Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Maďarsko a Balkán » Archiv diskuse Maďarsko a Balkán do 12. 03. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse Maďarsko a Balkán do 12. 03. 2020dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13115 Registrován: 5-2004 |
Jináč si to lze projet na z Niše do Dimitrovgradu na jůtubě. Je tam pěkný video točený z nějakýho "urlaubexpresu" (Pirot - Niš potmě protože tam vyhnili čekáním na ošetření cestujícího ve špitále v Pirotu). Dokonce tam i křižovali Marfušu na osobáku a tuším 1 - 2 náklady. Subjektivně se mi zdála trať v lepším stavu než v tom roce 2005, desítek tam bylo málo a krátkejch. Přišlo mi to aspoň lehce zcivilizovaný. |
Moderátor Číslo příspěvku: 16635 Registrován: 11-2005 |
Petr_vlček: Viz odkaz. Neřekl bych, že pravidelný Optima Express je "nějaký urlaubexpres". Nicméně chápu, jak to myslíš "Jináč si to lze projet na z Niše do Dimitrovgradu na jůtubě. Je tam pěkný video točený z nějakýho "urlaubexpresu" (Pirot - Niš potmě protože tam vyhnili čekáním na ošetření cestujícího ve špitále v Pirotu). " |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 680 Registrován: 7-2017 |
Šari: jenže Optima Express není uveden ve standardních jízdních řádech. Takže ne urlaub, ale řekněme "nestandard" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13119 Registrován: 5-2004 |
Prave. Co jsem koukal tak 3 pary osobaku asi s marfusou. Pres caru 1x denne osobak... Ani se nechce verit ze v prosinci 89 jsem jel ze sofie meridianem primym do prahy (a u protejsi hrany byla v sofii panonie s ceskym odporakem AB) natoz ze ten mrdian vyjel nejak v 9 vecer a druhej den ve 14 byl v budapesti. Dnes by za tu dobu dorazil snad do belehradu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 681 Registrován: 7-2017 |
Petr_vlček: no aspoň že se modernizuje ta srbská část trati Bělehrad-Budapešť. Před modernizací byla jízdní doba v tomto úseku cca 8 hodin, zatímco v 80-tých letech to Meridian nebo Polonia zvládly za 6 a půl hodiny, a to i s důkladnou kontrolou na jugoslávsko-maďarské hranici... P.S: Nechápu proč není Optima Expres ve standardních jízdních řádech. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13121 Registrován: 5-2004 |
A že to tehdy byla . Totiž - nejenže nebyl internet ale v podstatě nebylo nic. Bylo nutno se doptat a vše zjistit na místě. Já tam tehdy byl služebně cosi předat. No a tam mi dali letenku v pondělí s tím, že zpět by snad mohla být na pátek. Což jsem vzhledem k vánocům za dveřma a "echtovnímu balkánu" s čerstvě vypáleným výstředním výborem, vypínáním proudu i na bulváru Vitoša včetně MHD atd. odmít s tím, že chci jízdenku jedničkou, nikoli přes Rumunsko. Lístek mi zajistili dle mých propozic (letenka tam za 1200 Ksč, jednička zpět přes Jugošku za 1750 Ksč - neb jsem si říkal že kdyby se to v Bulharsku totál posralo tak do Jugošky dojdu ze Sofie i pěšky... Což nebylo zapotřebí... Ale první zádrhel byl že ve špičce se nejde narvat do MHD. Tramvaje jezdily zásadně s otevřenejma dveřma ověšený lidma "kde to šlo", viděn trolejbus ZIU kde v zatáčce na křižovatce "náklad" vymáčknul zadní boční okno. Zastavil ho policajt, řidič kouknul dozadu na čouhající ruce a aktovky, zasmál se, mávnul rukou a razil dál. Podařilo se najít cestovku ve městě kde se dala koupit místenka (což nešlo na nádraží), Praha vyprodaná i v jedničce a zbylo na mně poslední místo na druhej den do Budapešti (do maďarskýho AB teplovzduchu, který ale topil až z Niše na elektriku, pára mu nechutnala). Tudíž se hodil klasický šedý vaťák a asi jsem byl první i poslední kdo v takovým vaťáku letěl z Ruzyně. Vlak přistaven asi 45 minut před odjezdem a "vzat útokem" Bulharama jedoucíma na nákupy do Jugošky. Jo - v tý sofii bylo absolutně hovno ke koupi, to bylo horší než Polsko po puči nebo SSSR v 70-tejch letech. Po delším shánění jsem kdesi na periferii koupil k pití 2 flašky jablečnýho moštu. K jídlu 3 kila pomerančů, což byla jediná komodita který měli na ulicích u stánků hromady leč nikdo to nekupoval protože to asi pro ně bylo echt drahý. Prodavače jsem musel dlouho přesvědčovat že fkat chci 3 kila a ne 3 kusy... Dojelo to přes čáru do Dimitrovgradu v režimu "natřískáno po strop". Tam nastoupili Jugoši a v první vlně vyhodili všechny Bulhary snad bez výjimky, takže vlak už byl tak akorát na sedačky, my zbyli v kupé 4. Kdom mně a jednoho snad Jugoše ještě dva Kanaďani. Ti šli ven v druhý vlně - jestli jsem dobře pochopil tak měli povinnou výměnu peněz - což by asi nebyl problém kdyby tam v noci byla funkční směnárna. Tedy dál ve dvou vleže až do Niše kde naběhli nějaký maníci a řvali Bulhari osvoboďte města. Nejsa bulharem jsem ukázal přes sklo jízdenku ČSD a byl ujištěn že mám ležet dál, že mně se to netýká. Vůbec tehdy pas ČSSR byl "kouzelnej" a všem stqačil vidět zavřenej jen zvenčí. Dál už to bylo fádní a nezajímavý |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 682 Registrován: 7-2017 |
Petr_vlček: to mi připomíná když jsem coby třináctiletý hoch byl v létě 1980 na táboře v jižních Čechách a jeli jsme úzkokolejkou z Nové Bystřice do Jindřichova Hradce - jeden osobní vogón natřískaný po střechu že jsme se sotva vešli, dva hytláky do nichž nastupovali lidi co se do osobního vozu nevešli... Ale že takto fungovala i mezinárodní doprava na Balkáně, to čumím |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13123 Registrován: 5-2004 |
Nejnarvanější vlak jsem třeba já viděl ve Vídni. A to v lednu 1990 zvláštní vlak do Bratislavy (vlastně dva vlaky) kdy nevěřícně zírající rakouští nádražáci zvenku pracně zavírali dveře a bylo hezky vidět jak jsou lidma vyplněný všechny prostory včetně hajzlíků Šlo o vlak kde se platilo jízdné jen po české hranice a v něm navíc se fasovala denní jízdenka na vídeňskou MHD. Já tehdy odjel do Břeclavi kdy jeden vlak jel do Brna (na stojáka ale tak nějak přiměřeně) a v posile do Břeclavi jsem si i sed v rakouským Bmz. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3824 Registrován: 9-2003 |
Vlček: Kde konkrétně překračoval vlak z Vídně české hranice? A k čemu byla cestujícím v Bratislavě denní jízdenka na vídeňskou MHD? Ony už jsou ty stařecké vzpomínky ošidné, že? Ne nadarmo mají historici zásadu, že nejnedůvěryhodnější pramen jsou vzpomínky pamětníků po x letech.
NOBLE BRICKS
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1628 Registrován: 1-2013 |
Petr Vlček: Nejnarvanější vlak jsem třeba já viděl ve Vídni. Já rovněž. Bylo to v prosinci 1989, kdy Rakousko na jeden víkend pouštělo Čechy k nim. Byl to vlak z Vídně někam do Polska, jel jsem ním do Břeclavi. S4991023: nejnedůvěryhodnější pramen jsou vzpomínky pamětníků po x letech. V Břeclavi Pohraniční stráž zjevně netušila, že došlo v listopadu 1989 k nějakým změnám, a hraniční kontrola probíhala jako za hluboké totality - a na to se nedá zapomenout ani po letech. Ve vzpomínkách po letech člověk na to špatné většinou zapomene, a to dobré je čím dál víc krásnější, mnohem hezčí než to bylo ve skutečnosti. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9009 Registrován: 5-2002 |
V Břeclavi byli paka ještě další roky. Např. v roce 2004 mi tvrdili, že nemůžeme jet do Slovinska na občanky, což nebyla pravda. A jinak v roce 1989 se nepouštělo jen na jeden víkend. Já jsem měl sice tehdy vízum pro vstup na celý rok, ale autobusový výlet spolupracovníků byl ve všední den. Ta zvýšená přeprava vlaky byla jistě i další víkendy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13127 Registrován: 5-2004 |
Rakousko uvolnilo vstup par dni po plysaku. Zapadni nemecko chtelo viza jeste minimalne v lete 90. Ja jel s kamaradkou do vidne pravidelnymi vlaky nejak v puli prosince. Tam pres breclav a zpet pres dev n ves (pro laminatku pres horni uhry, normalni pochopili ze slo tehdy o hranice ceskoslovenske...). Pravidlo (z breclavi cos z polska tusim tehdy chopin) stdjne jak zpet bratislava byly posileny o par vozu a drama se nekonalo, zpet jsme byli sami v kupe. Ono totiz to jizdny bylo hodne drahy na tehdejsi pomery (i proto jsme nejeli primym pres velenice) a tak cesi vyrazili houfne autama a zajezdovejma busama (coz organizovaly i fabriky). Nejspis proto aby se nezacpavala viden skodivkama a vrakosama pak v lednu tri(?) vikendy byly vedeny do vidne mimoradky z budejovic, brna a blavy kde byl usek po rakousich gratis a fasovala se v tom gratis "24 hodin wien". Tam jsem jel pres budejice - rakouska souprava posilena o nekolik B (asi 16 vozu, mimo draty vedeno dvojmo), v B nas v kupe bylo z velenic 6. Zpet jak jsem psal. Pohranicni kontrola i v tom prosinci probehla v pohode (samozrsjme v tehdejsich realiich pas+celni prohlaseni. Prudici pasovacku jsem zazil v lete 90 enderacku v zitave ktera prestala prudit az kdyz jsem se zeptal jestli to je jeste befel fon honekr... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7338 Registrován: 12-2011 |
Vlček: Nějaké fotky ve sklepě by nebyly z té oblasti Niš - Dimitrovgrad?
"Je to vaše zadnice?" otázal se a ukázal fotografii Zdeničce.
"Je," řekla a usmála se. "Kdo vám tam natiskl ta staniční razítka?" ptal se rada Zednicek. "Pan výpravčí Hubička" Mé fotky na K-reportu odkaz |
Moderátor Číslo příspěvku: 16639 Registrován: 11-2005 |
[SRB] V Resniku se válí kotle s naftou na zemi, k vykolejení došlo dneska ráno. Foto: odkaz, odkaz, odkaz, odkaz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13130 Registrován: 5-2004 |
Nejake fotky jsem sem pred lety daval. Predpokladam ze budou nekde v archlivu |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3764 Registrován: 3-2006 |
Bělehrad - Niš - Dimitrovgrad jsem jel v říjnu 2019. Rychlík tvořený Stadlerem z Bělehradu na čas, v Niši příjezd cca +10. Docela dost pomalých jízd, ale zase Stadler má dobrý odpich. Marfuša z Niše na čas, v Dimitrovgradu na čas. Zřejmě jsou přizpůsobené jízdní doby, v soutěsce se místy jelo 10, jinak tak těch 40 - 60, moc jsem tomu nevěnoval pozornost. Fotky v archivu
Upozornění: Příspěvek může obsahovat stopy ironie, cynismu a černého humoru.
Vyrobeno v závodě, který zpracovává vzdálené vize, bláznivé sny a šílené nápady. |
Moderátor Číslo příspěvku: 16642 Registrován: 11-2005 |
[GR] Od 1.3.2020 se začalo na Peloponésu jezdit z Patra do Kato Achea. Respektive z Agios Andreas do Kato Achea. Cca 20 km. Točí se tam 5 párů vlaků denně. Video: odkaz Foto: odkaz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24 Registrován: 4-2019 |
Šari: díky, zařazuji do letního plánu :-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 27 Registrován: 4-2019 |
BTW nádraží Kato Achea je někde tady? https://mapy.cz/turisticka?vlastni-body&x=21.5614198&y=38.1456917 &z=18&base=ophoto&ut=Nov%C3%BD%20bod&uc=9yR40wU0Wg&ud=38%C2%B08%2 744.581%22N%2C%2021%C2%B033%2741.497%22E |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1561 Registrován: 11-2005 |
Vantju: "nikdo není zvědavý na debilní e-shop MÁV-START, aby se před odjezdem stresoval na nádraží s vyzvednutím jízdenky v automatu" Já jsem sice starej nervák, ale zrovna tohle mě naopak vůbec nepohoršuje, a to ani od chvíle, kdy jsou dva typy v automatů a jeden z nich tě pošle do ... toho druhého typu. Celá procedura trvá desítky sekund. Ostatně, má to i tu výhodu, že vyjede fakt jízdenka; na východ od HU bych se totiž trochu bál reakcí nádražáků na nějaký QR kód na displeji mobilu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 658 Registrován: 1-2004 |
GR: Na nějakou novou infrastrukturu to tam teda nevypadá... |
Bububu
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 140 Registrován: 1-2011 |
Vantju: Pro úplnost: Jízdenku Budapešť - Záhřeb mi nabízí eShop ČD, zjevně bez nutnosti tisku (ale samozřejmě za plnou NRT cenu 1316 Kč)."Budapešť - Záhřeb ... a navíc se na něj nedají koupit kloudně jízdenky (a nikdo není zvědavý na debilní e-shop MÁV-START, aby se před odjezdem stresoval na nádraží s vyzvednutím jízdenky v automatu)" |
Moderátor Číslo příspěvku: 16643 Registrován: 11-2005 |
Glowery: Asi jo. Tam žádná revitalizace neproběhla. Budu se v létě těšit na fotky! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29 Registrován: 4-2019 |
Šari: díky, snad to vyjde. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4337 Registrován: 9-2007 |
Díky za doplnění, to je celkem příjemná novinka. Na nějakou služební cestu, kde se neřeší peníze, se to hodit může, ale pro běžného cestovatele je to rozdíl až příliš velký - 50 EUR vůči maďarské SparDay, co začíná na 15 EUR... jo, až budou všechny kontingenty propojené (a ne že to nejde, jde to, umím si představit po kliknutí na cenu pět kartiček a u jedné z nich bude "SparDay, akční nabídka maďarských železnic" a vysvětlení podmínek přesně tak, jak je to u našich VČJE), tak si na to stěžovat přestanu. V letecké dopravě tohle funguje, byť se tomu říká "srovnávač cen letenek". A jinak FlixBus nabízí i na svém českém webu jízdenky Záhřeb - Budapešť, za 429 Kč. Libcha: No máš s tím zkušenosti a nevadí ti plán operativně měnit, ale většina lidí, pro které jsem sháněl jízdenky anebo jsem jim o tomto systému říkal, to velmi rychle zavrhla. Jednak je to pro člověka, co systém nezná, zbytečná komplikace a projeví se strach z neznámého, a navíc je to nejistota - může se stát cokoliv, vlak doběhnu na poslední chvíli a nosit k tomu všemu v hlavě vědomost, že si jízdenky musím v roce 2020 vyzvednout z automatu... mně osobně to taky nevadí, ale rozumím tomu, že řada lidí si tu starost odpustí a je raději, když má vše zařízeno dopředu a cestou už nemusí myslet na to, že je třeba si něco obstarat na místě. No a s mobilem bych to taky nezkoušel, to je věc druhá. Bohatě by stačilo mít jízdenku vytištěnou, DB umí udělat dost ochranných prvků, které není třeba ověřovat skrze nějaký přístroj a fakt stačí mít jen ten papír, co si doma či kdekoliv vytisknu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 874 Registrován: 6-2019 |
Ovšem ten "srovnávač cen letenek" žádné vysvětlení podmínek nenabízí, to si musí každý dohledat sám. A i když si je dohledá, tak se laik neubrání tomu, že mu je pak v souladu s pravidly prodána vícesegmentová letenka, u které je však téměř nereálné stihnout například přeložení zavazadel na přetíženém hubu. Jinak mi přijde lehce podezřelé, že by MÁV uměly číst NRT eTicket ČD z mobilu. ?
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2396 Registrován: 6-2007 |
Jinak mi přijde lehce podezřelé, že by MÁV uměly číst NRT eTicket ČD z mobilu. ? To umí už dlouho, asi dva roky (v tom okamžiku se zrušila povinnost razítkování a lze koupit jízdenku z Maďarska do ČR). A loni k tomu přibylo Chorvatsko. Takže vystavení eTiketu z Maďarska do Chorvatska je možné. eShop ČD je unikátní v tom, že dokáže prodat i jízdenky na úseky ve třetích zemích, dokonce i samostatné rezervace a plně tak využívá toho mezinárodního systému. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 877 Registrován: 6-2019 |
Tak to je úspěch. I kdyby se to mělo rozšířit i jenom na ex. RVHP, tak to bude hodně užitečná služba...
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 912 Registrován: 6-2019 |
Zrušen noční rychlík Sofia - Istanbul (https://t24.com.tr/haber/istanbul-sofya-tren-seferleri-koronaviru s-sebebiyle-durduruldu,865874). Tím pádem je momentálně Turecko bez mezistátní vlakové osobní dopravy. Jde to rychle, to vypadá na jaro za volantem
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Nechic
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2701 Registrován: 4-2010 |
Zatím to vypadá, že nejdál pojedem tak na Vihorlat, pokud aspoň na SK nás pustí |
Čínskej
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1826 Registrován: 3-2012 |
Petr vlček 13127: Rakousko uvolnilo vstup par dni po plysaku. Zapadni nemecko chtelo viza jeste minimalne v lete 90. Bezvízový styk s Rakouskem je od 1.12.1989 (Že to podepsala ještě před revolucí Adamcova vláda a mělo to platit od 1.1.1990, se moc neví.) Bezvízový styk s (západním) Německem je od 1.7.1990. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9015 Registrován: 5-2002 |
K tomu - já měl do Rakouska roční vízum z jara na celý rok 1989. Takže už tálo. Někdy v říjnu (!) napsalo Rudé právo (jediný vykladač pravdy), že bude s Rakouskem společné odbavení, tedy nebudou fyzicky oddělené dvoje kontroly (jo asi to datum 1.1.1990). To už se pozornému čtenáři vkrádla myšlenka, že tam už ho nezadrží. Jediná komedie (no né tak úplně, povinné kolky, vyplnění prohlášní), co se držela, že vždycky před odjezdem se musela odevzdat vojenská knížka a po návratu zase vyzvednout. Stejně to někteří řešili, že už jí tam přece máte na další cestu a možná jí tam mají uschovanou dodnes .-) S Německem to bylo jinde, a opravdu na výlet v červnu 90 do Itálie jsme museli přes Rakousko, ale zpátky by to už šlo přes Německo. I ta víza do Německa a vlastně i Itálie byla v roce 89 jinak než do Rakouska, ale nijak zásadně. Rakouskou pro české běžence, pokud za nimi přijela návštěva, platili oběd pro návštěvu. Pivo už jsme si museli platit sami, ale nějaké peníze jsme si v té Itáliitehdy (89) už vydělali. Takže ne každý vidí až v tom listopadu nějaký zlom. Že Rusové východ Evropy pustili, jsem pochopil už při návštěvě Pobaltí v roce 88, takže ten další rok jsem bral trochu samozřejmě, až na ty excesy tvrdého jádra soudruhů. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 913 Registrován: 6-2019 |
Že Rusové východ Evropy pustili, jsem pochopil už při návštěvě Pobaltí v roce 88, Můžete se více rozepsat, prosím? Zajímavé téma... Zatím to vypadá, že nejdál pojedem tak na Vihorlat, pokud aspoň na SK nás pustí Jojo, vidím to podobně.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13157 Registrován: 5-2004 |
Neco mi rika ze tak nekam na hrcavu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 126 Registrován: 11-2019 |
Ahmad_Šáh_Masúd: Tak zrovna toho vlaku moc škoda není. Celkem nezáživná cesta a jako bonus hodně brzký příjezd."Zrušen noční rychlík Sofia - Istanbul (https://t24.com.tr/haber/istanbul-sofya-tren-seferleri-koronaviru s-sebebiyle-durduruldu,865874). Tím pádem je momentálně Turecko bez mezistátní vlakové osobní dopravy. Jde to rychle, to vypadá na jaro za volantem " |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2033 Registrován: 11-2009 |
Saul_Goodman: cesta asi o to nezáživnější, že se jede za tmy a není nic vidět. Je škoda že v těhle zemích jezdí přes hranici akorát jeden takovýhle nadvlak, zatímco běžné vlaky jsou z obou stran ukončené v poslední stanic před čárou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 128 Registrován: 11-2019 |
Paul2no: Tak když tu přeshraniční frekvenci obvykle bezpečně pobere Ford Transit... Těžko v takových končinách může fungovat masivní systém dotací přeshraniční veřejné dopravy, jak v ČR a dál na západ. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2034 Registrován: 11-2009 |
Saul_Goodman: je ale otázka jestli nízká frekvence je příčinou, nebo důsledkem. Jel jsem v létě trasu Zagreb - Beograd, kde je to přes hranici to stejné (akorát jeden nadvlak, osobáky nic), a ten vlak prázdný rozhodně nebyl, jeli jak místní tak i hodně turistů. Tohle je třeba trasa, o které si myslím že je fakt podceněná a tři páry dálkovky denně by tam měly smysl. A jaké by byly reálné náklady na případné protažení pár Os o 6 km dál? Ale chápu, zrovna tady je asi k něčemu takovému politická nevůle. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 130 Registrován: 11-2019 |
Paul2no: No jo, ale to máme léto, nejspíš to byl nějaký pátek atd atd... A jak se mají domluvit sousedi, co se spíš nenávidí, aby sypali prachy prachy do přeshraniční spolupráce. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 497 Registrován: 9-2015 |
Ford Transit je ideální řešení, než lidi dostanou rozum. EU by ho měla nařídit, aspoň jednou denně. Když příslušný stát chce od EU dotace. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 498 Registrován: 9-2015 |
@Borovicka: Taky bych se přimlouval za podrobnosti. Jo, rádi to hodnotíme tak, jak nás naučili komouši v občanské nauce. Pak je zajímavé, když člověk třeba zjisti, že Čaučeska střelili za to, že v dubnu 1989 dokázal splatit státní dluh (zlí antisemitští jazykové by řekli: Židům) a přijal zákon, že stát se nesmí zadlužovat. I když byl možná nepřiměřená svině (jo, jo, kdo jsme bez chyby) a i když možná národ nepochopil, proč má 4 roky žrát jen kolínka a topit na 12 stupňů, čest jeho památce. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 499 Registrován: 9-2015 |
+ podobně na přispěvatele Čínského. Dá se někde něco takového o aktivitách pred"převratové" vlády ověřit? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11261 Registrován: 8-2012 |
Že to podepsala ještě před revolucí Adamcova vláda a mělo to platit od 1.1.1990, se moc neví Protože to není pravda - v žádné Sbírce zákonů ani Sbírce mezinárodních smluv to nenajdete. Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a Rakouskou spolkovou vládou o zrušení vízové povinnosti byla podepsána dne 18. ledna 1990 ve Vídni rukou ministra zahraničí Jiřího Dienstbiera. Možná o tom "Adamcova vláda" s Rakouskem jednala (to by asi taky úplně nadšené z uvolnění hranic a náporu ekonomických migrantů nebylo), ale (jednostranné) zrušení vízové povinnosti nikoli "ještě před revolucí", ale řekněme v jejím průběhu, bylo přechodným opatřením Rakouska. Krom toho vízum nebylo jediným předpokladem, stále byla potřeba i výjezdní doložka a devizový příslib, což padlo právě až k tomu 4.12.1989. (Pokud mladší ročníky potřebují vysvětlit, co to byly ty vytučněné termíny, tak ať se ozvou.) A taky je třeba si uvědomit, že ČSSR bylo jednou z nejposlednějších komozemí, kde vůbec nějaké tání začalo - v Polsku se to mlelo od roku 1980 a Mazowiecki se stal premiérem v srpnu 1989, zatímco východní Němci zdrhali přes Maďarsko do Rakouska celé léto a kvůli slavnostnímu focení Gyuly Horna stříhajícího hraniční zátaras na maďardsko-rakouských hranicích ho tam museli v červnu 1989 znovu postavit. Dokonce i Todor Živkov to odpískal už 10. listopadu 1989, takže dokonce i chytřejším českým komančům bylo dávno jasné, že se rozvinutý socialismus začal zase rychle svíjet (a že Gorbačov do toho silou narozdíl od svých předchůdců nepůjde, protože má svých starostí s SSSR dost) - zatímco těm blbým (a jejich ideovým následovníkům) to nedošlo dodnes. když člověk třeba zjisti, že Čaučeska střelili za to, že v dubnu 1989 dokázal splatit státní dluh Proboha, problémem Rumunska nebyla nějaká státní zadluženost (spíš jim už nikdo půjčit nechtěl), ale praktický středověk na konci 20. století (zdravotnictví totální průser, extrémní chudoba, přídělový systém na základě "vědeckého nutričního programu" = reálná podvýživa, ekologická zátěž socialistického průmyslu i zemědělství, a na druhé straně kult osobnosti "vůdce národa")... ale jasně, "Dunăre a gândirii" byl zastřelen kvůli své ekonomické genialitě I když byl možná nepřiměřená svině (jo, jo, kdo jsme bez chyby) ... čest jeho památce Je ovšem otázkou, jestli má tupým mentálním bolševikům a komonostalgikům smysl něco vysvětlovat, když si stejně budou furt mlít tu svou relativizující propagandu, jak to všechno vlastně bylo super, jen to někteří soudruzi nepochopili a zneužili...
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11262 Registrován: 8-2012 |
je ale otázka jestli nízká frekvence je příčinou, nebo důsledkem Mezi Tureckem a Bulharskem? No co myslíte Jel jsem v létě trasu Zagreb - Beograd Aha, obvyklý argumentační faul dáváním zcela nesouvisejících příkladů. EU by ho měla nařídit, aspoň jednou denně
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9017 Registrován: 5-2002 |
T.H. Devizový příslib v roce 1989 nebyl potřeba (doložka ano), pokud člověk prokázal, že bude o něj v zahraničí finančně postaráno. A pokud jel na zájezd mohl si dokonce něco vyměnit, i když směšných 500 Kčs na osobu a výjezd. Klidně mohl vyjet několikrát, pokud mu to schválili vojáci, tedy nesloužil u speciálních vojsk. Ta pětistovka platila i v tom prosinci. V létě 1988 byly v Pobaltí ve všech 3 státech velké protestní mítinky. Na nějakých jsem i byl, účast mnoho desítek tisíc, možná až stotisíc. V Kaunasu sundavali cedule s názvem ulic s azbukou a nahrazovali je jen s litevským názvem. Všude vlály dnešní vlajky dnes samostatných států. Do Československa pak přijeli naši kamarádi (sportovci) a na závodech jak v Česku tak na Slovensku chodili na stupně vítězů se svými vlajkami. V lednu tu byli Litevci v době Palachova týdne, to už tu jednali o samostatné sportovní federaci (šlo o orientační běh). Žádné tanky nepřijely/nevyjely tam to potlačit. A tedy i tady muselo být těm neortodoxním soudruhům jasné, že se musí zařídit jinak. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13159 Registrován: 5-2004 |
Jo Caucesku byl takova svine ze se v roce 68 jako jedinej sprajcnul (krom Tita, jugoska uz byla ale kus jinde) a rumuni sem nenabehli v ramci "internacionalni pomoci". |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11266 Registrován: 8-2012 |
pokud člověk prokázal, že bude o něj v zahraničí finančně postaráno Takže jaký "nebyl potřeba"? O normálního Čecha snad bylo v zahraničí finančně postaráno? Kam se to zase pokoušíte točit? "Volná" výměna peněz (tuším právě za to pětikilo na pas a zapisovalo se to do něj) začala právě toho 4.12. Caucesku byl takova svine ze se v roce 68 jako jedinej sprajcnul Nyní si milé děti vyslechněme pohádku o hodném komunistovi. (Ceaușescu se nezúčastnil "bratrské internacionální pomoci mezi bolševiky" ne proto, že by s ní nesouhlasil, ale především proto, že budoval úchylnou verzi "svého" nacionálního komunismu se sebou jako "božským" králem karpatským a bál se toho, že by mohl dopadnout podobně jako "reformní" komunisti v ČSSR, které samozřejmě tvrdě kritizoval...)
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13161 Registrován: 5-2004 |
"pokud člověk prokázal, že bude o něj v zahraničí finančně postaráno " Případně mu někdo ty peníze zvenku v devizách sem poukázal. Důvody mohly být různé, podstatný byl výsledek. A jen debil si bude mlít svou a nepochopí, že byl velerozdíl mezi roky dejme tomu 1955, 1965, 1968, 1978 a 1988 natož 1989. Ten systém v roce dejme tomu 55 byl v podstatě úplně jinej než v roce 1988. Ostatně i zdejší systém letos je od systému řekněme 1995 zcela odlišný a začíná se v mnoha aspektech blížit tomu z roku 1988. Jinak to Rumunsko nějak z roku 1972 byla docela bída a to i kolem mezinárodních silnic, natož "v prdelích za humny". Takže to že by dotáhli dejme tomu Maďarsko do roku 1989 by buď nešlo nebo za cenu veleobjetí které k ničemu nevedly. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3858 Registrován: 9-2003 |
Zvolský 498: A že nechal kvůli splacení dluhu svůj národ chcípat bez zdravotní péče a že kvůli obchodu s krví a krevními deriváty si zatáhl do země AIDS i mezi nemluvňata, ty KRETÉNE vymaštěnej.
NOBLE BRICKS
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11268 Registrován: 8-2012 |
Případně mu někdo ty peníze zvenku v devizách sem poukázal. Důvody mohly být různé, podstatný byl výsledek. A jen debil si bude mlít svou Takže ty devizové přísliby prostě neexistovaly, o lidi bylo venku finančně postaráno anebo jim sem někdo něco zvenku v devizách poukázal. Ale proč se teda kolem prodejen s alternativní "konvertibilní" měnou točily "osoby práce se štítící" a nabízely občanům "finanční postarání"? Ten systém v roce dejme tomu 55 byl v podstatě úplně jinej než v roce 1988 Takže se mi pokoušíte podsunout "systém v roce 55", o kterém tu nikde nemluvím, abyste měl s čím polemizovat a slavně nade mnou zvítězit. OK, od zdejšího komonostalgika a dřívbylolípáka se asi nic jiného čekat nedalo. P.S. Ekonomický sešup Rumunska do třetí ligy začal právě na začátku těch sedmdesátých let, kdy se vyčerpal potenciál "tání" z let šedesátých (koketování se "západem" podobně jako Jugoška, např. spolupráce v automobilovém průmyslu = Dacia). Ceaușescu začal být koncem šedesátek (i pod vlivem toho, jak Rusáci vtrhli do Československa) jednak paranoidn(ějš)í, jednak se zhlédl v diktaturách typu Severní Koreje, takže se ustavil do pozice "doživotního vládce" a začal si budovat kult osobnosti plus nepotismus vlastní rodiny (manželka Elena byla premiérkou). No a na začátku osmdesátých let už prostě neměl co vyvážet (náklaďáky Tudor Vladimirescu ani "třináctistovky" Dacie nikdo s tvrdou měnou nechtěl), tak holt musel vyhladovět vlastní "přežraný" národ vývozem zemědělských komodit a přídělovým systémem, zakázat vysavače nebo třeba zrušit pouliční osvětlení, zatímco si stavěl pompézní "královský" Palatul Republicii na základech historické Bukurešti... (Příspěvek byl editován uživatelem T_._H_..)
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3859 Registrován: 9-2003 |
Kniebohrer 13159: Jen totální vymydlenec si může myslet, že Osraldescu sem v 1968 nevtrhl kvůli své osvícenosti a ne kvůli roztržce s CCCP.
NOBLE BRICKS
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9018 Registrován: 5-2002 |
T. H. já jsem si v tom prosinci 89 vyměňoval tu pětistovku už podruhé (poprvé v červnu na zájezd). Bylo dost lidí, kteří takto dovedli v roce 89 vycestovat a to několikrát (modrá knížka byla výhodou). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11269 Registrován: 8-2012 |
poprvé v červnu na zájezd ... což taky bylo něco jiného (minimálně schváleného buňkou KSČ nebo SSM, čili také jakoby "příslib") než nakráčet do banky a prostě si prachy vyměnit, že? Proč máte potřebu existenci devizových příslibů relativizovat?
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 210 Registrován: 8-2017 |
Borovička: "T. H. já jsem si v tom prosinci 89 vyměňoval tu pětistovku už podruhé (poprvé v červnu na zájezd). Bylo dost lidí, kteří takto dovedli v roce 89 vycestovat a to několikrát (modrá knížka byla výhodou)." Pokud jste měl již zakoupený zájezd, měl jste na základě toho nárok na koupi/výměnu přesně určeného obnosu. Změna byla v tom, že po XI.89 jste měl tento nárok i v případě individuální cesty "jen tak" (v našem případě většinou tak akorát na čumendu:-). Akorát by mne zajímalo jak to bylo s tím Reichem, protože vím, že před Vánočkama 89 jsem jel poprvé na Západ do Chamu (do té doby jsem si z hecu od 18 dával žádost o DP a samozřejmě vždy hovno:-), ale fakt si nejsem schopen vybavit, že jsem si někde sháněl vízum. Nedávali to pak rovnou na čáře? Jinak tedy ... uznání, pochopení a málem i oslava té rumunské svině ... čeho já se ještě nedočkám. Tam lze litovat jen toho, že to měl tak rychlý, na rozdíl od mnohých, kterým to zařídil on (a spol., samozřejmě). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9019 Registrován: 5-2002 |
Proč máte potřebu existenci devizových příslibů relativizovat? - protože fakt nebylo v létě a na podzim 89 bezpodmínečně potřeba. A nějaké SSM, KSČ, ROH??? - rozhodující byli jen vojáci (potvrzení o odevzdané vojenské knížce) a kdo ještě řádně pracoval, tak nějaké to zvláštní oddělení (kam se ostatně ta knížka místo vojenské zprávy vracela). SSM, KSČ tam nějak nefigurovalo. Ale pro doplnění na jaře (výjezd v dubnu) to bylo složitější vyřizovat než třeba v září. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11273 Registrován: 8-2012 |
protože fakt nebylo v létě a na podzim 89 bezpodmínečně potřeba ... když jste měl "v zahraničí finančně postaráno" (kdo měl?), nebo "někdo ty peníze zvenku v devizách sem poukázal" (kdo měl?), nebo jste si koupil zájezd v Čedoku (s předfiltrací KSČ/SSM/OZÚ)... no jasně, a tím pádem zbyly jen jednotky procent, kdy potřeba byl, že? Jo, je potřeba to nějak rozpliznout.
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9020 Registrován: 5-2002 |
No oni vás tam bez peněz resp. finačního zajištění na tom Západě ani moc nechtěli. A to mnohde i po roce 1990. Myslím, že jádro věci bylo, že se připravovalo pootevření hranic na počátku roku 90 a ta hranice byla v roce 1989 propustnější než v roce 88 nebo 87. Trošku jiným způsobem padla omezení o rok dříve (1988) v bývalém Sojuzu. A tam jsem opravdu použili na pasovém oddělení razítko SSM, ale "z brambory" (u žádných svazáků jsme se nenechali lustrovat), protože oficiální pozvání dorazilo den po odjezdu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 489 Registrován: 7-2007 |
Souhlasím s názorem, že Ceausescu odsoudil invazi ne kvůli osvíceným názorům, ale protože si chtěl vybudovat vlastní kult osobnosti bez toho, aby mu vše dirigovali ze SSSR. Jiný fakt je ten, že na konci 60. let byl v Rumunsku jako politik populární a možná by vyhrál i demokratické volby. Jeho šílené nápady (železárna Galati, rafinérie ropy s naddimenzovanou produkcí oproti vlastním zásobám ropy, kanál Dunaj - Černé moře s plánovanou vyšší přepravou, než jaká byla) na které si půjčil v 70. letech na západě, protože mu půjčit chtěli (svým postojem vůči SSSR byl ze začátku oblíbený), neprodukovaly zisk a splácet dluhy tedy musel tím, co někdo ochotný koupit byl - potravinami. V 80. letech navíc došlo i k omezování domácností (teplo,elektřina), v roce 1987 zaveden 7 denní pracovní týden za stejné mzdy (stávky v Brašově). Na druhou stranu byly investovány nemalé prostředky do železniční dopravy (automatizace řízení, zkapacitnění). Rychlý soud s ním byla, dle mého názoru, hlavně jediná možnost, jak se ho zbavit dřív, než začne mluvit, kdo se chystá vlastně novému Rumunsku vládnout. Čelní představitelé státu měli škraloupů dost. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 663 Registrován: 1-2004 |
Je fakt, že do Rakouska to šlo po revoluci "hned". Do Vídně přes Marcheegg narvaným vlakem z Bratislavy 15.12.1989 a zpět pak přes Hohenau 17.12.1989: Do Gmündu a Lince pak až 7.-8.4.1990: Do Německa se mohlo určitě až později, určitě bych totiž jel přes Furth tam a Schirding zpět dřív než 28.-29.4.1990: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7369 Registrován: 12-2011 |
Sakra, to byly časy.
"Je to vaše zadnice?" otázal se a ukázal fotografii Zdeničce.
"Je," řekla a usmála se. "Kdo vám tam natiskl ta staniční razítka?" ptal se rada Zednicek. "Pan výpravčí Hubička" Mé fotky na K-reportu odkaz |