonu, to je dost málo, stejně jako kdyby v Dukovanech bylo v provozu 2700-2900MW v jeden okamžik (vždy 1x VVER 440 v odstávce), jaderný výkon v síti by tak byl kolem 6.5-7GW, ale za cenu asi 340 miliard bez úroků (nové bloky a generálka Dukovan), přitom v rozhodném horizontu 2035-2045 půjdou velké uhelné bloky do šrotu, krom Ledvic NZ. Někde mám předpokládané "pětiletky" pro odstavení naskládané, z veřejně dostupných dat, v tabulce a není to moc pěkný pohled. Krom těch JE totiž bude třeba aby v síti bylo ještě alespoň 10 GW, občas se totiž umí stát že se sejdou poruchy a odstávky a hned jsme mínus třeba 2.5-3GW z JE. Problém je že ČEZ na to asi nebude mít peníze, kvůli JE, a je otázka jak na tom budou soukromé elektrárny, jestli jejich majitelé plánují jejich přechod na plynové, ať už PPE, nebo se spalovacími motory, dle velikosti elektrárny, nebo jestli je nechají dožít, vytěží z nich teď maximum a pak je zavřou. To nevíme. A tento slon v místnosti o kterém se nemluví - tak jako tak hrozící nedostatek výkonu, se neřeší. A na jeho řešení také moc času není, sice více než na JE, ale i tak málo. Další věc, kterou je třeba si rozhodnout je, jestli chceme elektroenergetickou a obecně energetickou bezpečnost řešit s přízrakem 2. světové za zády a jít na to tak že všichni kolem jsou potenciální nepřátelé a musíme být stále nezávislý ve výrobě za každou cenu, což na ty JE vede, ale bude to drahé, nebo jestli na to půjdeme s tím že jsme v EU, jsme v NATO, a budeme to řešit tak, abychom měli rezervu na nějakou definovanou dobu krize a dále to budeme řešit na bázi těchto platforem. Tedy tak, že tu bude stát třeba 15GW plynových a jiných elektráren, s běžným ročním koeficientem využití 0.3, ale zásoby paliv budou třeba na rok. Tady toto myšlení se nám pak totiž propíše i do toho jak bude vypadat naše vystupování v energetickém světě. Můžeme totiž jít buď do Hobitího, ostrovního myšlení, ale silovka bude třeba v průměru za těch 75-80€/MWh, nebo se posílí integrace v rámci našeho regionu a pojede se dle výhodnosti, buď se bude dovážet levný proud z větrník, nebo se vyrobí tady ve FVE atd., tam je dosažitelná cena klidně 30-40€/MWh, a když bude třeba, tak se pustí právě plynové zdroje a bude-li výhled na delší období, tak i parní, za těch 60-70€/MWh. Sice nebudeme mít pak přebytkovou bilanci, ale na druhou stranu čilejší obchodní výměnou můžeme dosáhnout v ekonomice nižší ceny proudu, což je vítaný benefit pro podniky a lidi. Navíc teoreticky by se dalo s poměrně malými náklady dovážet 3900-5000 MW, jen ze SRN, pokud se dvojité vedení 400kV převede na 3x +-650-800kV DC. Od Polska se dá také dovážet. Hned u Hranic můžeme mít dvě velké PVE kolem 10GWh každá. Další věc, co se týká plynu je možnost jeho syntézy. Víme že se v Německu FVE mohou dostat na 40-60€ i se započtení rizik spojených s novým modelem. (konec povinného výkupu a FiT) Na jihu Evropy se tak můžeme bavit o ceně kolem 30€/MWh a níže, v Saúdské Arábii loni začali s projektem, který by měl mít cenu pod 25€/MWh. Snadno můžeme být nakonec ve stavu kdy syntetický plyn bude za 30-35€/MWh, tedy zhruba tolik co zemní plyn + emisní povolenka. A syntetický plyn prostě tak nějak dojít nemůže. Ale to už se dostáváme do toho horizontu 2030-2040. Ta možnost jít do budoucnosti bez JE tu je, jen je třeba to správně uchopit. Teoreticky tu je šance aby se těch 320 miliard, které má ČEZ za JE utratit, při investici do jiných technologií vrátilo rychleji a možná i v větším objemu. Pokud těch 360 miliard, které je ochoten ČEZ a stát alokovat do NJZ rozdělím na 160 pro nové a 160 pro jiné investice a z těchto 80 půjde do nových technologických firem a pokud víme že vyjde jen asi 10% investic, ale tyto nemají problém se třeba zestonásobit. Mohla by tu tedy být možnost zároveň se zajištěním výkonu a výroby získat ještě asi 800 mld korun bokem. A to už se pak pozná, navíc to jsou peníze, které se do ČR dotáhnou ve finále z venku,což je cool. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1839 Registrován: 4-2010
|
T_._H_. Radikálně a náhle se nic nestane. To jen rejpete. Uhlí a zemníhjo plynu není nekonečné množství. Jak bylo napsáno, možná budoucnost je v syntetického plynu. Nebo jak půjde technologický pokrok dopředu. Uhlí a zemní plyn budou následovat pazourky, které také nedošly. Celé to v reálu bude záležet na načasování. On ten technologický pokrok jde svým tempem. Potřebný technologický pokrok se nemusí dostavit jen protože by se to hodilo, nejde jej vysedět nebo uplatit. Takže za nějaký čas se budou zvedat ceny. A lidé budou nuceni čím dál víc hledat jiná řešení. Protože cena je daná poměrem mezi nabídkou a poptávkou. (Příspěvek byl editován uživatelem Haldir.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1856 Registrován: 7-2017 |
KS: To myslíte vážně? Přenosovou síť chcete postavit jak? Vidíte, jak to „jde“ v Německu? A kolik je to stojí? A nás taky, protože kvůli jejich hazardování se sítí se musely vystavět PST transformátory pro ochranu české sítě na hranicích? A v noci zajistíte proud v bezvětří jak? Akumulací do čeho? Lithium fakt není ekologické, přepočítejte si hustotu energie na uhlíkovou stopu - jo, fungovat to může, ale už to nebude mít žádný ekopřínos a navíc musíte proti jádru dělat mnohem víc redudance. Nemluvě o nevyřešené recyklaci FVE panelů (životnost 20 let), větrníků (podobná a je to velký průšvih), která taky není energeticky nenáročná a vzhledem k objemu mnohem větší průšvih než to jádro. (Příspěvek byl editován uživatelem Tantin27.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4224 Registrován: 5-2004 |
On je ten problém s výstavbou evidentně selektivní, za dobu, kdy v Německu ani tady nejde se dostat na hustotu VVN vedení spojujících severní Čechy se Slovenskem protože proto se přes české území staví už druhý plynovod. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10368 Registrován: 8-2012 |
Tak s případnou výstavbou jaderné elektrárny (mimo max. doplnění jednoho, dvou bloků ve stávajících lokalitách) to je jednoduše selektivní problém: v Evropě se už žádná nepostaví. To jednoduše není problém ekonomický, ale ideový a to je horší. Čili na nové JE zapomeňte. No a zbytek bude spíš otázkou nějaké diverzifikace a decentralizace... každopádně strašení nějakou tou "radikální změnou situace" je už folklór.
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 668 Registrován: 8-2017 |
Tantin27 1856: Dobře, asi je třeba říct že pokud máte dostatek zdrojů, tak není problém složit v kterýkoliv moment dostatek výkonu, samozřejmě se tam bude hrát nějaká burzovní hra o cenu, ale složíte to. To zase není problém, dnes to také skládáte na burze, máte krátkodobé a dlouhodobé kontrakty a pak regulační výkon do toho ještě, reálně se z tohoto pohledu nic moc měnit nebude, jenom se změní asi podíly obchodů, poklesne význam dlouhodobých, vzroste u krátkodobých. V Německu je situace poněkud specifická, nemyslíte? Jednak masivně investovali do nové technologie, která je z podstaty drahá a pak u nich hraje prim vítr na severu zatímco spotřeba je na jihu, tedy je třeba mít přenosové linky. ČR, která by více než vítr uživila soláry, by měla výkon relativně rovnoměrně rozprostřený. Podívejte se do toho co píši ještě jednou, nemluvím tam o dvou až třech velkých PVE? V plánech je přestavba poloviny Orlíku na PVE, ale to je jenom malá PVE na pár hodin. Když vezmu "PVE ČSA", tak s nádrží 30 m hlubokou může dodávat po 8 hodin asi 2 800MW, to je 22.4GWh, máte podobnou možnost na lomu Bílina, s nějakým výkonem ostatních zdrojů to máte na pohodlný letní provoz. Finální přechod by byl někdy v roce 2045-2050, do té doby je dost pravděpodobný výrazný pokles jak ceny např. solárních článků, tak technologie pro přípravu syntetického paliva, tam jsou skladovací kapacity neomezené v zásadě. V současnosti jsme dlouhodobě, u nás schopni uložit, se současnou technologii asi účetně uložit asi 1.8TWh ve vodíku bez úprav současné technologie. Účetně protože se tento po výrobě smísí se zemním plynem a je s ním normálně spotřebován. To je zpětně asi 1TWh, to je sice málo, ale je to kapacita dlouhodobá a dostupná okamžitě. Se syntetickými palivy je pak již jen ovlivněna tím jaké bude jejich složení a kolik se na to udělá zásobníků. Redundance může být naopak přínosem, pokud místo spoléhání se na velkou JE bude na místech starých tepelných elektráren instalováno množství spalovacích motorů, tak jednak poruchou jednoho stroje vypadne 50MW a ne 1000MW a pak také tyto jsou napojené na síť 110kV, takže v případě problémů můžete vytvořit lokální ostrov snáze, než pokud byste jej zkoušel udělat z velkého bloku. Solární panely jsou na recyklaci celkem pohoda, pokud se bavíme o těch křemíkových. Buď odbrousíte pár mikrometrů panelu, pod tím je opět čistý křemík a uděláte novou aktivní vrstvu, ta má třeba desítky mikrometrů, "oplatek" je ale silný třeba 0.3mm, takže to jde, nebo to rozemelete a hodíte jako vstup do procesu, křemík se tak jako tak rafinuje a právě dopanty jsou z něj odstraňovány. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1858 Registrován: 7-2017 |
KS: Líbí se mi, jak na jednu stranu chcete EU-přenosovou síť a pak tu argumentujete snazším ostrovním provozem na straně druhé A jakápak je energetická bilance FVE panelu se započítáním tohoto procesu… ? Něco jako ≥ 1 ≤ 2násobek toho, co ten panel vyrobí? A to vám připadá vůči jiným zdrojům efektivní? Letní provoz TEĎ. Pokud počítáte se změnou klimatu, počítejte s klimatizací v létě jako standard ve všech budovách (a to by asi tak pokryly ty soláry na budovách). A ten zbytek? A co do toho roku 2040-50? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7065 Registrován: 5-2002 |
Redundance může být naopak přínosem, pokud místo spoléhání se na velkou JE bude na místech starých tepelných elektráren instalováno množství spalovacích motorů, tak jednak poruchou jednoho stroje vypadne 50MW a ne 1000MW a pak také tyto jsou napojené na síť 110kV, takže v případě problémů můžete vytvořit lokální ostrov snáze, než pokud byste jej zkoušel udělat z velkého bloku. Aha, takže v té šťastné budoucnosti podle vás třeba - ve dni jako je dnes - nebudeme mít ze slunce nic ( byť toho bude instalováno 10x tolik), z větru nic, z uhlí nic protože je fuj, z jádra nic protože je fuj, ale spustí se "množství spalovacích motorů" a to bude ta ekologie a láce... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 212 Registrován: 12-2017 |
Tantin27 Přenosovou síť chcete postavit jak? Vidíte, jak to „jde“ v Německu? A kolik je to stojí Jo jde jim to blbě, ale pomalu se to posouvá a řeší se problémy. Jo stojí je to hodně, ale oni to postavit prostě musí. A nás taky, protože kvůli jejich hazardování se sítí se musely vystavět PST transformátory pro ochranu české sítě na hranicích Jo a jakmile se v Hradci vystavěly tak došlo k odprásknutí jednoho a po nějakém čase k odprásknutí druhého... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 670 Registrován: 8-2017 |
Pánové, energetickou diskusi přesuňme sem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2402 Registrován: 10-2005 
|
Koudsk: Spíš se někdo snaží ukázat že SN Brno-Maloměřice je pořád nezbytné, byť to již dlouho není pravda. Na tranzitní zátěž stačí ranžíry jako NB, ČT, Bv a případně má kapacitu i Přerov levé. Podle mě by v Maloměřicích stačilo nechat polovinu kolejí pro řazení místní zátěže a i to by bylo možná příliš. Majlont prostě postihlo to samé co Beroun - útlum průmyslu a tím i výchozí zátěže. Majlont ani za ČSD nesloužil k řazení dálkových či mezistátních vlaků.![[new]](https://www.k-report.net/discus/clipart/new.gif "[new]") Stránky o Japonských železničních modelech ![[tramvaj]](https://www.k-report.net/discus/clipart/tramvaj.gif "[tramvaj]") Léta 1969 - 1984 = Poslední vrchol před pádem železnice v Japonsku |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2723 Registrován: 5-2008 
|
Václavs: "levé" odešlo do věčných lovišť , existuje jenom "pravé" dnes jenom "přednádraží"
Don Parmezano
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 671 Registrován: 8-2017 |
Václavs 2402: Vůbec s Maloměřickým ranžírem je to takové zvláštní, nemyslíte? Když vezmeme jeho historii a tak. Máte asi pravdu, ostatní seřazovací nádraží, by si to asi rozebrala lépe a dávalo by to smysl. Břeclav, protože je hned u hranic. Přerov a Třebová, protože jsou na významných uzlech železniční sítě (a s úpravami by mohl význam ještě růst u Třebové (Trojúhelník v Ústí s napojením na Třebovou a alespoň 3 koleje do Chocně a 3-4 do Třebové) Havlbrod pak může částečně zátěž zátěž přebrat, pokud se elektrifikují a (částečně) zdvojkolejní trať Znojmo-Hradec. Brno, ať se kdokoliv bude snažit jakkoliv možná je křižovatka, ale nemyslím že z toho bude uzel pro nákladku. Jako druhé ze zemských hlavních měst stojí, na rozdíl od Olomouce, bokem. Maximálně se tam kříží dvě tratě, Severojižní a Východozápadní (Myslím že kdyby vydržela 1. republika, tak hlavní trať ve finále vede Praha-Sázava-Havlbord-Zvratka-Tišnov-Brno-Kyjov-Veselí-Vlára), ano reálně jich je víc, ale Brno-Přerov (Olomouc) je významný doplněk, ale pro nákaldku moc ne, a tratě na Zastávku končí v kopcích, pro náklad k ničemu a nová Tišnovka je taky dost strmá. Maloměřický ranžír tak moc smysl nemá. Co tam má smysl řadit? Dopravu od Rakouska a Slovenska? Proč proboha když to můžeme rozházet v Břeclavě? Zátěž z Polska na Vídeň a Prahu? Vždyť to se líp udělá v Přerově nebo ještě lépe Třebové. Co v Brně přirozeně rozřazovat? Nebo si představme dráhu jako graf spojení, zmizí z něj jeden uzel - Brno - síť bude pořád bez větších problémů fungovat, vymažme kterýkoliv z následujících, Břeclav, Přerov, Třebová, začnou problémy, hledání tras bude mnohem složitější a když se na to podívám, od oka, tak vyhození Brna znamená přidání 70km, vyhození Přerova prakticky znemožní smysluplnou přepravu nákladu a lidí Blat-Jadran. Vyhození Třebové výrazně naruší vnitrostátní směr Východ-Západ. Vyhození Břeclavi znamená opět výrazné problémy pro směry Balt-Jadran a Černé-Severní moře. Brno naproti tomu znamená jenom zajížďku 70km. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2403 Registrován: 10-2005
|
Nakouknem-li do roku 1989, tak BM má výchozí následné dálkové relace: Česká Třebová: 5 vlaků denně Havlíčkův Brod: 5 vlaků denně Přerov pravé před.: 3 vlaky denně Žilina: 2 vlaky denně Bratislava východ: 3 vlaky denně Břeclav: 3 vlaky denně a 3x denně uhláky pro SHR (Severočeský Hnědouhelný Revír) ALE současně řadila toto: 2x denně dobíračka do Veselí nad Moravou 5x denně zátěž pro cementárnu Mokrá 7x denně obsluha Dolního nádraží 2x denně obsluha KrPole 2x denně Mn směr Žďár nad Sázavou 2x denně Pn do Tišnova 2x denně Mn směr Šlapanice + obsluha Slatiny 3x denně Mn směr Podivín 3x denně Mn směr Chrlice až Ivanovice na Hané 3x denně obsluha BZKG 3x denně Mn směr Miroslav 3x denně Mn směr Krahulov 4x denně obsluha Posvitavských vleček a 3x denně Mn směr Opatov Toto bylo specifikum Brna. Stránky o Japonských železničních modelech Léta 1969 - 1984 = Poslední vrchol před pádem železnice v Japonsku |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1294 Registrován: 4-2009 |
Maloměřice jsou a ještě extra budou důležité pro nákladní dopravu z technologických důvodů , protože se na ně přesměruje vetsina nákladní dopravy, která opět většinově bude převedena na/z havlíčskobrodskou. Takže o budoucnost nemám obavy, ale budou bez hrbu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2404 Registrován: 10-2005
|
Quenya Jižní spádoviště se taky zruší? Jinak BM jako technologické nádraží určitě ano, ale dovedu si je představit bez řazení zátěže (stylem nádraží Shin-Tsurumi v Kawasaki, kde taky z ranžíru velikosti Česká Třebová zbyla tranzitní skupina o 15 kolejích + depo a taky to plně vyhovuje (a to přes stanici projíždí denně přes 100 nákladních vlaků). Kolik má vlastně BM v současnosti rozřazených vozů za 24 hodin? Stránky o Japonských železničních modelech Léta 1969 - 1984 = Poslední vrchol před pádem železnice v Japonsku |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 673 Registrován: 8-2017 |
Quenya 1294: Samozřejmě kolej pro odstavení vlaků budou třeba, ale to je myslím asi tak jedna třetina čí míň kolejí v Maloměřicích, tedy v zásadě jen toto, eventuálně toto. O to že těchto pár kolejí bude využito k odstavení nákladních vlaků bych se nebál, ale ten zbytek je tak nějak.... Napadá mne že možná by v případě stavby nového nádraží, mimochodem hádám že na něj už nikdy nebudou peníze, mohlo být zajímavé pokud by se vzalo těch 19 kolejí od Obřan vzalo, čtyřkolejka se vedla středem na přesmyky a po obou stranách by bylo 7 odstavných kolejí. Tím by mohl být vyřešený problém s jízdou do/z Maloměřic ve variantách A. Pak by ale možná bylo vhodné mít i takové nádraží někde na jihu, ale je otázka jestli by se to jižní nádraží nedalo nahradit jízdou nákladních vlaků od Břeclavi ve vhodnou dobu. Ale možná by stačilo provést nějakou rekonfiguraci na jihu, vytáhnout 4 koleje z Modřic a v místě odstavného nádraží je rozvětvit tak aby na každé straně dvojkolejky byly 3. Ale to by mělo smysl, řekl bych, tak pro varianty A. Jestli z ŽUB vyleze jenom nějaká slepovačka, pak bude třeba to mít poskládané zcela jinak, tak aby se jím daly protáhnout důležité směry VRT a fungovalo to +- na současném půdorysu. Mimochodem dnes vyšel článek o snížení investic do železnice. Pokud vezmeme do úvahy předpoklad krize za dva roky, nutnost řešit kapacitu jinde na síti, tak na přestavbu Brna a VRT nebude, těch 180 mld na VRT páteř, asi 45 mld na Brno, nějaké další desítky miliard na reko Břeclav-Pouzdřany (12 mld?) a k tomu tunely UCho cca 15 mld, NeMaŠe cca 12 mld, tunely Beroun - 50 mld a k tomu všechny potřebné rekonstrukce na současné síti, tak to nemůže vyjít. Buď budou tyto megastavby, nebo se opraví to další potřebné, nebo se udělá jenom něco. Ale nemyslím si že by Brno bylo tak vysoko na seznamu priority, pokud se dá udělat nějaký workaround. V momentě kdy přijde krize, tak objem dostupných peněz půjde ještě více dolů a dluh ze zanedbané údržby půjde nahoru. P.S. Nějaká změna kolem normativu tažné síly? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14 Registrován: 10-2018 
|
Václavs: "ALE současně řadila toto: 2x denně dobíračka do Veselí nad Moravou 5x denně zátěž pro cementárnu Mokrá 7x denně obsluha Dolního nádraží 2x denně obsluha KrPole 2x denně Mn směr Žďár nad Sázavou 2x denně Pn do Tišnova 2x denně Mn směr Šlapanice + obsluha Slatiny 3x denně Mn směr Podivín 3x denně Mn směr Chrlice až Ivanovice na Hané 3x denně obsluha BZKG 3x denně Mn směr Miroslav 3x denně Mn směr Krahulov 4x denně obsluha Posvitavských vleček a 3x denně Mn směr Opatov Toto bylo specifikum Brna." A pro zajímavost - z tohoto zbylo dnes co?
... a kromě toho... a kromě toho... já jsem vedoucí...
|