| Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Elektrizace tratí » Archiv diskuse Elektrizace tratí do 18. 05. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 18. 05. 2020dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6083 Registrován: 9-2005 |
Ale Hu-Žid mají obrovské náklady na výstavbu bezbariérových peronů a výměnu svršku a spodku. To nebylo nutné pro elektrifikaci. Jaké náklady tam vyvolala elektrifikace? Výměnu ZZ? Nebo jen třeba kabelů a věci kolem ukolejnêní? A kolik věcí muselo být upraveno kvůli napětí a proudům?
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21409 Registrován: 5-2002 
|
MM: už elektrifikovaná je, tedy nemusíte ... dělat nové zabezpečovací zařízení (obecně) V případě konverze DC na AC to platit nemusí, takže bych s tím "obecně" byl opatrnej...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6661 Registrován: 9-2011 
|
Takže pokud ekonomicky vychází přepnout bechyňskou, A platí to i pro variantu "nepřepínat, jen prakticky znovuzadrátovat stejnosměrně"? Podle mého tady o žádné ekonomické propočty nejde, ty by ukázaly na deelektrizaci, příp. přímo gumokolizaci.
Všichni jste volové. Servít
|
|
MartinM
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 202 Registrován: 12-2017 |
 Aleš_Liesk.:"Takže pokud ekonomicky vychází přepnout bechyňskou, A platí to i pro variantu "nepřepínat, jen prakticky znovuzadrátovat stejnosměrně"? Podle mého tady o žádné ekonomické propočty nejde, ty by ukázaly na deelektrizaci, příp. přímo gumokolizaci." Ekonomicky efektivní se nerovná pouze nejlevnějšímu řešení, ekonomicky efektivní může být několik variant, nejlevněji vždycky vyjde nedělat nic. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3763 Registrován: 3-2006 
|
Rozdíl je v tom, že Bechyně narozdíl od Kraslic už elektrifikovaná je, tedy nemusíte přestavovat mosty, dělat nové zabezpečovací zařízení (obecně) apod. což dělá největší náklady na elektrifikaci. S těmi mosty to moc nechápu, kraslická by se musela změnit ze třídy B2 na vyšší, aby se mohly natáhnout dráty, kdežto na bechyňce může B1 zůstat, protože tam už dráty jsou? Na obou tratích je provoz podle D3, rozdíl jsou samovraty a přejezdy na kolejové kontakty nebo PN. Jediný problém by byl tunel, ale je krátký, můžeme ho vyřešit stylem Plovdiv. ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") Podle mého tady o žádné ekonomické propočty nejde, ty by ukázaly na deelektrizaci, příp. přímo gumokolizaci. Ano.
Upozornění: Příspěvek může obsahovat stopy ironie, cynismu a černého humoru.
Vyrobeno v závodě, který zpracovává vzdálené vize, bláznivé sny a šílené nápady. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6663 Registrován: 9-2011
|
nejlevněji vždycky vyjde nedělat nic. To samozřejmě není pravda. Ekonomické je věc přiměřeně udržovat, nikoliv jí nechat spadnout / shnít / zrezivět. Je podle vás ekonomické jednou za 15 let postavit novej plot, nebo ten stávající jednou za 5 let natřít?
Všichni jste volové. Servít
|
|
MartinM
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 203 Registrován: 12-2017 |
Aleš_Liesk.: "nejlevněji vždycky vyjde nedělat nic. To samozřejmě není pravda. Ekonomické je věc přiměřeně udržovat, nikoliv jí nechat spadnout / shnít / zrezivět. Je podle vás ekonomické jednou za 15 let postavit novej plot, nebo ten stávající jednou za 5 let natřít?" |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21419 Registrován: 5-2002
|
MM: Možná by nebylo špatné si ještě jednou přečíst co jsem napsal V případě floskule je to skoro jistě zbytečné...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 107 Registrován: 6-2009 
|
S tím nepřestavováním mostů bych si na Bechyňce nebyl vůbec jist. ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3777 Registrován: 6-2016 |
Dotaz na odborníky - proč se patky sloupů TV převrtávají na místě a ne ve výrobě? Spatřeno v Radotíně, viz foto. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4979 Registrován: 3-2004 |
Aby se odstranilo pokovení ve slabém místě a sloupy dříve uhnily? Kurvítko? ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 336 Registrován: 7-2017 |
Spíš bych řekl, že nikdo nedokáže na 100% zabetonovat ty štefty tak, aby seděly na rozměr. Tak se to napřed zabetonuje, patka se pak navrtá s odměřenými roztečemi. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10369 Registrován: 4-2003 |
22michal:Spíš bych řekl, že nikdo nedokáže na 100% zabetonovat ty štefty tak, aby seděly na rozměr. Což je divné, ale klidně asi možné... Když jsem ale před asi dvaceti lety pozoroval betonáž patek pro stožáry linky 4 x 110 kV vedoucí do rozvodny na pražském sídlišti Lhotka, tak všechny čtyři patky (tvořily společně základ pro jeden stožár) měly zabetonovávané L-profily spojené konstrukcí, která byla v půdoryse čtvercová se zavětrováním, aby pak nebylo nutné do konstrukce stožáru při jeho připevňování na patky dále sahat, například převrtávat díry či přiohýbávat jeho L-profily. Celkem jim to sedělo, protože když jeřábem stavěli stožár, tak krom toho, že některým šroubům pomáhali montéři kladivem, tak problémy nebyly . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21540 Registrován: 5-2002
|
22m: nikdo nedokáže na 100% zabetonovat ty štefty tak, aby seděly na rozměr Já je tedy pokaždé vídal betonovat se šablonou... Co když byl bůhvíproč průměr svorníků větší, než průměr díry?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3780 Registrován: 6-2016 |
22michal: To bych neřekl - sleduju z vlaku postup prací a šrouby se betonují do soklu v přípravku/šabloně. Takže případné odchylky jsou marginální. Ten rozdíl průměrů v "polotovaru" (to jsem nefotil a teď tam nepojedu) a převrtané patce je markantní - okometricky o cca 50% větší průměr... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 873 Registrován: 6-2019 
|
S tím nepřestavováním mostů bych si na Bechyňce nebyl vůbec jist. Na to je třeba ten ZP. To samozřejmě není pravda. Ekonomické je věc přiměřeně udržovat, nikoliv jí nechat spadnout / shnít / zrezivět. Je podle vás ekonomické jednou za 15 let postavit novej plot, nebo ten stávající jednou za 5 let natřít? A na to už SP (která ale zahrnuje i socioekonomické přínosy). S těmi mosty to moc nechápu, kraslická by se musela změnit ze třídy B2 na vyšší, aby se mohly natáhnout dráty, kdežto na bechyňce může B1 zůstat, protože tam už dráty jsou? Na obou tratích je provoz podle D3, rozdíl jsou samovraty a přejezdy na kolejové kontakty nebo PN. Jediný problém by byl tunel, ale je krátký, můžeme ho vyřešit stylem Plovdiv. [biggrin] Záleží co bude v zadání. Čistá elektrizace bez požadavků na svršek mosty neřeší. Jinak Krasická má více dopraven, silnější nákladní dopravu (opět se víceméně pravidelně loží v Rotavě a Kr. předm. + vlečka ve Svatavě). Styl Plovdiv nevím - o co tam jde? Nějaká koridorizace?
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3781 Registrován: 6-2016 |
K těm patkám - možná to je schválně. Aby se předešlo záměně při vykládání na konkrétním místě. Ty větší díry se převrtají na místě, patrně tam je sloup více namáhán a má silnější ukotvení. Ale je to jen můj slaboproudý názor, třeba se nějaký specialista vyjádří. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2245 Registrován: 7-2017 |
Nebo jsou ty patky blbě z výroby. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2301 Registrován: 7-2017 |
Bechyňka v roce 1943 (10:50 - 12:20). Zajímavý komentář o trakci. https://www.youtube.com/watch?v=A4_Fr7eSGc8 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 932 Registrován: 6-2015 
|
Dobrý je i ten následující šot. ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") Zejména komentář mezi 13:21 - 13:35. Je vidět že i za Protektorátu byli mezi cestujícími prasata. ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") Co je to za rozbité nádraží/trať od 13:38 - 15:00? Díky. (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 934 Registrován: 6-2015
|
Tady hned na začátku něco o E466.0, pak i záběry s Křižíkovou akumulátorovkou na Hlaváku: https://www.youtube.com/watch?v=nklzB493plo (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2302 Registrován: 7-2017 |
K6: na "Parních lokomotivách" Kpy zmiňuje Kralupy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 942 Registrován: 6-2015
|
Pojízdná měnírna 1959: https://multimedia.ctk.cz/foto/document/1348257/292 1963: https://multimedia.ctk.cz/foto/document/2821596/1 https://multimedia.ctk.cz/foto/document/2818592/2 |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26405 Registrován: 5-2002 
|
Jo, určitě jsou to Kralupy nad Vltavou. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 947 Registrován: 6-2015
|
Díky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 154 Registrován: 8-2017 |
Dotaz na znalé této problematiky: Z jakého důvodu se u nás neuchytilo používání trubkových kotevních stožárů? Zkoušelo se to nejdřív v první polovině 60. let (Plzeň - Horažďovice), a pak od závěru 70. do cca. půlky 80. let (Galanta - Sereď - Trnava - Kúty, Sokolov - K. Vary, Leopoldov - Bratislava, tuším i mezi Táborem a VnL, dál nevím, ale ve všech případech asi jen na střídavině), a jinak nic. Akorát na Slovensku se k tomu vrátili v roce 2000 při koridorizavi úseku Cífer - Trnava, a zase šli od toho. Kde byly problémy, že se to tu neujalo?
Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6239 Registrován: 9-2005 |
Kotevní jsou ty uprostřed úseku ne? A ty na koncích jsou napínací? No tipuji, že napínací trubkáče jsou na lehčích sestavách, těžkému ss vedení asi nevyhověly. Mne zase zaujal vývoj použití stožárů obecně. Pro běžná pole napřed žebříky zúžené k vrcholu, pak trubkáče (trať 280, Lovosice - Ústí), pak železobetoňáky, při prvních koridorizacich stále železobetoňáky, pak tyto s patkami, pak zas rovnoběžné žebříky s patkami a teď funglovka samé trubkáče s patkami na celém úseku Krč - Tunel. Ty důvody by mě fakt zajímaly. Vliv ceny sloupu je jasný, co ještě? Možná hmotnost, kdy je lepší na náspy dávat lehčí sloupy, tedy asi ocelové místo železobetonových?
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6116 Registrován: 3-2007 |
No vzal bych v potaz i napájecí soustavu, u střídaviny je drát a o třetinu tenčí a lehčí (všechny ostatní cajky tím pádem nemusí být tak masivní), posilovací vedení většinou taky není třeba... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7685 Registrován: 8-2007 
|
Ty důvody by mě fakt zajímaly. Asi v tom bude i firma,která to staví a co nakoupí.Nyní se zase na nově modernizovaném úseku Bílina-Oldříchov osazují betonové sloupy,jako před 60 lety. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13468 Registrován: 8-2004 
|
Přijde mi to také tak. Třeba na stavbě Řetenice nebo Lysá - Čelákovice dávají v traťových úsecích "žebřiny". Betonové (jen tedy na patkách, ne jako ze 60. let) krom Oldřichov - Bílina si vybavím třeba z úseku Dynín - Horusice.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2679 Registrován: 8-2010 
|
Tady se tou problematikou trakčních podpěr na železnici někdo celkem přehledně zabývá..![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]") (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 155 Registrován: 8-2017 |
Qěcy: Je to možný, že se to hodí na jen střídavinu, která má tenčí napájecí dráty a nepotřebuje ZV. I tak ale je otázka, jaktože se to neujalo aspoň na té střídavině a po několika "experimentálních" úsecích se od toho upustilo. Ty "žebřiny" jsou taky zajímavá věc. Na přelomu 50. a 60. let se po nich slehla zem, a po desetiletích se zničehonic vrátily. Nejdřív na Slovensku po půlce 90. let, a tam víceméně ve stejné podobě jako před lety. A počínaje rokem 2003 nebo 2004 i u nás. Ona to taky může být "módní" záležitost, zase to po letech někomu přijde "cool" a vrátí se k tomu.
Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22105 Registrován: 5-2002
|
HSt: Je to možný, že se to hodí na jen střídavinu, která má tenčí napájecí dráty a nepotřebuje ZV Ono záleží na tom, jak kde a jak kdy. Třeba v Itálii stará 3 kV trať z Pontebby na Tarvisio měla žebříky, které byly spojeny podélným lanem, čas od času ukotveným. Naproti tomu exSSSR země mají na betonu nejen střídavinu, ale třeba i stožárová návěstidla.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 103 Registrován: 2-2018 |
Na přelomu 50. a 60. let se po nich slehla zem, a po desetiletích se zničehonic vrátily. Kolem roku 1960 byl docela velký nedostatek oceli. Odpověď najdete třeba v pamětech L. Štrougala - na základě požadavků Varšavské smlouvy (tj. generálního štábu Sovětské armády) mělo Československo zajistit čtyři mostní soupravy na přemostění Vltavy pro případ zničení stálých mostů. Problém nebyl ani tak, jak a kde to vyrobit, ale kde na to vzít ocel... Takže se hledalo, kde co ocelového nahradit jinými materiály. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11687 Registrován: 8-2012 |
mělo Československo zajistit čtyři mostní soupravy na přemostění Vltavy No nejen. ČSLA měla zajistit prvosledové jednotky (14 divizí) při vývozu toho našeho dobra a míru dál na západ, čili (samozřejmě po předběžném jaderném úderu na Mnichov, Stuttgart, Norimberk atd. - celkem 131 jaderných raket a bomb) provést útok na čáru Rýn-Neckar a následně Langres-Besancon a rozvíjet útok na Lyon. Takže tanky (3420 kusů - samozřejmě v "opotřebovací" doktríně "nas mnogo" s nízkou životností v boji), motostřelci, rakeťáci, munice, ženisti... To samozřejmě mělo fatální dopad nejen na nedostatek oceli, kterou se daly zalít chřtány imperialistů, ale i drahých kovů a lecčeho jiného. Celé to vyvrcholilo největší hysterií někdy kolem roku 1964 (po karibské krizi = 1962)...
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 156 Registrován: 8-2017 |
pilot.pirx: Až na to, že ty sloupy se dělaly z oceli dál, jen byly trubkové. Betonové se objevily až v půlce 60. let na Cerhenickém okruhu a pak jižně od Kutné Hory. T. H.: My bychom určitě nezaútočili první - SSSR nebyl žádná říše zla snažící se ovládnout svět za každou cenu, a my už vůbec ne. Mnohem pravděpodobněji by to spustili Američani. Ale ve výsledku by to bylo stejně jedno, protože kdyby to vypuklo, tak vítěz by vládl ruinám jak vystřiženým z post-apokalyptických scén filmu Terminátor (jen bez těch robotů), pokud by to vůbec někdo přežil.
Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11690 Registrován: 8-2012 |
My bychom určitě nezaútočili první - SSSR nebyl žádná říše zla ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") Hodláte rozesračkovat politickou agitací další téma? Zcela jednoduše: na štábních cvičeních Varšavské smlouvy se obvykle neprocvičovala obrana území (sovětská doktrína už na začátku 2. světové války), ale útok (oficiálně samozřejmě "odvetný úder"). A ještě jednodušeji: k čemu by asi Američani potřebovali tuhle hromadu sraček jménem státy světové socialistické soustavy? Stačilo ji nechat uzrát, uzbrojit a chcíplo to samo.
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6241 Registrován: 9-2005 |
Hele, na politiku máte jiný téma. A spekulace coby kdyby. Ty železobetonové sloupy se dělaly vždy předpjatý? Italové mají obdobu našich žebříkáčů ale místo šprušlí je naohýbaný drát, takže vypadá jako přihradovina. Jugoslávci na střídavině taky. Zajímavý je taky vývoz PTZ do ciziny. Třeba nedávná reelktrifikace železnice kolem Tallinu. Hned poznáte, odkud ty pvky a technologie pocházejí. K nám se zase edávno dostaly nějaké sestavy konzolí snad z Francie. Jinak nedávno jsem šotil staré sloupy veřejného rozvodu ve Strašnicích (to bylo vedení Malešice - Bohdalec?) a na skále nad Vranskou přehradou.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 264 Registrován: 12-2017 |
Honza-st. SSSR nebyl žádná říše zla snažící se ovládnout svět za každou cenu tvl další slušná hláška, jak jste na takovouto blbost přišel? |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14589 Registrován: 3-2007 |
Qěcy: " Jinak nedávno jsem šotil staré sloupy veřejného rozvodu ve Strašnicích (to bylo vedení Malešice - Bohdalec?) a na skále nad Vranskou přehradou." Tak sem nějakou tu zajímavou fotku dej (s popisem), myslím, že to zajímá víc lidí. Pořád lepší, než komoagitace. Já třeba pokukuju při cestách mezi Děčínem a Lovosicema, co tam je z údolí starých vedení, atypických sloupů či evidentně dodatečně s jiným napětím, o drážních 3kV na 110kV sloupech a docela obskurních napojeních nemluvě. Třeba to někdo dokumentuje - to je fakt nenávratně mizející technika.. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3 Registrován: 4-2020 |
Koukal jsem na mapách SŽ, že furt ještě na spoustě střídavých tratí i vč. nových koridorů (třeba západní Čechy) není povolena rekuperace, nemá někdo detaily? Předpokládám, že problém asi bude v napájecích stanicích staršího data, které rekuperaci neumí - což mě třeba u 3. koridoru trochu překvapilo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9572 Registrován: 5-2002 |
Problém není v napájecích stanicích, problém je v energetikách. Pro letošní rok je slíbeno zrušení zákazů rekuperace všude pod 25 kV 50 Hz s výjimkou úseku Prunéřov - Bohatice. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5 Registrován: 4-2020 |
PŠ: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2740 Registrován: 3-2004 |
-- začátek OT -- Ad Honza_St "My bychom určitě nezaútočili první - SSSR nebyl žádná říše zla snažící se ovládnout svět za každou cenu, a my už vůbec ne. Mnohem pravděpodobněji by to spustili Američani." A proto ČSLA postavila 4 nejdůležitější vojenská velitelská stanoviště v západních Čechách, pro sichr ještě před Vltavou, aby hned první týden padla nepříteli do rukou. Že Vy jste byl na vojně stratég specialista, nebo dokonce první třídy? Pro pořádek: 1) velitelské stanoviště Západního frontu 2) velitelské stanoviště 1. armády 3) velitelské stanoviště 4. armády 4) velitelské stanoviště 10. letecké armády Veliteské stanoviště Ministerstva obrany (nadřízené Západnímu frontu) v bunkru K-116 neboli Prokopské údolí. Mimochodem kromě stanoviště ad 4) jsou všechna ostatní i nadále využívána AČR k původnímu účelu jako místa velení. Bunkr ad 4) byl zabetonován, resp. vstup do něj, v areálu je dnes menší dřevozpracující závod. -- konec OT -- |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 105 Registrován: 2-2018 |
Dusanh: "-- začátek OT -- Ad Honza_St "My bychom určitě nezaútočili první - SSSR nebyl žádná říše zla snažící se ovládnout svět za každou cenu, a my už vůbec ne. Mnohem pravděpodobněji by to spustili Američani." A proto ČSLA postavila 4 nejdůležitější vojenská velitelská stanoviště v západních Čechách, pro sichr ještě před Vltavou, aby hned první týden padla nepříteli do rukou. Že Vy jste byl na vojně stratég specialista, nebo dokonce první třídy? Pro pořádek: 1) velitelské stanoviště Západního frontu 2) velitelské stanoviště 1. armády 3) velitelské stanoviště 4. armády 4) velitelské stanoviště 10. letecké armády Veliteské stanoviště Ministerstva obrany (nadřízené Západnímu frontu) v bunkru K-116 neboli Prokopské údolí. Mimochodem kromě stanoviště ad 4) jsou všechna ostatní i nadále využívána AČR k původnímu účelu jako místa velení. Bunkr ad 4) byl zabetonován, resp. vstup do něj, v areálu je dnes menší dřevozpracující závod. -- konec OT --" Za to vy jste vojenský teoretik s modrou knížkou. Ideální obrana podle vás by zřejmě byla někde na řece Moravě nebo až na Váhu... Čili - nechat si zplanýrovat území a pak pracně vytlačovat útočníka zpátky. Možná by stálo za to prostudovat něco z oboru a trochu nad tím přemýšlet. S vědomím dobového kontextu možností v oblasti spojení, dopravy, zásobování atd. S propagandou vymytým mozkem to ale jde špatně, to chápu. Takže konec válčení a můžete i psát o tom, že vláček dělá hůůůůů. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6788 Registrován: 9-2011
|
PP: podle vás "obrana" je totéž co "velitelské stanoviště armády"? Jinak zprávy o situaci na bitevním poli ani rozkazy už nenosí poslové osobně, aby bylo nutné mít velitelství armády nanejvýš hodinu běhu od linie fronty. No nic, ať už máte knížku modrou, šedou či rudou, o vojenství toho moc nevíte.
Všichni jste volové. Servít
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11711 Registrován: 8-2012 |
Ideální obrana podle vás by zřejmě byla někde Velitelské stanoviště v první linii "obrany", to je vojenská doktrína naposled někdy za Napoleona, ne? Jste fakt tak blbej, nebo jen trollíte?
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3978 Registrován: 9-2003 
|
No von klučina, co na vojně nebyl, protože to nestih (a kdyby to stih, taky by to odkroutil na Kulaťáku) a dohání to chozením s plynovkou a vychloubáním se zbrojákem, to je min. ekvivalent generála Pavla...
NOBLE BRICKS
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 736 Registrován: 8-2017 |
Když se na Z Dopravy řešil čtyřsystémový Vectron došlo na řešení toho kam by mohl na 1.5kV a došlo i na polaritu trakčních systémů. Jak to s ní vlastně v Evropě na stejnosměrném systému je? Je polarita na 1.5kV ve Francii stejná jako na 3kV u nás, nebo je prohozená jako tomu bylo až do 50. v Praze a dodnes by mělo být na uhelných drahách pod Krušnými horami? Liší se nějak polarita v jednotlivých zemích? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 430 Registrován: 10-2005 
|
Dlouho jsem tu nebyl, takže od začátku: Honzaklonfar (převrtávání děr): Toto se stává, když se zabetonuje jiný svorníkový koš. Místo KS 30 třeba KS 36. Na základy pro tyto stožáry se žádná šablona nepoužívá. Ta se používá pro samostatné svorníky na příhradové stožáry. Pěkně rozkresleno to má Elektrizace železnic ve svém katalogu Honza_._st (trubkové kotváky): Používají se málo, protože je to docela drahé. Minimálně 3 stožáry, mezibranka a obrovský základ. KLasika příhradová je prostě levnější. Jejich hlavní použití je v místech, kde není moc prostoru, doporučuji navštívit žst. Blansko a na sudé skupině pod zdí u řeky jsou. Pro všechny válečné štváče ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") Doporučuji navštívit zodolněné záložní stanoviště Výpustek. Od jednoho z místních diskutujících se všem dostane odborného výkladu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3992 Registrován: 6-2016 |
Mike_shunt: Dík za vysvětlení - teď už je mi to jasné. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 287 Registrován: 3-2007 |
Po delší době sleduji toto vlákno a zaujalo mně to téma se sloupy TV,jak se jejich typy měnily časem. Mně napadlo trochu související téma. Co se týče TV ve stanicích (nebo i 3- nebo 4-kolejných traťových úsecích(myslím samozřejmě tzv."falešné" čtyřkolejky)),tak se v 50.letech a začátku 60.let hodně troleje věšely na soustavu drátů,přičemž sloupy byly dost vysoké a od sebe dost daleko. Příkladem je třeba Česká Třebová (os.n.) nebo Žilina (os.st.). Zároveň sice už v těch letech byly i někde ty tzv. brány. Později se dávaly jen ty brány.(Doufám,že to píšu nějak srozumitelně.) Tak by mně tedy zajímalo,proč se od těch jenom drátových upustilo? Je docela zajímavé,že stále jsou součásti naší sítě a slouží asi bez problému. V Německu takový systém TV je taky zcela běžný. |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6182 Registrován: 3-2007 |
To, co popisujete, se jmenuje převěs. Asi největší negativum je to, že stržení troleje na převěsu znamená, že vám spadnou i troleje z okolních kolejích, ne-li celé stanice. Důvod popularity převěsu v Německu je zajímavá otázka. Možná technologii líp vychytali, nakonec mají i lehčí dráty než u nás na stejnosměru. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 822 Registrován: 11-2004 
|
Nevím, jak je to v Německu, ale v Rakousku se ty převěsy při modernizaci nahrazují buď bránou nebo (k velké radosti fotografů) jednotlivými sloupy pro každou kolej zvlášť. Je to právě kvůli poruchám a nehodám - v případě problému nestojí celá stanice. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1820 Registrován: 5-2007 
|
Mike_shunt: "Pro všechny válečné štváče Doporučuji navštívit zodolněné záložní stanoviště Výpustek. Od jednoho z místních diskutujících se všem dostane odborného výkladu."![[kladivo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kladivo.gif "[kladivo]") (Snad 25. května) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 288 Registrován: 3-2007 |
Pikehead Přiznám se,že jsem si to myslel,že se tomu říká převěs nebo převěsy. Nebyl jsem ale jist. Jinak díky za vysvětlení. Uvažoval jsem,že to zřejmě ten důvod bude,který píšete. Že ty brány jsou prostě asi praktičtější,že vzniknou menší škody při roztržení troleje. Nic méně na československé síti je právě zajímavé,že na střídavé soustavě se ty převěsy vyskytovaly daleko méně často,než na stejnosměrné a vlastně přitom trolej je i na "naši" střídavé lehčí,než na stejnosměrné. Jinak ještě k tomu tématu sloupů. Co se týká samotných žebříkových sloupů,tak se mi vybavila jedna zajímavost ze střídavé soustavy. Je všeobecně známo,že tyhle sloupy se za komunistů vyskytovaly na stejnosměrné soustavě,ale na střídavé v podstatě ne. Nicméně na střídavé to taky není zas tak úplně pravda a myslím,že někteří si toho taky určitě všimli. V Brně na nákladním dvoukolejném průtahu přes Dolní nádraží,na mostě přes Svitavu. Ty sloupy jsou tam (tuším) 4. Je to krásně vidět z trati tzv. Komárovské spojky poblíž zastávky Brno-Černovice,když se jede vlakem od/do Blažovic. Docela by mně zajímalo,proč se tam dostaly. Napadá mně,že buď zbyly takříkajíc - na skladě,a tak je využili,nebo je tam dosadili už při výstavbě toho mostu a počítali s tím,že jednou v budoucnu ta trať bude elektrizovaná. Pokud to někdo víte,tak díky za odpověď. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14656 Registrován: 3-2007 |
No, ono je to hlavně o tom, kdy se ta která elektrizace dělala, takže původně (padesátá léta, 1. hlavní tah) u velkých stanic převěsy a na trati "žebříky", později kvůli úspoře oceli v 60. letech (mj. karibská krize a požadavky vojáků, nedostatek oceli) na sloupy beton, no a dnes se vracíme k elegantním "žebříkům", ale ne již k choulostivým převěsům. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7692 Registrován: 8-2007
|
No, ono je to hlavně o tom, kdy se ta která elektrizace dělala No a nakonec mají v Oldřichově u Duchcova na hromadě najednou všechny typy sloupů.Oldřichov-Řetenice jsou převážně řebříkové,Oldřichov-Bílina se montují převážně betonové a v samotné stanici ocelové trubkové a příhradové. |
|
Telini
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 629 Registrován: 10-2006 |
A to co je teď nově v Dluhonicích (ta svislá konstrukce uprostřed zavěšená na klasických břevnech) už někde jinde u nás použito je? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13501 Registrován: 8-2004
|
Apollo_17: "Oldřichov-Řetenice jsou převážně řebříkové,Oldřichov-Bílina se montují převážně betonové a v samotné stanici ocelové trubkové a příhradové."
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |