| Diskuse » Archiv 2019 » Tramvaje a metro » Tramvaje Tatra typů T a K » Archiv diskuse Tramvaje Tatra typů T a K do 10. 11. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Tramvaje Tatra typů T a K do 10. 11. 2019dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host |
Ďakujem za odpovede. ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") Dáva to zmysel. |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3514 Registrován: 6-2002 
|
To jsou ovšem zadní červené odrazky. Kdy se doplňovaly boční oranžové? |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host |
S bočnými je to zaujímavé. Prvé T3 v Bratislave, ktoré ich určite mali od výroby, boli T3SUCS z roku 1985: https://imhd.sk/ba/galeria-media/Vyhladavanie/21854/Do-supravy-77 43-7744-nacuvala-testovana-suprava-7749-7750?&ref=ba%2Fvozidlo%2F 302%2FCKD-Tatra-T3-8434&ghg=&ghv=302 https://imhd.sk/ba/galeria-media/Vyhladavanie/21855/Po-nehode-774 3-7744-so-7749-7750-bolo-vozidlo-7743-upravene-na-snezny-pluh-a-v ozen-7744-jazdil-solo-prip-vo-dvojici-s-7772?&ref=ba%2Fvozidlo%2F 302%2FCKD-Tatra-T3-8434&ghg=&ghv=302 Staršie série T3 ich nemali ani od výroby, ani neboli doplnené v 70. alebo 80. rokoch 20 storočia: https://imhd.sk/ba/galeria-media/22/ckd-tatra-t3/22502/Mierove-na mestie-pred-jeho-prestavbou?&ref=ba%2Fgaleria%2F22%2Fckd-tatra-t3 %3F https://imhd.sk/ba/galeria-media/Vyhladavanie/3857/209-211-na-Hur banovom-nam?&ref=ba%2Fvozidlo%2F266%2FCKD-Tatra-T3-7303&ghg=&ghv= 266 https://imhd.sk/ba/galeria-media/Vyhladavanie/22387/Suprava-T3-21 3-223?&ref=ba%2Fvozidlo%2F270%2FCKD-Tatra-T3-7711&ghg=&ghv=270 https://imhd.sk/ba/galeria-media/Vyhladavanie/22391/Suprava-T3CS- 215-204-pred-Lekarskou-fakultou-UK?&ref=ba%2Fvozidlo%2F268%2FCKD- Tatra-T3-7302&ghg=&ghv=268 zaujímavé je, že K2 z roku 1974 a 1975 tie bočné odrazky mali: https://imhd.sk/ba/galeria-media/23/ckd-tatra-k2/22063/374-a-363- na-Hlavnej-stanici?&ref=ba%2Fgaleria%2F23%2Fckd-tatra-k2%3F https://imhd.sk/ba/galeria-media/23/ckd-tatra-k2/22501/330-linka- 3-Mierove-namestie-Hodzovo-namestie?&ref=ba%2Fgaleria%2F23%2Fckd- tatra-k2%3F https://imhd.sk/ba/galeria-media/23/ckd-tatra-k2/22511/330-krizuj e-Jegeho-ul?&ref=ba%2Fgaleria%2F23%2Fckd-tatra-k2%3F Staršie K2 z roku 1971 ich nemali: https://imhd.sk/ba/galeria-media/23/ckd-tatra-k2/107120/Povodne-o bratisko-Detvianska-v-Raci?&ref=ba%2Fgaleria%2F23%2Fckd-tatra-k2% 3F https://imhd.sk/ba/galeria-media/23/ckd-tatra-k2/107117/306-329-l inka-6-X-ZST-Nove-Mesto?&ref=ba%2Fgaleria%2F23%2Fckd-tatra-k2%3F Pochybujem, že by v Bratislave odrazky dopĺňali výlučne iba na vozne K2 dodané v roku 1974 a novšie. Zaujímavé je že vozne T3CS a T3SU dodávané v roku 1975 a 1983 ich ešte nemali, takže ani z ČKD nechodili K2/T3 s odrazkami od rovnakého roku. Prečo? Netuším. Fotka T3SU, vyrobená v roku 1982: https://imhd.sk/ba/galeria-media/Vyhladavanie/23202/7727-linka-12 -Ruzinov-Posen-obratisko-Astronomicka?&ref=ba%2Fvozidlo%2F286%2FC KD-Tatra-T3-7727&ghg=&ghv=286 Otázka je, či predný vozeň odrazku mal a odpadla, alebo ju nemal. Na zadnom je niečo vidno, ale či je to odrazka alebo špina na fotografii ťažko povedať. Fotografia z roku 1997: https://imhd.sk/ba/galeria-media/Vyhladavanie/64881/7727-7728-uz- s-dopytovym-otvaranim-dveri?&ref=ba%2Fvozidlo%2F286%2FCKD-Tatra-T 3-7727&ghg=&ghv=286 Ten istý vozeň, stále bez odrazky, ale s doplnenými tlačidlami dopytového otvárania dverí. Na novších fotkách odrazky už má. Ale tie už vnizkli v čase, kedy bočné odrazky dostali všetky vozne, aj tie, ktoré prišli bez nich. Ozázky: Kedy sa bočné oranžové odrazky: 1. Dodávali od výroby? 2. Dopĺňali na vozne, ktoré prišli bez nich? Možné odpovede (platí pre Bratislavu): 1. Na vozňoch K2 od roku 1974, na T3SUCS od roku 1985. 2. Niekedy koncom 90. rokov, asi postupne medzi rokmi 1995 - 1998. Ani modernizácia prvej T3M, ktorá ešte prebehla ešte v roku 1978 v Brne, nepridala na vozne bočné odrazky: https://imhd.sk/ba/galeria-media/Vyhladavanie/3947/Skusobna-jazda -tyristoraku-299?&ref=ba%2Fvozidlo%2F250%2FCKD-Tatra-T3-7601&ghg= &ghv=250 Neskoriše modernizácie T3 na T3M, robené v Bratislave v 80. rokoch sa taktiež robili bez pridávania bočných oranžových odraziek: https://imhd.sk/ba/galeria-media/Vyhladavanie/69444/Prva-elektric ka-T3M-v-Bratislave?&ref=ba%2Fvozidlo%2F250%2FCKD-Tatra-T3-7601&g hg=&ghv=250 Vozne T2 v Bratislave bočné odrazky nedostali nikdy, iba zadné: https://imhd.sk/ba/galeria-media/20/ckd-tatra-t2/4508/7254-na-obr atisku-Posen?&ref=ba%2Fgaleria%2F20%2Fckd-tatra-t2%3F Výnimka T2: už historická 215 v roku 1995: https://imhd.sk/ba/galeria-media/20/ckd-tatra-t2/72853/Historicky -konvoj-pri-prilezitosti-100-vyrocia-MHD?&ref=ba%2Fgaleria%2F20%2 Fckd-tatra-t2%3F Našťastie jej boli v roku 2009 odstránené (dostala aj červenú farbu zberača): https://imhd.sk/ba/galeria-media/Vyhladavanie/91845/215-linka-6-K arloveska-ul?&ref=ba%2Fvozidlo%2F165%2FCKD-Tatra-T2-215&ghg=&ghv= 165 Neviem ako iné mestá, možno niekto napíše. |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host |
Oprava T3M po modernizácii v Bratislave: https://imhd.sk/ba/galeria-media/Vyhladavanie/4042/606-605-na-Kol larovom-nam?&ref=ba%2Fvozidlo%2F245%2FCKD-Tatra-T3-7606&ghg=&ghv= 245 https://imhd.sk/ba/galeria-media/Vyhladavanie/4604/T3M-7603-so-st resnym-reklamnym-panelom?&ref=ba%2Fvozidlo%2F259%2FCKD-Tatra-T3-7 603&ghg=&ghv=259 Bez bočných odraziek. |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host |
Ešte 7729 z roku 1982: https://imhd.sk/ba/galeria-media/Vyhladavanie/4784/T3SU-7729-so-s vojou-prvou-reklamou?&ref=ba%2Fvozidlo%2F288%2FCKD-Tatra-T3-8439& ghg=&ghv=288 Síce po 1993, ale ešte bez odrazky. Tipujem že fotka vznikla 1993 až 1995. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 48 Registrován: 9-2017 |
Ještě jsem zažil pravidelný provoz T-1. A mám malý dotaz - v těchto tramvajích se nikdy nedalo manipulovat s okny, protože tam nikdy nebyly kličky. Proto se znalých ptám, to byly v T-1 kličky rozkradeny nebo existovala pouze jedna, kterou měl k dipozici řidič a větrání pak zcela záviselo na jeho libovůli??? |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3515 Registrován: 6-2002
|
Kličky pro obsluhu posuvných oken v T1 a T2 měl vždy jen jízdní personál, žádné pevné nebyly. |
|
vždy
|
|
|
Neregistrovaný host |
K těm odrazkám ... nevyšla NĚKDY v druhý půlce 70´ nějaká vyhláška, vím že se na v Praze houfně předělávaly bílé čelní blinkry na oranžové a i poslední tak přišly z ČKD, kdežto export jel vesele na bílo. U K2 boční bych asi viděl v souvislosti s délkou vozu,,, |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3516 Registrován: 6-2002
|
T3 SU a T3SUCS dodávané 1982 a 1983 ale měly přední blinkry bílé. Až rozdělením předních světel na hranaté obrysovky a blinkry došlo ke změně. |
|
vždy
|
|
|
Neregistrovaný host |
todle se týkalo výhradně série T3 z 76 a předělávek na T3M + co v té době bylo na VP (tedy 78-80), v 82 už to zjevně zase bylo šumák |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5030 Registrován: 7-2003 
|
Hm, při prohlížení filmu klaun Ferdinad a raketa jsem si na záběru odstavený T2 všiml trochu podivnýho uložení posledního okna. Ostatní jsou klasicky s kulatejna rohama sloupků a guma. Ale poslední je do hranatýho profilu a okno je víc zapuštěný. Bohužel není vidět ani číslo vozu a na žádný jiný fotce jsem si toho nevšiml. Navíc je to točený 1962, takže asi moc úprav nebylo. Nějaká úprava ?
8bity vseho sveta spojte se .
|
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3517 Registrován: 6-2002
|
Originál T2 v provedení od roku 1959. Bočnice T2 je vpředu i vzadu sešikmená obloukem poloměru asi 6 m, ovšem skla jsou rovinná, takže to nemůže být udělané jinak, než tak, že je tam takový zářez. |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host |
Boris: Pri T2 to však bolo iba na prototypoch. Sériové mali výklopné okná, ktoré si mohol otvoriť/zatvoriť cestujúci. Pravda, sériové v Prahe nejazdili. Ale to sa čoskoro zmení. |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3518 Registrován: 6-2002
|
No moment... Všechny T2 měly konce bočnic oblé. U prototypů a vozů do r. 1959 byla okna spouštěcí, konstrukčně řešená shodně s T1, a ta byla montovaná do rámů, které se opět v obloucích karoserie poněkud lišily, nicméně u staršího provedení byla všechna okna utopená v "kapsách". |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host |
Ináč pozeral som na tie pantografy a je možné že T2 aj T3 mali rovnaké dĺžky ramien, ale pri T2 mi prišlo že je o niečo kratšia časť na streche (paralelne so strechou). To vysvetľuje prečo tie ramená tak "visia" pri stiahnutom zberači. Mimochodom, rozmer okien u T2 a T3 je identický? Myslím bočné okná. Povedal by som že áno, však T2R dostali okná z T3. Alebo je tam predsa rozdiel? Mala T2 zaoblenú bočnicu podobne ako T3? A ako sú na tom T6A5? Nemá tu niekto náhodou výkres spriahadla typu Compact? Ďakujem. |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3519 Registrován: 6-2002
|
T3 má bočnici na koncích rovinně sešikmenou a zaoblení je jenom přes sloupek. T2 je zúžená obloukem. Okna T2 jsou vyšší a užší proti T3. Při reko T2 na T2R se zvyšovala spodní hrana otvoru a zužovaly se boční lemy kolem sloupků zhruba 5 mm na každé straně. Spodní ramena PTG T2 a T3 shodná - 1 400, rám shodný - 800, horní ramena T2 - 1 830, T3 - 1 815. Na podobnou míru se později ramena T2 zkracovala. (Příspěvek byl editován uživatelem boris.) |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host |
Aha, takže o niečo vyššie (cca koľko?) a o niečo užšie (asi o 1 cm). T2 mala hrubšie stĺpiky? To ba dávalo zmysel. S tou základňou zberača: https://imhd.sk/ba/media/gn/00023296/Obratisko-elektriciek-na-Hla vnej-stanici.jpg?1571664689 Tak sa mi to asi len zdá že to na tej T2 je kratšie. Optický klam. Asi som videl niečo, čo som vidieť chcel. Typická ukážka skresleného vnímania reality. ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3521 Registrován: 6-2002
|
T2: šířka sloupku je 130 mm, k tomu je 5mm sololitová příložka, na ní 1 mm silný plech s nátěrem (skoro nic) a na to už je těsnění a sklo, rozteč sloupků je 1 480, čili sklí se do otvoru širokého asi 1 338 m. V místě okenního lemu (ve vnějším oplechování), který přečnívá sloupek o 16 mm, má otvor šířku 1 318 mm. Míry na výšku si nepamatuju, ale spodní sklo má 540 a i dole a nahoře jsou 1mm plechy a sololit 5 mm na podložení. Řekl bych, že z vnější strany je otvor v oplechování svisle 867 nebo 865 mm, ale nevím to fakt přesně. |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host |
Ak som správne meral a kreslil: T2: 1340 x 880, stĺpik 150 T3: 1380 x 850, stĺpik 130 Vychádzam z toho, čo som nakreslil dávno a matne si pamätám že som to bol fyzicky premeriavať. Ako vidím, už som aj zabudol. |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host |
Dodatok: Rozmery vrátane gumy, teda vonkajší okraj gumy - najväčší rozmer okna vrátane tesnenia. |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host |
K bočnici T2: myslel som zvislé zaoblenie. |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3522 Registrován: 6-2002
|
To jsou všechno rozměry do obrázku, ale ne rozměry užitečné při stavbě, navíc T2 je zasklená opačně než T3. Svislé zaoblení nemá T2 ani T3; svisle zaoblená byla jenom T1. T2 a T3 se od okna směrem dolů zužuje v přímce, ovšem i půdorysné zúžení (v úrovni podlahy) asi 10 mm je pod 2. a 7. levém okně a v odpovídajících oknech naproti. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5031 Registrován: 7-2003
|
Diky moc, zas jsem se neco priucil..
8bity vseho sveta spojte se .
|
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3523 Registrován: 6-2002
|
To se mi zas povedlo v rychlosti nadatlovat něco jiného, než jsem chtěl, a teď už to nejde spravit. Čili znovu a lépe: Zatímco přímo pod okny je šířka kastle T3 neměnná s výjimkou sekce 1. a 3. dveří, tak od oken směrem dolů se kastle začíná zvolna zužovat už o jedno okno dřív vpředu i vzadu. Dělá to sice asi 10 mm, ale "rohové" sloupky mají od okna dolů skutečně jiné zkosení než ostatní sloupky směrem ke středu vozu. Na sloupcích čel je sklon pod okny zase odlišný. |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host |
Aha. Takže T2 ani T6A5 sa nezužuje, šírka cez spodnú hranu okien je rovnaká ako cez hornú hranu okien a spodku červenej bočnice. Chápem správne? Zužujú sa T3 a K2 (poťažmo asi aj T4 a vleky). |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3524 Registrován: 6-2002
|
To vůbec netvrdím. T2 je nejširší cca 7 cm pod okny (okap nepočítám) a nahoru i dolů se zužuje. U T6 je snad šířka konstantní, protože kolem dveří je rovnoměrná mezera a lem dveřního otvoru má taky konstantní šířku. |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3525 Registrován: 6-2002
|
Asi je vhodné doplnit k T2, že - čistě teoreticky - by lemy dveřních otvorů měly být kousek pod úrovní oken nejširší a směrem nahoru a dolů by se měly zužovat, aby mezi otvorem a dveřními křídly byla pravidelná mezera, ale v praxi to tak moc nebylo, protože vlivem svařování při výrobě bočnic byly deformace sloupků následkem tepelného ovlivnění materiálu takové, že došlo k jejich prohnutí směrem do interiéru, takže vnější rozšíření skříně směrem k úrovni pod okny bylo jen nepatrné a aby tím pádem i dovnitř prohnuté lemy dveřních otvorů nedřely o dveře, dodatečně se ořezávaly do roviny, nebo se časem v Tatře naučili je dělat užší už před svařením bočnic, čili rozšíření skříně pod okny je ve výrobní dokumentaci, ale realita byla poněkud odlišná. Jak to přesně tehdy na Smíchově lepili, už se dneska není koho zeptat. |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host |
Aha. Keď budem robiť nákres T2, tak to skúsim nejako rozumne nakresliť. Pri pohľade od čela vezmem zúženie skrine z T3 a trošku ho upravím pri okne. Ďakujem za všetky pripomienky! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1095 Registrován: 4-2006 |
Proč se vedle K2 nevyvinula ve stejné době i jakási K3, když bylo v té době jasné, když se spojovaly T3, že potřeba takto kapacitního vozidla by byla? Resp. zvažovalo se to alespoň? |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3526 Registrován: 6-2002
|
To jaksi nedává smysl. Proč by se měla dělat tramvaj o kapacitě 2 x T, když by byla technicky složitější než T a navíc nerozpojitelná? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 840 Registrován: 3-2013 |
Máš pravdu, ale proč se pak nejednou začala pro tuzemsko vyvíjet právě a jedině KT8? Aby to nakonec skončilo u T6. |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host |
Fricoolinek: Lebo plánované hospodárstvo na potrebu takej tramvaje zabudlo a keď sa súdruhovia prebrali, tak rovno od ČKD požadovali KT8D5 s tým, že kratšie a jednoduchšie verzie (jednosmerné) sa z nej potom ľahko odvodia. Ako to dopadlo vieme. KT8A5 ostala na výkrese. Aj KT8C5. A metrový podvozok s primárnym vypružením súdruhovia vyrobiť nedokázali. Zaujímavé že v Bratislave sa testovali tri rôzne. Najdlhšie sa testuje podvozok od SKD trade, s mimoriadne dobrými výsledkami čo sa životnosti obručí týka. Škoda že nebol v ponuke v polovici 80. rokov, spolu s vozidlom KT8A5/KT8C5, ideálne s nízkopodlažným stredom. Neviem čo také strašne technicky náčoné na tom je, že by to nebolo možné v tých časoch realizovať. Prakticky to ale nešlo. Lebo plánované hospodárstvo. Lebo reálny socializmus. Lebo blbá nálada v spoločnosti. Lebo okupanti s tankami v republike. Lebo medveď. |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host |
Boris: Lebo pokrok? Ináč to presne vystihuje uvažovanie toho režimu. Načo niečo inovovať, keď "to" nejako funguje? Trabanty 601 sa vyrábali hádam bez zmeny desaťročia. Škoda 120 z roku 1989 je iba prezlečená Škoda 1000 MB z roku 1964, s istými vylepšeniami, ale už dávno zastaralej koncepcie. Masové dodávaky T3SUCS do miest v ex. ČSSR sú minimálne v prípade dodávok 1985 - 1989 pred Bratislavu, kde od svojho dodania jazdia vozne v pevných súpravách, ukážkou presne toho istého. Zastaralá koncepcia "výroby" veľkokapacitných tramvají - miesto jedného Großraumwagen, ktorý bol na západe v tom čase už roky bežnou záležitosťou, sa v ČSSR robila súprava dvoch 14 metrových vagónov. Ako som spomenul, v prípade Bratislavy súprava, ktorá sa od roku 1985 rozpájala iba pre údržbu, jeden vozeň bez druhého až na výnimky nejazdil samostatne. T6A5 sú na tom rovnako, sóla sa objavili výnimočne a navyše tiež dávno. Drvivá Väčina súprav T3SUCS bola vyradená v zložení, aké dostali keď prišli v 80. rokoch, s identickým nábehom kilometrov. T6A5 sa vyradia podobne, ak sa nebudú spájať do trojičiek. Prečo na tom hlúpom západe robili Großraumwageny? Prečo dnes jazdia v Bratislave 32,5 metrové škodovky a nie súpravy wana+wana? Prečo škodovka dodnes nevyrába automobil s motorom vzadu a pohodnom zadnej nápravy? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2155 Registrován: 6-2004 |
dopravopat: ono to v 80. letech bylo s vývojem trošku jinak - tehdejší vrcholový orgán přes MHD, Správa pro dopravu Federálního ministerstva vnitra, měl představu, že podobně jako T3 v 60. letech vznikne nový jednotný typ tramvaje pro celou ČSSR. Když se daly dohromady všechny požadavky jednotlivých měst včetně tzv. rychlé tramvaje, uvažované v Brně a Ostravě, vznikla z toho KT8D5, která nakonec vlastně nevyhověla skoro nikomu... |
|
nafy
|
|
|
Neregistrovaný host |
Co za trakční výzbroj měly z výroby T5C5? TV3? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5032 Registrován: 7-2003
|
Stykačová odporová.
8bity vseho sveta spojte se .
|
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host |
Mahel: Snažiť sa unifikovať nie je v princípe zlé. Ale prečo začať práve KT8D5, najmä čo sa profilu čiel týka, keď drvivá väčšina prevádzok také vozidlo nechcela? Mne to príde ako rozhodnutie od stola, proste "to" bude a hotovo. KT8D5 sa vnútila podnikom. Nečudujme sa, že sa ich niektoré zbavovali a predávali ďalej. Keby aj KT8D5 bola na metrový rozchod, v Bratislave by viacerými miestami neprešla, práve kvôli čelu. Keby súdruh bol pochopil že tramvaj má byť náhradou T3 a musí sa zmestiť do jej profilu, tak by tlačil na KT8A5. Škoda, že z toho nič nebolo. |
|
UT
|
|
|
Neregistrovaný host |
Fricoolinek: V niektorých starších materiáloch ČKD sa spomínal aj uvažovaný typ K3. Treba si ale uvedomiť, že už K2 bola kompromis a obsaditeľnosť K3 by bola takisto umelo obmedzená dvojsedačkami po celej ľavej strane, teda rozhodne nižšia ako dvojička dobytčákových T3 - aj po zarátaní hluchého priestoru zadnej kabíny vodiča a spriahadiel. Mechanické riešienie samotnej K2 predĺženie o stredný článok neumožňovalo. |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host |
"Mechanické riešienie samotnej K2 predĺženie o stredný článok neumožňovalo." Fakt? To sa teda divím. |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3527 Registrován: 6-2002
|
K2 totiž neumí vzájemné naklápění článků vozové skříně, což už je u delšího vozidla nutnost. KT8D5, ač ve značně omezené míře, to umí. U KT8D5 je vcelku zásadní rozdíl oproti dvojici T obousměrnost, což byl asi jeden z důvodů, proč byla do výroby dotlačena na rozdíl od některých jiných typů. |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host |
Jaj áno, kĺb K2 nie je konštruovaný aby umožňoval nezávislé otáčanie článkov v pozdĺžnej osi. To je samozrejme pravda. Pravda je aj to, že sa otočiť vedia, len je nutné vynaložiť znančú silu: https://imhd.sk/ba/media/gn/00004183/7069-7115-nehoda.jpg https://imhd.sk/ba/media/gn/00004185/Nadvihovanie-7069.jpg Takže neumí ako neumí. Pamätám si keď ešte linka 7 chodila cez tunel (začiatok 90. rokov) a na rozbitej trati na nábreží sa články voči sebe trošku naklápali do strán, samozrejme doplnené o rachot dverí + plieskajúce dekle dverových pohonov a iné špeciality, ktoré dnes možno vidieť na Ukrajine. Samozrejme z celej K2 svietili možno 4 neónky, dve vpredu, dve vzadu. To bola iná divočina. Našťastie sú podobne rozbité trate už dávno minulosťou a ak aj boli podobne rozbité úseky, jazdilo sa cez ne v 21. storočí oveľa pomalšie: https://imhd.sk/ba/media/gn/00023752/7115-linka-14-Mileticova-ul. jpg https://imhd.sk/ba/media/gn/00016009/7120-linka-8-Mileticova-ul-z astavka-Zahradnicka.jpg Viaceré K2 dlhodobo jazdili "nakrivo" až do vyradenia. Nebolo to nič tragické, ale pri pozornom pohľade to bolo vidno. Mimochodom, viezol som sa vo viacčlánkovej tramvaji dlhej 32 metrov a taktiež nevedela články voči sebe otáčať okolo pozdĺžnej osi. V kĺboch mala pánty doplnené o možnosť "lámania" pri prejazde výškových oblúkov. Samozrejme tým museli trpieť pekne ložiská a rám, ale nemožnosť vzájomného naklápania článkov nie je nutnosť, je to iba zdravý rozum. |
|
UT
|
|
|
Neregistrovaný host |
Boris: Naopak, okolo pozdĺžnej osi K2 drží viac-menej o kolísky krajných podvozkov a v strede je navoľno. Ak by sa mal medzi krajné články položiť ešte stredný, muselo by sa nejako vyriešiť, aby sa nezvalil nabok. KT8 má články uložené trojbodovo-nesymetricky od jedného konca vozu k druhému. V každom smere jazdy sa kýve inak  |
|
UT
|
|
|
Neregistrovaný host |
Zaujímavé je riešenie K3N v Brne. Kedysi k tomu bolo kdesi voľne stiahnuteľné .pdf. |
|
Luda
|
|
|
Neregistrovaný host |
K3 existoval v jediném prototypu který se střetl v srpnu 1968 s tankem. Při nehodě byl poškozen střední článek. Další vývoj byl zastaven Zbytky vozu byli pouzity pro vyvoj KT4 Krátký článek (je to trochu detektivní práce kvůli interpunkc) http://www.doprava.cx/mesicnik/053.php |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3528 Registrován: 6-2002
|
UT: Tak to opravdu není. Vzhledem k tomu, že oba články K2 spočívají na společné kolébce, a to jeden prostřednictvím velkého prstence a druhý prostřednictvím dlouhého čepu, tak vzájemné naklápění není možné. Nechápu, co by se mělo u vícečlánkového vozu převrátit na bok, když vše spočívá na vypružení. |
|
UT
|
|
|
Neregistrovaný host |
Boris: Pozri napríklad tu, zhruba od polovice videa, ak neveríš: https://youtu.be/b7bHOA_9Ric (Ďakujem autorovi, ktorého nemám tú česť poznať.) Ide o ešte pomerne malé výkyvy, kedysi to bývalo v Bratislave výraznejšie. Vypruženie kolísky stredného podvozku do určitého uhla náklonu skríň ovplyvňuje len výšku stredového bodu a nezachtáva kývanie do strán. Zrejme až po prekročení určitej hranice sa začne naklánať aj kolíska. Uznávam, že hypotetický stredný článok by sa zrejme nezvalil priamo na zem, ale v každom prípade by zostal škaredo vychýlený. Luda: ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") Ja by som všetky tie internety a počítače zakázal! ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3529 Registrován: 6-2002
|
To ale není konstrukční záměr. To je nadměrné provozní opotřebení. U K2 je vypružení kolébky vnějších podvozků tužší než vypružení středního podvozku, to jenom tak na doplnění. |
|
Jva
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4394 Registrován: 6-2002 
|
Luda: pěkná fotomontáž - dva výlezy na střechu, úplně stejné umístění papírů v oknech pod nimi...
Cynik - tak říká optimista realistovi...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1330 Registrován: 5-2009 
|
Jva: Už je to let, co toho PvvS namaloval více. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 841 Registrován: 3-2013 |
No, a právě to řešení kloubového spojení made in PARS byl u K3 zdroj problémů. |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host |
Boris má pravdu. Články sú naozaj uchytené tak, že sa oba otáčajú spolu na kolíske. Pravda je aj to, že v Bratislave sa to dosť vylágrovalo. Video 7103 je pekné, pamätám si aj väčšie výkyvy. 7103 je pôvodne K2 z roku 1971, tak sa nemusíme čudovať že dnes už 48-ročné čapy a rám majú najlepšie časy už za sebou, najmä ak dlhé roky trpeli na rozbitých tratiach (a ako tvrdí súdruh 1/6, úzkom rozchode). Pár fotografií kĺbu K2: https://imhd.sk/ba/media/gn/00060135/Pohlad-zhora-na-stredny-podv ozok-elektricky-K2.jpg https://imhd.sk/ba/media/gn/00060132/Zadny-clanok-elektricky-7069 -je-ku-prednemu-otoceny-chrbtom.jpg https://imhd.sk/ba/media/gn/00038061/Stredna-cast-elektricky-K2-7 056.jpg https://imhd.sk/ba/media/gn/00038060/Klb-elektricky-K2-7056.jpg https://imhd.sk/ba/media/gn/00037923/Detail-uchopenia-docasneho-p odvozku-na-7130.jpg https://imhd.sk/ba/media/gn/00004446/Predny-diel-7113-v-Parse.jpg https://imhd.sk/ba/media/gn/00004144/Klb-7060.jpg https://imhd.sk/ba/media/gn/00156138/Predny-clanok-7133.jpg https://imhd.sk/ba/media/gn/00156144/Stredny-podvozok-pre-elektri cku-K2S.jpg - kolíska stredného podvozku bez prstenca, na ktorom sedí zadný článok |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5033 Registrován: 7-2003
|
Mkzb: a tohle bylo tuším první ) . Je pravda že jem to našel na nějakých "asi ČKD prospektech" nákresech, ale takových věcí na papíru bylo..
8bity vseho sveta spojte se .
|
|
UT
|
|
|
Neregistrovaný host |
Takže tieto ladné vzájomné pohyby sú len prejavom "prevádzkového opotrebenia", trvajúceho celých 30 rokov, čo sa K2-kami vozím, a neodstráneného ani pri pseudomodernizácii na K2S... A pritom stačilo hore privariť na jeden rám kolík a na druhý plech s mierne voľnou dierou ![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3530 Registrován: 6-2002
|
Ony můžou být trochu vychozené čepy/pouzdra prstence a hlavně umatexové pouzdro dole v kolébce, tam vzniká ten vzájemný výkyv. |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host |
O opotrebení by vedeli vyprávať v Brne (K3R-N). ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") Dokonca takom opotrebení, až sa čapy "zasekli". Ale pre úplnosť spomínam, že rovnakým problémom trpeli/trpia (?) aj 29T/30T v Bratislave (pokiaľ viem, tak Škodovka to už opravila). Ale je faktom, že aj 29T/30T (hlavne 30T) jazdili s "čapmi" v "krivej" polohe. Fotky sem radšej ani dávať nebudem. |
|
krabicák
|
|
|
Neregistrovaný host |
k čemu mají sucs a v některých městech (Praha) i obyčejné t3 takovou tu malou krabičku u pantografu? |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host |
Mimochodom, už pri pohľade na výkres kolísky K3R-N som žasol nad uvažovaním konštruktéra, keďže mi bolo jasné aký klopný moment tam vznikne, že ho ani nenapadlo že môžu vzniknúť prúsery (ktoré nakoniec vznikli). Ale to je iná téma... Pričom úplne stačí statická analýza, nie to ešte dynamická, ktorá ukáže aký priekak K3R-N je (čo sa týka uloženia a kinematiky kĺbov). |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3531 Registrován: 6-2002
|
krabicák: To je filtr pro snížení radiového rušeni. |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host |
Pred pár rokmi som na webe našiel dizajnérsky návrh modernizácie vozov T6A5 s úpravou čiel a doplnením NP vaničky. Dizajn bol nazvaný tuším "kufr". Návrh predložil akýsi študent dizajnu. Neviem to teraz nikde na nete nájsť. Nemáte niekto uložený link alebo prezentáciu? Ďakujem! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 554 Registrován: 2-2011 
|
Měl jsem možnost se v Brně svézt K2 na trati k Ústřednímu hřbitovu, a pokud vychýlení budeme měřit u střechy, pak bylo minimálně 10 centimetrů. Vůz 1097. A vůz 1024 na trati z Lesné obdobně.
Nejlepší jsou trolejbusy ze Škoda Ostrov!
|