| Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Maďarsko a Balkán » Archiv diskuse Maďarsko a Balkán do 17. 01. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse Maďarsko a Balkán do 17. 01. 2020dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Moderátor Číslo příspěvku: 16564 Registrován: 11-2005 
|
Chorvati dál investují do vozového parku, mají schváleny finance na 11 příměstských a 10 regionálních EMU. V přepočtu to bude dělat cca 4, 45 mld Kč. Jde o pokračování projektu HŽPP při řešení problému vysokého věku svých vozidel. Zatím dopravce zakoupil 27 nových vlaků v souladu se smlouvou, kterou podepsal v roce 2014 s Končarem. Mělo jít celkem o 44 nových vozidel. Avšak kvůli finančním problémům první fázi nákupu bylo dodáno jen 20 EMU pro příměstskou a regionální dopravu a jeden DMU pro regionální dopravu. Kromě toho HŽ PP provozuje tři prototypy těchto vlaků Končara a Gredelje. Mezitím dopravce zajistil finance na nákup dalších čtyř DMU pro regionální dopravu. Tři již byly uvedeny do provozu, takže na chorvatských síti současné době jezdí 27 nových jednotek. Z půjčky Světové banky a Eurofimy plánuje dopravce do roku 2022 realizovat smlouvu s Končarem na dodávku dalších 19 nových vlaků (7 DMU a 12 EMU), které by měly být dodány do rokz 2024. A když u Chorvatsko, tak první elektrická mašina HŽ Cargo v novém barevném schématu odkaz a odkaz. Jde o stroj 1141.041. |
|
Moderátor Číslo příspěvku: 16568 Registrován: 11-2005
|
Na cestě do Severní Makedonie jsou poslední tři lokomotivy od CRRC. Viz odkaz. Tady je fotka z tureckého přístavu Derince, kde byly mezi svátky vyloděny: odkaz Jde o stroje číslo 443-001, 443-003, 443-004. |
|
Moderátor Číslo příspěvku: 16569 Registrován: 11-2005
|
Tak ještě něco z Bulharska: BDŽPP dnes vypsalo výběrové řízení na pořízení až 16 EMU pro vmax 160 km/h na vlaky s jízdní dobou kolem 3 hodin. Mělo by jít o 4 nebo 5dílné jednotky. Hlavními kritérii objednávky jsou kupní cena a náklady na údržbu. Tak co, uspěje Škodovka s Panterama? ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 95 Registrován: 11-2019 
|
Náklady na údržbu? To jako to údržbu budou i reálně řešit? ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") Balkánské mentalitě můžou vyhovovat jen ojetiny. Vybydlet, zahodit a koupit zase další... |
|
Moderátor Číslo příspěvku: 16570 Registrován: 11-2005
|
Myšleno tak, že si tu údržbu koupí k tomu od výrobce. Jinak souhlas, viz jedno z mnoha elektrických Desir v Řecku: Foto: K. Giannkopolos |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3953 Registrován: 7-2017 |
tohle ještě někdy pojede? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 659 Registrován: 7-2017 |
zeuke: jistěže pojede, samospádem z kopce do šrotiště ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 96 Registrován: 11-2019
|
Ta Desira v Řecku mi subjektivně přišla v pohodě (z metra jsem vždycky musel přestoupit na Desiro ![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") ). Tady je vidět, že je to jen za cenu kanibalizace. A co potom Bulharsko, kde budou mít taky servis a jaksi už ne náhradní díly Nebo nasmlouvaný objem bude tak nízký, že to po pár letech přejde do stejného režimu ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") (Příspěvek byl editován uživatelem Saul_Goodman.) |
|
Jenki
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5543 Registrován: 5-2002 
|
 Šari:"BDŽPP dnes vypsalo výběrové řízení na pořízení až 16 EMU ... hlavními kritérii objednávky jsou kupní cena a náklady na údržbu... Tak co, uspěje Škodovka s Panterama?" Pokud vymyslí vozidlo, které lze udržovat pouze lepící páskou a někdy štětkou... ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") |
|
Moderátor Číslo příspěvku: 16571 Registrován: 11-2005
|
No tak Bulhaři jdou trochu do sebe, budou se zprovozňovat jejich Desira, a to jak DMU tak EMU. Celkem 46 vozidel opraví za 137 mil BGN francouzský Alstom. Mělo by tak být učiněno do 5 let. A dalších 10 let se o ně budou starat. Vyplývá to z výsledků VŘ, které byly vyhlášeny v půlce prosince. Co se týče nákupu 10 nových lokomotiv pro BDŽPP, tak zájem projevily čtyři společnosti - Bombardier, Siemens, konsorcium Exelor a Stadler. Ten Exelor je nějaká maskovaná CRRC. Předpokládaná hodnota zakázky je 57,5 mil BGN bez DPH a po přezkoumání dokumentace uchazečů bude postup pokračovat s předkládáním cenových nabídek. Dokončení smlouvy je naplánováno do konce března 2020 a dodání nových lokomotiv je 18 měsíců po podpisu smlouvy. Můj tip je, že to vyhraje Siemens se Smartronama. |
|
Bkp
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8181 Registrován: 8-2003 
|
Děláte, jako by se u nás nikdy kanibalizováním neudržovalo. |
|
Moderátor Číslo příspěvku: 16573 Registrován: 11-2005
|
Ahmad_Šáh_Masúd: " Florina - Bitola projel jen nějaký slavnostní vlak, jinak nejspíš nic (i když infra by už měla být otevřená pro všechny). " |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 163 Registrován: 12-2017 |
Nevíte někdo prosím, jak to je s Talgem na trase Sarajevo - Bihač? Prodávají se i lůžka nebo jen sedačky? Popřípadě cena lůžka. |
|
Moderátor Číslo příspěvku: 16577 Registrován: 11-2005
|
Prodává se oboje. Sedačka Sarajevo - Bihač: 35 marek, zpáteční 57 marek S lůžkama by to měla být tak, že v kupé jsou dvě lůžka. A když chceš cestovat sám, tak za 40 marek a když ve dvou, tak 25 marek za osobu. Nicméně bez záruky a nějak mi to nesedí. Každopádně je to levné. Jízdní řád platí tento: BV 714 Sarajevo-Bihać SARAJEVO 16:30 BOS.NOVI/NOVI GRAD 23:21 BOS.OTOKA 23:55 BOS.KRUPA 00:11 CAZIN SRBLJANI 00:50 BIHAĆ 01:04 BV 715 Bihać-Sarajevo BIHAĆ 02:03 CAZIN SRBALJANI 02:18 BOS.KRUPA 02:57 BOS.OTOKA 03:13 BOS.NOVI/NOVI GRAD 03:58 SARAJEVO 10:10 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1890 Registrován: 12-2007 
|
Ta jízdní doba mezi Novigradem a Bihačem cca 1:40-50 je nějak nesmyslně natažená, moc se mi to nezdá. V srpnu 2018 jsme se na dvě hodiny zasekli kvůli pádu stromu na trať někde u Banja Luky (tuším žst. Jošavka, dojel nás tam i následně jedoucí osobák), a z Novi Gradu jsme to ujeli na konečnou za necelou hodinu = stáhli asi 40 minut zpoždění jen na unské trati, vlak jel neustále kolem 60 km/h, někde asi i rycheji. Nakonec se z cca +120 pokrátilo asi na +65...
Chep.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4285 Registrován: 9-2007 
|
Takže když bych dal průvodčímu dalších 50 marek, ať mě nechá spát i v Bihaći, byl by z toho hezký šotohotel. V létě navíc s krásnými výhledy. Jel jsem ještě vlakem ze Záhřebu a cesta Bosnou byl opravdu příjemný zážitek, na který se moc hezky vzpomíná a razítkem z pohraniční stanice Dobrljin s vláčkem se dá před některými inženýry dobře chlubit. |
|
Moderátor Číslo příspěvku: 16579 Registrován: 11-2005
|
Migrantský "shuttle" mezi Idomeni a Soluní.![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") Pákistánci, Afghánci, Somálci, Tunisané...se vrací po neúspěšném překročení hranice do Severní Makedonie zpět do "města". Soluň je stále víc a víc zaplavována touto špínou směřující od Turecka. Opakované a vytrvalé pokusy o přepravu vlakem končí často smrtí (přejetí nebo zásah od TV) a tyto případy extrémně zdržují nákladní dopravu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 102 Registrován: 11-2019
|
Jo Thessaloniki... Tam to je opravdu masakr. Večer na ulicích jen hloučky Afghánců s batohama UNHCR. Řecko večer nikdy nebylo moc extra, ale teď... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1537 Registrován: 11-2005 
|
Úplnou náhodou jsem se na wikipedii dočetl, že bylo loni v létě dohodnuto budoucí nasazení nechvalně známých ETR 470 (původně Cisalpino, pak vnitro FS) na řeckém koridoru odkaz. Je reálné, že se to stane? Nebo jsem objevil usa? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 360 Registrován: 12-2009 
|
Zaujal mě článek o zvyšování bezpečnosti na železničních přejezdech v Republice Srbské trvalým uzavřením téměř třetiny z nich. Stejně jako u nás ani tam oficiálně neexistují nezabezpečené přejezdy. Z celkového počtu 248 jich je podle odkazovaného zdroje 13 zabezpečeno závorami, 23 signalizačním zařízením a 212 dopravním značením. Možná v souvislosti s tímto poměrně radikálním krokem zaujme i v článku zmiňovaný celkový počet 12 (dvanáct) nehod na přejezdech od roku 2014. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 717 Registrován: 6-2019 
|
Číslo 12 není nikterak vypovídající ani pozoruhodné - stačí když si uvědomíme jaký je na těch přejezdech asi dopravní moment, traťová rychlost a počty vlaků.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7269 Registrován: 12-2011 
|
Pár řádek z listopadového výletu. Vydali jsme se vlakem do Budapešti, odkud jsme po odfocení pár Ikarusů a večeri odjeli Coronou do Cluj-Napoca. Tam jsme dorazili ve dvě v noci, vlak do Sighetu-Marmatiei odjížděl až ve 4:44. I tak se na stanici objevilo několik vlaků, protijedoucí Corona, nočka do Jaše, z rozhlasu hrálo rádio, takže zábava byla. Osobní vlak do Sighetu byl tvořen Aesou, Sulzerem a dvěma vozy. V Deji bylo půl hodiny času na to si udělat nějaký snímek. Přijel sem rychlík z Bucuresti, jehož jedna polovina pokračovala do Kluže, druhá pak do Baia Mare. V Beclean pe Somes Aesa odstoupila, Sulzer s jedním béčkem odstoupil a pokračoval dále na sever. Ve stanici Viseu de Jos se na konec soupravy připojila souprava dvou béček a druhý Sulzer nastoupil na přípřež. V takové podobě vlak pokračoval do stanice Valea Viseului, kde se soupravy rozpojily a kazdžý Sulzer opět nastoupil na tu svou, tak jak je to zachyceno na fotografii. Potom už zbývala jen cílová rovinka do Sighetu s příjezdem ve 12:08. Ani to nebylo drahé, osobní vlak stál 29,30 Lei. Po obědě jsme se vrátili k vjezdu do stanice, kde jsme odfotili druhou soupravu, která do Sighetu dojela dvě hodiny po té naší odkaz Jelikož Ganz z Ukrajiny do Sighetu nepřijel, nezbývalo nic jiného než se vydat pěšky k celnici a přejít hraniční most do Solotvyny. Pokračování v tématu železnic SSSR ![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]") (Příspěvek byl editován uživatelem intelpetr.)
"Je to vaše zadnice?" otázal se a ukázal fotografii Zdeničce.
"Je," řekla a usmála se. "Kdo vám tam natiskl ta staniční razítka?" ptal se rada Zednicek. "Pan výpravčí Hubička" Mé fotky na K-reportu odkaz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10847 Registrován: 8-2012 |
Připomínka: lokomotivy s přezdívkou "ASEA" (Allmänna Svenska Elektriska Aktiebolaget) tvrdošíjně, ale nesprávně nazýváte Aesa. Jelikož Ganz z Ukrajiny do Sighetu nepřijel A to jako měl? ![[coze]](https://www.k-report.net/discus/clipart/coze.gif "[coze]")
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 719 Registrován: 6-2019
|
To byla ironie, kterou jistě pochopili čtyři z pěti nehulvátů.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3594 Registrován: 6-2007 
|
Na podzim tam na ukrajinské straně ani místy nebylo poznat že tam jsou koleje... Ovšem pohraničník na lávce nad kolejemi pečlivě střežil to křoví pod sebou ve kterém se skrývaly rezavé kolejnice |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 661 Registrován: 7-2017 |
Vojtag: jo jo, zajímavost je že po té trati jezdily za 1.republiky vlaky ČSD. Včetně rychlíku Praha-Jasiňa. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2371 Registrován: 12-2007 
|
Pěkný den, kolik prosím v tomto roce stojí lehátkový příplatek k Balkan Flexi Passu na přímý lehátkový vůz Bucuresti-Thessaloniki, resp. Bucuresti-Istanbul? Díky moc!
Rychlík: PRAHA HL.N.,odj. 15:05 -Praha Libeň-Nymburk město-Křinec-Rožďalovice-Kopidlno-Jičín-Ostroměř-Lázně Bělohrad-Nová Paka-Nová Paka město-Stará Paka-Roztoky u Jilemnice-Martinice v Krkonoších-Kunčice nad Labem-Hostinné-TRUTNOV HL.N.,příj. 18.53
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 112 Registrován: 11-2019
|
Jo Maramureș je fakt konec světa. V podvečer jede dokonce i lehátko do Bukurešti. Ještě mi přišlo, že se v těch končinách vlakem moc nejezdí. Třeba Sighetu - Cluj trvá 7 hodin, to je naprosto nekonkurence schopné... Taky těch vlaků jezdí už jen 5 a půl |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 678 Registrován: 3-2005 |
Sighet most: pulzuje tam život? Ze svahů, když se jede po silnici kolem, je zřejmé, že je to velké město, které by mělo nasávat mraky Ukrajinců z širokého okolí.. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7271 Registrován: 12-2011
|
Pokračování reportu na Ukrajině https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=4154929 Ve městě bylo velmi živo. Přes hranici lidi chodili, ale žádné davy, hlavně bábušky. Jedna dvojce si nesla z Rumunska na Ukrajinu mikrovlnku. Aut tam čekalo jen pár kusů. Saul Goodman: V úseku Valea Viseului - Sighetu byl vůz hodně plný, jinak zbytek cesty jen jednotky lidí. Obrat odpoledne zpět to samé, vlak plný. V létě jezdívá rychlík z Bucuresti i s lůžkem, ten možná nějaké turisty do těchto končin doveze. (Příspěvek byl editován uživatelem intelpetr.)
"Je to vaše zadnice?" otázal se a ukázal fotografii Zdeničce.
"Je," řekla a usmála se. "Kdo vám tam natiskl ta staniční razítka?" ptal se rada Zednicek. "Pan výpravčí Hubička" Mé fotky na K-reportu odkaz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 114 Registrován: 11-2019
|
V Sighetu jsem ruštinu/ukrajinštinu neslyšel. Přes hranici se přechází, ale žádné velké davy se nekonají. Přecejenom to město má velikost České Lípy a Ukrajina je na druhé straně opravdová dupa. Silná maďarská menšina jezdí za prací do matičky Maďarska. Sami Rumuni z té části utíkají jinam do velkých měst nebo Itálie, Španělska a vůbec celé EU... https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rumunsko-lekari-platy-zapa dni-evropa.A170329_151049_zahranicni_aha |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2004 Registrován: 11-2009 
|
Saul_Goodman: ten článek je hezká ukázka toho, jak otevřený zahraniční pracovní trh ničí slabší země. Státy jako Rumunsko jsou v háji, a mladá generace která to tam jako jediná může do budoucna pozvednout utíká po desetitisících do zahraničí. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 723 Registrován: 6-2019
|
Nevybral jste si nejlepší příklad - Rumunsko je na tom ještě relativně dobře, respektive to co popisuje článek je velmi podobné například i českým reáliím. Pokud to ovšem dáte do přímé souvislosti s otevřením trhu jako celku (vstup do EU), tak na tom Rumuni jednoznačně vydělali, podobně jako my. Rumunsko se navíc výrazně teritoriálně liší.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2005 Registrován: 11-2009
|
Ahmad_Šáh_Masúd: tak ono nejde jen o Rumunsko. Češi jsou naopak celkem výjimka, že sice brblají, ale ve velkém se nikam nehrnou. Na rozdíl od Poláků, Slováků, Maďarů, Bulharů,... Co jsem slyšel, tak v Evropě je tahle situace nejhorší v Bosně, odkud utíká kdo může (a ani k tomu Bosna nemusí být v EU). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 868 Registrován: 3-2013 |
Já bych neviděl jako chybu EU, ale spíše těch států, z nichž lidé utíkají za lepší prací. Co jim taková Bosna může nabídnout? A proč s tím místní vláda, resp. politici, nic nedělají? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10868 Registrován: 8-2012 |
jak otevřený zahraniční pracovní trh ničí slabší země Otevřený pracovní trh těm slabším zemím naopak pomáhá (krom jiného do těch zemí tečou prachy vydělané "venku") a jeho zavírání (jak? ostnatejma drátama a zdí na hranicích? vždyť i hospodářství USA by mělo závažné problémy, kdyby svůj pracovní trh "zavřela" před Mexičanama) v té slabší zemi opravdu nic nevyřeší - ti lidé zdrhnou tak jako tak, co by v tom "Rumunsku" asi dělali? A to je tam budete držet násilím?
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9837 Registrován: 4-2003 
|
e článek je velmi podobné například i českým reáliím Právěže skoro vůbec. U těch doktorům je to o tom, že jim třeba v Německu utíkají doktoři do Švýcarska, USA či Arabáše, protože to je profese, která se dá jako jedna z mála dělat kdekoliv po světě. A proč s tím místní vláda, resp. politici, nic nedělají? A co s tím v takový díře chcete dělat?? Bosna byl z principu chudobinec vždycky, protože to je díra.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3600 Registrován: 6-2007
|
Doporučuju návštěvu Bosny a zeptat se tamních lidí, proč se jim tak chce z tama odjet... Třeba tamní dráhy se začínají potýkat s nedostatkem strojvedoucích, protože ti celkem houfně odcházejí do Německa k DB, kde si samozřejmě vydělají mnohem více a za lepších podmínek. Dokonce se pořádají nějaké náborové akce. K tomu tamní typický bordel, korupce, byrokracie, životní prostředí v hrozném stavu a hlavně to, že místo aby se řešily opravdové problémy, tak se víceméně jen mezi sebou hádají všechny tři etnické skupiny... Jako země je pěkná, lidi fajn, moc rád tam párkát do roka zajedu, ale bydlet bych tam nechtěl a vůbec se jim nedivím že chcou jinam. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 869 Registrován: 3-2013 |
Přesně tak. A tenhle bordel by se každá rozumná vláda měla v první řadě snažit eliminovat. To vážně není chyba EU. A pak je otázka, proč je třeba Bosna odjakživa chudobinec (a Rumunsko, Ukrajina, apod. o něco menší)? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 100 Registrován: 12-2019 |
"Bosna byl z principu chudobinec vždycky, protože to je díra." Za dob jednotné Jugoslávie to rozhodně chudobinec nebyl, naopak tam centrální vláda posílala ohromné množství finančních prostředků, stavěly se nové silnice i železnice, města, továrny... a lidem se tam žilo vcelku dobře. V Sarajevu byla v roce 1984 dokonce i zimní olympiáda. Proč to dnes chudobinec opět je, to snad ví každý... může za to etnické rozdělení země a debilní nacionalismus, který nedovolí jednotlivým etnickým skupinám táhnout za jeden provaz a "budovat lepší budoucnost" ale místo toho se jen jako idioti hádají a útočí na sebe všude kde to jen jde. "Bosna odjakživa chudobinec (a Rumunsko, Ukrajina, apod. o něco menší)?" Rumunsko a Ukrajinu bych rozhodně do jednoho pytle neházel, to spíš tu Bosnu s Ukrajinou ano. Rumunsko je dnes (zejména díky členství v EU) už "o level výš" než Ukrajina, sice samozřejmě má své problémy, ale jako celek se rozvíjí správným směrem. Stačí se zajet podívat třeba do Transylvánie na tamní výstavná města (Sibiu, Sighișoara, Brașov...) a rozdíl mezi Rumunskem a Ukrajinou je více než zřetelný (i když třeba zrovna v té Transylvánii to má zčásti na svědomí i tamní německá menšina, jejíž vliv v posledních letech opět sílí). Ale jak už tu psal Ahmad, je to země veliká a velmi rozdílná, i co se týče kvality života jejích obyvatel v jednotlivých regionech. A zrovna zde probíraný Maramureș patří k těm nejslabším a nejchudším... třeba i proto, že má hned za kopcem Ukrajinu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9841 Registrován: 4-2003
|
Jugoslávie to rozhodně chudobinec nebyl, naopak tam centrální vláda posílala ohromné množství finančních prostředků, stavěly se nové silnice i železnice, města, továrny Jenže to je právě ten průšvih - že to samostojně není schopný obstojně ekonomicky fungovat. Na to je potřeba nějaký základ, počínaje nějakou geografickou polohou, dopravní dostupností, infrastrukturou, vzdělaností lidí , institucema a samozřejmě fungujícíma podnikama. Jinak já jsem byl v Sarejevu v roce 1985 a tehdy ze všech stran dost čišelo, jaká taký ty ZOH 84 byla Potěmkiáda v chudým kraji. (Moje pracovní zkušenost těmito zeměmi je úplně jednoduchá a 20 let bohužel až na výjimky furt stejná - ono se nechce, čímž je doslova promořená celá společnost, jakoliv jsou to jinak velmi příjemní lidé. A pokud se něco chce, tak jenom pomníky, potemkiády a naoko).
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1891 Registrován: 12-2007
|
Bosna jako stát je zaprvé "blbě" nakreslená. A za druhé kombinace klasické jižní lenosti a neochotě dohodnout se a překonat letité zákopy v mezietnických vztazích (úzce souvisí s bodem 1) nemůže vyústit v nic jiného než nefungující celek. Bez ohledu na nějaké etnické preference si začínám pomalu myslet, jestli třeba taková RS nebo aspoň její podstatná část, neměla být prostě uměle přicucnuta k Srbsku. Jezdím tam moc rád každý rok, ale žít bych tam nechtěl ani za milion.
Chep.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 870 Registrován: 3-2013 |
Ovšem to lití prachů do chudobných regionů ze zdrojů vytvářených v jiných republikách bývalé SFRJ bylo logicky jedním z mnoha důvodů rozpadu Jugoslávie (zvlášť, pokud byla v ekonomické krizi celá země). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10870 Registrován: 8-2012 |
Rumunsko je z mého pohledu na Balkáně omylem , resp. teda hlavně ta část, která byla v 19. století mimo vliv osmanské říše (Transylvánie, Bukovina), zatímco Valašsko a zejména Moldávie je už horší. Moje teorie je taková, že kdo v druhé polovině 19. století pro*ral průmyslovou revoluci, tak už to nikdy nedohnal a naopak mu ujel vlak... dost je to vidět i po těch sto letech třeba na Polsku, kudy přesně probíhaly hranice záborů. Každopádně nějaké "omluvy" byrokracií a korupcí... politici nikam nepadají z nebe, ale jsou obrazem svých voličů.
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 361 Registrován: 12-2009
|
K tomu "chudobinci vzkvétajícímu za SFRJ" jsem nedávno našel docela pěkný článek (s výmluvnou tabulkou): https://www.liberal.hr/jugoslavija-sfrj-raspad-jugoslavije-688 Ačkoli se tam lily peníze, rozdíly byly pořád. Autor konstatuje, že trendy se nezměnily ani po rozpadu Jugoslávie. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 101 Registrován: 12-2019 |
"Bez ohledu na nějaké etnické preference si začínám pomalu myslet, jestli třeba taková RS nebo aspoň její podstatná část, neměla být prostě uměle přicucnuta k Srbsku." Tak to radši nikde moc neříkejte, nebo budete automaticky označen za velkosrbského nacionalistu či rovnou rusofila, takovýto názor se v západní propagandě "za všechno mohou jen a pouze Srbové" rovná téměř herezi! Ale jen tak mimochodem - já si to tak nějak myslím taky... "Jezdím tam moc rád každý rok, ale žít bych tam nechtěl ani za milion." Asi tak nějak... "Ovšem to lití prachů do chudobných regionů ze zdrojů vytvářených v jiných republikách bývalé SFRJ bylo logicky jedním z mnoha důvodů rozpadu Jugoslávie (zvlášť, pokud byla v ekonomické krizi celá země)." Jedním z mnoha důvodů ano, ale určitě ne rozhodujícím, to byl ten nacionalismus a taky náboženství. "Ačkoli se tam lily peníze, rozdíly byly pořád." Tak určitě byla Bosna společně s Makedonií vždy nejchudší oblastí Jugoslávie. Ale její postavení v rámci SFRJ bych viděl podobně, jako postavení Slovenska v rámci ČSSR - tedy chudší region, na jehož rozvoji se ale vcelku úspěšně pracovalo. "Rumunsko je z mého pohledu na Balkáně omylem" Taky si myslím. Každopádně z té bídy a zmaru, co tam vytvořil svou neschopností "Karpatský Titán a Dunaj myšlenek" Ceaușescu, se Rumunsko dostává velmi rychle a kráčí mílovými kroky vpřed ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") , i když ne všude na svém území rovnoměrně. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 727 Registrován: 6-2019
|
se Rumunsko dostává velmi rychle a kráčí mílovými kroky vpřed [ok], i když ne všude na svém území rovnoměrně. No, velmi rychle... V devadesátých letech to byla úděsná nouze (i když Bulhaři na tom byli ještě hůře), ten znatelnější rozvoj pozoruji až tak od poloviny nultých (a samozřejmě platí výše uvedené, že se to dost územně liší, je to přece jen velká země).
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 871 Registrován: 3-2013 |
1) Nabízí se otázka, zda je na tom Srbsko o tolik hospodářsky lépe, než Bosna, aby to přicuctnutí mělo nějaký efekt. Myslím, že je nyní Srbsko rádo, že k tomu nedošlo 2) Jaký nacionalismus a náboženství byl důvodem k osamostatnění Slovinska? V případě Chorvatska to sice nějakou roli hrát mohlo, ale pořád vidím hlavní motiv v tom, že sami na tom budou ekonomicky lépe, aspoň díky turismu. Proč my měli přispívat na jiné kulturně a nábožensky odlišné - a k tomu zaostalejší země. Logicky k tomu přispěla snaha Bělehradu o větší centralizaci, když navíc Srbové odmítli navržené reformy jugoslávské vlády jako "protisrbské" 3) Za Jugoslávie se určitě pracovalo na rozvoji Bosny (dokud to bylo z čeho financovat), ale třeba ve srovnání se Slovenskem za ČSSR bych to za úspěšné nepovažoval - když vidím aktuální stav obou zemí. Pořád mi z toho vychází, že ekonomickému rozvoji to členství v EU prospívá a po zadrátování hranic, aby obyvatelé neprchali, ty chudší země nezbohatnou. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 102 Registrován: 12-2019 |
TMB 1) Srbsko je na tom hospodářsky špatně nejen svou vlastní vinou, ale také kvůli tomu, že z něj západní mocnosti udělaly univerzálního viníka všeho, co se v býv. Jugoslávii v 90. letech dělo, uvalily na něj sankce a dokonce jej i "humanitárně" bombardovaly, především kvůli prosazení svých vlastních zájmů v oblasti, např. v Kosovu. Neříkám, že Srbové neměli hlavní podíl na těch zvěrstvech co tam za války probíhaly, ale rozhodně nebyli jediní, krev na rukou měli všichni. Ovšem tato problematika je natolik složitá a neuchopitelná, že ji zde nebudu dále rozebírat, sem to nepatří. Ale jinak... z nacionalistického hlediska by to "přicucnutí" Srbové ze Srbska i z Bosny určitě uvítali a každopádně by to pomohlo vyřešit ten nejpalčivější problém, který dnes Bosna má, a to je rozdělení země na dvě vzájemně se nesnášející entity (FBiH a RS). 2) To byste se divil, ale i v tom Slovinsku hrála hlavní úlohu národnostní otázka, a v Chorvatsku naprosto bez debat. Na nějaké ekonomické výhody, troufám si tvrdit, v té době "horkých hlav a lámání chleba" nikdo nemyslel, všichni chtěli jen samostatný stát, podobně jako u nás především Slováci. 3) Ve srovnání se Slovenskem? Ono snad Slovensko prošlo podobnými hrůzami občanské války jako Bosna, že teď chcete tyto státy srovnávat? Tak já Vám prozradím jednu maličkost - za dob jednotné Jugoslávie byla životní úroveň jejích obyvatel vyšší než životní úroveň obyvatel Československa, takže kdyby se Jugoslávie dokázala rozdělit stejně v klidu, jako se rozdělilo Československo, byla by na tom teď Bosna minimálně stejně ne-li dokonce lépe než Slovensko. VÁLKA to tam všechno zničila! Proto je tohle Vaše srovnání naprosto nesmyslné. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 45 Registrován: 7-2017 |
Spojení Srbska a RS by pro oba žádný výrazný hospodářský význam nemělo,leda nacionalistický,ale uvolnilo by snad zbytkové BaH ruce při budování funkčního státu.Jenže muslimové se cítí jako vítězové konfliktu,a tak to Srbům za žádnou cenu neumožní,ani za cenu získání vlastního státu.Ten propletenec nemá řešení už několik století,jenom období křehkého míru střídaného brutálními válkami. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 46 Registrován: 7-2017 |
Majkl mě předběhl. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 362 Registrován: 12-2009
|
Majkl007: Tak on Dodik má nějakou Bosnu na háku, ovšem na druhou stranu se neustále ohání Daytonem. Ale čistě teoreticky, kdyby se Srpska a Srbija sloučily, to by byl pěkný patvar :-) Navíc s jedním “chapadlem” odděleným Brčkem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9845 Registrován: 4-2003
|
Srbsko je na tom hospodářsky špatně nejen svou vlastní vinou, ale také kvůli tomu, že z něj západní mocnosti udělaly univerzálního viníka všeho, Srbsko je na tom hospodářsky a společensky špatně protože prostě nechtí aby se měli líp a do tý role univerzálního viníka se napasovali ukázkově sami. A ten zbytek světa pádí dopředu a na nějaký hlupáky řešící stoletý křivdy a svojí pravdu fakt čekat nebude. za dob jednotné Jugoslávie byla životní úroveň jejích obyvatel vyšší než životní úroveň obyvatel Československa Ale oni se od tý doby posunuli k Albánii. Nebyla, ostatně HDP na hlavu bylo v ČSSR citelně vyšší.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 103 Registrován: 12-2019 |
"do tý role univerzálního viníka se napasovali ukázkově sami." Sami ani náhodou, ale dál už to tu řešit nebudu. ![[kladivo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kladivo.gif "[kladivo]") "Ale oni se od tý doby posunuli k Albánii." To ano, ale jen a pouze kvůli válce. Kdyby válka nebyla, byli by na tom teď možná líp než my. "Nebyla, ostatně HDP na hlavu bylo v ČSSR citelně vyšší." Nevím jak to bylo s HDP, ale reálná životní úroveň v SFRJ byla vyšší než v ČSSR. Lidé tam díky Titovu režimu, který se patolízalsky neohlížel jen na Sovětský svaz, ale obchodoval s celým světem, měli přístup k výrobkům, o kterých se lidem u nás ani nesnilo. A naši rekreanti, kteří dostali devizový příslib a bylo jim milostivě povoleno do Jugoslávie jet, se odtamtud vraceli s údivem otevřenou hubou a říkali, že je to tam taková "malá Amerika". |
|
Moderátor Číslo příspěvku: 16582 Registrován: 11-2005
|
Na večer pohádka ze Severní Makedonie: Zahájení výstavby nové tratě z Beljakovců do Krive Palanky bylo začleněno do obchodního plánu Makedonské železniční infrastruktury (MŽI) pro rok 2020 a realizace projektu by měla začít do konce roku. Půjde o 615 milionů denarů (10 mili EUR), které se mají letos vynaložit na rekonstrukci a výstavbu této části Koridoru 8. Celková hodnota stavby se odhaduje na 145 mil EUR, z čehož asi polovina je z dotace. V průběhu roku se plánuje výběr dodavatele, kontraktace a zahájení prací. Kromě dotačních prostředků bude v roce 2020 vynaloženo na výstavbu 20 mil EUR ze schválené půjčky Evropské banky pro obnovu a rozvoj plus. Vyvlastňovací procesy již začaly v loňském roce, přičemž letos na tento proces bylo vyčleněno 650 tis EUR. Předpokládá se, že výstavba úseku Beljakovce - Kriva Palanka bude dokončena v roce 2023. V rámci Koridoru 8 se staví současně úsek Kumanovo-Beljakovce, který měl být dokončen na konci loňského roku. Projekt má hodnotu 45 mil EUR a dosud bylo prostavěno 25 mil EUR. K dokončení koridoru přes Severní Makedonii chybí úsek Kriva Palanka - bulharská státní hranice, a v této fázi bude letos provedeno pouze vyvlastnění pozemků. Vlaky se měly jezdil ze Skopje přes Kumanovo do Beljakovců již v roce 2016, ale jako oficiální problémy se uvádí problémy s vyvlastňováním a nedostatečná projektová dokumentace. To jsou důvody proč první fáze projektu stále není v provozu. Letos má Ministerstvo dopravy a spojů k dispozici 32 mil EUR na investice, z nichž většina bude použita v tomto projektu. V loňském roce utratil ministerstvo pouze 14 mil EUR a nevyčerpané peníze byly letos převedeny. Souhrn: Výstavba první fáze byla zahájena v březnu 2014 se slibem, že první vlaky budou jezdit v roce 2016. Celá akce je v rámci výstavby koridoru Durres - Tirana - Kafasan - Kičevo - Skopje - Kriva Palanka - Gueševo - Sofia - Plovdiv - Stara Zagora - Varna. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 729 Registrován: 6-2019
|
To ano, ale jen a pouze kvůli válce. Kdyby válka nebyla, byli by na tom teď možná líp než my. To si tedy nemyslím ani omylem. Rozvoj země (nejen ekonomický) závisí na mnohem více věcech, než jen na startovní pozici (vy tu čáru kladete někam do osmdesátých let). Sami ani náhodou, ale dál už to tu řešit nebudu. A vy jste tedy někdy v novodobém poválečném vývoji viděl u Srbů nějakou sebereflexi? Ono totiž nejde o to, že v tom rozhodně nejeli sami, ale o to, že jim z těch zvěrstev připadl největší podíl. A to se jaksi nedá odmazat a přejít. ale reálná životní úroveň v SFRJ byla vyšší než v ČSSR. Všech nebo jenom někde a některých? Ono je samozřejmě možné, ba i jisté, že spořádaný občan Mariboru se měl o něco lépe než třeba obyvatel Nové Sedlice, jenže když to chcete porovnat, tak je nutný to nějak vyhodnotit a zprůměrovat za celé státní útvary. OT: S RŠ bych se fakt v ekonomii nepoměřoval.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 105 Registrován: 12-2019 |
"Rozvoj země (nejen ekonomický) závisí na mnohem více věcech, než jen na startovní pozici" Samozřejmě, proto jsem taky napsal možná by na tom byli líp než my. Ale jisté a naprosto neoddiskutovatelné je, že válka to tam všechno zpřetrhala naprosto zásadním způsobem a jen kvůli ní se posunuli k Albánii jak píše RadekŠ. "Ono totiž nejde o to, že v tom rozhodně nejeli sami, ale o to, že jim z těch zvěrstev připadl největší podíl. A to se jaksi nedá odmazat a přejít." Stejně tak se nedá odmazat a přejít fakt, že Srbové byli de facto jako jediní za zvěrstva která způsobili potrestáni, zatímco "ti ostatní" (Bosňáci, Chorvati a hlavně kosovští Albánci) byli pasováni do role chudáčků, kteří žádná zvěrstva nedělali a bylo jim nejen vše odpuštěno, ale i splněny všechny jejich požadavky. Naprosto odstrašujícím příkladem je vznik samostatného Kosova. Proto se té ukřivděnosti a neschopnosti sebereflexe u Srbů vůbec nedivím! "Ono je samozřejmě možné, ba i jisté, že spořádaný občan Mariboru se měl o něco lépe než třeba obyvatel Nové Sedlice, jenže když to chcete porovnat, tak je nutný to nějak vyhodnotit a zprůměrovat za celé státní útvary." Stejně tak se měl lépe třeba občan Plzně než obyvatel nějaké zapomenuté ![[zadnice]](https://www.k-report.net/discus/clipart/zadnice.gif "[zadnice]") v bosenských horách, to je jasný. Ale já to právě beru za celé státní útvary a v tomto porovnání na tom Jugoslávie byla třeba v těch 80. letech lépe než Československo. "S RŠ bych se fakt v ekonomii nepoměřoval." Já se taky s nikým v ničem nepoměřuji, jen prezentuji své názory. Od toho diskuse je, ne? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 730 Registrován: 6-2019
|
Ale já to právě beru za celé státní útvary a v tomto porovnání na tom Jugoslávie byla třeba v těch 80. letech lépe než Československo. Tak to já tedy s dovolením zastávám názor jako RŠ. Ono to jaksi není jen o číslech, ale také třeba o tom, že si zadkem sedáte na záchod a ne na díru v zemi. Srbové byli de facto jako jediní za zvěrstva která způsobili potrestáni, To není pravda. Proto se té ukřivděnosti a neschopnosti sebereflexe u Srbů vůbec nedivím! Na tom není nic k divení, to bylo konstatování faktu. Ostatně na tom, že ty země nejsou moc schopné nějakého výraznějšího progresu svědčí i šariho poslední příspěvek (abychom se vrátili ke kolejím). Chudá malá země bude budovat novou, naprosto nadbytečnou trať přes hory do Bulharska jako svoji největší investiční akci, zatímco jim utěšeně chátrá hlavní trať sever-jih.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 872 Registrován: 3-2013 |
Tak o té životní úrovni SFRJ bych dost pochyboval. Jistě, mnoho místních pracovalo v Německu, ovšem často načerno a asi v dost nedůstojných podmínkách. Doporučuji film Ne naginji se van v hlavní roli s Ivo Gregurevičem z konce 70. let. No a říkal mi známý ze Zagrebu, že na počátku 80. let už na tom byli tak bídně, že neměli devizy ani na nákup surovin, takže používali různé náhražky - čokoládu prý tehdy dělali jen z karamelizovaného cukru. Takže už vím, proč se nám na Sanosu po letech samovolně rozpadl volant. Nebo při výrobě Zastav. Prý to špatná auta nebyla, ale když chyběly nějaké komponenty, tak výroba třeba měsíc stála. Vyrobené kastle rezavěly venku a pak šup do lakovny. A kdo dostal auto z takové série, nestačil se divit. A když čtete o tramvajích TMK 101, tak dodávky taky pořád vázly, protože to či ono nebylo. Nakonec seriál Horký vítr taky svědčí o všem, jen ne o bůhvíjaké životní úrovni. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9846 Registrován: 4-2003
|
měli přístup k výrobkům, o kterých se lidem u nás ani nesnilo To měli nejspíš i v Kigali a není to životní úroveň. Pro mě to tady byla země kontrastů. Kdyby válka nebyla, byli by na tom teď možná líp než my. Ve Slovinsku žádná válka nebyla, bylo tehdy zdaleka nejvyspělejší část Jugoslávie znatelně vyšší HDP na hlavu než ČR a dneska je za ní. Pro daleko zaostalejší zbývající části Jugoslávie, která za Čechami a Moravou posledních 150-200 let vždy citelně až dramaticky ekonomicky, sociálně i kulturně zaostávala by to byl i bez války téměř nesplnitelný úkol. Hlavně mi není jasný, odkud by se to jako vzalo, kde by byly zdroje toho zázraku.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
![[new]](https://www.k-report.net/discus/clipart/new.gif "[new]")