| Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » České Budějovice a okolí » Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 16. 03. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 16. 03. 2020dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5494 Registrován: 5-2007 
|
V Budějcích na 3 nast. přijela tato souprava.Podle Grappu R 18980 s odjezdem ve 14:20 směr Praha,takže čas na ![[fotic]](https://www.k-report.net/discus/clipart/fotic.gif "[fotic]") je,neb osazenstvo prý šlo na pochůzku městem.. P.S. fotila dcerka (Příspěvek byl editován uživatelem paveldacicky.) |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8263 Registrován: 1-2007 
|
K dnešnímu dni. ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") 7. ledna 1907 - došlo v právě přestěhovaném hlavním celním úřadu do nové kancelářské budovy na nákladovém nádraží budějcké stanice k rozšíření výpravních práv tohoto úřadu, což znamenalo samostatné vyclívání zásilek o hmotnosti vyšší, než 1000 kg. Kancelářská budova na nákladovém nádraží v různých časech. 7. ledna 2011 - V čele dvouvozového rychlíku R 1248 z Prahy hl. n. se v Č. Budějovicích poprvé objevil modernizovaný „brejlovec“ – lokomotiva 750.701-5 a rychlíkové vozy řad BDs a B, které jako první prošly sériovou revitalizací interiéru. Souprava odjela z Č. Budějovic zpět do Prahy jako R 1253 ![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]")
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 907 Registrován: 9-2008 |
A tady je R 1248 obrazem z archivu: https://www.k-report.net/discus/obrazky/93/19/519319.jpg |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8264 Registrován: 1-2007
|
![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") za doplnění.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8266 Registrován: 1-2007
|
Vzpomínka na již neexistující vlečku. ![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]") 8. ledna 1931 byla na Rudolfovské vlečce otevřena další odbočka z této "páteřní" vlečky, vlečka do firmy Vacuum Oil Comp. Zabývající se stáčením a distribucí ropných produktů. Po 2. svět. válce firma bratří Zikmundů a firma Rafinerie minerálních olejů n.p., později Benzina. Dnes zde není po těchto firmách ani památky. Na fotografii (2017) je vidět ještě zachovanou odbočku bývalé vlečky PRAMEN a hned za ní v km 1.542 odbočovala vpravo kolej do výše uvedeného podniku / podniků. Poměrně rozlehlý areál se nacházel vpravo v křoví. Na některých starších fotomapách (LMS přehledka) je vlečka s areálem podniku pěkně vidět.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8271 Registrován: 1-2007
|
Trocha historie z CB. Po otevření budějovického nádraží a hlavně po vybudování a zprovoznění dalšího úseku FJB Eggenburg - Budějovice v listopadu 1869 se u budějovické Obchodní a živnostenské komory začaly hromadit stížnosti místních obchodníků na dovoz zboží po železnici, na hrazení škod způsobených jeho přepravou a na nedostatečný počet zaměstnanců v budějovické stanici. Stížnost byla odeslána na c. k. Ministerstvo obchodu, které pověřilo c. k. Generální inspekci rakouských drah, aby stížnost prošetřila a nedostatky ve spolupráci s ředitelstvím FJB odstranila. Gen. inspekce provedla šetření a 13. 12. 1870 Ministerstvo obchodu zveřejnilo jeho výsledek. Gen. inspekce došla k tomuto závěru: - Z důvodu malého skladiště zboží a omezených prostor se zboží nemůže rychle a náležitě skládat, nicméně zboží se neskládá kdekoliv na nádraží když ve skladišti není místo, nýbrž naloží se na jiné vozy, nebo když zásilku není nutné ihned předat, nechá se ve vagónech, až se ve skladišti uvolní místo. Stížnost obchodníků se vztahuje tedy jen na takové věci, které se ve skladišti nikde nedají uložit (uhlí, dříví atd.). - Při přepravě minerálních vod se připouštějí ztráty jejichž příčina je především ta, že džbánky a láhve jsou nezajištěné a mnohdy přeplněné. - Za škody a ztráty na zboží nebyla pouze jednou vyplacena náhrada, neboť se neprokázalo, že vina byla na straně dráhy. Gen. inspekce připouští, že v prvních měsících po otevření dráhy k neproplácení škod mohlo dojít. Toto bylo však již ředitelstvím FJB v minulosti odstraněno. - Železné zboží přestalo být dováženo v otevřených vozech, škody vzniklé přepravou v otevřených vozech byly náležitě uhrazeny. - Stížnost na nedostatečný počet zaměstnanců v budějovické stanici vznikla pravděpodobně tím, že se obchodníci se zaměstnanci stanice přímo nestýkají, posílají na nádraží své vozky a jiné osoby. Ti neznají ustanovení na železnici, pak se nemohou domluvit se zaměstnanci stanice, což vede ke stížnostem. 13. lena 1871 se ke stížnostem vyjádřila i správní rada FJB a uvádí: "Podobné nepříslušnosti pominuly vystavěním krytého nákladiště a stížnosti takové spadají v dobu, kdy nákladiště to ještě postaveno nebylo, všecky škody, které v té době povstaly na obyčejném zboží železném, náležitě nahraženy byly a správní rada, aby mohla všecky nepříslušnosti odstraniti, vybídla náčelníky větších firem, aby budoucně stížnosti udávali u gen. ředitelstva aneb zanášely je do knihy stížností. Na nádraží budějovickém jest nyní nejen dobře vycvičený, ale také dostatečný personál, záležející z 12 úřadníků, 5 sluhů a 17 dělníků…" Toto zdůvodnění stížností a nápravu stavu vzala místní Obchodní a průmyslová komora na vědomí...
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8272 Registrován: 1-2007
|
Dlouho nikdo nic, ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") tak opět k dnešnímu dni. 19. ledna 1896 spatřila světlo světa ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") vyhláška obchodního a železničního ministra (16/1896 ř. z.) o zřízení Ministerstva železnic a vydání nového organizačního statutu pro státní železniční správu v královstvích a zemích na říšské radě zastoupených. Železnice začalo řídit Ministersvo železnic (dosud Ministerstvo obchodu) v čele s ministrem železnic. Pomocnými orgány ministerstva se staly c. k. Generální inspekce rakouských železnic a c. k. Ústřední úřad pro dirigování vozů rakouských státních drah. Pod řízením Ministerstva železnic začaly pracovat nově zřízená c. k. Ředitelství státních drah, která tehdy sídlila ve Vídni, Linci, Innsbrucku, Villachu, Plzni, Praze, Krakově, Olomouci, Lembergu (Lvově), Stanislavi a Terstu. Zmíněná vyhláška vešla "úplně v život" 1. srpna 1896. Budějovice patřily pod c. k. Ředitelství státních drah v Plzni se služebními místy: Železniční dopravní úřad Budějovice, Sekce pro udržování trati Budějovice I, II, (nově vytvořená budějovická III. sekce pro udržování trati patřila pod linecké ředitelství) a Správa výtopny Budějovice I. Výtopna Budějovice II a trať Budějovice – St. Valentin přešla od pražského dopravního ředitelství státních drah pod linecké ředitelství státních drah. Postupem času se budějovickým topírnám začalo říkat "plzeňská" a "linecká" což přetrvalo značnou dobu.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1483 Registrován: 12-2006 
|
BmbČ: Ty to tu zachraňuješ. Já toho nafotím minimum - počasí, čas... |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8273 Registrován: 1-2007
|
Tak další záchrana, když řádí ty křipky. ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") V Pamětní knize žst. CB je k této epidemické nemoci uvedena zajímavá statistika z roku 1927. 20. ledna 1927 dosáhla u budějckého dopravního úřadu chřipka svého vrcholu a z celkového počtu 916 zaměstnanců se jich nacházelo ve stavu nemocných 82: 32 průvodčích vlaků, 20 posunovačů, 16 mužů skladištního personálu, 9 výměnářů, 5 úředníků. Průběh nemoci je uveden jako mírný s dobou marození do deseti dnů. ![[andel]](https://www.k-report.net/discus/clipart/andel.gif "[andel]") (nejvyšší stav nemocných je uveden v době krutých mrazů v polovině února 1929, kdy marodilo 150 zaměstnanců budějckého dopravního úřadu.)
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8274 Registrován: 1-2007
|
Dnes je tomu 80 let, kdy byla mezi stanicemi České Budějovice a Hluboká nad Vltavou-Zámostí otevřena motorová zastávka Hosín.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8276 Registrován: 1-2007
|
Dlouho už zde nebylo nic ode mne. Tak jak pokračují práce na přeložce části tratě CB-CV u Hodějovic? Zatím nic moc, ale lepší se to. Na prvním snímku ve směru od žst. Nová Ves začíná přeložka trati. Propustek, nejspíš origoš z roku 1868, zůstane, projde rekonstrukcí. Na posledním snímku v rokli nedaleko propustku je vchod do jakéhosi prostoru vytesaného ve skále. Tipnul bych si na bejvák dělníků stavějících v předminulém století trať. S doly na stříbro, které tu byly, tato "jeskyně" nejspíš nemá nic společného. Jedna z nich je ještě o pár set metrů dál... Při chůzi odtud směrem k CB narazíme na díru od suchého záchodu a popel kdysi vynášený z hradla Doubravice. Díra a popel je jediné, co dnes z hradla zbylo a bude stavbou přeložky zlikvidováno. O kousek dál od býv. hradla směrem k CB je další rokle, kterou přeložená trať překoná novým mostkem. Původní propustek, asi též originál z roku 1868, bude nejspíš zbořen. Odtud opět dál směrem na CB. Na druhém a třetím snímku jsou vidět základy budoucího železničního přemostění dálnice. Na posledním snímku je výkop pro přeložku vodovodního řadu, který povede mj. i pod přeložkou tratě. Potrubí má průměr 1000 mm. Velké pozink. roury o průměru větším než 1000 mm, které jsem zde dříve zveřenil, a jedna z nich je na snímku vpravo, jsou ochranné. Dál směrem k CB přeložka pokračuje na fotkách již zde dříve zveřejněných. Tam se nezměnilo nic.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8277 Registrován: 1-2007
|
Ještě k předešlému. Koho zajímají technické podrobnosti přeložky, včetně nákresů, najde je stránce koridory.cz
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
lelekhalo
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 435 Registrován: 12-2013 
|
Bmbč: Chválím, dobrá dokumentace Přidávám pár fotek Leden 2020 Květen 2019, ještě tenkrát to vypadalo takhle
Železniční trať z Českých Budějovic do Českých Velenic byl provoz zahájen v roce 1869
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 42 Registrován: 5-2010 |
BmbČ: Na posledním snímku v rokli nedaleko propustku je vchod do jakéhosi prostoru vytesaného ve skále. Geologická služba díru skutečně eviduje jako štolu: https://mapy.geology.cz/dulni_dila_poddolovani/?extent=-755431.25 2%2C-1171031.0564%2C-753428.9978%2C-1170142.9436%2C102067 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5511 Registrován: 5-2007
|
Tak aby se tu něo dělo,dám i něco já. SSP 110 SW na první topírně.Vedle Čmelák,co jde na prodej. Mmch.to jsem netušil,že v depu funguje potrubní pošta. Jendo BmbČ,co mi k tomu povíš? |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8278 Registrován: 1-2007
|
Fihu: díky za zajímavý odkaz. Ještě před cca 50 lety se dalo do "otvoru" vejít v předklonu. ![[blush]](https://www.k-report.net/discus/clipart/blush.gif "[blush]") Byla to jen "místnost" vytesaná ve skále. Bez závalu. Naproti této existoval v rokli další "otvor", který už úplně zmizel z očí, a to je nejspíš na mapě vyznačená štola. Už tenkrát vstup jen plazením a údajně pokračovala někam dál... Nebylo moc hrdinů, kteří se dovnitř alespoň na pár metrů odvážili. Paveldacicky: Potrubní pošta tam existuje někdy od 80. let. ![[coze]](https://www.k-report.net/discus/clipart/coze.gif "[coze]") Že je ještě funkční jsem nevěděl, už v depu skoro 25 let nejsem. Propojuje strojmistry s POLem a běžkama. Pépa bude vědět víc.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
lelekhalo
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 436 Registrován: 12-2013
|
Dnešní Nové Hodějovice 26.1.2020 754 009-9 do Českých Velenic na rychlík
Železniční trať z Českých Budějovic do Českých Velenic byl provoz zahájen v roce 1869
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8279 Registrován: 1-2007
|
lelekhalo: Na prvním snímku je, ač se nezdá, docela zákeřná zatáčka, a než byla namontována svodidla absolvovalo několik ![[auto]](https://www.k-report.net/discus/clipart/auto.gif "[auto]") a motocyklista skok do poměrně hlubokého zářezu na trať jdoucí těsně vedle. Zkrátka řidiči jeli rovně. Ne, že by tam gumokola padala často jako mouchy, ale stalo se v průběhu let. Ještě v květnu 2010 tam svodidla nebyla...
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8280 Registrován: 1-2007
|
Ještě v květnu 2010 tam svodidla nebyla... Určitě ne. Fotka je z října 2010. Omluva za fotomystifuckaci.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 4-2019 
|
Pravidelný provoz v depu ČB v roce 2003 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23087 Registrován: 1-2006 
|
362 008 + 362 129 v ČB ...
ICQ 191300062
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5514 Registrován: 5-2007
|
Další návštěva ze Slovenska jede do Budějc.Tentokrát Vectron (číslo nevím,bylo to na rychlo) ZSSK Cargo jede od H.Dvořiště s kontejnerama či co to bylo za krabice (Příspěvek byl editován uživatelem Paveldacicky.) |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8284 Registrován: 1-2007
|
2. února 1954 byla zavedena tzv. radiální přeprava kusových zásilek pro jejich rozvoz a svoz národním podnikem ČSAD dopravní závod 201 Č. Budějovice. Budějce a nejbližší okolí byly rozděleny na několik svozových a rozvozových obvodů. Přepravní sazby: 10 kg 1,66 Kčs, 800 kg 29,40 Kčs, 1000 kg 35,80 Kčs. Problémy se vyskytly zejména u ramp ve skladištích kusového zboží, které musely být pro manipulaci se zásilkami do nákladních automobilů zvýšeny. Např. v roce 1971 bylo v Budějcích na "kusovce" vyloženo 25 757 tun zboží a naloženo 42 370 tun, v roce 1975 to bylo 48 629 tun a 40 923 tun zboží. Od 1. ledna 1978 byla převedena všechna přeprava vnitro kusových zásilek na n.p. ČSAD a ČSD zůstala pouze přeprava mezinárodních kusových zásilek. Bylo to opatření, které mělo železnici ulehčit práci a soustředit se jen na kolejovou přepravu. K n.p. ČSAD proto přešlo z budějcké stanice již koncem roku 1977 36 pracovníků s několika automobily. Podle vzpomínky pamětníka bylo u ČSAD jezdit kusovku v podstatě za trest. Kusovku a svoz mléka chtěl jezdit málokdo... Mezinárodní kusovka v budějcké stanici v roce 1980: vykládka 3 693 tun, nakládka 8 764 tun. V roce 1988: vykládka 1 913 tun, nakládka 8 860 tun. Vzpomínka na skladiště mezinárodní kusovky, později Cargo Rychlých linek na budějckém nákl. nádraží z roku 2014.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 332 Registrován: 1-2017 |
BmbČ: Nedá mi to, ale popisek fotky "V roce 2014 už mrtvo, prázdno" je značně zavádějící. Tam bylo sakra živo. ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") Občas bych přísahal, že tam byla sluj nějaký bestie, podle zvuků a smradu, co se odsud linul... Jinak dík za tvoje historické vsuvky, je to zajímavé zpestření |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8286 Registrován: 1-2007
|
Jó ták. Jsou kusovky a kusovky. Pravda, že se do těchto prázdných objektů v nákladovém obvodu stahovaly všelijaké "kusovky" a "exovky". Vždyť tam i několikrát hořelo. Do vedlejšího bejváku jsem byl někdy v té době pozván jedním z "obyvatel" Rudolfem G., který kdysi navštěvoval stejnou základku co já a před řízeným převratem, coby skladník v Řempu, mi prodával kabely. No, moc uklizeno v cimře v tu chvíli zrovna neměl. Překvapilo mne, že ačkoliv mají bezdomáči houno, ještě i to si kradou. Jemu tam někdo šlohl zánovní spacák, což považoval v tu chvíli za jednu z největších ztrát svého života. Už jsem ho asi rok, dva neviděl, nevím kde skončil. Přece jen už to nebyl žádný mladík... ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") Rozlehlé sklady šly k zemi, tak snad tam bude z tohoto pohledu už opravdu mrtvo a prázdno.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5518 Registrován: 5-2007
|
Honzo,když už tu dáváš tuhle fotku,tak věř,že jsem vloni v Písku a garážích bejvalého traťového okrsku viděl doslova oživlou mrtvolu. V budovách fakt neskutečnej bordel,skoro nedýchatelno a v poslední z garáží leželo pod spacákem něco.Zprvu jsem fakt myslel,že je to mrtvola,tak jsem šel i díky smradu,co mi dlouho pálil na patru,pryč,že to ohlásím..Pak jsme ale s kolegou to něco viděli jít stezkou okolo koleje ke stanici. Hnus největšího kalibru. Sesraný,zechcaný, špinavý,že to snad si nedokážeš představit. Kdo ví,či to tam ještě přebývá. |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8287 Registrován: 1-2007
|
Je to hrůza, kam až lidská bytost může klesnout... A to co uvádíš není ojedinělý případ. Musím se smát, když si vzpomenu na to, jak někdy v 80. letech chodil po Budějcích člověk tak trochu zanedbaného vzezření a pod smyšlenou historkou žádal od kolemjdoucích peníze na vlak. Jasně že "na vlak". Tenkrát toto chování bylo tady (v Budějcích) tak výjimečné, že stálo za článek v místním tisku. Dnes by musel mít budějckej deník aspoň deset příloh s tímto a podobným.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2958 Registrován: 1-2005 
|
Nam mapy.cz je zakreslená trasa Koněspřežky z ČB do Lince. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5519 Registrován: 5-2007
|
Tak jsem se nemýlil,tudy kde to kdysi vedlo, máme teď kuchyň a koupelnu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1484 Registrován: 12-2006
|
Paveldacicky: To by vysvětlovalo ty koňské povozy v kuchyni, když jdeš v noci vybírat ledničku BmbČ: Dobré postřehy |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8288 Registrován: 1-2007
|
Pavle, toho poznatku bych využil. Když v Borovanech může být muzejní expozice FJB, proč by u vás nemohla být muzejní expozice KEB?
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5520 Registrován: 5-2007
|
Možná kdybych sehnal ještě jednu stoličku (však víš asi co myslím) tak kousek tratě ve skoro stejné stopě bych udělat mohl.Sám jsi mi Jendo ale jednou psal ,že "koňka" je kulturní památka,tak by s tím asi byly problémy,byť jsem všechny ty "šutry",co mám na zahradě, vlastně zachránil před zničením . |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8290 Registrován: 1-2007
|
To víš, lidi jsou všelijaký a někteří nejradši zametají před cizími prahy...
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5523 Registrován: 5-2007
|
Tak jsem si vzal dneska po dlouhé době do ruky aparát. Kritici jistě chyby najdou.🙄😉: |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8292 Registrován: 1-2007
|
Když vidím budovu žst. Velešín, tak jsem si vzpomněl a našel zajímavý článek z dobového tisku (1903): Přednosta stanice husákem. Přednostům stanic na Linecké trati musí se vésti tuze špatně, když musí k uhájení existence provozovati různé živnosti. Přednostů-uhlířů je známo dost, také přednostové-hnojaři nejsou bílou vránou, ale přednosta-husák je specialitou, která stojí za zaznamenání. Pan chéf Velešínské stanice ve volné chvíli, které dle všeho má nadbytek, kupuje husy ve velkém a v celých vagónech je pak vyváží. Provozuje-li tuto živnost pod rukou, nebo má-li k ní oprávnění, nevíme, ale jistě se hezky vyjímá, když pan přednosta v červené čapce s dvěma růžicemi na epauletách žene husy. A dnes lze lehce dohledat i personální obsazení stanice toho roku: Přednosta stanice adjunkt Jan Ferus, staniční dozorčí Gustav Hofmann, Tomáš Mráz, Jan Frolík, staniční sluha František Schwamberg a Jan Kupec.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5524 Registrován: 5-2007
|
BmbČ Ještě tak,kdyby v dobovém tisku byl té budovy nějaký snímek.Za boha nemůžu nikde nic sehnat.Maximálně z filmu o příjezdu Masaryka. A pak už mám jen dvě fotky z cca 50 let.Jinak prostě nic. |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8293 Registrován: 1-2007
|
V dobovém tisku z té doby fotografie nejsou, ale je fakt, že velešínská stanice je, co týče fotografií, úplně mrtvá. Což potom vodárna a čtyři vodní jeřáby ve stanici ve 20. letech... Ale to bychom chtěli moc.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5525 Registrován: 5-2007
|
Vodárna je tom dobovém filmu...pak už mam jen fotky z doby kdy jsem se nastěhoval . Ani místní usedlíci prakticky nic nemají . |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8296 Registrován: 1-2007
|
Po dlouhé době jsem navštívil budějcké nádraží a vidím, že je kvůli plánované rekonstrukci nádraží už vystěhovaný i antikvariát. To muselo být náročné stěhování. Když ještě antík fungoval, tak tam prodejce zavaleného stovkami knih a časopisů nebylo mnohdy ani vidět. Doufám, že se pro něj v "novém" nádraží opět najde místo.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8297 Registrován: 1-2007
|
K dnešnímu dni. 18. února 1876 ledová dřenice a velká voda jdoucí Vltavou poškodila u Budějc trať na Plzeň v délce zhruba 150 metrů. Most přes Vltavu u Voříškova Dvora a další ve směru k nádraží byly v té době ještě dřevěné konstrukce. V roce 1879 schválilo Ministerstvo obchodu FJB výměnu 7 dřevěných mostů za ocelové a tehdy došlo u Voříškova Dvora k výměně mostu přes Vltavu (79 m), u Protivína přes Blanici (2 x 28,3 m), mostu u borovanské stanice nad okresní cestou do Svinů (8,53 m) a dalších na rakouském území. Pražská železářská společnost dodávala materiál za sníženou cenu - od 18 zl. 70 kr. za 100 kg kujného železa a od 14 zl. 80 kr. za 100 kg litiny. Výměna předem smontovaných mostů byla provedena v rekordních časech za dozoru zástupce Generální inspekce rakouských drah.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6550 Registrován: 11-2009 
|
BmbČ: trochu Ti zafušuju do historie ... "V roce 1963-1965 se objevují v depu ČB první skutečné náhrady za parní trakci v podobě strojů T 334.0, T 435.0, T 444.0 a T 444.1. Řada T 334.0 dostává uplatnění na místním posunu. T 435.0 pak na trati Č.Budějovice-H.Dvořiště popřípadě Kájov a vlečku do papírny Větřní..." Zdroj: 150 let českobudějovické výtopny lokomotiv 1868-2018 "Budějickej Hektor, ten den co by náhrada za parní trakci, klesá v létě roku 1964 s osobním vlakem ze Včelné k Českým Budějovicům" ![[satan]](https://www.k-report.net/discus/clipart/satan.gif "[satan]") |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8299 Registrován: 1-2007
|
Union_pacific: Paráda! Koněspřežní oblouk pod Včelnou A něco ze současnosti. Přeložka vodovodního řadu DN 1000 pod budoucí přeložkou tratě u Hodějovic. Obojí vynucené stavbou D3.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8300 Registrován: 1-2007
|
A ještě něco z minulosti nedávné. V roce 1966 se začala rozbíhat akce "Vlaky o 50 tun těžší." 22. února 1966 odjel z CB do Plzně s vlakem překračujícím normu průkopník "těžkotonážníků" a "pětistovkařů" v budějckém depu, strojvůdce V. Řimnáč, který, jak zaznamenal tehdejší kronikář, po příchodu do kanceláře prohlásil: "Na tuny nekoukejte, odvezu celou kolej". ![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]")
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8302 Registrován: 1-2007
|
Z historie nedávné. Dnes je tomu neuvěřitelných 20 let, kdy bylo po 1. etapě rekonstrukčních prací otevřeno v budějckém nádraží ČD centrum, v pořadí jedenácté v síti ČD. Slavnostně jej otevřel tehdejší gen. ředitel ČD Dalibor Zelený. Architekt L. Erban použil v rekonstrovaných prostorách prvky původní výzdoby, čímž se mu podařilo do jisté míry propojit současnost s minulostí. Tímto ještě jednou děkuji pracovnicím ČD centra za vstřícnost a za vytvoření podmínek pro nafocení ozdobného sloupu.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3768 Registrován: 6-2016 |
BmbČ: Koukám na rozdíly v provedení a napadá mě, že když to jde v Budějcích na nádraží (a je to i pěkné), tak by to mohlo jít i třeba na mostě na Výtoni!!! |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8303 Registrován: 1-2007
|
Tenkrát to v Budějcích šlo. Uvidíme, jak to půjde letos až (jestli) začne plánovaná rekonstrukce budovy. Co se týče venkovního vzhledu budovy, tak už v první studii před deseti lety bylo v úmyslu ji uvést do původního stavu: odstranit reklamy a volně vedené sítě, doplnit chybějící ozdobné prvky (4x nárožní mísy/vázy, 4x pilonky, 2x monogram FJI), repase nebo výměna současných oken a dveří, repase vstupní markýzy do původního stavu, barevné odstíny fasády jednotlivých částí budovy zhotovit dle průzkumu atd. Doporučeno: dosadit chybějících 12 ks ozdobných střešních vikýřů, na střechu bočních budov dosadit 2 ks vlajkových žerdí, vstupní halu zvenčí opatřit nápisem BUDWEIS - BUDĚJOVICE. Co bude uvnitř budovy za historické prvky netuším, ale byla by jistě "frajeřina" dosadit do vstupní haly repliky obloukových lamp, které tam původně byly (oka na jejich zavěšení se ve stropě dochovala dodnes a údajně jedna lampa též). Já vím...
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8304 Registrován: 1-2007
|
Obloukové lampy před budějckým nádražím (4 ks) na výřezu dobové pohlednice (pravděpodobně rok 1909). Barevnou verzi v lepší kvalitě teď nemohu najít. Dodávku a montáž ozdobných sloupů provedla firma Waldek & Wagner z Prahy, el. část osvětlení venku i uvnitř budovy, kde se nacházelo dalších osm obloukovek, Křižíkovy závody v Karlíně.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3786 Registrován: 6-2016 |
BmbČ: Jestli dobře vidím, tak naproti hlavnímu vchodu stojí tramvaj! A já žiju v domnění, že v Budějcích jezdily jen trolejbusy... |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8305 Registrován: 1-2007
|
Jo, jo. Tramvaje tu jezdily na dvou linkách označených "P" ![[tramvaj]](https://www.k-report.net/discus/clipart/tramvaj.gif "[tramvaj]") "L" jako sběsilé. Jedna pomalu a druhá langsam (1909 - 1950).
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8309 Registrován: 1-2007
|
sběsilé... To tedy je zběsilé...![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") K 5. březnu: 5. března 1927 vyšlo Vládní nařízení (15/1927 Sb.) o úpravě platových a některých služebních poměrů zaměstnanců československých státních drah na základě "platového zákona" 103/1926 Sb. Za dobu existence prošlo Vládní nařízení sedmi změnami a zrušeno bylo až předpisem 65/1965 Sb., což byl Zákoník práce. 5. března 1954 - na den přesně si železničáři v budějcké stanici připomněli přednáškou a filmem 1. výročí úmrtí J. V. Stalina. 5. března 2014 – Správa železniční dopravní cesty jako investor oficiálně předala do užívání ukončenou stavbu "Modernizace trati České Budějovice – Nemanice I". Rekonstrukce tratě do Nemanic včetně rekonstrukce kolejiště a nástupišť vyšla na částku 713 444 852 Kč bez DPH, příspěvek EU činil k 28. 12. 2015 359 034 688 Kč.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 416 Registrován: 1-2011 |
Pro Pavla:
PZ
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8310 Registrován: 1-2007
|
K 13. březnu 13. března 1907 píší Jihočeské Listy: "V neděli dopoledne vzňal se v topírně I. na zdejším nádraží dřevěný krov střechy nad pumpou. Oheň byl přispěchavšími sbory hasičskými z nádraží, z města a z Mladého záhy uhašen, zničiv část střechy. Strojní zařízení poškozeno nebylo. Pořádek udržovalo oddělení 28. pěšího pluku". 13. března 1946: Na trati Č. Budějovice – Č. Krumlov zrušena stanice Holubov a přeměněna na zastávku – nákladiště. Přidělena stanici Křemže. Ještě jeden incident z této stanice (Jihočeské Listy 30. 11. 1895): "Zdvořilost" úředníků c. k. státní dráhy. Na stanici v Adolfově kupoval si zdejší kolářský mistr pan Josef Kolář lístek k jízdě do Č. Budějovic. Ačkoliv žádal o lístek česky, pokladník vypočítával mu peníze, když mu dával na zlatku zpět, německy, což mu pan Kolář zdvořile vytkl. Pokladník na to neřekl nic a zavřel okénko. Celý tento případ však viděl a slyšel přednosta stanice Karel Sova, známý to renegát, v němž vzpěnila se ihned germánská krev. Šel za panem Kolářem do čekárny, kdež zúmyslně započav hádku, uhodil jej těžkou železnou lucernou do krku, povážlivě jej zraniv a vyrazil jej tak surově ze dveří, že p. Kolář padl, rozbil si kolena a poškodil oděv. Když chtěl p. Kolář knihu stížností, byla mu odepřena. Prohlásil tedy, že věc udá zde v Budějovicích. Avšak zuřivý renegát Sova pravil mu : "Nebojte se, do Budějovic se dnes nedostanete" — a také skutečně, když vlak přijel, nenechal jej vsednouti. Panu Koláři nezbylo nic jiného, než zůstati v Adolfově přes noc. Chtěl tedy odebrati se do tamnější restaurace, avšak i to mu Sova překazil, předešev jej a rozkázav v hostinci, kdež dle všeho vládne neobmezeně, aby mu nocleh nedávali. Pan Kolář tedy chtě nechtě, pustil se domů v noci pěšky, avšak zabloudil, dostal se do Vrábče, kde zůstal přes noc a teprvé druhého dne odejeti mohl vlakem domů, celý jsa churav nastuzením a rozčilením nad surovým jednáním c. k. úředníka. Tento neslýchaný případ bezohledné surovosti bude co nejdříve předmětem soudního líčení, neboť p. Kolář podal proti Sovovi trestní oznámení. 21. 12. 1895 Jihočeské Listy zveřejnily obsáhlý dopis přednosty stanice Karla Sovy. Ten jednotlivé části stížnosti vysvětlil, nebo popřel, připustil pouze nevydání knihy stížností "z důvodu, že p. Kolář jsa nestřízlivým k psaní schopen nebyl, avšak bylo mu podotknuto, že mu co střízlivému každého času kniha předložena bude". a neumožnění odjetí vlakem, neboť "se v stavu opilosti nalézal". Jestli nakonec došla tato roztržka k soudu, bohužel nevím, ale na přednostu holubovské stanice K. Sovu byly stížnosti z řad českých obyvatel v tomto období časté...
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Čínskej
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1829 Registrován: 3-2012 |
BmbČ: Jako vždy Na trati Č. Budějovice – Č. Krumlov zrušena stanice Holubov a přeměněna na zastávku – nákladiště. Taková malá šotoúvaha, proč tato stanice nebyla při nedávné rekonstrukci obnovena? A s ní třeba nezřízena nová stanice Vrábče, Černý Dub, na Velenické Trocnov... Provozu by to hodně pomohlo a náklady na zřízení v rámci těch staveb by nebyly tak velké... |
|
lelekhalo
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 437 Registrován: 12-2013
|
Zdravím,po dlouhé době další foto ze stavby Nové Hodějovice v únoru a březnu Únor 2020 Březen 2020 Osobní vlak z Českých Velenic
Železniční trať z Českých Budějovic do Českých Velenic byl provoz zahájen v roce 1869
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8311 Registrován: 1-2007
|
Čínskej: Dík. Vzpomněl jsi Trocnov. Zastávka a stanice (Záluží-Ledenice) měla téměř stejný osud jako zastávka a stanice Adolfov (podle Úředního věstníku Ministerstva železnic od roku 1923 Holubov). Adolfov byl nejdřív stanicí, poté zastávkou-nákladištěm, poté opět stanicí, poté znovu zastávkou-nákladištěm a nakonec zůstal zastávkou, dnes s památkovou ochranou její budovy (náhradou za most přes Křemežský potok, který ji rekonstrukcí pozbyl). A jak dopadlo soudní řízení mezi přednostou p. Sovou a kolářem p. Kolářem? Soudní jednání se uskutečnilo na rozdíl od dnešních dní velmi rychle - již 27. 12. 1895 u Okresního soudu v Č. Krumlově, kde se ocitl přednosta K. Sova jako obžalovaný. Jihočeské Listy píší: Zde bylo dokázáno, že veškerá tvrzeni v opravě Sovově obsažená jsou nepravdiva, naopak ale skoro vše, co jsme v první své zprávě o této záležitosti psali, ukázalo se pravdou. Sova byl by býval jistě odsouzen, avšak soudce snažil se docíliti smír mezi ním a žalobcem p. Kolářem, poukazuje na rodinu Sovovu, jež by odsouzením jeho nevinně utrpěla. Pan Kolář tedy z útrpnosti odstoupil od požadavku svého, aby Sova byl potrestán a tento zaplatí pouze soudní útraty v obnosu 35 zlatých. Žalobu p. Koláře zastupoval pan dr. Josef Hezký z Č. Budějovic.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1575 Registrován: 8-2017 |
Taková malá šotoúvaha, proč tato stanice nebyla při nedávné rekonstrukci obnovena? Možná proto, že je 3 minuty jízdy od jiné. Při provozu, jaký na této trati panuje, se spíš divím, že stanice přežily při revitalizace v původním počtu. |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8312 Registrován: 1-2007
|
K 15. březnu: 15. března 1866 - z místního tisku: "Stavba železnice Františka Josefa není ještě tak zjištěna jak se za to mělo. Kapitalisté angličtí, kteří chtí stavbu dráhy této převzíti, vymínili sobě lhůty do konce tohoto měsíce ku konečnému rozhodnutí". 15. března 1939 - v 5.14 h obdržely všechny železniční stanice telegrafickou zprávu o obsazení našeho území okupační německou armádou. Byl kladen důraz na bezchybnou službu, na vstřícnost při jednání s německými vojenskými orgány a na to, aby železniční provoz a pošta fungovaly bez sebemenších závad. 15. března 1953 - ve vestibulu českobudějovického nádraží byla umístěna bronzová socha Klementa Gottwalda, vroubena ze stran vlajkami ČSR a SSSR. 15. března 1969 - do českobudějovického depa přišel nový kolejový jeřáb EDK 300 (výrobce S. M. Kirow, Leipzig). 15. března 2002 - Memorandum o spolupráci při řešení dopravní obslužnosti a rozvoji železniční infrastruktury v Jihočeském kraji podepsali v pátek v Českých Budějovicích generální ředitel Českých drah Dalibor Zelený a jihočeský hejtman Jan Zahradník. Toto bylo první memorandum a v průběhu let následovala další. 15. března 2014 - začala nepřetržitá výluka v úseku Horní Planá – Černý Kříž, při níž došlo k výstavbě nových nástupišť v zastávkách Pernek na Šumavě a v zastávce Pěkná.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 232 Registrován: 7-2017 |
M 250.0: To by spíš chtělo výhybnu(-y) Hradce a/nebo Třísov, aby se dal zavést hodinový takt ČB - ČK, jak se probíralo cca čtvrt roku zpět ve vlákně "Lipenka, Bechyňka, Šumavské lokálky". (Příspěvek byl editován uživatelem Bdmteeo294.) |
|
Čínskej
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1831 Registrován: 3-2012 |
Možná proto, že je 3 minuty jízdy od jiné. No a? |
|
Čínskej
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1832 Registrován: 3-2012 |
Ale píšu šotoúvaha… ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") Výhybna v Třísově by byla lepší... Ale není a nebude. |