Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » 4. koridor » Archiv diskuse 4. koridor do 03. 04. 2020

Archiv diskuse 4. koridor do 03. 04. 2020

autor	příspěvek
Čínskej	Úterý, 31. března 2020 - 10:46:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1843 Registrován: 3-2012	ledaže by v rámci požadavku EU na zvýšení mezinárodní osobní a nákladní dopravy v souladu s Green Dealem, a s velkou podporou Česka a Rakouska Pak by se ale nestavěla dálnice...
Wagon	Úterý, 31. března 2020 - 11:08:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3792 Registrován: 12-2007	Čínskej: Ještě před vypuknutím pandemie předsedkyně Evropské komise prohlásila, že je potřeba výrazně zvýšit podíl železniční dopravy na přepravě lidí a zboží.
Bram	Úterý, 31. března 2020 - 11:25:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10472 Registrován: 4-2003	Čínskej:Malá technická, až do Pregartenu. Opravdu?!? Úsek Lungitz - Pregarten je ale zralý na tunel....
Hajnej	Úterý, 31. března 2020 - 12:48:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21841 Registrován: 5-2002	Bram: Pregarten je ale zralý na tunel To jako že by se těch skoro 150 metrů vejšky tím tunelem rychlejc nastoupalo...? Ono tam těch 8 km vzdušnou čarou nebude rozvinuto na víc jak 13 km jen tak z prdý holele... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Bkp	Úterý, 31. března 2020 - 13:12:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8226 Registrován: 8-2003	Tak ne že by se mi na české straně nelíbilo ke stávající trati něco jednokolejného v tomto duchu, ale při uvědomnění, že cena dvaceti kilometrů u Vyškova leze přes 25 mld, tak nevím. Na rakouské straně, no zamyslete se nad tím, že: - Summerau: 660 m. n. m. - Linz: 240 m. n. m. - vzdušná vzdálenost Summerau - Linz: 30 km - nákladní dopravci kňourají, že i 12 promile je moc, že chtělo by to šest, maximálně osm
Bram	Úterý, 31. března 2020 - 13:57:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10476 Registrován: 4-2003	Hajnej:To jako že by se těch skoro 150 metrů vejšky tím tunelem rychlejc nastoupalo...? Těch výškových metrů je jen 120 a tunel (nová trať s tunelem dohromady přes 9 km) by stejně musel jít nějak zhruba takto: https://en.mapy.cz/s/muhererume I nová trať by se musela rozvlnit, snad jsi si nemyslel, že to Pregarten a Lungitz spojím přímkou . Sice by nebyla tak dlouhá jako současná trať, ale zase v tunelu panují výrazně lepší podmínky pro adhezi. Ono tam těch 8 km vzdušnou čarou nebude rozvinuto na víc jak 13 km jen tak z prdý holele... Hele, to si jako myslíš, že mi není jasné proč to tam je? Před sto padesáti lety bylo dnešních možností a dlouhé tunely se dělaly jen tam, kde to už jinak nešlo, což platilo zejména v poněkud jižněji položených kopečcích, než z tohoto pohledu v pahorkatině u Pregartenu .
Bram	Úterý, 31. března 2020 - 14:13:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10477 Registrován: 4-2003	Bkp:nákladní dopravci kňourají, že i 12 promile je moc, že chtělo by to šest, maximálně osm To se v případě klikatice (kde nákladní vlak pojede díky velmi zubatému rychlostnímu profilu skoro trvale jen 70), která je mezi Budějovicemi a Lincem nedivím. Ale jak to finančně přijatelně udělat lépe, to fakt nevím... Jinak mne kdysi napadlo něco podobného, jako Tebe, jen trochu jinudy: https://en.mapy.cz/s/gebekahoro Ovšem to by asi nikdo nezaplatil .
Petr_Šimral	Úterý, 31. března 2020 - 16:55:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9425 Registrován: 5-2002	Tady se dá říci, že se může jednat tak maximálně o trasovací cvičení. Osobní doprava zoufalá, nákladní slabá. Ve směru ČB - LI tratě nákladní dopravě vyhovují (kromě normativu délky) a normativy hmotnosti okolních tratí stejně nepustí do Summ nic těžšího, než co by tam mohlo být vytaženo (trať je sklonově výhodná). Obráceně je to horší, ale normativ 1390 - 1500 tun na novolokomotivu není tak špatný a dvojkolejka do Pregartenu by to mohla o dost vylepšit. ČB - HD je dálkovina, docela to odsejpá, takže protáhnout dvě vhodné výhybny na 800 metrů a nechat to spokojeně být tak, jak to je. PS: Ale nezapomenout na předělání Rybníka, který je dnes v projektové přípravě.
Hajnej	Úterý, 31. března 2020 - 18:06:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21847 Registrován: 5-2002	Bram: Těch výškových metrů je jen 120 Přednádražní placy jsou 278 a 416 m, to je 138 metrů. Samozřejmě když začneš až o kus dál na trati a na konci se trefíš někam na stráň (modely terénu zejména v cizině stavby spodku zpravidla neobsahují), tak Ti vyjde něco jiného. zase v tunelu panují výrazně lepší podmínky pro adhezi Jo, a trvalý proudy jsou potmě taky větší... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Bram	Úterý, 31. března 2020 - 18:08:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10478 Registrován: 4-2003	PŠ:Tady se dá říci, že se může jednat tak maximálně o trasovací cvičení. Alespoň z mé strany o víc nejde . Osobní doprava zoufalá, nákladní slabá. Tak tak . Obráceně je to horší, ale normativ 1390 - 1500 tun na novolokomotivu není tak špatný a dvojkolejka do Pregartenu by to mohla o dost vylepšit. Tak na to, až budou z klikatice u Gaisbachu vyrábět dvoukolejku, se fakt asi pojedu podívat. Spíš si myslím, že od Lince tu dvoukolejku zaseknou v Lungitz...
Bram	Úterý, 31. března 2020 - 18:22:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10479 Registrován: 4-2003	Hajnej:Přednádražní placy jsou 278 a 416 m, to je 138 metrů. Moje přeložka nezačíná v Lungitz, ale kus za ním, ve Standorfu. Tam má křižovatka u podjezdu pod tratí 289 metrů nad mořem, plac před nádražím 414 metrů. 414 minus 289 je 125 metrů. A je třeba ještě odečíst pět metrů, abys byl zhruba v niveletě trati. Takže 120 metrů je správně. Našel jsi tedy chybu tam, kde žádná ve skutečnosti není . Jo, a trvalý proudy jsou potmě taky větší... A jízdní odpory v četných obloucích o poloměrech menších než 300 metrů jsou také zcela zanedbatelné .
Petr_Šimral	Úterý, 31. března 2020 - 19:33:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9428 Registrován: 5-2002	ad Hajnej: Jo, a trvalý proudy jsou potmě taky větší... Diskuzní faul? Ona tam bude jezdit lamina nebo bobina? U moderních lokomotiv je největším problémem se co nejvíce přiblížit "křídovým papírům", na kterých je vytištěna trakční charakteristika. ad Bram: A jízdní odpory v četných obloucích o poloměrech menších než 300 metrů jsou také zcela zanedbatelné Budeš se divit, ale mé poslední měření, kdy jsem změnil metodiku měření jízdních odporů místo výběhových zkoušek měřením tažné síly při jízdě do stoupání ukazuje, že pokud do stoupání udržíš rozumnou rychlost (více jak 60 km/h), tak prakticky ztrácíš odpor tření nárazníků v oblouku. A při rychlosti nižší zase ztrácíš V na druhou. Tedy stěžejní je co nejvyšší kvalita koleje, abychom mohli dosahovat co nejvyšší tažné síly. Já dnes na starotratích počítám 220 kN, na novotratích 240 kN a rád bych se dostal na realizovatelných 270 kN.
Hajnej	Úterý, 31. března 2020 - 20:15:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21850 Registrován: 5-2002	Bram: Našel jsi tedy chybu tam, kde žádná ve skutečnosti není Ono je to jinak: původně jsi psal Lungitz - Pregarten, tak jsem vzal úsek Lungitz - Pregarten a tam těch 138 metrů je (což zaokrouhlit na "skoro 150 m" lze). Ty jsi začal o kus dál, takže to už najednou není Lungitz a výškový rozdíl je menší, ale zkrácením zbývající vzdálenosti se stoupání stejně nijak nezmenšilo. No a na druhém konci jsi špatně odečetl nadmořskou výšku - a to chyba skutečně je. PŠ: U moderních lokomotiv je největším problémem se co nejvíce přiblížit "křídovým papírům", na kterých je vytištěna trakční charakteristika. To není dáno ani tak moderností těch mašin, jako spíš křídovostí těch papírů (čímž není míněno, že by těch parametrů nedosahovaly). rád bych se dostal na realizovatelných 270 kN To se obávám, že je běh na hooodně dlouhou trať. A hlavně si vůbec nejsem jistej, jestli je to ta správná cesta. Už jsem toho s adhezí a jejíma mezníma projevama taky zažil docela dost... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Hajnej	Úterý, 31. března 2020 - 20:19:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21851 Registrován: 5-2002	PŠ: pokud do stoupání udržíš rozumnou rychlost (více jak 60 km/h), tak prakticky ztrácíš odpor tření nárazníků v oblouku Přesně. A když ztratíš rychlost, tak se to tření "najednou" objeví. Právě odtud pochází známá fírovská mytologie, že se poblíž vrcholu každého delšího stoupání nachází úsek, kde je větší stoupání, než na sklonících. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Bitevní_kočka_Pitipačka	Úterý, 31. března 2020 - 21:47:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 107 Registrován: 11-2005	Před pár dny kolem Mezna.
Petr_Šimral	Úterý, 31. března 2020 - 22:22:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9430 Registrován: 5-2002	ad Hajnej: Právě odtud pochází známá fírovská mytologie, že se poblíž vrcholu každého delšího stoupání nachází úsek, kde je větší stoupání, než na sklonících. Přesně. Jenže snižující se rychlostí působí obráceně právě to V na druhou a nakonec při rychlosti 10 km/h zaberou páni Curtiuss s Knifferem. Už jsem toho s adhezí a jejíma mezníma projevama taky zažil docela dost... To já taky. Ale taky jsem o tom mluvil v mém příspěvku: Tedy stěžejní je co nejvyšší kvalita koleje, abychom mohli dosahovat co nejvyšší tažné síly. Na koridorových tratích to jde hodně poznat. A pro listopad, kdy můžeme prakticky všechny zátěžové tabulky zmuchlat a zahodit bych ještě doplnil: a čistota koleje --> ona by MUVka s Wapkou (není myšlen vůz na přepravu uhlí) udělala na podzim hodně, hodně parády...
Hajnej	Středa, 01. dubna 2020 - 00:18:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21856 Registrován: 5-2002	PŠ: nakonec při rychlosti 10 km/h zaberou páni Curtiuss s Knifferem A nebo taky nezaberou - to když má oblouk moc velký převýšení... Krom toho mám velké obavy, že u kol nebrzděných litinou budou tihle dva pánové trochu mimo. Třeba u takovýho Ešusa za deště vycházely, pokud si dobře vzpomínám, úplně jiný čísla: 28 / (106 + V). A to má prakticky spojnice v podvozku... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Bram	Středa, 01. dubna 2020 - 07:22:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10480 Registrován: 4-2003	PŠ:a čistota koleje --> ona by MUVka s Wapkou (není myšlen vůz na přepravu uhlí) udělala na podzim hodně, hodně parády... Spíš bych si na té MUVce představoval rotační kartáče na čištění hlav kolejnic, které by očistily bordel (zejména rozmačkané listí) a postaraly by se i o případnou rez . Čištění by pak snad mohla SŽDC v rámci pracovních jízd z jiných důvodů s MUVkami dělat skoro denně... Budeš se divit, ale mé poslední měření, kdy jsem změnil metodiku měření jízdních odporů místo výběhových zkoušek měřením tažné síly při jízdě do stoupání ukazuje, že pokud do stoupání udržíš rozumnou rychlost (více jak 60 km/h), tak prakticky ztrácíš odpor tření nárazníků v oblouku. Zajímavé výsledky měření . Čím to asi bude? Že by jízdní odpory jednotlivých vozů redukovaly síly na náraznících na minimum, či dokonce by se nárazníky přestaly ve větší části soupravy dokonce i dotýkat? Jen by mne zajímalo, v jakých poloměrech oblouků to bylo měřeno... Hajnej:Ono je to jinak: původně jsi psal Lungitz - Pregarten, tak jsem vzal úsek Lungitz - Pregarten a tam těch 138 metrů je (což zaokrouhlit na "skoro 150 m" lze). A tu mapku s přeložkou jsem tam dával jen tak pro legraci, prostě proto, aby si jí zejména Hajnej nevšiml . (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.)
Hajnej	Středa, 01. dubna 2020 - 09:05:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21862 Registrován: 5-2002	Bram: A tu mapku s přeložkou jsem tam dával jen tak pro legraci Prostě mě po spatření té klikatice zajímaly sklonové poměry na tě trati, naprosto nezávisle na nějaké Tvé přeložce - tak jsem se chytil ve stanicích, kde se dá čekat, že si jich digitální model terénu "všimne" a nestane se mi to, co Tobě v Pregartenu, kde jsi skoro o nějakých 8 metrů ulítnul. Proto jsem uváděl rozdíl výšek mezi stanicemi a k němu příslušné vzdálenosti, jako co nejvěrohodnější z mapy zjistitelné údaje. Pokud takovou elementární věc, jak správně pracovat s mapou, nechápeš nebo nechceš pochopit, tak je veškerá další diskuze marná... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Bram	Středa, 01. dubna 2020 - 09:45:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10484 Registrován: 4-2003	Hajnej:Prostě mě po spatření té klikatice zajímaly sklonové poměry na tě trati, naprosto nezávisle na nějaké Tvé přeložce - tak jsem se chytil ve stanicích, kde se dá čekat, že si jich digitální model terénu "všimne" a nestane se mi to, co Tobě v Pregartenu, kde jsi skoro o nějakých 8 metrů ulítnul. 120 metrů od začátku do konce přeložky tam bylo a je, s tím prostě nic neuděláš, i kdyby jsi se podělal do vejšky . A k žádném ulítnutí v Pregartenu nedošlo, protože malovat přeložku na plac před nádražní budovu fakt nebudu. Pokud takovou elementární věc, jak správně pracovat s mapou, nechápeš nebo nechceš pochopit, tak je veškerá další diskuze marná... Tyhle mimoňský kecy si strč laskavě za klobouk, protože 138 není skoro 150 .
Petr_Šimral	Středa, 01. dubna 2020 - 09:58:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9432 Registrován: 5-2002	ad Bram: Jen by mne zajímalo, v jakých poloměrech oblouků to bylo měřeno... Mým zkušebním úsekem pro toto je trať Čerčany - Strančice.
Hajnej	Středa, 01. dubna 2020 - 12:46:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21864 Registrován: 5-2002	Bram: protože 138 není skoro 150 Ono mi poprvé vyšlo 144, protože jsem si napoprvé v Lugnitz "sáhl" na 272 metrů. To už "skoro 150" je. Těch 138 je druhé měření poté, cos mi začal chcát na nohy se 120 metry a netrefil přitom vejšku v Pregartenu, tak jsem se snažil být přesnější. 120 metrů od začátku do konce přeložky tam bylo a je, s tím prostě nic neuděláš Tvoje slavná přeložka se tu objevila až hodinu po mém prvním měření, takže pokud někdo něco s něčím dělá, tak to jsi Ty. Navíc tady se tady pokoušíš oponovat abecedu tvrzením, že není pravda, že od A do H je sedm písmen, protože od C do G jsou jenom čtyři. Podstatné je to, že na rakouský poměry ta trať vzhledem ke svému významu až zas tak nijak mimořádně nekličkuje, takže zatímco si to zdvojkolejnění představit dovedu, u té Tvé přeložky je pravděpodobné, že se na něco takového na hooodně dlouho vykašlou. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Bram	Středa, 01. dubna 2020 - 13:00:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10486 Registrován: 4-2003	Hajnej:Podstatné je to, že na rakouský poměry ta trať vzhledem ke svému významu až zas tak nijak mimořádně nekličkuje, takže zatímco si to zdvojkolejnění představit dovedu, u té Tvé přeložky je pravděpodobné, že se na něco takového na hooodně dlouho vykašlou. A co kdybys místo neustálé střelby mimo mísu si konečně přečetl reakci na Petra Šimrala v mém příspěvku 10478, kde píšu, že v mém případě nejde o nic jiného, než o trasologické cvičení? Navíc v o něco starším příspěvku 10471 (ještě před Tvými zbrklými a zcela zbytečnými reakcemi) píšu toto: Hele, mne by se také líbila nová dvoukolejná trať České Budějovice - Linec, která by vedla inteligentněji, ale tady jsem realista, protože když vezmu, kolik mi je, tak se jí narozdíl od modernizovaných tratí Praha - Kladno a Praha - Mladá Boleslav fakt nedočkám [nene]. Proč se tak vztekáš, když už je tu všechno předem napsáno? Fakt nevím, jak už bych tuto nás obou nehodnou diskusi ukončil....
Ythomas_ct	Středa, 01. dubna 2020 - 13:54:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2883 Registrován: 10-2009	Ad Petr Šimral: ...a rád bych se dostal na realizovatelných 270 kN. Odvážnému prý štěstí přeje, ale tady by mě opravdu zajímalo, jak to chceš (i za "nesucha") udělat. Budeš snad příště nakupovat šestikoláky? :-) Ad Bram: Čím to asi bude? Bude to prostě tím, že souprava jede natažená, a tudíž jsou přes nárazníky přenášeny menší podélné síly, které pak po přenásobení součinitelem tření dávají i menší příčné síly (které se v konečném důsledku projevují také jako odpor z jízdy obloukem). Samozřejmě to nebude fungovat v nějakých úplně malých poloměrech (měřeno i v kontextu délky zkoumaných vozů). Jedno takové "cvičení" na dané téma je možné najít třeba pod tímhle odkazem (např. na obr. 14 je pěkně vidět, že oblouky o velmi malých poloměrech mají vliv opravdu nezanedbatelný a že tento účinek ani při jízdě do stoupání a s tažnou silou nezmizí). Ad Hajnej: Krom toho mám velké obavy, že u kol nebrzděných litinou budou tihle dva pánové trochu mimo. Tak přísně vzato jsou tihle dva pánové trochu mimo už ve vícero případech a ostatně už se s nima nepočítá ani v TSI. Však ten jejich vztah už je taky nějakých 80 (nebo kolik) let starej a tomu odpovídají i okrajový podmínky (kvalita svršku, konstrukční provedení a regulace pohonu,...). A nebo taky nezaberou - to když má oblouk moc velký převýšení... Ano, mělo by to tak být. Mimochodem jsem kdesi viděl i nějakej graf, kde je vykreslená závislost odporu z jízdy obloukem na nedostatku převýšení (odkaz); bohužel k tomu nemám bližší informace. Možná bych s tím ve vysokých rychlostech úplně nesouhlasil, ale něco to taky postihuje... A úvahy na téma odpor z jízdy obloukem bych obecně uzavřel s tím, že odpor z jízdy obloukem = opotřebení kol do okolků. Takže když se toho chceme zbavit, potřebujeme mazání okolků, radiální stavění dvojkolí apod. ;-)
Hajnej	Středa, 01. dubna 2020 - 14:59:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21866 Registrován: 5-2002	YT: Budeš snad příště nakupovat šestikoláky? No, to už měl taky napadlo... Mimochodem jsem kdesi viděl i nějakej graf, kde je vykreslená závislost odporu z jízdy obloukem na nedostatku převýšení U hnacího vozidla by spíš než sám přídavnej odpor vadilo to, že se projevuje pomyslným užíráním adheze. Myslím tím to, že vozidlo sedí na vnitřní kolejnici velkým průměrem a na vnější malým, takže ho to sice rejduje kontra, ale přebytkem převýšení se "sesouvá" zpátky na vnitřní kolejnici. Z pojezdu se přitom ozývají zvuky, jako když se na běžkách pomalu prodíráš čerstvým prašanem. Na 471 to dělalo asi 10 % na nastavení omezovače PT, ale relativně to bylo mnohem víc, protože v tu dobu už bylo poměrně hluboko omezíno (takže třeba ze 60 na 50 % nebo z 50 na 40 %). Typicky rozjezdy z Klučova a z Brodu ku Praze, tam jsem to zažil mockrát, ještě se "starou" skluzovkou... Bram: Fakt nevím, jak už bych tuto nás obou nehodnou diskusi ukončil To jsi už promeškal tím nesmyslným bazírováním na těch 120 metrech (aniž bys přitom jakkoliv reflektoval zjevnou chybu určení výšky horního konce). Takže teď už asi zbývá jenom ta varianta, že Tě pošlu do a Ty tam půjdeš. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Bram	Středa, 01. dubna 2020 - 15:41:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10488 Registrován: 4-2003	Hajnej:To jsi už promeškal tím nesmyslným bazírováním na těch 120 metrech (aniž bys přitom jakkoliv reflektoval zjevnou chybu určení výšky horního konce). Ty si fakt nedáš pokoj. Těch 120 metrů rozdílu mezi počátkem a koncem přeložky tam je a to prostě neokecáš . A argumentace tím, že jsem to tam dal až hodinu potom, co jsi tu začal vyskakovat, neobstojí. Fakt nemám žádnou k-reportí odpovídací povinnost, potřeboval jsem v danou chvíli dělat také něco jiného, než tu žvanit. A když Tě to tak zajímá, tak mapku s přeložkou jsem si vytvořil dříve, než jsem si všiml Tvého vyskakování do vejšky. Takže teď už asi zbývá jenom ta varianta, že Tě pošlu do [zadnice] a Ty tam půjdeš. Proboha, uvědomuješ si, že se tu teď chováš se jako naprostý cvok?!? Když ale v tomto vadném chování chceš pokračovat, bránit Ti nikterak nebudu .
Hajnej	Středa, 01. dubna 2020 - 16:45:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21868 Registrován: 5-2002	Bram: Těch 120 metrů rozdílu mezi počátkem a koncem přeložky tam je a to prostě neokecáš Není. I kdybychom se dohodli, že to budeme počítat od Tebou stanoveného začátku, tak je to víc metrů, protož jsi ten konec odflákl. Když si k té své klikanici přiklikneš ještě 400 metrů ke staniční budově, tak nebude končit ve 408 m, ale ve 417 m. To se nám tu fakt snažíš nabulíkovat, že těch 9 metrů ta trať nastoupá na 400 metrech (= přes 20 promile), ještě k tomu ve stanici? Trochu divný, ne...? Jsi prostě lajdák, kterej místo v co nejplošším terénu skončí kdesi ve stráni, navíc lajdák ješitnej, protože nedokážeš přiznat, že je to Tvoje lemplovina, tak se tu teď hádáš do hrdel a statků a nadáváš ostatním. Fakt běž tam, kam jsem Tě poslal, a nějakou dobu se odtamtud nevracej. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Ythomas_ct	Středa, 01. dubna 2020 - 16:47:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2884 Registrován: 10-2009	Ad Hajnej: U hnacího vozidla by spíš než sám přídavnej odpor vadilo to, že se projevuje pomyslným užíráním adheze. Samozřejmě, napsal jsem to - uznávám, že poněkud nešikovně - do jednoho odstavce, byť jde o dva zcela rozdílné efekty. Prostě ta adheze je jenom jedna, takže si z ní něco "užere" podélný a něco příčný směr (účinky spinu si dovolím zanedbat); pro zájemce o studium přiložím jeden starší článek od prof. Čápa (odkaz). Mimochodem, to, že ho to rejduje kontra je ve výsledku na -h-, protože to ještě zvětšuje úhel náběhu, a tedy i ten (adhezi užírající) příčný skluz. No a pak je tu ještě rozdíl mezi vnitřním a vnějším kolem z důvodu přítomnosti podélných skluzů. Ale to už bychom mohli sklouznout k rolliermomentům a podobným radostem... ...zvuky, jako když se na běžkách pomalu prodíráš čerstvým prašanem. Protože jsem na lyžích naposled stál 13. prosince 1996 (a následně na nich chvíli letěl a pak i ležel, přičemž od té doby odmítám na tento ďáblův vynález vlézt), tak mi tohle přirovnání nic moc neřekne. To mi radši rovnou napiš, že to zní jako vozidlo pomalu projíždějící převýšeným obloukem; tam jsem doma... ;-)
Hajnej	Středa, 01. dubna 2020 - 17:10:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21869 Registrován: 5-2002	YT: No dělá to takový to "lup ... lup ... lup", jak lyže najíždějí na netknutý prašan a propadají se do něj... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Paveldacicky	Středa, 01. dubna 2020 - 20:21:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5550 Registrován: 5-2007	Petr_Šimral (9425).... a ještě bych do těch výčtů připomněl násosnici ve Velešíně,protože novou jinde?..No nevim.
Petr_Šimral	Středa, 01. dubna 2020 - 22:05:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9435 Registrován: 5-2002	Tam já Pavle nevidím žádný zásadní problém. Ty ano?
Paveldacicky	Středa, 01. dubna 2020 - 23:20:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5551 Registrován: 5-2007	Petře, ne. To bych si snad ani netroufnul. (Příspěvek byl editován uživatelem paveldacicky.)
V130	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 01:36:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28 Registrován: 7-2017	Hajnej, na úvod předesílám, že technické informace z Vašeho pera, kterými do zdejších diskusí přispíváte, čtu pravidelně a jsem za ně rád. Totéž bohužel nemohu konstatovat o Vašem dlouhodobém způsobu vypořádávání se s ostatními. Vaše nejnovější urputnost, suverenita a navigování protistrany do mě netěší do té míry, že jsem se věc výškových rozdílů jal přečíst vícerokrát a detailněji. Bram: úsek Lungitz - Pregarten je zralý na tunel Hajnej: To jako že by se těch skoro 150 metrů vejšky... Bhf. Lungitz 285 m ü. A. Bhf. Pregarten 416 m ü. A. Výškový rozdíl kolejišť obou stanic je 131 m (pro jistotu dodávám, že část délky staničních kolejí a rovněž zhlaví i záhlaví v Pregarten jsou již v nikoli zanedbatelném podélném sklonu a jejich výška nad hladinou Jaderského moře tak má hodnotu menší a menší zde tím pádem bude i ten rozdíl). Jen pro připomenutí, řeč byla o tomto … Bram: úsek Lungitz - Pregarten je zralý na tunel Těch 150 m byl Váš výstřel, který ale s tunelem situovaným někde v úseku Lungitz - Pregarten nijak nesouvisí. A všechno, co z Vaší strany následovalo už jsou jen Vaše manévry pro obhajobu Vaší pravdy … Jsem dalek upírat Vám možnost je vést a donekonečna zde předvádět, kterak se (tu menšími, tu většími argumentačními kotrmelci) vždycky dostanete tam, kam pro obhajobu své pravdy potřebujete. Kolik hodin po Vašem prvním měření se objevila přeložka je rovněž zcela irelevantní. Vy jste vystřelil svých 150 m mezi Lungitz a Pregarten (později alespoň korigovaných, ale stále ještě nikoliv správných 138 m), které s Bramtunelem situovaným někde v úseku Lungitz - Pregarten vůbec nesouvisí a Bram má svých (mimochodem správných) 120 m na své hypotetické přeložce, která při délce cca 9,3 km a výškovém rozdílu 120 m oplývá podélným sklonem cca 12,9 ‰. "...správně pracovat s mapou..." podle Vás znamená dojít Vašimi myšlenkovými pochody k Vašim výsledkům? Proč a kvůli čemu sám zakládáte podobné spory? Co Vás k tomu vede?
Bram	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 06:44:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10491 Registrován: 4-2003	Rád bych poděkoval diskutujícímu V130 za věcný komentář diskuse mezi mojí osobou a Hajným . Opravdu nevím, co Hajnej sledoval zcela zbytečnými útoky na mne. Mohu si to jen domýšlet, protože dle tohoto: Jsi prostě lajdák, kterej místo v co nejplošším terénu skončí kdesi ve stráni, navíc lajdák ješitnej, protože nedokážeš přiznat, že je to Tvoje lemplovina, tak se tu teď hádáš do hrdel a statků a nadáváš ostatním. Fakt běž tam, kam jsem Tě poslal, a nějakou dobu se odtamtud nevracej. ...bych řekl, že mu jeho velká ješitnost zatemnila jeho jinak velice chytrý mozek natolik, že už nebyl schopen věcného uvažování a sklouzl ke zcela zbytečným osobním útokům....
Bram	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 06:52:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10492 Registrován: 4-2003	Ythomas_ct:Bude to prostě tím, že souprava jede natažená, a tudíž jsou přes nárazníky přenášeny menší podélné síly, které pak po přenásobení součinitelem tření dávají i menší příčné síly (které se v konečném důsledku projevují také jako odpor z jízdy obloukem). Samozřejmě to nebude fungovat v nějakých úplně malých poloměrech (měřeno i v kontextu délky zkoumaných vozů). Jedno takové "cvičení" na dané téma je možné najít třeba pod tímhle odkazem (např. na obr. 14 je pěkně vidět, že oblouky o velmi malých poloměrech mají vliv opravdu nezanedbatelný a že tento účinek ani při jízdě do stoupání a s tažnou silou nezmizí). Díky, odkazy na cvičení na dané téma si během dneška prostuduji a jistě se něco zajímavého dozvím . Petr Šimral:Mým zkušebním úsekem pro toto je trať Čerčany - Strančice. Díky . Jen nevím, zda tam oblouky s poloměrem pod 300 metrů vůbec nějaké jsou, ale spíš asi nee...
Petr_Šimral	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 07:20:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9436 Registrován: 5-2002	Pod 300 metrů určitě ne, ale mezi 300 a 400 m ano.
Tomáš_záruba	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 09:19:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3528 Registrován: 5-2002	Bram: Po pravdě řečeno, taky bych celkem ocenil, kdyby se Hajnej vrátil k diskusnímu stylu z doby, kdy mu bylo tolik, co je mně teď... Jinak k "trasovacímu cvičení" se domnívám, že by bylo asi nejlépe nechat na rakouské straně starou trať pro ND (a příměsto kam až to má smysl, tj. nějaký dvoukolejný kus u Lince by do toho zapadal), a pro dálkovku (popř. i část nákladky směr jih?) řešit trať úplně novou s důrazem na vysokou rychlost a krátkou délku se sklony klidně i 30+ promil, možná by stačila jednokolejka (právě vzhledem k vysoké rychlosti).
Bram	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 10:00:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10497 Registrován: 4-2003	Tomáš Záruba:Po pravdě řečeno, taky bych celkem ocenil, kdyby se Hajnej vrátil k diskusnímu stylu z doby, kdy mu bylo tolik, co je mně teď... To mne také už párkrát napadlo, zejména, když běsnil v Letohradu a zabíjel diskusi. Přitom nešlo o nic jiného, než o diskusi, protože jinde se poznatky a připomínky z Letohradu mohou do připravovaného projektu promítnout. Tehdy jsem to chtěl okomentovat, ale pak jsem se na to z časových důvodů vybodl... Jinak k "trasovacímu cvičení" se domnívám, že by bylo asi nejlépe nechat na rakouské straně starou trať pro ND (a příměsto kam až to má smysl, tj. nějaký dvoukolejný kus u Lince by do toho zapadal), a pro dálkovku (popř. i část nákladky směr jih?) řešit trať úplně novou s důrazem na vysokou rychlost a krátkou délku se sklony klidně i 30+ promil, možná by stačila jednokolejka (právě vzhledem k vysoké rychlosti). Mám obavy, že s tímto se nikdo vzhledem k slabé osobní dopravě (bohužel i vzhledem k slabému potenciálu v případě rychlé tratě) zaobírat nebude .
Ythomas_ct	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 10:01:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2886 Registrován: 10-2009	Ad Tomáš Záruba: ...a pro dálkovku (popř. i část nákladky směr jih?) řešit trať úplně novou s důrazem na vysokou rychlost a krátkou délku se sklony klidně i 30+ promil... Nevím, pokud se bavíme o podélném sklonu "30+", tak bych asi doporučil škrtnout tu závorku. Ano, i nákladní vlak z kopce pojede, ale bohužel je potřeba ho také brzdit. A takovým návrhem si buď koledujete (obzvlášť při současném rozšiřování nekovových brzdových špalků) o řádný průšvih, nebo to přinejmenším nebude zrovna hospodárné (nevyužití potenciálu rekuperace)...
Tomáš_záruba	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 10:10:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3531 Registrován: 5-2002	Ythomas: O tom vím, proto ten otazník. Narážel jsem na to, že pod ETCS by při dostatečně řídkém provozu (který by zrovna zde i mohl nastávat) nemuselo být nutné řešit tohle brutálním snižováním rychlosti, ale (brutálním) prodlužováním "ZV". Takže jde hlavně o to, aby nakonec nebyl problém vůbec udržet Vmax na spádu, a proto píšu "část" nákladky (míněno spíš lehčí vlaky, kde to EDB ještě zvládne resp. výpomoc vozů nebude muset být ve stylu "v HP celou cestu 4,3 bar" (a uvozovky proto, že by to reálně spíš bylo 5-3,8-5-3,8 atd).
Čínskej	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 10:27:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1844 Registrován: 3-2012	Tomáš Záruba: Tak nějak pořád přemýšlím, proč by toto všechno měl Rakušák stavět. Dvojkolejka kvůli příměstu a nepatrnému zrychlení ano, ale na zbytek, řekněme úsek Pregarten - Soběslav, bohatě stačí to, co už máme dnes. Samozřejmě na drobné výjimky typu Rybník nebo úsek Rožnov - ČB, vč. os. nádraží v ČB. A než jsem to napsal a odeslal, tak Bram napsal v podstatě to samé...
Ythomas_ct	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 11:05:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2887 Registrován: 10-2009	Ad Tomáš Záruba: Narážel jsem na to, že pod ETCS by při dostatečně řídkém provozu (který by zrovna zde i mohl nastávat) nemuselo být nutné řešit tohle brutálním snižováním rychlosti, ale (brutálním) prodlužováním "ZV". Jenže tady jde hlavně o ten problém přeměny nadmořské výšky v teplo, takže zábrzdné vzdálenosti, resp. zabezpečení, bych viděl až jako druhotný problém. A co je to "lehčí nákladní vlak"? Aby se nákladní doprava vyplatila, tak to přeci chce naopak těžké/dlouhé vlaky. A už 1500 t (které asi tedy lze rozumně vytáhnout na kopec z druhé strany) dává na 30 promilích asi 440 kN traťového odporu. Požere-li těch 40 kN vozidlový odpor, tak potřebujeme brzdit zhruba těmi 400 kN, což je ve 100 km/h pěkných 11 MW...
Bram	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 11:10:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10501 Registrován: 4-2003	Ythomas_ct:Požere-li těch 40 kN vozidlový odpor, tak potřebujeme brzdit zhruba těmi 400 kN, což je ve 100 km/h pěkných 11 MW... Což tedy znamená mít jednu brzdící lokomotivu v čele vlaku a druhou brzdící na konci a v troleji navíc odběr (možnost reuperace), jinak budou vozům svítit kola .
Tomáš_záruba	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 11:16:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3533 Registrován: 5-2002	Čínskej: Myslel jsem, že probíhá trasovací cvičení. Reagoval jsem totiž hlavně obecně na snahu vynalézat hranaté kolečko, tj. trať současně rychlou, kapacitní a sklonově vyhovující. Že Rakušák ještě dlouho nic nenatáhne podle A7 je mi celkem jasné. Ale že by to byl z principu nesmysl bych netvrdil. Pokud by se dokázalo dosáhnout cestovní doby kolem 2,5 hodiny Praha - Linz, což by pak mohlo opodstatnit dvouhodinu Praha - Salzburg přímo za něco jako 3,5-4 hodiny, tak už by to rozhodně bylo "o něčem". Ythomas: Tak občas zkrátka plná norma nejede popř. jsou na vlaku dvě mašiny se značnou hmotnostní rezervou, dále asi není úplně nutné jet zrovna těch 100 a ne třeba 70-80, a hlavně tohle všechno spadá pod ten otazník a neměl jsem úplně v úmyslu to pitvat. Chtěl jsem totiž říct především to, že je podle mě blbost za nemalé stovky mega Kč na kilometr patlat cosi, co bude už sklonově náročnější, ale stále ještě celkem klikaté a na rychlost jen cca vyrovnávající auto na dálnici (pohybující se ovšem po podstatně kratší dráze a door-to-door). V podobných případech vidím jako rozumnější prostě mít ty tratě dvě, každou s jinou (hlavní) funkcí. Pokud tu první totiž už mám, je dost pravděpodobné, že takovou metodou bude ona druhá nakonec v součtu levnější než přestavba té první a současně užitečný efekt bude podstatně vyšší.
Bram	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 11:31:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10502 Registrován: 4-2003	TZ:Myslel jsem, že probíhá trasovací cvičení. Probíhá. A pokud by se něco mělo dělat (jako že stejně nebude ), tak bych si spolu s tunelem mezi Lungitz a Pregartenem (a rovnáním mezi Budějovicemi a Dvořištěm), které už jsem tu oboje uváděl, představoval toto: https://en.mapy.cz/s/luvemeneme a toto:https://en.mapy.cz/s/hedodajesu To proto, aby to bylo použitelné i pro nákladní dopravu .
Ythomas_ct	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 12:26:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2888 Registrován: 10-2009	Ad Bram: Což tedy znamená mít jednu brzdící lokomotivu v čele vlaku a druhou brzdící na konci... Ano, přesně tak. Tedy cestou dolekopcom namísto postrku použít "potah". :-) Anebo - pozor, teď trošku sci-fi - mít nákladní vlak s distribuovaným pohonem... Ad Tomáš Záruba: ...popř. jsou na vlaku dvě mašiny se značnou hmotnostní rezervou... No a na to jsem chtěl právě upozornit - totiž že když bude nahoru vepředu dvojče, tak pro optimální využití cestou dolů bych musel na vrcholu jednu mašinku přešíbovat nakonec... V podobných případech vidím jako rozumnější prostě mít ty tratě dvě, každou s jinou (hlavní) funkcí. Ano, s tím asi nelze nesouhlasit. Snaha o univerzálnost obvykle vede k řešením, které nejsou v žádném ohledu optimální, což tedy platívá obecně, nejen tady...
Bram	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 12:35:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10505 Registrován: 4-2003	Ythomas_ct:Ano, s tím asi nelze nesouhlasit. Snaha o univerzálnost obvykle vede k řešením, které nejsou v žádném ohledu optimální, což tedy platívá obecně, nejen tady... Mám obavy, že tady vzhledem k počtu vlaků, co zde jezdí a budou jezdit, je nutné společné řešení (osobní dálková a příměstská plus nákladní doprava). Představa, že se tady bude zdvoukolejňovat současná trať pro nákladní dopravu a zároveň se v této velice členité krajině bude stavět nová trať, tak to by asi bylo mimo finančně snesitelnou realitu... Ano, přesně tak. Tedy cestou dolekopcom namísto postrku použít "potah". :-) Anebo - pozor, teď trošku sci-fi - mít nákladní vlak s distribuovaným pohonem... Pokud vím, tak se to tak řešilo kvůli sklonům třeba ve Švýcarsku. Na skoro třiceti promilích tam nic lepšího asi vymyslet nešlo . Samozřejmě, že tady by byl potřeba další strojvedoucí a nebo distribuovaný pohon, který by se musel řešit řešit patrně jak na železnicích v USA či v Kanadě .
Hajnej	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 14:24:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21877 Registrován: 5-2002	YT: A takovým návrhem si buď koledujete (obzvlášť při současném rozšiřování nekovových brzdových špalků) o řádný průšvih, nebo to přinejmenším nebude zrovna hospodárné (nevyužití potenciálu rekuperace) Dovoluji se připojit. V130: Bhf. Pregarten 416 m ü. A. Děkuji za potvrzení, že se mi to nezdálo. Naopak je pro mě trochu záhadou těch 285 m v Lungitz (kde výškový profil malé procházky po nádraží ukazuje mezi 276-282 metry), ale podle vrstevnic by se tomu nakonec věřit dalo. "...správně pracovat s mapou..." podle Vás znamená... ...dojít v Pregartenu ke 416 metrům. To jsem ve #21847 psal ještě zcela věcně. TZ: Po pravdě řečeno, taky bych celkem ocenil, kdyby se Hajnej vrátil k diskusnímu stylu z doby, kdy mu bylo tolik, co je mně teď To by se do odpovídajících let měli vrátit i jiní, on se nemění jen Hajnej. A taky tu během té doby působilo hodně vyslovených škodičů, kteří v konečném důsledku snižují toleranci všech vůči všem. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Bram	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 14:47:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10507 Registrován: 4-2003	Hajnej:...dojít v Pregartenu ke 416 metrům. To jsem ve #21847 psal ještě zcela věcně. Kolovrátek vrčí, vrr, vrr, vrr . Ale abys konečně uznal, že nebudu kreslit přeložku do míst, kde jsem neuvažoval její začátek či konec, to ne. Kdybys to nechal bez komentáře, udělal bys lépe .
Čínskej	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 19:21:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1845 Registrován: 3-2012	Klucí, tak už se nehádejte. Nebo chcete půjčit občanku? Abyste měli co roztrhat?
Hajnej	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 19:35:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21881 Registrován: 5-2002	Ono je spíš otázka, jestli by ta přeložka vůbec k něčemu byla. Poměr cena/výkon ve srovnání se zde zmiňovaným prostým zdvojkolejněním by u ní byl podle všeho dost nevýhodný. Délkou je srovnatelná s přeložkou na Brenneru (na italské straně - ta má tunel něco přes 7 km a celkově bude mít něco okolo 10 km). Jenže tam je jinačí šrumec, takže ta už svoji práci odvedla a nejspíš nikomu netrhá žíly, že ji za bratru 10 let nahradí BBT. Obávám se, že takový potenciál trať z Lince do Budějic hned tak mít nebude... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Petr_Šimral	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 20:32:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9438 Registrován: 5-2002	Délkou je srovnatelná s přeložkou na Brenneru (na italské straně - ta má tunel něco přes 7 km a celkově bude mít něco okolo 10 km). Jenže tam je jinačí šrumec, takže ta už svoji práci odvedla a nejspíš nikomu netrhá žíly, že ji za bratru 10 let nahradí BBT. Obávám se, že takový potenciál trať z Lince do Budějic hned tak mít nebude... To už jsme se zde dohodli, že se jedná pouze o trasovací cvičení. Doporučil bych vám oběma tuto samomrdnou diskuzi ukončit (shazujete se oba). Pokud chcete někde řádit s takovými úvahami, zkuste si třeba zazpívat písničku "Skal a stepí, Vysočinou" a přemýšlet na téma Kolín - Brno přes Vysočinu s umožněním levné dopravy těžkých nákladních vlaků. Díky Petr PS: Navrhovat dopravcům, ať si koupí šestikola nemusíte (byť by to vyšlo levněji, než jakákoliv změna vedení trati), na to ještě doba nedozrála.
Hajnej	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 22:02:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21889 Registrován: 5-2002	PŠ: přemýšlet na téma Kolín - Brno přes Vysočinu s umožněním levné dopravy těžkých nákladních vlaků Tam mi zatím pořád odhadem vychází celkovými náklady nejvýhodněji nějaký ten "státní postrk"... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Ythomas_ct	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 22:41:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2889 Registrován: 10-2009	Ad Bram: ...je nutné společné řešení... To je jasné, ale zároveň to neodporuje tomu, že značka ideál to není ani pro jednoho účastníka. Ta moje poznámka byla myšlena obecně... Ad Petr Šimral: ...přemýšlet na téma Kolín - Brno přes Vysočinu s umožněním levné dopravy těžkých nákladních vlaků. Hm, tak zatím mě napadá nejezdit přes Vysočinu... :-) Jestli jde o to objet ten plánovaný "nickolejný provoz" v úseku BrBla, tak by asi bylo lepší vzít to po stopách Pernerových. Ale je mi jasné, že tam asi bude krapet plno... Ad Hajnej: ...odhadem vychází celkovými náklady nejvýhodněji nějaký ten "státní postrk"... Nemáš náhodou nějaké tušení, jak (ne)vyšlo to loňské měření EMC a zatížitelnosti TNS kdesi u Tišnova? Aby totiž ten postrk nakonec nemusel být v naftě... (Mimochodem, nespadl Ti, prosím, asi dva týdny zpátky do spamu nějaký mail ode mě?)
Hajnej	Pátek, 03. dubna 2020 - 08:09:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21890 Registrován: 5-2002	YT: Netuším, to jde mimo mě. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Bram	Pátek, 03. dubna 2020 - 08:34:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10516 Registrován: 4-2003	Hajnej:Tam mi zatím pořád odhadem vychází celkovými náklady nejvýhodněji nějaký ten "státní postrk"... Postrk na Vysočině bude muset být určitě, pokud nebude šestinápravová lokomotiva. Na šestinápravovou lokomotivu dozraje čas nejspíš do deseti let. Vzhledem k tomu, že zde již první tratě neničící vlaštovky jsou, tak to časem možná dopadne tak, že pro nákladní vlaky bude časem tří systémová šestinápravová lokomotiva standard. Bude se vyrábět ve dvou provedeních - jedno se vznětovým motorem a generátorem tak, aby toto soustrojí dávalo elektrický výkon cca 2000 kW a druhé s balastem místo tohoto soustrojí. PŠ:Pokud chcete někde řádit s takovými úvahami, zkuste si třeba zazpívat písničku "Skal a stepí, Vysočinou" a přemýšlet na téma Kolín - Brno přes Vysočinu s umožněním levné dopravy těžkých nákladních vlaků. Tak teď tedy zpět k Vysočině: Pokud toho bude jezdit přes kopečky hodně, tak by možná stálo za úvahu vlaky do sklonově náročných úseků pouštět proti sobě tak, aby jeden vlak při jízdě do kopce pokud možno sežral vše, co by druhý rekuperací vlakové lokomotivy a postrku vyrobil. Něco takového údajně dělali před otevřením basistunelů ve Švýcarsku, ale tam jsou poněkud odlišné podmínky a nevím, zda by to u nás bylo technicky možné (není jednotná fáze, kde jsou dělení atd.). Pokud by to vůbec technicky šlo, tak tohle by chtělo hodně aktivní přístup SŽ(DC) při řízení provozu, dále spolupráci většiny nákladních dopravců (ŽESNAD tu už naštěstí je ) a pak by šlo skutečnou spotřebu energie (naměřenou v napájecích trafostanicích) v poplatcích zohlednit. Jenže to by nešlo hned, ale až zpětně po nějaké době... Samozřejmě by to pak chtělo moderní postrkovou lokomotivu a nikoliv plecháče či laminátky, které toho do sítě zpět moc nedodají .
Sants	Pátek, 03. dubna 2020 - 08:56:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1435 Registrován: 5-2002	Petr_Šimral: "Navrhovat dopravcům, ať si koupí šestikola nemusíte (byť by to vyšlo levněji, než jakákoliv změna vedení trati), na to ještě doba nedozrála." Petře, jak jsou na tom vlastně ta šestikola ekonomicky oproti postrku/přípřeži? Pk/pp je sice drahá lokomotiva navíc, ale jenom na kousek trasy, načež se sofort vrací, aby vykonala užitečnou práci zase na jiném vlaku; kdežto šestikolo na tom pojede durch třeba přes půl naší evropské vlasti, což je v podstatě plýtvání instalovaným výkonem v tom šestikolu... (a jak zjistili soudruzi z Union Pacific s Centennialem, ekonomika údržby a oprav velí radši pořídit dvě obyčejné, než jednu supersilnou loko). Chápu, že to hraje do karet velkým dopravcům, protože ti mají tolik vlaků, že si ty pk/pp dokážou efektivně protáčet, to jsou prostě úspory z rozsahu, celkem obvyklá věc; ale malí by si to mohli nějak kolektivně zařídit přes Žesnad a srovnat ve čtvrtletních výkazech, nicht Wahr..?
Čínskej	Pátek, 03. dubna 2020 - 09:21:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1846 Registrován: 3-2012	Pokud toho bude jezdit přes kopečky hodně, tak by možná stálo za úvahu vlaky do sklonově náročných úseků pouštět proti sobě tak, aby jeden vlak při jízdě do kopce pokud možno sežral vše, co by druhý rekuperací vlakové lokomotivy a postrku vyrobil. A proč takhle složitě? Vždyť tu energii mohu "prohnat" přes okolní síť a např. na jihu Čech se to tak i děje. E.On si tuhle energii do svý sítě pustí, ale přijedu do Chotovin (Horní Cerekve, Strakonic) a rekureraci musím vypnout... Takže je to jen o tom měření a rozúčtování, což je ale politická záležitost...
Ythomas_ct	Pátek, 03. dubna 2020 - 09:28:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2890 Registrován: 10-2009	Ad Bram: Na šestinápravovou lokomotivu dozraje čas nejspíš do deseti let. Tak třeba ELP jich asi už v dohledné době nebude mít úplně málo (odkaz)... ...první tratě neničící vlaštovky... Můžu se zeptat, co tím máte na mysli? Já bych s tím byl opatrný, protože není trať jako trať. Ale to neplatí jen pro šestikoláky, ale třeba i u dnešních standardních čtyřnápravových lokomotiv lze zcela jistě vypozorovat nemalé rozdíly podle toho, kde jsou vozidla nasazena. A mimo to pojem "jednoduchej třínápravovej lokomotivní podvozek s nízkými účinky na svršek" v sobě spojuje - na můj vkus - poměrně dost protimluvů... Ad Sants: ...jak jsou na tom vlastně ta šestikola ekonomicky oproti postrku/přípřeži? Sice to nebylo na mě, ale dovolím si odhadnout, že záleží na tom, kde to budete chtít nasazovat. A třeba do takového Německa to může vyjít úplně jinak v době, až (jestli) se jednou otevře Erzgebirgsbasistunnel...
Bram	Pátek, 03. dubna 2020 - 09:43:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10520 Registrován: 4-2003	Čínskej:Takže je to jen o tom měření a rozúčtování, což je ale politická záležitost... Jenže distributoři určitě nevykoupí elektrickou energii za cenu, za kterou jí dodávají . Tam bude asi zakopaný pes... Ythomas_ct:Můžu se zeptat, co tím máte na mysli? Já bych s tím byl opatrný, protože není trať jako trať. Ale to neplatí jen pro šestikoláky, ale třeba i u dnešních standardních čtyřnápravových lokomotiv lze zcela jistě vypozorovat nemalé rozdíly podle toho, kde jsou vozidla nasazena. A mimo to pojem "jednoduchej třínápravovej lokomotivní podvozek s nízkými účinky na svršek" v sobě spojuje - na můj vkus - poměrně dost protimluvů... Míněno je tím zhruba toto: Účinky třínápravových podvozků takové, které jsou zhruba stejné jako u dvounápravových podvozků moderních strojů. Prostě výrazně lepší, než měl čmelák, sergej či elektrický šestikolák, tj. snesitelné pro správce infrastruktury.

Přejít z archivu 2020 do aktuální diskuse

diskuse | titulní strana | tiráž | nahoru