Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Podorlické tratě » Archiv diskuse Podorlické tratě do 17. 09. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Podorlické tratě do 17. 09. 2019dolů |
autor | příspěvek | |
---|---|---|
Bartsk
|
||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 273 Registrován: 10-2008 |
Vhd sl: Nekopu do ničeho, pouze popisuji stav. Aha, nejde o to jezdit dobře bezpečně a včas, jde o to nastražit past, někoho chytit a pak ho ukazovat v kleci. Pohádek z teorie ETCS už jste nevědomým politikům napovídali dost. Dojděte sednout na koridoru na mašinu, třeba z Vás H.Ch. Andersen vyprchá. Už dost, nemá to smysl. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2175 Registrován: 12-2009 |
Bartsk: Myslím, že se pleteš.... Důvod je přeci jiný, železnice jim nevoní....Už dlouho sleduji jak některé kroky skoro vypadaj jak by někdo přemýšlel, co té železnici provést aby se rozpadla... Zatím holka drží! Držím ji palce neb ji mám ji vcelku rád (Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.)
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 284 Registrován: 3-2013 |
Kapitán stejskal: „Nepochopil jste to už několikrát, nepochopíte zase. Ztráta času cokoliv připomínat.“ Proč sem tedy 2x chodíte, když jde o ztrátu času? „Celá dráha usilovně přemýšlí, kde jinde ještě Videosna naštvat, proto se i jinde odklání perón.“ Máte naprostou pravdu, špatná řešení mne opravdu štvou, ale dráha jako taková je v tom nevinně (za sebe můžu napsat, že se dráha k mé osobě zachovala suprově). Zrevitalizovat tratě, tak aby byly vůbec konkurenceschopné by znamenalo dělat vše, tedy i detaily tak, aby narostl zájem. Situace je přesně taková, jak to napsal Honnzok: „železnice jim nevoní....Už dlouho sleduji jak některé kroky skoro vypadaj jak by někdo přemýšlel, co té železnici provést aby se rozpadla... Zatím holka drží! Držím ji palce neb ji mám ji vcelku rád“ Bohužel je to tak a má to svůj důvod: který politik efetivně podpoří veřejnou dopravu, když republiku drží nad vodou výroba aut? Takže sice přijdou peníze na železnici ale… Honnzoku, já si myslím, že se ta holka drží proto, že jsou kolem ní pořád ještě lidi, kteří k ní mají vztah, ale jak dlouho to ještě bude? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1299 Registrován: 1-2006 |
Bravo pánové, technicko ekonomický problém jste přesunuli do polohy mezigeneračního sporu, čímž je vše vyřešeno a viníci jsou identifikováni. To nemá chybu. Odcházející generace dokázala neochotu státu financovat investice do nekoridorových tratí řešit flikováním a vybydlováním, díky čemuž ty tratě jsou sice provozní, ale s obrovským "zadlužením" na investicích, díky odsouvání generálních oprav, na které prostě nebylo. Zdroj, který jste dokázali zajistit pro koridory (finance z EU), kde už flikování nebylo únosné, byl s podmínkami, které se s léty a s postupným vysycháním zdroje stupňují. Očekávání lidí (i vaše), kteří jsou při shánění obživy zatěžováni podstatně více než dříve, jsou obrovská a nereálná. Od nové generace chcete zázrak a ukládáte jí nereálnou povinnost udržet vše v rozsahu, který je podle vás dostatečný. Zázraky se nekonají, co se nepodaří optimalizovat na ufinancovatelnou míru, bude v dohlednu zavřeno. Bude ještě pár politických výstřelků jako mšenka, ale jinak končíme, protože se téhle ani následujícím generacím nepodaří to, co se nepodařilo dvěma předchozím, a postupně to dožije. To není situace, kdy je vhodné požadovat řešení bez kompromisů, na které s daným zdrojem prostředků prostě není. Je fakt, že té vaší generace už se to netýká - už to nějak doklepete... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2178 Registrován: 12-2009 |
Z Vašeho příspěvku nyní už nechapu z hola nic. Kdo co kam posunul? Jaký mezigenerační spor? Jaké generace se to netýká? Kdo, že chce a co řešit flikovanim a vybydlenim? Jak to souvisí s nevhodným konceptem modernizace jedné méně podstatné tratě? Ani milion výluk tomu nenasvědčuje? Pokud se bojuje o přežití tak tam mohlo zůstat to co tam je ne? Na Jopku by se to napojit dalo i bez rekonstrukce kolejiště a peronů a na 40 ve stanici by stačil nějakou dobu i předchozí svršek. Oba Vaše předchozí příspěvky byly z nějakého mě neznámého důvodu přehnaný. V prvním píšete tak, jako by jste vlak neviděl a provozní stránku dráhy nepoznal. V druhém jak kdyby jste odněkud spadl na hlavu, že nejsem schopen ani určit co chtěl básník rict. (Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.)
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 285 Registrován: 3-2013 |
„Bravo pánové, technicko ekonomický problém jste přesunuli do polohy mezigeneračního sporu, čímž je vše vyřešeno a viníci jsou identifikováni. To nemá chybu.“ Za sebe napíšu, vlastně zopakuji, že nevím, kdo takovéto řešení vymyslel, takže ani netuším, co jste mohl myslet tou identifikací. Popisuji svůj názor, a nevím, v čem vidíte mezigenerační spor, jestli v tom, že já pravděpodobně tady nejstarší, hájím obsazení stanic (i v dálkovině)? Že odlidstění (obecně) považuji vlastně za ten největší průšvih? Prostě můj názor, tak proč bravo? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1165 Registrován: 7-2017 |
Vhd_sl Tak ještě jednou snad srozumitelně. Kolik vozíčkářů a pohybově postižených v posledních letech mělo na našich nádražích střed s vlakem (jakýmkoli železničním vozidlem)? Kolik zrakově postižených v posledních letech mělo na našich nádražích střed s vlakem (jakýmkoli železničním vozidlem)? Kolik ostatních zdravotně nepostižených v posledních letech mělo na našich nádražích střed s vlakem (jakýmkoli železničním vozidlem)? Délku období nechám na vás. Prosím nepočítejte mezi zdravotně postižené závislost na mobilních telefonech alkoholu a jiných návykových látkách. Též osoby se sluchátky v uších. EU doporučuje bezbarierový přístup k vlaku, nikoli nařizuje. Co je bezbarierový přístup k vlaku? Tak aby se vozíčkář, či pohybově omezená osoba dostala k vlaku vlasní silou, nebo pomocí jiné osoby. Aby zrakově postižený byl upozorněn na nebezpečí pomocí zvukových, či hmatatelných prvků. To se samozřejmě týká i těch podchodů. Ano když uděláte výtak pro postižené a maminky s kočárky, dotací můžete dostat až 40% na realizaci, zbytek z vlastních zdrojů, což musíte něco ošidit někde jinde. Stejné je to na podchod, nástupiště, informační systém pro zrakově postižené atd. Když uděláte pouze bezbariérový chodník k nástupišti i s prvky pro zrakově postižené dastanate také dotaci do 40%, ale ta stavba bude finančně (ale i časově) podstatně méně náročná a pro další údržbu i podstatně lacinější. Tím neodsuzuji podchody tam, kde je to nezbytně nutné. Například pod předjízdnými kolejemi, nebo k nástupištím kde nekřižují současně dva zastavující vlaky. Ale jistě víte, že ani podchod nezabrání zdravým jedincům vstup do kolejiště před projíždějící železniční vozidlo, ač musí opustit vysokou nástupní hranu, jen aby nemusel sestupovat do podchodu. Psychologa by potřeboval zcela někdo jiný. Tím nemyslím vás. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1300 Registrován: 1-2006 |
mirek55: Napsal jsem o cem se v ramci obecneho prehledu (nikoliv zkusenosti s pozadovanou aplikaci) na zaklade nacteneho (vlastni TSI i akcni plan) domnivam ze to je. Je mozne ze je to o necem jinem a chapu to spatne - nacital jsem letmo. Krom pripravy na pripadnou aplikaci vystrazneho zarizeni to neni muj problem a nemam potrebu diskuze o cetnosti a pravdepodobnosti. Obecne to nelze vyloucit a nasledky jsou fatalni, cimz je asi potreba mit to osetreno... Psychologa (nikoliv psychiatra) jsem doporucoval v kontextu smireni se s tim, ze to proste tak je, a emoce spojene s tim, ze se domnivam ze by to melo byt jinak, jsou zbytecne. ostatni: Nemam az na vyjimky nicky spojene s lidmi a orientuji se podle vyzneni projevu jednotlivych diskutujicich. Radikalnost az extrem v nahledu a suplikovani kdo k cemu ma a kdo k cemu nema vztah nebo rozumi spojuji ze zkusenosti spise s odchazejici generaci starych praktiku, ktera ma jasno (cest vyjimkam). Je mozne ze jsem se v odhadu zmylil a o generacni konflikt nejde - proste to tak dany clovek ma. Nic to vsak nemeni na tom, ze to, co se nezainvestuje dnes, bude v budoucnu na nekoridorovych tratich z hlediska financovani mozna tezky problem. Blizime se k dobe, kdy zarizeni z prvnich koridorovych staveb bude mit sve za sebou a finance budou, krom pripravy VRT, potreba zejmena na frekventovanych tratich. S touhle stavbou to bylo o potrebe vetsi udrzby trati (propady, problemy), kterou se stat kvuli potrebe cerpani zdroju eu rozhodl realizovat takto. Pouzitym nastrojem financovani vznikla potreba prokazovat ekonomiku, coz lze jedinym zpusobem - uspora lidi z jejichz budoucich platu se to za 20 let vrati. To lze dalkovym ovladanim. Pokud dalkove ovladani, pak je potreba bezpecny pohyb cestujicich, ktere nikdo nekoriguje, a pro drahe zarizeni s financne narocnou upravou konfigurace i definitivni konfigurace stanic. Polozit kabelizaci zarizeni a dalsi rok ji zvorat pri rekonstrukci vyhybky neni optimalni. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2184 Registrován: 12-2009 |
Pokud byl generační spor myšlen i na mě tak jste se spletl. Nepatřím mezi ty kteří by se zrovna chystali do důchodu a mám k němu daleko vskutku skoro 40 roků. V názorech a v realistickým vidění věcí však k této generaci mám blíže. Přesto se však domnívám, že ten husí krk skrz strop (který mě momentálně nic nevede), či rezervní gumu pod deklem v kufru (který jsem za 9 let ježdění gumokolem nepoužil) nebudu ani v jednom případě odstraňovat, stejnak jako se budu domnívat, že vymyslet stanici kde se pravidelně sjíždí tři soupravy o dvou průjezdných kolejí a jedním kusym sturcem je poněkud bez rezervy a rozhodně to není řešení, které bych prohlásil za dobré. Je s těží akceptovatelné ale trčí z toho mnoho problémů při jakémkoliv druhu rozhození dopravy z toho důvodu pak mám spíš pocit, že navrhovatel nepatřil do skupiny jež mu železnice voní.
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 73327 Registrován: 4-2003 |
Možná to Vhd_sl nenapsal dost jasně, ale ty rezervní koleje, co většinu roku budou akorát reznout, tam zřejmě šly udělat jedině za cenu úspor na něčom, co bude omezovat běžný provoz celoročně, protože na některých věcech se šetřit nedá (nechce) a objem peněz je omezený. Navíc pokud např. někde neodstraním propad rychlosti drobnou přeložkou, bude přínos stavby nižší a třeba ani ty ušetřené peníze pro onu kolej navíc k dispozici nebudou. Tj. buď šturc navíc nebudeme mít, ale aspoň uděláme něco jiného, nebo to neuděláme a navíc ji nebudeme mít taky. Mně se omezování operativnosti infrastruktury také nelíbí, ale buďme rádi, že už se na ni myslí aspoň na tratích, kde je provoz násobně vyšší. Na tratích typu meziměstské buďme rádi, když se podaří co nejvíc zlepšit běžný provoz s tím, že při mimořádnosti (k níž by mělo docházet zcela minimálně) holt to bude trochu skřípat. Pořád si myslím, že na tom nejsme jak na některých lokálních tratích např. v Německu, kde není v podstatě navíc vůbec nic. Když to bude dobře zdůvodněno, asi lze takovou kolej realizovat z národních zdrojů. Ale přednost opět (logicky) dostanou hlavní tratě, kde se to také těžko obhajuje, ale využití aspoň bude výrazně vyšší. PS: Pokud je vlakové četě za těžko obsloužit EZ, je to o důvod víc tam kolej vůbec nemít. Akorát se pak nelze divit, když to trochu přeženeme, až v tom vlaku bude jen automat (EZ taky neobslouží, ale ten běžný provoz v pohodě zvládne a nebude remcat). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 81 Registrován: 7-2006 |
Tak v Hronově se vesele jezdí. Při úpravě nádražního prostoru tam demontovali dělníci staré stojany na kola. A hle nové tam nejsou. Takhle se šetří a myslí na lidi. Stejně jako absence wc. | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2185 Registrován: 12-2009 |
Martin Zlivský: To PS reaguje na co? Nějak nevidím... Pro vlakovou četu to problém předpokládám není, jen na to musí být čas a musí tam u toho být, ani jedno není a hlavně nebude do budoucna samozřejmé.... Ad operativnost: Pak se ovšem nedivte, že se to lidem z provozu nelíbí, a že na to vrčí, protože to nejvíc samozřejmě odserou oni.... Neb to narozdíl od tvořícího orgánu (zadavatele, projektanta atd.) musí řešit... Mě osobně nejvíc vadí směr! Pokud se takovéto rekonstrukce budou dělat dál, bude takových problémů víc a víc. Když je jeden v kružnici 50 km nevadí. Když už budou 3 na jedné trase tak se to bude při mimořádce sypat (sype se to už teď a nejen zde) ještě více, protože se to prostě nedá ujezdit. Pokud si někdo rád hraje, mrkněte co se stane, když se třeba o cca 15 minut sekne 20210 jak to rozhodí vlaky Častolovice, Týniště. (Následky byly skoro nedomyslitelné, viděl jsem to na vlastní ) Stalo se to před cca rokem, kdy vznikl menší problém s HV. Nyní Václavice nevadí, nerozhodí to vlaky, neb většina Os má systémových 15-18 minut rezervy... Když by nebyla, už by se to zas rozhazovalo více.
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 73330 Registrován: 4-2003 |
To je spíš jen takovej povzdech... Zrovna dneska motorák Arrivy zdechl na trati za Bubenčí a rychlík do Chebu tam víc jak hodinu trčel, než aby se operativně sunutím vrátil do Bubenče a pokračoval po nezablokované TK. Podobných případů, kdy se radši nic nedělá, než aby se situace řešila operativně (nestandardně a s rizikem chyby), je bohužel čím dál víc. Zrovna Častolovice jsou dobrý příklad - provoz je tam nesrovnatelně větší a důležitější jak na meziměstské, a právě proto tam jsou navrženy a obhájeny změny, které provozu pomohou (vznik výhyben v Rašovicích a Tutlekách, roztažení Rychnova až po zastávku, aby tam šlo pohodlně obracet vlaky, zvýšení rychlosti, nová dopravna v Lipovce, elektrizace...). |
|
Bartsk
|
||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 274 Registrován: 10-2008 |
Martin zlivský: 1) Naprostý souhlas ohledně zbytečných prostojů při mimořádnostech. Improvizovat se nechce, protože přednost má nařízení dispečera z Prahy, před názorem výpravčího, který má situaci před sebou a umí ji lehce vyřešit. Bohužel většinou se na jejich názor nepřihlíží, nebo je jejich iniciativa po zásluze potrestána a tím systematicky potlačována. 2)Častolovice dobrý příklad... . Velmi dobrý. Ano díky Škodovce velký nárůst dopravy. To byla moje malá připomínka k vjezdu do Častolovic od RK, co říkáte ohledně připravovaných změn je 100% pravda. Co říkám já, je skutečnost co z minulé změny vzešla. První projetí bylo až po 3 měsících provozu. Posunout vjezdové návěstidlo těsně za krátký nepřehledný oblouk je prasečina. Buď mělo zůstat dál od oblouku jak bylo původně aby se na něj dalo reagovat, nebo se mohlo posunout až před zastávku. Vjezdové do RK od Čast. se posunulo taky 1 km až před silniční přejezd. Ale jinak se omlouvám, pochopil jsem že jsem líný a jen brblám. |
|
Administrátor Číslo příspěvku: 73333 Registrován: 4-2003 |
Bohužel občas se nic nedělá i proto, že nechce/nezná/neumí vlaková četa. Někdy to lze chápat (proč on by riskoval, když všichni si akorát krejou ), ale pak to vede tam, kam vede. Ohledně situování návěstidel mi tak trochu přijde, že čím dál víc se kolem toho dělá cirátů, tím hůř to pak dopadá. Však některé dříve situované stanici (které by nyní snad ani nemohly vzniknout) jsou s reálnou viditelností často mnohem lepší než ty nové, které po dlouhých litaniích vyhoví novým přísnějším pravidlům. Velmi nerad bych do toho kecal, členové komise jdou s kůží na trh, ale například nechuť (skoro až nemožnost) umístit návěstidlo vlevo (i v situaci, kdy se díky tomu dostane krásně do pokračování osy koleje) považuju za prachsprostou neschopnost/neochotu myšlení v duchu předpisu, který by zejména měl primárně zajistit, aby návěstidlo bylo dobře viditelné a nezaměnitelné. Když mi to někdy někdo rozumně vysvětlí, názor klidně změním. Ale i tohle je dost o lidech - situační komise jsou různé. Ať tak či onak, je to jejich rozhodnutí a zodpovědnost, navíc i v této komisi je zástupce strojvedoucích, který by snad měl jejich zájmy hájit. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1169 Registrován: 7-2017 |
Václavice Ano ty jsou na hraně. Těch možností zavedení při stávajícím GVD ve všední den průběžných vlaků Náchod - Nové Město nad Metují, případně Náchod - Starkoč moc není. Při využití užitečné délky Mk by se muselo jednat pouze o krátký vlak. Navíc by musel dopravce nákladního vlaku přidat k fírovi ještě jednu osobu k zajištění sunutí. Někde se ušetří, jinde se prodraží. Návratnost investice do kompletní rekonstrukce jedné stanice včetne ZZ (případně dálkoviny) se bez údržby vrátí dle propočtů (některých odborníků s ostrou tužkou) za 20 let. V prvotních studiích (před 20-25 lety) se hovořilo o návratnosti 10 let. V případě připočtení ceny rozdílů oprav již ani ta návratnost 20 let neplatí. U nových ZZ jsou podstatně dražší komponenty, vyšší potřebný počet kvalifikovanějších (dražších) zaměstnanců (i mimo oblast Kvasin) a.t.d.. Tato skutečnost je dnes již známá, zatím se ale moc neříká nahlas. Argument řešení nedostatku zaměstnanců je pouze řečnická fráze. Ano ušetří se v provozu. Naroste počet kvalifikovanějších (dražších zabezpečováků), programátorů (i v externích firmách) které také někdo musí zaplatit. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4908 Registrován: 3-2004 |
Naroste počet kvalifikovanějších (dražších zabezpečováků), programátorů (i v externích firmách) které také někdo musí zaplatit. A opravdu naroste počet jejich člověkohodin? On takovej programátor, nemusí mít na starosti jen jednu stanici a hlavně nemusí sedět fyzicky v Kvasinách. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9309 Registrován: 4-2003 |
Argument řešení nedostatku zaměstnanců je pouze řečnická fráze. Martine, Vhd_sl: Názorně vidíte že Vaše snažení nemá smysl a je to celou dobu házení hrachu na stěnu. Oni to prostě nepochopí, protože k tomu ani nejsou vybaveni. A je úplně jedno jaký si vyberete téma, třeba můžete někomu takovýmu vysvětlovat třeba proč traktory vytlačily koně. On si Vás vyslechne a za 5 minut stejně začne nanovo že koně byly lepší a že náhradou traktorama se přeci neušetří.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1170 Registrován: 7-2017 |
RadekŠ No tak zaveďte zpátky koněspřežku alespoň z Budějovic do Lince, z Prahy do Lán, koněspřežnou městskou dopravu v Praze, Brně a Bohumíně. (Snad jedině jako turistickou atrakci). Já osobně nemám nic proti modernizaci. Pouze mi vadí falešné argumentace kolik se ušetří. Jak vše bude bezproblémové a zrychlí dopravu. Honzasl Proč zrovna v Kvasinách? Já je pouze uvedl jako ovlivňovatele mzdových nákladů v širokém (cca 50 km) okolí. Zatím jezdí na softvér a hartver z větších vzdáleností. Na řešení problému do Podorlicka přijedou za cca 2 hodiny autem hned ve dvou lidech. Za každou započatou hodinu bude (je) SŽDC počítáno cca 1 000 Kč/h/osoba (včetně jízdy), pobudou nějakých 6-10 hodin aby nouzově odstranili závadu a odjedou, aby se do týdne mohli vrátit s konečným řešením. Ta první návštěva ve mzdách přijde nějakých cca 20 - 24 tisíc + cestovní náklady + nějaký materiál pokud jej budou mít náhodou sebou (což většinou nemají). Ta druhá cesta to samé + skutečně potřebný materiál + práce přípravné, oprava softvéru, zajištění náhradního hartveru, nějaký elektro materiál a pod. Pak taková drobná oprava externí firmy vyleze nad stotisícovou (stotisícové) částky. K tomu ještě místní zabezpečovák. Bohužel s rozšiřováním nový zabezpečovacích systémů bude narůstat počet specializovaných zabezpečováků. Přece nechcete, aby z důvodu poruchy několik dnů stála doprava, nebo se jezdilo na kliky, což v neobsazených stanicích, či výhybnách je také velký problém. Kde vzít ty lidi k těm klikám. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 286 Registrován: 3-2013 |
RadekŠ: „Oni to prostě nepochopí, protože k tomu ani nejsou vybaveni.“ Máte naprostou pravdu, já opravdu nejsem vybaven k tomu, abych se zbavil myšlenky, že veřejná doprava hrazená z veřejného rozpočtu má být oživena pro veřejnost. „A je úplně jedno jaký si vyberete téma, třeba můžete někomu takovýmu vysvětlovat třeba proč traktory vytlačily koně.“ No, nebylo to třeba tím, že traktor nabídl větší výkon, rychlost…, než kůň? Vidíte tady něco podobného u právě proběhlé revitalizace? Co hmatatelného se pro obyvatele změnilo, aby dal přednost železnici před autem? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9006 Registrován: 5-2007 |
mirek55: Zatím jezdí na softvér a hartver z větších vzdáleností. Na řešení problému do Podorlicka přijedou za cca 2 hodiny autem hned ve dvou lidech. Za každou započatou hodinu bude (je) SŽDC počítáno cca 1 000 Kč/h/osoba (včetně jízdy), pobudou nějakých 6-10 hodin aby nouzově odstranili závadu a odjedou, aby se do týdne mohli vrátit s konečným řešením. Sprosto klamete. (Příspěvek byl editován uživatelem asdf.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13006 Registrován: 8-2004 |
mirek55: Falešné argumenty tu (na K-repu) setrvale používáte zrovna Vy. Tak se nad sebou zkuste zamyslet, i když tuším, že je to marná výzva."Pouze mi vadí falešné argumentace"
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8952 Registrován: 5-2002 |
ad Bartsk: O ETCS se asi nemá cenu bavit, pročpak si i vyspělejší země nechávají nadále i své národní odnože zabezpečovačů? Je to opět politicky prosazovaná věc, obrovská bezedná díra na peníze (je to jen elektronika, televizor koupíte za 5000Kč, podobné elektronické zařízení na jednu lokomotivu za miliony), zeptejte se kolegů co už mají čest s tímto zařízením jezdit a jak to vypadá. Cituji: " kdybych na koridoru neustále nepřebíral ruční řízení a nechal mašinu modulovat brdzné křivky, buď bych pořád stál, nebo bych se plazil 20 km/h a už tak zaplněný koridor by se zastavil úplně". To je právě ten rozdílný názor teorií a praxe. Nebudeme to tady dále plevelit, je vidět že bude hůř. Obávám se, že jste někde slyšel nebo četl zkratku ETCS a vůbec netušíte, o čem hovoříte a pletete si ho pravděpodobně s Mirelem. Zatím na koridoru žádné pravidelné vlaky pod dozorem ETCS nejezdí, byť předpokládám, že ještě letos se to povede. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1301 Registrován: 1-2006 |
Honnzook: Aha, takže generační konflikt opačným směrem. Realistické vidění je o něčem jiném - o pokoře, o chápání a akceptování možností a kompromisů. Rezervy jsou pěkná věc, ale... Shodneme-li se na tom, že vysoká nástupní hrana je požadovaným standardem, zbývá říct jak tu vysokou hranu do kolejiště umístit, aby bylo splněno to, co splněno má být, poloha vyhovovala cestujícím, nevznikla "past" na fíru nákladky středním zhlavím s návěstidly a zároveň zůstal stejný počet kolejí. Nové Město? Václavice? Hronov? Nástupiště prostě stojí jednu kolej. Investovat obrovské peníze za rozšíření spodku na náspu (fyziku neočůráme...) do rezervy? Nebo tlačit dopravce do toho, že mají vozový park udržovat v takovém stavu, aby se to nestávalo - např. pokutami za zablokování traťové koleje? Martin: Hele ono to není komisemi. V normě máš dáno, že vlevo může být tam, kde není jiné technické řešení, a to v případě souhlasu provozovatele dráhy (na základě souhlasu komise pro situování). Prostě obecně se návěstidla vlevo nechtějí. Je to anomálie a i kdyby to pomohlo, může to být důvodem budoucího opomenutí a problému. Jsou případy, kdy by to bylo dobré, ale obhajoba toho řešení dříve než se sejde komise, ve které za dopravce může po těch letech být kdokoliv, není možná. Tam, kde to něčemu pomůže a je na tom obecný zájem, se to občas povede, ale nemůžeš to použít jako prvoplánové řešení. mirek55: S tou návratností je to těžší a dost často se tam zaměňují pojmy tak, jak je to ve Vašem popisu. Hlavní problém je v tom, že společnost potřebuje spoustu věcí, na které nemá zdroje. Čímž jakoukoliv stavbu podmíní spoustou věcí jako je např. zabezpečení všech přejezdů nad 60 km/h nebo bez potřebného rozhledu vč. polňaček (místo zrušení, které není projednatelné, protože se dotčení finančně nepodílí), vysoké nástupní hrany, zabezpečení pohybu osob v kolejišti, nejlépe i přestup na autobusy, zájmy dopravců v budovách ap.. Pak k tomu přijdete a zjistíte, že sice tam je výhybka, která nějak funguje, ale montáž přestavníku na ní není možná, protože se okamžikem zahájení stavby rozsype. Je potřeba ohřev, ale pod výhybkou není funkční odvodnění, protože při vymetání nebylo potřeba. Je potřeba bezpečnost na vyšší úrovni, takže GSM-R ap.. Je potřeba sehnat peníze na nový svršek, problémy spodku, opravu mostu... Jasně, všechno tohle je potřeba, ale většinou se všechno tohle schová pod položku náklady na zřízení zabezpečovacího zařízení a je to vykryto ušetřenými platy dopravních zaměstnanců a případnými přínosy v úsporách jízdní doby ap.. Návratnost pak prostě nemůže být tam, kde byla před lety. Ne ale problémem na straně zabzař, i když i to na cenách stoupá. K Vaší úvaze o údržbě jen jeden příměr. Kolik firem u nás má na svůj autopark vlastní dílny, sklady náhradních dílů a mechaniky se specializací na všechno? Od kolika vozů soustředěných v jednom místě se to vyplatí? Proč mají dost často jen správce autoparku s obecným přehledem co tak může být při daném problému příčinou a s telefonem na toho, kdo to opraví? Kolik dáte mechanikovi, zejména specialistovi, za hodinu práce na Vašem voze? Nedostatek zaměstnanců není frází. Dráha si specializované lidi na elektronická zařízení není schopna ani sehnat, ani vychovat, ani zaplatit. Kluci schopní tohoto jdou do programátorských firem, kde se naučí víc a dostanou za to zaplaceno. Bohužel mimo obor. Je schopna sehnat si někoho na úrovni "správce autoprovozu", který bude držet klíče, a to je správnou cestou. Zbytek je odpovědností a prestiží výrobce zařízení. Že to nebude dělat zadarmo je jasné, ale že by tyto firmy požadovaly víc jak za právníky nebo programátory, to se tvrdit nedá - za ty se požaduje dvojnásobek toho co píšete a více (to jen my technici makající pro zákazníky ze státního sektoru tam, kde je víceméně jediným zákazníkem, máme hodinové sazby níže; často i níže než odborné složky SŽDC...). Prostě opět to tak úplně není. Ale to je jedno. RadekŠ: I v případě hrachu - nevím, třeba se ve svých náhledech mýlím... - to má smysl. Jako vyvážení černobílé interpretace. Ne pro jednotlivce, kteří nepochopí nebo trollí, ale pro ty, kteří si tu jsou ochotni rozšiřovat obzory. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2187 Registrován: 12-2009 |
Tuším, že právě mezigenerační spor nevznikl, protože nestojím proti starším já se s nima docela ztotožňuji. Respektive do rozdílneho názorů jsme se dostaly my a Vy sám. Pevně věřím, že kolej navíc by se nechala postavit i s vysokými nástupišti. Jen asi ne, když budete mít středové. Musely by se udělat vnější a prázdná kolej by musela být ta uprostřed. Tím padem by jste sic zabral více místa ale sterkove lože by jste tam asi širší nepotreboval. Místo sturcu by byla vyhybka (asi by to nemusel být ani kříž stačila by z koleje u Rozkoše na střední a cestove navestidlo... Zustaly by tri koleje oddelene 3 nastupisti plochy a kratsi kolej středová, která by řešila pobyt masiny od Mn, zdechliny atd... Styl podobný Ústí n. Orl. ale stranove převrácený. Všechno by šlo, tohle z té rekonstrukce dělá trochu konzervujici vec. Expost oni tam vlastně byly čtyři koleje tim padem by nebyla potřeba ta spojka ale stačilo by to i na ten sturc Tudíž 3,5 koleje... (Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.) (Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.) (Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.)
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1302 Registrován: 1-2006 |
Honnzok: Pevně věřit a začít si lámat hlavu alespoň nad fotomapou jak konkrétně to udělat, jsou dvě věci. Začnete-li, pochopíte že prostor nepřečůráte. Zvlášť pokud přidáte podmínku "přechod pouze přes jednu kolej" a v případě Václavic přestup hrana-hrana. Zkuste to místo kategorických soudů a pevné víry. Nebo si to zkuste poskládat na svém modelovém kolejišti na stejném prostoru. Videosen s Hronovem alespoň zkusil a z jeho malůvky je vidět kolik věcí se radši zanedbalo, kolik kompromisů nastavilo, aby to nějak šlo. Co Vy? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2188 Registrován: 12-2009 |
Asi nemam problem (na telefonu vam to asi nenakreslim tak zitra), prechod pres jednu kolej je sic problem ale i to se da zhlavi musi byt az za nim... Prestup hrana hrana u vnejsich peronu jde blbe, slo by to v pripade, ze by se vlaky sjeli na jednu kolej s dvěma perony. Neni nic tezkeho na predstavu (jestli se s tim malovat vubec) nechat puvodni tri koleje jak byly, udelat k nim vnejsi perony. Nastupiste u 3 (od baraku) zkratit obdobne jako ted a 4 od budovy udelat sturc koleje (4 kolej od baraku) s tim ze perony u sturcu budou spojeny s peronem u treti koleje (prestup hrana hrana?) V pripade podminky prechodu by 2 kolej musela zacinat az za prechodem coz je sic blby ale jde to. Pominka prechod pres jednu kolej tedy na hovno a nepochopitelna, zase EU? Mimochodem kompromisy se u stavby na 100 let moc nevyplacej.... A moznosti jsou omezene tak jak si je omezime. Zalezi kdo co bude chtit a kolik bude ochoten dat... Pokud ma byt tohle maximum v tento cas mozneho tak je to tak s odrenejma usima a s vizi ze se to za 10 let bude muset delat treba znova... (Jako Častolovice kde se vymejsli kolej a peron navic) Pak by opravdu bylo na zamyšlení třeba stavbu o 5 let posunout a udělat ji, až bude lepší nálada. Podminky lze nastavit i tak, ze neprojede kolo, ale to je jaksi zadavatele vec a ten je pak taky zodpovedny za to co tam nakonec postavi. Tohle je pak třešničkou na dortu. (Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.)
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1303 Registrován: 1-2006 |
Honnzok: OK, pokud budete zkoušet jednostranné nástupiště, pak počítejte: 1,67 m hrana od osy koleje + 0,8 m bezpečnostní pás (tuším, z hlavy si nepamatuju) + 1,5 m dva pruhy pro pěší + 0,5 m od pevné překážky (zábradlí) + 3 m zábradlí od osy koleje kvůli volnému schůdnému prostoru tedy minimálně cca 7,5 metru šířka při umístění mezi kolejemi (spíš víc, aby to bylo pohodlné nebo šel tam i drobný přístřešek). Mezi dvě koleje se standardní osovkou se nevejde. Osovka kolejí 4,75 m, ostrovní se dává do 9 metrů. Nástupiště dlouhá min. 90 metrů, k návěstidlu od nástupiště min. 10 metrů plus mašina. Mno a cestující by měl vědět kam má jít a neměl by to mít daleko, plus neměla by trpět nákladka tam, kde to alespoň trochu jde - ideál je kolej víc jak 528 metrů podle nejdelšího vlaku podle Prohlášení o dráze. Pokud Hronov, pak tři hrany nebo řešení s rychlým odstupem od nástupiště. Přes jednu kolej bych to viděl spíše jako ekvivalent nejbližšího předpisu, tedy stavební normy na železniční přejezdy, z hlediska toho, kde PZS být musí (vícekolejný přejezd) a kde jen může - od toho také to, že by to neměl být přechod přes kolej s rychlostí nad 60 km/h. Každou podmínkou navíc - a že jich je - jde pevná víra víte kam... Pak nastupuje pokora. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2189 Registrován: 12-2009 |
Mezi koleje je rvát nebudu, moc te mě nečetl. Perony budou dva na opačných koncich. U Rozkose bude peron uhybat ke sturcove. Prechod bych musel otocit na opacne zhlavi a nebo sturc dat k baraku.. Když by byla nálada určitě by se to dalo. Pokud má zadavatel tolik podmínek, ze jsou splnitelné řešením které nedává dlouhodobě smysl je to trochu smutné, pak nezbývá než se brečet a pri mimoradce sehnat autobusy radsi na cely den.... Cestujici by mel vedet kam ma jit, ve Vaclavicich? Nebylo dodrzeno! (Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.) (Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.) (Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.)
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 73340 Registrován: 4-2003 |
Vhd_sl: To asi nejsme ve sporu. Myslel jsem především případy, kdy se kolej stáčí doprava, a návěstidlo tedy z pohledu strojvedoucího je do poslední chvíle na standardním místě vpravo, nebo přímo před ním. Jaké opomenutí nebo problém zde hrozí? Snad když to bude u návěstidla ve stanici (fíra zapomene, že před sebou ještě něco má, a odjede proti Stůj), kde navíc existuje i určité riziko záměn(y). Na trati a zejména u předvěsti, kde to tak vychází docela často (při snaze o nenavyšování vzdáleností mezi návěstidly), riziko marně hledám. Ale můžu se plést, tak často se na stanoviště nedostanu, a leckdy mne stanovisko zástupce strojvedoucích v komisi překvapí. "Je to anomálie a i kdyby to pomohlo, může to být důvodem budoucího opomenutí a problému. Jsou případy, kdy by to bylo dobré, ale obhajoba toho řešení dříve než se sejde komise, ve které za dopravce může po těch letech být kdokoliv, není možná. Tam, kde to něčemu pomůže a je na tom obecný zájem, se to občas povede, ale nemůžeš to použít jako prvoplánové řešení." Zde právě jsem narážel na "ducha normy", kdy cílem by v tomto bodu (aspoň dle mého názoru) primárně mělo být, aby návěstidlo bylo dostatečně vidět (co nejlépe) a zároveň nehrozila záměna, a v tomto duchu je pak potřeba jednotlivé body normy brát, pokud nejsou vysloveně striktní. Při řádném zdůvodnění a projednání se takové výjimky připouští relativně často - i v situacích, kdy to jinak řešit šlo ("jen" s omezením pro provoz). Ale také jsou případy, kde umístění vlevo projednat nepodařilo, a přesto se pak v rámci stavby po dohodě s komisí návěstidlo vlevo umístilo (i ve stanici). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 287 Registrován: 3-2013 |
Už tady mám jednu pozitivní věc, Vhd sl, naučil jste mne vkládat obrázky. Kapitán stejskal a Radekš, uznejte, že jsem i v mém věku alespoň trošíčku vzdělávatelný. Vhd sl: „Shodneme-li se na tom, že vysoká nástupní hrana je požadovaným standardem, zbývá říct jak tu vysokou hranu do kolejiště umístit, aby bylo splněno to, co splněno má být, poloha vyhovovala cestujícím, nevznikla "past" na fíru nákladky středním zhlavím s návěstidly a zároveň zůstal stejný počet kolejí. Nové Město? Václavice? Hronov?" Ano, Hronov. Krom toho, že: „to podle mého názoru nebylo projednatelné“ (z tohoto soudím, že to ani nikdo neprojednával, nebo to v zájmu toho hlavního –cestujícího, přece jenom zkusil?) stále nemohu najít překážku. Ať už se na to dívám, jak dívám, autor pouze otočil šturc a uhelnou kolej dal z druhé strany. Co by bylo navíc, návěstidlo na středním zhlaví, nebo snad dvě? Rampa z obou stran, skladiště bylo v době projednávání z obou stran, dnes není z žádné… Řekl bych, že stále stejné podmínky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9011 Registrován: 5-2007 |
Honnzok: Cestujici by mel vedet kam ma jit, ve Vaclavicich? Nebylo dodrzeno! Ale bolo! Kto ide od dediny, alebo čakal, má tabuľu. Kto využíva ostrý prestup, vidí cedule na vlakoch, prípadne má k ruke až 3 sprievodcov. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1304 Registrován: 1-2006 |
Martin: Nepřu se, jen Ti vysvětluju že komise ne. Co se toho opomenutí týče, to je to samé, jako by ses ptal proč se dává návěstidlo dva metry před zarážedlo a ne za něj, i když by to podle normy mělo být v pořádku. Dává, protože se nikdo nechce dohadovat s fírou, který to do zarážedla napálil, jestli mohl nebo ne. Bez anomálií je to jednoznačné a bohužel o to v případě projetí jde. Věčné hledání nedostatků ze strany fírů pak paletu možností dále zužuje, i proto, že se pak jejich zástupce při situování prostě bojí. I když je snaha pomoci, aby bylo vidět, pánové mají co si vydobili a jinak to kvůli pár jedincům nejde. Honnzok: "Cestující ví kam jít.." je o tom, že nám cestující v okamžiku, kdy přijíždí vlak, nekličkuje na centrálním přechodu. Kdo jede z Václavic, na první pohled pochopí, že musí na nástupiště. Kdo přestupuje, vidí, že přes přechod to k žádnému dalšímu nástupišti nevede, čímž zůstane na nástupišti a i bez informačního systému kouká co kde stojí. Informační systém je zde psychologickou berličkou navíc k rozhlasu, aby se nemusel ptát pokud to na vozidle není napsané, a z tohohle pohledu je potřeba, aby ho cestující našel, ale je celkem jedno jestli kvůli tomu musí za boudu nebo ne, protože se dozví i jinak a zásadně pobíhat nemusí. Psal jsem to v tom smyslu, že cestující, který se zmýlí, by to na vlak jiného směru něměl mít daleko a četa by měla mít přehled, jestli někdo vlak dobíhá nebo ne. Za barákem nebo za kolejema (nejlépe se zavřeným přejezdem) to není to pravé ořechové. Ujede-li v Hronově vlak staršímu člověku, který při jeho příjezdu vyrazil z pod zastřešení, je to především vizitka vlakové čety a dopravce, protože toho člověka viděli a přes to jeli. Reklamovaná vzdálenost je spíše o psychice méně pohyblivého člověka + o tom, že se na něj musí čekat. Věci k bočnímu nástupišti mezi kolejemi jsem doplnil pro případ, že by Vás to napadlo až dojde invence a chtěl jste si to zkusit. Zastavit veškeré stavby na dráze do doby než bude lepší legislativa mi nepřijde jako rozumné, ale v kontextu Vašemu náhledu rozumím. Videosen: Myslím že jsem poměrně srozumitelně vypsal důvody proč se Vaším obrázkem nemělo smysl zabývat. Snad už jen doplnit trojúhelníky rozhledů na Vaší variantě přechodu, ze kterých by bylo zřejmé, že kvůli rozhledu, pokud vůbec vyjde, půjdete na centrálním přechodu na 10 km/h (viz Smržovka), což zřejmě nebylo Vaším cílem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2190 Registrován: 12-2009 |
Vhd sl: Tak jsem dal řeč s jednin výše postaveným člověkem a musí se bohužel Vám dát za pravdu. Lépe to za podmínek, které jsou všechny naprosto přímo psané ve smyslu mé věty, železnice jim nevoní. Proto se tim nemá smysl moc trápit, řešení je to víceméně tristní. Vaclavice jsou kolejove poměrně špatně ale bohužel zadavatel byl nucen kvůli financování dát takové podminky, že z nich opravdu vykrešeme jen toto. Bylo mi potvrzeno i to, že je to tren v celé EU a že to železnici nejspíše bude stát hodně problémů. Bohužel počkat na lepší (legislativa nevadí, spíš celkový koncept financování) by sic bylo stále řešením, dost možná žel vedoucí k zastavení provozu. Bohuzel tak budeme v provozu nuceni řešit nepřiměřené dopady jakehokoliv narušení provozu a stav máme takový, že to tam budeme muset dost možná předělat při jakékoliv změně v koncepci dopravy... Která je na jižní casti 026 taky problematická a změnu také potřebuje.... Na závěr musím upravit jednu svou větu: Není to tedy méně zdařilá rekonstrukce jedné méně významné trati, ale tragický obrázek o představách jak má fungovat kolejová doprava v dnešní době ... Tohle bude mít ta železnice už opravdu přežít problém... (Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.)
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2191 Registrován: 12-2009 |
No, jedno z řešeních, co mě napadlo a asi není celkem nejhorší.... Je předem zamítnuté, viz příspěvek výše jelikož financování této akce dost odporuje jakémukoliv pokusu udělat ve stanici třeba kolej navíc... Výhody a nevýhody by mě asi taky byly možná známy: + Nerušení vlakových cest při jízdě Šturc <> Starkoč s vlaky z do Náchoda + Větší použitelný prostor pro nahodilé situace. Po první koleji což je druhá kolej od budovy se dá v nouzi něco procpat, dá se tam něco postavit - ať už vracející loko od Mn, Traťováci, kratší náklad, zvl. vlak, atd... - Přechod vede přes tři koleje, asi by bylo lepší udělat podchod - což je drahý - nutnost využít cestová návěstidla minimálně na kolejích se spojkou.... Vhodné použít i ke krytí přechodu. Přechod by šel vybavit ovládanou závorou, kterou by výpravčí mohl použít pokud stanicí projíždí vlak (náklad) a návěstidla by mohla umět návěstit 60 či méně (v případě otevřeného přechodu) nebo naopak jiné znaky dle toho zda-li mají informaci o závoře dole, kamery tam musejí být, tak cestující na přechodu budeme předpokládat nezavře.... Pokud bychom udělali podchod, asi by se tam vešla k nástupišti u Rozkoše, i další kolej, která by mohla mít šturc a nástupiště by pak měly tyto koleje společné (před šturcem by nástupiště 3 koleje od budovy uhýbalo a dělalo by z vnější strany rovnou i nástupiště u šturcu, momentálně už nemám víc možnosti kreslit tak třeba namaluju večer.... (Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.)
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 288 Registrován: 3-2013 |
Vhd sl: Mám za to, že postupně jsem Vám ty důvody vyvrátil. Vzpomenu tedy nemožnost prodloužení peronu, obsluha uhlí, zhoršení posunu, rampa , skladiště, … Uklízení soupravy se týká mizivého počtu vlaků a z toho počtu by pravděpodobně došlo k problému vzácně. Stále se domnívám, že zásadní překážka tam není, a co se týče přechodu, tak by se pochopitelně dal posunout. Jinak, až na to, že ve věci hledáte důvody, tak Vás Považuji za korektního diskutéra, už jen proto, že se nezabýváte oponentem, ale věcí. K tomu informačnímu systému. To, co popisujete vypadá v praxi malinko jinak. Důchodce, invalida, dále neznalý místa, je už stresovaný samotným přestupem, ten často pod tíhou času opravdu neví, kam skočit. Kdybych nebyl díky určité místní znalosti v obraze, tak si sám sebe dovedu živě představit. Složitá tabule, do toho rozhlas a třeba rada průvodčího. Guláš jak má vypadat. Prostě tabule u každé koleje má být naprostý základ, nikoli berlička. Tam, kde dnes je, tam nemá nikdo pochyby. Když jedu z Hradce a mám to na poslední chvíli, nebo je ostrý přestup, tak rozhlas ani nevnímám, nápis u koleje nemá konkurenci. Já jsem nepochopil, že na ceduli na ostrovním nástupišti (Hronov) jsou vlaky zobrazeny pod sebou. Bez jediné koruny navíc by se dala svisle rozdělit, aby měl cestující naprosto jednznačnou informaci. Pro někoho detail, pro někoho užitečná věc. V Broumově, na pseudoterminálu (není věc dráhy) je např. informace o čase v modré barvě na černém poli. Všechno pro cestujícího, ale v autě. Honnzok: Obávám se, že dráha půjde do útlumu a podobné nesystémové akce na tom nic nezmění. V kurzu je dnes elektromobilita, kterou já považuji za omyl. O ekologii pochopitelně nejde, ale dají se na to přihrát dotace, takže vize, že ten a ten rok bude 30% nákladu na kolejích a později dokonce 50%, je nereálná, a z mého pohledu vyřešení obslužnosti Broumovska padá. Místo Vysokovské spojky bude za nemalé peníze přesunut výfuk z auta do komína elektrárny. Budoucnost dopravy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1305 Registrován: 1-2006 |
Honnzok: Vemte to tak, že z hlediska pohybu cestujících jsou Václavice o silném přestupu. Nástup/výstup místních je minimální. Přidejte problémy starších lidí zmíněné Videosen. I když nakreslené uděláte s podchodem, budou doby potřebné na přestup (jde o relaci Starkoč - Nové Město) nepoužitelné pro to, co tam potřebujete jezdit. na přestup budete potřebovat přesun v extrému až 300 metrů s překonáním výškového rozdílu kolejiště - podchod a zpět. Na nějaké zavírání závor na odpovědnost dispečera na dálkovině zapomeňte. Kamery nejsou na toto bezpečný prostředek - drobná technická závada (zpoždění obrazu nebo zamrznutí) může způsobit fatální následky. Přechod přes tři koleje v neobsazené stanici rozhodně ne. I kdyby to šlo, zdržovalo by to dobami na zavření ap.. Dále vemte v úvahu nákladní dopravu a návěstidlo cca o 150 - 200 metrů dříve než je fíra čeká. Co jsem tak slyšel, tak v některých obdobích to tu sakra klouže... Pokud na krátkou s návěstěním dvou žlutých s bílou, aby se aspoň napovědělo, pak je na předvěsti Výstraha. Jak pojedete od Výstrahy pokud vjezdové návěstidlo vidíte na posledních 12s? Já bych jel jako ke Stůj. Ten, kdo má pocit, že tam vždycky budou dvě žluté s bílou a jede jinak, může být velmi překvapen = Stůj projede. Tohle je past, ne vyprávění o polohách vjezdu. K tomu to máte jednoznačně a víte kde je. Kusá tady je ošetřena unikátní návěstí, ale ne ŽBŽ, právě z tohoto důvodu. Je to se středním zhlavím špatně jak pro osobku (nepojedete traťovou a ztrácíte čas + riziko že ze stereotypu projedete), tak pro nákladku (při projetí Stůj na středním zhlaví po omylu dispečera, co to postavil na krátkou, se už jen modlíte aby za návěstidlem tam, kam je postaveno nebyl motor plný lidí) plus průjezd rozhodně nebude na 80 km/h, tak pro cestující z hlediska přesunů a motání se v kolejišti. To, co ten, kdo to vymyslel (mne by to nenapadlo) v reakci na to, že přechod pouze přes jednu kolej, je za daných možností technologicky geniální. Navíc dal i možnost zastavení dlouhého např. parního vlaku nebo odklonu rychlíku u hrany délky 180 metrů, přičemž jsou ještě dvě hrany dostupné. Cenou za tohle řešení je to, že mršinu budete muset přechodně odstavit buď na 2 (nástupiště dost dlouhé na to, aby se dala dál využívat s vjezdem na obsazenou) nebo na 4a. Je to složitější, ale možné. Variantou je to i pověsit za katr s vlekem a odtáhnout na Týniště. Není to ideál, ale z dostupného to nejlepší. Ostatně jaká je, resp. by měla být, četnost blokování trati mršinou? Cenou za traťovou skrz 80 km/h (pokud si dobře pamatuju), která v budoucím konceptu může být pro nezastavující Sp a aktuálně pro průjezd nákladky, je hrana u první koleje v lehkém oblouku. Co je důležitější? Spojování/rozpojování, které buď může být přesunuto jak jste psali a nemusí v novém GVD/konceptu být, nebo rychlost na průjezdu, která je tu na dobu životnosti stavby? Je to s kompromisy, ale ta konfigurace je hodně dobrá. Kreslete si dál, aspoň jí ve finále doceníte proto, že to, co se dosáhlo s tímhle, za daných podmínek prostě jinak nedosáhnete. Vždycky tam budete mít něco, co bude bolet. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1306 Registrován: 1-2006 |
Videosen: Vrátíte-li se zpět, dojdete k tomu, že to nebylo o vyvrácení podmínek, ale o jejich zanedbání s tím, že je nebudete řešit, protože se nedomníváte, že jsou podstatné. Tím jste se z reality přesunul na modelové kolejiště a není o čem. K rozhledovým poměrům, když mám dneska u praní chvilku času na obrázek... Problém je v tom, že na svém obrázku ostrovní nástupiště dáváte mezi původní koleje 1 a 2 (pokud celé kolejiště neodsouváte do kovošrotu s tím, že se rozšíří těleso na náspu). Kolej 2 při zachování polohy koleje 1 ale vychází osově tam, kam kolej dnešní. Nechcete-li slalom navíc, a chcete-li výhybku do koleje 2 hned u přejezdu, máte mezi výpravní budovou a původní reléovkou kolej ve vzdálenosti cca 3,1 metru od zastřešení před výpravní budovou. Vezmeme-li jako ekvivalent centrálního přechodu přechod pro pěší zabezpečený pouze výstražnými kříži, měl by chodec koukat ze 4m od osy koleje. V dnešní poloze chodníku (na obrázku bod A), zůstane-li zastřešení před výpravní budovou, o které jste velmi stál, i při snížení rychlosti přes centrální přechod na 10 km/h koukáte přes zastřešení a prostě nevidíte. Posunete-li přechod k bývalé reléovce (bod B), je kolize někde mezi 20 a 30 km/h. Má to řešení. To, že hned za koncem nástupiště začne oblouk. Pak ale nevyjde zachování polického zhlaví a dost pravděpodobně to moc nepůjde udělat, protože si budou vadit spojka mezi kolejemi 1 a 3 a výhybka do koleje 2 a posunem spojky budete dost krátit koleje 1 a 3, možná až tak, že nástupiště bude muset být dál na Náchod s delším přístupem než by mohl být. Muselo by se to rozkreslit do detailů. Další věc, kterou byste měl vzít v úvahu je, že pokud bude přístup přímý rovnou na centrální přechod, nemůžete vyloučit cyklistu na elektrokole nebo elektrokoloběžkáře, kteří na to mohou vjet až 25 km/h. Ano, tak by to udělal jen cvok, ale vyloučit to nejde. V tom případě by měli mít cca 30 metrů před přejezdem rozhled, jestli vlak stojí nebo jede nebo tam není. Nemají přes budovu. Má to řešení stejné jako u realizovaného. Nebude přímý přístup do kolejiště, ale centrální přechod bude odskočený k původní reléovce a cesta tam bude kličkovat, aby se na přechod tak rychle najet nedalo a ten, kdo tam jede, měl šanci zahlídnout vlak. Hele, pokud by se tohle nakreslilo, možná by to trochu zkrátilo cestu ze sídliště, ale z čekárny na nástupiště to bude místo těch cca 50 metrů řekněme 30 metrů. Za problémy s rozhledem na přechodu a související problémy fírů s rychlostí přes něj (nemluvě o tom, jak to snížení rychlosti na předjízdné předvěstit) mně osobně tohle řešení nestojí. Ale to už jsme hodně v detailech a já už dál fakt nechci. Všechno podstatné (vč. toho, co mohlo rozšířit obzory) už jsem napsal. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2192 Registrován: 12-2009 |
Vhd sl: Nevím z hlavy zcela přesně jak se ve Vaclavicich sjizdeji kombinace vlaku ale dle zkusenosti je silny prestup vzdy mezi dvěma... Tzn. Vlaky u jednoho peronu... Cestova navestidla ve stanici nejsou nicim vyjimecnym, tudiz by snad pro firu nemel byt takovy potiz.... Zavirani zavor jsem spise bral v pripade ze stanice je bez lidi.... Mimochodem jsem tedy temer mistni a dokonce jsem si v novych Vaclavicich fungoval treba jako posunovač... A tech 300 metru jste vzal kde, Regionova ma 30 zastavi asi nejblize k prechodu ne? Cas na prestup zde asi nehraje roli v soucasne dobe... Na vlak do Starkoce casu dost, jelikoz ten stejne musel jezdit posledni az se mu uvolni cesta... S vlaky Nachod - NMNM lze snado hýbat... (Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.)
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1307 Registrován: 1-2006 |
Honnzok: Zamyslete se nad vzdáleností mezi těmi dvěma nástupišti, co jste nakreslil na jedné straně spolu. Ideálně: Konec nástupiště 15 metrů na mašinu mimo nástupiště + 10 metrů na přečtení návěsti na návěstidle + 2 metry hrot výhybky + odhadem cca 60 metrů výhybka (hrot - námezník) + min. 7 metrů návěstidlo od námezníku (když to vyjde na osovku) + 10 metrů na přečtení návěsti na návěstidle + 15 metrů na mašinu mimo nástupiště Začátek nástupiště Takže cca 120 metrů mezi nástupišti. Jasně, může být protažené v jeden kus, čímž pak mezi dvěmi stojícími Regionovami, když zastaví hodně dobře, bude o 30-40 metrů méně. Pořád jste na 80-90 metrech od sebe. Cestující mohou jít i ze zadních dveří, takže plus 30 metrů pokud bude regina řídícím vozem k návěstidlu. Pěkná štreka pro cestující místo přestupu hrana-hrana. Půlminuta minuta navíc na přestup, u hůře pohyblivých víc? Každá abnormalita, kterou si fíra musí pamatovat, může být zdrojem průšvihu. Pokud to lze, líp čisté řešení bez cesťáků. I ve stanici bez lidí může být zrovna někdo dispečerem omylem uzavřenej v kolejišti, nefunguje-li kamera správně. Je to známé riziko, mělo by být nějak ošetřeno. 90 metrů hrany samozřejmě není stavěno na provoz s Regionovami. Je to na dva moduly do 45 metrů. Půjde-li o extrém, má cestující na každém nástupišti 90 metrů (nejzadnější dveře soupravy se dvěma moduly), tedy máme 180. Délka podchodu pod třemi kolejemi cca 20 metrů, máme 200. Výtahy ve Václavicích nikdo nebude držet, takže na překonání výškového rozdílu rampy, odhadem každá 50 metrů, máme 300. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1173 Registrován: 7-2017 |
Asdf Ale neklamu. Asi jste neviděl fakturace. Vhd_sl Ano s většinou co píšete v 1301 lze souhlasit. Ano problém je nejen s náhradními díly a specializací především hotovostních zabezpečováku na všechny nové zabezpečovačky. Vadí mi ale to, že se hlásá jak se rekonstrukcí sníží náklady na opravy a údržbu. Ano pokud jsem musel jezdit před více jak deseti lety z důvodů záruky do nejmenovaného značkového autoservisu, počítal za práci více jak 650,- Kč/h bez DPH. Hodně mne zarazila částka nad 65.-Kč (bez DPH) za kontrolu hladiny motorového oleje. Což je otevření kapoty, vyndání měrky, otření, vložení opětovného vyndání, aby mechanik zjistil, že je hladina mezi ryskami a opětovnému zasunutí. K tomu neopomněli přičíst i nemalou cenu použitého hadříků. Na tento úkon měl tedy 6'. Omlouvám se že odpovídám na dotaz mimo železniční dopravu. Jinak dost zajímavá suma je fakturace ČD/ČDC za 1h práce strojvedoucího jinému dopravci (provozovateli železničního vozidla). (Příspěvek byl editován uživatelem mirek55.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1308 Registrován: 1-2006 |
mirek55: Opět je ten Váš pohled trošku dost zjednodušený a tím pokřivený. Máte-li návěstního mistra v každé stanici, potřebujete na to stádo lidí nějaké zázemí (auta, a tedy velký autoprovoz, mzdy a spol, a tedy účetní, vybavení, a tedy skladové lidi a více skladů vč. logistiky mezi nimi, školení, a tedy školící aparát, a v neposlední řadě řídící strukturu a manažery). Není to tisícovka na hodinu proti fixnímu nákladu na toho člověka prezentovanému pouze mzdou, ale je to proti všem nákladům s tím člověkem spojeným. Možná to přijde za danou hodinovou sazbu drahé, protože i doprava a čas na ní, ale ve výsledku, pokud posčítáte veškeré náklady spojené se zaměstnancem, může být ta hodinová sazba výrazně výhodnější. I v tom, že hodinová sazba na základě smlouvy nemá své dny a názory, které musíte ukočírovat (stávkování ap.) - to je problém jiných zahrnutý v té sazbě. Co za ty peníze máte? Člověk, který jezdí rok od jedné poruchy ke druhé, nasbírá tolik zkušeností na konkrétním typu zařízení, který zajišťuje, kolik neposbírá za celý profesní život celá oblast. Ví kam sáhnout a sdílí zkušenosti s malým počtem obdobných, kteří mají na starosti jiné oblasti. V oblasti zařízení zná, dost možná ho sám instaloval. U nového zařízení má možnosti přístupu do diagnostiky na dálku, čímž je, mimo složitějších případů, na výjezd připraven a veze sebou co je potřeba, protože to daná firma drží na skladu. Co udělá návěstní mistr? Pokud identifikuje problémový náhradní díl, který nemá k dispozici, řekne si o něj ve struktuře a díl se nějak začíná shánět. Není-li dostupný jinde, musí se objednat, což nejspíš znamená schvalování managementem, objednávky, samostatné fakturace, dopravu a dost zejména času. Není to pružné. Náklady staré/nové zařízení? Jsou věci, které se pokrátí, protože jsou na obou zařízeních - zkoušky, revize. Jsou náhodné poruchy konkrétních prvků, které ale těžko odhadnete, není-li zařízení nasazeno ve velkém a nejsou-li k dispozici statistiky za posledních 20 let od nějakého akceptovatelného vzorku. U nových zařízení není k dispozici, vycházíte tedy z předpokladu, že je to nové a není důvod domnívat se, že by to mělo být poruchové. Navíc je to zpočátku v záruce. U staršího byste četnost takových poruch asi vysosal, i když každé to zařízení je zapojením trochu jiné jak šel čas a srovnávat nejde, ale pro predikci bych se spokojil s tím, že tyhle náhodné poruchy budou buď stejně četné nebo jich u staršího zařízení bude o tolik víc, že to vyváží náklady u řešení poruch nového. To, co se dá nějak predikovat a na čem se to staví, je předpoklad, že každý díl má nějakou životnost (zase možná analogie s autem). Pro zjednodušení se to nastaví podle odpisů, tedy každých 20 let musíte pro spolehlivý provoz, který požadujeme, vyměnit všechny prvky zařízení. Nové instalujete, náklady jsou až za 20 let. Staré dobíhá, náklady na údržbu jsou o postupné výměně celého zařízení během hodnocených 20 let, s tím, že se na tom postupně podepisuje inflace. Z toho můžete vyvozovat, že se tvrdí, že náklady na údržbu nového nejsou, ale je to pouze o interpretaci toho, co v té ekonomice vidíte. Netvrdí, pouze jsou nějak nastaveny výpočty v ekonomice. Zda správně se uvidí u jednotlivých zařízení ze souhrnu oprav za posledních 20 let. Prostě zkoušíte na základě nějakých čísel něco vyvozovat, ale vývody jsou mylné - není to globální náhled. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9017 Registrován: 5-2007 |
mirek55: A Vy ste ich videl? A môžete mi ich ukázať? Jednak väčšina zariadení na trati z Opočna do Hronova je ešte v záruke, dvak aj na tých starších zariadeniach si neviem predstaviť, že by si u nás niekto vykázal 2x10h na, ako uvádzate, "drobnú opravu", alebo sa odvážil ísť na servis bez náhradných dielov. Fakt nie. | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 504 Registrován: 12-2006 |
V sobotu mezi 8. a 9. ranní by měl opět zavítat do Potšejna Mn s flaškama
*** TrainWeb.cz *** ***fotokoci.webnode.cz***
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1175 Registrován: 7-2017 |
Vhd_sl Vidím, že jste nyní vůbec nepochopil, co jsem napsal. To, že některé státní organizace ("molochy") mají problém v oblasti zásobování, přebujelý systém skladníků, účetních, zásobářů atd. je jiný problém, který tady asi na fóru nevyřešíme. Protože jezdím po hodně firmách, musím Vám v jedné oblasti oponovat. Ano u malých firem se nevyplatí držet xy zaměstnanců pro údržbu všeho co ve firmě je. Ač v i v některých malých (rodinných) firmách mají i jednoho človíčka zvládající údržbu strojního vybavení jak po stránce strojařské, tak po elektrikářské, softvérové i v oblasti zásobování. Dnes lze většinou takřka jakýkoli náhradní díl objednat a druhý den jej máte a to i ze zahraničí. Na druhou stranu znám případy firem, které pouze spoléhaly na opravy i drobných věcí externími firmami a dojeli na to. A nyní jeden pravdivý příklad který stojí za to. V jedné nejmenované železniční stanici připojené na veřejnou vodovodní síť (ač tam existovala vlastní studna s rozvodem, čerpadlo bylo odstraněno z důvodů takřka nulových financí na jeho údržbu a revize) došlo k poruše vodovodního řádu mimo obvod stanice. Po opravě a opětném spuštění vody, což mimochodem trvalo cca 1,5 h., ve stanici následně nefungovala splachovací zařízení. Buď stále protékala, nebo naopak vůbec nedopustila vodu do nádžky. Běžný problém po změně tlaku v potrubí. A nyní začal problém. Některá WC spadala pod SŽDC (dopravní kancelář), další pod ČD (pokladna), ale úplně pod jiné oddělení ČD spadala WC pro veřejnost, WC v nocležně pro lokomotivní personám také pod jiné oddělení, v nocležně pro vlakvedoucí opět pod někoho jiného a byty pod správu budov. Každý měl nasmlouvanou firmu někde jinde. Tak se stalo, že v průběhu dvou následujících dní přijely postupně, ale i v souběhu, dodávky nasmlouvaných soukromých firem (většinou ve dvou montérech) z Trutnova, 3x z Hradce Králové, Pardubic, Liberce odstranit závadu. Pouze jedněm se podařilo WC opravit a odjet bez ztráty kytičky. Ty ostatní neměli patřičná těsnění, či jiné náhradní díly na rozličné typy splachovačů a odjeli tedy ke svým smluvním dodavatelům do Pardubic, Liberce, Hradce, Trutnova, ač v okruhu do od 500 m do 7 km se vyskytovalo poměrně slušné množství prodejen, kde to bylo možné zakoupit. Druhý den tedy přijely dodávky znovu. Někteří instalatéři vyměnili jen potřebná těsnění, jiní celé napouštěcí zařízení prý pro sjednocení, což se stejně v rámci objektu nepodařilo. Některé f. vyměnily i funkční kohouty (ventily) případně nepoškozené takřka nové hadičky za zcela nové. Věřím, že vše bylo proplaceno v plné výši. (Ta stanice byla cca rovnoměrně vzdálená od Hradce a Liberce). Podobné problémy mělo i několik okolních domů, prodejen a jedna firma v téže ulici. Řešení svépomocí, nebo pomocí dvou místních firem do cca 2 hodin. Pravda, že jedna ze dvou prodejen (ta sanitární) do těch 500 m vyprodala některé sady dílů do ventilů splachovačů. Ale ta druhá cca 50 m od ní (železářství) to vykryla. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 43 Registrován: 8-2017 |
Letohrad dva dny zpátky: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1309 Registrován: 1-2006 |
mirek55: Já nepsal o molochu. Psal jsem o tom, že s každým zaměstnancem jsou spojené nějaké náklady mimo jeho náklady mzdové. Přebujelé je pouze o výši, nikoliv o tom, že by náklady neexistovaly. Čímž redukcí oprav nových zařízení vlastní silou, ke které stejně dojde tím, že na to prostě nebude reálné získat a vychovat lidi, se šetří prostředky i v nevýrobních částech společnosti a společnost zeštíhluje. Rovněž jsem nepsal o tom, že by outsourcing byl řešením všeho. S kooperanty mám také své zkušenosti a není to vždy dobré. Může být ale řešením stavu, kde je to s tím, co je dostupné, do budoucna nereálné a aktuálně zbytečně nepružné. Lidé schopní udržet starší zařízení (i ti, kteří jsou vychováváni na zadávání a přebírání zakázek, na zkoušky a revize, na opravy vnějších prvků a kabelizace, na prvotní zjištění závady, na odemknutí, na ...) jsou potřeba a jsou k dispozici. Byla by hloupost se jich zbavovat. Outsourcingem oprav nových zařízení vč. pohotovosti je možné řešit dlouhodobý pokles stavů pod míru, se kterou se to ještě dá udržet. A postupný nástup elektronických zařízení právě tohle umožňuje stejně jako řeší podstavy výpravčích. Příklad? Buď anomálie nebo problém správce s uhlídáním dodavatelů. Snad ojedinělý. Stane se... -CH-: Pěkně to roste... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 44 Registrován: 8-2017 |
Pokud by někdo ještě nevěděl, tak zítra bude na Orlickoústecku jezdit řada 451:
|
|
Flaizer
|
||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1447 Registrován: 10-2009 |
Polomáčená polka stále v polomáčeném |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 763 Registrován: 6-2005 |
Snad nebudu jediný, kdo se pochlubí se snímky z dnešních vydařených jízd, ke kterým přispělo i vynikající počasí. "Šotičů" bylo podél trati poměrně dost ...
Trance 4 ever www.mixcloud.com/LubosNovak
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 436 Registrován: 3-2009 |
ad Flaizer Hrášek byl někdy v provozu v Polsku? To se mi nezdá. Doufejme, že bude dál Hráškem a užívejme si ho, dokud tady jezdí ČD před nahrazením Leošem. | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1406 Registrován: 9-2004 |
Černovír - Dolní Libchavy |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 437 Registrován: 3-2009 |
Vlaková četa zajišťující provoz muzejní jednotky EM 475.1 045 depa Šumperk při RDŽ v České Třebové. Letos se provoz konečně konal a bez problémů. Četa pózující ve stanici Lichkov před návratem do Šumperka. Ještě jedna mobilní čelovka při čekání na křižování se svým o dost mladším Partnerem ve stanici Těchonin. Přehlednější snímky s aparátu zatím uschovány v přístroji (Příspěvek byl editován uživatelem Rambomat .) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 438 Registrován: 3-2009 |
ad ATB při podvečerní poslední jízdě zpět do Šumperka jsem očekával mezi Letohradem a Ustim více šotoušů. Nasvit byl totiž dokonalý. Naopak trať byla obležená spíš cestou na Lichkov. Tebe jsem ve stínu stromu zahlédl jako posledního šotouše. | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1407 Registrován: 9-2004 |
Ještě bych požádal o číslo vlaku pod kterým to jelo, díky | |
Flaizer
|
||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1448 Registrován: 10-2009 |
Rambomat, hrášek do Polska zajíždí minimálně do pohraničí, nemohu tvrdit že je polonizovaná PS: na 024 se zelenýmu peršounu neřekne jinak než "polka" když tu jezd-ily(í) polonizované stroje |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 162 Registrován: 5-2015 |
234 jezdí normálně do "Medzilesí", na to ani nemusí být polonizovaná. (Příspěvek byl editován uživatelem K6S310DR.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 189 Registrován: 12-2008 |
RDŽ Česká Třebová 14.9.2019 a jiné střípky z okolních tratí obrazem: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3243 Registrován: 6-2007 |
Včerejší Sp 10220 z Hradce Králové přes Týniště nad Orlicí a Adršpach do Trutnova |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 354 Registrován: 8-2010 |
Doplním: 423.009 je z Depa Letohrad, T 435.040 z Depa HK, osobní vozy z Lužné u Rak. a Veliny. | |