Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Tratě na jihozápadní Moravě » Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 15. 04. 2020 předcházející | další

Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 15. 04. 2020

dolů
   autor příspěvek
Pondělí, 30. března 2020 - 14:00:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2070
Registrován: 12-2007
Odklon dnes s pěknou dvojící 345+334:

Všechno se točí kolem své osy, jen my se točíme kolem peněz...
micek
Pondělí, 30. března 2020 - 14:33:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 295
Registrován: 11-2015
Z jakého důvodu ty odklony Bv-Zn-Ji jezdí? Je to kvůli rozkopanému Křižanovu? Do kdy budou jezdit?
Pondělí, 30. března 2020 - 18:23:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 681
Registrován: 3-2018
micek: Kvůli výluce Brod - Jihlava, do konce týdne.
Úterý, 31. března 2020 - 08:07:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1496
Registrován: 8-2010
Starý Hanák: jsou k dispozici nějaké časy těch odklonů? Děkuji.
Úterý, 31. března 2020 - 10:45:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1734
Registrován: 12-2007
Darwa: já teď z hlavy přesně nevím, ale z Jihlavy vyjíždí myslím jeden brzy ráno a kolem poledne příjezd do Břeclavi, druhej jede odpoledne a příjíždí do Břeclavi večer, z Břeclavi pak myslím vyjíždí jeden v noci (nad ránem) a druhej někdy dopoledne...ale nechci kecat, možná mě někdo opraví [ok]

a jinak pěkný fotky [ok]
Úterý, 31. března 2020 - 20:04:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 685
Registrován: 3-2018
Darwa, Kubam: Je to zhruba tak. Oproti minulosti, kdy byly logické vzájemné přepřahy ráno a večer ve Znojmě, to teď trochu logiku postrádá, ale asi v tom byl nějaký jiný záměr...
Úterý, 31. března 2020 - 22:09:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1105
Registrován: 8-2006
Odpoledne z Jihlavy znamená zhruba v kolik? (třeba na základě dosavadních zkušeností, přece jenom už pár těch odklonů projelo ...).
Osobní fotogalerie ZDE
ICQ: 327584807
Úterý, 31. března 2020 - 22:41:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2071
Registrován: 12-2007
Mělo by to jezdit cca takto:
Bv 0:00 - Zn 4:00 - Ji 9:00
Bv 7:00 - Zn 10:00 - Ji 14:00

Ji 2:00 - Zn 10:00 - Bv 12:00
Ji 12:00 - Zn 18:00 - Bv 20:00

Plus mínus trolejbus [vypravci]
Všechno se točí kolem své osy, jen my se točíme kolem peněz...
Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 16:30:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1735
Registrován: 12-2007
aktálně Herkules CTR s pěkně dlouhým nákladem v Mikulově směr Moravské Budějovice, kdyby někdo chtěl [fotic]
Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 17:13:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 965
Registrován: 12-2007
To jsou ty uhlaky, co si včera odložil nějaký Herkules v žst. Valtice.
Najbrt-Neberem do šrotu s ním
Najbrt-Vyvrchol nevkusu
Najbrt-Hnusnější, než jsme kdy čekali
Najbrt-Welcome in the darkness time
Pátek, 03. dubna 2020 - 09:57:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2148
Registrován: 7-2003
666 : 754.016, 3 vz a 754.062.
Sobota, 04. dubna 2020 - 10:34:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12965
Registrován: 4-2003
A jezdí ty odklony i v neděli ??
Pač ve Starči končí mechanika a mám tam nevyřízené učty ....
Sobota, 04. dubna 2020 - 11:26:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2
Registrován: 2-2020
Jnd; dnes odklony končí, poslední 62803 ze Znojma odjel, z Jihlavy 62804 jestli je na cestě netuším[vypravci]
Sobota, 04. dubna 2020 - 12:10:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12968
Registrován: 4-2003
Tak smůla ... ,ale díky info.
Sobota, 04. dubna 2020 - 20:47:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2072
Registrován: 12-2007
Čtvrteční odklon, který stahoval neschopná vozidla ze Znojma a pátečný obilí z Miroslavi na 3 mašiny [jidlo]


Všechno se točí kolem své osy, jen my se točíme kolem peněz...
Neděle, 05. dubna 2020 - 12:39:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1751
Registrován: 2-2005
771068: Rok 2020 a 4 červení kocouři v čele na lokálce - to prostě nemá chybu![ok][ok][ok]
Neděle, 05. dubna 2020 - 15:20:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2073
Registrován: 12-2007
Beline: díky, bylo to pro mě velké překvapení, já jsem čekal jen tu 346.... a pak vykouklo toto [jidlo]
ad lokálka... to snad už ne, některé dny tu projede víc jak 10 nákladních vlaků, když to srovnám třeba se zádrátovanou "lokálkou" Ostrava - Opava....
Potenciál této trati je obrovský
Všechno se točí kolem své osy, jen my se točíme kolem peněz...
850.015
Neděle, 05. dubna 2020 - 19:23:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2444
Registrován: 2-2012
Teď z jiného soudku. Nedávno jsem se dočetl zajímavost, že po dostavění dráhy Brno - Zastávka jezdily patrové vozy. Dolní patro bylo třídy první a druhé, horní patro pak třídy třetí. Tyto vozy jezdily na konci dlouhých nákladních vlaků s uhlím. Prý, zvláště při bouřce bylo v horním patře o strach jezdit. [masinka]
Středa, 08. dubna 2020 - 07:08:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 985
Registrován: 10-2009
Právě teď jede směr Břeclav 714 + 4× 021 na zrušení. Momentálně křižuje v Božicích s 4502.
Kronika žst. Znojmo 1869-2016, pomozte s její kompletací.
Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě
www.svd-jzm.cz
Středa, 08. dubna 2020 - 07:51:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1736
Registrován: 12-2007
Prdík83: díky za info, tak ten moment konečně nastal [proud]
Středa, 08. dubna 2020 - 15:15:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 196
Registrován: 7-2011
Herkules z minulého týdne. Děkuji za info, že jel. [happy]
Středa, 08. dubna 2020 - 20:30:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1737
Registrován: 12-2007
Petr6043: novida, díky, já mám jen dokumentační foto z hodně zajímavýho křižování v Hrušovanech
Čtvrtek, 09. dubna 2020 - 19:52:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2214
Registrován: 1-2011
Petr6043: Proč tam nemáte ten exif? rád bych třeba datum a místo, jelikož to fakt nepoznávám [kladivo]
Čtvrtek, 09. dubna 2020 - 20:15:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1680
Registrován: 10-2010
micek:
"Drážní úřad vydal stavební povolení na elektrizaci trati Brno – Střelice [happy]
https://zdopravy.cz/deset-let-cekani-konci-drazni-urad-vydal-stav ebni-povoleni-na-elektrizaci-trati-brno-strelice-45445/"
Dle úřední desky drážního úřadu byly proti vydání stavebního povolení podány 4 odvolání a momentálně běží lhůta pro vyjádření jednotlivých účastníků řízení.
Čtvrtek, 09. dubna 2020 - 20:37:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 986
Registrován: 10-2009
Haribo7: Znojmo, přejezd směrem na Suchohrdly
Kronika žst. Znojmo 1869-2016, pomozte s její kompletací.
Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě
www.svd-jzm.cz
Čtvrtek, 09. dubna 2020 - 20:50:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1738
Registrován: 12-2007
Haribo7: a datum viz můj příspěvek výš - 2. 4.
Čtvrtek, 09. dubna 2020 - 20:54:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4297
Registrován: 5-2004
Haribo7:
"Petr6043: Proč tam nemáte ten exif? rád bych třeba datum a místo, jelikož to fakt nepoznávám [kladivo]"
Trvalo mi to dlouho, ale nakonec je to je jediný přejezd a cesta okolo trati, které znám osobně! [happy] Byť jsem tam několik let nebyl. Je to zhruba tento pohled. [fotic]

(pozdě, ale přece)
Čtvrtek, 09. dubna 2020 - 22:44:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 14913
Registrován: 12-2007
Dle úřední desky drážního úřadu byly proti vydání stavebního povolení podány 4 odvolání

... a podle přehledu veřejných zakázek dosud ani nebyl vybrán zhotovitel, přestože lhůta pro podání nabídek vypršela 20. 12. 2019.
Pátek, 10. dubna 2020 - 08:46:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1739
Registrován: 12-2007
David: pokud vím, smlouva se zhotovitelem může být uzavřena až po vydání stavebního povolení
Priapos
Pátek, 10. dubna 2020 - 09:12:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1777
Registrován: 10-2012
Kubam:
"David: pokud vím, smlouva se zhotovitelem může být uzavřena až po vydání stavebního povolení"


Teprve se hodnotí nabídky, zatím není nikdo vybrán.
Pátek, 10. dubna 2020 - 10:39:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 197
Registrován: 7-2011
Kubam: To křížování muselo být zajímavé. Vypadá to, že je to přes celé zhlaví.
Haribo7: Příště mohu dát i s exifem. A koukám, že odpověď už tu je. [happy] Z toho místa se dost fotí. [happy]
Pátek, 10. dubna 2020 - 21:50:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 722
Registrován: 8-2017
850.015 2444:
Cože?[coze] To bylo kdy 1860/1870? Nemá k tomu někdo náhodou nějaké další informace, obrázek, nebo tak něco? Mrknu se jestli nenajdu něco ze světa, ale nemáte náhodou obrázek z té doby.

Kubam 1737:
To není křižování, to je Uhni jedu já; z cesty jedu já; směr přímej. [happy] Vždyť ten vlak je z jednoho konce nádraží na druhý. Říkám si jestli by trať neužila dvojkolejné vložky na takovéto akce.

---

Nemá někdo náhodou staré podklady k tomu jak mělo vypadat Znojmo pokud by se realizoval II. Hlavní tah? Břeclav měla být tehdy kompletně obychácena [sad], ale o Znojmu jsem nikde nic nenašel. Mělo to být úvratí, nebo se plánovala trať přes zahrádkářskou kolonii? Nádraží mi sice přijde dnes krátké, ale zase ne s nedostatkem prostoru pro realizaci úvraťové stanice.
850.015
Sobota, 11. dubna 2020 - 21:02:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2447
Registrován: 2-2012
K.S. - píšou to v knize Ze staré Třebíče, autor pan Dvořák [andel] Fotografie z té doby asi neexistují, poněvadž byla fototechnika celkem vzácnou záležitostí. Prý ve vrchním patře pod plechovou střechou byla i bouřka děsivým zážitkem.

No a návěštění, to probíhalo pomocí proutěných košů. U každého strážního domku byl stojan a návěštilo se zdvižením koše. Strážní domky byly tak stavěny takřka "na dohled".

(Příspěvek byl editován uživatelem 850.015.)
Sobota, 11. dubna 2020 - 21:31:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 987
Registrován: 10-2009
KS: trať Brno-Zastávka pro nákladní dopravu otevřena 1856, pro osobní nevím, možná o něco málo později.

ad. II. Hlavní tah: nic na papíře jsem také neviděl, ale dle ústního podání starých pamětníků to mělo být přes zahrádky. Z 241 odbočka zhruba v místech dnešní zastávky Znojmo-nemocnice a mostem přes údolí Lesky se měla trať spojit s 246 někde v místech suchohrdelského přejezdu. Ale jak říkám, je to jen ústní podání pamětníků.
Kronika žst. Znojmo 1869-2016, pomozte s její kompletací.
Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě
www.svd-jzm.cz
Sobota, 11. dubna 2020 - 23:10:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1740
Registrován: 12-2007
Tak námitky ke stavebnímu povolení podali asi "mistři architekti" z Vechtrovny, to už tam teda nepáchnu, když dělají problémy [ko][uhoh]

K.S. to chce minimálně prodloužit zbytek stanic [wink]
Neděle, 12. dubna 2020 - 01:08:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 14915
Registrován: 12-2007
Jestli jsou námitky (mmch. všechny čtyři?) podány (spolu)majiteli objektu bezprostředně dotčeného onou stavbou + jestli přinejmenším někteří z podavatelů námitek jsou ze stavebního oboru, tak tím méně lze mít námitek k podání jejich námitek. [happy]
(Oprávněnost jejich námitek nechť posoudí jiní.)


Pajzák
Neděle, 12. dubna 2020 - 08:14:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3669
Registrován: 6-2015
Kubam: Nádherně šotoušský názor.
Neděle, 12. dubna 2020 - 15:56:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 969
Registrován: 1-2010
Pajzák: Co je šotoušského na tom chtít, aby byla železniční infrastruktura navržena kvalitně, a umožňovala rozvoj železniční nákladní dopravy? Nutí snad na silnici někdo tamní dopravce, aby někde na půli cesty vyložili z kamionu část zboží a následně se pro něj vraceli, protože ten někdo považuje za šotoušské opravit například vadný most s nevyhovující únosností? A když už na silnici v důsledku špatného stavu infrastruktury musí kamion například couvat, nutí snad někdo dopravce, aby měl vzadu druhého zaměstnance, který bude řidiči při couvání hlásit, co vidí? Máte ve 21. století problém s prodlužováním stanic? Máte obavu, že kvůli delší vzdálenosti nebudou stačit drátovody, a bude nutné zaměstnat dalšího člověka na otáčení vzdáleného vexlu? Nebo máte obavu, že dispečer urazí na monitoru při pohybu myší o milimetr delší vzdálenost, což ho zbytečně vysílí?

Na dosud revitalizované části trati Břeclav – Znojmo šly do zlepšení parametrů pro nákladní dopravy asi 3 % z celkové investované částky. Pokud by se stejně pokračovalo i na zbylé části trati, pro nákladní dopravu by to bohatě postačovalo. Máte s tím problém? Nějakému nenažranému vydřiduchovi to negeneruje zisk v krátkodobém horizontu, a proto je ta představa šotoušská?

K.S.: Řekl bych, že v rámci jižního tahu ty navrhované triangly mohly vypadat nějak takto a takto s tím, že ten znojemský měl mít v sobě zahrnutou ještě výhybnu. Dále mělo být realizováno ještě něco takového, což by mimochodem nebylo nic náročného ani dnes, a dopravcům by to šetřilo desítky procent z provozních nákladů.

Jinak něco k provozu. V poslední době byl provoz opravdu mimořádný. Běžně se stávalo, že na 241 a 246 se vyskytovaly „svazky“ až 4 nákladních vlaků. Ve Znojmě bylo na denním pořádku, že u nástupišť stály namísto osobáků náklady. V ŽST Olbramkostel proběhlo například křižování 3 nákladních vlaků s osobákem. Mezi Hodonicemi a Znojmem projelo v jeden den až 13 nákladních vlaků a několik Lv (a to se nejezdí v noci). Na dokreslení přikládám několik obrázků z posledních týdnů:



Fotky z provozu mám pak klasicky zde.


(Příspěvek byl editován uživatelem koudsk.)
www.koudsk.estranky.cz
- vše o nákladní dopravě v okolí Znojma
Neděle, 12. dubna 2020 - 17:06:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 725
Registrován: 8-2017
Koudsk 969:
Břeclavské znám, tam měl snad být ještě přesmyk z Bořího Lesa, ten už se dnes bohudík nevleze. Za ten Znojemský díky, idea pěkná, ale myslím že je nakonec trochu dobře že se to nerealizovalo, přijde mi to trochu jako zbytečná destrukce klidové zóny.

Nad protažením nádraží jsem také uvažoval několikrát, pro změnu severní zhlaví nějak takto

Prodloužená stanic na trase by bylo vhodné, je ale otázka nakolik je to v tento moment nutné, pokud se dá dlouhý nákladní vlak křižovat v Mikulově. To by snad bylo lepší udělat dvojkolejnou vložku mezi Březí a Dobré Pole a pak kus před Hrušovany směrem na Břeclav, tedy pokud se nemá postavit nová trať od Brna a zapojit ji do břeclavského směru. Pak by se dala stanice protáhnout, nebo se dá říct že nikdy nebude jezdit nákladní vlak takové délky z Břeclavi na Bohutice a některé koleje prostě protáhnout dál.
Pajzák
Neděle, 12. dubna 2020 - 17:06:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3670
Registrován: 6-2015
A co je špatného na tom, když majitelé nemovitosti chtějí ochránit svůj majetek?

A co je na tom šotoušského? Třeba to, že považuješ námitky vlastníků nemovitosti za špatné, aniž bys je znal, ale je to proti vlaku, tak je to automaticky zlé.

(Příspěvek byl editován uživatelem Pajzák.)
Neděle, 12. dubna 2020 - 19:15:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 970
Registrován: 1-2010
Pajzák: Kubam reagoval ve svém příspěvku na dvě věci. Vy jste patrně reagoval na tu první, mně z toho vyplynulo, že reagujete na tu druhou. Možná to příště více rozveďte, aby to bylo jednoznačné...

K.S. Severní zhlaví by se taky dalo vylepšit, ale je tam problém jednak výškový rozdíl (241 už u depa stoupá), jednak úhel křížení. Optimální by byla kombinace obojího. Jak v Břeclavi, tak ve Znojmě je v obou místech uvažován silniční obchvat, který je z hlediska hluku a zásahu do krajinného rázu násobně horší. Pokud budeme oslavovat každou stavbu na železnici, která se nerealizovala, tak se pak nedivme, že budeme muset celou republiku vyasfaltovat.

Dovolím si malou úvahu o tom, jaké uplatnění by do budoucna jižní tah mohl mít, kdyby se býval v minulosti realizoval. Na hlavním tahu se předpokládá zvyšování rychlosti, výhradní provoz dle ETCS, další zesilování osobní dopravy kolem aglomerací (ponechme teď stranou současnou situaci), což výrazně sníží propustnost pro nákladní dopravu (osobně se v tomto ohledu na stávající infrastruktuře nejvíce obávám ETCS). Kromě toho se v podstatě na několik let pro nákladní dopravu uzavře Brno. Pokud u snahy přesouvat zboží ze silnice na železnici nemá zůstat jen u frází, tak tu do budoucna vidím zásadní problém. Trasa Břeclav - Havlíčkův Brod je přes Znojmo přibližně o 12 km delší než přes Brno, nicméně trasa přes Znojmo je sklonově méně náročná (na trase Břeclav - Znojmo - Havlíčkův Brod má HV řady 751 přibližně stejné normativy, jaké má HV řady 230 na trase Břeclav - Brno - Havlíčkův Brod). Přes Znojmo sice vede tfuj tfuj jednokolejka, ale potenciál pro rozvoj osobní dopravy je zde malý (na 246 to vidím maximálně na 1,5 páru vlaků osobní dopravy za hodinu, na 241 na 1 pár). Traťová rychlost se dá zvednout (hlavně na 246), z čehož na jednokolejkách čerpá i nákladní doprava. Pokud by se dobře navrhly stanice, umím si představit, že by trasa Břeclav - Znojmo - Havlíčkův Brod mohla být z hlediska průměrné cestovní rychlosti plně konkurenceschopná s trasou přes Brno, a to i za bezvýlukového stavu (natož během jednokolejného či dokonce nickolejného provozu na hlavní trase). Klíčové by bylo samozřejmě také výrazně zkapacitnit úsek Okříšky - Jihlava, z čehož by ale mohla čerpat také osobní doprava (viz stav po zavedení VDV). Vše se dnes dá předem prověřit a simulovat. Při jednokolejném provozu na hlavní trase by pak mohly být po odklonové trase prováženy vlaky pouze jednoho směru, čímž by se maximalizovalo jejich svazkování na obou trasách. S tím by byla spojena také vzájemná koordinace výluk, kdy by se při výluce konané na hlavní trase nesměla konat žádná výluka na objízdné trase a naopak. Osobně si myslím, že takto by se dnes mělo uvažovat všude, a všechny trasy potenciálně využitelné odklonovou dopravou by měly být v rámci možností navrženy co nejkvalitněji (nebo na ně vůbec nesahat). Stav, kdy se dlouhodobě sází jen na jednu kartu, je z dlouhodobého hlediska neudržitelný.

Ještě sem dám malý příklad z Rakouska. Než byla dokončena zcela nová trať z Vídně do St. Pöltenu, byla stará dvoukolejná trať natolik přetížená, že významný počet nákladních vlaků využíval paralelní jednokolejnou trať přes Tulln. Například nákladní vlaky jedoucí od Břeclavi na Linz byly trasovány přes Leopoldau, Jedlersdorf, Stockerau, Absdorf-Hippersdorf a Tulln. Aby vlaky nemusely vykonávat žádnou úvrať, byly v roce 2009 v Absdorfu a Tullnu vybudovány triangly. Na jednokolejné trati Tulln - St. Pölten pak bylo v GVD za 24 hodin trasováno až 80 nákladních vlaků (ne všechny jezdily denně), což mimo jiné vedlo k tomu, že zde musela být osobní doprava téměř zastavena. I zde měla alternativní jednokolejná trasa lepší sklonové poměry, a těžké nákladní vlaky tak byly přednostně trasovány tudy. Přes Stockerau a Tulln je část nákladních vlaků trasována i v současnosti. Jednak se tyto vlaky vyhnou Vídni (vyjma okrajové části), jednak jsou na odklonové trase výrazně nižší poplatky za použití DC.

U nás tedy máme dvě možnosti, jak do budoucna dostat více zboží na koleje. Můžeme chytat holuba na střeše, a spoléhat se na výstavbu nových dvoukolejných tratí, nebo vsadíme na vrabce, a za málo peněz dostaneme maximum možného. Osobně si myslím, že to bude mít klasický průběh. Nebudeme dělat nic, a pak se ze dne na den zjistí, že je tady obrovský problém, a všichni se najednou budou strašně divit. Následně se bude naříkat, že je škoda, že se s tím nepočítalo v předstihu, když to přece muselo být všem jasné. Poté se narychlo upeče několik akcí, a znovu se budou investovat miliardy tam, kde se nedávno investovaly. Já doufám, že se do té doby podaří dát alespoň celou trať Břeclav - Znojmo do takového stavu, v jakém byla nedávno revitalizována první třetina trasy. Pokud by se podařila i elektrizace, tak by to v současnosti bylo maximum možného. A pokud by se případně v budoucnu někdo probudil, mohla by už být dost velká část trasy nachystána.
www.koudsk.estranky.cz
- vše o nákladní dopravě v okolí Znojma
Pajzák
Neděle, 12. dubna 2020 - 19:38:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3673
Registrován: 6-2015
O.K. Já jsem si zas nevšiml té druhé.[happy]
Neděle, 12. dubna 2020 - 20:23:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1682
Registrován: 10-2010
Postoj majitelů té nemovitosti je legitimní a je chybou SŽ a Drážního úřadu, že je mezi účastníky řízení nezahrnuly. Drážní úřad nebude mít jinou možnost, než vydané stavební povolení zrušit a zahájit nové stavební řízení.
Neděle, 12. dubna 2020 - 23:09:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 726
Registrován: 8-2017
Koudsk 970:
Tan úhel křížení by nemusel být takový problém, pokud přece jenom, tak by mohlo zhlaví vypadat nějak takto, bez úpravy jižního zhlaví tam má nejkratší kolej asi 360m, dvě střední asi 440m a přes perony asi 600m. Nejlevnější varianta jižního zhlaví by byla asi zhruba takto. což by znamenalo nejkratší kolej asi 560m. Střední délka kolem 640m, to už celkem jde, na takovém nádraží by se daly asi otočit i vlaky kolem 700m délky, limit přes Brod je někde kolem 600m, pokud se pamatuji. Výhoda tu je že je to celé pojaté tak trochu lowcostově a lze to realizovat třeba zítra, pokud se vynechá jižní výtažka.

Mě jenom přijde že se obchvaty Znojma a Břeclavi tak trochu nepovedly při návrhu, navíc ten břeclavský snad existoval jenom z neschopnosti tehdejšího systému a jeho posedlosti válkou, jako zdůvodnění jsem k němu kdysi četl přetíženost nádraží což bylo dáno zastaralou technikou. Zamysleme se nad tím ale mírně jinak, Obchvat má sloužit nákladní dopravě pro přímou jízdu do Znojma, výkonnost té tratě, budeme-li uvažovat jako v Rakousku je 80 vlaků za den, z toho může být polovina z Rakouska a druhá ze Slovenska, z toho tedy přijede, počítejme, 40 vlaků denně, tedy 2-3 vlaky za hodinu po dobu 16 hodin. To není tak hrozný počet aby se s tím nedalo jet napříč nádražím. Do Břeclavi se ze Slovenska jezdilo asi do 25. roku od severu, dnes je na tělese dráhy polní cesta, ale Všechny objekty se dochovaly. je možné že kdysi byla dokonce dvojkolejná, most je napůl kamenný, napůl železobetonový, může to být ale i rozšíření z pozdější doby, jestli železniční či polnohospodářské, to nevím. Toho by se dalo využít a kolej dovést od severu, vlak by sice zpomalil dejme tomu na 80km/h, ale už za nějakou minutu by byl z oblouku pryč a mohl zrychlovat ku Znojmu. To ale není co se týče tohoto všechno, nákladním dopravcům se údajně nezdá nájezd do BV z jihu, chápu je, mohli by dostat svůj nájezd na nákladní nádraží, takže by z toho vylezlo takové hezké očíčko [happy], s úrovňovým křížením, bohužel. Vlečka by pak mohla být zapojená přímo do toho. Je to divočina a šotoprojekt, uznávám.

Proti "očičku" bych ani neočekával nějaké velké protesty, ten kus tam je takový bohem zapomenutý. Lepší řešení asi neumožňuje blízkost města a vůbec problematický terén BV, v místech kde je přednádraží je voda asi 1-2m pod přirozeným terénem (loni bylo vidět když se dělalo vedení v dírách stála opravdu do metru pod povrchem voda).

Myslím že v rámci rekonstrukcí by bylo možné dosáhnout stavu kdy mezi zastávkami vzdálenými okolo 1-2 budou dvě koleje, včetně zastávek, tím se omezí investiční náklady, mírně (jenom jedna dvojice výhybek) a zkrátí se jednokolejné úseky. Jak jsem zmiňoval třeba Dobré Pole a Březí, tímto řešením by se rozdělil dliuhý jednokolejý úsek podobně jako v případě stanice Sedlec. Moravské Budějovice jsou celkem jasné, tam je to na vysunutí kolejové spojky co nejvíc k Vesci, na druhé straně to vypadá na dvojkolejné těleso až asi 400m za současnou výhybku. Pro Okříšky platí to samé o vysunutí kolejových spojek, tam by se dokonce současná dala nahradit dělanou z běžných výhybek. Další dvojkolejka by mohla být Bransouze - Dolní Smrčná, možná také Luka nad Jihlavou - Bitovčice. Jihlava - Havlíčkův brod by snad šlo zašmelit aby to vyšlo na plnou dvojkolejku.

Situace by ale mohla být kolem tratě a její rekonstrukce úplně jiná pokud bychom zvládli z vlastníka Pulkaubahn vymámit příslib její velké rekonstrukce a snížení sklonů, nebo se našel způsob jak tuto zajistit (v kooperaci s Rakouskem) vznikla by takto totiž nejkratší spojnice mezi jižními Čechami a Moravou, potažmo alternativní trasa k jízdě přes Třebovou. Umím si představit i takovou dohodu vedoucí k možnosti provozu podle českých návěstí.

V obecné rovině by bylo třeba samozřejmě aby se na dráhu dostalo co nejvíc nákladu, ale bude-li urputně vzdorovat řešení problému poslední míle nebo bude-li trvat na tom že se zátěž vozí přes Majlont, tak to půjde dost zle. Tady je pár možností jak ten problém řešit, otázka je jak to udělat a jestli se tím zabývá někdo kdo má na to prostředky, nebo ne.

Ano, také mám pocit že to zase skončí nějakým průšvihem. Přitom takových vrabců v hrsti by u nás bylo asi víc, napadá mne třeba koridor z Prosenice do Hranic, nebo vůbec jenom úsek Drahotuše - Hranice, kde po zavedení pravostranného provozu je přesmyk skoro k ničemu, pokud by se v trase starého mostu postavila jeho moderní kopie, je z toho bezkolizní odbočení. tratě na Valmez.

Nebo možná bychom našli nějaké podobné jednokoljeky jako je naše Břeclav - Znojmo, kde by menší úpravy mohly pomoci s kapacitou, pokud by se na nich udělaly nějaké změny.
Pondělí, 13. dubna 2020 - 10:16:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18
Registrován: 1-2019
O tom stavebním řízení nic nevím, ale Vechtrovna sousedí s pozemkem stavby a pochybuji, že by je Drážní úřad nezahrnul mezi účastníky řízení, zejména když doporučuje veřejnou vyhláškou. A pokud účastníci řízení neuplatnili námitky před vydáním stavebního povolení, těžko se něčeho mohou nyní dovolávat. Nehledě na skutečnost, že ve stavebním řízení se nepřiblíží k námitkám, které měly nebo mohly být uplatněny v územním řízení. Je ale možné, že stavební povolení nerespektuje územní rozhodnutí, nevím.
Pajzák
Pondělí, 13. dubna 2020 - 11:09:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3676
Registrován: 6-2015
Pochybuješ sice logicky, nicméně se to opravdu nestalo. Můžeme jen spekulovat, proč tomu tak (ne)bylo.
Pondělí, 13. dubna 2020 - 13:14:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 14916
Registrován: 12-2007
Skutečně - v rozhodnutí o udělení stavebního povolení nejsou coby účastníci řízení uvedeni vlastníci Vechtrovny, tedy "stavby Troubsko č. p. 128". Až ve vyrozumění o odvoláních už najednou na tom samém místě jsou vlastníci tohoto objektu coby účastníci řízení uvedeni.

Pozn. z katastru nemovitostí vyplývá, že všichni čtyři podavatelé odvolání skutečně jsou spoluvlastníky Vechtrovny.

Pondělí, 13. dubna 2020 - 15:24:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 14917
Registrován: 12-2007
... a jeden ze spolumajitelů Vechtrovny poskytl vyjádření zde (čímž dal za pravdu mj. i mým slovům co do stísněnosti nového nástupiště, které má být vměstnáno mezi traťovou kolej a objekt vechtrovny):

Dobrý den všem,

ačkoli nejsem příznivcem této formy komunikace, pokusím se z pozice spolumajitele Hospody Vechtrovny co nejstručněji vysvětlit naše pohnutky k legislativnímu postupu, který je v článku víceméně tendenčně komentován…

Bezmála 10 let (od podzimu 2010) jsme v periodickém kontaktu se zpracovatelem dokumentace „Elektrizace tratě …“ – společností SUDOP.

Už při první konzultaci projektu pro územní řízení jsme projektanty upozorňovali na velmi nelogický a technicky, nebojím se napsat, hloupý aspekt řešení zastávky Troubsko, který spočíval (a dodnes, bohužel, spočívá…!!!) ve vyprojektování chodníku po straně přejezdu směrem k St. Lískovci a z toho plynoucímu přesunu obou perónů na tutéž stranu… Každý, kdo jen trochu zná místní situaci, pochopí, že na této straně není místo ani na chodník a ani na peróny. Přitom na opačné straně (směrem do Střelic) je místa na obojí habaděj…(!)

Zpočátku se projektanti vymlouvali, že změnu nelze provést kvůli obci, na dalších schůzkách, že kvůli Policii ČR, pak kvůli Sdružení Voda a tak to šlo na všech konzultacích, které SUDOP s námi nepravidelně svolával. Takže celá situace dospěla po všech těch letech do fáze, kdy projektanti tvrdošíjně trvali na svém nesmyslném řešení, které je pro uživatele zastávky vyloženě nebezpečné (např. perón o tak malé šířce, že projíždějící rychlík ohrozí zde čekající občany oproti stávající pozici perónu o možnostech šířky tanečního parketu), navíc zcela bezostyšně zasahuje do objektu Vechtrovny (výsledkem zásahu do tohoto krásného objektu z roku 1855 by byl hnus, za který by se naše generace musela před dějinami stydět) a zejména bezprecentně zasahuje do stavby a pozemku v soukromém vlastnictví…!!!

Tento problém se SUDOP rozhodl řešit nikoliv předěláním dokumentace (v úvodní fázi jde tak o dvoudenní práci jednoho člověka), nýbrž arogantním a naprosto nezákonným zatajením vlastníků Vechtrovny a okolních pozemků (jednoznačných účastníků řízení) v procesu územního i stavebního řízení….!!! Jen náhodou jsme se dozvěděli o probíhajícím stavebním řízení a bohužel nám nezbývá nic jiného, než se zachovat tak, jak jsme se zachovali…

Kromě výše popsaného „řešení“ nástupišť a chodníku bych zde mohl hovořit i o jiných neuvěřitelných navržených úpravách – např. zvýšení nivelety kolejí o cca 70 cm místo jednoduchého „ztlumení“ křivky přiléhající silnice tak, aby se projíždějící autobus „neuhodil“ o podvozek. Problém je možná v tom, že navržená akce bude stát cca miliardu, druhé jen milion… Panečku, to by bylo opravených vechtroven, malých nádraží a třeba zrepasovaných parních lokomotiv…!!!

Všichni spoluvlastníci Vechtrovny jsme velkými příznivci železnice, kterou preferujeme nad nesmyslným objemem dopravy silniční – zejména nákladní… Jde nám ale především o to, aby se věci děly logicky a smysluplně a zejména právním způsobem. Legislativních kulišáren a arogantního přehlížení jsme si přece všichni užili v minulost až až. Věřím, že rozumní a obecně vnímáví lidé, kteří mají smysl pro spravedlnost, nás pochopí…

Pondělí, 13. dubna 2020 - 17:30:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19
Registrován: 1-2019
Opravdu to vypadá na opomenuté účastníky stavebního řízení. Nicméně se obávám, že námitky typu polohy nástupiště a nivelety tratě patří do územního řízení.
Pondělí, 13. dubna 2020 - 22:39:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 177
Registrován: 7-2017
850015 - ad) prehistorický patrák...

Autoři brožury "130 let Brněnsko-rosické uhelné dráhy a Lokomotivního depa Brno a historie vzniku brněnského železničního uzlu" z roku 1986 tuto informaci už znají a na stranách 20, 21 a 25 otiskují úryvek (bohužel v seznamu literatury není u knihy K. Dvořáka "Ze staré Třebíče" uveden nakladatel a rok vydání knihy - já jsem si tedy nyní dodatečně "vygooglil", že pochází z roku 1940).

Konkrétně ve 2. kapitole (zpracovali Růžena Bergerová a Ing. Vlastimil Kotoul) se to komentuje:
...další významnou raritou byl patrový osobní vagón, tehdy zvaný "Imperiál". Nepodařilo se nám opatřit jeho fotografii. Na zadní straně této vzpomínkové brožury uvádíme rekonstruovanou kresbu a zde jeho schématický nákres z knihy "Geschichte der Eisenbahnen".



No a vývoj názoru na tuto informaci dokumentuje o 20 let později další výroční publikace - Butschek a kol.: 150 let železnice z Brna do Zastávky, kde na str. 43-44 se uvádí přehled parku vozů Brněnsko-rosické dráhy jak nákladních, tak osobních:

V této souvislosti nelze nezmínit údaj uváděný Miroslavem Štěpánem, že BRE používala jednoposchoďové osobní vozy. Pátraní po původu této informace vede ke knize Karla Dvořáka "Ze staré Třebíče", kde se tato rarita objevuje ve vyprávění pamětníka: [uvedena příslušná citace z knihy].
I když další vyprávění obsahuje řadu nepřesností a jedná se o osobní vzpomínky z doby o deset či dvacet let mladší, doplněné převzatými staršími údaji, popis patrového vozu je poměrně věrohodný. Přesto však z uvedených údajů výročních zpráv o osobních vozech BRE je zřejmé, že v období 1856 - 1870 takový vůz u BRE neexistoval. Navíc vozy tohoto typu se objevily na našich tratích - zcela výjimečně - teprve v pozdější době. Svědčí o tom například zpráva v Brünner Zeitung z roku 1868 o zavedení patrových vozů pro sto cestujících v Dánsku. O rok později se takový vůz poprvé objevil na rakouských železnicích: "16. května 1869", psaly noviny, "byl na innsbruckém nádraží k vidění v Paříži postavený vůz nové konstrukce se dvěma patry. Vůz o hmotnosti 10 tun má 78 míst I., II. a III. třídy. 17. května projel brennerskou tratí a komise posuzovala jeho chování v ostrých obloucích. Vůz je určen pro Turín, kde se bude zkoušet na krátkých úsecích." Je možné, že vůz podobné konstrukce (pro nějž se používalo francouzské označení "Impérial") zkoušela nebo používala StEG po roce 1884, kdy prodloužila trať bývalé BRE ze Zastávky přes Třebíč do Okříšek.


Tož tak. Opět se potvrzuje, že vzpomínky nám vytvoří často pěkný guláš...
Mauricio
Úterý, 14. dubna 2020 - 08:56:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9439
Registrován: 4-2005
To je zase příspěvků...

Tedy obsah toho odvolání ve stručnosti asi takto:

...odvolání.
Rozhodnutí, jímž stavební úřad vydal stavební povolení, shledávám nezákonným, neboť
1) stavební úřad nedostál své povinnosti vymezit řádně okruh stavbou dráhy přímo dotčených účastníků, čímž došlo k poškození práv odvolatele
2) stavební úřad porušil právo na spravedlivý proces, když svým postupem v době mimořádných opatření neumožnil odvolateli realizovat jeho právo na seznámení se s podklady před jeho vydáním,
3) stavební úřad nesprávně právně posoudil naplnění podmínek ustanovení § 184a odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řadu, ve zněni pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), příslušná část odůvodnění rozhodnutí je stižena nepřezkoumatelností pro nedostatek důvodů.


Což by člověk i věděl, kdyby DÚ zveřejnil všechny 4 námitky - což nějak "opomenul".

(Příspěvek byl editován uživatelem Mauricio.)
Úterý, 14. dubna 2020 - 12:00:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4299
Registrován: 5-2004
Vidíš to, tady vidím jistou podobnost mezi Vodou z Tetčic a pivem z Troubska, pán z Tetčic se první tři roky soudil právě o to, aby ho (resp. jeho spolek) uznali jako účastníka řízení. Zahrnout ho tam rovnou, mohli si ty tři roky ušetřit. Holt lekci, kterou si prošli na stavebním úřadě v Rosicích, odignorovali právě na Drážním úřadě, kam se povolování dopravních staveb přesunulo právě proto, aby se tyhle chyby neděly. [uhoh]
Úterý, 14. dubna 2020 - 15:30:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4300
Registrován: 5-2004
Jinak na zdopravy se pod článkem objevilo vyjádření jednoho ze spolumajitelů Vechtrovny, hodím to sem celé:
Petr Řehořka:
"Dobrý den všem,

ačkoli nejsem příznivcem této formy komunikace, pokusím se z pozice spolumajitele Hospody Vechtrovny co nejstručněji vysvětlit naše pohnutky k legislativnímu postupu, který je v článku víceméně tendenčně komentován…

Bezmála 10 let (od podzimu 2010) jsme v periodickém kontaktu se zpracovatelem dokumentace „Elektrizace tratě …“ – společností SUDOP.

Už při první konzultaci projektu pro územní řízení jsme projektanty upozorňovali na velmi nelogický a technicky, nebojím se napsat, hloupý aspekt řešení zastávky Troubsko, který spočíval (a dodnes, bohužel, spočívá…!!!) ve vyprojektování chodníku po straně přejezdu směrem k St. Lískovci a z toho plynoucímu přesunu obou perónů na tutéž stranu… Každý, kdo jen trochu zná místní situaci, pochopí, že na této straně není místo ani na chodník a ani na peróny. Přitom na opačné straně (směrem do Střelic) je místa na obojí habaděj…(!)

Zpočátku se projektanti vymlouvali, že změnu nelze provést kvůli obci, na dalších schůzkách, že kvůli Policii ČR, pak kvůli Sdružení Voda a tak to šlo na všech konzultacích, které SUDOP s námi nepravidelně svolával. Takže celá situace dospěla po všech těch letech do fáze, kdy projektanti tvrdošíjně trvali na svém nesmyslném řešení, které je pro uživatele zastávky vyloženě nebezpečné (např. perón o tak malé šířce, že projíždějící rychlík ohrozí zde čekající občany oproti stávající pozici perónu o možnostech šířky tanečního parketu), navíc zcela bezostyšně zasahuje do objektu Vechtrovny (výsledkem zásahu do tohoto krásného objektu z roku 1855 by byl hnus, za který by se naše generace musela před dějinami stydět) a zejména bezprecentně zasahuje do stavby a pozemku v soukromém vlastnictví…!!!

Tento problém se SUDOP rozhodl řešit nikoliv předěláním dokumentace (v úvodní fázi jde tak o dvoudenní práci jednoho člověka), nýbrž arogantním a naprosto nezákonným zatajením vlastníků Vechtrovny a okolních pozemků (jednoznačných účastníků řízení) v procesu územního i stavebního řízení….!!! Jen náhodou jsme se dozvěděli o probíhajícím stavebním řízení a bohužel nám nezbývá nic jiného, než se zachovat tak, jak jsme se zachovali…

Kromě výše popsaného „řešení“ nástupišť a chodníku bych zde mohl hovořit i o jiných neuvěřitelných navržených úpravách – např. zvýšení nivelety kolejí o cca 70 cm místo jednoduchého „ztlumení“ křivky přiléhající silnice tak, aby se projíždějící autobus „neuhodil“ o podvozek. Problém je možná v tom, že navržená akce bude stát cca miliardu, druhé jen milion… Panečku, to by bylo opravených vechtroven, malých nádraží a třeba zrepasovaných parních lokomotiv…!!!

Všichni spoluvlastníci Vechtrovny jsme velkými příznivci železnice, kterou preferujeme nad nesmyslným objemem dopravy silniční – zejména nákladní… Jde nám ale především o to, aby se věci děly logicky a smysluplně a zejména právním způsobem. Legislativních kulišáren a arogantního přehlížení jsme si přece všichni užili v minulost až až. Věřím, že rozumní a obecně vnímáví lidé, kteří mají smysl pro spravedlnost, nás pochopí…"
M_g
Úterý, 14. dubna 2020 - 17:22:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1197
Registrován: 6-2006
Ale Mlho...
To už udělal David před více než 24 hodinami.
Úterý, 14. dubna 2020 - 18:44:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4301
Registrován: 5-2004
Stane se, no. Tak pardon za spam. [happy]
Pajzák
Úterý, 14. dubna 2020 - 19:46:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3685
Registrován: 6-2015
Kolik že Davidů ještě máme v záloze?[happy]

(Příspěvek byl editován uživatelem Pajzák.)
Úterý, 14. dubna 2020 - 20:32:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5977
Registrován: 12-2004
Ještě David Krejčí a David Pastrňák.
Bez cyklovlaku do Břežan to je stejně jedno....
Pajzák
Úterý, 14. dubna 2020 - 20:37:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3686
Registrován: 6-2015
Mutěnka to vyřeší.
Středa, 15. dubna 2020 - 08:15:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1741
Registrován: 12-2007
Oukej, oukej, ale prostě mě štve, že tahle stavba se pořád ne a ne zrealizovat[uhoh]

Jinak, kdo by dnes chtěl fotit, tak by mělo jet PKP se dvěma brejlovcema z Grešla do Hrušek. Vyjet by to asi mohlo v brzké době, a v Břeclavi kolem poledne...víc ale zatím nevím. [fotic]
Středa, 15. dubna 2020 - 13:21:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 399
Registrován: 8-2010
Brejlovci stojí v Hrušovanech do konce výluky na Břeclav a ještě jednou otočí do Grešla foceno mobilem průjezd Olbramkostelem

herkules2016l