| Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Parní lokomotivy » Archiv diskuse Parní lokomotivy do 27. 03. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Parní lokomotivy do 27. 03. 2019dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7474 Registrován: 9-2003 
|
Ad.registrovaný jk - IMC 556.0210
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 77 Registrován: 10-2017 |
No ale pokud je mi známo,o zprovoznění 555.0301 se v dohledné době neuvažuje a 556.0201 je ve stavu velice zchátralém a nekompletním, použitelná jen jako reklamní poutač.V tom je hlavní rozdíl mezi nimi a 555.0186, na jejíž obnově se pracuje. Ještě nutno zmínit 555.0153 patřící KHKD, která by měla být provozní, jen se ke mně nedostal seznam akcí, kde ji v poslední době bylo možno vidět. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 890 Registrován: 7-2017 |
Ona se totiž 555.0 nedá použít jen tak na běžné jízdy pro širokou veřejnost. Nikdo by nebyl schopen zaplatit její provoz. Proto se tyto stoje používají pouze na objednané jízdy především pro zahraniční klientelu, nebo filmování (též pouze zahraniční společnosti). Jen na roztopení spotřebuje tolik paliva, jako když 4 až 5 x zatopíte 213.9 nebo 310.0 a současně s ní budete čtyři víkendy na plno jezdit. Obdobné je to i s dalším provozními náklady. To že zvládne i nepoměrně větší zátěž při vyšší rychlosti to nevyváží. Navíc na dost tratí nemá přechodnost i tam kde dříve běžně mohla. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2585 Registrován: 5-2008 
|
mirek55: kdysi dávno jsem byl byl v Bratislavě na "Rendezu" a byla tam zatopená 555.3 , tak jsem se jich zeptal na kolik je přinde ten "mazut " , netopijou ju "mazutem " neb "hydrokrak " , ale "lehkým topným olejem " . tak řikali 10 000 euro , ale ten olej pré byl "sponzorské dar " Slovnavtu (Příspěvek byl editován uživatelem parmezano.)
Don Parmezano
|
|
Blanka
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1078 Registrován: 12-2014 |
Dost mě mrzelo, že byla v létě ta velká sucha - 555.0153 byla psaná na Kolešovce, to by byla paráda ![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]") Můžu se zeptat, jak spotřeba u řady 555.0 vychází ve srovnání třeba se 475.1? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1264 Registrován: 7-2017 |
Tak hlavní důvod že, že mazut teče až cca od 70°C, takže jeho stáčení v dnešních podmínkách by bylo nemyslitelné. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5109 Registrován: 11-2007 |
Blanka: Ono jde především o dva rozdílné typy lokomotiv. 555.0 je typická nákladní lokomotiva s rychlostí 80 km/h, zatímco 475.1 je lokomotiva univerzální - byť používaná především v rychlíkové a osobní dopravě s rychlostí 100 km/h. Je rozdíl i ve výkonu. Stroj 475.1 má výkonnější kotel, 555.0 zase větší adhezní váhu. Je značný rozdíl v průměru hnacích kol. Takže obě lokomotivy budou projíždět stejnou trať různým způsobem, přičemž bude především záležet na váze vlaku, sklonových poměrech a požadované rychlosti. A to ovlivní spotřebu paliv a vody. A ještě jedna věc: v běžném provozu byly parní lokomotivy stále zatopené. Takže odpadalo roztápění lokomotiv, což je práce na mnoho hodin a se značnou spotřebou paliv. Takže zatopit lokomotivu, ujet s ní 200 km a nechat vychladnout připomíná "ohřát se" zapálenim lesa. |
|
Blanka
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1080 Registrován: 12-2014 |
Rudolf_33: Děkuji za odpověď. ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") A jsou tedy provozní náklady u Němky a Pětasedmy srovnatelné, kdyby táhly stejnou soupravu osobních vagonů po stejné trati, při hospodárném způsobu jízdy, nebo je v nich významný rozdíl? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5110 Registrován: 11-2007 |
Blanka: Toť otázka. Vezměte si trať Praha - Lužná a zpět (cca 66 km, max. traťová rychlost 80 km/h, s místními omezeními). Jediná zastávka v Kladně, stejná vlaková souprava. Pak bude v mírné výhodě 475.1, neboť s výjimkou stoupání a rozjezdů nebude muset jet na "plný" výkon. Jenomže práce, kterou obě lokomotivy vykonají, by při dodržení stejných jízdních časů na stejné trati se stejnou soupravou by měla být shodná, a tudíž i náklady. Teď pomíjím vlivy jako počasí a kvalita lokomotivní čety. Ale rozdíl bude pár kilo uhlí a třeba hektolitr vody. Neměřitelné. Je fakt, že bývalé ČSD tohle dokázaly v gramech na tunokilometr, jenomže to byly údaje ze stovek lokomotiv a miliónů ujetých kilometrů. To dnes nikdo neudělá. Protože tolik strojů není. A ujedou pár kilometrů. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1719 Registrován: 4-2005 
|
Já bych řekl, že to vyjde plus mínus na stejno. Velká mašina s tendrem. Už je to sice dávno, ale zažil jsem skvělé jízdy s nákladními 534.0432 a 556.0298 po hlavní trati a naopak třeba s 475.1142 a 498.106 na Ramzovou. Je ale pravda, že Rosňa, celkem logicky, dala na Ramzovou o 2 Rybáky více než 475.1., byť je to stroj výkonnější:-) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2587 Registrován: 5-2008
|
Michal_Ř: Tu 498 106 si pamatuju , když vozila OS z Brna do Přerova , ze Sokolnic do Křenovic nestíhala , jsou tam tři zastávky po 3 km
Don Parmezano
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2277 Registrován: 9-2006 |
Rudolf 33: A ještě jedna věc: v běžném provozu byly parní lokomotivy stále zatopené. Takže odpadalo roztápění lokomotiv, což je práce na mnoho hodin a se značnou spotřebou paliv. To je pravda pouze částečně. Kotle parních lokomotiv se v pravidelných intervalech vymývaly a pro tento úkon se oheň na roštu nechal vyhasnout (shodil do popelníku). Po vymytí se lokomotiva musela znovu zatopit. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 58 Registrován: 6-2018 |
Topič: pro neznalého - jak často se ty kotle vymývaly? Dík. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2433 Registrován: 9-2009 |
Řsd Ústí nad Labem udává v roce 1948: Směrná čísla spotřeby paliva na 1 km v kg u strojových řad: 310.0 8,26 (v zimě) 6,84 (v létě), 475.1 32,1 (v zimě) 28,7 (v létě), 534.0 36,5 (v zimě) 32,4 (v létě), 555.0 38,1 (v zimě) 36,8 (v létě), atd. Žatecká výtopna píše: Spotřeba normálního paliva by mohla býti ještě nižší, jestliže bude dodáváno uhlí lepší jakosti, resp. nebude-li nám přidělováno uhlí kladenské. Tato výtopna udávala tou dobou např. u řady 534.0: 42,2 (v zimě) a 35,8 (v létě). Směrná čísla spotřeby oleje na 1 km v gramech u jednotlivých řad: 475.1 7 (válcový) 22 (strojní v zimě) 29 (strojní v létě), 555.0 6,5 (válcový) 24 (strojní v zimě) 30 (strojní v létě), atd. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
|
M_g
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1082 Registrován: 6-2006 |
Kuřil_P: Jsou k těm spotřebám uhlí nějaké informace o předpokládané jakosti? (výhřevnost, zdroj uhlí, míchání) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2434 Registrován: 9-2009 |
M-g: Bohužel u tohoto dokumentu to není. Ony se k těm, především špatným, výsledkům jednotlivé výtopny dodatečně vyjadřovaly (jako ta výtopna v Žatci na kvalitu uhlí). Např. výtopna v Chomutově poukazuje na nízkou jednotku (koeficient) pro výpočet prémií ve službě vozební. Máme velký počet lokomotiv řady 534.0 jezdících na nepříznivých tratích (do Vršovic a Plzně), na řadu 475.1, která sama nepříznivě ovlivňuje výsledky velkou spotřebou svých tendrů řady 935.0, na lokomotivy řady 486.1, které nemohou být dostatečně uplatněny a přechází tak z jedné služebny do druhé, několikeré vystřídání strojových řad (např. v Žatci řada 365.0 za řadu 365.5). Výtopna se pozastavovala nad výsledky výtopny v České Lípě, u níž jsou všechny předpoklady (malé stroje s nízkou spotřebou) na nízkou spotřebu (a u níž skutečně nižší spotřeba dosažena byla), dostala koeficient neúměrně vyšší než my. Např. výtopna Břeclav udává ke špatným výsledkům problémy se stroji řady 456.1. Jedná se zde hlavně o trhání rozpěrek a topeniště. Všechny tyto závady nevyplývají pouze z nedostatečného dozoru, nýbrž tkví ponejvíce také v jakosti a struktuře materiálu rozpěrek a pecí. Dále jsme měly stroje ještě v ručení (475.1 a 534.03). Jako příklad uvádíme stroj 534.0367, který byl v roce 1948 94 dnů mimo provoz jen proto, že továrna nemohla a dosud nemůže opravit závadu na nožním rámu. Připočítáme-li k tomu i závady v ručení, které vznikaly na strojích řady 475.1 z důvodu netěsnosti regulátorů, atd. atd. Z tabulky výsledků hospodaření za květen 1949: Průměrná spotřeba normálního paliva v kg/ lok. km: 475.1 Řsd Plzeň 24,3 475.1 Řsd Ústí n. L. 28,7 534.0 Řsd Plzeň 34,6 534.0 Řsd Ústí n. L. 33,1 555.0 Řsd Plzeň 35,7 555.0 Řsd Ústí n. L. 42,7 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1275 Registrován: 7-2017 |
K té diskusi o uhlí. Ono to "normální" palivo bylo teoretická fikce a spotřeba se na něj přepočítávala. Uhlí bylo rozděleno podle druhů a revírů původu dodávek do 13 skupin a každé z nich byl stanoven empirický koeficient, kterým se skutečná spotřeba násobila. Např. v 50. letech mělo ostravské uhlí koef. 1,5, kladenské 1,15, mostecké 0,8, handlovské 1,0, novácké 0,5. Kromě toho každá velká výtopna měla vlastní chemickou laboratoř a měřila i (přinejmenším) obsah vody a popela v uhlí, takže jistě byly k dispozici i konkrétní a daty podložené argumenty o (ne)kvalitě uhlí. Normy stanovily pro lokomotivní uhlí hodnoty vlhkosti, popela, spalného tepla, výhřevnosti a % hlušiny, a to až na úrovni jednotlivých dolů, které uhlí ČSD dodávaly. V 50. letech těch dolů bylo asi 80 a kromě toho se ještě černé uhlí dováželo i z Polska. Nepochybuju o tom, že příslušní pracovníci ČSD si ty parametry hlídali a reklamovali. Lokomotivní kilometr toho moc neříká, když není uvedeno, jaké zátěže lokomotiva tahá. Lepší by asi byl tunokilometr. A k vymývání: Podle proběhu a stavu lokomotiv se vymývalo jednou za několik dnů až třeba za dva týdny. Interval byl stanoven pro jednotlivé řady lok. podle proběhu kilometrů. Mj. záleželo na kvalitě vody, způsobu změkčování (což souviselo i s úrovní a způsobem práce lok. čet...) apod. Situace se změnila a intervaly se prodloužily po r. 1945, kdy se na kotle začaly ve větším měřítku dosazovat namísto břišních výmyvek odkalovací ventily, aby se mohlo odkalovat i pod tlakem při pobytu v nácestných stanicích do popelových jam (které se pro ten účel začaly dělit na části odpopelovací a odkalovací, aby při odkalování nelítal popel na všechny strany...) nebo dokonce i za jízdy na tratích. Edit: Stanovení norem spotřeby paliva bylo celá věda. Přihlíželo se k řadě lok., profilu trati, obvyklé zátěži vlaku, rychlosti vlaku, počtu a době zastávek, dokonce i k počasí, takže se normy stanovovaly i pro čtvrtletí a v zimě až pro měsíce... A zajímavou informací pro mladší nepamětníky jistě bude, že při růstu hmotnosti vlaku roste výkon kotle, takže v 50. letech se udávalo, že spotřeba paliva na 1000 hrtkm klesá asi o 1% při růstu hmotnosti vlaku o 2,5%. Ale ať to doplní někdo, kdo to ještě pamatuje z provozu. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2435 Registrován: 9-2009 |
V roce 1955 se zkoušelo sokolovské drobné těžné uhlí (hnědouhelný mour) v lokomotivním provozu. Mostecké mělo výhřevnost cca 3000 kcal/kg a sokolovské z lomu Silvestr (kdysi psáno Sylvestr) cca 2500 kcal/kg. Zkoušky probíhaly s lokomotivou 555.088 na trati Plzeň - Domažlice (Pn vlaky). Byly zkoušeny směsi hrubého sokolovského uhlí s černým uhlím polským nebo plzeňským s přidáním drobného těžného uhlí z dolu Silvestr. (Tam jej v tu dobu vozila od bagrů na třídírnu i např. lokomotiva Henschel 6891 z roku 1905 nebo i MBA 13458 z roku 1942, atd.) Pro zkoušky na trati do Domažlic byla vybrána lokomotiva 555.081 (tabulka 4). Obdobné zkoušky se konaly i s lokomotivou s mechanickým přikladačem 556.021 na trati Plzeň - Babín (tabulka 3). Tabulka 4 Tabulka 3 Ve druhém případě je patrno, že i při vysoké zátěži se dá úspěšně použít směsi drobného těžného uhlí s polským uhlím i v poměru 1:1. I při této směsi je účinnost kotle ještě přijatelná (61,6 %, 63,6 %). Při ručním přikládání (první případ) má topič přece jen více možnosti vybrat si na lopatu, co právě v topeništi potřebuje. Ovšem tělesná námaha je zde větší než při topení hrubým uhlím. a proto hranice 50 % drobného těžného uhlí sokolovského z celkové spotřeby směsi je prakticky nedosažitelná. Všeobecně by se zde dalo říci, že je možno jít asi až na 1/3 drobného těžného uhlí z celkem spotřebovaného paliva, při čemž 2/3 by bylo uhlí polské nebo ostravské. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2436 Registrován: 9-2009 |
Překlep: Jednalo se o lokomotivu 555.088 a nikoliv 555.081. omlouvám se. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 78 Registrován: 10-2017 |
Takže bych si troufl s jistým zjednodušením předpokládat, že by ani nebyl velký cenový rozdíl mezi jízdami s 475 a 555.0, zvláště když jsem od pamětníků slyšel, že uhlí používané v lokomotivách dnes je většinou luxusní oproti "ohnivzdorné" směsi používané za dob ostrého provozu. A jízd se 475 je každý rok relativně dost, takže kdyby jich pár odjezdila 555.0, bylo by to jistě vítaným zpestřením. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1276 Registrován: 7-2017 |
 dv.r.:"Takže bych si troufl s jistým zjednodušením předpokládat, že by ani nebyl velký cenový rozdíl mezi jízdami s 475 a 555.0, zvláště když jsem od pamětníků slyšel, že uhlí používané v lokomotivách dnes je většinou luxusní oproti "ohnivzdorné" směsi používané za dob ostrého provozu. A jízd se 475 je každý rok relativně dost, takže kdyby jich pár odjezdila 555.0, bylo by to jistě vítaným zpestřením." Jestli jde o tohle, tak bych si taky myslel, že by to nákladově vyšlo ± nastejno. Nicméně pětikolákům této velikosti líp než osobáky jistě sluší akce typu toho dostaveníčka 4 mašin s vápencem v červnu 2012. Proč se takové plandampfy nemohou opakovat častěji? |
|
Bilbo
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 187 Registrován: 5-2012 
|
Japonská parní pohádka na skutečné motivy (1972) ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") téda přeházet tendr do kotle v jedný ruce bych rozhodně nechtěl ![[satan]](https://www.k-report.net/discus/clipart/satan.gif "[satan]") 天北峠に挑む9600 昭和４７年制作 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 42 Registrován: 6-2012 |
Ten jednoruční japonský způsob topení se mi líbí. Svého času tu byl odkaz na instruktážní film pro japonské topiče. Přesně jak si člověk Japonsko představuje, dril na entou, pravidelnost výšky vrstvy uhlí naházené na cvičný rošt při výcviku do měřili šuplerou. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 893 Registrován: 7-2017 |
No on ten rozdíl mezi pětasedmou a němkou dělá na 100km (což není žádný velký denní proběh) navíc 1,1 - 1,4 t, což je při dnešních cenách černé kostky 7 - 9 tisíc Kč/100 km. Zdá se vám to malá, nebo dost velká částka? A to je jenom u uhlí, pak nastoupí maziva a další náklady včetně nepatrně vyšší ceny i za dopravní cestu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1277 Registrován: 7-2017 |
mirek55: "No on ten rozdíl mezi pětasedmou a němkou dělá na 100km (což není žádný velký denní proběh) navíc 1,1 - 1,4 t, což je při dnešních cenách černé kostky 7 - 9 tisíc Kč/100 km. Zdá se vám to malá, nebo dost velká částka? A to je jenom u uhlí, pak nastoupí maziva a další náklady včetně nepatrně vyšší ceny i za dopravní cestu." Při stejné zátěži? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1068 Registrován: 9-2014 
|
Stará japonská para prekonáva sneh. závej a stúpanie. https://www.youtube.com/watch?v=W6BXgptPU00&feature=youtu.be |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 79 Registrován: 10-2017 |
K videu- Výkony "jednorukých" topičů jsou skutečně obdivuhodné. Domnívám se, že byste takového chlapíka zaručeně poznali např. na pláži podle poněkud asymetrické postavy- ta namakaná pravačka... K současnému provozu 475 nebo 555.0 - právě jde o to, jaké náklady jsou dnes při jízdě historického vlaku rozhodující - dopravní cesta? Vlakový personál? (Často dobrovolníci...) Pronájem osobních vozů? A teprve nyní přijdou na řadu potřeby lokomotivy - uhlí, voda (i kdyby ji čerpali hasiči z potoka, nechají si to zaplatit), olej válcový, strojní (ložiskový), písek... Spotřeby olejů podle výše uvedených tabulek nevykazují enormní rozdíly. Kolik % z celkových nákladů na provoz vlaku připadá právě na lokomotivu,konkrétně na uhlí, pokud se akce bude odehrávat na trati SŽDC a ne na soukromé vlečce? Výzva - mimo mé možnosti, ale třeba si někdo vybavený patřičnými znalostmi najde chvilku a pro příklad by alespoň zhruba propočetl, kolik by stál vlak s deseti "rybáky" s lokomotivou a)475, b) 555.0, c) 464.2 např. z Prahy- Hl.n do Olomouce? Pro jednoduchost předpokládejme, že se lokomotivy v Praze "nějak objeví" den před akcí a budou muset přenocovat, což bude také něco stát...A kolik % z celkové částky bude právě ono diskutované uhlí? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 462 Registrován: 5-2007 
|
A když vás to všechny tak zajimá kolik by co stálo, znamená to snad, že se chcete jako složit a zafinancovat nějakou akci? Znovu říkám pokud nevíte co s penězi za 5 mega 310.102 by byla opravena a jezdí za troje kolečka uhlí...
Za lepší zítřky !
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3321 Registrován: 10-2008 
|
3 snímky ze včerejška: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3419 Registrován: 5-2002 |
starý Ivoš: ad vymývání kotlů Ve Světě železnice 69 jsou faksmile strojových oběhů řady 475.1 v LD Hradec Králové v roce 1964, kde je uvedeno vymývání po ujetí 9000, resp. 9906 km. V prvním případě je denní proběh 375, ve druhém 412,5 km. Takže mi z toho vyplývá v obou případech perioda 24 dnů. Ale to je konkrétní řada v konkrétním depu v konkrétní době. Obecně se dá říci cca 2 - 4 týdny u mašiny trvale zatopené.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2232 Registrován: 7-2017 |
pěkné snímky!!!nebýt té housenky....![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1286 Registrován: 7-2017 |
Skaličáci 433.0 jezdili vymývat do Brna na rosické jednou za 4 dny. Dokonce kvůli tomu pro ně býval zaveden jeden pár osobních vlaků Skalice n. Sv. - Brno a zpět, aby nejezdili strojově. Edit: Bohužel nevím, jestli lok. 433.0 bylo možno odkalovat pod tlakem... ![[blush]](https://www.k-report.net/discus/clipart/blush.gif "[blush]") Třeba nám Dobi nebo někdo jiný z té party od 433.002 prozradí, jak to má Matěj. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3420 Registrován: 5-2002 |
Jednou za čtyři dny ten samý stroj? ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") EDIT: Kolik mašin tam bylo v turnuse? Pan Švestka píše v Dráze 1/2019 pouze o každodenním páru vlaků, na kterých jezdily na trati Skalice - Brno a zpět a o celkovém počtu strojů, které se tam vystřídaly. Navíc, i kdyby to byl čtyřdenní turnus, nemusela se mašina nutně při každé "nulce" vymývat (mám dojem, že "nulky" se dělaly po nějakých 1 000 km). (Příspěvek byl editován uživatelem johny11.)
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 59 Registrován: 6-2018 |
Johny: dík. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1287 Registrován: 7-2017 |
S osobními vlaky 4, s nákladními další 3, když tam pak začátkem 70. let dislokovali na dosloužení výkonnější lok. 524.13, tak ty pro náklady stačily 2, protože se mohlo jezdit bez postrků. Informace o jejich vymývání je z pamětní publikace ke 100. výročí lokálky Skalice n. Sv. - Vel. Opatovice od Marka Říhy. Ale jejich oběhy nemám. Namátkový pohled do oběhů a turnusů, které tady mám: Srovnatelné lok. 524.13 na staré tišnovce vymývaly v r. 1958 jednou za 3-4 týdny po ujetí 2500 - 6000 km, zatímco staré 524.1 v r. 1946 v Leopoldově jednou za 10 - 12 dní po 600 - 1500 km. Posunovací záloha v Havl. Brodě - 423.0 - měla v r. 1965 kromě posunu a vleček jeden pár Os vlaků do Humpolce, denní běh 43 km a vymývání po 6000 km. (To mi ale připadá jako opačný extrém - 140 dní??) Ve stejném roce dvě lok. 423.0 v Pečkách měly na kouřimské lokálce denní běh 64 km a vymývání po 1344 km, což odpovídá 21 dnům. Letohradská 423.0 na rokytnické lokálce ve stejném roce najela 116 km denně a vymývala po 2436 km, tj. taky po 21 dnech. Intervaly se zřejmě prodloužily po montáži odkalovačů na kotle provozních strojů, což se týkalo většiny novějších lokomotiv v období řekněme po r. 1955. (Ale prý se odkalovače montovaly i na takové prastaré škopky jako 310.0, 414.4 nebo 324.3.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3422 Registrován: 5-2002 |
Já bych tedy věřil spíše panu Švestkovi, který píše o "vymývání a plánovaných opravách". Mašina jela do Brna každý čtvrtý den, ostatně tak to bylo zaturnusováno, ale ne vždy se vymývalo. Každopádně i tady byly časy mezi odstoupením od vlaku a novým vystavením na hranice depa šibeniční. V Klatovech jsme takto měli turnusového krasina (nebo ušatou, chcete-li) v jednodenním oběhu na "babiňáku". Příjezd do Klatov ráno kolem půl osmé a v pracovní dny někdy v půl druhé odpoledne na hranice na "okuláka" (Klatovy - Nýrsko - Klatovy), tj. návoz lidí do Okuly na odpolední a odvoz lidí z odpolední směny. Šest hodin na celou práci od shození ohně po zatopení a roztopení na provozní tlak.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 100 Registrován: 7-2017 |
Já si myslím, že to je špatná interpretace toho zmíněného 4-denního turnusu, kdy teoreticky by se daný stroj podíval do Brna každý 4. den, ale ve skutečnosti tam asi Skalice posílala tu mašinu, kterou zrovna potřebovala, třeba z "nákladního" oběhu. A taky se asi v depu nemuselo kvaltovat, klidně tam třeba mohla zůstat vždy přes noc, přičemž odpoledne se vracel jiný stroj, ten "z předchozího dne"... ono těch 433.0 bylo pod Brnem přeci jenom hodně... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 846 Registrován: 5-2012 
|
Dobrý den. V druhé polovině 60. let sloužila jako vytápěcí kotel K172 v Brně dolním, lokomotiva 354.0. Neví někdo o jaké inventární číslo se jednalo? Děkuji. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1293 Registrován: 7-2017 |
Mirek_2037: "Dobrý den. V druhé polovině 60. let sloužila jako vytápěcí kotel K172 v Brně dolním, lokomotiva 354.0. Neví někdo o jaké inventární číslo se jednalo? Děkuji." K 172 ex 354.0121, lok. zrušena 03.06.63 (výnos č.j. 17514/63), na kotel 01.06.64, kotel zrušen 16.06.67. Pramen: Atlas parních lokomotiv 5. Mám tu i pár kusých údajů z jejího CV: 354.0121 ex 229.207, 06/35 Krásno nad Bečvou/Val. Meziříčí, 01/63 Ostrava, 02/63 zpět do ValMez, dál se ale Korbelův samizdat liší od dat v Atlasu 5: 12/63 Brno Hor. Heršpice, lok. zrušena 27.05.64, na kotel 30.06.64, kotel do Kovošrotu Brno 07/67. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3442 Registrován: 6-2002 
|
No a tady ji máme |
|
Bdlm
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1682 Registrován: 3-2007 
|
Boris. Hezká fotka |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 847 Registrován: 5-2012
|
dědek_hank: Děkuji za rychlou odpověď. |
|
Blanka
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1084 Registrován: 12-2014 |
Boris: Zajímavé kousky u tohoto prodejce ... ![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]") Mimochodem, poznává někdo toto místo? |
|
Bdlm
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1683 Registrován: 3-2007
|
Mě to přeskočí na 354.1 a ta je focena Praha Tešnov. |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3443 Registrován: 6-2002
|
Blanka: Zajímavé věci rozhodně má, akorát ta identifikace (spíš lokalizace) je někdy katastrofální, nebo zcela chybí. |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3444 Registrován: 6-2002
|
Ten štokr je v Ústí. |
|
Blanka
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1085 Registrován: 12-2014 |
Koukám, že aukce mezitím skončila... naštěstí mi zůstal v prohlížeči otevřený větší náhled. Takže Těšnov? A kde se tam výtopna nacházela? (Příspěvek byl editován uživatelem Blanka.) |
|
Blanka
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1086 Registrován: 12-2014 |
Boris: Také jsem se podivila, že celá lokalizace je prostě Praha. Ale hlavně, že fotky existují |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3445 Registrován: 6-2002
|
Výtopna snad byla zhruba v místech, kde je dnes hotel Hilton. (Příspěvek byl editován uživatelem boris.) |
|
Blanka
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1087 Registrován: 12-2014 |
Díky za info oběma |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 832 Registrován: 8-2013 
|
720.003 a 555.0153 na cestě do Liberce v úseku Chotětov - Rychnov u Jablonce nad Nisou 25.3.2019 VIDEO - https://youtu.be/HrNjmu4Ma68  foto - https://flic.kr/p/2dVuHtn https://flic.kr/p/24GNorB |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 936 Registrován: 6-2010 |
VIDEO: Lokomotivy "Němka" 555.0153 a "Hektor" T435.003 s filmovací soupravou na trati Kněževes - Krupá - Kladno - Neratovice - Turnov - Liberec https://youtu.be/wSNDw2ylNdY |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3144 Registrován: 12-2006 
|
Jak to vypadá s 475.101? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 83 Registrován: 9-2018 |
KHKD 555.0153 a T435.003 při cestě na natáčení do Liberce( Bakov n.J - Doubí u Turnova)-25.3.2019 VIDEO-https://www.youtube.com/watch?v=cb_RcSzW7gw FOTKY- 720.003 + 555.0153 s Sv do Liberce projíždí Veselou dne 25.3.2019 720.003 + 555.0153 s Sv do Liberce projíždí stanicí Příšovice dne 25.3.2019 555.0153 s osobními vozy a Hektorem na postrku projíždí obloukem u Doubí u Turnova dne 25.3.2019 555.0153 s Hektorem 720.003 a osobními vozy v oblouku u Doubí u Turnova dne 25.3.2019 555.0153 + 720.003pk s historickými vozy v Doubí u Turnova dne 25.3.2019 Fotky na Flickr Videa na YouTube (Příspěvek byl editován uživatelem Matthew_CZ.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 70 Registrován: 4-2009 |
Má prosím někdo informace o návozu Papouška do Mostu? Má jet v sobotu na Švestkové dráze. Díky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 82 Registrován: 10-2017 |
Moc hezké video s 555.0153. Ale stále by mne zajímalo, kolik taková legrace stojí. Ne že bych chtěl podobnou akci uspořádat, ale jsem prostě a jednoduše zví(ě)davý. Navíc se mně občas na takovou věc někdo zeptá a nezbývá než používat fráze typu: "nevím, ale levné to nebude." A snad by to zajímalo i více nezasvěcených osob, "abesme neomřeli hlópí..." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2681 Registrován: 11-2006 
|
dv.r. Nečekejte, že Vám tu někdo vysype cenu "en block". To je součástí marketingu každé skupiny, která se o dané vozidlo stará. Pokud máte vážný zájem, požádejte závazně jednotlivé kluby, spolky či organizace a dostanete odpověď přesnou. Ceny za vozidlo stejné řady se přitom můžou lišit, protože náklady nebo podmínky jednotlivých vlastníků také nejsou stejné.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1378 Registrován: 9-2013 
|
Michalvit: Dostal jsem informaci, že na Švestkovce by měla jezdit v sobotu Všudybylka, o Papouškovi žadné informace nemám. Samotného by mě to ale zajímalo co je v plánu s tím Papouškem. Leda, že by jeli dvě lokomotivy. Ta Všudybylka se má totiž projet až do Usti nad Labem. Odtamtud pak zpět v té samé trase. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1304 Registrován: 7-2017 |
dv.r. 82: Zřejmě poslední, kdo má pro mimořádnou/soukromou parní jízdu na objednávku standardní ceník, je kolínská řepařka. Ještě nedávno ho měla taky ČHŽ, ale už i oni mají na stránkách jen formulář pro poptávku. Nicméně u provozovatelů velkých mašin jsem standardní ceník pro jízdy na objednávku neviděl nikdy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3612 Registrován: 3-2006 
|
dv.r.: "Moc hezké video s 555.0153. Ale stále by mne zajímalo, kolik taková legrace stojí. Ne že bych chtěl podobnou akci uspořádat, ale jsem prostě a jednoduše zví(ě)davý. Navíc se mně občas na takovou věc někdo zeptá a nezbývá než používat fráze typu: "nevím, ale levné to nebude." A snad by to zajímalo i více nezasvěcených osob, "abesme neomřeli hlópí..."" Hrubou představu lze získat i ze zveřejněných smluv. Např. odkaz odkaz Jsou tam samozřejmě i další. |