Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » GVD platný a připravovaný » Archiv diskuse GVD platný a připravovaný do 12. 05. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse GVD platný a připravovaný do 12. 05. 2019dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6887 Registrován: 5-2002 |
Tak hlavně je ta celá stať o "Evropě" hlavně o Francii a Německu, každý si asi spočítá že u nás vlak 10 centů na km nestojí. Stojí tak těch 5 v základním ČD tarifu, co většina lidí považuje za drahý. Tam kde se "divoká a neřízená" konkurence dopustila, spadly ceny na další polovinu nebo ještě méně, počet cestujících výrazně roste, služby se zlepšují. O tom si v Německu / Francii můžou nechat zdát, kdyby tam ceny díky konkurenci spadly na 2 centy na km vlakem, asi by to vypadalo jinak. Ale zatím to třeba z Norimberku do Hannoveru stojí 100 euro, nebo třeba 200... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3495 Registrován: 5-2002 |
SZKV: Vantju: Ještě poslední poznámka k mladé generaci a výroku "Mladí lidé se nechtějí přizpůsobovat právě v tom smyslu, že když vymyslí něco, co dokáže vyřešit nějakou komplikaci a odpadne potřeba se přizpůsobovat, tak to realizují" - termín "prokrasitnace" není "vynálezem" starší generace. Jára Cimrman také "co vymyslel, realizoval", když byl mladý. Cimrrmanovská teorie slepých uliček je toho důkazem . Ono je dobré se občas nad věcmi nejprve zamyslet, ideálně v souvislostech - aby to nedopadalo jako u ekoteroristů, kde jeden chrání bobry a druhý stromy.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
Komis
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 328 Registrován: 2-2019 |
SZKV: Poznámka na okraj: Jsem rád, že si někdo povšimnul, že existují i lidé, kteří nemají možnost/chuť přesednout si do auta, když na železnici zrovna něco nefunguje. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19142 Registrován: 5-2002 |
T27: těžko se divit, když letadla neplatí daně z paliva Ona totiž ta spotřební daň z paliv z větší části funguje jako celoplošné výkonové mýto, aby bylo za co opravovat silniční síť a aby výběr byl aspoň trochu férový ve smyslu s mírou využívání a tedy i opotřebovávání silnic. No a protože letadla silnice neopotřebovávají, tak není důvod od nich spotřební daň za tímto účelem vybírat... Lokom: měl jsem za to, že VHD je známá zkratka veřejné hromadné dopravy Však ano, V jako veřejná, nikoliv V jako vlaková. Tedy i autobusy jsou taky VHD, a ne div třídní nepřítel... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1850 Registrován: 11-2009 |
Hajnej: jenže třeba plynomobily (plynobusy) a elektromobily neplatí nic. A jeden autobus opotřebí silnici víc než deset osobáků. Nejspravedlivější by bylo na palivo nechat jen DPH, a následně vybírat poplatek za použití dopravní cesty, závislý primárně a hmotnosti a ploše vozidla. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24 Registrován: 8-2015 |
H_k: O situaci v ČR bych právě diskutoval dost nerad- u nás je ten "rybníček" veřejné dopravy tak malý, že chce-li se v něm člověk bez problémů profesně pohybovat, neměl by diskutovat pokud možno vůbec, aby neprozradil něco, co zase někdo jiný může považovat za předmět nějakého tajemství. Tady mě vyprovokovalo to srovnání železniční a letecké dopravy, s nímž se setkávám velmi často (zejména v Bruselu jsou podobné představy velmi rozšířené), tak jsem se pokusil na omezené ploše vysvětlit, proč u nás zákonitě musí železnice fungovat jinak než letecká doprava. V čemž jsem měl situaci ulehčenou, protože ekonomické a právní poměry na železnici jsou prakticky identické všude v EU a i když je zajímavé, co z toho v jednotlivých zemích všechno vzniká (od koncesního modelu v Anglii nebo Švédsku přes téměř unitární železnici v Maďarsku, Rakousku a Portugalsku až po plně soutěžní prostředí v regionální dopravě v Německu), vždy se jedná jen o variace na totéž téma. U nás je sice úroveň jízdného někde jinde, než třeba v Německu, ale zase jsou u nás mnohé náklady o dost nižší, hlavně proto, že u nás je mnohem nižší úroveň mezd, která zlevňuje nejen práci vlastních zaměstnanců, ale jakékoliv služby (třeba opravy vozidel). Když porovnáme finanční model nějaké závazkové linky u nás nebo v Bavorsku, zjistíme, že poměry jednotlivých položek jsou skoro stejné, Němci akorát platí nekřesťansky DB Netz za úhradu dopravní cesty, což je jejich politické rozhodnutí. Ale to je jiná pohádka. Pokud byla řeč o konkurenci z Prahy do Ostravy, tak sice není sporu, že zlevnila cestujícím v destinacích na trase mezi těmito městy, ale má to i svojí cenu. Kvůli té láci se totiž vyplácí jen takové vlaky, které jsou skutečně "až po strop" plné, což vede k tomu, že se jízdní řády komerčních dopravců dynamicky mění (linku Ex1 ČD nechávám být, protože ta je časově fixovaná úsekem z Ostravy na polskou resp. slovenskou hranici, který je v závazku veřejné služby a tudíž stabilní), což jistě ocení přestupující cestující, a problém je s dopravou v okrajových časech, kdy se nikdy žádný vlak nenaplní. Obvyklá šotopředstava, že v takovém případě má zakročit stát totiž není ekonomicky únosná. Normálně se totiž posuzuje pro výpočet kompenzace celý provozní koncept (zpravidla linka, ale není to podmínkou, teoreticky se můžou posuzovat společně třeba všechny linky z nějakého uzlu), kde špičkové spoje, které jsou ziskové, pomáhají snižovat ztrátu v okrajových částech dne. V případě relace, která je liberalizovaná (a tudíž nejde v konkurenční trase nic objednávat) ale ty ziskové spoje odjezdí komerční dopravci na vlastní riziko a náklady na okrajové vlaky by tak musel objednatel hradit v plném rozsahu. Pro představu tak lze například říct, že za oběť liberalizované dopravě padl třeba Excelsior, po němž je (nejen) na těchto stránkách celkem pochopitelná poptávka. Prostě jako vždycky v životě: vždycky je něco za něco a není oběd zadarmo. Vždy jde jen o to vybrat si, co přesně (např.) od osobní železniční dopravy chceme za cenu, že něco jiného oželíme. Což je výsostně politická záležitost a rozhoduje se ve volbách. A dlužno dodat, že je v Evropě dost odborníků, kteří si lámou hlavu nad tím, jak zkombinovat výhody trhu s potřebou zajistit ucelenou dopravní síť se zajištěnými přestupy a návaznostmi na ostatní druhy dopravy. Komis: Já se zase až příliš často setkávám s tím, že VHD je vnímaná jako něco, co slouží právě jen lidem, co auto mít nemůžou. Takže děti, studenti, důchodci, zdravotně postižení... A bylo by potřeba popularizovat železnici ve společnosti jako něco, co je plnohodnotná alternativa k autu, jinak se naší železnici dobře nepovede. Ti, co jsou na VHD závislí totiž v principu snesou jakýkoliv standard přepravy (protože se potřebují někam dostat a jinak to nejde), což dává správcům veřejných rozpočtů řadu možností k úsporám- odstrašujícím případem budiž železnice na Slovensku, která s tímto přístupem nabývá stále balkánštějších parametrů. Pokud ovšem chceme dostat do vlaků lidi z aut, tak jim musíme nabídnout něco, co v autech dělat nemůžou- např. pracovat na počítači, jíst, možnost dojít si na záchod a podobně. Vantju má pravdu v tom, že je prostě potřeba se přizpůsobit cestujícím, ať už si o jejich preferencích myslím cokoliv: třeba v Itálii jsem viděl v příměstské dopravě patrové soupravy, kde krajní oddíl v horním patře byl bez okna. Jaké bylo moje překvapení, že tato místa byla nejoblíbenější, protože všichni cestující si otevřeli počítače a neřešili sluneční svit. Tahle potřeba ovšem koliduje s lidovou (a do legislativy danou) představou, že když se budou všechny závazkové výkony na železnici soutěžit, dojde k poklesu ceny. Což o to, bude to levnější, ale až příliš často na úkor kvality, protože napříč celou Evropou se ukazuje, že když si objednatel těch kvalitativních požadavků "naporoučí" moc, řeší se věc před orgány na ochranu veřejné soutěže pro "diskriminaci". Právě v německé regionální dopravě (kde už leckde soutěží třetí kolo) se ukazuje, že vývoj nabral zpětný chod: dopravce plní jen zákonné minimální standardy a cestující pak sedí jako sardinky bez jakýchkoliv služeb (leckdy i bez vlakového doprovodu) a jediným důvodem, proč jet vlakem pak zůstává nízká cena jízdného. A ta zase snižuje tržby z jízdného a zvyšuje kompenzaci objednatele, takže se točíme v bludném kruhu. Čímž neříkám, že by se soutěžit nemělo, ale je potřeba vidět obě strany mince. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18 Registrován: 12-2018 |
Když porovnáme finanční model nějaké závazkové linky u nás nebo v Bavorsku, zjistíme, že poměry jednotlivých položek jsou skoro stejné Tak určitěé :-))). Vozidla budou za "české" ceny, energie budou za "české" ceny... Nejpozději od tohoto místa nemusíte číst dále, protože už napevno víte, že je to blábol. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26 Registrován: 8-2015 |
A co třeba se zamyslet, proč u nás jezdí mnohem míň nových vozidel než v Bavorsku a že řada z nich je pořízená z dotací EU (třeba až z 85% dotovaných), kde dotace do kalkulace kompenzace nevstupuje, takže kalkulovaná částka za odpisy je v procentech celkového objemu často dokonce nižší, než bývá v Německu zvykem. Je to podobný efekt, jako statistika (prosím nebrat za slovo, nepamatuju si to přesně), že průměrný německý i český lékař si kupují auto každých 6 let. Ten německý ovšem nové, ten český 6 let staré, takže statisticky vzato vlastně po tom Němci. Aneb průměrně bystrý diskutující by z toho mohl odvodit, že u nás bude průměrné stáří vozového parku na železnici vždycky (resp. dokud se s Německem ekonomicky nesrovnáme) vyšší, než v tom Německu. Což je ekonomická danost, ale o tom jsem v předchozích příspěvcích nepsal zhola nic. S energiemi je to podobné- trakční energie totiž není totéž, co veřejná rozvodná síť a v Německu mají DB vlastní rozvodnou síť, za jejíž použití si nechají od závazkových dopravců (resp. od spolkových zemí, které ty dopravce objednávají) královsky zaplatit. Takže pak náklady na trakční energi v Německu vycházejí skutečně o dost dráž než u nás a v procentním vyjádřením celkového objemu kompenzace to tak zase bývá celkem podobné procento jako u nás. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19144 Registrován: 5-2002 |
P2no: a následně vybírat poplatek za použití dopravní cesty, závislý primárně a hmotnosti a ploše vozidla A jak si ten výběr poplatku technicky představuješ, aby to ani neprudilo, ani nestálo majlant...? Tu závislost na hmotnosti právě celkem rozumně aproximuje ta spotřeba a vybere to pumpař, ke kterýmu šofér musí tak jako tak. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12825 Registrován: 8-2004 |
Tantin27: A já tvrdím, že je dvoukolejka moc? "Tvrdíte, že uvažuji moc šotoušsky a málo realisticky. Z jakých dat vycházíte, když ne z těchto dopravních modelů? Na základě čeho mi tvrdit, že dvojkolejná trať na 200 km/h do Domažlic je „moc“?" Třeba je moc, třeba není moc. Já nepracuji v režimu 1/0. Ale třeba pod dojmem stávajícího využití té trati (která toho pořád ještě dokáže pojmout několikanásobně) nebo pod dojmem drátizace Lichkova, kde se také sliboval "zaručený" nárůst nákladní dopravy (a skutek utek), tak nevím, proč bych měl podobně "stanoveným" číslům věřit víc než oficiálním výsledkům. Takže chtělo by to ta slova doprovodit nějakými činy. Nesni: Co když je problém mj. právě v tom, že místo minibaru je to zlevněné jízdné. "Nerozumím tomu, že v době, kdy se na státní slevy posílají miliardy, tak někdo vidí problém ve službě minibar (ano, je téměř určitě prodělečná)." Vantju: Aha... "Znám okolní terén tratě a přirovnal jsem ho k úseku Česká Třebová - Zábřeh na Moravě. Ten je sice o 10 km delší, ale usoudil jsem, že převýšení může být podobné a tam se podobný projekt zvýšení rychlosti prosadit a vybudovat podařilo, tak jsem uvážil, že kdyby na to peníze byly, tak by bylo ideální, kdyby se onen úsek modernizoval na nějakou podobnou rychlost," Vantju: Každý se vyvíjí podle svých možností a podle toho, co zvládá nejlépe. Není podle mne účelem hradit z veřejných prostředků vedle sebe automaticky vždy oba (všechny) dopravní módy. "všechny ostatní druhy dopravy se velmi rychlým tempem vyvíjejí kupředu mnohem rychleji, než železniční doprava" Vantju: Možná by stálo za to zamyslet se, které vlaky u nás jsou opravdu ta dálková doprava a co je "jen" rychlá regionální doprava hrazená státem. "A jak to teda řeší třeba v Rakousku nebo ve Švýcarsku, kde je jídelní vůz/bistrovůz běžnou součástí dálkových vlaků?" EDIT: SZKV: Hajnej (19144): (Příspěvek byl editován uživatelem Hroch.)
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1503 Registrován: 7-2017 |
Hajnej: "T27: těžko se divit, když letadla neplatí daně z paliva Ona totiž ta spotřební daň z paliv z větší části funguje jako celoplošné výkonové mýto, aby bylo za co opravovat silniční síť a aby výběr byl aspoň trochu férový ve smyslu s mírou využívání a tedy i opotřebovávání silnic. No a protože letadla silnice neopotřebovávají, tak není důvod od nich spotřební daň za tímto účelem vybírat... Lokom: měl jsem za to, že VHD je známá zkratka veřejné hromadné dopravy Však ano, V jako veřejná, nikoliv V jako vlaková. Tedy i autobusy jsou taky VHD, a ne div třídní nepřítel..." Myšleno to bylo tak, že u aut a vlaků se EU může potento (EURO norma na motory), kdežto u letadel se to zdaleka tolik neřeší… A palivo je nezdaněno. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1504 Registrován: 7-2017 |
Hroch: "Tantin27: "Tvrdíte, že uvažuji moc šotoušsky a málo realisticky. Z jakých dat vycházíte, když ne z těchto dopravních modelů? Na základě čeho mi tvrdit, že dvojkolejná trať na 200 km/h do Domažlic je „moc“?"A já tvrdím, že je dvoukolejka moc? Třeba je moc, třeba není moc. Já nepracuji v režimu 1/0. Ale třeba pod dojmem stávajícího využití té trati (která toho pořád ještě dokáže pojmout několikanásobně)..." Bez elektrizace a přestavby pro dlouhé vlaky tam nikdo jezdit nebude, protože se to nevyplatí (kilometr vlaku v CZ stojí dvakrát tolik co v AT, kdežto kamion polovinu v CZ proti AT) . Nepodsouvejte pseudoargumenty, které vám ti, kdo po těch kolejích narozdíl od vás chce přímo jezdidt, už dávno vyvrátili i v K-r diskusích. PS: Lichkov není ucelý úsek, který by a) V Polsku navazoval na hodně důležitou a kapacitní trať, b) sám byl pro své sklony zajímavý. Bod a) u Němců platit dle nejnovějšího infa nebude, byť to je trochu boj. A b) je vyřešeno, protože dopravní kapacita tratí do Německa s použitelnými parametry nestačí už dnes. (Příspěvek byl editován uživatelem Tantin27.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3496 Registrován: 5-2002 |
Myšleno to bylo tak, že u aut a vlaků se EU může potento (EURO norma na motory), kdežto u letadel se to zdaleka tolik neřeší… A palivo je nezdaněno. Je vidět, že v tom máte kanadský zimní sport... "EURO norma na motory" jaksi neřeší spotřebu, ale množství emisi v jednotce výfukových plynů, zatímco spotřební daň je vztažena k jednotce prodaného paliva a je úplně jedno, jakou má motor, který to palivo spálí, spotřebu a emise.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2425 Registrován: 8-2010 |
ad Tantin27: Lichkov není ucelý úsek, který by a) V Polsku navazoval na hodně důležitou a kapacitní trať, b) sám byl pro své sklony zajímavý. Pro připomenutí: trať Ústí nad Orlicí - Wroclaw je součástí zakreslené globální (comprehensive) sítě TEN-T a je zde trasován jeden RFC koridor - viz níže: Zdroj: http://ec.europa.eu/transport/infrastructure/tentec/tentec-portal /site/maps_upload/annexes/annex1/Annex%20I%20-%20VOL%2014.pdf , stejně tak i spojení z Plzně přes Cheb do Německa - to je dokonce součástí "jádrové" sítě TEN-T Core a je/bude zde trasován jeden z RFC koridorů . Proto jsem vždy překvapen, že o takové trati slyším ze strany nákladních dopravců jako o trati neatraktivní, nelukrativní, málo kapacitní, sklonově nevyhovující atp. - proboha podle čeho se tedy na MD ČR ty rádoby stěžejní tratě pro nákladku teda vybíraly, když se daly rovnou do jedné z příloha NAŘÍZENÍ KOMISE EU !!.. Vždyť jenom do toho Lichkova se má na plánované výstavbě ETCS + GSM-R "narvat" nějakých 35 km x 7 mil. Km (ETCS Level 2 + GSM-R) = 245 mil. Kč . A to se ještě dočtu, že nějakej soukromník (= LEO Express) tam nebude jezdit pod drátama, co se tam bratru za 100 mil. kč nebo kolik vybudovaly... SAKRA proberte se, lidi !! Opravdu nejsme tak bohatí, abychom do toho jen tak zbůhdarma velkoryse sypali love.. (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1007 Registrován: 8-2017 |
A to se ještě dočtu, že nějakej soukromník (= LEO Express) tam nebude jezdit pod drátama, co se tam bratru za 100 mil. kč nebo kolik vybudovaly...[crazy] Ono kdyby při tý drátizaci někdo myslel i na osobku, tak by dotáhl ty dráty do Králíků a fujfuj soukromník by je teď nemusel očuzovat. Za deset let při příštím výběrku to, očekávám, vyřeší last-mile baterka. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1506 Registrován: 7-2017 |
PRA: Plzeň - Cheb se do Core TEN-T narvalo protože ČR potřebovala nějak provést větší „investiční údržbu“ na trati do Chebu z EU peněz, ostatně jako u skoro všech úseku krom Ejpovic a teď IV. TŽK Bavorsko chtělo Donau-Moldau… Aspoň co jsem se dočetl. Ono jaksi „jedno a půl“ kolejka (a víc se do těch skal nevejde) přes Cheb Domažlicím těžko může konkurovat… A na nákladní dopravce se tu s prominutím do nedávna sralo - proč asi vznikl ŽESNAD? Proč nevyšla TESka na ŽUB ve variantě Ab, kterou stát původně slíbil? Proč se všude zkracují koleje? Proč existuje v síti nákladiště, ve kterém SŽDC neudržela možnost nakládat a NIKAM to nezanesla? Jo, víte doufám, jaký podíl vyvážíme do PL a jaký do DE… Trať 180: Již od počátku byly trať a hraniční přechod dost vytíženy, neboť trať má velmi výhodné sklonové poměry. Právě ty pravděpodobně zapříčinili, že trať dosud nebyla elektrifikována ani zdvoukolejněna, ačkoliv se o tom dříve vážně uvažovalo a prakticky dosud uvažuje. Díky příznivým sklonovým poměrům lze totiž i těžké nákladní vlaky poměrně snadno zvládnout v motorové trakci. Německá strana přesto určitý čas na elektrifikaci trvala. Poté, co dala česká strana najevo, že nechce o elektrifikaci ani slyšet, se Německo plánů na elektrifikaci vzdalo a z ,,trucu" zrušilo na této trati všechnu dálkovou osobní dopravu v podobě mezistátních vlaků kategorie EC a IC. Dálková osobní doprava do Německa se tedy přesunula na trať 170 přes Cheb, v menší míře pak tento přesun postihl i dopravu nákladní. To se nicméně neukázalo jako šťastné řešení, neboť trať přes Cheb je na tom se sklonovými i směrovými poměry o poznání hůře, nehledě na to, že již před tímto krokem byla hustota dopravy poměrně vysoká. Proto se postupně dálkové vlaky začaly na domažlickou trať vracet až se nakonec vrátila i kategorie EC. Další současnou snahou německé strany o výraznou modernizaci trati je studie Donau-Moldau-Bahn, čili ,,spojení Dunaje s Vltavou". Doufejme tedy, že neskončí podobně jako dosavadní německé snahy na elektrifikaci a zkapacitnění trati. Zdroj informací: kolektiv autorů: Plzeňsko - příroda, historie, život, kapitola: Zrození železnic, autor Pavel Schreier (Příspěvek byl editován uživatelem Tantin27.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3498 Registrován: 5-2002 |
Jo, víte doufám, jaký podíl vyvážíme do PL a jaký do DE… Opět logická chyba - tranzitní železniční koridory na území ČR nejsou jaksi primárně určeny k vývozu z ČR, ale průvozu z Německa na východ a jihovýchod...
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1507 Registrován: 7-2017 |
Johny11: Máte pravdu. Akceptuje se. V jakém stavu je ovšem polská infrastruktura, zejména co se třeba měníren týče, což vede k nízké průměrné rychlosti vlaku? Přičemž přechod na 25 kV AC není ani ve stádiu pokročilých příprav…. Pro PRA: UZEL PLZEŇ, 3. STAVBA – PŘESMYK DOMAŽLICKÉ TRATI Třetí stavba uzlu Plzeň je zpracována jako aktualizace přípravné dokumentace a navazuje v technologických částech na 1. a 2. stavbu, stavebně pak na v současnosti realizovaný Průjezd uzlem Plzeň. V rámci aktualizace se mění původní koncepce z rozpletu tratí vycházejících z plzeňského železničního uzlu na západ (sledovaná v přípravné dokumentaci z roku 2007) na zachování stávajícího přesmyku tratí směr Domažlice nad chebskou tratí. Důvodem je změna prioritního směru napojení Praha – Plzeň – železniční síť Spolkové republiky Německo, které je aktuálně uvažováno přes Domažlice (technicky i ekonomicky je toto řešení formulováno ve studii proveditelnosti Modernizace trati Plzeň – Domažlice – st. hranice). Tato změna má svůj dopad především ve výškovém řešení vedení domažlické trati, jejíž přeložka v oblasti (starých) Skvrňan již není vedena v hlubokém zářezu, ale víceméně v úrovni terénu. Souběžně s revizí železniční koncepce byla revidována i silniční část stavby (podstatnou části investic 3. stavby je i přeložka silnice I/26 ul. Domažlická). Po uvedení do provozu dálničního obchvatu Plzně (součást D5) došlo ke stagnaci současných i výhledových dopravních intenzit na Domažlické ulici a ta je ve výhledu sledována pouze jako dvoupruhová komunikace. Vzhledem k již dříve uzavřeným dohodám o (znovu)zpřístupnění 7. brány Škody Plzeň pro silniční provoz a v návaznosti na uvedenou změnu výškového vedení trati i aktualizované požadavky DOSS v oblasti silničních komunikací bylo nutné změnit koncepci řešení místních komunikací. 7. brána Škody Plzeň bude dle aktuálního návrhu napojena místní obslužnou komunikací vedenou z nové kruhové křižovatky na silnici I/26 (Domažlická) jižně od modernizované trati Plzeň – Domažlice podél přeložky této trati ve Skvrňanech. Podobně jako pro jiné dopravní stavby v městském intravilánu je pro stavbu charakteristické velké množství přeložek inženýrských sítí (mj. i dvou horkovodů) a interakce s výrobními areály Škody Plzeň, které území stavby obklopují z obou stran. Což se projevuje i komplikovaným návrhem stavebních postupů, při nichž musí být v podstatě stále zachován provoz na vlečce mezi severním a jižním areálem Škody Plzeň, která podchází trať Plzeň – Domažlice a nadjíždí trať Plzeň–Cheb. Kromě tří železničních mostních objektů v místě samotného přesmyku patří mezi nejvýraznější objekty stavby silniční most na silnici I/26 přes přeložku železniční trati trať Plzeň – Domažlice (spojitá předpjatá železobetonová konstrukce o pěti polích o rozpětí 17,5, 23, 23, 21 a 16 m) a nový podchod pro cestující i obecnou veřejnost na zastávce Plzeň Skvrňany, která je navržena v úseku dvojkolejné přeložky trati Plzeň – Domažlice. Technickou zajímavostí, která se často v sudopských projektech neobjevuje, je rovněž přeložka trolejbusové trati ze stávající silnice I/26 na nově budovanou I/26 včetně zatrolejování výše zmíněné nové kruhové křižovatky. |
Nesni
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1980 Registrován: 6-2014 |
Paul_red_adair: LEO Express) tam nebude jezdit pod drátama Podle webu p. Sůry budou pro Pardubický kraj jezdit i elektrické Stadler Flirty poté, co Leo Express obdrží pro provoz na dálkových tratích nové jednotky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1229 Registrován: 4-2004 |
mám dojem, že tu ještě nebylo tohle – tabulky návrhu JŘ pro trať 024, kde jsou vidět vlaky/tramvaje Praha – Wrocław v celé trase. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 726 Registrován: 1-2014 |
Paul_red_adair: "Proto jsem vždy překvapen, že o takové trati slyším ze strany nákladních dopravců jako o trati neatraktivní, nelukrativní, málo kapacitní, sklonově nevyhovující atp. - proboha podle čeho se tedy na MD ČR ty rádoby stěžejní tratě pro nákladku teda vybíraly, když se daly rovnou do jedné z příloha NAŘÍZENÍ KOMISE EU !!" Hmm...A co potom taková trať 250 přes Vysočinu, co se do ní cpou miliardy z EU a je vedena coby nákladní koridor, se asi nechá zarůst tuplem, když po ní soudruzi z ND nechtějí jezdit? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 539 Registrován: 7-2017 |
Wałbrzych: což o to, nevypadá to špatně - Praha-Wroclaw za 4 a půl hodiny, to je konkurenceschopné s busem. Uvidíme jaký bude tarif. A ve vnitrostátní přepravě kvituji ty 3 páry přímých vlaků Oustí-Hanušovice (přípoj na pražské rychlíky v UO považuji za samozřejmý). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3430 Registrován: 9-2003 |
Panu SZKV Dromologovi knížecímu SBB východu Přikrylovi bych doporučil, aby si nastudoval rozpad ceny elektrické eergie pro trakci v Německu a pak teprve vynášel soudy o tom, kdo si za coe nechává královsky zaplatit.
NOBLE BRICKS
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19150 Registrován: 5-2002 |
T27: kdežto u letadel se to zdaleka tolik neřeší… A jsou k tomu kupodivu celkem racionální důvody: jednak jsou letecké motory buď ve výkonu nebo stopnuté (na nějaké prdlání na volnoběhu si je moc neužije), jednak jsou provozovány ve výškách (a ne v "člověkosféře" jako u těch aut), jednak si spotřebu hlídá ekonomika a konkurenční boj. A palivo je nezdaněno Nezatíženo spotřební daní asi nebude totéž, co úplně nezdaněno... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2428 Registrován: 8-2010 |
ad Portáš: Hmm...A co potom taková trať 250 přes Vysočinu, co se do ní cpou miliardy z EU a je vedena coby nákladní koridor, se asi nechá zarůst tuplem, když po ní soudruzi z ND nechtějí jezdit? No, když se kouknu na obrázek níže - viz , tak pořád tam vidím těch čistých tun více na té 250-ce, než u toho Lichkova, takže bych to asi nesrovnával.. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12826 Registrován: 8-2004 |
Tantin27: Jj, to vidíme na tom Lichkově. "Bez elektrizace a přestavby pro dlouhé vlaky tam nikdo jezdit nebude, protože se to nevyplatí (kilometr vlaku v CZ stojí dvakrát tolik co v AT, kdežto kamion polovinu v CZ proti AT)" Tantin27: To samozřejmě nikdo z nákladky, když sliboval a garantoval ty vlaky přes Lichkov, vůbec netušil. V Polsku se síť zásadně změnila. Sklon narostl... "Lichkov není ucelý úsek, který by a) V Polsku navazoval na hodně důležitou a kapacitní trať, b) sám byl pro své sklony zajímavý. Bod a) u Němců platit dle nejnovějšího infa nebude, byť to je trochu boj. A b) je vyřešeno, protože dopravní kapacita tratí do Německa s použitelnými parametry nestačí už dnes." Pokud je úkol najít jakoukoliv trať z ČR do Německa, tak tu je k dispozici třeba Cheb - napojený na kapacitní dvoukolejku, zadrátovaný takřka na hranici (až na čáru zatím nebyl důvod). Není třeba se spoléhat na zlou SŽDC. Tantin27: Všude? Fakt VŠUDE? Kde všude? "Proč se všude zkracují koleje? Proč existuje v síti nákladiště, ve kterém SŽDC neudržela možnost nakládat a NIKAM to nezanesla?" A nejsou náhodu pozemky ve stanicích, včetně složišť pořád ještě ve vlastnictví ČD? Omluvu neočekávám. Ale fakt se nedivte, že nemám k Vašim informacím důvěru, pokud šíříte takové žvásty.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3433 Registrován: 9-2003 |
Pan_hloupej 97, 98: Protože je pozoruhodné, jak zde někteří administrátoři tolerují nacistické narážky ale zato pečlivě v rámci péče o správnou výchovu mravní naší mládeže odstraní jakýkoliv odkaz nahaté baby. Popř. kdybych sem napsal pro vyvážení něco sluníčkářského, bude to bleskově pryč s odvoláním na to, že sem politika nepatří.
NOBLE BRICKS
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 84 Registrován: 11-2017 |
Květinová alternativa v komunitě nejen zástupců modré armády? No, jsem zvědav, co na to řekne nejvyšší pan železničář! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1509 Registrován: 7-2017 |
Hroch: "Tantin27: "Bez elektrizace a přestavby pro dlouhé vlaky tam nikdo jezdit nebude, protože se to nevyplatí (kilometr vlaku v CZ stojí dvakrát tolik co v AT, kdežto kamion polovinu v CZ proti AT)"Jj, to vidíme na tom Lichkově. Tantin27: "Lichkov není ucelý úsek, který by a) V Polsku navazoval na hodně důležitou a kapacitní trať, b) sám byl pro své sklony zajímavý. Bod a) u Němců platit dle nejnovějšího infa nebude, byť to je trochu boj. A b) je vyřešeno, protože dopravní kapacita tratí do Německa s použitelnými parametry nestačí už dnes."To samozřejmě nikdo z nákladky, když sliboval a garantoval ty vlaky přes Lichkov, vůbec netušil. V Polsku se síť zásadně změnila. Sklon narostl... Pokud je úkol najít jakoukoliv trať z ČR do Německa, tak tu je k dispozici třeba Cheb - napojený na kapacitní dvoukolejku, zadrátovaný takřka na hranici (až na čáru zatím nebyl důvod). Není třeba se spoléhat na zlou SŽDC. Tantin27: "Proč se všude zkracují koleje? Proč existuje v síti nákladiště, ve kterém SŽDC neudržela možnost nakládat a NIKAM to nezanesla?"Všude? Fakt VŠUDE? Kde všude? A nejsou náhodu pozemky ve stanicích, včetně složišť pořád ještě ve vlastnictví ČD? Omluvu neočekávám. Ale fakt se nedivte, že nemám k Vašim informacím důvěru, pokud šíříte takové žvásty." V loňském roce (2018) získalo ČD Cargo docela zajímavý a dlouhodobý kšeft do Holostřev. Jaké bylo překvapení, když se tam byli zástupci dopravce podívat, že SŽDC rukou dobrého hospodáře nákladiště zrušila a demolovala a co víc, ani jim nestálo za tu námahu zanést tuto záležitost do různých materiálů a tabulek k trati (TTP). Proč taky, 20 let se tam nic nenaložilo a „se to tam hodí na cyklostezku …“ Zánik manipulační koleje proběhl v tichosti v červnu 2018. Zkracují koleje: Trať 170. Kde se dá odstavit dlouhý nákladní vlak na úseku Praha - Plzeň (mimo) potom, co se zrušil Chrást? V Plzni jsou celé dvě dlouhé koleje… Plzeň - Mnichov se narozdíl od Lichkova řeší v kooperaci s Němci, přeřazení německého úseku do prioritních potřeb hovoří za vše. Omluvu za co ode mě čekáte? Omluvím se, jako se omlouvám jiným, když něco řeknu špatně nebo je nějak urazím, když bude za co. (Příspěvek byl editován uživatelem Tantin27.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2429 Registrován: 8-2010 |
ad Tantin27: Zkracují koleje: Trať 170. Kde se dá odstavit dlouhý nákladní vlak na úseku Praha - Plzeň (mimo) potom, co se zrušil Chrást? V Plzni jsou celé dvě dlouhé koleje… a) stav, kdy existoval Chrást je zde: b) aktuální stav - už bez Chrástu - je zde: , to jen pro dokreslení toho údajného zkracování kolejí.. (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3292 Registrován: 5-2002 |
Vás ta CiPovitost fakt neopustila... Co takhle se zamyslet, jestli skutečně zrušením Chrástu došlo k prodloužení kolejí v ostatních stanicích, nebo se jen při této příležitosti "vypapírovaly" věci, technicky možné i bez toho? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2430 Registrován: 8-2010 |
ad Tomáš_záruba: jestli skutečně zrušením Chrástu došlo k prodloužení kolejí v ostatních stanicích, nebo se jen při této příležitosti "vypapírovaly" věci, technicky možné i bez toho? Jinými slovy - SŽDC s.o. doteď všem úspěšně lhala o dostupných normativech délek nákladních vlaků, protože Chrást, který má obě hlavní + obě předjízdné délky 735 m - viz níže: , tak ty samozřejmě byly vždycky 24 hodin denně "automaticky volné" - pro nákladní vlaky - a tudíž bez problémů využitelné ? Toto jste chtěl říct ?.. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1747 Registrován: 4-2014 |
Tantin 27, jo to rušení nákladiště v Holostřevech probíhalo postupně a v tichosti. Nejdříve se zrušila vlečka místní obalovny cca mezi roky 2001 -2010 a pak přišla na řadu ta druhá manipulační kolej na místní nákladiště v roce 2018. SŽDC prý argumentovalo tím, že od té doby co je tam od roku 2011 automatické hradlo mezi Borem a Svojšínem, bez návěstního bodu, tak by se v Holostřevech musely ty výhybky nějak zapojit do zabezpečovacího zařízení což stojí peníze, takže řešení je jednoduché manipulační kolej zlikvidovat, jelikož se tam nic již nenakládá a nevykládá a nikdy již nic nebude a hotovo a také to ze strany SŽDC bylo dodrženo a splněno. Od roku 2011, kdy se tam to hradlo zprovoznilo, tak kolej na místní nákladiště byla vyloučena a výhybky nebyli do zabezpečovacího zařízení zapojeny, bylo to zapojeno jen provizorně tak, že výhybky na obou zhlavích byli uzamčeny klíči a klíče měl u sebe výpravčí v Boru, tak jak to bylo dlouhá léta před tím, než se tam zprovoznilo to automatické hradlo. Stejně si myslím, že to automatické hradlo je tam zcela zbytečné, když od prosince 2018 tam projedou 4 vlaky za týden, dva v úterý a dva ve čtvrtek. Co jsem se ptal výpravčích tak ta instalace automatického hradla měla jediný cíl. Zrušit telefonické dorozumívání mezi Borem a Svojšínem a tím pádem výpravčí ve Svojšíně je již k ničemu, takže ho tam zrušíme jako nepotřebného. Teď to funguje, tak, že výpravčí z Boru proto aby se otočil směr AH, tak místo do Svojšína volá do Plzně. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3293 Registrován: 5-2002 |
Toto jste chtěl říct ?..[crazy][crazy] Ne. Zkuste se zamyslet, co jsem chtěl asi říct. Nápověda: samotná žst. Chrást v tom až tak roli nehraje. A zakazuju u toho používat jakékoli tabulky, předpisy nebo dokumentaci. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3294 Registrován: 5-2002 |
Luboš 3.21: Když se tam vlastně už skoro nejezdí, byl by takový problém řešit tu obsluhu jako PMD bez uvolnění tratě? Přiznávám, že v tomhle nejsem kovanej, tak mě případně nemlaťte. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1748 Registrován: 4-2014 |
Co se týče těch tabulek kolejových plánků stanic (kde jsou také vypsané užitečné délky staničních kolejí, kilometrické polohy výhybek a návěstidel), které pocházejí z vydávaných pomůcek GVD, tak když ty kolejové plány srovnáte se skutečností, tak zjistíte, že ty plány a tabulky obsahují spousty chyb a lze je brát pouze jako orientační. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1749 Registrován: 4-2014 |
Tomáš Záruba - ano, šlo by to, proč ne, výpravčí z Boru se na jízdě PMD mezi dopravnou Bor a Svojšín a naopak, dohodne po telefonu s dispečerem v Plzni. Jenže problém je u SŽDC, které již nechce, aby po optimalizaci tratí , (v tomhle případě instalace AHP 03) odbočovali koleje na vlečky a nákladiště ze širé tratě. (Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1511 Registrován: 7-2017 |
PRA: Jakože zrušením Chrástu se magicky prodloužia délka kolejí v ostatních stanicích, když koleje 1-4 jsou DELŠÍ než ten normativ? A 2 koleje té délky byly v Chrástu volné VŽDYCKY? (EDIT PS: Co třeba připustit, že se to udělalo najednou, protože takhle SŽDC může na papíru tvrdit, že něco udělala ve prospěch nákladní dopravy, protože jinak akorát ubrala minimálně 2 dlouhé koleje? (Příspěvek byl editován uživatelem Tantin27.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2431 Registrován: 8-2010 |
ad Tantin27: Jakože zrušením Chrástu se magicky prodloužila délka kolejí v ostatních stanicích, když koleje 1-4 jsou DELŠÍ než ten normativ? A 2 koleje té délky byly v Chrástu volné VŽDYCKY? Ano......SŽDC s.o. to tak tvrdí přímo ve svých TTP - důkaz viz příspěvek 2429..zrušil se Chrást a....voaila..najednou zde hnedle mohou jezdit delší vlaky.. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19154 Registrován: 5-2002 |
L3.21: Co jsem se ptal výpravčích tak ta instalace automatického hradla měla jediný cíl. Zrušit telefonické dorozumívání mezi Borem a Svojšínem a tím pádem výpravčí ve Svojšíně je již k ničemu, takže ho tam zrušíme jako nepotřebného. A to se tam fakt jako měl držet člověk jenom kvůli koukání na konce...? Teď to funguje, tak, že výpravčí z Boru proto aby se otočil směr AH, tak místo do Svojšína volá do Plzně. A on je v dnešní době v těch dvou voláních nějaký zásadní rozdíl...? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1512 Registrován: 7-2017 |
PRA: Já myslel, že normativ, kterého se má na koridorech dosáhnout, je 750m, čemuž se Chrást aspoň blížil, narozdíl od zbytku… |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8937 Registrován: 4-2003 |
750m, čemuž se Chrást aspoň blížil Vážně Vám nedochází, že celá ta úvaha o Chrástu je prvotřídní hovadina??
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3434 Registrován: 9-2003 |
Tomáš_Záruba: Když mu zakážeš tabulky a předpisy, zaplácá to smajlíky, absurdními slovosledy a rádobycizími slovy. CiP: PočUvajte, Okúň, a čo si vy predstavujete pod takým slovkom "voaila"?
NOBLE BRICKS
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1513 Registrován: 7-2017 |
RadekŠ: Tak mi to místo osočování vysvětlete. Předem děkuji. Možná si jen nerozumíme, zachování Chrástu bez návaznosti tratě kolem kopce v původní podobě smysl opravdu nemá. Původní myšlenkou bylo to, že se optimalizuje tak moc, že ve stanicích pak nelze nákladní vlak odstavit například při čekání z jakéhokoli důvodu. (Příspěvek byl editován uživatelem Tantin27.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12723 Registrován: 5-2004 |
Co koleje pro naklady - i perony pro osobku se rekonstruujou tak ze se k nim nevejde ani dnes bezna souprava. Viz hrbata od lodenice po zavodi (kde letos krizujou i dvojreginy na rakovnikach). |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5028 Registrován: 3-2007 |
Navíc od dlouhého peronu u staniční budovy se už nedá odjet na hrbatou, kam se dvojmo taky občas jede. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8939 Registrován: 4-2003 |
Původní myšlenkou bylo to, že se optimalizuje tak moc, že ve stanicích pak nelze nákladní vlak odstavit. Kde a kdy konkrétně? Na Český západní tedy žádnou takovou stanici nevidím. --------------- A k tomu zbytku .. já třeba nehraju na housle, protože bych byl nejspíš posluchačstvem ubit, pokud by tedy nestačili včas utýct. Někdo jiný by zase neměl tolik myslet...myslím že v tom není žádná urážka, jako spíš zhodnocení možností.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
djst
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 917 Registrován: 8-2014 |
Luboš_3.21: Což není argument. Stačí na nákladišti vykopat kabel, vytáhnout z něj nějakou tu rezervní žílu a píchnout na ni počítací bod PCN. Pokud by ani to nešlo, tak sice se mi to trochu příčí (při obsluze vlečky se z toho stává TZZ 2. kategorie), ale i to lze vyřešit. V Boru bude v DK klíč od výměny nákladiště v EMZ, po vyjmutí nepůjde otočit traťový souhlas (aby do té výměny nemohli vjet od Svojšína). Vlak odjede, obslouží vlečku, přijede. Odevzdáním klíče vlakvedoucí stvrzuje, že vlak vjel celý a že na trati nenechal vozy (to se napíše do ObŘ). Vrácením klíče do EMZ se pak provede reset PCN a TZZ se uvede do základního stavu. Z hlediska ZZ to bude stát toliko 1xEMZ a 2-3 relé. A pak samozřejmě zámky na výměně a výkolejku, ale to je snad jasné."Tomáš Záruba - ano, šlo by to, proč ne, výpravčí z Boru se na jízdě PMD mezi dopravnou Bor a Svojšín a naopak, dohodne po telefonu s dispečerem v Plzni. Jenže problém je u SŽDC, které již nechce, aby po optimalizaci tratí , (v tomhle případě instalace AHP 03) odbočovali koleje na vlečky a nákladiště ze širé tratě. " |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19155 Registrován: 5-2002 |
T27: V Plzni jsou celé dvě dlouhé koleje Já tam tedy vidím celé tři (pokud ovšem je Ti 16. kolej dost dlouhá, ale s ohledem na normativ tratě by být měla)... |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5031 Registrován: 3-2007 |
RadekŠ: "A k tomu zbytku .. já třeba nehraju na housle, protože bych byl nejspíš posluchačstvem ubit, pokud by tedy nestačili včas utýct. Někdo jiný by zase neměl tolik myslet...myslím že v tom není žádná urážka, jako spíš zhodnocení možností." Touché! Je neuvěřitelné, kolik lidí živících se rukama nebo nějakou intelektuálně nenáročnou rutinou se rozhodne myšlenkově realizovat zrovna v železničních diskusních fórech. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1750 Registrován: 4-2014 |
djst - také by to tak šlo, jenže tato varianta asi u SŽDC neprošla, neboť to zřízení EMZ je navíc a tím by se navýšila cena to AH. Takže jednodušší a levnější varianta byla ty výhybky vtrhat a tím odpadlo zřizování EMZ zámku, montáž relé a příslušná kabelizace. Ušetřeno plán úspor splněn. Také by to možná šlo řešit i zřízením traťového klíče?, který by se po vyjmutí z EMZ zámku v Boru, který by se pak zasunul do EMZ zámku v Holostřevech, který by po té uvolnil další EMZ, ve kterém by se pak klíč od kontrolního zámku výkolejky.? (samozřejmě, že po vyjmutí traťové klíče v Boru pro obsluhu nákladiště, by jak z Boru, tak i ze Svojšína nešli stavět odjezdová návěstidla na traťovou kolej.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 550 Registrován: 4-2013 |
Chci se prosím zeptat, pokud má někdo poznatky o tom jak jezdí plný vlak Ex 522 v 7.41, či Ex 520 v 9.41 z Pardubic na Prahu. Jestli je šance v jednom z nich možnosti sednout i bez místenky nebo ne? Díky |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6894 Registrován: 5-2002 |
A nemůžou v těch Holostřevech nakládat na traťové koleji, když tam stejně není provoz? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12829 Registrován: 8-2004 |
Tantin27: Aha, 170=všude. Já zapomněl (1/0). "Zkracují koleje: Trať 170." "Provázky krátké, zcela neupotřebitelné."
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 564 Registrován: 2-2011 |
juki: Určitě naleznete místo k sezení, ale záleží jakou vozovou třídou pojedete - předpokládám že 2. Takže doporučuju velkoprostor, kde se vždycky místo, na kterém je odložená kabelka/batoh/zavazadlo, dá najít. Pak stačí kouzelná formulka a sedíte. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 551 Registrován: 4-2013 |
Zdenek102: ano 2.tř. Děkuji za info. Kouzelnou formulku já mám . Horší je to potom s některými ksichty. A nebo neochotou. Taky jsem zažil... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 565 Registrován: 2-2011 |
juki: Jo, to znám, ty xichty. Neochotu taky. Lidem co odmítají místo uvolnit stačí většinou říct, že s pomocí průvodčího to bude + 1000,-. |
Österreich
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8 Registrován: 5-2018 |
Když jsem na Velikonoční pondělí jel plným rychlíkem z Břeclavi do Brna a studentku požádal o uvolnění místa, tak prý zda mám na to místo rezervaci a když jsem řekl, že ne, ale že tam má volno, tak mi odpověděla, ať si sednu jinam, že by jí trvalo dlouho, než by všechny věci ze sedačky sundala. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3437 Registrován: 9-2003 |
Österreich: Stačí nabídnout pomoc a naházet jí to na podlahu v duchu hesla "jak vy k my, tak my k vy" .
NOBLE BRICKS
|
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13795 Registrován: 3-2007 |
Přiznám se, že říct jí k tomu "jak vy k my, tak my k vy" mne docela pobavilo . Dusit je nutno právě neomalené zmrdy a zmérdice |